- Prémiově působící konstrukce v parádním designu
- Výtečný displej se skvělou jemností a vysokou svítivostí
- Blesková čtečka otisků prstů
- Na standardní používání (vyjma hraní) naprosto dostatečný výkon
- Nástavba OriginOS je podstatně modernější, než předchozí Funtouch, s několika příjemnými „fíčurami“ navíc
- Velikánská baterie s opravdu enormní, až 3denní výdrží + svižné 90W rychlonabíjení
- Na poměry třídy velice solidní trojice foťáků
- Pár drobných bolístek co do displeje - chybějící LTPO, „rádoby“ Always-On
- Horší haptická odezva a repráky bez basů
- Výkon ve střední třídě ovšem lze mít podstatně vyšší
- Cenovka je mimo startovní nabídku příliš vysoká
Když jsem nedávno recenzoval Samsung Galaxy A57, divil jsem se, kam až se dá vystřelit s cenou, a přitom mezigeneračně nezměnit skoro nic. Inu, doba je těžká, paměťová krize, všude samá válka, ale to platí pro všechny výrobce stejně. Dneska ovšem držím v ruce vivo V70, kterému se za velmi podobnou startovní cenu podařilo doručit mnohem lepší výbavu a má tak ambice A57 slupnout jako malinu. Nevěříte? Tak se na to pojďte podívat. A pokud to s tím díváním myslíte doslova, k dispozici je i pohyblivá verze recenze na mém YouTube.
„Áčku“ ukazuje záda, a má proč
Design je bez debat subjektivní věc. Když postavím oba telefony vedle sebe, A57 je větší a tenčí pádlo, V70 zase menší a o něco subtilnější. Záleží na tom, co komu voní víc. Jedno je ale jisté: už na první pohled působí V70 mnohem prémiovějším dojmem. Matné sklo na zádech, decentně vystupující modul foťáků, kterému na prestiži přidává i logo Zeiss, a zepředu krásně tenké a téměř symetrické rámečky. Všechno věci, o kterých si Samsung může nechat jenom zdát.
Jakmile vezmete telefon do ruky, rozdíl je ještě markantnější. V70 totiž nepůsobí hezky jenom na pohled, ale i na dotek. Rám, zpracování, celková robustnost… to všechno dohromady vytváří pocit zařízení, které zkrátka patří o kategorii výš. A to je přesně ten moment, kdy si začnete říkat, jestli Samsung náhodou až moc nespoléhá jen na svoje jméno. Fér je ovšem přiznat, že A57 také neudělala krok zpátky. Pořád tu máte hliníkový rám, sklo z obou stran a nově i IP68, takže z hlediska odolnosti si vlastně není nač stěžovat. Jenže zatímco Samsung si drží svůj standard, vivo ho posouvá ještě dál a k IP68 přidává dokonce i ultimátní IP69.
Kde Samsung šetří, vivo exceluje
A tenhle přístup se propisuje i do displeje. Samsung sází na jistotu - 6.7" 8bitový AMOLED, Full HD+ a 120 Hz. Funguje to dobře, barvy jsou pěkné, čitelnost slušná, ale je to přesně ten typ panelu, který nikoho neurazí, ale taky nenadchne. Vivo na to jde jinak. Ne že by na papíře nutně trhalo rekordy, ale v praxi působí zkrátka mnohem líp. Tenčí a symetričtější rámečky, miliarda barev, vysoká svítivost na sluníčku a se 459 body na palec oproti 385 u Samsungu je ten displej i o poznání jemnější.
Právě tady začíná být krásně vidět ten rozdíl v přístupu: Samsung dělá displej, který je dostatečný, a vivo ten, na který se chcete dívat. A to i přesto, že se panel pro vivo dost možná vyrábí na stejné výrobní lince. Jen výrobní cena obou panelů je asi trochu jinde a Samsung se u svého telefonu rozhodl víc šetřit. Pro úplnost dodám, že V70 má certifikace Widevine L1 i HDR10+, takže si filmy a seriály na Netflixu pustíte naprosto bez problému v plné kvalitě.
Abych ale jen nechválil, displeji chybí LTPO s dynamickým poklesem obnovovací frekvence na 1 Hz a tomu, čemu říká vivo Always-On, fakt plnohodnotný Always-On není. V jejich podání totiž nejde o neustále zapnutý displej, ale spíše o dynamické efekty při příchodu notifikací. Malou, ale významnou třešničkou na dortu je ultrazvuková čtečka otisků prstů. Na vivu funguje naprosto bleskově a spolehlivě, a to i s mokrými prsty.
Zklame snad jen haptika, která je spíš druholigová - slabá a nevýrazná. Podobně jsou na tom repráky. Jsou sice docela hlasité, ale chybí jim hutnější basová složka, takže akční scény v Jurském parku nebo Thunderstruck od AC/DC zkrátka tolik nevyniknou. Zmínit musím ještě podporu eSIM a šuplíček, kam sice vložíte dvě fyzické SIM karty, ale s paměťovkou už nepočítejte.
Hráči ať hledají jinde
Co se týká hrubého výkonu, jsou na tom oba telefony hodně podobně. V70 vsadilo na Snapdragon 7 Gen 4 s 1,42 milionu bodů v AnTuTu, Samsung zase na vlastní Exynos 1680 s 1,35 milionu bodů. Obrovskou výhodou viva je ovšem v základu 512 GB úložiště rychlého typu UFS 4.1 (oproti 128 GB, resp. UFS 3.1). Kapacita 8 GB operační paměti je pak pro oba telefony shodná.
Fér je ale říct, že výkonové špičky konkurence nedosahuje ani jeden z nich. Pokud byste je postavili proti nedávno představeným POCO X8 Pro nebo Pro Max, pohoří jako papír. To je ovšem výkonový extrém, kterým Xiaomi cílí primárně na hráče. Vivo V70 se soustředí spíše na optimální a plynulý chod, a právě díky rychlému úložišti tu běhá všechno absolutně jako na drátkách. Není to sice mašina na nejnáročnější hry na maximální detaily, ale pokud nejste zrovna zarytí „gameři“, s výkonem a celkovou rychlostí budete úplně v pohodě.
Výsledky benchmarků
Inspirace u Applu je zřejmá, ale na One UI to nestačí
Po softwarové stránce jsme už loni dali v Evropě definitivní sbohem rozhraní Funtouch OS, a tak i tady tepe ten nejnovější OriginOS. Z pohledu použitelnosti je to dramatický rozdíl. Zmizela titěrná písma, nelogické uspořádání některých prvků a konečně jsme v moderním systému. Skoro bych to přirovnal k rozdílu mezi dávnými Windows Mobile a příchodem iOS, kdy někdo konečně pochopil, jak lidé chtějí ovládat dotykové displeje. Ač je to ovšem velký krok kupředu, i tak za mě platí, že One UI od Samsungu je na Androidu pořád tou vůbec nejodladěnější nadstavbou.
A právě iOS je pro spoustu výrobců, vivo nevyjímaje, velkou inspirací. Najdete tu podobné ovládací centrum i dynamický „ostrůvek“ s ovládáním stopek nebo přehrávaných skladeb, který se tady ovšem nazývá Origin Island. Vivo se ho ale oproti jiným čínským kopiím snaží ještě rozšířit o některé AI funkce. Dobrým příkladem je snaha o rozpoznání kopírovaného textu s nabídkou relevantní aplikace. Někdy to funguje líp, někdy hůř, ale možnost vzít část textu, přesunout jej nahoru a urychlit si tak práci, je hodně zajímavá.
A když už jsem u toho iOS: i tady můžete přenášet fotky mezi V70 a iPhonem pouhým vzájemným dotykem obou zařízení. Spolehlivost sice není stoprocentní a občas se to chytne až na druhý či třetí pokus, ale pořád je to lepší než posílat soubory přes WhatsApp a zbytečně degradovat jejich kvalitu.
S OriginOS se navíc razantně zlepšila politika aktualizací. Nově dostanete 5 let velkých updatů a 5 let bezpečnostních záplat, přičemž telefon přichází už s Androidem 16. Za mě je to naprosto ideální „sweet spot“, který bohatě stačí, i když Samsung nabízí ještě o rok víc.
Samozřejmě, víc je vždycky lépe, o tom žádná. Nicméně cyklus obnovy ve střední třídě je 3 až 4 roky, takže podpora dost možná dojde až ve chvíli, kdy už telefon dávno mít nebudete. Občas sice slýchám argumenty ohledně následného prodeje v bazaru, ale ruku na srdce - vážně si myslíte, že za 5 let bude někoho u bazarového mobilu za 2 tisíce zajímat softwarová podpora? Ti, kdo takové telefony kupují, často ani nevědí, že se něco takového řeší, a maximálně je bude zajímat kondice baterky.
Telefon, co téměř nejde utahat
A když už jsem zmínil baterku - je naprosto parádní zpráva, že se vivo konečně rozhodlo v Evropě na kapacitě nešetřit. Dostanete tak rovnou 6500 mAh s 90W rychlonabíjením, zatímco u Samsungu se musíte spokojit s 5000 mAh a 45W. Ten rozdíl je prostě enormní. Nechápu, jak se to zrovna vivu, které historicky není zrovna premiantem v optimalizaci, podařilo, ale tenhle telefon se téměř nedá utahat.
Schválně jsem oba telefony posadil na battery test v PC Marku. Z Galaxy A57 jsem dostal 13,5 hodiny výdrže, zatímco vivo atakovalo neskutečných 22,5 hodiny. Rozdíl je to masivní nejen na papíře, ale v praxi jakbysmet. Klobouk dolů, protože s V70 jsem bez problémů dosáhl i na třídenní výdrž na jedno nabití. A pokud budete s telefonem zacházet trochu střídměji, věřím, že i ty 3 dny s přehledem překonáte. Pro kontext: po celodenní procházce Prahou, kdy jsem do uší téměř pořád pouštěl podcasty, brouzdal po internetu, intenzivně fotil a projížděl socky, jsem večer dorazil domů a baterka stále hlásila necelých 40 procent.
Další záběry z testování v samostatné galerii
Až překvapivě „svatá“ trojice
U fotoaparátů dostáváte kompletní svatou trojici. A právě tady se ten chleba mezi A57 a V70 láme úplně nejvíc. Sestava čítá 50 Mpx hlavní senzor o velikosti 1/1,56", doplněný o 50 Mpx trojnásobný teleobjektiv (1/1,95"). Třetím do počtu je základní 8 Mpx širokoúhlá kamerka, která je zároveň kvalitativně nejslabším článkem celého tria.
A přesně podle velikostí senzorů také dostanete očekávanou kvalitu výstupu. Za denního světla padají ze všech tří objektivů opravdu parádní snímky, které se nemají za co stydět ani po přesunutí na velký monitor. Velmi příjemně překvapí dokonce i šíro, od kterého jsem vzhledem k malému senzoru čekal spíše mizérii, ale ono vůbec není špatné. Jen se nesmíte nimrat v detailech a fotky přibližovat na 100 %. Na mém 37" monitoru vypadají snímky při 60% zobrazení velmi slušně. Obrovskou pochvalu si vivo zaslouží i za konzistenci v saturaci a vyvážení bílé napříč všemi třemi objektivy - to se v této třídě opravdu často nevidí.
Hlavní a teleobjektiv jsou přes den samozřejmě o ligu výš. Mají skvělý dynamický rozsah, jsou tak akorát saturované a nabízí hodně slušné výsledky i při dvojnásobném digitálním výřezu z obou čoček. Na vlajkové lodě to samozřejmě ztrácí, ale na střední třídu jsou to zkrátka hezké fotky. Podívejte se sami, jak si všechny tři objektivy poradily s opravdu obtížnými podmínkami těsně před východem slunce na Karlově mostě. Kdo fotí na mobil, dobře ví, že to není sranda. Pro mobilní senzory je tam stále příliš málo světla, ale zároveň ne natolik málo, aby automatika spustila noční režim. Tyhle přechodové podmínky často generují jedny z těch vůbec „nejhorších“ fotek.
Tady ale krásně vidíte rozdíly v optice. Šíro je uprostřed ostré, ale v rozích se už výrazně maže. Přepnutí na hlavní senzor představuje diametrální skok vpřed – fotka je na svou třídu krásně ostrá a atmosféru zachytila naprosto přesně. Teleobjektiv se nenechá zahanbit, parádně drží atmosféru rozbřesku a HDR udržel na uzdě, takže tu nenajdete žádné přepaly a stíny se neslévají do jednolitých siluet.
Zatím jsem dost chválil, ale to neznamená, že tu na chyby nenarazíte. Tou nejvýraznější je až příliš agresivní processing fotek. Někde je to vidět víc, někde míň, ale softwarové doostřování bije do očí poměrně často a čím víc zoomujete, tím spíše si toho všimnete. Nejmarkantnější je to u nočních scén při použití dvojnásobného výřezu, kdy tu přílišnou snahu o umělé doostření pozná i netrénované oko. Portrétní fotky jsou na druhou stranu fajn, separace popředí od pozadí funguje spolehlivě a na to, jak je na tom V70 s videem, se pojďte mrknout sami.
Za akční cenu hit, za tu plnou už to drhne
Vivo V70 je velmi obstojný telefon, jehož koupě se vyplatí hlavně teď na startu, pokud jej chytíte v akci za 13 999 Kč. To je za mě absolutní cenový strop, který bych byl ochotný za tohle zařízení zaplatit. Za necelých 16 tisíc, kam ho vivo standardně nacenilo, už se totiž nebezpečně blíží do teritoria odlehčených nebo loňských vlajek. Tam na vás čeká třeba loňské OnePlus 13, brzy tam spadne i Xiaomi 17 a podobně - a to už se bavíme o telefonech s o třídu lepšími foťáky a o dvě třídy rychlejšími procesory.
Cena necelých 14 tisíc je tak na samotné hraně. Když ale vezmete v úvahu, že dostanete tři plnohodnotné foťáky s kalibrací od Zeissu, obří 512 GB úložiště a opravdu krásný design, dává to smysl. Jedinou lehkou brzdou tak může být snad jen procesor, což je ale u série V už takový tradiční ústupek. Na druhou stranu se pořád bavíme o telefonu, který zkrátka není stavěný na drcení herních benchmarků jako v případě POCO. Je to poctivý dennodenní společník pro lidi, kteří si na hry nepotrpí. Pro ty to bude fantastická volba. A za mě rozhodně volba mnohem lepší, než Galaxy A57 za téměř stejné peníze. Vivo oproti němu nabízí násobně lepší displej, trojici foťáků Zeiss, subjektivně prémiovější design a mnohem delší výdrž na jedno nabití. Schválně, který byste brali vy?