- Do ruky příjemně padnoucí a esteticky zajímavý design
- Pocitově velmi robustní konstrukce
- Displej je takřka bez chybičky
- Vlajkový, i v dlouhodobé zátěži nebývale stabilní procesor
- Výtečná výdrž baterky a rychlé nabíjení na dva způsoby
- Kvalitní a konzistentní kombinace hlavního foťáku a teleobjektivu
- Širší konstrukce trochu komplikuje používání jednou rukou
- Míra zahřívání je enormní (což je snad jen otázkou FW)
- Chybějící LTPO
- USB 2.0, se kterým přetahování fotek do PC trvá věčnost
- Plný potenciál bezdrátového nabíjení vyžaduje proprietární nabíječku
- Příliš velká mezera mezi 1× a 5× zoomem
- Kvalita natáčení je nevalná
- Vyložené slabá selfie kamera a „šíro“ jen do počtu
- Mezigeneračně vyšší cenovka
Ještě před pár lety znamenalo písmeno „T“ při každém podzimním launchi Xiaomi jen lehce osekanou vlajku pro lidi, kteří chtěli ušetřit. Nic extra atraktivního pro ty, kdo mířili na top výbavu. Jenže přesně to se postupem času začalo měnit. „Téčková“ řada totiž začínala přinášet i něco, co jste u tehdejších vlajek najít nemohli. Stačí si vzpomenout třeba na příchod 120W nabíjení u Xiaomi 11T Pro. A najednou se z „levnější alternativy“ stal telefon, který spoustě lidí nasadil brouka do hlavy. Člověk tak začal řešit, jestli má dalších šest měsíců čekání na novější generaci vlajek smysl, když je k dispozici tohle.
Letos se navíc všechno mění ještě jednou. Typicky podzimní premiéra se totiž přesunula už před letní prázdniny. A to je přesně období, kdy spousta lidí vybírá nový telefon kvůli snaze lépe zachytit momentky z dovolené.
V ruce teď držím nové Xiaomi 17T Pro. Telefon se 7000 mAh baterkou, 5× Leica teleobjektivem, 100W nabíjením, brutálním Dimensity 9500 a displejem, za který by se nestyděla ani spousta telefonů za třicet tisíc. Takže jestli už jste měli před létem vybráno, možná vám dneska trochu zkomplikuji život. A pokud ne, výběr třeba výrazně zjednoduším. Tak či tak, tahle skorovlajka rozhodně stojí za pozornost. A jaká vlastně je? To vám řeknu v dnešní recenzi (kterou v pohyblivější formě naleznete na mém YouTube).
Když design sází na jistotu
Designově Xiaomi 17T Pro letos nijak zásadně neexperimentuje a sází na to, co prostě funguje - jak u samotného Xiaomi, tak u konkurence. Ať se to líbí nebo ne, je tu vidět určitá inspirace okolím. Ať už jde o kompletní přejmenování řady po vzoru Applu, nebo samotný tvar telefonu, který mi nápadně připomíná OPPO Find X9 Pro.
Ve výsledku je to ale stejně ten klasický „sendvič“ s rovnými boky a zaoblenými rohy, jaký dnes vídáme u většiny telefonů už od éry iPhonu 12 Pro. O to zajímavější bude sledovat, kam se tenhle uniformní design posune dál - zvlášť ve chvíli, kdy se spekuluje o iPhonu 19 s celozaobleným tělem, což je směr, který dnes Android spíše opouští.
Ale zpátky k 17T Pro. Do ruky mi padne naprosto ideálně, příjemně se drží, neklouže a je to tak přesně ten typ telefonu, u kterého vám nakonec víc záleží na pocitu než na tom, zda a jak moc vychází z designu viděného jinde. Subjektivně mi tenhle styl sedí hodně - zaoblené hrany netlačí do dlaně, rohy jsou také fajn. Snad jen až ta širší konstrukce je drobným mínusem, jelikož komplikuje psaní jednou rukou. Pro velké displeje je to ale ideální kompromis - pořád to není tablet, ale zároveň ani miniaturní telefon, kde nevidíte skoro nic.
Celkově působí 17T Pro v ruce velmi bytelně a sebevědomě. Není to takový ten ultratenký telefon, u kterého máte pocit, že ho omylem při vytahování z kapsy přelomíte vejpůl - naopak, je to očividně prémiový a přesto robustní kus hardwaru, který by měl něco vydržet. Pochvalu si zaslouží i konstrukce samotná. Hliníkový rám, ochranné sklo Gorilla Glass 7i a odolnost dle IP68 až do tří metrů po dobu 30 minut znamenají, že déšť, bazén ani dovolená u moře by neměly být problém. Jen bych ho úplně dobrovolně netestoval půlhodinovým vlogem pod vodou. A mimochodem, líbí se mi i letošní barevné varianty. Deep Blue a hlavně Deep Violet konečně nepůsobí jako herní telefon pro třináctileté kluky, nýbrž mají vlastní charakter a mezi záplavou černých a šedých placek na trhu se nijak neztrácí.
Panel, který má skoro všechno
U displeje se Xiaomi drží podobné filozofie jako u designu. Žádná revoluce, ale solidní panel, který má na papíře prakticky všechno, co od telefonu téhle třídy čekáte. 6.83" AMOLED, 1,5K rozlišení 2772 × 1280 pixelů, až 144 Hz obnovovací frekvence a špičkový jas 3500 nitů, který v reálném používání na sluníčku opravdu poznáte. A to i teď při nečekaném konci května, s třicetistupňovými vedry a poledním sluníčkem přímo nad hlavou.
Velká plocha displeje je ideální na jakýkoli styl užití - ať už video, navigaci, filmy s certifikací pro Netflix, hry i úpravu fotek. 1,5K rozlišení je za mě ideální kompromis mezi ostrostí a spotřebou a 120 Hz dělá prostředí krásně plynulé. A upřímně, jakmile si zvyknete, návrat na 60 Hz působí jako posun někam do roku 2016 (nebo k iPhonu 17e, že).
144 Hz režim je tu pak hlavně pro hry, kde má reálný smysl. Xiaomi navíc výrazně řeší i ochranu očí. V materiálech najdete DC dimming, 1nitové ultra ztlumení, HDR10+, Dolby Vision, 68 miliard barev, DCI-P3 a celou řadu certifikací TÜV Rheinland - od hardwarového omezení modrého světla přes Flicker Free až po režimy typu Circadian Friendly či Intelligent Eye Care.
A tohle je přesně věc, kterou dneska u displeje začínám brát vážně. Už to není jen o tom, kolik má panel nitů a jak moc vám vypálí na přímém slunci sítnici. Stejně důležité je, jestli se na něj dá v pohodě koukat večer v posteli, v autě při jízdě nebo třeba několik hodin v kuse při scrollování fotek z dovolené. Ve dvaceti si kdekdo myslí, že je nesmrtelný, ale když se dostanete do středního věku, zjistíte jak moc je potřeba se udržovat v kondici, a to i po stránce zraku. Jediné, co mi tu chybí, je LTPO. Nicméně Always-on ale funguje v plnohodnotné podobě, jen displej neklesá až na 1 Hz, ale drží se na 30 Hz minimu. To jsou zkrátka ty drobné ústupky oproti plnohodnotným vlajkám.
Výkon puštěný ze řetězu (a teploty tomu odpovídající)
Jestli jste si u některých letošních telefonů začali říkat, že se výkon mezi generacemi už skoro neposouvá, Xiaomi 17T Pro vám tenhle pocit docela rychle rozbije. Uvnitř totiž běží nový MediaTek Dimensity 9500 vyráběný 3nm procesem a už z parametrů je jasné, že tohle není žádný „šetřílek“, ale regulérní vlajkový čipset. Xiaomi navíc přímo zmiňuje „all-big-core“ architekturu, takže se tu evidentně nesázelo jen na marketingově přívětivé AI funkce, ale hlavně na brutální hrubý výkon.
Vtipné ovšem je, že ačkoliv jsem měl telefon zhruba dva týdny před oficiálním uvedením, Antutu ani 3DMark na něm nebylo možné spustit. Musel jsem si tak vystačit s Geekbenchem, kde telefon naměřil 3130 bodů v single-core a 9456 v multi-core. Mezigeneračně je to zhruba 17% nárůst výkonu. Jen pro představu - referenční hodnoty Dimensity 9500 v AnTuTu se pohybují někde kolem 3,5 milionu bodů.
Mnohem důležitější než samotná čísla je ale míra udržení tohoto výkonu. A v tomhle ohledu 17T Pro září jak polárka na nočním nebi. I po hodinovém zátěžovém testu neklesl výkon pod 80 % maxima. A to byl telefon ještě v přibaleném silikonovém pouzdru. Jakmile jsem ho zhruba po 25 minutách sundal, výkon se zase začal vracet směrem k 90 %. A to je výsledek, na který většina konkurence jednoduše nedosáhne. Drtivá většina ostatních přístrojů, včetně vlajek, se totiž ve stejném testu pohybuje někde kolem 60 % nominálního výkonu.
Výstupy z benchmarků (těch, které bylo možné spustit)
Má to ale i svou stinnou stránku. 17T Pro je totiž bez debat ten nejvíc topící telefon, jaký jsem kdy držel v ruce. Teploty na hliníkovém rámu bez problémů atakovaly 55 stupňů a při delším držení už to není jen nepříjemné, ale upřímně trochu na hraně bezpečnosti. Předpokládám ale, že tu roli hraje úvodní verze firmware, kde Xiaomi šroubuje výkon na maximum a ve finále ho ještě trochu zkrotí. Důležité každopádně je, že se „pročko“ výkonu evidentně nebojí. Thermal management zvládá držet čip pod kontrolou i při extrémní zátěži a telefon se ani po delší době nezačne dusit. Přesně tohle je typ zařízení, které si koupíte, když chcete mít jistotu, že vás telefon nebude omezovat ani za dva nebo tři roky. Hry, edit videa, multitasking nebo desítky otevřených aplikací - tady prostě necítíte kompromis.
Zbytek výbavy tomu odpovídá taktéž. LPDDR5X RAM, UFS 4.1 úložiště a konfigurace až do 1TB jasně ukazují, že Xiaomi letos necílí jen na běžné uživatele, ale i na „power usery“. Samozřejmostí je Wi-Fi 7, velmi dobře hrající stereo repráky s Dolby Atmos, trojice mikrofonů nebo Hi-Res Audio certifikace. Papírově tu tak vlastně skoro nic nechybí. Snad jen jedno malé, ale otravné mínus - USB 2.0. V roce 2026 už je přece jen trochu smutné čekat věčnost při přetahování větší galerie fotek nebo videí do počítače.
AI kam se podíváš, ale to zásadnější je jinde
A pak je tu software. Telefon běží rovnou na HyperOS 3 a letos pochopitelně hodně tlačí i vlastní HyperAI. Nechybí AI překlady, AI psaní, AI vyhledávání, AI speech recognition, dynamické AI tapety, Google Gemini ani Circle to Search. A víte co? Já jsem vlastně rád, že Xiaomi dneska nesází jen na jednu dvě AI funkce do tiskovky, ale snaží se ten ekosystém budovat trochu komplexněji. Druhá věc ovšem je, jak moc tyhle funkce reálně využijete v běžném životě. A tam už bych byl tradičně opatrnější. Protože stejně jako u Samsungu, Googlu nebo Applu pořád platí, že polovina AI funkcionality zní během prezentace strašně „cool“, ale po týdnu s telefonem se přistihnete, že u Circle to Search to začíná a vlastně i končí.
Mnohem důležitější než samotné AI funkce je ale podle mě optimalizace systému. HyperOS totiž uměl být v minulosti extrémně rychlý, ale zároveň občas působil trochu překombinovaně a ne vždy úplně úsporně. A právě tady jsem byl hodně zvědavý, jak bude třetí iterace tohoto systému ladit v kombinaci s obrovskou 7000 mAh baterií a novým Dimensity 9500. Nakonec jsem byl opravdu příjemně překvapený. Výdrž se totiž posunula obrovským způsobem dopředu. Po nějakých deseti dnech používání jsem se bez problémů pohyboval kolem 9 hodin zapnutého displeje a místy atakoval i „desítku“. A to už je hodně solidní číslo.
Samozřejmě je potřeba počítat s tím, že jde o předprodukční software, s tím, že Xiaomi má ve zvyku do oficiálního startu nejen ladit, ale i přidávat nechtěný balast. Přesto si myslím, že velmi dobrá výdrž telefonu letos zůstane. I při větší zátěži tak bez problému zvládnete celý den a méně nároční uživatelé budou nabíjet klidně až druhý večer. A kdyby se někdo přece jen utrhl ze řetězu, pořád jej jistí 100W nabíjení. Za zhruba 30 minut tak dostanete zpátky přes 80 % baterky a plné nabití trvá přibližně 45 minut. A jen tak pro zajímavost - hodinový zátěžový test, při kterém „pročko“ jelo na maximum, ukousl přesně 25 % kapacity baterie, což není vůbec špatný výsledek. Bezdrátově pak telefon podporuje až 50W nabíjení. Jen je potřeba počítat s tím, že plnou rychlost dostanete pouze s proprietárním Xiaomi stojánkem za zhruba 900 korun.
Focení s příchutí Leicy
Fotoaparáty jsou přesně ta oblast, kde bude Xiaomi 17T Pro nejvíc bojovat s dražší konkurencí. A zároveň místo, kde dneska většina lidí řeší, jestli má ještě smysl připlácet za „Ultra“ modely nebo iPhony Pro. Xiaomi letos znovu hodně tlačí spolupráci s Leicou a tradičně tu najdete dva hlavní fotografické profily - barevnější, veselejší Vibrant a syrovější a atmosféričtější Authentic. A upřímně? Pořád mě baví, že si telefon nechává trochu „charakteru“ a nesnaží se všechno fotit jedním sterilním stylem.
Já osobně mezi nimi přepínám hlavně podle nálady nebo typu scény. Na rodinné fotky a momentky mi sedí víc Vibrant, protože působí živěji a hravěji. Naopak u architektury nebo nějakých náladovějších scén mě víc baví Authentic. Jen je potřeba počítat s tím, že kreativita těchto režimů spočívá i v tom, že si občas realitu upraví trochu po svém, což je vidět mimo jiné i u „pleťovky“. Kromě těchto dvou režimů tu najdete ještě další filtry s možností upravit intenzitu efektu. Škoda jen, že se do fotky natvrdo „zapečou“ a nejdou dodatečně měnit jako třeba u iPhonu.
Ve výsledku mi tak dává největší smysl fotit primárně do Vibrant nebo Authentic a případné další úpravy řešit až zpětně v galerii. Jedna věc mi ale v aplikaci vadila opravdu hodně. Potřeba swipnutí nahoru pro přístup k dalším funkcím. Asi chápete proč - je to velmi podobné gestu pro uzavření aplikace, takže se mi pravidelně stávalo, že jsem místo menu zavřel celý foťák. Není to nic tragického, ale chce to zvyknout si.
Teleobjektiv jako hlavní hvězda
Po technické stránce „pročko“ nabízí 50 Mpx hlavní fotoaparát se světelností f/1.67, nový 50 Mpx pětinásobný teleobjektiv s 115mm ohniskem a 12 Mpx ultraširoký snímač. A je docela vidět, že Xiaomi letos nestaví marketing na hlavním senzoru, ale právě na teleobjektivu. Což je za mě dobře, protože právě teleobjektivy dnes často oddělují běžné telefony od opravdu drahých vlajek.
Xiaomi letos hodně mluví o takzvané „spatial compression“, tedy schopnosti přitáhnout pozadí blíž k objektu, oddělit člověka od okolí a dodat scéně mnohem filmovější atmosféru. Když ale odhrneme marketingovou omáčku stranou, zjistíme, že to není nic nového pod sluncem a že takhle fungují naprosto všechny objektivy. Míru přiblížení ovlivňuje pochopitelně optický zoom objektivu - čím vyšší, tím je objekt bližší. Zároveň fyzická velikost senzoru v kombinaci se 115mm optického zoomu pak vytváří přirozené rozostření pozadí za a před objektem bez nutnosti využívat softwarového rozostřování jako u klasických portrétních režimů. Nemůže tak dojít k defektu nepřesného rozostření, protože vzniká opticky, nikoli softwarově.
Otázkou ovšem zůstává, na jaká ohniska nebo-li přiblížení jste u mobilů zvyklí vy, protože cokoli, co je mezi 1,1× a 4,9× zoomem je teď pouze výřez z hlavního senzoru. A tady už hodně záleží na tom, jak telefon používáte. Osobně mi pořád přijde praktičtější kombinace hlavního senzoru a 3× teleobjektivu, který se dá dobře využít i na 2× portréty nebo univerzálnější focení. To ale neznamená, že by byl nový teleobjektiv špatný. Naopak. Ve dne podává opravdu velmi dobré výsledky a kvalitou se často blíží hlavnímu senzoru. Jen je potřeba počítat s tím, že kvůli delšímu ohnisku a menšímu senzoru je citlivější na pohyb ruky. Ideální je tak po stisknutí spouště ještě půl vteřiny vydržet, abyste fotku neměli „mázlou“. Jinak je ale radost ten objektiv používat. Má výborný dynamický rozsah, velmi podobné barvy jako hlavní senzor a skvěle funguje i na makrozáběry, protože umí ostřit už od 30 cm. A překvapivě dobře si vede i v noci.
Co naopak Xiaomi trochu taktně přehlíží, je „šíro“. A upřímně… právem. To jsem kritizoval už loni a protože jde o stejný senzor, pochválit ho nemůžu ani dnes. 12 Mpx senzor s velikostí 1/3" už dnes prostě nestačí. Prostředek záběru za dne ještě jakž takž funguje, ale ostrost v rozích budete hledat marně. Na nočních záběrech to už je dopředu prohraná bitva. Hlavní senzor je naštěstí úplně jiná liga. Konzistentní výsledky ve dne i v noci, velmi dobrý dynamický rozsah a kvalita, která v rámci téhle cenové kategorie patří rozhodně k nadprůměru.
Vespod huj, navrch fuj
Kde by ale Xiaomi opravdu mělo zabrat, je přední kamera. A upřímně, je to stále ta samá bída jako loni. Selfie fotky ještě ujdou, ale s videem je to už o poznání horší. Největší problém je, že to často nepoznáte přímo v telefonu. Jakmile ale video přetáhnete do počítače, začne být vidět horší stabilizace i neustálé přeostřování. A výsledkem je video, které působí dost neklidně.
Ideální není ani video z hlavní zadní čočky. Oproti fotkám je znatelně slabší dynamický rozsah, obraz působí místy přeexponovaně a přeostřování je vidět i tady. Telefon sice nabízí kreativní „movie“ formáty nebo natáčení do Logu až ve 4K/60FPS, ale přesně tady si říkám jednu věc - proč vlastně Log nejde i v 8K, když telefon 8K video podporuje? Právě u logu by přece dávalo největší smysl dostat maximum dat bez zbytečného processingu.
Veškeré momentky z testování níže
Letos už to tak jednoznačné nebude
Takže… je Xiaomi 17T Pro dokonalý telefon? Ne. Takový ostatně neexistuje a vždycky nějakou tu mouchu najdete. Tady je tou největší pořád ultraširoký foťák, který zaostával už loni a letos se na tom nic nezměnilo. Video také není úplně dotažené, chybí LTPO displej a HyperOS pořád nepůsobí tak odladěně nebo úsporně jako u některé konkurence. A pak je tu ještě jedna méně populární věc - cena. Po započítání startovní slevy 3500 korun totiž telefon mezigeneračně zdražil zhruba o 1500 Kč. Výsledná částka se tak pohybuje někde mezi 17 a 21,5 tisíci, podle toho, jestli vezmete konfiguraci s 256, 512 nebo 1TB úložištěm.
Xiaomi k tomu tradičně přidává i startovní bonusy - tisícikorunový trade-in bonus na starý telefon a za vyplnění recenze koloběžku Electric Scooter 4 Lite 2. generace v hodnotě zhruba 7 tisíc korun. Na jednu stranu je to rozhodně zajímavější dárek než loňský tyčový vysavač za tři tisíce. Na tu druhou si ale nejsem úplně jistý, kolik lidí reálně koloběžku využije. Upřímně bych se vůbec nedivil, kdyby jich za pár dní byly plné bazary, což samozřejmě rychle srazí jejich reálnou hodnotu pro ty, kdo přemýšlejí, že si prodejem „polevní“ samotný telefon.
To ale nic nemění na tom, že Xiaomi 17T Pro je pořád velmi dobrý telefon. Dostanete obrovskou 7000 mAh baterii, brutální výkon, velmi dobrý hlavní foťák i teleobjektiv, rychlé nabíjení, kvalitní displej, spoustu paměti a konstrukci, která působí vyloženě vlajkově. Otázkou jen zůstává, jestli už se po letošním zdražení cenově až příliš nepřibližuje plnokrevným vlajkám typu vivo X300 Pro nebo OPPO Find X9 Pro. Třeba první zmíněnou dnes pořídíte okolo 24 tisíc korun s ještě o úroveň lepšími fotoaparáty (byť jen 512GB kapacitou). A právě tady letos podle mě vzniká největší dilema. Zatímco loni bylo 15T Pro skoro automatické doporučení, letos už existuje několik opravdu silných alternativ. Ano, jsou dražší. Ale už ne o tolik, aby bylo „téčko“ tak jednoznačný „must have“ jako minule.
To samozřejmě neznamená, že by 17T Pro nedával smysl. Jen si myslím, že jeho největší síla přijde až s poklesem ceny. Ve chvíli, kdy se dostane někam k 13–15 tisícům podle kapacity, případně kolem 8–9 tisíc u ne-Pro varianty, začne to být znovu extrémně zajímavý telefon. A to jsou ostatně i ceny, kde se aktuálně pohybuje 15T a 15T Pro.
![TOP 5 nejlepších telefonů do 25 000 Kč [podzim/zima 2025]](/BLOGS/blog-1838/top-5-nejlepsich-telefonu-do-25-000-kc-zima-2025-title.jpg)
