Doposud nevídané embargo na jednoho z největších průkopníků mobilního průmyslu, které ovlivnilo kompletně celé odvětví. Přece jenom konkurenční prostředí je jedním ze základních hnacích motorů inovací a pokud vám postupně z trhu zmizí jeden ze dvou klíčových hráčů, po úvodním šoku se chtě nechtě na chvíli všechno zabrzdí. Aby toho nebylo málo, půl roku na to přišla pandemie, která ochromila dodávky čipů, spousta telefonů není vůbec, třeba OnePlus svoje podzimní téčka ani nevydal, Samsung zas svoje „FEčko“ vydal o půl roku později a dnešní Huawei P50 Pro je tak dítko s dost podobným osudem. To neříkám z důvodu, abych P50 Pro nějak hned ze začátku obhajoval, ale spíš jen jako takový smutný dovětek k posledním dvěma rokům v mobilních komunikacích. Každopádně nic ovšem nebrání tomu, abych se novému Huawei P50 Pro nepodíval na zoubek. Design Asi by bylo naprosto jednoduché tento telefon ve 3 větách odepsat. Přece jenom jde o vlajku, která se v Číně představila už vloni a k nám přichází až letos. Má loňský Snapdragon 888, když teď už je na světě novější Qualcomm Snapdragon 8 Gen 1, navíc kvůli embargu bez podpory 5G a Google služeb, jeho cenovka i přesto atakuje hranici 30 tisíc korun, a to je přece jen už částka, pod kterou seženete prakticky všechny loňské vlajky konkurence. A vás určitě napadnou i další důvody. Existuje něco, čím dokáže P50 Pro zaujmout? Přece jen jde o vlajku Huawei a o mobilní telefon, který aktuálně vévodí žebříčku DXOMARK – samozřejmě bez ohledu na to, co je o DXOMARKU takovým veřejným tajemstvím. Huawei P50 Pro | Foto: Huramobil Dřív, než se ale vrhnu k hlavnímu bonbónku celé recenze, pojďme si v rychlosti projet pár základních informací o telefonu samotném. Po designové stránce jde pořád o klasický sendvič z kovu a skla ve dvou barevných provedeních, u jejichž jmen Huawei nikdy invencí nešetří. Letos je to tak 50/50, protože černá se jmenuje nepochopitelně pouze Black, avšak ta, kterou právě držím v ruce výrobce nazval Cocoa Gold neboli kokosově zlatá. Nakolik je kokos z venku či zevnitř zlatý posuďte sami, nicméně tahle P50 Pro je spíš stříbrná s lehkým nádechem růžové. Každopádně lesklá, kluzká a extrémně přitažlivá pro jakékoli otisky prstů, což asi není nic, co by nevyřešilo přibalené pouzdro. Video recenze Huawei P50 Pro Displej Dost se toho změnilo i u displeje. Jednak se Huawei trochu umírnil se zakřivením. To už není ze všech 4 stran, ale jen z bočních a není tak extrémní, jako bylo třeba u Huawei P40 Pro, což je samozřejmě pozitivní jednak s ohledem na nechtěné otisky prstů, náchylnost na rozbití při pádu nebo třeba při použití v aplikacích, kde na boku máte často nějaké posuvníky. Jinak jde víceméně o klasický displej se 120Hz obnovovací frekvencí a 300Hz odezvou na dotyk. Žádné LTPO nebo QHD rozlišení však nečekejte, i tady embargo zasáhlo plnou měrou a Huawei tak nemá k nejmodernějším displejům přístup. Abych byl fér, osobně mi QHD rozlišení ani nechybí, přínos není tak velký a víc žere baterku, ale přece jen LTPO by se právě s ohledem na její šetření určitě hodilo. Chybíci aplikace od Googlu? Huawei má vlastní řešení. O hardwaru, ale hlavně softwaru by se toho dalo napsat u Huawei tuny a všichni už po dvou letech víme, že Google tady není a jestli jej vyžadujete, asi nemá cenu o tomto telefonu přemýšlet. Samozřejmě do jisté míry se to dá obejít přes nástroj Gspace, což je aplikace simulující Huawei P30, který ještě přístup ke službám Googlu měl. Uvnitř Gspace nainstalujete pak cokoli z Google Play, i když je potřeba počítat s tím, že jde o emulátor, takže na hry bych si tak úplně nepomýšlel, ale třeba chybějící YouTube Studio v něm běží úplně bez problému. Huawei P50 Pro | Foto: Huramobil Pro ostatní aplikace můžete bez problému využít Petal Search, což je takový agregátor všech možných aplikací z dalších obchodů jako Amazon, APkpure a dalších a vy se tak do jisté míry nemusíte starat o to, odkud onu aplikaci stahujete. Samozřejmě pro ty zásadní aplikace, typicky bankovnictví je lepší využít oficiální obchod AppGallery, kde už seženete přímo všechny aplikace hlavních českých bankovních domů. No a konečně druhá věc je bezkontaktní placení kartou, a to spolehlivě můžete vyřešit skrz předinstalovanou a celkem známou britskou aplikaci Curve, která už na AppGallery oficiálně je také. Do té stačí vložit všechny vaše platební karty, jednoduše zvolíte z které platíte a dokonce i několik dní po transakci si můžete dodatečně i změnit kartu, z které následně částka bude odečtena. To je mimochodem docela šikovná aplikace nejen pro majitele telefonů Huawei. Jinak ještě pro úplnost, telefon běží stále na jádru Androidu se službami HMS Core a nadstavbou EMUI 12 a tady je celkem škoda, že pořád jsme se ještě pořádně nedočkali HarmonyOS, kam vrhá Huawei své hlavní vývojářské úsilí. Nicméně i tak musím pochválit, že na telefonu běhá všechno brilantně svižně a opravdu je radost s ním pracovat. Fotoaparáty Tak a teď jsou na řadě foťáky, na které jsem byl asi nejvíc zvědavý, jednak proto, že DXOMARK telefon vychválil až do nebes a jednak kvůli embargu a s tím spojené ukončení spolupráce se Sony. Jestli si totiž vzpomínáte, za poslední léta nám Huawei prezentoval jeden lepší senzor foťáku za druhým vyvinutý právě ve spolupráci s tímto japonským gigantem. Ta unikátnost spočívala zejména v použití senzorů, kde místo klasického rozložení čtyřech pixelů červená, zelená, zelená, modrá byla zelená barva nahrazena žlutou propouštějící více světla. Díky tomu pak byly schopny telefony Huawei vidět v naprosté tmě i to, co vy běžným okem nevidíte. Každopádně tomuto odzvonilo a nově se díváme na soustavu čtyřech senzorů od Omnivisionu, což je čínská společnost působící v mnoha odvětvích, ale primárně se zabývá právě senzory pro mobily, notebooky, webkamery atd. Jo a jen tak mimochodem, je držitelem světového rekordu v nejmenším komerčně dostupném senzoru o velikosti 0,001mm. To jen tak na okraj. Huawei P50 Pro | Foto: Huramobil Každopádně použité senzory v P50 Pro zdaleka nejsou tak velké, jako byly u Huawei P40 Pro nebo Mate 40 Pro a je to celkem škoda. Na druhou stranu je vidět, jak strašně důležitou roli hraje zpracování fotky a právě tady, víc než kde jinde, se dá příznačně použít, že i s malým kašpárkem lze zahrát velké divadlo a že když už nemáte k dispozici senzory od Sony, proč nevytáhnout kdysi skvěle fungující kombinací klasického a černobílého senzoru. Hlavnímu foťáku totiž nelze prakticky nic vytknout. Za dne jsou fotky přesně takové, jaké mají být. Krásný dynamický rozsah, minimum šumu, barvy vyvážené, všechno tak akorát ostré, paráda. Dost podobné je to i večer a v noci. Hlavní foťák si vede impozantně a na špatný snímek opravdu nenarazíte. Fotografie pořízené Huawei P50 Pro Aby ale nebylo zas tak všechno sluníčkové, narazil jsem na jeden bug. Když se snažíte mít extrémně klidné ruce a telefon si začne myslet, že je na stativu a spustí dlouhou, klidně i 10 sekundovou expozici. Že zas tak klidné ruce nemáte a že optická stabilizace to nezachrání pak záhy zjistíte z výsledné fotky. To každopádně ale není nic, co by se nedalo opravit budoucí aktualizací. U zbylých 2 foťáků, šíra a 3,5 násobného periskopického zoomu jsem byl s výsledky také spokojen, i když pochopitelně od nich nelze čekat to, co od hlavního senzoru. Na druhou stranu i tak kvalitou svého výstupu předčí mnoho konkurence, a to jak přes den, tak i večer na noční režim. A koneckonců, ten širokoúhlý objektiv je konečně také pořádně širokoúhlý, ne jak minule. U teleobjektivu zas opravdu musím pochválit impozantní práci se softwarem. Je úžasné se dívat, jak dokáže využít kombinace 64MP senzoru a 3,5násobného optického přiblížení. Mnohdy tak vypadají fotky i na 10 násobný zoom daleko lépe než u konkurence, opravdu klobouček dolů. Zlepšilo se konečně i video, což byla disciplína, na kterou Huawei celkem v minulosti kašlal. Najednou je lepší jak zvuk, tak i optická stabilizace, i když časté přeostřování výsledný dojem celkem kazí. No a konečně přední kamerka. Ta je letos jenom jedna a popravdě mě nadchla ze všech foťáků asi nejmíň. Koneckonců, snímky vidíte sami. Baterie Prakticky jediné důležité, co jsem v průběhu recenze nezmínil je baterie. A upřímně u mobilu s 6,6“ displejem bych zkrátka čekal víc než jen 4360mAh. Koneckonců konkurence nemá problém u této velikosti aplikovat i 5000mAh baterie a na výdrži je to bohužel znát. V mém případě se mi podařilo vydržet na jedno nabití jeden plný den, ale bylo to s odřenýma ušima. Holt víc, než 5 hodin zapnutého displeje na jedno nabití na telefonu moc nedáte a často tak přijde na řadu rychlá nabíječka. Aspoň ta se dá pochválit, protože drátové nabíjení se zrychlilo na 66W, což znamená 50% kapacity za nějakých 20 minut. Konkurence sice nabízí i víc, ale 66 W je za mě plně dostačující. Huawei P50 Pro | Foto: Huramobil No a když už tak pořád mluvím o konkurenci, ta je vlastně i takovým zabijákem nového P50 Pro. Pokud nepotřebujete nutně Google služby, jde o skvělý telefon, který ale paradoxně zabíjí jeho cena. Co naplat, že jde u nás o novinku a představil se v ČR až letos. Hardwarově jde totiž, stejně jako u Galaxy S20 FE o telefon z loňského roku a tomu by měla odpovídat i cenovka. 30 000 Kč je moc, obzvlášť když telefony jako Galaxy S21 Ultra, Mi 11 Ultra, OnePlus 9 Pro zkrátka stejně vybavené telefony seženete mnohem levněji. Huawei tak nejspíš ukazuje, že víc, než o masivní prodeje mu jde o to, být pořád vnímán jako značka vyrábějící mobilní telefony a ony masivní prodeje realizuje spíš na cenově agresivních sluchátkách, noteboocích, monitorech a dalších komoditách, kde má přece jen lepší šanci vyhrát než na trhu, kde většina zákazníků služby Googlu vyžaduje. A kdo je naopak nepotřebuje, pro něj je Huawei P50 Pro skvělou volbou – jen ne za 30 000 Kč. No schválně mi napište, jak novou P50 Pro vidíte vy. Děkuji moc za přečtení, mějte se krásně a někdy příště u další recenze. ...
Design Loňský rukopis Galaxy S21 se na designu Samsung Galaxy S21 FE 5G rozhodně nezapře. Díváte se tím pádem na klasický sendvič z kovu s plastovými zády z vlajkových S21 (Samsung Galaxy S21 Ultra 5G, Samsung Galaxy S21+ 5G, Samsung Galaxy S21 5G) s lehce vystupujícím modulem fotoaparátů. Ten největší rozdíl oproti dospělejšímu modelu je pouze v materiálu plastových zad a rámečku kolem foťáků, který je u dospělé verze kovový a vystupuje z rámu telefonu. U modelu Samsung Galaxy S21 FE 5G jde o plastovou součást celých zad. Ta jsou z trochu jiného druhu plastu, o poznání příjemnějšímu do ruky, ovšem nevýhodou je pak daleko větší patlavost. Rámeček je pořád kovový, stejně jako tlačítka a i když by na první pohled vypadalo, že kolébka hlasitosti je posunutá až zbytečně moc nahoru, ve finále to vůbec nevadí. Telefon je totiž i přes svůj 6,4“ displej hodně kompaktní a skvěle padne do ruky. Poděkovat za to můžete hodně tenoučkým rámečkům nebo i kombinací materiálu, díky kterým telefon váží pouhých 177g. Jen tak mimochodem, když vezmete v úvahu právě váhu a výšku telefonu, je Samsung Galaxy S21 FE 5G daleko blíže menšímu Galaxy S21 5G s 6,2“ displejem než Samsungu Galaxy A52s 5G s 6,5“ displejem. Na první dojem vám tak telefon bude na svou velikost displeje připadat opravdu daleko kompaktnější a lehčí, než jste zvyklí u jakéhokoli jiného telefonu ve stejné velikosti. Sledujte také první pohled Dispej Když už jsem u displeje, rovnou dokončím myšlenku. Mobil nabízí SuperAmoled displej se 120Hz obnovovací frekvencí. LTPO a s tím spojený dynamický pád obnovovací frekvence až směrem k 1 či 10Hz se oproti původním předpokladům nekoná. Jedná se o velmi kvalitní displej, kdy mezigeneračně sice dostanete o 0,1“ menší úhlopříčku, ale na druhou stranu užší rámečky, lepší světelnost na sluníčku a krycí sklíčko Gorilla Glass Victus. Rozlišení je FHD, díky certifikaci Netflixu si přehrajete videa i v HDR a pokud hrajete hry nebo celkově si potrpíte na hodně plynulé ovládání, odezva na dotyk se zvedla na 240Hz. Celkově je tak telefon opravdu daleko svižnější. Tomu samozřejmě napomáhá i loňský nejrychlejší procesor od Qualcommu v podobě Snapdragonu 888 a jestli jste tak žehrali na to, že Samsung používá u svých neohebných vlajek pouze Exynosy, právě tady máte možnost zažít to, co v USA mají v každé vlajce od tohoto korejského výrobce. Prakticky je tak do příchodu řady S22 současný Samsung Galaxy S21 FE 5G asi momentálně nejrychlejším neohebným telefonem od Samsungu na našem trhu. A abych v superlativech ještě chvilku pokračoval, přichází už na Androidu 12 s nadstavbou OneUI 4 s pár novými funkcemi. Třeba z Pixelů Samsung adaptoval nástroj kouzelné gumy, která vám z obrázků odmaže nežádoucí objekty, celé prostředí se teď umí přizpůsobovat použité tapetě nebo v nastavení soukromí teď máte nový panel, kde rychle poznáte, které aplikace za posledních 24 hodin přistupovaly k fotoaparátu, mikrofonu nebo poloze zařízení a postupně tak můžete jejich práva pěkně rychle ořezávat. V novém OneUI se také přestěhoval posuvník jasu displeje až úplně na spodní stranu a pokud vaše prsty jsou ohebné jak 8letá gymnastka, stačí lehký trénink a hravě zvládnete ovládat jas jednou rukou. No a pro ty zakrnělejší je pořád možnost použít i ruku druhou. Na stejném místě, kde je onen slider pak najdete také čtečku otisků prstů. Ta už není ultrasonická, jako v dospělé S21, ale optická, což je sice drobný ústupek, ale na druhou stranu funguje velmi rychle a spolehlivě, takže jak by řekli Američani „no big deal“. :-) Srovnání velikostí: Samsung Galaxy S21+ vs Samsung Galaxy S21 5G vs Samsung Galaxy S21 FE 5G | Zdroj: Samsung.cz Baterie Než se vrhnu na foťáky, zastavím se ještě na chvilku u baterie. Ta má shodnou kapacitu jako vloni, tím pádem 4500mAh a musím říct, že jsem čekal o trochu lepší výdrž, než byla skutečnost. Lépe řečeno vloni byla výdrž kvůli nenažranému procesoru u 4G varianty horší než u 5G a letos, když je model pouze jeden, „5Gčkový“, očekával jsem výdrž zkrátka na úrovni loňského Snapdragonu 865. Ve finále jsem se dostal někam zhruba na půl cesty, to znamená jeden den plné výdrže telefon dá bez nějakého většího problému. Při klasickém poslouchání podcastů a sledování videí cestou do práce i z práce, pár telefonů, kontrola emailů a sociálních sítí a sem tam nějaká fotka, jsem přežil bez problému do dopoledne druhého dne. Dokážu si ale představit, že telefon se vám dokáže vybít při náročném používání i do večera a pokud půjdete ještě někam na večeři, bude nutné se na chvíli „přicucnout“ ještě někam k zásuvce. Stačí ovšem půl hodinka na 25W nabíječce a rázem máte zpátky polovinu kapacity. Jen si dejte pozor, že jde o telefon třídy S, tím pádem nabíječka už není v balení. Bezdrátově je pak telefon schopen se nabíjet 15W, popřípadě reverzně nabíjet i nějaké jiné telefony či příslušenství. Fotoaparáty Vrhneme se na foťáky. Ty jsou celkem tři – hlavní, širokoúhlý a teleobjektiv s trojnásobným zoomem, tím pádem typově stejně jako vloni nebo u dospělé S21. Z té mimochodem pochází onen hlavní foťák, a tak asi není překvapením, že fotky z hlavního senzoru vypadají dost podobně a musím objektivně říct, že občas dokonce i lépe. Jestli je to novým postprocessingem fotek ve OneUI 4 nebo Snapdragonem 888 místo Exynosu 2100 těžko říct, ale jestli by se někdo chtěl dohadovat o posunu mezi S21, tak oproti staršímu Samsungu Galaxy S20 FE 5G je to jeden ze zásadních důvodů, proč byste mohli upgradovat. Snímek je najednou ostřejší, je vidět daleko více detailů a zlepšil se dynamický rozsah. Navíc pak musím pochválit reálné barvy nebo konzistentní vyvážení bílé v rámci všech tří foťáků. Velmi dobře je na tom i širokoúhlý foťák, za dne jsou fotky opravdu velmi pěkné, a dokonce i nepatrně širší než u dospělé S21. Večer už samozřejmě šíro ztrácí, stejně jako teleobjektiv, ale pokud zapnete noční režim, dokáže u obou foťáků vykouzlit velmi přijatelné fotky. Teleobjektiv je asi vlastně největší ústupek proti dospělé S21 a v podstatě se jedná o ten stejný senzor, který byl použit už u předchozího Samsungu Galaxy S20 FE 5G, i když pravděpodobně dostal lepší optiku. Každopádně jde o základní 8MP senzor interpolovaný na 12MP snímky a podle potřeby telefon přepíná mezi ním a výřezem z hlavního fotoaparátu. Patrné je to vidět třeba večer, kdy při klasickém focení se používá výřez z hlavního a při zapnutí nočního režimu naopak teleobjektiv. Tak či tak je jasné, že oproti dospělé S21 s 64MP senzorem logicky přicházíte o natáčení videí do 8K. Bude vám to ale chybět? Určitě ne. Naopak si užijete bez problému na hlavním foťáku či selfie kamerce 4k60 a na zbylých 2 objektivech pak 4k30. Hlavní objektiv i teleobjektiv pak nabízí optickou stabilizaci a elektronická je pak samozřejmě dostupná na všech foťácích a tato kombinace funguje velmi dobře. Celkově musím Samsung za video hodně pochválit a kdybych měl přece jen jednu výtku, bylo by to pravděpodobně k občas viditelnějšímu šumu i za denního osvětlení. Jinak je barevné podání velmi dobré, dynamický rozsah skvělý a zkrátka takhle nějak by mohly točit všechny telefony kolem 15 tisíc korun. Finální verdikt Jak jste asi z recenze poznali, Samsung Galaxy S21 FE 5G jsem vesměs celou dobu chválil. Přesto si myslím, že se, alespoň z počátku nebude zrovna moc dobře prodávat. Přichází totiž v tu nejméně vhodnou dobu – a to po Vánocích, kdy každý je finančně vyčerpaný, firmy potřebovaly své rozpočty utratit do konce roku, řada Galaxy S22 přijde za zhruba 3 týdny a každý je tak nějak mentálně nastavený se dívat dopředu právě na číslovku 22. Tohle všechno jsou argumenty, která hrají ve velký neprospěch Galaxy S21 FE 5G, byť se jedná o velmi dobrý telefon s velmi dobře nastavenou startovní cenou. Hovořím ovšem o ceně 14 990 Kč, která je na startu trochu zkomplikovaná akcí Trade-In a abyste jí dosáhli, musíte dát jakékoli jiné zařízení na protiúčet. Záměrně nehovořím o standardní ceně, která nedává sebemenší smysl a podle mého se na tuto cenovku přístroj buď nikdy nevrátí nebo pouze na krátkou chvíli, aby mohla začít platit akce nová. V dohledné době tak bude Samsung spíš akci vylepšovat, tím pádem očekávám, že se spíš dočkáme cash-backu, eventuelně slevového kódu, čímž se odstraní překážka dávat na protiúčet nějaké starší zařízení. Koneckonců výš s cenovkou ani výrobce nemůže, za necelých 18 000 Kč totiž prodává dospělou S21 a úplně níž bych momentálně cenovku také neočekával. Kolem 10 tisíc korun totiž kraluje Galaxy A52s 5G, což je bezpochyby asi jeden z přístrojů, o kterém možná budete uvažovat, když byste se rozhodovali v cenovce 10-15 tisíc korun, jaký telefon vybrat. Hodně bude samozřejmě záležet na preferencí každého jednotlivce, ovšem oproti Galaxy A52s 5G nabízí Galaxy S21 FE 5G rychlejší procesor, paměti a úložiště, lepší displej, co se týká čitelnosti na sluníčku a podpory přehrávání HDR obsahu v Netflixu, lepší IP68 ochranu oproti IP67, tři plnohodnotné foťáky vyšší kvality, podporu bezdrátového nabíjení a samozřejmě přichází již s Androidem 12, což by mělo v rámci 3leté podpory znamenat o jednu velkou aktualizaci navíc. Jestli stojí za vás za příplatek 5 000 Kč, odpovědět si musíte sami. Z androidové konkurence je pak asi nejvýznamnější alternativou Xiaomi 11T Pro. Ten ovšem postrádá teleobjektiv, bezdrátové nabíjení, naopak nabízí rychlejší 67W drátové, větší displej nebo podporu aptX HD či aptX Adaptive, což Samsungu chybí. ...
Určitě má mnoho z vás za předsevzetí méně prokrastinovat, být efektivnější, více se věnovat potřebným věcem, anebo se taky zbavit špatných návyků a vybudovat si ty zdravé. Z vlastní zkušenosti vím, že to jde i na vlastní pěst, ale může to být zbytečně složitější a určitě méně zábavné. Pojďte se s semnou kouknout na aplikace, které vám pomohou k dosažení vašich cílů. Grow Začneme rovnou u nejlepšího. Grow je jednoduchá a krásná aplikace, kterou budete chtít používat každý den. Přidání návyků do aplikace, které byste chtěli dodržovat trvá pár sekund. Můžete si nastavit počáteční datum a datum, do kdy byste chtěli návyk držet. Nastavit se také dají určité časy během dne, kdy chcete vaše cíle plnit. Pokaždé, když se vám povede návyk splnit, váš strom, který si v aplikaci pěstujete, trochu vyroste. Grow sice nemá tolik funkcí, jako ostatní aplikace, o kterých zde budu psát, ale je určitě z nich nejjednodušší a nejhezčí. Pokud chcete jednoduchou cestu, jak překonat své špatné návyky a u toho se starat o svůj stromeček, Grow je ideální volba pro vás. Zaznačování cílů v aplikaci | Zdroj: Androidcentral Fabulous Jestli to myslíte, (nejen) se svými předsevzetími opravdu vážně, Fabulous je pro vás. Fabulous je jeden z nejlépe vypadajících a komplexních nástrojů, jak si změnit život k lepšímu. Je jedno, jestli chcete zhubnout, lépe spát nebo cokoliv jiného Fabulous vám připraví „cvičební“ plán, dle kterého dosáhnete svých výsledků. Aplikace vás například může naučit, jak a kdy si zdřímnout pro více energie během dne. Má zabudované cvičební rutiny a úkoly, které je potřeba dodržovat. Fabulous můžete začít používat zadarmo, ale abyste mohli využít vše, co nabízí, budete si muset zaplatit. Po sedmidenní bezplatné zkušební verzi je cena 11,89 $ měsíčně čili v přepočtu zhruba 250 Kč za měsíc. Plnění cílů ve Fabulous | Zdroj: Androidcentral Habitica S aplikací Habitica můžete své cíle sledovat v RPG hře. Ano, nedělám si srandu. Vaše návyky se přesunou do jedné hry, čímž ze svých návyků uděláte „pohonnou jednotku“ pro svou postavičku ve hře. Za správné plnění budete sbírat manu a zkušenosti do hry, díky kterých si můžete svou postavu vylepšit. Dokončení daného úkolu vám dá určitý počet bodů, a jakmile jich máte dostatek, můžete je vyměnit za odměny, jako jsou například léčebné lektvary. Habitica je zdarma, ale máte možnost dokoupit si drahokamy, za které si můžete koupit do hry různá vylepšení. K dispozici je také předplatné, které zahrnuje exkluzivní měsíční položky. Zdroj: Andrew Myrick / Android Central Přeji hodně trpělivosti k dosažení vašich cílů. Sám mám několik věcí, které chci změnit, nejste v tom sami! Jestli máte i vy nějakou oblíbenou aplikaci na plnění vašich cílů, budu moc rád, když mi ji napíšete. A na jakém telefonu aplikace používat? ...
Hned na a budu se těšit u další recenze. Huawei Watch GT 3 Elite 46mm Silver a Huawei Watch GT 3 Elegant 42mm Gold | foto: Huramobil začátku je potřeba říct, že společnost Huawei prochází kvůli americkému embargu vnitřním přerodem a vlastně se z něj stává takový čínský Google, ovšem se silnou hardwarovou základnou. To znamená, že zatímco americký Google je softwarový gigant dodávající Android pomalu do všeho, co není Apple, Huawei je velmi silný hráč na poli hardwaru a americkým embargem byl donucen se stát i hráčem na poli softwaru. Zatím se s vlastním operačním systémem ovšem nejedná o plného profesionálního hráče, ale spíš tak slibného dorostence, majícího ovšem všechny předpoklady být postupem času klidně i světovou jedničkou. Pokud pominu Pixely od Googlu, jde totiž po Apple teprve o druhého aktivního globálního výrobce, který má pod vlastní kontrolou jak hardware, tak software. A všichni dobře víme od Apple, jak dobře se dají vlastní produkty odladit, když si všechno vyvinete pod jednou střechou a nemusí se mezi sebou dohadovat x firem, co všechno si vzájemně povolí a zakážou. Huawei Watch GT 3 Elegant 42mm Gold | foto: Huramobil VIDEO RECENZE HUAWEI WATCH GT 3 I PRO IOS? Všechno v životě chce každopádně svůj čas a jak Huawei už na poli hardwaru dotáhl svoje produkty k dokonalosti, u softwaru ještě bude potřeba zapracovat na detailech. Nové Huawei Watch GT 3 jsou totiž dalším produktem po Huawei Watch 3 Pro běžícím na vlastním Harmony OS, neboli na systému tepajícím jak na všech nových mobilních telefonech tohoto výrobce, tak ale i na televizích, domácích spotřebičích nebo právě těchto hodinkách. I když je pravda, že systém právě na Huawei Watch GT 3 je trochu ořezanější než na plnohodnotných Huawei Watch 3 Pro anebo se popřípadě jedná o prvotní verzi, která dostane ještě nějaký výraznější update. Docela mě totiž zklamalo třeba to, že zatímco na verzi Pro můžete přijímat smajlíky, u Huawei Watch GT 3 ještě nejsou podporovány. Stejně tak je důležité vědět s jakým operačním systémem v telefonu budete vůbec hodinky používat – a ano, Huawei Watch GT 3 můžete využít dokonce i pro iOS – jen si asi upřímně nedokážu představit, proč byste zrovna u Apple raději nesáhli po Apple Watch – přece jen ta vzájemná integrace a komunikace mezi Apple produkty je něco, co na Huawei Watch už z jejich podstaty s iPhonem nezažijete. Huawei Watch GT 3 Elegant 42mm Gold | foto: Huramobil Snad jediné, kde si dokážu představit použití Huawei Watch GT 3 právě s Apple je to, že nepotřebujete tolik smart funkcí, ale daleko víc oceníte mnohonásobně větší výdrž Huawei Watch GT 3. A když už jsem u výdrže, rovnou to dokončím. Výrobce udává až 14 dní na jedno nabití, čehož se dá dosáhnout, ale pak hodinky budete používat jen jako elegantní doplněk. V reálné situaci počítejte spíš tak s 10-11 dnů v průměru při zapnutých notifikacích, monitoringu srdečního tepu a spánku. Jakmile si jdete třeba obden zaběhat s GPS, počítejte pár dní zase dolů. Zapněte SpO2 (zkratka pro periferní kapilární okysličení, odhad množství kyslíku v krvi. Přesněji řečeno je to procento okysličené hemoglobin oproti celkovému množství hemoglobinu v krvi) a zase klesne baterie. Pokud aktivujete funkci Always On, jste rázem na půlce. S maximálními všemi senzory a Always On s nějakým tím během počítejte prostě reálně zhruba 3 dny využití. To je ale pořád trojnásobek nejnovějších Apple Watch. Na druhou stranu třeba Always On se dá poměrně lehce oželet, protože funkce rozsvícení hodinek při zvednuté paži funguje naprosto spolehlivě. Huawei Watch GT 3 Elegant 42mm Gold | foto: Huramobil VYSOKÁ KVALITA HOVORU Zpátky ale ještě k softwaru a celkovému ovládání. Smajlíci sice zatím nefungují, teoreticky ale existuje možnost, že nějakou další aktualizací dorazí. Třeba na Watch trojky dorazila nedávno možnost odpovídat i na SMS nejen předpřipravenými odpověďmi, ale i plnohodnotnou klávesnicí. Zkrátka Harmony je hodně živý systém a jednotlivé funkčnosti na jednotlivé produkty se pořád přidávají. Na těchto Huawei Watch GT 3 tak zatím na Androidu, či Harmony OS u Huawei máte možnost využít pouze předpřipravené odpovědi a na iOS vůbec, včetně zpráv a bohužel i včetně příchozích hovorů. A ano, s těmito hodinkami máte možnost i telefonovat a musím říct, že kvalita hovoru je na velmi vysoké úrovni. Dokonce až tak, že druhá strana ani nepozná, že mluvíte do hodinek. Hovor ale probíhá skrz Bluetooth, žádná wifi tu není, a tak počítejte se zhruba 10-15 metrovým dosahem po bytě, který pochopitelně mohou zkrátit překážky. Já osobně každopádně nejsem fanoušek volání přes hodinky, ale rozhodně se to hodí v takové té situaci – znáte to – čekáte na důležitý hovor, telefon necháte v tašce, bundě nebo si odskočíte na záchod a než doběhnete zpátky, telefon přestane zvonit. Tak to je přesně ta ideální situace, kdy telefon v hodinkách fakt přijde vhod. Huawei Watch GT 3 Elegant 42mm Gold | foto: Huramobil OVLÁDÁNÍ Teď se ale dostávám k tomu ovládání a Harmony OS. To, že je na boku kovového těla korunka a tlačítko jste si dozajista všimli už z pár záběrů. Musím rozhodně pochválit umístění korunky ve vrchní části, protože ohnutým zápěstím třeba při cvičení ve fitku se mi ani jednou nestalo, na rozdíl od jiných hodinek, že bych si korunku nechtěně stiskl. Pokud ještě přidám kvalitní motorek pro haptiku a to, že otočná korunka opravdu funguje i pro funkci otáčení, nejen jako tlačítko u konkurenčních produktů, tím pochvala bohužel končí. Přitom moje kritika bude mířit jen na software a jak s korunkou hodinky pracují. Promáčknutí korunky totiž funguje pouze pro probuzení hodinek, pro vstup do menu nebo pro návrat na domovskou obrazovku a bohužel ne jako potvrzení volby. Tím pádem, ať už dorolujete kam dorolujete, pro potvrzení volby budete muset vždy prstem na dotykový displej. Maže se tím ona možnost vyloženě ovládat hodinky pouze korunkou a jejím potvrzováním a pro krok zpět použít tlačítko pod korunkou. Navíc haptická odezva, byť je jakkoli příjemná, pak funguje pouze na otáčení korunkou, ale už ne pro swipování na displeji nebo potvrzování jednotlivých voleb – a to je také škoda. Dost nekonzistentně pak působí také ovládání hlasitosti při probíhajícím hovoru, kdy otáčení korunkou tam či zpět mění úroveň hlasitosti nahoru a dolů, promáčknutí korunky místo nějaké funkce navíc hlasitost také zvyšuje. Huawei Watch GT 3 Elegant 42mm Gold | foto: Huramobil PŘESNĚJŠÍ VÝSLEDKY MĚŘENÍ Každopádně abych jenom nekritizoval a naopak vyzdvihnul některé funkce. Hlavním upgradem oproti předchozí verzi je nový senzor TruSeen 5+ na zadní straně, který zdvojnásobil počet fotodiod a tím zpřesnil i výsledky měření. Ty se skoro blíží Apple Watch 6, pouze s tím rozdílem, že občas nezaznamenají nějaký peak. Celkově ale musím hodinky za přesnost měření pochválit. Zpřesnila se také dvoupásmová GPS už s podporou Galilea, Beidou nebo Glonass a vhod pak přijde i možnost měření kyslíku v krvi. To zase jen tak pro porovnání třeba s Apple Watch 6, alespoň u mě zobrazuje shodně 97 %, takže po stránce zevrubného porovnání to souhlasí. Co se také přidalo, ale je to spíš gimmick, je měření povrchové teploty těla. Ani sám Huawei tomu nepřikládá nějakou extra váhu, protože měření je v tomto bodě těla značně nepřesné a kdybych měl jeho užitnou hodnotu k něčemu přirovnat, byl by to asi 2MP senzor pro makro nebo rozostření pozadí v některých telefonech. Sportů můžete pak monitorovat více jak 100 včetně plavání a to díky voděodolnosti do 5ATM. Trochu problém je však zabudovaná možnost exportu dat směrem do aplikací třetích stran, která prakticky neexistuje a tak jste odkázání na Huawei Health, popřípadě doporučuji pro tyto případy nainstalovat šikovnou aplikaci Health Sync, která vám umožní synchronizovat data mezi jednotlivými systémy. Huawei Watch GT 3 Elegant 42mm Gold | foto: Huramobil ZÁVĚREM Jak tedy ve finále zhodnotit Huawei Watch GT 3 a kam je vůbec zařadit? V podstatě jejich největším konkurentem jsou přímo vlastní Huawei Watch GT 2, které teď máte šanci sehnat za 2 990 Kč, což je polovina ceny. Dostanete jen nepatrně méně přesný senzor bez měření okysličení krve a ovládání korunkou. Ať ale chcete nebo ne, jste na poloviční ceně. Je tedy otázkou, zda vám tyto 3 prvky navíc stojí za to připlatit si na finální cenu 6 890 Kč v základní 46mm nebo 42mm provedení, eventuelně za 42mm hodinky ve zlatém provedení dáte 7 790 Kč a za 46mm s tímto náramkem z nerezové oceli pak 8 290 Kč. Jasně, je tu krásný displej, 4GB paměti na písničky, hodinky můžete použít jako dálkovou spoušť foťáku na telefonech Huawei, ale ač je tu NFC, stále chybí podpora placení a pak jsou tu ty mírné softwarové bolístky a nedotaženosti. Věřím ale, že jakmile klesne cena trochu níž a přijde pár softwarových aktualizací, budou tyto hodinky stejně skvělá volba, ne-li lepší jako jsou dnes Huawei Watch GT 2. Tak jo, to byl můj pohled na letošní nové GT trojky a schválně budu zvědavý, co mi na tyto hodinky řeknete dole v komentářích vy. Díky moc za přečtení, mějte krásný předvánoční čas ...
A přesně takový je nový Google Pixel 6 a 6 Pro. Zapomeňte na všechny Pixely, které se představily doposud. Nový Pixel je opravdu něčím revoluční. Vydal se totiž na vlastní cestu. Na cestu, po které už dávno jde Apple. Google si totiž navrhl a nechal vyrobit svůj první vlastní procesor Tensor. Rázem tak má pod taktovkou kompletní design hardwaru a softwaru a stejně jako Apple má tak unikátní možnost být jiný než všichni ostatní. Lepší než všichni ostatní. Google si doslova může napsat svůj Android tak, aby vyhovoval právě jemu. Aby všechno běželo rychleji než na jiném androidovém telefonu, aby vydržel déle nabitý než ostatní androidové telefony, aby lépe fotil než jiné androidové telefony. A podařilo se mu to? Ano i ne. Pixel 6 Pro | foto: Huramobil Skvělá uživatelská zkušenost Jestli jste někdy koukali na světovou premiéru nějakého telefonu, určitě jste viděli, jak se každý výrobce chlubí grafy, že náš telefon je rychlejší než jeho konkurent. Bylo ale poměrně neobvyklé sledovat, když Google prohlásil, že ano, máme 5nm procesor jako Apple nebo Qualcomm, ale nečekejte, že budeme soupeřit v benchmarcích. My jsme si vlastní procesor vyrobili jen kvůli tomu, že nikdo nám jej nechtěl vyrobit tak, jak jsme chtěli my. Necílíme na nejvyšší čísla, ale raději na skvělou uživatelskou zkušenost, neotřelé funkce, umělou inteligenci a strojové učení. A musím říct, že tohle se povedlo. Pixel 6 za mě nabízí jeden z nejlepších uživatelských zážitků, které jste schopní na androidovém telefonu dostat. Sleduj také video recenzi I když procesor neatakuje první příčky benchmarků, neměl jsem problém ani s tím, že by se po delším používání extrémně zahříval nebo by i třeba jakákoli náročná hra nestíhala. Prostředí Androidu 12 je krásně čisté, plynulé, nic se neseká a zkrátka za celých 14 dní byla radost telefon používat, včetně třeba takových „fíčurek“, jako je automatické přizpůsobení prostředí tapetě. Stačí vybrat tapetu, telefon rozpozná použité odstíny a rázem vám navrhne 4 možnosti barev písma a podbarvení tak, aby všechno ladilo a bylo dobře vidět. Android 12 je vůbec celý uhlazenější, zakulacenější, ikonky v ovládacím centru vystřídaly zakulacené bubliny s nápisy, což ale nemusí vyhovovat každému. Přece jen je to fajn na začátku, když nevíte, která ikona je která, ale postupem času to prostě znamená víc swipování a víc scrollování. Pixel 6 Pro | foto: Huramobil Přidalo se pak konečně nativní nahrávání obrazovky a musím říct, že snad jedinou výtku jsem měl asi k ovládání jasu displeje. Ten je trochu zbytečně obráceně až nahoře v ovládacím centru, takže na něj těžko dosáhnete jednou rukou. A Google vůbec dělá rád spoustu věcí obráceně. Vyloženě nezvyk je totiž, oproti jiným telefonům, obrácení zapínacího tlačítka s kolíbkou hlasitosti na pravé straně tak, že zapínání je výš a kolébka hlasitosti níž. A jestli jste zvyklí po vyfocení zmáčknout vypínací tlačítko, hodit telefon do kapsy, než si na to prohození zvyknete, garantuju vám, že budete mít v telefonu spoustu zbytečných fotek. V konečném důsledku jde fakt opravdu jen o zvyk a musím říct, že celkově z používání Pixelu po softwarové stránce jsem měl fakt radost. Nenechal jsem si jí zkazit ani pár bugama z první verze Androidu 12, jako je problikávající displej při vypínání telefonu nebo v jednom případě odpojení z handsfree sady. To jsou takové ty úvodní porodní bolesti, které vás extra zvlášť netrápí, protože víte, že další aktualizace by je měla opravit. Baterie Samozřejmě s používáním jde ruku v ruce baterka a tady musím říct, že nový Pixel 6 Pro nenaplnil moje očekávání. Přece jen u 5000 mAh baterky bych čekal výdrž blížící se iPhonu 13 Pro Max s o 20% menší baterkou, to znamená výdrž 2denního telefonu při běžném používání, ale chyba lávky. Jak menší Pixel 6, tak větší Pixel 6 Pro jsou oba jednodenní telefony. Abych byl přesný, den a kousek, nějakých 5-6 hodin zapnutého displeje. Těžko říct, jestli se tohle ještě zlepší další aktualizací, dost dobře možná ano, protože jsem měl pocit, že některé googlovské aplikace zbytečně běží na pozadí a ukrajují z baterky cenné miliampéry. Celkově jsem od výdrže ale čekal víc. Nabíjení je pak kapitola také sama o sobě. Telefon se nabíjí až překvapivě celkem dlouho. U nedávno testovaného realme GT Neo2 se 5000 mAh baterka při 65W nabila za nějakých 35 minut a stejně velká baterka u Pixelu 6 Pro se s 30W nabíjela skoro 2 hodiny. To je samozřejmě dost slušná disproporce a rozhodně to je něco, na čem by měl Google v další aktualizaci také zapracovat. Bude ale každopádně záležet na vás, jakým způsobem telefon nabíjíte. Jestli jako drtivá většina populace v noci na stolku u postele, zase si toho prakticky vůbec nevšimnete. Fotoaparáty Pixel byl vždy v androidovém světě brán jako etalon za foťáky a je pravda, že nejspíš nikdo nedokázal na tomto poli s jedním objektivem udělat tolik parády jako právě Pixel. O to víc jsem se těšil, kam až se to letos posunulo. Navíc právě poprvé i s ohledem na kompletní trojici hlavního, širokoúhlého i 4 násobného teleobjektivu. A musím hned v úvodu říct, že Pixel 6 je jednoduše momentálně nejlíp fotící telefon. Lépe řečeno, hodně často dokáže udělat opravdu nádhernou fotku, která vyrazí dech a hravě byste jí dali 10 z 10. Krásné barvy, tak akorát ostrost, skvělý dynamický rozsah, radost se dívat. Pak si ale občas telefon vybere slabší chvilku a je vidět, jak zbytečně moc se do hry zapojí postprocessing. Najednou je tráva zelenější než letní žabinec, obloha zbytečně moc modrá, zkrátka HDR dá fotce opravdu na frak a body rapidně klesají. Teď už je jen na Googlu, aby na fotkách zapracoval a místo, aby dopadlo třeba 8-9 fotek z deseti jich dopadlo dobře 10 z 10. Širokoúhlý senzor, jestli se mu tak dá říkat, protože moc širokoúhlý opravdu není, podává také nad očekávání dobrý výkon, kde bych pochválil zase hlavně dynamický rozsah. A opakovat se budu i u 4násobného zoomu, kde s výstupem z foťáku jsem byl nadmíru spokojený a snad jediné, co mě nevyhovovalo bylo časté automatické přepínání mezi výřezem z hlavního foťáku a právě teleobjektivem. Software zde vyhodnocuje, která fotka by měla dopadnout lépe. Často se mi tak stávalo, že jsem se zasoustředil na pěknou kompozici, zaostřím a bum ho, telefon přepne na druhý objektiv a já zase musím komponovat a ostřit znovu. To bylo fakt asi jediné mínus jinak téměř dokonalého teleobjektivu, který mimochodem můžete použít i na daleko větší přiblížení. Porovnání fotoaparátu Pixel 6 Pro vs iPhone 13 Pro Max | foto: Huramobil Porovnání fotoaparátu Pixel 6 Pro vs iPhone 13 Pro Max - noční fotografie | foto: Huramobil Porovnání fotoaparátu Pixel 6 Pro vs iPhone 13 Pro Max - režim portrét| foto: Huramobil A ani při tom desetinásobném zoomu se fakt nemusíte za fotku stydět a tady Pixel hravě poráží třeba Mi 11 Ultra nebo Samsung Galaxy S21 Ultra 5G. Jestli tedy váháte mezi menším Pixelem 6 a větším Pixelem 6 Pro, teleobjektiv pro vás může být ten správný jazýček na vahách. Samozřejmě v kombinaci s ještě lepší selfie kamerkou. U večerních fotek bude hodně záležet na vás, jaký výsledek preferujete. Google celkově všechny 3 fotoaparáty nastavil na daleko prosvětlenější snímky, které tak úplně moc realitu neodrážejí. Není to sice Huawei P30 Pro, který vám udělá z noci den, ale rozhodně je na snímcích více světla než v reálném světe. Každopádně, pořád je zachován velmi dobrý dynamický rozsah a rozhodně nečekejte HDR omalovánky telefonů Motorola. A třeba oproti iPhonům, které jsou letos naladěny spíš do kontrastnějších večerních fotek nesnažících se ve stínech hledat to, co byste ani svým okem neviděli, je rozhodně Pixel 6 telefonem produkujícím daleko světlejší fotografie. Fotografie pořízené Google Pixel 6 Pro A když už jsem u porovnání s iPhonem 13 Pro Max, musím říct, že tak úplně mě nenadchlo video. To má v sobě patrný šum jak za denního světla, tak se to samozřejmě o to víc projeví večer. iPhone je ovšem dlouhodobě premiant ve videu a bez problému poráží jakékoli telefony. Google tak rozhodně oproti svým předchůdcům ve videu hodně přidal a spíš je teď plnohodnotně srovnatelný s androidovou konkurencí. Na druhou stranu opravdu příkladná je stabilizace – tady by se mohli ostatní výrobci opravdu učit. No a konečně hodně srandy si užijete u nových režimů a ty musím pochválit na plné čáře. Ať už to je efekt ostrého pohybujícího se předmětu s rozmazaným pozadím nebo naopak, vypadá to velmi efektně, i když chyb je tady spousta. Pokud ovšem fotku šikovně oříznete, umístíte na Instagram, určitě si pár lajků navíc odnesete. Posledním zajímavým efektem je Magic Eraser neboli kouzelná guma, který využívá umělou inteligenci a na fotce vám označí osoby nebo nežádoucí objekty, které můžete přímo vymazat jedním klikem anebo použít štětec a přes objekt přejet a Pixel se už o zbytek postará za vás. Někdy to funguje skvěle, třeba u lampy a jinde zase hůř. Dokážete ale aspoň udělat kreativní fotku samotného kola bez cyklisty :D. Displej Snad asi jediné, co jsem ještě nezmínil je nádherný 6,7“ displej s QHD rozlišením a LTPO proměnlivou obnovovací frekvencí od 10 do 120Hz u Pixelu 6 Pro nebo 6,4“ displej s FHD rozlišením a 90Hz u menšího Pixelu 6. Frekvence vemte čert, animace jsou na obou displejích skvělé a rozdíl asi moc nepoznáte, ale spíš bych se být vámi rozhodoval podle toho jestli chcete menší rovný nebo větší zahnutý displej. Já osobně jsem čím dál tím víc příznivcem rovných displejů, eventuelně těch mírně zakřivených. Ten v Pixelu 6 Pro je na mě až moc a pokud jste zvyklí ovládat telefon jednou rukou, nechtěným dotykům bříškem palce se asi nevyhnete. Pixel 6 Pro | foto: Huramobil Závěrem Když byste se mě teď zeptali, jestli si nový Pixel 6 koupit nebo ne, určitě bych řekl, ano, běžte do něj. Za 16 000 Kč dostanete skvělý přístroj, s kterým budete dlouhodobě spokojeni. Dostanete totiž 5 let bezpečnostních aktualizací a minimálně Android 15 a možná i víc, pokud se Google rozhodne do budoucna svou podporu rozšířit. U Pixelu 6 Pro už je to na zváženou. Pokud chcete to nejlepší od dané značky, je to jasné, ale na druhou stranu je otázka, jestli se vám chce přidat nějakých 8 tisíc navíc za teleobjektiv, větší 120Hz zaoblený displej a lepší přední kamerku. Na to si samozřejmě musíte odpovědět sami. V rámci konkurence je to ovšem třeba proti Samsungu Galaxy S21 Ultra, Mi 11 Ultra nebo OnePlus 9 Pro pořád adekvátní cena. Nehledě na to, že všechny tyto zmiňované telefony už jsou zhruba půl roku staré a brzo očekáváme jejich nástupce zase s daleko víc nastřelenou cenou oproti dražšímu Pixelu 6 Pro. Ať už to berete z jakéhokoli úhlu, oba Pixely 6 se vyplatí, přičemž v porovnání oněch dvou já bych se nebál šáhnout i po tom menším. Pokud to totiž porovnám i s aktuální nabídkou 13tisícových telefonů, jen s příplatkem 3,5 tisíce je Pixel 6 skvělá volba. Jednoduše totiž strčí všechny realme, Xiaomi, Honory s klidem do kapsy a jeho jediná slabina je, že není oficiálně u nás k dispozici. Na druhou stranu, jak už jsem říkal v prvních dojmech – Drážďany jsou za rohem a lístek z Prahy tam seženete za 300 Kč. No, schválně, vrtají vám Google pecky hlavou? ...
Tři generace realme GT | foto: realme Design Věřím, že čínskou značku realme, která u nás působí už téměř 2 roky, není potřeba dlouze představovat a spíš by sneslo udělat pořádek trochu do celé série GT. GT Neo2 5G je už třetím telefonem této řady u nás. Na jaře se nám představilo klasické realme GT 5G v modré, ale pravděpodobně si jej pamatujete ve žlutém provedení z kůže z vegana. Budiž mu země lehká. O trochu později pak dorazilo realme GT Master 5G – to si pro změnu pamatujete určitě v té šedé edici připomínající cestovní kufr. Zatímco právě první realme GT 5G mělo za úkol přinést nejlepší procesor za dostupnou cenu kolem 10-13 tisíc korun, realme GT Master 5G měl nižší ambice. S pomalejším procesorem se dostat s cenovkou kolem 8-9 tisíc Kč a soupeřit tak třeba se Samsungem Galaxy A52s, Xiaomi Mi 11 Lite 5G NE atd. No a dnešní realme GT Neo2 5G sedí přesně někde uprostřed. Je vybaveno Snapdragonem 870, to znamená druhým nejrychlejším procesorem Qualcommu s dostatečným výkonem prakticky na cokoliv, ale pro milovníky větších telefonů přidává pár parametrů, které by je měly oslovit. Co rozhodně zůstalo, až na jeden model z veganovy kůže, jsou plastová záda s plastovým rámečkem. To sice telefonu trochu ubírá na výdrži v případě pádu, ale také hlavně na váze. Vzhledem k tomu, že se realme rozhodlo pro větší telefon s 5 000 mAh baterkou, koneckonců může být plast, díky kterému se telefon vejde pod 200g pro někoho i výhodou. V balení navíc kromě 65W nabíječky dostanete přibalené i silikonové pouzdro, které problém s odolností plastových rámečků samozřejmě řeší, ale také vám bohužel zakryje i krásná gradientní záda, v případě, že se rozhodnete místo klasické černé třeba pro zelenou nebo modrou barvu. Nebaví vás číst a preferujete video recenzi? Displej Kde se tentokrát přidávalo je displej. Jde sice pořád o AMOLED ve FHD rozlišení s průstřelem v levém horním rohu, ale jeho velikost narostla na 6.62”, přidala se světelnost a hlavně také podpora HDR10+. A musím říct, že je to znát. Displej je opravdu světelnější. Až nebude klasický šedý podzim, ale krásně sluníčko, rozhodně bude zase o chlup čitelnější a HDR obsah na YouTube si rozhodně užijete. Bohužel ale, jak už to u mnohých čínských výrobců bývá, chlubí se sice HDR podporou, ale certifikace pro Netflix se v tomto případě neřeší a opět vám nezbývá než se dívat v SDR. O to smutnější je fakt, že Netflix rozhodně v realme znají. Vždyť vám jej dokonce i předinstalují spolu s pár aplikacemi, které by tu opravdu být nemusely. Předpokládám, že Amazon Music, Amazon Store, AliExpress nebo PubG mobile a další by si asi zvládnul nainstalovat každý sám, aniž by mu to muselo realme tak nějak vnucovat. Chápu, že každý vybraný peníz od výrobců aplikací se hodí, ale jsme v ceně nad 10 tisíc korun, kde už přece jen takový tlak na cenu není. realme GT Neo2 5G | foto: Huramobil A když už jsem se dostal k softwaru, rovnou dokončím, co mám na jazyku. Tak trochu jsem doufal, a realme to původně plánovalo, že telefon dorazí už na realme UI 3.0 běžícím na Androidu 12, ale nakonec bohužel, stále Android 11 s dobře známým realme UI 2.0. Alespoň v realme přislíbili, že na aktualizaci se pracuje a měla by dorazit v průběhu prosince. Doufám, že s aktualizací pak dorazí i trochu lepší management obnovovací frekvence displeje. Jde sice o krásný 120Hz displej, ovšem i když nastavíte automatickou obnovovací frekvenci, prakticky neustále jede displej ve 120 Hz, málokdy spadne do 60Hz a telefon tak nešetří baterku, jak by mohl. Realme tak zjevně hřeší na to, že moc dobře vědělo, že 2denní telefon s 5 000 mAh baterkou na Androidu z tohoto telefonu stejně nedostanou, a tak se asi s laděním obnovovací frekvence tak moc nezaobírali. Na 60 Hz se tak většinou dostanete pouze v případě, že daná aplikace 120 Hz nepodporuje nebo přepnete YouTube nebo Netflix nebo jakékoli přehrávané video do full screenu. Když ale necháte telefon ležet na stole jen tak bez dotyku, třeba při čtení nějakého textu, zbytečně stále jede ve 120 Hz a vybíjí tak baterku, když to není potřeba. realme GT Neo2 5G | foto: Huramobil Baterie Samozřejmě, nejde o nic zásadního. Pokud jste četli mezi řádky této recenze, už moc dobře víte, že v balení je 65W nabíječka, v telefonu 5000mAh baterie. Pouze tedy doplním, že z nuly do plna se dostanete za nějakých zhruba 34 minut, takže na druhou stranu nejde o nic zásadního. Telefon vám vydrží bez problému plus mínus do oběda druhého dne i když budete poslouchat hudbu, koukat na videa, sem tam si zahrajete nějakou hru a vyfotíte pár fotek. A když už jsem u toho poslouchání a hraní, rozhodně oceníte, že stejně jako v klasickém realme GT 5G tady najdete velmi slušně hrající stereo reproduktory nebo podporu aptX. Jestli tedy hrajete hry a máte kompatibilní sluchátka, užijete si i akční střílečky bez jakéhokoli zpoždění zvuku. A předpokládám, že rozhodně nemusím říkat, že na Snapdragonu 870 s 12 GB operační paměti běží všechno jak po másle. realme GT Neo2 5G | foto: Huramobil Fotoaparát Kde se vždycky láme chleba jsou foťáky a rozhodně záleží na každém z vás, jak moc jsou pro vás důležité. Upřímně říkám, že tady je výbava naprosto stejná jako v klasickém realme GT 5G a tak trochu škoda, že realme nás letos nepočastovalo svým realme GT Master Explorerem, kde je hlavní senzor z OnePlus Nord a tím pádem pořád i tady dostaneme onen známý 64MP. Samozřejmě nutno dodat, že je zase půl roku po vydání realme GT 5G a že postprocessing Snapdragonu 870 je lepší než 778G v klasické variantě realme GT Master 5G. Nicméně ani tak ale extra hitparádu nečekejte a vlastně bych mohl překopírovat recenzi klasické varianta realme GT 5G. To znamená, že na první pohled na displeji jsou fotky celkem fajn, ale jakmile je dáte do počítače, objeví se spousta chyb, které jen dokazují fakt, že realme k nám doposud žádný pořádně fotící telefon ještě nepřivezlo. realme GT Neo2 5G | foto: Huramobil Vlastně jediná změna oproti realme GT 5G je, že se ubralo dost na saturaci fotek, což ale na druhou stranu může být způsobeno právě oním šedým podzimem, který momentálně vládne. Zbytek je stejný. Fotky jsou i za dne dost měkké a pokud náhodou telefon použije HDR, jsou fotky poměrně dost nepřirozené. Večer už je pak opravdu hezká fotka spíš dílem náhody. Každopádně hlavnímu senzoru už pak asistuje jen 8MP širokoúhlý objektiv a 2MP makro, které už je tradičně tak nějak do počtu, aby výrobce nemusel ohlásit, že má jen 2 foťáky. Širokoúhlý fotoaparát je pak na tom pochopitelně ještě hůř než hlavní. Přes den jsou fotky neostré a večer nepomůže ani noční režim. Snad jediné, co se dá u foťáků v cenovce kolem 12 tisíc korun pochválit, je celkem slušná stabilizace u videa ve 4K30. Telefon sice umí natáčet i ve 4K60, ale stabilizace se přidá právě až u 30 snímků. Abych to celé uzavřel. Přední 16MP kamerka je pak spíš průměr. realme GT Neo2 5G | foto: Huramobil Koupit či nekoupit? No a teď babo raď s finálním verdiktem. Realme GT Neo2 5G rozhodně opět přichází s neotřelým designem, velkým 120 Hz displejem, velkou baterkou, stereo reproduktory, podporou aptX a celkově slušnou hardwarovou výbavou. Otázkou ovšem zůstává, zda to bude stačit. K dostání je totiž buď ve variantě 8/128GB za 11 990 Kč nebo 12/256GB za 13 490 Kč a na startu nepřichází tentokrát realme vůbec s žádnou promo slevou či dárkem. To znamená, že telefon přišel právě asi v tu nejméně výhodnou chvíli, kdy jeho velcí konkurenti v podobě OnePlus Nordu 2 5G, Samsung Galaxy A52s 5G, Xiaomi 11 Lite 5G NE a dalších seženete v Black Friday cenách pod 10 tisíc korun. A to jsou sice telefony s trochu pomalejšími procesory, ale zase ne o tolik, aby to někdo vyloženě pocítil. Realme GT Neo2 5G rozhodně není špatný telefon. On vlastně až na foťáky nic špatně nedělá, koneckonců i tu jeho operační paměť můžete teď po novu rozšířit na úkor úložiště. Problém je, že dneska už výkon za dobré peníze problém není. Chleba se láme právě u doplňkové výbavy, jako je třeba u Galaxy A52s 5G voděodolnost anebo třeba optická stabilizace fotoaparátu. Víceméně se chleba láme vždy hlavně u foťáků, a to je přesně ta Achillova pata, kde realme celý rok nemůže najít slušnou odpověď v nabité konkurenci. A když už jeden takový telefon v podobě Master Explorer vyrobí, na evropském trhu jej bohužel nepředstaví, a to je vlastně největší škoda celé GT série. Děkuji moc za přečtení dnešní recenze. ...
Musím vám říct, že ten čas neskutečně letí. Když jsem projížděl historii videí, zjistil jsem, že když bych nepočítal ohebný Mate X2, je to téměř rok, kdy jsem naposledy testoval nějaký mobilní telefon od Huawei. Tím pádem je jasné, že když mi přistála v mailu nabídka na testování právě představeného modelu Huawei nova 9, což jsou pravděpodobně spolu s Huawei nova 8i jediné dva telefony, které se k nám letos od tohoto čínského výrobce dostanou, jednoduše nešlo odmítnout. Jestli i vy máte, stejně jako já, chuť se podívat, kam se Huawei za poslední rok posunul, jste na správné stránce. Dnes vám přináším recenzi Huawei nova 9. Huawei nova 9 | foto: HURAMOBIL ÚPRAVY NA POSLEDNÍ CHVÍLI Abych byl fér, hned na začátku vám musím říct o jedné zkušenosti, kterou jsem za celých 14 dní řešil. Pokaždé, když jde na svět nějaký mobilní telefon, finální software se ladí téměř do poslední chvíle před startem prodeje a u spousty výrobců klidně i po spuštění prodeje. Když si vezmeme, jaké byly vloni i letos problémy u Apple a na 15.1 software, který má opravit spoustu chyb se pořád ještě do teď čeká. Dost podobnou zkušenost jsem měl právě u předprodukčního softwaru u novinky nova 9. Doslova před zhruba osmi hodinami mi teprve dorazil finální software, který opravil drtivou většinu chyb a mimochodem vylepšil i hlavní fotoaparát. Chápu, že tohle asi většinu z vás nemusí zrovna zajímat, ale aspoň máte takový pohled do zákulisí, že někdy není jednoduché dělat recenze a stejně tak ani vyvíjet mobilní telefony. Huawei nova 9 | foto: HURAMOBIL DESIGN Teď už ale k novince nova 9, která vás zaujme hned na první pohled zaobleným displejem a elegantním tenkým tělem s krásně matnými skleněnými zády. Nacházíme se tím pádem v kategorii, kde nehledejte nejdelší výdrž na 1 nabití, ale naopak krásné křivky nebo lehkou váhu. Se 175 g vám telefon rozhodně neutrhne kapsu a se 4300mAh baterií nemáte problém vydržet celý jeden den na jedno nabití. Samozřejmě, pokud jste náruživí hráči her, asi pochopitelně budete potřebovat si přes den trochu proudu přicucnout. Pro tyto případy je přímo v balení 66W nabíječka, která hravě zvládne za necelých 40 minut vrátit baterce plnou kapacitu. Já osobně jsem se pohyboval v kombinované spotřebě při brouzdání po internetu, poslouchání podcastů cestou do práce, sem tam nějaké hře, focení a natáčení videí, pár hovorech večer někde kolem 15% zbývající baterie, což je na takto velkou baterku odpovídající. Pokud ovšem budete vědět dopředu, že jste někde bez přístupu k nabíječce, máte stále možnost zapnout v nastavení režim šetření baterie. Další možností je, že přepnete displej ze 120Hz do klasických 60Hz a výdrž tím tak značně prodloužíte. Huawei nova 9 | foto: HURAMOBIL DISPEJ Jestli musím Huawei nova 9 za něco pochválit, rozhodně to je displej. A teď nemyslím konkrétně za jeho zahnutí, to je totiž otázkou preference. Nebudu vás přesvědčovat, že já osobně mám radši rovnější displeje. Tohle si zkrátka musí určit každý sám. Já jsem byl spokojený hlavně s možností 120Hz, což znamená opravdu plynulé prostředí, s věrnými barvami, s tenkými rámečky, s dostatečnou světelností na sluníčku nebo čtečkou otisků prstů. Tady telefonu není opravdu moc co vytknout. Snad jedině až na celkem velký průstřel v horní straně, který skrývá 32MP selfie kamerku. Huawei nova 9 | foto: HURAMOBIL SOFTWARE Teď se ovšem dostávám přesně do sekce hardware a software, kde všichni moc dobře víme, že je, kvůli americkému embargu, tak trochu zakopaný pes. Samozřejmě pro ty z vás, kdo vyžadujete v telefonu služby od Googlu. Google se zpátky do telefonů Huawei, hlavně v dnešní době, kdy se se víc než cokoli jiného řeší spíš covidová situace, asi úplně brzo nevrátí a tak je potřeba brát situaci tak, jak je. Huawei tím pádem nelení a snaží se neustále vylepšovat jak svůj aplikační obchod, tak i vyhledávací službu Petal Search. Díky této službě přes nemáte problém dostat do telefonu prakticky téměř jakoukoliv aplikaci. Záměrně teď budu psát jen o tom oficiálním, ne jak do telefonu dostat služby Googlu, protože i kdybych vám to momentálně popsal, není jisté, že podobný způsob bude za týden fungovat. Každopádně, jediné, co sem tedy z Petal Search nedostanete jsou ony služby a aplikace Googlu. Google mapy můžete nahradit mapami od Seznamu. YouTube nahradíte YouTube Vanced a Wolt, který uvnitř své aplikace používá plugin Googlu, abyste viděli, kde se kurýr cestou s jídlem nachází, vám Petal Search vyřeší pomocí zástupce na ploše, který spustí webovou verzi Woltu. Z mnou používaných aplikací jsem tak do telefonu dostal nějakým způsobem všechno a prakticky by vás pak mohly potkat snad jediné 2 problémy. Petal Search | foto: HUAWEI Jedním z nich je bankovnictví a s tím spojené placení bezdrátově platební kartou. U bankovnictví Huawei pomalu ale jistě zapojuje do systému české bankovní domy, to znamená, že MBank, Komerční Banka, Česká spořitelna, Hello bank, Raiffeisenbank a tak podobně už v AppGallery najdete a další by měly přibýt co nevidět. Já, jako zákazník zmíněné Raiffeisenbank vítám, že právě aplikace eKonto už na AppGallery je také, jen postrádám ještě ověřovací aplikaci RB klíč, kterou potvrzujete internetové platby, změny nastavení účtu atd. Sice je možnost obejít pomocí SMS, ale RB klíč je přece jen komfortnější. Petal Search | foto: HUAWEI A když už jsem u toho obcházení. RB klíč se dá samozřejmě stáhnout i skrz Petal Search, přes který klidně nainstalujte víceméně co potřebujete, ovšem bankovním aplikacím bych se třeba z Aptoidu vyhnul obloukem. V tomto případě bankovní aplikace nebo cokoli, kde hodláte používat svou platební kartu, stahujte výhradně z oficiálního obchodu AppGallery. Nezáleží na tom, zda máte Visu nebo Mastercard, aplikace Curve se postará o to, aby jste měli veškeré karty a finance pohromadě. Účet si vytvoříte během několika minut a všechny karty budete mít pohromadě v jedné kartě Curve Mastercard. Curve je nyní dostupná i v HMS, kde nově uživatelé najdou také plnou bankovní mobilní aplikaci od Komerční banky. | foto: HUAWEI AppGallery No a konečně druhá věc je bezkontaktní placení kartou, které můžete spolehlivě vyřešit prostřednictvím předinstalované a celkem známé britské aplikaci Curve, která už na AppGallery oficiálně je. Do karty stačí nahrát všechny vaše platební karty. Jednoduše zvolíte, z které platíte a dokonce i několik dní po transakci si můžete dodatečně i změnit kartu, z které následně částka bude odečtena. To je mimochodem docela šikovná aplikace nejen pro majitele telefonů Huawei. Jinak ještě pro úplnost. Telefon běží stále na jádru Androidu se službami HMS Core a nadstavbou EMUI 12 a tady je celkem škoda, že Huawei za poslední dobu nevyvinul trochu víc úsilí, aby alespoň aktualizoval tapety, které se střídají při každém nastartování telefonu. Jsou to totiž ty stejné obrázky, které máme možnost v telefonu vídat snad už od modelu Huawei P20. Huawei nova 9 | foto: HURAMOBIL HARDWARE Po hardwarové stránce pak asi není žádným překvapením, že pokud chcete na podzim představit telefon ve střední třídě s procesorem Qualcomm Snapdragon, prakticky nemáte jinou šanci než dostat verzi 778G. Tato verze je snad ve všech modelech, které se za poslední 2 měsíce představily. Tento procesor tak najdete třeba v Samsungu Galaxy A52s 5G, Honoru 50, Xiaomi 11 LITE 5G NE, realme GT Master 5G, Motorola Edge 20 a nespočtu dalších telefonů a i tady nabízí Qualcomm Snapdragon 778G dostatečný výkon prakticky na cokoliv. Jen kvůli americkému embargu počítejte, že i když je Huawei držitelem nejvíce patentů v oblasti 5G sítí na světě, tento telefon paradoxně bohužel sítě 5G nepodporuje. Huawei nova 9 | foto: HURAMOBIL FOTOAPARÁT Tak a teď už se konečně posouváme na sestavu 4 fotoaparátů v čele s hlavním 50MP senzorem s již tradičním RYYB rozložením pixelů. To znamená, že ze standardního rozložení jsou 2 zelené pixely nahrazeny dvěma žlutými, což by mělo mít za následek daleko lepší propustnost světla a tím pádem lepší fotografie. Hlavnímu foťáku už pak sekunduje jen 8MP širokoúhlý senzor se světelnosti f/2.2 a pak oblíbeně neoblíbená série 2MP makra + 2MP pro rozostření pozadí, což dnes najdete v drtivé většině telefonů. Víte, že na tomto kanálu nebarvím recenze na růžovo, a tak vám upřímně říkám, že už jsem viděl u Huawei i u konkurenčních značek lepší fotky. Dynamický rozsah je fajn, když fotíte detaily je to také fajn, ale pak chcete vyfotit scénu, kde by měl telefon zaostřit na delší vzdálenost a rázem je fotka neostrá, postprocessing si často scénu dokresluje sám a výsledná fotografie pak působí poměrně dost nepřirozeně. Nova 9 občas dokáže udělat i nádherný snímek, ale obecně je na fotoaparátu ještě co poladit. Huawei mám za značku, která ve fotografii poslední roky určovala směr a v rámci noční fotografie dokázala doslova vždycky s malým kašpárkem sehrát neuvěřitelné divadlo. Ale nebojte, i tady se mi každopádně pár hezkých nočních snímků podařilo udělat. Spoustu fotek a storieček z nového telefonu nova 9 máte šanci vidět už teď na našem Instagramu, tak nás nezapomeňte sledovat. U zbylých 3 foťáků pak dostáváte očekávaný standard, který jste zvyklí u podobných senzorů vídat. To znamená 8MP širokoúhlý senzor dodává snímky průměrné kvality a to pouze za denního osvětlení, noční režim chybí a 2MP makro je prostě 2MP makro – jste limitovaní velikostí fotky a tak je tato velikost dobrá spíše na storiečka na Instagram, než abyste výslednými fotkami někde chlubili. Video umí telefon natáčet až ve 4k při 30 snímcích za vteřinu a při nedostatku světla celkem šumí, ale rozhodně se může pyšnit velmi dobrou stabilizací. Huawei nova 9 a nova 8i s dárkem navíc | foto: HURAMOBIL ZÁVĚREČNÝ VERDIKT Jak tedy Huawei nova 9 finálně shrnout? Předně je potřeba říct, že startovní cena je nastavena na hodně ambiciózních 12 990 Kč, ale abyste nespadli šokem rovnou pod stůl, dostanete k předobjednávkám velmi dobrá sluchátka Freebuds 4 v hodnotě 3 tisíc korun. Nabídka výslednou cenu snižuje už teoreticky na nějakých akceptovatelných 10 tisíc korun. Problém ovšem je, že za tyto peníze už dostanete u spousty konkurenčních a renomovaných značek podobně vybavené telefony. A nemusí jít zrovna o podobně vybavený Xiaomi 11 Lite 5G NE s 90Hz displejem, ale třeba i Samsung Galaxy A52s 5G se stejným procesorem, stereo reproduktory a voděodolností navíc. Huawei tak prakticky zvolíte ve chvíli, kdy nepotřebujete sítě 5. generace, nechcete mít ani služby Googlu, ale spíš máte rádi neotřelý design a koneckonců jste třeba i věrnými fanoušky značky Huawei. Jestli jsou to pro vás dostatečné argumenty, pak hurá do toho. 😊 Děkuji za prečtení, mějte se krásně a čau u další recenze. - Petr HUAWEI nova 9 s dárkem FreeBuds 4 koupíte ZDE. HUAWEI nova 8i s dárkem FreeBuds 4i koupíte ZDE. ...
Pamatujete ještě dávné doby, kdy nás každý druhý výrobce masíroval svými novými tablety a vy jste prakticky nevěděli, který vybrat? Tato doba už je nenávratně pryč, a protože obměna tabletu není tak častá jako telefonu a poptávka razantně klesla, spousta výrobců se na tablety vyřadila ze svého portfolia. Samozřejmě zůstali jen ti nejsilnější v čele s Apple, který svůj iPad dokázal skvěle zařadit do svého ekosystému a trvale se mu v prodejích tabletů výborně daří. Co když ale Apple není vaše srdcová záležitost? Pak je na čase se poohlédnout po androidovém zařízení a jedním z těch, kdo je pořád v tabletech poměrně aktivní a dokáže nabídnout zajímavé zařízení je právě Lenovo. Dnes mám pro vás recenzi tabletu Lenovo Yoga Tab 13, tak se pojďte podívat, čím je tablet unikátní a jestli stojí za to o něm uvažovat. Lenovo™ Yoga™ Tab 13 | foto: HURAMOBIL DESIGN Jestli jste tablety doposud vnímali jako mnohem větší mobilní telefony, máte rozhodně pravdu. Ale přesně do té doby, dokud z krabice nevybalíte Yoga Tab 13 od Lenova. Nemůžu začít totiž recenzi ničím jiným, než naprosto neotřelým designem. A ano, Alcantara na zádech je netradiční. Každopádně ještě mnohem větší specialita je spodní hrana, která mi nevím proč, při položení na stůl, trochu připomíná Apple Magic keyboard s tubusem, v kterém jsou jinak schované běžné tužkové baterky. Tady samozřejmě nic takového nečekejte, ale naopak spodní tubus je domov pro robustní kloub se stojánkem na stůl. A myslím opravdu robustní, schválně se podívejte i v jakých úhlech stále dokáže tablet držet, než se zacvakne. Navíc jde otočit i o 180 stupňů do plného rozevření, což se výborně hodí třeba, pokud tablet často přenášíte v práci mezi pracovním stolem a telekonferenčními místnostmi. Já osobně musím říct, že zhruba za 14 dní používání v práci to byla příjemná alternativa k mému iPadu, který aby stál, musím jej samozřejmě používat včetně Magic Keyboard, která ovšem váhu iPadu zdvojnásobí. Ve spodním válci jsou pak navíc schované z celkových čtyřech dva reproduktory od JBL a musím říct, že na to, jak jsou repráčky malinké, mě výsledný zvuk opravdu neskutečně pozitivně překvapil. Pokud tedy s sebou berete někam na víkend mobilní telefon a externí repráček, můžete jej nechat v klidu doma. Lenovo Yoga Tab 13 zastane obě zařízení najednou, tedy samozřejmě po multimediální stránce, slot na SIM kartu a s tím spojené telefonování, což byste spíš u tabletu využili na datové přenosy, tady bohužel nenajdete. Stejně tak tu není ani slot na paměťovou kartu, což upřímně považuju asi za největší nevýhodu a záleží tedy na vás, jak takové zařízení máte v plánu využívat. Pokud na streamování obsahu, určitě přijde vhod brutálně rychlá Wifi 6E, pokud na sledování filmů třeba v letadle, je potřeba počítat právě jen s jednou jedinou kapacitou 128GB. No a na třetí stranu, k dispozici je zase rychlé USB 3.2, takže nahrát do zařízení filmy je fakt otázka chviličky. Lenovo™ Yoga™ Tab 13 | foto: HURAMOBIL DISPLEJ Pokud jste milovníci velkých obrazovek, rozhodně vás Lenovo Yoga Tab 13 potěší, protože při porovnání jak s iPadem, tak třeba s Galaxy Tab S7 dostanete v Yoze ze všech tří největší možnou 13” obrazovku. Jde ovšem o FULLHD+ IPS panel s Dolby Vision, 60Hz obnovovací frekvencí a světelností 400 nitů, což už by na dnešní dobu mohlo být lepší a tady upřímně, záleží s čím budete porovnávat. Pokud vezmete do úvahy iPad Air, zde jste stále na 60Hz, ovšem pokud Tab S7 nebo iPad Pro, dostanete 120Hz AMOLED, popřípadě MiniLed displeje a tak 60Hz IPS trochu zamrzí. Na druhou stranu musím říct, že Lenovo si trochu pomohlo zpomalením animací, což celkově ve spolupráci se Snapdragonem 870 systému, co se týká plynulosti, výrazně pomohlo a pokud využijete Yogu díky HDMI konektoru jako externí druhý displej ke svému notebooku, koneckonců rozdíl opět ani nepoznáte. Lenovo totiž tuto Yogu primárně prezentuje jako externí displej k notebooku s androidem, který v případě potřeby můžete odpojit a využít plnohodnotně jako tablet na videokonference, hraní, jako čtečku knih, sledování filmů atd. Respektive všude tam, kde si tablet jen v klidu postavíte nebo koneckonců i pohodlně podržíte. Lenovo™ Yoga™ Tab 13 | foto: HURAMOBIL SOFTWARE Po softwarové stránce je tablet vybavený Androidem 11 s poměrně lehkou nadstavbou a pár předinstalovanými aplikacemi v základu. Kromě klasického Google balíčku tak dostanete třeba Netflix nebo základní sadu aplikací od Microsoftu. Dostanete ale i něco navíc - Entertainment space a Kids space. Obojí je prostředí přímo od Googlu, které má za úkol buď pro dospělé nebo pro děti tablet přizpůsobit trochu intuitivnějšímu ovládání. V prostředí pro dospěláky stačí přejet prstem doprava, tam co klasicky máte na mobilu obrazovku, dnes a rázem se vám v jednom místě nabídne třeba Google TV, YouTube, Hulu v sekci přehrávání videí, na sekci hry zase oblíbené hry a konečně na záložce číst pak e-knihy a trochu se pak osobně divím, že Google nezapracoval do uvedeného místa třeba své podcasty. Oproti tomu Kid’s space pro změnu nabízí předinstalovaný bezpečný obsah pro vaše děti nebo ve spolupráci s Google Family linkem pro změnu řeší situaci, když byste chtěli mít možnost povolovat čas, který může dítě na tabletu strávit, jaké aplikace může používat atd. No a koneckonců, aby vše dobře a dlouho fungovalo, o to se stará 10 000mAh baterie, u které Lenovo deklaruje výdrž až 12 hodin zapnutého displeje na 1 nabití. Já osobně jsem se dostal v kombinované výdrži na zhruba 10,5 hodiny sledování filmů, 2 videohovorech a použití jako externího displeje k notebooku při psaní této recenze, což by bez problému mělo stačit na 1 den plnohodnotné pracovní zátěže. Nabíjení pak probíhá prostřednictvím USB-C konektoru v pravé části základny a s přibalenou 30W nabíječkou mi trvalo baterce vrátit plnou kapacitu kolem 2,5 hodiny. Lenovo™ Yoga™ Tab 13 | foto: HURAMOBIL FINÁLNÍ VERDIKT Teď se dostávám asi k tomu nejdůležitějšímu, co vás bude zajímat a to je cena. Nebudu chodit kolem horké kaše a řeknu vám, že 18 990 Kč není úplně hitparáda. Samozřejmě, dostanete zde Snapdragon 870, 8GB operační paměti, což je v porovnání s konkurencí úplně v pohodě, ale hodně bude asi záležet na tom, jak ony speciální funkce navíc v podobě microHDMI, nebo stojánku oceníte. Pokud pominu iPad, jako zástupce jiné platformy, pořád tady máme Tab S7+, který máte šanci sehnat o 2 000 Kč dráž a nabízí lepší displej, možnost dokoupení klávesnice, stylus v balení, slot na paměťové karty, delší podporu aktualizací systému, kamerky na zadní straně atd. Víte, že u tabletů já osobně považuji zadní kamerku relativně k ničemu, ale aspoň nějaká malá základní pro scanování dokumentů by se určitě hodila, stejně jako třeba čtečka otisků prstů. Pro biometické odemčení tak funguje pouze přední 8MP kamerka, ale bez alespoň infračerveného přisvícení neposkytuje dostatek zabezpečení. Jako vždycky tak samozřejmě záleží na tom, čemu dáváte konkrétně u tabletu přednost – jestli čistě multimediálnímu použití, čtení e-knih, telekonferenčním hovorům nebo hledáte externí displej ke svému notebooku, pak vás určitě Lenovo Yoga Tab 13 zaujme. Jestli spíš na kreativní práci, úpravu fotek, velké úložiště, pak bude spíš vhodné jiné zařízení. Použití za vás já samozřejmě nerozhodnu, ale věřím, že teď máte dostatek informací pro to, jaký tablet vybrat. Lenovo™ Yoga™ Tab 13 | foto: HURAMOBIL VIDEO RECENZE OBSAH BALENÍ Lenovo Yoga Tab 13 10V/3A napájecí adaptér 1 x kabel z USB Typ C™ do USB Typ C™ (1.5 m) pro nabíjení 1 x USB typu C™ do 3.5 mm adaptéru pro sluchátka 1 x kabel z Micro-HDMI™ do Full-HDMI™ (1 m) Uživatelská příručka, záruka 1 x Protiskluzová podložka (na stojánku) LENOVO YOGA TAB 13 ...
Z velkých výšin drahých telefonů dneska zamířím trochu níž, směrem k těm z vás, kdo nechcete utrácet víc jak 5 000 Kč za mobilní telefon. Přesně tam totiž míří nové Xiaomi Redmi 10, přímý konkurent nedávno uvedeného viva Y33s nebo realme 8i. A hned na začátku musím říct, že tento telefon opravdu překvapil. Tak se pojďte podívat na to, jaký telefon je. DESIGN Xiaomi musím pochválit, že za poslední léta se opravdu celkem vyšvihlo. Samozřejmě, dominovali už dávno v poměru ceny a výkonu, který už není tak jednoznačný jako dřív, ale přidali ovšem na daleko důležitějších disciplínách, jako jsou třeba foťáky nebo i design. Ten oproti loňsku dospěl a převzal designovou linku desáté série dospělých Xiaomi Mi 10. Rámeček je ovšem plastový, stejně jako záda, a i když kapacita baterie zůstala stále na úctyhodných 5000mAh, pocitově se telefon oproti svému předchůdci hodně odlehčil. Samozřejmě by se dalo jít ze 180g klidně o dalších 20g dolů směrem k Xiaomi Mi 11 Lite, ale to jednak není účel této levné třídy a jednak by to mělo za následek samozřejmě kratší výdrž. Tento telefon je totiž pro lidi, kteří nežijí nonstop na mobilním telefonu, ale naopak oceňují přístroj, který má slušné parametry, slušný jeden foťák a hlavně kdykoli jej vytáhnou z kapsy, nemusí se zrovna starat o to, aby hledali nabíječku. Ne nadarmo jsem tak s novým Xiaomi Redmi 10 neměl problém dosáhnout i více jak 2denní výdrže, ještě mi pořád procenta v baterce zbývala a kdybych se zasnažil, asi bych možná i do večera třetího dne vydržel. Určitě je to ale samozřejmě i faktem, že ten, kdo si tento telefon koupí, asi není ten typ člověka, který by byl nonstop na telefonu. K tomu je potřeba určitě přihlédnout přesně v momentě, že pokud takový telefon koupíte svému dítku na hraní her, rázem se i u něj bude jednat o jednodenní telefon. Každopádně 5000mAh baterie je doprovázena v balení, kromě obligátního pouzdra také i 18 W nabíječkou, která sice na první pohled vypadá jako rychlá, ale při tak velké baterii stejně počítejte zhruba kolem 2 hodin nabíjení z 0 do plna, což je zhruba to samé, co u přímé konkurence realme 8i i vivo Y33s. DISPLEJ Čím se ovšem Xiaomi Redmi 10 pyšní, třeba právě oproti modelu vivo Y33s, je 6,5“ IPS displej s obnovovací frekvencí 90Hz a je to přesně takový ten „sweet spot“ neboli zlatá střední cesta přesně mezi vivo Y33s s 60Hz a 120Hz displejem v realme 8i. Vzhledem k tomu, že jsme v ceně telefonů, kde každý investovaný dolar se dvakrát obrací, bude hodně záležet na vás, čemu dáváte preferenci. Pokud budete chtít lepší 120Hz displej u realme 8i, fajn, ale zase nedostanete širokoúhlý fotoaparát nebo stereo reproduktory, které má právě Xiaomi Redmi 10. Holt čím levnější telefon, tím více platí, že když uberete tady, můžete přidat jinde a naopak. Každopádně displej za uvedenou cenu hodnotím právě jako zlatou střední cestu. Maximální světelnost na sluníčku je necelých 500 nitů, což telefon nekatapultuje do výšin, ale nemusíte se zase obávat, že byste na displeji něco nepřečetli. Displej je fajn, brada je sice trochu větší, ale za 4 500 Kč startovní ceny je 90Hz IPS s věrnými barvami naprosto v pohodě. VÝKON Zlatá střední cesta je to i u výkonu a Xiaomi Redmi 10 stojí přesně na půl cesty mezi nejslabším vivo Y33s a silnějším realme 8i. Zbrusu nový procesor Mediatek Helio G88 sice oproti G80 podporuje právě 90Hz displej nebo možnost virtuálního rozšíření RAM, ale při 200 tisících bodů v Antutu se prostě občas nějaká animace sem tak škubne, občas najede pomaleji klávesnice, než bych čekal a zkrátka v tomto ohledu bych ještě, být Xiaomi, trochu na optimalizaci zapracoval. Nový MIUI 12.5 pak přináší trochu přepracované ovládací a notifikační centrum, které vyvoláte přejetím z horního levého nebo horního pravého rohu anebo mezi nimi můžete při otevření jednoduše přejíždět právě přejetím zleva doprava. Xiaomi Redmi 10 je nejlevnějším telefonem ze všech tří dnes jmenovaných a třeba jako jediný z nich nabízí celkem slušně hrající stereo reproduktory. Basů tady sice moc není, ale už samotný fakt, že za 4 500 Kč dostanete telefon se stereo repráčky je prostě fajn. FOTOAPARÁTY Xiaomi Redmi 10 je, stejně jako předchůdce, vybavena čtveřicí foťáků. Hlavní 13MP byl ovšem tentokrát nahrazen novým 50MP ISOCELLem od Samsungu, doplněným o 8MP šíro z loňského roku a pak tou již nechvalně známou kombinací 2MP makra a 2MP pro rozostření pozadí. Tentokrát ovšem musím objektivně říct, že jsem trochu nemile překvapený výsledkem z hlavního foťáku a obzvlášť poté, co jsem viděl, co tento senzor dokázal na vivo Y33s. Ano, byly samozřejmě trochu jiné podmínky, Lisabon, krásné sluníčko oproti podzimní Praze, ale i tak bylo vidět, že foťák se celkem dost pere s relativně horším dynamickým rozsahem, nic moc kontrastem a občas trochu divným barevným podáním. Oproti tomu jsem byl zase trochu netypicky překvapený z širokoúhlého fotoaparátu, který oproti stejně drahé konkurenci podává relativně dobrý výkon a opravdu netypicky i saturovanější snímky, než produkuje hlavní senzor. Osobně jsem zvědavý, jestli Xiaomi v některé z dalších aktualizací fotoaparát ještě vylepší, protože ani nijak zásadně jsem nebyl spokojený s večerními snímky, kdy jsem občas dostal i hezčí fotku ze širokoúhlého fotoaparátu než z hlavního foťáku, byť s nočním režimem. Ten sice umí potlačit světla a vytáhnout stíny, ale celkově je i tak fotka dost měkká. No a u videa se jedná o prostý základ, fullHD při 30 snímcích bez jakékoli formy stabilizace vás automaticky katapultuje spíš na točení statických záběrů. Na druhou stranu, zase je potřeba si uvědomit, že se jedná o telefon za 4 500 Kč. FOTOGRAFIE POŘÍZENÍ XIAOMI REDMI 10 ZÁVĚREČNÝ VERDIKT Když bych měl Xiaomi Redmi 10 celkově shrnout, jde o velmi slušný telefon s krásným designem inspirovaný vlajkovými loděmi, spolehlivou čtečkou otisků v zapínacím tlačítku, slotem na microSD kartu, hodně slušnou výdrží na jedno nabití, velmi dobrým displejem, ale také celkem průměrným procesorem i foťáky, které celkově telefon z TOP nabídek sráží zhruba na stejnou úroveň jako je vivo Y33s. Momentálně největším konkurentem je tak nedávno představené realme 8i, které nabídne rychlejší procesor a 120Hz displej. Chybí mu ale zase na druhou stranu širokoúhlý fotoaparát anebo vaše oblíbené FM rádio. To přece jen, společně se stereo reproduktory, dává dnešní Xiaomi Redmi 10 nespornou výhodu – pochopitelně těm, kteří to využijí. 😊 VIDEO RECENZE ...
Minulý týden se na našem Facebooku strhla celkem vášnivá diskuze u porovnání dvou fotek z iPhone 13 Pro Max a Galaxy S21 Ultra 5G. Samozřejmě neobešlo se to i bez tradiční roztržky mezi Apple a Samsung táborem. Rozhodl jsem se tedy na tyto dva prémiové telefony porovnat. Hned na začátku jen odrazím první argument, že přece nemohu porovnávat půl roku starý Galaxy S21 Ultra s nejnovějším iPhonem 13 Pro Max, ale nebojte, můžu. Jedná se o dva nejvyšší modely obou značek, a stejně jako jsem porovnával před půl rokem Galaxy S21 Ultra vs. iPhone 12 Pro Max a drobná výhoda byla na straně Samsungu, teď je pro změnu trochu ve výhodě Apple. DESIGN Začnu tradičně u designu a ač by se na první pohled zdálo, že to je krátké téma, je tady toho rozhodně spoustu co probrat. Samozřejmě, že po materiálové stránce se oba výrobci shodnou, že nejprémiovější telefony si zaslouží kov a sklo, ovšem každý z výrobců sáhl po jiném materiálu. U Samsungu je tělo vyrobené z hliníku a jak displej, tak záda kryje Gorilla Glass Victus. Apple zvolil pro tělo přece jen trochu pevnější rám z nerezové oceli, což se ovšem podepsalo i na výsledné váze v podobě o 13g těžšího telefonu. Když jsem dal oba telefony, jen tak náhodně, Kačce porovnat, rozdíl poznala, ale na druhou stranu u tak velkých telefonů není takový rozdíl asi zrovna nejdůležitější vlastností. Oba telefony mají certifikaci IP68, ovšem u Applu můžete jít trochu hlouběji a vydržet pod vodou trochu dýl. Na druhou stranu ani jeden z výrobců vám nekryje zárukou vnik kapaliny, a tak jestli používáte mobilní telefon záměrně pod vodou, u obou výrobců to klidně 50x vyjde a po padesáte první holt ne a drahá oprava vás opravdu nemine. Nespornou výhodou u Samsungu jsou po konstrukční stránce ovšem dvě věci. Jednak podpora 2 SIM oproti Applu, kde máte šuplíček pro jednu SIM a druhou E-SIM, kterou nemusí každý operátor podporovat a jednak máte možnost dokoupit speciální pouzdro, do kterého zastrčíte i S-Pen. S-Pen neboli Stylus je speciální dotykové pero, které se obzvlášť hodí, pokud na telefonu píšete poznámky nebo upravujete fotky, protože jeho kontaktní plocha s displejem dokáže být daleko tenčí než oproti němu mamutí prst. Za konstrukci a design si tak rozhodně připisuje prvenství Samsung. DISPLEJ Druhou disciplínou jsou displeje obou telefonů. Nebudu hodnotit, jestli je lepší 6,8“ nebo 6,7“, protože v konečném důsledku je to asi jedno, ale spíš se zaměřte třeba na šířku. Jestli vám bude vyhovovat užší a protáhlejší displej u Samsungu nebo naopak nižší a širší u Apple. Ať tak či tak, rozhodně pokud nemáte ruce Yetiho, počítejte, že oba telefony jsou určeny na používání oběma rukama. Tady má ovšem Apple jednu nespornou výhodu. Pokud vám velikost nevyhovuje, máte možnost sáhnout po stejně vybaveném iPhonu 13 Pro s 6,1“ displejem a pochopitelně i trochu menší baterkou, ovšem bez jakéhokoli kompromisu, co se týká dalších parametrů. U Samsungu samozřejmě existují také alternativy v podobě Galaxy S21 nebo Galaxy S21+, ovšem tam už jde o jiné telefony i třeba z pohledu foťáků. Zpátky ale k displeji, kde finální bod dostává Samsung a ujímá se tak vedení 2:0 a hned vám řeknu proč. Jde totiž o soubor drobných detailů. Jednak je o trochu světelnější, tím pádem lépe čitelný na sluníčku, má možnost se přepnout do WQHD rozlišení, zatímco iPhone 13 Pro Max jede pouze ve FHD+ - což podotýkám je naprosto dostačující, ale také má možnost aktivovat režim Always On – neboli stále zobrazené notifikace na displeji a konečně má pouze průstřel oproti výřezu u Apple. To ovšem neznamená, že by byl displej u iPhone 13 Pro Max špatný, je skvělý. Stejně jako Galaxy S21 Ultra 5G již podporuje 120Hz zobrazení s možností pádu až na 10Hz kvůli šetření baterky, podporuje Dolby Vision, ale zkrátka Samsung je o chlup lepší a asi není čemu se divit, koneckonců displeje pro Apple dodává právě Samsung. HARDWARE A SOFTWARE Teď se dostávám k hardwarové a softwarové výbavě. Je asi celkem irelevantní řešit výsledky třeba takového Antutu Benchmarku. Jednak jsme na jiné platformě a jednak je každému jasné, že oba telefony mají takový výkon, který nemáte šanci využít. Samozřejmě, pokud půjdeme po tvrdých číslech, je Apple o parník vpředu díky novému procesoru A15 Bionic, který se zase letos optimalizací a přidáním jednoho grafického jádra posunul dál. Ale spíš zase půjde o ty drobné malé výhody ve prospěch Apple, které dokáží v této kapitole udělat dokonalý celek. Víte, že poměrně často říkám, že čím více zařízení Apple máte, tím víc se radost násobí kvůli vzájemné synergii všech zařízení a nejde jenom o ně. Pokud si třeba platíte spoustu služeb jako Spotify, Dropbox, OneDrive a další, všechny tyto služby můžete nahradit jedním předplatným od Apple. Za 285 Kč měsíčně si můžete zakoupit třeba Apple One, kde máte předplatné na Apple Music, Apple TV, Apple Arcade a 50GB cloudového úložiště. Samozřejmě si tyto služby můžete koupit za nižší poplatky, ale nejvýhodnější je za mě rozhodně Apple One pro rodinu. To totiž zaplatíte 389 Kč měsíčně a pokud se domluvíte s dalšími 4 kamarády, rázem vás vyjdou všechny tyto služby na krásných 80 Kč na osobu měsíčně s 200GB úložištěm na cloudu. Asi nemá cenu zde popisovat všechny výhody celého ekosystému Apple, protože se to netýká vyloženě iPhonu 13 Pro Max, tak dám aspoň jeden příklad z nedávné minulosti za všechny. To je celá robustnost služby Find My, díky které nenajdete jen členy rodiny, ale klíče, auto, prostě kamkoli si lokalizační tag zastrčíte. Stačí, aby kolem prošel jakýkoli uživatel iPhone a lokalizátor vám tak oznámí svou polohu. Podobnou lokalizační službu má i Samsung, ovšem vzhledem k tomu, že neběží na úrovni Androidu, ale samotné nadstavby Samsungu, její funkčnost je omezená pouze na ty uživatele Samsungu, kteří takovou funkčnost povolí. Abych ale vyzdvihl i jednu skvělou věc na telefonech Samsung. Ten nabízí pro změnu desktopové prostředí Dex, což můžete využít třeba tak, že například pro občasnou práci z domova nepotřebujete žádný počítač, ale jen připojíte telefon k monitoru či televizi, klidně i klávesnici a myši a už pracujete na velké obrazovce. Každopádně, abych nezdržoval, na téma software určitě připravím ještě samostatné video. BATERIE Tam, kde se u obou výrobců oproti svým předchůdcům hodně mezigeneračně zlepšovalo, je výdrž na jedno nabití. Samsung měl vloni docela velké problémy s přehřívajícími se procesory a špatnou optimalizací, což se naštěstí letos už vyřešilo. Když přijde relativně náročný den – focení, sem tam nějaké video, poslouchání podcastů, telefonování přes den nebo koukání na videa cestou do práce a z práce, přišel jsem večer domů s nějakými 20% zbývající kapacity. Je tím pádem jasné, že jít na nějaký bujarý večírek, kde člověk třeba hodně fotí, sdílí fotky by už nemusela zbýt baterka na zavolání si UBERa domů. Naopak v běžné dny, kdy jsem jel do práce a z práce autem a používal telefon víceméně sem tam v práci, jsem se dostával až na nějakých 45% večer. Oproti tomu u iPhone 13 Pro Max se letos razantně zvedla kapacita a přidal se šetřící LTPO displej, což má za následek opravdu velký nárůst na jedno nabití a výdrž se tak prakticky vyrovná nebo spíš i předčí legendární iPhone 11 Pro Max. Rázem jsem tak neměl problém vydržet v drtivé většině případů na baterku i plné 2 dny a když jsem dal telefonu zápřah v podobě téměř nonstop hraní Airport City, musel jsem se připojit na nabíječku až někdy v 10 večer. Výdrž je tedy úctyhodná a za baterku, rozhodně vítězí Apple. FOTOAPARÁTY Tak a teď jdu pochopitelně na foťáky, protože ty vás, předpokládám, budou zajímat nejvíc a hned na začátku musím říct, že výsledek byl poměrně hodně zajímavý a je fajn vidět, že i mocný Apple, který nikdy nikoho neposlouchá, si vzal loňské výtky k srdci. Ale to bych moc předbíhal. Každopádně, oba telefony jsou vybaveny svatou trojicí šíra, hlavního a trojnásobného teleobjektivu, ovšem Samsung, který mohutně propaguje své space zoomy, navíc vsadil ještě navíc na 10násobný periskopický teleobjektiv. Nebudu vás napínat, za dne jsou na obou telefonech fotky velmi dobré, a tak spíš budeme řešit jemné niance a záleží na každém, komu je co příjemnější. Největším rozdílem, který prostupuje skrz všechny objektivy u obou telefonů je za Samsung celková snaha o ideálně eliminaci stínů a vše, co je trochu tmavší celkově zesvětlit. Rozhodně je výsledek někdy hezčí než na Apple a někdy pro změnu zbytečně vytáhne něco, co by mohlo zůstat skryto. Fotka pak občas ztrácí kouzlo tím, že všechno je tak nějak stejně světlé. Apple pro změnu občas za dne zbytečně ujede až do moc tmavých stínů a večer jsou fotky celkově tmavší, ale rozhodně si zachovávají pořád své kouzlo i ostrost. Porovnání fotografií | 3x zoom | Levá fotografie: iPhone 13 Pro Max | Pravá fotografie: Galaxy S21 Ultra 5G Porovnání fotografií | Hlavní fotoaparát | Levá fotografie: iPhone 13 Pro Max | Pravá fotografie: Galaxy S21 Ultra 5G Rozhodně kvituju, že se Apple nesnaží žádným způsobem hledat na noční černé obloze to, co tam není a naopak dá prostor hvězdám oproti Samsungu, který se mermomocí snaží z oblohy něco získat, ale ne vždycky to dopadne tak, jak by mělo. Na Apple pak výrazně překvapil i širokoúhlý foťák a meziročně bych jej nazval téměř skokanem roku. Jednak má oproti Samsungu širší úhel záběru a jednak jsou výsledné fotky celkově ostřejší jak za dne, tak i večer. Dost podobně je pak na tom i trojnásobný zoom, o chlup ostřejší a líbivější na Apple než na Samsungu. Fotografie pořízené iPhone 13 Pro Max U portrétní fotky jsem se pro změnu soustředil na 2 aspekty – jednak, jak dobře vás dokáže telefon separovat od pozadí a jaké je podání pleťovky. V tom má daleko méně chyb Samsung, ovšem v pleťové barvě rozhodně vítězí Apple. Jím produkované snímky mají zkrátka hezčí barvu a tint malinko posunutý směrem k růžové oproti Samsungu, který jej naopak posílá až zbytečně moc do až nepěkné zelené. A takové pojetí zůstává i u přední selfie kamerky, ovšem u Applu se pak přidává ještě horší dynamický rozsah a zbytečné přepaly. Porovnání fotografií | Portrétní režim | Levá fotografie: iPhone 13 Pro Max | Pravá fotografie: Galaxy S21 Ultra 5G Porovnání fotografií | Portrétní režim Selfie | Levá fotografie: iPhone 13 Pro Max | Pravá fotografie: Galaxy S21 Ultra 5G Ve finále bych se pak rád u focení zastavil u 2 specialitek u každého z telefonů a začnu Samsungem, který se pyšní 108MP fotoaparátem a pokud si přejete velkoformátovou fotku za ideálních světelných podmínek to nemusí být vůbec špatná volba, oproti třeba 100 násobnému zoomu, což už je jen taková zbytečnost. U Apple oproti tomu můžete nově využít fotografické režimy, aneb jestli vám nevyhovuje standardní pojetí fotek, do určité míry si máte možnost telefon upravit k obrazu svému – alespoň právě s ohledem na buď více či méně kontrastní snímky nebo expozici spíš do teplých či studených tónů. S vaší preferencí už pak počítá samotný telefon při expozici fotky a nejedná se tak o klasický filtr. Fotografie pořízené Galaxy S21 Ultra 5G VIDEO Jsme u videa, což je tradiční doména Apple a tak vám rovnou řeknu, že žádné překvapení se nekoná a Apple opět vítězí. Samozřejmě za předpokladu, že vaše jediná laťka není 8K video, to najdete jen na Samsungu, ale spíš je to demonstrace technologie. Pokud se podíváte na klasické 4k v 60 snímcích, což vy pochopitelně teď vidíte jen ve 30 snímcích, jde u obou telefonů o velmi pěkné video, ovšem rozdíly se projeví hlavně při nedostatku osvětlení nebo večer. ZÁVĚREČNÝ VERDIKT Samozřejmě, že účel mého porovnání není někoho tlačit do jednoho nebo druhého telefonu a nakonec se stejně primárně budete rozhodovat podle toho, jestli je vám sympatičtější Android nebo iOS, anebo jestli už nějaká další zařízení z jednoho nebo druhého ekosystému náhodou nevlastníte. Asi nejdůležitější vzkaz je ten, že i když si vyberete jakýkoli z těchto telefonů, ani u jednoho neuděláte zásadní chybu. A pokud přece jen je vám operační systém ukradený a dokážete fungovat v obou, rozhodně se zasoustřeďte na jednotlivé aspekty, které jsem právě dnes popisoval. U Samsungu Galaxy S21 Ultra dostanete užší tělo, podporu stylusu, lepší displej bez notche a u Apple iPhone 13 Pro Max zase rychlejší procesor, delší výdrž, daleko delší podporu aktualizací a až na absentující 10násobný zoom i lepší fotoaparáty. Rozhodnutí je samozřejmě ve finále na vás. Schválně mi napiště, který telefon vyhrál u vás a pokud vám dnešní souboj připadal nevyrovnaný, jak jsem říkal na začátku, nedá se nic dělat. Za nějaké 4 měsíce zase bude u Galaxy S22 v horší pozici Apple. DOPORUČUJEME SLEDOVAT VIDEO ...
Poslední dobou jsem vám přinášel recenze primárně na prémiovější telefony, ale dnes je čas obrátit list a vrátit se zase tak trochu nohama na zem, aby si přišli na své i ti z vás, kteří nepotřebují utrácet desítky tisíc za nový mobilní telefon. Včera odstartovaly prodeje třech nových telefonů vivo Y21, vivo Y21s a vivo Y33s a já jsem měl možnost už pár dní testovat ten „nejvymazlenější“ z nich. DESIGN Ono nejvymazlenější samozřejmě berte v uvozovkách v rámci představené trojice, ale třeba cena kolem 5 000 Kč může být pro někoho přesně ten strop, kolik je ochoten utratit za nový mobilní telefon a to je hranice, kam nové Y33s cílí. Jen pro jistotu taková krátká rekapitulace o značce vivo, pro ty z vás, kdo jí neznají. Jedná se stejně jako u spousty konkurence o čínského výrobce patřícího, podobně třeba jako Samsung nebo svého času Huawei, ke špičkovým výrobcům schopným produkovat skvělé kousky i v tom nejdražším segmentu. Třeba takové vivo bylo první značkou, která přinesla fotoaparát s gimbalovou stabilizací, a tak jestli si tuto značku oblíbíte a budete časem ochotni investovat i do dražšího telefonu, rozhodně se nemusíte bát, že byste museli přesedlat na jiného výrobce. To ovšem není případ dnešní Y33s, která se z prémiového segmentu inspirovala třeba po designové stránce v podobně hranatějšího designu nebo elegantním modulem fotoaparátů na zadní straně. Jinak se samozřejmě jedná o celoplastové provedení s lesklými zády, která zůstanou lesklá, dokud se jich nedotknete nebo je nepřikryjete plastovým pouzdrem. To je samozřejmě v balení, stejně tak jako 18W nabíječka nebo trochu netypicky na dnešní dobu navíc i sluchátka s 3,5mm jackem. Pokud tedy vzpomínáte na staré dobré časy, kdy 3,5mm zdířka byla povinnost, u vivo Y33s rozhodně svůj chtíč po tomto druhu připojení jistě ukojíte. DISPLEJ Abych byl upřímný, asi největší zklamání jsem zažil z celého telefonu u displeje. Ne, že by byl špatný, naopak, 6,58” s FHD+ rozlišením je úplně v pohodě a na sluníčku jsem nikdy neměl problém s čitelností, ale zkrátka bych, podobně jako u konkurence, čekal alespoň nějaký vylepšený parametr, který by displej posunul trochu nad průměr. To znamená buď OLED nebo třeba rychlejší obnovovací frekvenci, která by celkovému ovládání telefonu dodala ještě o trochu větší plynulost. Nic takového tu není a tak se musíte spolehnout na klasický IPS displej s 60Hz obnovovací frekvencí a kapkovitým výřezem pro přední kamerku, což je průměr. Aspoň taková malá útěcha, telefon nabízí spoustu možností, jak si displej upravit k obrazu svému. Ať už je to barevné podání, tmavý režim nebo třeba automatické nastavení šetření očí, kdy se displej přepne do teplých tónů a eliminuje tak vyzařované modré světlo. PROCESOR Když už jsem mluvil před chvilkou o plynulosti, pohonnou jednotkou je v tomto telefonu procesor Mediatek Helio G80, což pravda není zrovna úplný trhač asfaltu a v rámci stejně drahé konkurence realme 8i a Xiaomi Redmi 10 se jedná zhruba o třetinu pomalejší procesor, ale co nemá tento telefon na výkonu dohání nadstandardní kapacitou 8GB operační paměti a 128GB úložiště. To je rozhodně v této cenovce neobvyklé a pokud by někomu přišlo 8GB RAM i tak málo, rozšířit si jí může pouhým přepínačem v menu další 4GB na celkových 12GB na úkor úložiště. Rázem tak telefon dokáže udržet v paměti daleko více spuštěných aplikací najednou a tím je samozřejmě přepínání mezi aplikacemi a celkový běh systému daleko rychlejší. A když už jsem u systému, vzhledem k tomu, že Android 12 vyšel teprve tento týden, nové vivo Y33s běží stále na Androidu 11 s celkem příjemnou nadstavbou Funtouch 11.1, která rozhodně patří k těm minimalističtějším, a tak tady žádný extra balast nenajdete. A na tomto místě jde čistě o vaše preference. Buď chcete čistý operační systém s minimem předinstalovaných aplikací, který je rychlejší nebo naopak akceptujete v telefonu od začátku spoustu předinstalovaných aplikací nebo třeba reklam, za které si výrobce nechá zaplatit a za vybrané peníze navíc vám může přinést o trochu lepší hardware třeba v podobě stereo reproduktorů nebo širokoúhlého foťáku u konkurenčního Xiaomi Redmi 10. FOTOAPARÁT A když už jsem u foťáků, rovnou se na ně vrhnu. Tedy spíš skoro jen na jeden z nich. Tím je hlavní 50MP sanímč, kterému z zpovzdálí sekunduje ještě tradiční kombinace 2MP makra a 2MP pro rozostření pozadí. 50MP snímač je každopádně ten stejný, který najdeme už ve zmiňovaném Redmi 10 nebo třeba v nově vypuštěném realme 8i, a protože vivo je můj první telefon recenzovaný s tímto snímačem, byl jsem celkem zvědavý, jak si telefon povede. A musím říct, že jsem byl příjemně překvapen, protože za denního světla jsem dostal přesně takové fotky, které bych očekával. To znamená, že vivo se rozhodně za produkované snímky nemusí žádným způsobem stydět a dokáže občas i fakt mile překvapit. Jednak svým barevným podáním nebo i přirozenou ostrostí. Vlastně jedinou výtku mám až k občas přílišně vytažené expozici, když jde o scénu s větším dynamickým rozsahem. Místo toho, aby telefon trochu vytáhnul stíny a potlačil světla, vytáhne jen expozici nahoru, což má za následek samozřejmě přepálené fotografie. Na druhou stranu pořád se bavíme v intenci 6tisícového telefonu, kde se očekává, že sem tam nějaká fotka nevyjde. Po technické stránce telefon samozřejmě spojuje 4px do jednoho, takže výsledkem je ve standardu 12,5MP snímek, ale zvolit můžete i focení do plných 50MP, kdy ovšem je už potřeba mít perfektní podmínky a nebo lze využít i 2násobného výřezu z hlavního foťáku, který občas také příjemně překvapí. Abych ale jenom nechválil, opravdu za moc nestojí přední fotoaparát, z kterého jsem nebyl schopen vyloudit kloudnou fotku prakticky vůbec. Barvy jsou nereálné, neostré, přepálené asi tak, jako kdybych se díval na právě vytisknutou fotku z Instaxu a ne z přední kamery mobilního telefonu. Na druhou stranu, přední kamera je aspoň pro mě ne moc důležitá disciplína, ale pokud se zrovna vy rádi vyžíváte ve fotkách z předního foťáku, tak tento telefon pro vás rozhodně nebude. Nijak zvlášť nepřesvědčí ani video, hlavně pokud se jedná o pohyblivou scénu, kdy s telefonem potřebujete horizontálně pohybovat, pak záznam opravdu nestíhá a vypadávají jednotlivé snímky. Na druhou stranu to je častý problém spousty telefonů s podobnou cenou a tak se spíš omezte na statické záběry, kde budete asi úplně spokojení. Stejně tak u nočních fotek se zase spíš spolehněte na noční režim. Nevykřesáte z něj vůbec nic zázračného, ale když už, tak aspoň lepší dynamický rozsah. BATERIE Asi jediný aspekt, který jsem neprobral byla baterie a tady zase musím vivo pochválit. 5000mAh baterka spolu s nenáročným systémem zajistí telefonu bez problému celodenní výdrž, a to jsem se vždy vracel domů ještě s nějakými 40% navíc při běžném používání. Pokud tedy nejste nijak náročný uživatel, neprosedíte celý den na telefonu a v kapse chcete mít jen telefon s dostatečně velkou obrazovkou a slušnou baterkou, bez problému telefon vydrží i 2 dny na jedno nabití a to se vlastně dostávám i k tomu, komu bych vivo Y33s doporučil. ZÁVĚREČNÝ VERDIKT Telefon ocení ti z vás, kdo chcete telefon s hezkým designem, čistým operačním systémem, dlouhou výdrží na jedno nabití a nadstandardní konfigurací 8/128GB, kterou můžete navíc ještě rozšířit paměťovou kartou. Anebo třeba tomu, kdo se chce odlišit a nemít telefon jako mají všichni ostatní. Nejbližšími konkurenty jsou už zmiňované Xiaomi Redmi 10 nebo realme 8i, které mají rychlejší procesor a displeje s vyšší obnovovací frekvencí, ale zase třeba nedisponují takovou konfigurací operační paměti a úložiště nebo v případě Xiaomi Redmi 10 i pomalejším úložištěm. Nakonec je volba samozřejmě jako vždy na vás. Pokud jste se rozhodli, že si vivo Y33s pořídíte, tak neváhejte dlouho, první týden totiž dostanete se slevou 500 Kč. VIDEO RECENZE ...
Nový Xiaomi 11T Pro je proklatě žhavým želízkem v ohni. A nebojte, není to žádný skrytý fórek na často se hřející Qualcomm Snapdragon 888. Dnešní Xiaomi 11T Pro opravdu stojí za přečtení recenze. DESIGN Podzimní trh často přináší odlehčené modely jarních vlajkových lodí, a ne jinak je tomu i u Xiaomi 11T Pro. Záměrně neříkám Mi, protože pokud náhodou nesledujete pravidelně víkendový pořad na YouTube Huránews, možná vám uniklo, že Xiaomi z názvu svých telefonů vypustilo slovíčko Mi, tím pádem proto se dnes bavíme o Xiaomi 11T Pro. A když se budeme bavit o odlehčených podzimních vlajkových lodích, Xiaomi 11T nebo Xiaomi 11T Pro dokonce získávají tak trochu nechtěně na atraktivitě i tím, že OnePlus se letos rozhodl svůj 9T nevydat a Samsung naopak musel kvůli nedostatku dílů Galaxy S20 FE zrušit a tak nové Xiaomi 11T a Xiaomi 11T Pro budou tak trochu sami na svém vlastním večírku a o to víc ještě vyniknou. Teď už ale k designu, což je klasický ověřený sendvič z kovu a skla, který jste mohli vidět už na nespočet telefonech. Z přední strany je displej krytý Corning® Gorilla® Glass Victus®, to znamená ochranou, kterou se pyšní prémiové vlajky a na zadní straně jen trochu škoda, že se Xiaomi rozhodlo pro lesklou variantu zad připomínající leštěnou ocel. Design je skvělý, jen kvůli tomu pak telefon dost klouže v ruce a poměrně snadno se zapatlá. Na druhou stranu, v balení najdete už tradičně přibalené pouzdro, který problém spolehlivě vyřeší. To, co ale v balení také najdete a čím je telefon unikátní, je 120W nabíječka a musím říct, že 5000mAh baterku nabíjí opravdu raketovou rychlostí. Xiaomi sice uvádí plné nabití za nějakých 17 minut, ale to jen, pokud nabíjíte od 5% do 100% a v optimálních podmínkách. V praxi to je spíš nějakých zhruba 22-25 minut, ale i tak je to famózní. Kdybyste náhodou chtěli vědět, jak taková věc funguje, tak Xiaomi rozdělilo uvnitř baterku na dvě a nabíjí jí tedy dvěma kanály po 60W, což ve výsledku tedy znamená 120W. A teď vás asi samozřejmě napadne, jak takové rychlé nabíjení zatěžuje životnost baterie. Podle Xiaomi by to mělo být zhruba 800 nabíjecích cyklů, což je při denním nabíjení asi 2 roky a asi chápete, že toto těžko ověřím, a proto nezbývá nic jiného, než Xiaomi věřit. U výdrže 5000mAh baterky se telefon drží v rámci průměru. 2 dny nedáte určitě. Já večer končil někde se zbývajícími 20% a to jsem telefon celkem intenzivně využíval. DISPLEJ Samozřejmě u výdrže hodně záleží na způsobu použití, co s telefonem děláte a jedním z největších žroutů je u každého telefonu bezesporu displej. A tady musím říct, že 6.67“ OLED s rychlou čtečkou otisků prstů na boku je skvělý a i když nepodporuje technologii LTPO, jako třeba u dražších Samsungů, OnePlus nebo telefonů iPhone, je skvělý. 120Hz se využije přesně když je potřeba, jinak spadne na 60Hz pro šetření baterky, ale co je super, tak podpora HDR10+ s Dolby Vision, což je doménou daleko dražších telefonů. Telefon na rozdíl od mnoha konkurentů podporujících HDR10+ má hned od startu všechny potřebné certifikáty, a tak přehrávání videí v těchto formátech, ať už na YouTube nebo na Netflixu, běhá naprosto bez problému. Skvělá je i čitelnost na sluníčku. Tady musím udělit Xiaomi jasnou pochvalu. Samozřejmě QHD rozlišení nebo už zmiňované LTPO tu není, ale zase je potřeba si uvědomit, že jsme v kategorii telefonů 10 000 Kč – 15 000 Kč a tak za mě rozhodně displej získává velký palec nahoru. VÝKON Z dospělé Xiaomi Mi 11 si telefon nevypůjčil jen designovou linku, ale i velmi dobře hrající reproduktory Herman Kardon nebo procesor Qualcomm Snapdragon 888. Xiaomi vsadilo na Vapor Chambers neboli chlazení pomocí odpařovací komory, které používá třeba herní ROG Phone a tak i při delším hraní si pořád Xiaomi 11T Pro drží stabilní výkon i v tak náročných hrách jako je třeba Genshin Impact a to jsem vlastně ani nezmínil brutální 480Hz odezvu na dotyk. Pokud hrajete střílečky nebo nějaké akčnější hry, určitě je to něco, co v telefonu oceníte. V superlativech se dá samozřejmě pokračovat ještě chvilku, to znamená rychlé DDR5 paměti, super rychlé úložiště UFS 3.1 a tak abych nastolil alespoň nějakou rovnováhu ve vesmíru, chybí zde Jack na 3,5mm, slot na microSD kartu, USB je jen pomalejší 2.0 a voděodolnost IP68 z dospělé Mi 11 byla vyměněna za pouhou IP53, což ve skutečnosti znamená jen postříkání nebo volání v lehkém deštíku. Po softwarové stránce pak trochu zamrzí, že telefon nevyšel o něco později, když u by byl venku Android 12 a tak tady je stále ještě Android 11 verze s hodně předinstalovanými aplikacemi, která ale jdou naštěstí odstranit. Taková příjemná třešnička na dortu je, že Xiaomi počínaje 11T sérií rozšiřuje podporu na 3 roky velkých aktualizací a 4 roky bezpečnostních záplat, což znamená, že dostanete ještě Android 14, pokud se tak bude samozřejmě jmenovat. FOTOAPARÁT Samozřejmě když má být vlajková loď odlehčená, logicky ono odlehčení musí někde přijít. Vzpomeňte si na loňské 10T, které byly téměř ve všem super a pak to tak trochu zabil IPS displej. Letos jsem při prvním pohledu na parametry trochu znejistěl u senzoru hlavního foťáku, protože ISOCELL HM3 je ten stejný, který je použitý třeba v Redmi Note 10 Pro anebo také v Motorola Edge 20, která to za foťák v recenzi docela schytala. Na druhou stranu, minimálně 50% foťáku dělá software a postprocessing a vzhledem k tomu, jak dobře si Xiaomi poslední roky vede ve zpracování fotek a že přece jen Qualcomm Snapdragon 888 dokáže trochu víc než Qualcomm Snapdragon 778G, očekával jsem dramaticky lepší výsledky než u Motorola. A naštěstí se tak i stalo. Samozřejmě ale jen na hlavním foťáku. Za denního světla jsou tak fotky na velmi slušné úrovni, dynamický rozsah je dostatečný, barvy jsou věrné a ty sytě modré dveře opravdu v reálu takhle vypadaly. Jedinou výtku mám snad k barevné konzistenci foťáků a vzhledem k tomu, že telefon je vybaven ve skutečnosti jen hlavním foťákem a širokoúhlým fotoaparátem, mohlo si dát Xiaomi trochu víc záležet, aby výstupy z obou foťáků sladilo. Na druhou stranu širokoúhlý senzor je jen obyčejný 8MP vytažený až na teoretické maximum, protože oproti stejným 8MP senzorům Xiaomi opět pozitivně překvapilo. Mezi podobnými 8MP senzory je model rozhodně nadprůměr. Večer už pak pochopitelně ztrácí, ovšem když zapojíte noční režim, fotografie nejsou zase tak špatné. To hlavní fotoaparát je večer jiná liga. Jen je potřeba se tak úplně nespoléhat na automatický noční režim a je lepší si pro něj šáhnout ručně. Pak se vám podaří udělat i opravdu hezkou fotku. Trochu horší už je to u přední 16MP selfie kamerky, která mě moc neoslovila. Dynamický rozsah je sice celkem slušný, ale jinak jsou fotky vcelku měkké. VIDEO Naopak musím pochválit video. V 8K30 jsem netočil – jednak to má daleko horší stabilizaci, jednak je to upscalované 6K a jednak to zabírá zbytečně moc místa a kdybyste náhodou chtěli i přesto točit v 8K, počítejte, že záznam je omezený maximálně na 6 minut. Daleko radši jsem točil ve 4K60, kde obraz vypadá velmi dobře. Prakticky na jedinou věc, na kterou je potřeba si dát pozor je focus hunting neboli při pohybující se kameře poměrně častá snaha o přeostřování. Buď je tím pádem potřeba točit staticky nebo si ostření zamknout. Každopádně, jestli chcete vždycky už dopředu vidět nějaké první testovací fotky nebo fotografie z natáčení, určitě nás odebírejte i na Instagramu, kde jsem vás mám celou řadu fotografií. ZÁVĚREČNÝ VERDIKT Teď přichází závěrečné rozuzlení celého telefonu, který si letos nechá Xiaomi pořádně zaplatit. Za Xiaomi 11T Pro totiž dáte letos poměrně neuvěřitelných 15 990 Kč, ale naštěstí si pro vás připravilo Xiaomi hodně zajímavou akci na start, která tento telefon dostává do hodně rozumné hladiny. Od 5. října 2021 máte možnost získat Xiaomi 11T Pro v rámci předobjednávek navíc s vysavačem Mi Robot Vacuum Mop Essential v hodnotě 4 000 Kč zdarma a tak vás vyjde Xiaomi 11T Pro na příjemných necelých 13 000 Kč. No a pokud oželíte 120W nabíjení a Qualcomm Snapdragon 888, hodně zajímavě pak vypadá klasické Xiaomi 11T za startovních 12 990 Kč. Dostanete totiž pořád velmi slušné 67W nabíjení a pohonnou jednotku v podobě Dimensity 1200U, což je o malinko vylepšený procesor oproti OnePlus Nord 2. Pořád ale dostanete i k tomuto telefonu ten stejný vysavač od Xiaomi a tím pádem vás vyjde fungl nové 11T na 9 000 Kč a to už je hodně slušná cena. No a až startovní akce po týdnu skončí, už to ale tak dobrá volba nebude, protože za podobné peníze jako Xiaomi 11T Pro pak bude třeba jarní OnePlus 9 s přece jen lepším foťákem. Hodně tedy bude záležet na vás, jaký telefon nebo spíš jaké vlastnosti preferujete a jak už jsem říkal v úvodu, Xiaomi má letos velké štěstí, že ani OnePlus ani Samsung své odlehčené vlajky na podzim nepředstaví. VIDEO RECENZE ...
Cenové bomby jsou extra výhodné produkty za nejlepší ceny, které u nás najdete.
| bonmoto.cz | 6 299,- |
| doplnkynamoto.cz | 6 299,- |
| moto-kufry.cz | 6 299,- |
| motozem.cz | 6 299,- |
Rozdíl ceny u nás a nejčastější ceny u vybrané konkurence. Pokud existuje více nejčastějších cen nebo se žádná z cen u vybraných konkurentů neopakuje, vycházíme z nejnižší z nich
Při výpočtu nezohledňujeme věrnostní a jiné zákaznické programy, ani kupónové akce konkurentů a vycházíme z ceny zboží na Alza.cz pro konkrétního zákazníka.
Popis: You are only allowed to change your username once every 90 days. A record of your username change will be displayed in your public profile, but your old username will not be displayed.
Tato položka byla zadána chybně. Prosíme o kontrolu správnosti zadání.
V případě
opakování této chybové hlášky nás prosím kontaktujte na info@huramobil.cz.
Kontrola formuláře proběhla v pořádku. Formulář byl správně vyplněn a úspěšně uložen.
Kontrola formuláře proběhla v pořádku. Formulář byl správně vyplněn a úspěšně uložen.
Stojíte před rozhodnutím, jestli si zvolíte ANO pro pokračování a nebo NE pro zrušení operace. Co si vyberete?
Prosíme o kontrolu správnosti zadání. V případě opakování této chybové hlášky nás prosím kontaktujte na info@huramobil.cz.
Aby naše webové stránky fungovaly správně, našli jste na nich, co hledáte, ušetřili spoustu času a nezobrazovaly se vám věci, které Vás nezajímají, potřebujeme od Vás souhlas se zpracováním souborů cookies, tj. malých souborů, které se ukládají ve vašem prohlížeči.