Tahle sluchátka mě dokázala překvapit hned nadvakrát. Poprvé ve chvíli, kdy jsem si je nasadil… a podruhé, když to plačící dítě ve vlaku přestalo existovat. Jen díky tichu, které tahle sluchátka od JBL umí vytvořit. Tohle jsou JBL Tour One M3 – prémiová ANC sluchátka, která si troufají na vyšší ligu značek jako je Sony a Bose. Mají na to? A hlavně – obhájí cenovku blížící se osmi tisícům korun? Přesně na to vám dnes odpovím.
Vyšší ambice pro náročnější cílovku?
Pojďme si to říct na rovinu – spousta lidí má JBL zaškatulkované jako značku pro teenagery, co milují „tuc tuc“. Na tom ale není koneckonců nic špatného. Úzkým zaměřením lze oslovit konkrétní cílovku a ta, pokud si vás zamiluje a je zároveň dost početná, je schopná vás bez problémů finančně zajistit.
No jo, ale s jídlem roste chuť a časem přece jen začnete pošilhávat i po jiné skupině zákazníků. Čím ale nabourat jejich skálopevné přesvědčení a zviklat je na svou stranu? No třeba tím, že přinesete to, co jiní nenabízí.
Dvě verze podle přítomnosti speciálního vysílače
Co se týče samotného obsahu balení, žádné velké překvapení se nekoná – až na jednu výjimku. Tou je speciální SmartTx vysílač, který lze připojit přes USB-C nebo klasický 3,5mm jack třeba k audio výstupu v letadle. Díky tomu si můžete dopřát bezdrátový poslech i z přístrojů, které Bluetooth vůbec nepodporují.
Bohužel, verze sluchátek, kterou mi JBL poslalo na recenzi, tento transmitter neobsahovala – jde totiž o levnější variantu za 8789 Kč (resp. 7789 s využitím slevového kódu). Ta s vysílačem, za celých 9999 Kč, je prý zatím dostupná jen v letištních obchodech a kdekoli jinde až na konci roku. Takže bacha při výběru. Kromě samotných sluchátek, uschovaných v krásném pevném pouzdru, najdete v balení ještě USB-C kabel a pár obligátních papírů – není toho sice moc, ale zároveň nic podstatné nechybí.
Jak si stojí v porovnání s předchůdcem?
JBL Tour One M3

JBL Tour One M2

Úhledný, minimalistický design, za který se nemusíte stydět ani v „lepší společnosti“
Sluchátka samotná sice působí lehce plastovým dojmem, ale rozhodně ne levně. Co ale oceníte už po chvíli nošení, je jejich nízká hmotnost – 278 gramů, tedy zhruba polovina toho, co váží AirPody Max. Náušníky jsou navíc nečekaně pohodlné, skoro jako když v letadle přesednete z ekonomické třídy do businessu – i po několika hodinách vás nic netlačí. Jen musíte počítat s tím, že pokud venku panuje třicítka, uši se vám v nich budou potit jak vrata od chlíva. Ale to je problém snad všech uzavřených sluchátek.
Po stránce designu sází One M3 víc na funkčnost než na extravaganci – a to je dobře. Tahle sluchátka holt míří na jiný typ zákazníků, takže zapomeňte na „ulítlé“ tvary, miliardu blikajících diod a další výstřední prvky. Cílem je estetický dojem a la Sony a Bose - prostě sluchátka, která si může vzít i právník ve formálním oblečení do business třídy, beze strachu z toho, že by vypadal jako na Matějské pouti. A to se myslím docela povedlo.
Černé provedení působí luxusně, měkčený plast je příjemný na dotek, logo JBL je decentní a most přes hlavu tak měkký, jako byste si ustlali na mechu. Sluchátka navíc skvěle sedí, jejich panty působí bytelně a lze je složit do kompaktnějšího tvaru – což mimochodem populární XM5 od Sony neuměly (a až na základě kritiky došlo u nových XM6 ke změně).
Ovládání poklepem i tlačítky a božské ticho za všech okolností díky ANC
Ovládání sluchátek kombinuje dotykové plochy a fyzická tlačítka. Jednoduchým dotykem na pravém náušníku spustíte či zastavíte hudbu, dvojklikem přejdete na další song a trojklikem se vrátíte na předchozí. Nejsem sice zrovna fanouškem tohoto typu ovládání, které navíc nejde v aplikaci přemapovat, ale s tím se holt nedá nic dělat. Aspoň jedním pozitivem je fakt, že dotyková plocha není příliš velká, takže při posouvání sluchátek na hlavě se vám nestane, že byste si nechtěně vypli hudbu či přeskakovali na jiné skladby.
Další ovládání pak už probíhá pomocí fyzických tlačítek – na pravé straně najdete přepínač ANC režimů a zapínání/vypínání sluchátek, na levé pak ovládání hlasitosti. A tím se dostávám k tomu nejdůležitějšímu – aktivnímu potlačení okolního hluku. JBL Tour One M3 disponují osmi mikrofony a na výsledku je to opravdu poznat. Při běžném městském ruchu, v kanceláři či v letadle One M3 výborně filtruje ruchy jako šum motorů, ventilátorů či dokonce mluvení kolegů, což je extrémně důležité, pokud děláte práci, kde se musíte hodně soustředit a neustálé tlachání vás prostě vyrušuje.
A pokud se chcete extrémně soustředit aniž byste si pustili nějakou hudbu, zvolit můžete režim SilentNow, který díky kombinaci aktivního ANC a pasivního utěsnění vytvoří absolutní ticho – ideální třeba pro spaní během dlouhých letů. A tohle je funkce, kterou jsem si opravdu zamiloval. Zapnete režim, odpojíte se od světa a ať už se jedná o poklidný let nebo bezmála o útěk hrobníkovi z lopaty, vy spíte jako pařez a probouzíte se s úsměvem na rtech.
Fér je ovšem zmínit, že hlubší tóny, jako je třeba právě zvuk motorů letadla, lépe odhlučňuje aktuální novinka v podobě XM6 od Sony. Ve středních a vysokých tónech jsou ale tato JBL naprostá pecka.
Na závěr musím pochválit i kvalitu hovoru – jak já, tak lidé na druhé straně linky jsme se navzájem slyšeli naprosto perfektně, a to i v rušném prostředí pražské magistrály. Pokud jste někdy zažili ten hluk, určitě mi dáte za pravdu, že to bez výpomoci takovýchto sluchátek není úplně ideální místo pro telefonování.
Výdrž jak ze světa science-fiction a připojení na x způsobů
V čem JBLka válcují konkurenci naprosto bez debat, je výdrž baterie. Ta je totiž skoro neuvěřitelná. Na jeden zátah jsem se byl schopen dostat až na téměř 50 hodin v režimu ANC. A pokud potlačení hluku nevyužíváte, doba se protáhne na až 80 hodin. A pokud i přes tak absurdní hodnoty dojde k vybití, na 8 hodin poslechu s ANC (nebo 15 bez něj) postačí pouhých 15 minut v síti. Do plna pak One M3 nabijete za necelé 2 hodiny. A přitom jsme pořád jen v polovině – Tour One M3 mě začínají vážně bavit víc, než jsem čekal!
Paleta možností připojení je u těchhle JBL opravdu široká. Drátově a bezztrátově můžete připojit sluchátka pomocí USB-C díky vestavěnému digitálně analogovému převodníku, takže se ideálně hodí klidně pro připojení k počítači. Dále pak můžete využít i klasický 3,5mm jack nebo pochopitelně Bluetooth 5.3. A co se týče kodeků, JBL nezklamalo – podporovány jsou SBC, AAC, LDAC i LC3, takže si kvalitní poslech užijí i náročnější posluchači, ať už preferují jakékoli připojení.
Bez appky ani ránu
Všechno důležité kolem nastavení sluchátek se řeší přes aplikaci JBL Headphones – a ta je vlastně alfou a omegou co do výsledného dojmu ze zvuku. Upřímně, málokdy doporučuju instalaci aplikace s takovou naléhavostí, ale v tomhle případě to berte jako nutnost. Po prvním zapnutí je totiž zvuk bez jakýchkoli hrátek s ekvalizérem strašně plochý a až tak nudný, že vám vyloženě znechutí den. Jako by se JBL tak moc snažilo oprostit od své „basové pověsti“, že zvuk záměrně naladilo do opačného extrému. Nejen v basech, ale hlavně ve výškách kolem 4–8 kHz je zvuk opravdu mdlý a doporučuji jej lehce vytáhnout nahoru. Třeba při poslechu „Jar Of Hearts“ od Christiny Perri chyběla emotivní jiskra. Středy a výšky bylo potřeba vytáhnout opravdu znatelně nahoru, abyste se vůbec dokázali vcítit do naléhavé atmosféry zlomené, ale odhodlané ženy odmítající se vrátit do toxického vztahu a slyšeli ty skvělé smyčce.
Důležité je, že presetů je přednastavených opravdu dostatek a nemusíte se obávat, že byste si nedokázali najít ten svůj, který by vám vyhovoval bez nutnosti detailní znalosti vlastního nastavování křivky. Jen pozor: výchozí nastavení zaměřené na vokály je dle mého názoru poměrně nevýrazné. Takže po vybalení: nabít, stáhnout aplikaci, upravit zvuk – a teprve pak se dostaví ten správný dojem. A když se to povede, troufnu si říct, že v poměru cena/výkon zvládnou tahle sluchátka konkurovat i takovým jménům, jako je právě mnohokrát zmiňovaná XM6.
V aplikaci můžete také aktivovat funkci Smart Talk, která automaticky pozastaví hudbu, jakmile začnete mluvit. Díky zvukovému testu Personi-Fi 2.0 si navíc nastavíte individuální zvukový profil na míru svému sluchu – a věřte, že rozdíl opravdu poznáte. V nastavení si taky vyberete, jestli dáváte prioritu kvalitě zvuku v režimu audio nebo nízké latenci v režimu videa. Nechybí ani podpora prostorového zvuku nebo (krom zmíněného SilentNow) i Relaxační režim, který vás obklopí zvuky ohně, oceánu nebo bublajícího potůčku – klidně i v kombinaci, podle chuti.
Vyrovnají se tedy zavedenějším „kolegům“?
Jsou JBL Tour One M3 sluchátka, co strčí Bose nebo Sony do kapsy? Úplně ne. Ale víte co? Jsou zatraceně blízko. A v některých oblastech je dokonce předčí – například výdrží, funkcemi jako SilentNow nebo bohatými možnostmi nastavení v appce. Zvuk vás ve výchozím stavu možná moc nenadchne, ale jakmile ho doladíte, začnou hrát jako o život.
Pokud tedy hledáte pohodlná a praktická sluchátka s ANC a výdrží tak dlouhou, že vám na jedno nabití poskytnou soundtrack pro cestu kolem světa, nemůžete šlápnout vedle!