- Reproduktory od BOSE jsou jedny z nejlepších ve své kategorii (Ultra)
- Barvy a svítivost displejů + veškeré HDR certifikace
- Bleskurychlá čtečka otisků prstů
- Nejrychlejší kombinace pamětí - LPDDR5X a UFS 4.1
- Velice slušná výdrž a 100W nabíjení
- 50W bezdrátové nabíjení (Ultra)
- Nástavba HyperOS ušla pěkný kus cesty
- Experimentální vzhled s nádechem vlajky (Ultra)
- Velmi dobrý poměr ceny a výkonu
- Tuctovější design (Pro)
- Repráky podprůměrné kvality, byť také od BOSE (Pro)
- Nižší rozlišení displejů oproti předchůdcům
- Výkon u obou hapruje při delší zátěži (což je snad otázkou firmwaru)
- Reklamy a bloatware v systému
- Foťáky, na kterých je vidět, že zde nejsou prioritou
Vyznáte se v mobilech a chcete co nejlepší poměr ceny a výkonu? Pak jste se zaručeně už potkali se značkou POCO. Není na billboardech, neplatí si influencery z OnlyFans a neutrácí za zbytečný marketing. Všechno tohle šetření totiž směřuje do jediné věci - aby vám mohla nabídnout co nejschůdnější cenu. Je to takový malý skrytý poklad pro ty, kteří se v telefonech opravdu vyznají. Ostatní se raději drží známých jmen jako Apple nebo Samsung a ani netuší, že POCO patří do stejného ekosystému Xiaomi jako třeba podznačka Redmi.
No a já dnes v ruce držím dvě jejich horké novinky, které se právě oficiálně představily na Bali. Tohle je POCO F8 Pro a F8 Ultra - a v dnešní dvojité recenzi se na oba společně podíváme. Tak si udělejte pohodlí, jdeme na to (a pokud to s tím pohodlím myslíte opravdu vážně, k mání je i recenze v pohyblivé formě, na mém YouTube kanálu).
Dvě povahy, jedna rodina
Když položíte POCO F8 Pro a F8 Ultra vedle sebe, okamžitě vidíte, že i když patří do jedné rodiny, charakterově jsou úplně jinde. Malý a velký. Prostě Bob a Bobek. Každý míří na jiného uživatele - velikostí, výbavou i cenou. Je to vlastně podobný vztah, jaký jsme nedávno viděli u OPPO Find X9 a Find X9 Pro, jen v mnohem dostupnějším provedení. POCO tímhle duem v podstatě navazuje na staré dobré časy u přístrojů OnePlus, kdy vyrobit „flagship-killer“ znamenalo osekat drahé zbytečnosti, nechat to opravdu důležité (typu IP68) a trefit ideální poměr pro drtivou většinu trhu.
Když mám oba telefony vedle sebe, F8 Pro působí, na značku tradičně spojenou s herní dravostí, až překvapivě uhlazeně, možná dokonce i trochu tuctově. Moderní „boxy“ design, 8 mm profil, příjemných 199 g a rovné kovové rámy mu ale dávají téměř vlajkový „feel“. Záda jsou čistá, decentní - a pak to překvapení: logo BOSE. To byste spíš čekali u telefonů za třicet tisíc, ne u modelu, který startuje na 12 799 Kč. Tady bych spíš očekával dravější JBL, ale je fakt, že to dnes náleží Samsungu.
Oproti tomu POCO F8 Ultra jde úplně opačným směrem. Je větší, výraznější a vizuálně experimentálnější. Varianta Denim Blue působí jako stylový kus textilu - až tak, že byste ji s klidem mohli přidat do reklamy se Sydney Sweeney. A komu styl a la Chuck Norris nesedí, má k dispozici usedlejší černou klasiku. Ultra je každopádně těžší, s váhou 218 či 220 g podle barvy, širší i o něco tlustší a celkově působí robustnějším dojmem. Telefon má vyloženě „vlajkový vibe“ a na rozdíl od menšího modelu tu logo BOSE nevisí jen tak „ve vzduchu“, ale hrdě sedí nad mřížkou opravdového reproduktoru. Na první dobrou tak víte, že tady se chce výrobce blýsknout skvělým zvukem - za který si ale zaplatíte startovních 18 299 Kč.
A rozdíl co do přednesu je mezi oběma modely samozřejmě znát. Upřímně ale nejde o žádný „gamechanger“ a větší dojem udělá logo než samotný zvuk. Chápu, že třeba v Indii z toho budou všichni nadšení, ale ani jeden telefon nehraje tak, že bych si sedl na zadek. Když to trochu přeženu, F8 Pro podle mě zní skoro jako nějaký vykřičený repráček ze 30 let starého Walkmana - zbytečně moc nahlas, s ustřiženými výškami a s basy, které si asi vzaly dovolenou. Ultra je na tom o dost lépe: basy už slyšet jsou, zvuk je vyváženější, maximální úroveň tišší a rozhodně hraje lépe než i nejdražší iPhone 17 Pro Max. Na legendární úroveň ROG Phonu 7 to ale pořád nemá.
Stejné panely se stejným kompromisem
POCO se dlouhodobě snaží profilovat jako značka pro herní fanoušky. Má za sebou čistě herní modely řady GT, kde se naučilo, že displej je věc, na kterou koukáte celý den a tím pádem se na něm šetřit nevyplácí. U obou novinek tak dostáváte krásné panely s podporou 68 miliard barev a 120 Hz obnovovací frekvencí. Ta sice neumí spadnout na 1 Hz, protože nejde o LTPO, ale 30 Hz v režimu Always-On je pořád lepší než 60.
Kromě velikosti (6.9", resp. 6.59") jde jinak o totožné displeje, které umí dosáhnout až na 2000 nitů v režimu vysokého jasu. Večer pak naopak klesnou až na 1 nit, takže vám telefon nevypálí díru do hlavy. Jediným mínusem oproti loňsku je rozlišení - to spadlo z 2K na klasické FHD+, a to dokonce u obou modelů. HDR10+, Dolby Vision i HDR Vivid nechybí a certifikace pro Netflix je tu samozřejmostí, stejně jako u všech telefonů z dílny Xiaomi. A málem bych zapomněl pochválit bleskurychlou a precizní ultrazvukovou čtečku otisků, která je navíc i ideálně umístěná.
Výkon jako na houpačce
Použitý hardware je místo, kde se mezi oběma telefony opravdu láme chleba. Zatímco F8 Ultra dostala nejnovější Snapdragon 8 Elite Gen 5, F8 Pro spoléhá na starší 8 Elite. A rozdíl je obrovský - alespoň v hrubém výpočetním výkonu jsme někde na 20%. Problém ale je, že v prvních verzích firmwaru evidentně existuje jakýsi bug v řízení prahu přehřátí. Nebo je tu druhá možnost: Xiaomi si u testovacích kusů pohrálo s laděním tak, aby excelovaly v benchmarcích.
Většina recenzentů totiž pustí AnTuTu, maximálně Geekbench, a tím to hasne. Jenže důležitější je dlouhodobý, udržitelný výkon - a když se mrknete na grafy z obou telefonů, je krásně vidět, že přibližně po deseti minutách se výkon začne lámat. A to je přesně doba, kdy AnTuTu doběhne a dá vám pěkné číslo. Tím, že testuju oba telefony zároveň, navíc eliminuju možnost vadného kusu - oba se chovají naprosto stejně.
Výsledky benchmarků a další screenshoty - nejdříve Ultra, posléze Pro
No a jak by měl takový ideální graf vlastně vypadat? U jakéhokoli jiného telefonu se začíná na 100 % výkonu a postupně, jak se zahřívá, lineárně výkon snižuje, aby se uchladil. Tady ale předvídatelný postup nehledejte - denním chlebem jsou zde spíš obrovské výkyvy, a to klidně z 90 % na 10 %. V praxi to znamená, že když v nějaké hře držíte výkon dlouhodobě na maximu, hra se najednou totálně sekne, pak vyskočí zpět na 90 %, znovu spadne… a tak pořád dokola. Místo stabilních cca 70-75 % tu máte tuhle sinusoidu.
Ano, týká se to extrémního vytížení, kam se běžný uživatel nejspíš nikdy nedostane, a předpokládám, že než se telefony dostanou do dlaní koncových zákazníků, schopnosti procesorů již budou mít šanci zářit na plno, ale i tak to dobře ukazuje, jak se výrobce snaží manipulovat výsledky recenzí u méně zkušených recenzentů.
Nižší cenovka není zadarmo
Stejně protřelé je to i s balastem (čti: předinstalovanými appkami) a reklamou. Zatím jsem narazil jen na reklamu při sideloadování aplikací u proprietární bezpečnostní ochrany, která skenuje každou instalaci. Obrovský Temu banner plus tlačítko, které vás rovnou vede k instalaci dalších 150 aplikací - a samozřejmě už předem zaškrtnuté. Po oficiálním uvedení telefonu navíc obvykle dorazí aktualizace, která, jako u většiny telefonů Xiaomi, přidá ještě další kýbl reklam. A v tu chvíli už recenze bývá venku.
Je to „shady“? Jasně. Chtěli jste ušetřit? No jo no. Výrobce si holt někde marži dohnat musí a provize od partnerů jsou jednoduchá cesta. Je to agresivnější než jinde? Občas ano. Ale je to daň za co nejlepší cenu - a také důvod, proč je potřeba neodklikávat vše bez rozmyslu. Co se vám doinstaluje, to si z telefonu trpělivě vyházejte. Co nejde smazat, zakažte. A ideálně zamezte i přístupu k notifikacím - aplikace jako Mi Video v tomto ohledu dokážou být obzvlášť vlezlé.
Takže, abych to uzavřel: tohle není kritika směrem Xiaomi a POCO, ale vysvětlení, co za tím cenovým rozdíl oproti konkurenci stojí. Parametry vezmu bleskově: F8 Pro bude u nás v konfiguracích 12/256 a 12/512 GB, Ultra pak jedině v 16/512 GB. Vždy jde o kombinaci LPDDR5X a UFS 4.1 - tedy nejrychlejší varianty, jaké momentálně můžete dostat.
HyperOS konečně dospívá
A teď software. Oba telefony běží na novém HyperOS 3 a musím říct, že jde celkově o krok správným směrem. Animace jsou výrazně lepší - ovládací centrum je plynulejší, elegantně vyjíždí ze správného rohu, scrollování ikon má jemný blur, prostě příjemné detaily. Zamykací obrazovku si můžete nastavit třeba s velkými hodinami, které rozpoznají postavu na fotce a schovají se mezi vrstvy popředí a pozadí, takže vznikne fajn pseudo-3D efekt. Rychlejší je i vyhledávací lišta aplikací. Nechybí ani vylepšený dynamický ostrůvek, a především novinka: možnost sdílet obsah mezi telefony Xiaomi/POCO a Apple zařízeními, včetně Macu. Že to ale trvalo.
Až systém dorazí na více zařízení, teprve tehdy se ukáže, jak je to s jeho úsporností. Xiaomi totiž historicky nikdy moc nevynikalo výdrží - často to ale „umlátilo“ rychlým nabíjením nebo větší baterkou. Tady ale poprvé cítím posun. Ultra mi v kombinované reálné výdrži vydržela kolem 9-10 hodin zapnutého displeje na jedno nabití, F8 Pro pak 7-8 hodin. Samozřejmě záleží na stylu užívání - u mě to byla taková klasika: fotky, volání, zprávy, sociální sítě, hudba… žádné dlouhé hraní. Baterie má u menšího modelu kapacitu 6210 mAh, u většího 6500 mAh. Oba podporují 100W drátové nabíjení, přičemž Ultra navíc zvládá i 50W bezdrátové.
Fotky na druhé koleji
Co do fotovýbavy tu koukáte na dva úplně odlišné přístroje - společný je v podstatě jen počet foťáků. Základní F8 Pro nabízí 50 Mpx hlavní senzor Light Fusion 800 o velikosti 1/1.55", doplněný o 2,5x 50 Mpx teleobjektiv a 8 Mpx širokoúhlou kamerku. Ultra je osazena 50 Mpx 1/1.31" senzorem Light Fusion 950, k tomu 50 Mpx 5x teleobjektivem a 50 Mpx „šírem“.
No a výstupy? Inu, POCO nikdy nebylo primárně o fotkách a vždy se víc soustředilo na výkon - a ani tentokrát se na tom nic nemění. Širokoúhlé snímače jsou zde vyložený základ. Přes den to na displeji telefonu působí ještě v pohodě, ale na počítači v plném rozlišení jsou detaily prostě měkké. Občas se také objeví nádech do magenty a tendence obraz lehce desaturovat. Večer pak často stačí jedna, dvě fotky a je hned jasné, že představa ostrosti je zde absolutní sci-fi.
Vybrané snímky z Ultry
Zbylé dva objektivy jsou pochopitelně o třídu výš, obzvláště v případě Ultry. Ta nabízí ucházející hlavní snímač, se slušným dynamickým rozsahem a obstojnými detaily. Jen mu chybí jakási ráznost - je to celé až moc do studena. I když fotíte krásně barevné podzimní momentky, jakmile se do záběru dostane obloha, je až přehnaně modrá, zatímco listí, květiny či pleťovka postrádají sytost a jiskru. I obloha při západu slunce působí spíš smutně než romanticky. Škoda, jinak by ty fotky vůbec nebyly špatné. Zajímavé je i to, že večer vypadají světla na „šíru“ podstatně tepleji než na hlavním (což je asi jediné pozitivum, které se o tomto třetím kolu u vozu dá zmínit). Teleobjektiv přes den občas vyfotí snímek velice barevně konzistentní, jindy opět desaturuje ve stylu hlavního. Večer ale zvládá překvapivě dobře. Jen jej nezkoušejte používat na dvojnásobný výřez - tam už to takové terno není.
Základní F8 Pro je u obou senzorů o řádný kus níž. Nečekejte tak ostré snímky, ani tak dobrý dynamický rozsah - problém je tu hlavně v protisvětlu a večer. Pořád fotí lépe než F7 Pro, ale otázkou je, jestli přechodem ze dvou fotoaparátů na tři POCO tak trochu neobětovalo kvalitu ve prospěch kvantity. Základní senzor má oproti loňsku horší světelnost, a ano - přibyl slušný teleobjektiv, ale je na vás, jestli chcete jeden lepší objektiv, nebo dva průměrnější. To zdejší „šíro“ snad ani nepočítám. No a jak jsou na tom oba kousky v rámci videa? To už nejlépe posoudíte sami!
Snímky z Pro
Pro hráče, ne fotografy
Ceny známe, dojmy máme - nastal čas hodnotit! Možná se vám bude zdát, že jsem v některých pasážích kritizoval až moc, ale není to tak. Šlo čistě o holá fakta, která je potřeba zasadit do scénáře použití, který určuje váš výběr. Je to vlastně stejné jako u jakéhokoli rozhodování: pokud máte čtyřčlennou rodinu s kočárkem, asi si nekoupíte malý kabriolet, nýbrž pořádné rodinné auto. Pokud jste alergičtí na laktózu, svíčkovou si asi moc často neobjednáváte.
Podobně je to s těmito telefony. Jsou perfektní, pokud chcete maximální výkon v dané cenovce. F8 Pro stačí každému náruživému hráči, F8 Ultra pak přidává bezdrátové nabíjení, lepší foťáky a vyšší výkon. Samozřejmě je to za doplatek, takže se rozhodujte podle toho, jak moc chcete výkon navíc a zda to odpovídá vašemu rozpočtu. Vadí vám, že zde dostanete motor z Ferrari, ale zároveň snímky, které vám svým chladným podáním kazí náladu? Není problém - Xiaomi má pro každého něco a k dispozici je tak 15T nebo 15T Pro. Stejně jako je to ve vztazích či v autech, ne každý mobil vám nutně musí sednout. Ale pokud má ve vaší placce výkon hrát prim, „efosmičky“ jsou absolutní trefou do černého!
Veškeré dostupné varianty
Zbylé snímky z testování
Kompletní fotogalerie - Ultra
![TOP 5 nejlepších telefonů do 20 000 Kč [podzim/zima 2025]](/BLOGS/blog-1832/top-5-nejlepsich-telefonu-do-20-000-kc-zima-2025-title.jpg)
