- Nečekané „neherní“ design...
- RGB prvky okolo čoček foťáku svoje využití najdou...
- Bytelné, plně voděodolné zpracování
- Displej disponuje takřka vším, co byste od něj mohli chtít
- Jedna z aktuálně největších baterií v telefonech
- Nekonečná výdrž a rychlé 100W nabíjení
- Plnohodnotné stereo repráčky
- Překvapivě dobrý hlavní foťák
- Silný (byť samozřejmě ne úplně top) procesor
- Solidní systém HyperOS 3, bez zásadních negativ co do funkcionality
- ... který ale postrádá dřívější hravost
- ... ale míra jejich nastavitelnosti není moc velká
- Nutnost dokoupit originální nabíječku, pokud chcete nabíjet plnou rychlostí
- „Šíro“ je zde spíš do počtu
- Velký pokles výkonu při delší zátěži
- Reklamní balast (který je ovšem ve velké míře možné odstranit)
Kde je sakra nové POCO X8 Pro? Přesně tohle mi běželo hlavou letos v lednu, když v tradičním termínu najednou zůstalo ticho po pěšině. Přitom je „ixko“ telefonem, který každý rok naprosto suverénně rozstřelí poměr cena/výkon někde kolem deseti tisíc korun. POCO je totiž taková zvláštní značka - místo aby pálila miliardy v marketingu, radši doručí co nejvíc výkonu za co nejmíň peněz. No, a byť s drobným zpožděním, nakonec jsme se přece jen dočkali, a dokonce se můžeme těšit hned ze dvou variant: X8 Pro a X8 Pro Max. Tak se pojďte podívat na tu našlapanější z nich (a pokud to s tím díváním myslíte doslova, využijte přímo videorecenze na YouTube).
Dospělejší, než byste čekali
Když jsem vzal X8 Pro Max poprvé do ruky, upřímně mě překvapil. Na herní značku (a vlastně i vyloženě herní telefon) totiž působí až nečekaně dospěle. Designové linky na zádech sice podle výrobce odkazují na rychlost závodních aut, ale ve výsledku svou jemností spíš odkazují k osobitosti designéra než k něčemu agresivnímu nebo „rychlému“. Zbytek je pak až překvapivě střídmý: plochá záda, rovný displej, ploché boky - zkrátka uniformní design, který dnes vídáme spíš u dražších zařízení.
Rám je kovový, záda skleněná, vepředu Gorilla Glass 7i a nechybí ani odolnost dle stupně krytí IP68. A přesně v tu chvíli si řeknete - kam se poděla ta hravost a odvaha typické černožluté kombinace let minulých? Ta dnes přežívá už jen v logu na krabici, zatímco samotný telefon si můžete vybrat jen v černé, bílé nebo bledě modré variantě.
Zpracování každopádně působí bytelně. I přes 6.83" displej se telefon drží překvapivě pohodlně, nic se nekroutí, nic nevrže a všechno sedí tak, jak má. Zároveň je ale ten design možná až příliš bezpečný na to, jak se značka dlouhodobě profiluje. Modul fotoaparátů je svou „obyčejností“ vyloženě nenápadný a kdybych zakryl logo, troufnu si říct, že většina lidí nepozná, jakou značku vlastně držím v ruce. V balení pak najdete kromě kabelu i černý gumový kryt, který ale překvapivě nevyrovnává kývání telefonu na stole (a to ani přesto, že modul foťáků vystupuje z těla opravdu minimálně).
Jediným výraznějším prvkem jsou RGB kroužky kolem foťáků. Ty blikají při notifikacích, reagují na hudbu nebo se aktivují při hraní her. Není to nic, kvůli čemu byste si telefon šli hned koupit, ale aspoň to trochu narušuje jinak tuze umírněný design. Prakticky pak dokážou zobrazit třeba časovač při focení, stav nabíjení nebo odlišit příchozí hovory a notifikace podle barvy, což se hodí hlavně při ztlumeném telefonu. Na druhou stranu si barvy nenastavíte úplně detailně pro každý prvek zvlášť a část funkcí už balancuje na hraně „gimmicku“. Některé hry, jmenovitě PUBG, ale umí RGB podsvícení využít docela chytře - například pro vizualizaci akcí jako seskok s padákem nebo probíhající souboj. Něco z toho tedy využijete denně, něco spíš jen občas pro efekt.
Téměř bezchybný panel
Displej je přesně ta oblast, kde POCO tradičně nezklame, a tady to platí dvojnásob. Dostanete velký 6.83" 12bitový AMOLED panel se 120 Hz obnovovací frekvencí, tenkými a symetrickými rámečky a vysokým QHD+ rozlišením, takže už na první pohled působí krásně ostře a čistě. Se svítivostí okolo 1100 nitů v automatickém režimu navíc nemá problém ani na přímém slunci a pro HDR obsah jde přesně o ten typ panelu, který chcete.
Nechybí podpora Dolby Vision ani HDR10+, takže pro Netflix nebo YouTube naprostý ideál. POCO tu navíc používá 3840 Hz PWM stmívání, jež by mělo být šetrnější k očím a tím pádem vést k podstatně lepšímu zážitku z používání nejen pro ty citlivější mezi námi.
Co se týče plynulosti, zdejších 120 Hz funguje tak nějak... chytře. Telefon si sám přepíná mezi 60, 90 a 120 Hz podle toho, co zrovna děláte, a ve hrách se bez problémů dostanete i na plných 120 Hz. Není to sice LTPO panel, takže Always-On displej tu najdete jen v omezené podobě (zobrazení na 10 sekund), což je trochu škoda - obzvlášť když jde o telefon s jednou z aktuálně největších baterek na trhu. Tedy samozřejmě pokud nepočítáme extrémy na „dobrodrůžo“ od značek jako Doogee, které už spíš připomínají cihlu než běžný smartphone. Ve výsledku je to ale displej, který neurazí absolutně v ničem - je velký, plynulý, dostatečně jasný a skvěle se na něj kouká prakticky za všech okolností.
Výdrž bez diskuze, nabíjení s podmínkou
Pokud si dnes kupujete telefon, nestačí jen výkon, adekvátní chlazení a dobrý displej - klíčová je i výdrž. A tady POCO vypálilo všem ostatním rybník a ukázalo, jak obrovskou baterii lze nacpat do relativně běžného těla a přitom udržet váhu na relativně únosné úrovni, tj. pod 220 gramy. Tohle dělo má totiž, a teď se podržte, křemíko-uhlíkovou baterii v nevídané kapacitě 8500 mAh. A výsledek? Nejdelší výdrž, kterou jsem kdy na testovaném telefonu zažil - a to bez přehánění. S přehledem překonává dosavadní „maratonce“ v podobě OnePlus 15 nebo OPPO Find X9 Pro.
V praxi se při běžném používání dostanete klidně na 12 hodin zapnutého displeje na jedno nabití. Jasně, dlouhé paření dokáže baterii potrápit, ale při jakémsi kombinovaném stylu používání se zde není problém dostat na dva až tři dny používání. A to je u telefonu téhle velikosti opravdu výjimečné. Nutno říct, že při takovém přídělu kapacity samozřejmě hodně záleží i na rychlosti nabíjení. Maxko disponuje 100W výkonem, což znamená zhruba 65 % za 30 minut a plné nabití za necelou hodinu, což je tak akorát. Jen je potřeba počítat s tím, že telefon nepodporuje PPS, takže pro maximální rychlost bude třeba dokoupit originální nabíječku.
Za menší specialitu považuju i sestavu stereo reproduktorů. Většinou jsme totiž zvyklí, že funkci druhého „reproduktoru“ supluje sluchátko, které je logicky slabší. Tady ale POCO nasadilo oba reproduktory plnohodnotné a výsledek je fakt znát. Zvuk má čisté středy, slušné výšky a hutné basy, takže na poměry telefonu opravdu nadstandard. Má to ale jednu ergonomickou nevýhodu - při hraní naležato si oba reproduktory pochopitelně zakryjete dlaněmi, což výsledný zážitek trochu kazí.
Výkon, který nedává smysl… v téhle ceně
Hardware je letos opět velmi silný, i když absolutních hodnot vlajek jako Xiaomi 17 Ultra nebo Galaxy S26 Ultra samozřejmě nedosahuje. POCO zvolilo zbrusu nový Dimensity 9500s od MediaTeku, který má blíž spíš k loňskému Dimensity 9400+ než k úplně nejnovější špičce, ale v praxi to vlastně vůbec nevadí. Mezigenerační posun ve výkonu je totiž i tak dramatický.
Pro představu, zatímco loňské X7 Pro se pohybovalo okolo 1,5 milionu bodů v AnTuTu, přičemž letos se dostáváme zhruba na 2,8 milionu. To je téměř dvojnásobek a v cenové kategorii kolem deseti tisíc korun naprosto výjimečný výsledek. Výkonu je tak víc než dost na cokoliv, od běžného používání až po náročné hraní. Takový výkon je ale potřeba uchladit a tady už se ukazuje první limit. Na papíře jde o herní telefon, ale při dlouhodobé zátěži výkon padá zhruba na 60 %. Na druhou stranu, i to je pořád víc než loňské maximum, takže si ve výsledku stejně polepšíte. V kombinaci s 12GB RAM a rychlým úložištěm UFS 4.1 ale všechno běží krásně plynule. Systém i nadstavba působí svižně, bez záseků a celkový dojem z používání je opravdu velmi dobrý.
Bez větších novinek, ale zároveň i bez problémů
HyperOS 3 běží na Androidu 16 a pokud jste někdy používali Xiaomi, budete se tu okamžitě cítit jako doma. Vizuálně se totiž moc nezměnilo - prostředí zůstává prakticky stejné, jen působí o něco čistěji a víc uhlazeně. Největší důraz je letos kladen na plynulost a animace, které jsou opravdu velmi povedené a dělají z používání podstatně příjemnější zážitek.
Jednou z viditelnějších novinek je takzvaný „Super Island“, tedy Xiaomi verze (mimo jiné) Dynamic Islandu z iPhonů. Funguje kolem průstřelu displeje a zobrazuje věci jako hudbu, časovače nebo hovory. V praxi to funguje dobře, ale upřímně, jde spíš o příjemný bonus než o něco, co by zásadně měnilo způsob používání telefonu. A na řešení od Applu to stále nemá.
Nesmí chybět funkcionalita týkající se propojení mezi zařízeními a obligátní AI schopnosti, takže nechybí přepis, překlady, různé AI nástroje nebo lepší spolupráce mezi telefonem, počítačem a dalšími zařízeními. Většina těchto funkcí ale dnes už není nic, co by vás vyloženě posadilo na zadek, jde spíš o standard, který se postupně stává samozřejmostí.
Slabina, která už tolik nebolí
A když máte takhle výkonný telefon, zajímá vás ještě jedna zásadní věc - jak fotí. Protože tady se často láme chleba a upřímně, právě foťáky bývaly u telefonů POCO dlouhodobě slabší stránkou. Na druhou stranu jim to člověk neměl úplně za zlé, protože šlo o jasně zaměřené herní telefony, kde se šetřilo jinde. Ani X8 Pro Max na papíře nevypadá nijak oslnivě. Dostává stejný 50 Mpx hlavní snímač LYT-600 jako loni, doplněný o 8 Mpx „šíro“ a 20 Mpx selfie kamerku. Fakt nic, co by vás na první dobrou posadilo na zadek. Jenže realita je nakonec příjemnější, než byste čekali.
Hlavní foťák fotí nad očekávání dobře. Má takový ten typický „POCO look“ - šťavnaté barvy, hodně kontrastu a tím pádem snímky, které na vás z displeje doslova vyskočí. Jasně, občas je tam trochu agresivnější doostření a obecně jde o méně přirozený výstup, ale v téhle cenové kategorii to bude většině lidí spíš vyhovovat. Důležité je, že dobře zvládá i focení lidí, kdy „pleťovky“ působí přirozeně, a nezalekne se ani horšího světla.
Příjemně překvapil i 2x zoom, který je na poměry této třídy opravdu použitelný a někdy až nečekaně dobrý. Díky krátké zaostřovací vzdálenosti se s ním navíc dají dělat i povedené detailní záběry. Ultraširoký foťák je naopak spíš do počtu - přes den obstojný, kdy jsou barvy i dynamický rozsah v pohodě, ale jakmile se zhorší světelné podmínky, začíná to být bída s nouzí. Selfie kamera je letos širší, což je za mě fajn změna. Do záběru se vejde víc lidí i prostředí a kvalita je pro sociální sítě naprosto dostačující.
Video pak hlavní foťák zvládá ve 4K při 60 FPS, má slušný dynamický rozsah, pěkné barvy a celkově působí jistě. Stabilizace je velmi dobrá při statickém natáčení, při chůzi by ale mohla být o něco lepší (jak ostatně můžete posoudit sami). Celkově tak X8 Pro Max není telefon, který by si hrál na fotomobil. Jeho hlavní snímač ale příjemně překvapí a v rámci této cenové třídy patří k tomu lepšímu, co dnes můžete mít.
Skvělý balíček s jedním háčkem
Takže jaký vlastně POCO X8 Pro Max je? Upřímně - přesně ten typ telefonu, který této značce kdysi vybudoval jméno. Dostanete extrémní výdrž, velmi silný výkon, výborný displej a protentokrát i překvapivě slušný hlavní foťák. A to všechno v balení, které vlastně nemá žádný zásadní průšvih. Ano, chybí teleobjektiv a „šíro“ je spíš do počtu. Jenže jinak? Tady se šetřilo hodně chytře. Pokud hledáte výkonný telefon s jedním dobrým foťákem, aktuálně budete jen těžko hledat lepší alternativu. A pokud u vás foťáky hrají prim a jste ochotní trochu ubrat na výkonu, Xiaomi vás jistí tak jako tak, a to v podobě 15T nebo 15T Pro. Vybere si tak v podstatě každý.
A teď to hlavní - cena. Ve chvíli, kdy se s aktuálně platným akčním kódem dostanete někam ke 11 600 Kč (místo původních 13 300) a ještě k tomu dostanete 90W nabíječku jako dárek, stává se z toho extrémně silný balíček, který má potenciál konkurenci pěkně zavařit. A to i s výhledem do dalších dnů a týdnů, kdy dorazí novinky střední třídy v čele s Galaxy A57 - paradoxně právě tehdy může POCO X8 Pro Max vyniknout ještě víc.
Abych byl ale fér, tahle agresivní cenovka má svou daň. Telefon se vám od první chvíle snaží nacpat hromadu balastu. Už při prvním spuštění vás čeká instalace několika her, které musíte odmítat jednu po druhé. K tomu přidejte předinstalované aplikace jako Netflix, Temu, Booking, Spotify, Instagram, TikTok a x dalších. Je to holt něco za něco - Xiaomi si za tyhle instalace nechává platit a díky tomu může tlačit cenu dolů. Dobrá zpráva je, že většinu věcí můžete odinstalovat nebo zakázat a máte klid. Ale je fér to zmínit, protože tohle je přesně ta realita, která stojí za tím skvělým poměrem ceny a výkonu.
Recenze dalších zmíněných modelů, mimo jiné s fotogaleriemi v původní kvalitě
Xiaomi 17 Ultra Recenze: Jednoduše skvělý!

Xiaomi 15T Recenze: Nejlepší budget telefon roku?!

Xiaomi 15T Pro Recenze: Skvělá trefa do černého!

Výsledky benchmarků
Další záběry z testování v samostatné galerii


