- Kvalitní celohliníkové tělo, dostupné i ve výraznějších barvách
- Ovládací prvky se používají příjemně
- Solidní panel, bez větších problémů čitelný i při práci venku
- Opravdu výtečný výkon procesoru, pokud neupustíte od „střízlivého“ stylu používání
- Velmi dobrá výdrž, ovlivněná původním zacílením procesoru
- Nedostatek USB-C portů, resp. jejich přítomnost jen na levé straně
- Absence podsvícené klávesnice
- Touch ID je jen u dražší paměťové varianty
- Široké rámečky u displeje
- Výkonová limitace daná 8GB pamětí
Peklo zamrzlo. Apple totiž udělal něco, co jsme od něj dlouhé roky neviděli - vydal opravdu levný MacBook. A ne, nemyslím levný v tradičním applovském smyslu, kdy i za „dostupné“ zařízení zaplatíte jak za menší dovolenou. Je to geniální strategický tah, nebo důkaz, že i Apple potřebuje zoufale získat nové zákazníky v segmentu, kde se vlastně moc vydělat nedá? A jak vůbec funguje notebook, který pohání procesor z loňského iPhonu? Tak se na něj pojďme podívat (a pokud to s tím díváním myslíte doslova, k dispozici máte i pohyblivou verzi recenze na mém YouTube).
Míří na novou generaci
Neo znamená nový nebo mladý a přesně pro mladé je tenhle noťas určen. Pro ty, kteří teprve do světa notebooků vstupují, přecházejí třeba z tabletů, na kterých jako děti sledovali pohádky, nebo prostě jen hledají jednoduchý a nenáročný stroj na běžné používání. I takoví uživatelé ale chtějí alespoň slušný výkon za rozumnou cenu a zařízení, které se nebude sekat při každé druhé činnosti. Doposud se často museli spoléhat hlavně na různé výprodejové akce starších MacBooků Air. Apple je ale tentokrát vyslyšel a přišel s opravdu dostupným řešením už v základu.
A protože jde zároveň o notebook pro mladší publikum, tradiční kombinaci černé a stříbrné doplňují i podstatně výraznější barvy. Vedle tmavě modré jsou na výběr i dvě pastelové varianty v podobě žluté a růžové, přičemž zrovna ta druhá jmenovaná posloužila pro účely této recenze.
A jedno vám řeknu - za „studentských“ 14 290 korun s DPH zpracování působí opravdu výborně. Celohliníkové tělo připomíná dražší MacBook Air a povedl se i samotný kloub displeje. Je dostatečně tuhý, aby displej držel pevně na místě, ale zároveň ne tolik, abyste notebook neotevřeli jedním prstem. A za tohle by se nemusely stydět ani výrazně dražší notebooky.
Kompromisy jsou zde vidět dost (pokud nejste ve tmě...)
Samozřejmě ale není všechno zalité sluncem, protože další výbava už je poměrně osekaná. V balení tak nenajdete nabíječku, chybí MagSafe a na levé straně notebooku jsou jen dva USB-C porty a jack na sluchátka. Ani u portů navíc nejde o žádný Thunderbolt. Zadní USB-C zvládá maximálně USB 3 s rychlostí 10 Gb/s, zatímco ten k vám bližší je jen USB 2, a to znamená 480 Mb/s. Jeden port tak často obsadí nabíječka a pro další periferie už vám toho moc nezbývá. Škoda jen, že Apple neumístil alespoň jednu zdířku i na druhou stranu, protože ne vždy vám vede nabíjecí kabel z levé strany úplně ideálně.
Hodně se pak řeší absence podsvícené klávesnice, což je pochopitelně problém hlavně pro ty, kteří nepíší všemi deseti. Mimochodem, to je asi ta nejlepší věc, kterou mě střední škola naučila. Stačilo pověsit si kolem krku víko od krabice od bot, aby člověk neviděl na klávesnici, a dvakrát týdně takto hodinu psát. Zkuste to taky, garantuji vám, že nějaké podsvícení vám už bude navždy šumafuk. Chápu ale, že pro někoho to může být dost nepříjemný kompromis.
Posledním větším konstrukčním omezením je chybějící Touch ID u základní 256GB varianty. Každá změna nastavení, placení nebo potvrzení akcí tak vyžaduje ruční zadání hesla místo jednoduchého přiložení prstu. Jestli se s tím dá žít, nebo už se vyplatí připlatit za 512GB verzi, kterou mám na test já, záleží hlavně na vás a vašem rozpočtu.
Zmínit musím ještě trackpad. Ten je dostatečně velký, ale na rozdíl od Airu nejde o haptické řešení, nýbrž o klasické mechanické. V praxi to ale nijak zásadně nevadí - odezva je příjemná a používá se dobře. Jen by možná mohl být o něco tišší. Samotná klávesnice je pak až na absenci podsvícení opravdu výborná a bez problémů srovnatelná s vyššími řadami.
Apple moc dobře ví, kde nešetřit
Možná to zatím vypadá, že tenhle notebook spíš kritizuju, i když má recenze poměrně pochvalný název. Nebojte, na chválu ještě dojde. Ještě ale zmíním jednu věc, která mi úplně nesedla - rámečky kolem displeje. Ty mi totiž připomínají spíš iPad než notebook. Jenže u iPadu to dává smysl, protože ho musíte za něco držet. Tady máte pevně připojenou klávesnici, takže by rámečky klidně mohly být o něco menší. Na druhou stranu to má jednu výhodu, nemusíte totiž řešit žádný výřez nebo „notch“, který Apple používá u dražších modelů. Displej tak působí čistě a ničím nerušeně.
A hlavně, samotný panel je na tuhle cenovou kategorii opravdu překvapivě dobrý. I když má Neo menší úhlopříčku než Air, rozlišení 2408 × 1506 znamená jemnost 219 pixelů na palec. Jinými slovy, obraz je krásně precizní a text perfektně ostrý. Ještě větší překvapení ale přichází u jasu. V testech se totiž dostal zhruba na 500 nitů, což je přibližně dvojnásobek toho, co běžně nabízejí levné notebooky v podobné cenové kategorii. Ať už jsem během týdne pracoval doma, v kanceláři, kavárně nebo jednou dokonce venku na lavičce v parku při úpravě fotek, s čitelností jsem neměl zásadní problém.
Jasně, není to telefon s 1500 nity, ale tady se asi úplně nepředpokládá, že byste na přímém slunci trávili víc času, než je bezpodmínečně nutné. Možná jen zamrzí, že Apple nenabízí alespoň za příplatek variantu s nano-texturou displeje. Pořád ale jde vzhledem k ceně o vysoce nadprůměrný panel. Ano, barevné pokrytí není tak široké jako u MacBooku Air a pro profesionální práci s barvami to úplně není. Pokud ale nejste grafik nebo fotograf, pravděpodobně si toho ani nevšimnete.
A právě tady Apple dobře ukazuje, kde se rozhodl šetřit a kde naopak ne. Displej je totiž věc, na kterou koukáte celý den. A u levného notebooku by špatný panel dokázal pokazit úplně všechno. Naštěstí se to tady nestalo. I když nejde o OLED nebo nějakou vyloženou technologickou špičku, pořád výrazně převyšuje průměr své cenové kategorie.
Single-core magie, kterou jsem opravdu nečekal
Teď přichází sekce, na kterou jsem byl asi nejvíc zvědavý. Hlavně kvůli tomu, jak zvláštně celé tohle zařízení vlastně působí. V podstatě se totiž díky čipu A18 Pro díváte na iPhone 16 Pro s větší baterií a displejem, jen místo iOS na něm běží macOS. A přesně proto mě zajímalo, jak si notebook povede, a to jen s pouhými 8 GB RAM, které navíc nejdou nijak rozšířit.
A upřímně, výkon Nea mi doslova vyrazil dech. Co tady totiž s relativně omezenou pamětí a nižší propustností než u vyšších modelů Apple dokázal, to je opravdu umělecké dílo. Samozřejmě, když pustíte najednou Photoshop, Premiere, Lightroom, k tomu hru (v mém případě Sims 4) a přepnete se do dvaceti otevřených tabů v prohlížeči, na limity už narazíte. To ale není překvapení, nýbrž záměrně vyrobený extrémní scénář. V běžnějších situacích je to ale úplně jiná pohádka. Hraní Cyberpunku 2077 za běžnější situaci pochopitelně nepovažuji, ale tahovky, jednodušší arkády nebo zmíněné Sims 4 zvládá Neo s prstem v nose. Síla čipu A18 Pro je totiž hlavně v single-core výkonu, kde dokáže konkurenci výrazně předehnat.
Upřímně mi spadla brada ve chvíli, kdy jsem v Adobe Premiere projížděl timeline a notebook bez problémů zvládal dekompilovat MP4 kontejner od Sony ve 4K/30 FPS s aplikovanou vrstvou pro korekci a ještě kreativní LUT. Na podobných úlohách přitom občas zápasím i na desktopu s AMD 5950, a tady to zvládá notebook za 14 tisíc. Jasně, občasné záseky se objeví, v multicore zátěži už je to výrazně slabší a renderování videa trvá dlouho, ale v single-core úlohách je to opravdu působivé.
Pro představu, v Geekbenchi dosahuje Neo v single-core zhruba 3500 bodů, což je skoro o 50 % víc než MacBook Air s M1 (cca 2350 bodů). V multicore jsou na tom oba podobně - tj. kolem 8400 bodů. Na podobné úrovni se pohybuje i výkon GPU - kolem 19 500 bodů u Nea vs. 20 300 u Airu s M1. Když to ale celé zjednoduším: řetěz je tak silný, jak jeho nejslabší článek. A tady tím článkem není samotný procesor, ale paměť a úložiště. Ani jedno navíc nejde nijak upgradovat. Zdá se tak, že Apple záměrně Neo škrtí, aby nekanibalizoval prodeje vyšších řad.
Kompletní galerii momentek z testování naleznete níže
Průměrná rychlost zápisu a čtení na disk je zhruba 1350, respektive 1450 MB/s a tohle jsou hodnoty, kterých běžně Apple dosahoval na svých SSD discích v dobách, kdy ještě stavěl notebooky na Intelu. Asi tím pádem chápete, že vzhledem k 8GB operační paměti musí systém chtě nechtě často swapovat na úložiště a pokud je propustnost pamětí nízká a rychlost čtení i zápisu pomalá, někde se to projevit musí.
Pro srovnání - SSD v MacBooku Pro se základním čipem M5 je zhruba čtyřnásobně rychlejší. Neo tak po startu zabere přibližně 4 GB jen pro samotný systém. Po instalaci několika aplikací a služeb jsem se běžně nedostal pod 4,7 GB využití RAM, takže pro běžnou práci už tolik prostoru nezbývá a odtud tedy pak následně pramení ony záseky. Při současném běhu Premiere, Lightroomu, Photoshopu, zhruba deseti tabů v prohlížeči a Sims 4 na pozadí se paměť dostala na hranici 7,5 GB a systém začal výrazně swapovat. Přesun fotky z Lightroomu do Photoshopu v tu chvíli trval výrazně déle, než by bylo příjemné.
Abych to ale shrnul - pokud se z extrému vrátíme zpátky na zem do běžného použití nenáročného uživatele, díky opravdu silnému single-core výkonu dokáže MacBook Neo velmi rychle otevírat jednotlivé aplikace. Ideálně ty optimalizované přímo pro Apple ekosystém. Bez problémů zvládá několik záložek v Safari, hudbu na pozadí, práci s dokumenty nebo tabulkami i sledování videa v okně. A přesně tohle je koneckonců scénář, ve kterém bude většina uživatelů fungovat naprostou většinu času.
Telefonní základ se nezapře
U baterie Apple kvůli úspoře nákladů nesáhl na novější lithium-polymerové, natož křemíkové články a Neo tak využívá starší lithium-iontovou baterii. Na druhou stranu je potřeba vzít v úvahu, že čip A18 Pro byl původně vyvíjen pro telefon, kde je výdrž naprosto klíčová. Není tak divu, že většinu času běží úspornější jádra a ta výkonná se zapojí až ve chvíli, kdy jde do tuhého a je třeba spouštět nějaký náročnější program.
Výdrž je tak víc než slušná a i když zdejších papírových 16 hodin schopností MacBooku Air nedosahuje, v praxi to pořád znamená velmi solidní hodnotu. Během testování jsem měl na pozadí spuštěný Lightroom, Premiere i Photoshop a zároveň jsem se na druhé ploše víc jak 4 hodiny staral o „simíky“, než si Neo řeklo o nabíječku. Samozřejmě hodně záleží na jasu displeje, který má na výdrž úplně zásadní vliv - stejně jako to, jestli na notebooku pracujete, nebo hrajete. V balení navíc nenajdete nabíječku, ale výhodou je, že Neo bez problému nabijete i běžným 20W adaptérem z telefonu (přičemž nabíjení trvá zhruba hodinu).
Žádný univerzál, spíš ideál pro konkrétní skupiny uživatelů
Pro koho teda nový Neo vlastně je? Jak už jsem říkal v úvodu, jde o ideální první notebook pro studenty středních škol. Apple ostatně cílí přesně na tuto skupinu i výhodnější cenovkou. Stejně tak dává smysl i pro vysokou školu - tedy pokud nepotřebujete výkonnější stroj na specifické úlohy typu kódování LLM, kde rychle narazíte na limit paměti. V herním světě je to podobné. Neo zvládne hry, ale rozhodně ne ty nejnáročnější. Nižší kapacita RAM, pomalejší SSD a 60 Hz displej z něj nedělají žádný gamingový stroj. Pro novináře, pisálky nebo „kancelářskou“ práci je ale naopak velmi příjemnou volbou - pokud nepotřebujete větší displej, dostanete lehký a svižný notebook na každodenní práci.
Fotografové a video makeři už musí být opatrnější. Precizně barevně kalibrovaný panel s plným pokrytím P3 tu opravdu není a při náročnější práci s videem se kvůli absenci aktivního chlazení a omezenému GPU Neo umí pořádně zadýchat. V základních úpravách, jako je scrubbing timeline nebo práce s LUT, funguje relativně dobře. Jakmile ale přijdou pluginy, grafické efekty nebo animace, výkon rychle naráží na své limity. Mobilní střih typu Reels v CapCutu včetně titulků ale zvládá bez problémů. Jen je dobré si vzít sluchátka, protože integrované repráky rozhodně kvalit pokročilejších Maců nedosahují.
Specifickou kategorií jsou pak senioři. Ačkoliv může cena působit lákavě, v některých případech dává větší smysl spíš Mac mini s externím monitorem. Pokud už je ale potřeba notebook, lepší, „čitelnější“ volbou může být MacBook Air s větším panelem.
Neexistuje produkt, který by seděl úplně všem. Čím univerzálnější zařízení je, tím víc kompromisů v sobě nese. Proto je vždy lepší vybírat podle konkrétního použití, ne podle toho, co „zní nejlíp na papíře“. Pokud vám tedy Neo sedí, dává v této kategorii hodně smyslu. Pokud ne, je lepší sáhnout po jiném modelu, nebo si počkat na další generaci, která možná přinese rychlejší úložiště, více paměti nebo třeba podsvícenou klávesnici. Ale jak to tak bývá, čekat se dá donekonečna. A už teď jde o velmi silnou volbu pro přesně vymezenou skupinu uživatelů.
Geniální past, do které se možná necháte lapit rádi
A jestli peklo zamrzlo? Minimálně výrobci levných Chromebooků a základních notebooků teď nemají úplně klidné spaní. Apple totiž využil už dávno zaplacený vývoj A18 Pro a díky obrovskému objemu výroby dokázal postavit překvapivě kvalitní produkt. Něco, co může snadno oslovit i lidi, kteří by o produktech této značky jinak vůbec neuvažovali. Z pohledu výrobce je to geniální tah - vzít existující technologii, přizpůsobit ji jinému segmentu a trefit přesně to, po čem je nejvyšší poptávka. Ano, tenhle MacBook nemá špičkové parametry ve všech směrech. A ani se o to nesnaží. Jenže právě tím dokáže být pro svou cílovou skupinu extrémně přesvědčivý.
A v tom tkví ten nejzásadnější bod - jestli jste přesvědčeni do takové míry, že do Nea zainvestujete, je vysoká pravděpodobnost, že Vás má Apple „jisté“. Síla ekosystému je přesně v tomhle - jakmile jednou máte MacBook, moc nebrání tomu, aby se k němu eventuálně přidal i iPhone, pak třeba AirPods, pro jistotu i AirTag ke klíčům do kapsy a tak dále. Ne proto, že by ona jednotlivá zařízení byla bez konkurence nejlepší ve své třídě, ale protože společně fungují až příliš dobře. Neo tak může figurovat jako jakýsi odrazový můstek, který se Applu dlouhodobě nebývale vyplatí.
![TOP 5 nejlepších telefonů nad 25 000 Kč [podzim/zima 2025]](/BLOGS/blog-1839/top-5-nejlepsich-telefonu-nad-25-000-kc-zima-2025-title.jpg)
![TOP 5 nejlepších telefonů do 25 000 Kč [podzim/zima 2025]](/BLOGS/blog-1838/top-5-nejlepsich-telefonu-do-25-000-kc-zima-2025-title.jpg)
