- Tenké a lehké tělo – pouhých 186 g
- Velmi dobrý 6.7" OLED displej s vysokou svítivostí a 120Hz
- Výrazný nárůst výkonu díky čipsetu MediaTek Dimensity 8350 Extreme
- Mezigenerační zlepšení výstupu všech tří fotoaparátů
- Návyková moto-gesta
- Velmi dobrý poměr ceny a výkonu
- Někomu by mohl vadit zaoblený displej
- Opět chybějící podpora pro HDR v Netflixu
- Moto AI působí dost rozpačitým dojmem
- Jen 3 velké aktualizace a navíc dost pomalé
- Reklamy na úrovni systému (dají se ale vypnout)
- Selfie kamerka je slabá a přišla o autofocus
Motorola je jedna z mála značek, která vás dokáže každým rokem překvapit. Ať už v pozitivním či negativním slova smyslu. Mám tím na mysli, že nikdy netušíte, jaký pokračovatel předchozího modelu se nakonec u nás vyloupne, za jakou cenu a jestli pod stejným označeními jako jsou Pro či Ultra najdete v nových generacích parametry, které by nějak logicky vycházely z loňských modelů.
Jelikož Ultra letos nebude, otěže nejlepšího neohebného telefonu výrobce pro letošní rok přebírá dnešní Motorola Edge 60 Pro. A abych lehkou úvodní kritiku zjemnil, mezigeneračně jde většina změn u této novinky pozitivním směrem. Jestli chcete vědět, konkrétně jakým, můžete se pohodlně usadit a začíst, případně si pustit pohyblivější verzi této recenze na YouTube.
Je to letos trefa do černého, nebo dva kroky vpřed a jeden zpátky?
To, proč jsem v úvodu říkal, že nikdy nevíte, co na vás Motorola vybalí, byl fakt, že když se rozpomenete zpátky na Edge 30, 40, 50 a dnešní 60 Pro, zjistíte, že Motorola je taková trochu nerozhodná holka, která si nedokáže vybrat, jestli by radši chodila s chudým supermodelem nebo bohatým, ale estetikou příliš neoplývajícím seniorem. Tím se nechci nikoho dotknout, ale nejlépe mi to ilustruje přešlapování výrobce v této třídě, kdy zkouší každý rok trochu jiný přístup a neví, který zabere.
Připomeňme si totiž, že Edge 30 Pro byl telefon s nejlepším Snapdragonem 8, skleněnými zády, plastovým rámem a průměrnou kvalitou foťáků. Edge 40 Pro nasadil Snapdragon 8 Gen 2, rám byl hliníkový, ale zase útočil na prémiovost a nasadil vyšší cenu. Loňský Edge 50 Pro sice spadl kvůli Snapdragonu 7 Gen 3 do střední třídy, ale zase zaujal hodně líbivým designem v čele s designovým krytem od firmy Mazzuchelli.
Podrobné dojmy z loňské edice si přečtete zde
Letošní Edge 60 Pro ovšem, místo na svou cenovku podprůměrného procesoru, nasazuje našlapaný Mediatek Dimensity 8350 Extreme s téměř dvojnásobným výkonem, k tomu výrazně snižuje cenu a hned na startu dostanete navrch kupu dárků v hodnotě 6 tisíc korun.
Konkrétně jde o sluchátka Moto Buds+ vyrobená ve spolupráci s Bose, 125W nabíječku se dvěma porty (to abyste mohli nabíjet další telefon nebo notebook současně), a ještě chytrý lokalizátor Moto Tag, což je takový Apple AirTag, ovšem na Androidu. Pokud to shrneme, takováto startovní nabídka dělá z Edge 60 Pro jeden z nejatraktivnějších telefonů vyšší střední třídy.
Jak Edge 60 Pro vypadá v porovnání s předchozí iterací?
Motorola Edge 60 Pro

Motorola Edge 50 Pro

Odolnější tělo s delší výdrží, jen škoda toho nabíjení
Pojďme si ale tento kousek rozebrat trošku podrobněji, ať máte komplexnější představu. Začínám tradičně designem, kde se toho zase tolik moc nezměnilo, protože mezigeneračně si jsou oba telefony velmi podobné. Třeba váha se nezměnila ani o gram a stále jsme na krásných 186g. Stejně tak si novinka zachovává tenké tělo a je jen o necelý milimetr širší, ale zase nižší. Rozměrově to tedy určitě nepoznáte. Lehce se upravil pouze design trojice zadních fotoaparátů a tak ty nejhlavnější změny jsou opravdu jen dvě.
Vylepšená ochrana kombinace IP68/IP69 ve spolupráci s vojenským standardem MIL-STD-810H zajišťuje teoretické přežití telefonu i při pobytu v páře nebo ve vířivce, na druhou stranu stranu se ale musíte rozloučit s hliníkovým tělem, které střídá plast. Proč? Protože záměr byl zjevně nezvýšit váhu i při implementaci mnohem lepší 6000mAh baterky (oproti původní o kapacitě 4500mAh). A to si myslím, že je absolutně akceptovatelný ústupek.
Výdrž, která tak byla loňskou největší slabinou, se díky tomu jednoznačně zlepšila. Jen pozor na jednu věc - zlepšila se v kontextu předchozí generace, která měla občas problém se při kompletním nabití ráno dožít večera. Teď tato situace nejspíš nehrozí, ale 3 dny plného fungování na jedno nabití a z toho rezultující prvenství na žebříčku výdrže mezi telefony je možná tak vlhký sen DXO, dosažitelný maximálně v situaci, kdy Vám telefon leží netknutý v kapse - opravdu netuším, kam na tyto výsledky chodí. Já jsem se dostával při normálním používání někde mezi 6,5 - 7h zapnutého displeje na 1 nabití a to rozhodně není nic, co by mělo být ověšeno zlatými certifikáty za výdrž baterie. Na obranu Motoroly - žádný z telefonů, který letos přišel s novými a většími křemíko-uhlíkovými bateriemi nedosahuje o tolik zlepšení výdrže, kolik je nárůst kapacity.
Jinak co se týká nabíjení, loňské 125W drátové a 50W bezdrátové se letos zhoršilo na 90W drátové a 15W bezdrátové. Proč? Inu u nového typu křemíko-uhlíkových baterií je potřeba mnohem přesněji řídit proces nabíjení s ohledem na teplotu a napětí. Křemík totiž sice nedegraduje tak rychle, ale může snadněji nabobtnat a tak je mnohem bezpečnější z důvodů opatrnosti snížit rychlost nabíjení. 90W je ale pořád i tak velmi slušná rychlost a tak se delší doba nabíjení projeví spíš v kontextu vyšší kapacity baterie. Počítejte se zhruba půl hodinou na 80 % a s kompletním nabitím lehce pod hodinu. Je tak krásně vidět, že řízení nabíjení je hodně konzervativní. Jen to ořezané bezdrátové nabíjení zamrzí, i přes loňskou nutnost kvůli 50W shánět kompatibilní bezdrátovou nabíječku.
Další fotky z testování telefonu naleznete v samostatné galerii
Pěkný, ale bohužel zaoblený displej
Teď budu malinko subjektivní, protože aspoň za mě je jednou z největších slabin celého telefonu zahnutý displej. A záměrně zdůrazňuji ono slovo subjektivní, protože tohle je zrovna věc preferencí a každý to holt může vidět jinak. Nicméně chápu, proč to Motorola udělala – tento telefon má být jednak sexy a současně působit kompaktnějším dojmem.
Jestli přesně na tohle cílíte, budete z Edge 60 Pro opravdu nadšeni, protože jde o jeden z nejtenčích a nejlehčích telefonů s tak velkou baterií. Jen počítejte s tím, že daň za zahnuté panely je prostě horší kompatibilita s různými skly nebo fóliemi a horší ovladatelnost po stranách, přičemž displej je také křehčí a při výměně dražší - to vše sice platí u ostatních výrobců, ale negativum to prostě je.
Jinak jde ale o pěkný 6.7“ displej se 120Hz obnovovací frekvencí a velmi slušnou svítivostí 1333 nitů, která zaručuje dobrou čitelnost i na sluníčku. Drobnou vadou na kráse je ovšem (k datu vydání recenze aktuální) absence HDR na Netflixu, byť HDR10+ displej sám o sobě podporuje.
Slušná plynulost při běžném používání a systém se dvěma velkými, reklamně a „uměle inteligenčními“ ale...
Po hardwarové stránce je telefon vybaven Mediatekem Dimensity 8350 Extreme, což je procesor schopný dosahovat necelých 1,5 milionu bodů v Antutu, ale Motorola jej trochu omezila na zhruba 1,2 milionu. Proč? Cílem bylo dosáhnout rychlých reakcí a svižného běhu – ne rekordních čísel. V běžném používání běží telefon krásně plynule, i díky UFS 4.0 úložišti a LPDDR5X pamětem. Při delší zátěži se ale začne zahřívat a výkon klesá.
Jenže – kdo by chtěl vážně hrát na telefonu, který voní parfémem a má zahnutý displej? Tohle zkrátka není ROG Phone a je to tak naprosto v pořádku. Rozdíl v samotném použití mnohem svižnějšího systému je pak hezky vidět třeba oproti Edge 50 Neo, který přece jen sem tam nějaký ten lag vyrobí. Edge 60 Pro běží naprosto plynule a věřím, že stejně tak poběží i za pár let. Jen by to chtělo doladit některé animace prostředí, což už jsem nedávno vytýkal Edge 60 Fusionu.
A jak si dostupnější sestřička „Pročka“ vede i v jiných ohledech?
A v kritice se dá bohužel pokračovat a na tomto místě si nemůžu nepostěžovat na špatný směr, kterým se Motorola vydala po stránce své nadstavby. Vždy jsem její MotoUI chválil - buď za absolutně minimální, lehoučké a svižné prostředí postavené na čistém Androidu nebo za strašně návyková motogesta pro zapnutí foťáku, svítilny či screenshotu obrazovky.
Už druhým rokem ovšem mluvíme o nové nadstavbě HelloUI a upřímně, z toho, jakou cestou ji Motorola nasměrovala, moc velkou radost nemám (byť gesta tu naštěstí stále najdete). Proč? Třeba kvůli zásadním nešvarům jako je reklama v systému. Ta na vás vyskočí už na lock screenu v živých tapetách nebo v takové základní věci, jako je počasí. A to je reklamou přímo prolezlé skrz na skrz a neustále tak na vás vyskakují bannery na čínský obchod Temu. Už chybí jen, aby vám Temu podle počasí nabízelo buď pláštěnku, bundu nebo ventilátory s klimatizací. To by byla panečku personalizace.
Škoda jen, že výrobce z jedné ze svých největších předností udělal jednu z nejvýraznějších nevýhod a zařadil se tak do fronty čínských firem, které si myslí, že co funguje v Číně, dá se aplikovat všude po světě. Jasně, živé lock screeny můžete vypnout, počasí si můžete zaplatit, aby bylo bez reklam či nainstalovat jiné, další balast jednoduše odinstalovat a doufat, že se vám při nějaké aktualizaci do telefonu znovu nevrátí, jak tomu občas bývá. Rozhodně to ale nic nemění na politováníhodnosti faktu, že výrobce má potřebu něco takového do telefonu za 15 tisíc vůbec dávat. Spousta uživatelů totiž bude reklamy na lock screenu brát jednak jako nutnou součást systému, ale těm, kteří nemají neomezená data, to bude ještě zbytečně usrkávat z jejich limitu a tím pádem i peněženek.
No a pak tu máme slavné moto AI aneb pokus Motoroly o integraci AI v rámci systému. Problém je, že Motorola cílí na Jižní Ameriku, a tak kromě angličtiny tu najdete už jen portugalštinu nebo španělštinu - po jinde obligátní němčině či francouzštině ani vidu, ani slechu. Můžete si tak jednoduše domyslet, kdy by asi tak mohlo dojít na češtinu. Přesněji řečeno, AI češtině při konverzaci vlastně rozumí, jen někdy odpovídá česky a jindy zase anglicky. Další problém je, že špatně vyhodnocuje, co samo umí a co ne. Občas se snaží odpovídat samo, občas bere z externích zdrojů a není v tom moc „ladu ani skladu“. Stačí se jej zeptat na doporučení nejlepší restaurace v Praze s výhledem na hrad a s veganským jídlem v nabídce a už je v koncích. Řešením může být nainstalovat Perplexity a začínat všechny prompty slovem Perplexity + otázka. Pak se dotaz nasměruje do Perplexity, které pochopitelně už odpoví relevantně. Alternativně také funguje trigger „ask copilot“ směrovaný do Microsoftu.
V moto AI není dokonalý ani přepis hovoru. Při použití na českém videu občas telefon přepíná v přepisu do angličtiny, nerozpoznává korektně mluvčího a prostě a jednoduše se na něj nespolehnete. A když není spolehnutí, takovou věc jednoduše používat nebudete. To bych upřímně mnohem víc ocenil, kdyby speciální dedikované tlačítko šlo přemapovat na cokoli jiného. Klidně i to spuštění Perplexity, ChatGPT nebo aspoň foťáku, protože na zapínacím tlačítku máme koneckonců přece Gemini.
Výsledky z benchmarkovacích appek a marnou snahu domluvit se s umělou inteligencí naleznete i v samostatné screenshotové galerii
Mezigenerační fotografický posun k lepšímu
A tím se konečně dostávám zase do bodu, kdy mohu chválit. Díváte se totiž na plnohodnotnou, „svatou“ trojici hlavního foťáku, teleobjektivu a „šíra“, přičemž to třetí zmíněné se mezigeneračně značně vylepšilo a na výsledku je to znát. Původní 13MP senzor byl totiž vyměněn za větší 50MP, a to nejen z pohledu rozlišení, ale i fyzické velikosti samotného senzoru. A čím větší senzor, tím kratší čas a menší šance na rozmazanou fotku při pohybu rukou. Šíro je tak ideální pochopitelně hlavně přes den a je jasné, že s ubývajícím světlem se fotka zhoršuje, což je krásně vidět u mého oblíbeného Hlavního nádraží večer, ale pořád je to mnohem lepší objektiv, než to bylo loni. Za denního světla jsou fotky krásně ostré a dokonce netrpí oproti jiným telefonům ani na tak typickou věc, jako je krajová neostrost.
Fotky z širokoúhlého foťáku
Zlepšení se dá pozorovat i na teleobjektivu, ze kterého jsem byl minulý rok celkem rozmrzelý, ale letos zjevně úpravou softwaru celkem dost prokouknul. I tentokrát to můžeme ilustrovat záběrem na Hlavní nádraží s 3násobným zoomem, kde je sice fotka celkově malinko měkčí a v informačních tabulích je vidět trochu šumu, ale na hodinách je naprosto zřetelné, že fotím 10 minut po půlnoci a nápis Praha – Hlavní nádraží má kolem sebe naprosto akurátní bloom, který dokazuje, jak krásně zafungovalo HDRko. Spousta ostatních telefonů má tendenci nápis buď přesvítit a rozmazat nebo tak potlačit, že je místo bílé modrý, ale zde to vyšlo tak akorát. Za dne to pro teleobjektiv platí taktéž a kvalitativně pohodových fotek se dočkáte i z hlavní čočky.
Fotky z teleobjektivu
Jedinou výtku k zadním fotoaparátům mám ovšem k jejich konzistenci a softwarovým bugům, které občas fotky postihnou. Někdy to zkrátka processing přežene a tak vám HDRko vytáhne na hlavním objektivu oproti ostatním stíny do úplně nerealistického nesmyslu a nebo udělá přesný opak a v protisvětle zas na šíru nebo teleobjektivu oproti hlavnímu fotku podexponuje. Tím chci říct, že telefon nefotí vůbec špatně, ale občas se podívejte na výsledek do galerie a když se vám nebude líbit, expozici opakujte a je velká šance, že druhá fotka už bude mnohem lepší. Selfie kamerka je pak použitelná primárně ve dne a je její výstup je pak trochu měkčí.
Fotky z hlavní čočky
Celkově jsem s foťáky rozhodně spokojenější než loni, a to nejen kvalitativně, ale částečně i v kontextu mezigeneračního zlevnění a faktu, že jakmile pomine startovací akce s tím kvantem příslušenství navíc, prodejní cena klesne ještě níž. Edge 50 Pro startoval tuším na 18 tisících a tady je to o dost méně, což logicky ovlivňuje i moje očekávání co se týče standardu fotografické výbavy. Za tuto cenovku je to prostě adekvátní. Jak telefon natáčí a jak vypadá video výstup, to zjistíte v naší recenzi na YouTube.
Kompletní fotogalerie je k dispozici zde
Vyplatí se tedy?
Teď už ale finální verdikt. Musím jednoznačně říct, že oproti loňsku je to i vzhledem k neodolatelné startovní nabídce mnohem jasnější „ano“. Vlastně jediný a největší problém je prostě onen software. To znamená reklamy (které ovšem můžete vypnout), moto AI, které je víc nepoužitelné než použitelné (a můžete jej také vypnout) a pak ty aktualizace, které nejsou zrovna nejrychlejšího charakteru. Na druhou stranu moto AI můžete ignorovat a používat nadále svou oblíbenou AI aplikaci.
Zbytek telefonu je jinak hodně fajn. Stereo repráky sice nejsou extra hlasité a spíš jde o průměr. Výdrž také není tak úžasná, jak se vám snaží v DXO nakukat, ale rozhodně to už nefiguruje jako velký důvod ke kritice. Výkon telefonu je dostatečný na vše, co potřebujete, přičemž potěší rychlé UFS 4.0 úložiště o kapacitě 512GB. Operační paměť 12GB dokáže udržet dostatek aplikací v běhu bez nutnosti jejich swapování a trojice foťáků je až na nějakou tu inkonzistenci velmi vyrovnaná. No a co se týká nabíjení - 90W drátově je stále dostatečně svižné, 15W bezdrátově už tolik ne, ale přes noc se vám telefon na bezdrátovém stojánku s podporou Qi nabije tak jako tak.
Když si vezmete, že v ceně 14.990Kč máte i sluchátka ve spolupráci s Bose, 125W nabíječku a Moto Tag, tak ve finále jde o velmi slušný deal, který se rozhodně až na tu výtku se SW nebojím vůbec doporučit. A o kvalitách telefonu očividně nejsem přesvědčen jenom já, u nás v Huramobilu je to momentálně jeden z nejprodávanějších telefonů nad 10 tisíc korun.



