Sony už poněkolikáté předělalo svou vlajku k nepoznání. Stačí si jen vzpomenou na Xperii XZ1, XZ2 i XZ3, teď se podívat na novou Xperii 1 a zjistíte, že v ruce držíte opět naprosto jiný telefon, který se ani zbla nepodobá svým předchůdcům. To, co vás totiž upoutá na první pohled je samozřejmě protáhlý design díky poměru stran displeje 21:9. Tento poměr nevidíme rozhodně poprvé, tím se chlubí už všechny letošní Xperie, ale vlajková Xperia 1 má tentokrát 6,5“ 4k OLED displej, kterým si Xperia 1 vysloužila v tomto ohledu světové prvenství. Objektivně musím říct, že displej je opravdu skvělý a pokud si na něm pustíte nějaký obsah, který je vytvořený pro 4k, nebudete se stačit divit. Jestli znáte takové ty ukázkové filmečky na televizích v různých showroomech, přesně něčeho takového docílíte právě v nové Xperii 1. Sony uzavřelo navíc partnerství se společností Netflix, která doručuje poté obsah na Xperii 1 přesně v ideálním formátu. No a pokud se díváte na jiný formát, stačí když zapnete v nastavení Vylepšení obrazu videa a rozdíl opravdu poznáte nejen na YouTube. Samozřejmě se jedná o softwarové vylepšení, které nefunguje na všechny scény a třeba u šedého pozadí v našich videích to dělá nepěkný přechod s viditelnými pruhy, ale nad mnohými videi se budete rozhodně rozplývat. Sony se na samotný komfort ze sledování multimediálního obsahu zaměřilo a displej neruší žádný notch, žádný průstřel a na vrchní i spodní straně jsou poměrně tenké rámečky. V tom vrchním se navíc ukrývá sluchátko, které současně funguje jako reproduktor a dodává telefonu stereo zvuk. Možná teď asi někdo namítne, proč by měl chtít displej 21:9, když se na filmy na mobilu nekouká. Ono to má ale své další výhody. Tak především valná většina obsahu na mobilu je dnes konzumována vertikálně. Schválně se zamyslete, kdy otočíte telefon horizontálně? Já asi maximálně na video. Ale pokud čtete články, koukáte na facebook, na Instagram a scrollujete, rozhodně se velký displej opravdu hodí. Ten se samozřejmě může hodit i pokud rádi používáte funkci split screenu, neboli rozdvojeného displeje, třeba pokud z SMSky opisujete přístupový kód do banky nebo pokud čtete článek a u toho koukáte na video a podobně. Hardware a software Po hardwarové stránce tady kompromisy jednoduše nenajdete. Aby taky jo, když tahle Xperia 1 stojí to, co třeba Samsung S10+. Vše běhá ne nejnovějším procesoru Snapdragon 855 z dílny Qualcommu, který je doplněn o 6GB operační paměti a 128GB je určeno pro vaše uživatelská data. Za mě tedy dostatek výkonu na rozdávání včetně nejnovějších her. To ostatně potvrzuje i Antutu Benchmark, který z Xperie 1 vytáhl slušný výkon téměř 330.000 bodů. Co poměrně hodně oceňuji je vrchní šuplíček, kde se schovává slot pro 2 SIM karty nebo 1SIM a 1 paměťovku. Ač telefon disponuje certifikací IP68, je skvělé, že šuplíček vyndáte pouhým nehtem a nepotřebujete s sebou nosit všude špendlíky. Ideální volba pro všechny ty, kteří často rádi fotí, poté vyndají paměťovku, aby mohli fotky následně upravit v počítači. Vše samozřejmě běhá na relativně čistém Androidu 9 Pie, do kterého si Sony doplnilo jen svoje vlastní vychytávky, jako je boční lišta Side Sense, která navíc v letošním roce přepracovala trochu logiku navrhovaných aplikacích v závislosti na denní dobu, kdy je nejvíce využíváte. Jediný problém je občas se spuštěním, které je až moc závislé na double clicku na pravou stranu. Ne vždy se totiž trefíte správně a musíte pokus opakovat. Na druhou stranu jsem si její přítomnost opravdu oblíbil, protože umožňuje telefon používat v případě potřeby právě jednou rukou. Takže až pojedete v autě, jako spolujezdec samozřejmě, a budete potřebovat ovládat telefon jednou rukou, tohle fakt přijde vhod. Na relativně dobrém místě je i čtečka otisků prstů, tentokrát na pravé straně, kterou si namapujte buď na pravý palec nebo levý ukazovák, podle toho, kterou rukou jste zvyklí telefon ovládat. Čtečka funguje vcelku rychle a spolehlivě, tím pádem můžete rozhodně na odemykání obličejem v klidu zapomenout. Mně osobně jen docela vadí, že ve čtečce není integrováno tlačítko vypínání a zapínání, které je hned pod čtečkou. Ještě dále je tlačítko spouště fotoaparátu a na opačném konci pro změnu kolébka hlasitosti. Celkem jsou tedy na pravé straně 4 tlačítka a čtečka otisků prstů, takže občas budete chvíli přemýšlet než něco zmáčknete. Je totiž poměrně otravné si tlačítka plést a každou chvíli si telefon nechtěně vypnout a znova jej zpátky přes čtečku aktivovat. Když se vrátím zpátky k softwaru, náročným pařanům určitě přijde vhod i funkce zvaná Vylepšení her, která má v sobě takovou nepatrnou vychytávku kdy můžete zvolit Herní režim v kterém chcete, aby hra běžela. Buď zvolíte plný výkon a nebo upřednostníte výdrž baterie, který omezí výkon na 40 snímků za vteřinu a na jedno nabití si tak zahrajete delší dobu. Z hardwarové výbavy pak telefonu nechybí Bluetooth 5.0, 5GHz wifi, či kompletní podpora GPS včetně Galilea, naopak chybí bohužel 3,5mm jack. Po zvukové stránce jsem byl také velice příjemně překvapen. Stereo repráčky hrají hodně nahlas a k dispozici je i tentokrát režim dynamických vibrací. Při spuštění videa si jen nastavíte úroveň dynamických vibrací a telefon převádí přehrávaný zvuk navíc do vibrací a vás ještě víc vtáhne do děje. Hodně zajímavý gimmick. Fotoaparát Teď už ale jdeme na oblíbené foťáky. Na zadní straně je soustava hned 3 fotoaparátů v konfiguraci hlavní, širokoúhlý a 2 násobný zoom. Všechny 3 foťáky jsou 12MPX, přičemž hlavní a zoomový jsou navíc vybaveny tak dlouho žádanou optickou stabilizací. Hodně zajímavě zní světelnost f/1.6 na hlavním foťáku, který slibuje papírově skvělé snímky. To ještě navíc podporuje i samotný fakt, že Sony je jedním z hlavních dodavatelů senzorů pro většinu světových výrobců. Hlavně jejich 48MPX senzor je v tuto chvíli ve většině vlajkových lodí konkurence a tak je poměrně smutné, že jej Sony nenasadili i do své Xperie 1. V Sony se ale začínají dít věci doposud nevídané. Mobilní divize, která byla dřív oddělená od zbytku Sony se najednou konečně včleňuje do struktury výrobce a výsledkem je aplikace fíčurek, které si Xperia 1 vypůjčuje přímo z divize fotoaparátů Alfa. Jedním z nich je i systém ostření nikoli na obličej, ale přímo na oko. Samozřejmě režim ostření na obličej je stále přítomen, ale tomu navíc sekunduje právě režim ostření na oko, který je daleko přesnější, protože zejména při focení portrétů je důležité právě ostré oko. Všechno tohle je hezké, má to bohužel jeden háček a tím je samotná výstupní kvalita fotek, která mě nijak extra nenadchla a právě třeba při porovnání s téměř stejně drahým Samsungem S10 bohužel Xperia 1 většinou prohrává. Občas sice dokáže Xperia 1 vykouzlit naprosto nádherné snímky díky svému barevnému podání, které mi je na oko bližší než typicky až moc živé barvy na Samsungu, ale co je to platné, když takto nevyjde každá fotka. Co se týká dynamického rozsahu, ten je bohužel na Xperii 1 také horší a to i v relativně jednodušších scénách. Stačí prostě trochu tmavší věci na fotce a detaily jsou úplně pryč. Dost často je ve fotkách také vidět šum a to jak v noci, tak ve dne. Celé mi to bohužel připadá, jako kdyby inženýři v Sony si nechtěli dát sebemenší práci s postprocessingem fotek a pouze dávali na výstup to, co pořídí samotná optika se senzorem. Důkazem toho je třeba i portrétní režim, kde si kolikrát stačí dát ruku v bok a průhled, který díky mezeře mezi rukou a tělem vznikne se software prostě neobtěžuje rozostřit. Abych ale jenom nekritizoval, docela příjemně mě potěšily některé fotky večer. Je potřeba hodně uklidnit ruce, namířit foťák a počkat, až se vám na displeji objeví ikonka stativu. Pak dojde k delší expozici a to, co z foťáku vyleze je opravdu hodně příjemné. Nejedná se však o noční režim, tak jak jej znáte třeba z S10 nebo P30 Pro, ale obyčejnou zhruba 1 vteřinovou delší expozici. Výhodou je, že nemusíte přemýšlet o nějakých nočních režimech, ale prostě jen dostanete krásnou fotku. O to víc mě to utvrzuje v tom, že když to jde večer, proč to nejde ve dne? Paradoxně se mi totiž někdy víc za dne líbily fotky ze širokoúhlého foťáku než z toho hlavního. Nebojte se, že by byly všechny denní fotky špatné, to zas určitě ne, ale je to takové jednou ano, jednou ne a to bych odpustil telefonu za pár tisícovek, ale rozhodně ne vlajkové Xperii, kde to zkrátka není úplně ono. Dobrou zprávou je, že pokud vidíme, jak si telefon občas dobře vede v noci, stačí zamakat i na tom denním režimu a přijít s pořádnou masivní aktualizací. Koneckonců, právě na telefonech Samsung, Huawei nebo ASUS vidíme, jak s každou další aktualizací se foťák zlepšuje a zlepšuje. Co je pak bohužel naplat třeba aplikace Cinema Pro, kde můžete nahrávat video do flatových profilů, když nejsou odladěny ani základní funkce. U stabilizace videa je co dohánět a víceméně se mi stabilizací líbilo až video ve fullHD při 30snímcích, kde se k optické stabilizaci přidá i ta elektronická. Stejně tak je potřeba ještě dohánět v dynamickém rozsahu. Co se mi naopak ve videu líbí je barevné podání, které Sony ale tradičně umí. Dlužím vám na tomto místě snad už jen informaci o baterii. Ta má 3330 mAh a jedná se tím pádem o jednodenní telefon, který ale můžete kdykoli dobít prostřednictvím rychlého 18W nabíjení. Shrnutí Sony Xperia 1 se dodává v černém provedení za cenu 23.990,- a už teď ji můžete koupit u nás na Hurámobil.cz. Pokud navíc zadáte v košíku kód „Xperia1“, dostanete od nás zase něco navíc. Jestli koupit nebo nekoupit nechám samozřejmě na vás, za mě se jedná jednoznačně o telefon s aktuálně nejlepším displejem na trhu, který nevyužijete jen na sledování filmů, ale oceníte jej právě hlavně při běžném použití. Zvuk je skvělý a konfigurace tří foťáků je velice slibná. Chybí však bezdrátové nabíjení a foťák by si zasloužil ještě slušnou dávku práce. I přes ty všechny výhrady mám však z telefonu velmi pozitivní dojem a věřím, že Sony na těch nedostatcích s kamerou v příštích aktualizacích ještě zapracuje. ...
První, co mě po vybalení upoutalo je velikost samotného vajíčka, nebo-li dokovací stanice. Je opravdu úžasně malé a i když je o trochu větší než je třeba pouzdro od Airpodů, stále se vejde do malé kapsy u jeansů. Vrchní víčko po odklopení drží poměrně silným magnetem, což se už nedá říct o samotných sluchátkách. Pozor tedy, až odklopíte víčko, aby do vás někdo nedrknul, protože sluchátka celkem lehce vypadnou. Nepovažuju to sice za vadu, ale rozhodně je to dobré vědět dřív, než vám sluchátka třeba někde při vystupování z tramvaje nechtěně vypadnou a zakutálí se na potvoru někam do kanálu. U posledně recenzovaných JBL mi docela vadilo, že po otevření pouzdra bylo pravé sluchátko vlevo a levé vpravo. Tady je vše v pořádku a viditelně označeno L a R včetně notifikační diody, která vás informuje třemi barvami o stavu nabití. Samotná sluchátka vydrží nabitá podle výrobce 6 hodin, a dokovací krabička jich pak dokáže dodat dalších 7 hodin. Já musím říct, že jsem se těmto časům téměř přiblížil. V každém případě, pokud cestujete do práce a z práce průměrně 2 hodinky denně, v pohodě vám vydrží na celý pracovní týden. Co považuji za výrazné plus a poměrně raritu u tohoto typu sluchátek je USB-C. Tím pádem můžete nabíjet sluchátka přímo stejným kabelem, jako většinu novějších telefonů. Další výhodou oproti konkurenci je možnost nabíjení pomocí vašeho telefonu, který podporuje reverzní nabíjení. Samozřejmě na kolik je to výhodné k efektivitě baterie vašeho telefonu ponechám na vás. Mě tady spíš vadila jedna softwarová věc. A to že funkci reverzního nabíjení musíte v menu aktivovat. Když si položím sluchátka na zadní stranu telefonu a nechtěně si do nich v kanceláři drknu, musím znova zvednout telefon ze stolu, reverzní nabíjení opět aktivovat a sluchátka znovu přiložit a to je dost otravné. Samsung Galaxy Buds musím pochválit za ergonomii. Je skvělé jakou práci si v Samsungu dali s tím, aby sluchátka držela v uších. Na jednu stranu pevně drží v uších a na druhou vás ani při delším nošení uši fakt nebolí. Samozřejmě není ucho jako ucho a proto v balení najdete i několik velikostí špuntíků do uší i náušníků. Na našem Instagramu jste se také ptali, jak je to se sluchátky při běhu. Musím pochválit, že sluchátka jsou poměrně lehká a jak už jsem říkal, výborně drží v uších. Ať tedy běžíte nebo třesete hlavou, v uších drží jak přibitá. Druhý dotaz na instagramu směřoval k samovolnému vybíjení sluchátek. Po pročtení různých fór byly tyto informace hlášeny hlavně ihned po uvedení a proto se jednalo nejspíš o nějakou chybu firmwaru, která se u těch mých rozhodně nevyskytovala. Pokud jste zvyklí na rychlost párování Apple Airpods, asi vás rychlost Galaxy Buds nepřekvapí. V porovnání ale s ostatními podobnými sluchátky jsou zkrátka vyloženě rychlejší. Při otevření z krabičky dojde do 3 vteřin k připojení, widget na obrazovce vám zobrazí aktuální stav nabití každého sluchátka a můžete je vesele používat. Abyste ale sluchátka využili úplně na maximum, je potřeba si stáhnout aplikaci Galaxy Wear, jejíž instalaci vám nabídne telefon hned po prvním spárování. V aplikaci najdete kromě ekvalizéru hlavně nastavení tzv. touchpadu na sluchátkách. Ano, sluchátka totiž můžete ovládat krátkými gesty, chcete-li poklepáním na vnější stranu sluchátek. V aplikaci naleznete nápovědu, co jednotlivá poklepání znamenají a dokonce si můžete i některá přenastavit. Třeba po nandání do uší stačí krátkým tapnutím spustit play a je to. Škoda jen, že ač sluchátka na sobě mají detekci vložení do ucha, při vyndání, na rozdíl od Airpodů, nepřestanou hrát. Spoustu z vás asi bude zajímat, zda sluchátka fungují jako master, slave. Potěším vás, každé sluchátko dokáže fungovat s telefonem samostatně a díky implementaci low latency kodeku nedochází, třeba na rozdíl od posledně recenzovaných JBL Flash, ke zpoždění zvuku při sledování videa. Za tohle rozhodně palec nahoru. Teď už se mrkneme na samotné zvukové podání, které jsem měl možnost porovnávat s nedávno recenzovanými JBL Under Armour True Wireless Flash a Apple Airpods. Upřímně, na první poslech jsem čekal trochu víc. Po delším poslouchání už to bylo lepší, ale přece jen po basovém podání JBL se mi tak trochu stýskalo. Na druhou stranu, aspoň při delším poslouchání nepřijdete o sluch. Samotná maximální úroveň hlasitosti je totiž také daleko nižší, než u konkurence. Úplně mě nepotěšily ani výšky, které prostě působí zastřeně. Kdybych to měl shrnout, Galaxy Buds vás po zvukové stránce prostě ničím extra nenadchnou, ale abych byl fér, rozhodně vás také nezklamou. Možná to bylo mým až přílišným očekáváním v porovnání s konkurencí, ale tak to prostě je. Samsung Galaxy Buds jsou momentálně k dispozici ve 3 barevných provedeních bílá, černá a žlutá za cenu 3.690,- a jako vždy je můžete zakoupit rovnou u nás na Hurámobil.cz. Pokud navíc v košíku zadáte kód GALAXYBUDS, získáte od nás něco navíc jako dárek. Jestli se vám video líbilo, tak už víte, co máte dělat, díky za sledování a čau u dalšího videa. ...
Huawei s aktivním potlačením hluku Oboje sluchátka nám zapůjčila firma Huawei, která si prochází svým nejtěžším obdobím v historii, ale sluchátek se toto naštěstí netýká, a můžete je provozovat i s přístroji jiných výrobců. Ta první sluchátka se jmenují Huawei Active Noise Canceling Eaerphones 3 a jak již samozřejmě název napovídá, jedná se o sluchátka s aktivním potlačením okolního hluku. Samotná sluchátka připojíte USB-C kabelem k jakémukoli mobilnímu telefonu nebo počítači a jejich hlavní výhodou je potlačení okolního hluku. Samotné potlačení nabízí sluchátka ve 3 módech, cestování, kancelář a propouštění v tzv Aware módu, který má sloužit k potlačení hluku, ale samotný lidský hlas sluchátka propustí. Testoval jsem je v mnoha lokacích a upřímně vám řeknu, že potlačení ala Sony nebo Bose od nich opravdu nečekejte. Na druhou stranu tato sluchátka jsou zhruba 10x levnější než ta od Sony, která jsou ovšem přes celé uši. Pokud bych měl popsat úroveň potlačení okolního hluku sluchátky Huawei, je to asi do takové míry, jako kdybyste si nasadili tato Sony sluchátka vypnutá. Zkrátka a dobře, okolní hluk to potlačuje a rozdíl je docela patrný, když tuto funkčnost zapnete přepínačem na sluchátkách a na to, že to jsou špunty je to alespoň za mě celkem fajn. Samotné přepnutí mezi 3 módy se provádí současným stiskem zesílení a zeslabení a sluchátka vás o tom informují jedním, dvěma nebo třemi pípnutími, abyste poznali v jakém jste aktuálně módu. Tady bych rozhodně nepochválil návod, který vůbec nepíše o tom, co které pípnutí znamená a vypozorovat si to musíte sami. Každopádně při samotném zapnutí této funkce se vždy sluchátka nastaví do módu cestování potlačující např. zvuk motoru letadla, následuje normální mód, který je určen pro kanceláře a třetí mód propouští hlasová oznámení třeba když sedíte někde u doktora a čekáte až vás vyvolají jménem. Zvuk Po zvukové stránce sluchátka podávají průměrný výkon, který odpovídá jejich ceně. Na kabelu ,kromě tlačítka ovládání hlasitosti, je na ideálním místě umístěn dedikovaný mikrofon a za kvalitu hovoru musím výrobce pochválit. Tím myslím, že mikrofon není umístěn do samotného ovladače, ale je samostatně na kabelu. Výrobce současně deklaruje, že mikrofon je speciálně zkonstruován tak, aby při hovoru potlačoval vítr, ale upřímně se přiznám, že když jsem toto zkoušel, nějaký dramatický rozdíl v kvalitě hovoru se sluchátky nebo bez sluchátek druhá strana nezaznamenala. Sluchátka jsou v prodeji za 1.599,- a zakoupit je můžete u nás v Hurámobilu. Huawei Freelace Druhá sluchátka se jmenují Huawei Freelace a k mobilnímu telefonu se připojují bezdrátově pomocí Bluetooth. Sluchátka jsou velmi dobře zpracována a metalickém oranžovém provedení. Balení je poměrně luxusnější než u předchozích drátových a když je vyndám z krabice, uvnitř balení je Samotná sluchátka si nasadíte přes hlavu a kabel, I když je ohebný, je natvarovaný tak, aby sluchátka obepínala váš krk. Materiál je silikonový a za krkem jej po chvíli ani neucítíte. Na obou stranách, někde pod lícemi pak mají sluchátka symetricky umístěné dva, řekněme válečky, kde v levém je baterie a v pravém ovládací tlačítka pro ovládání hlasitosti, pauzování a pouštění hudby nebo přijetí, odmítnutí hovoru. Nabíjení sluchátek je vyřešeno skvěle, protože stačí sluchátka rozpojit a objeví se USB-C koncovka, kterou můžete strčit do telefonu a nabít přímo z telefonu nebo USB-C portu jakéhokoli počítače. Zvuk V balení je i redukce na velké USB, pokud náhodou váš počítač ještě céčko nemá. Za mě je tohle skvělá věc, protože si kamkoli s sebou berete opravdu jen samotná sluchátka a dobíjecí kabel můžete nechat doma. Samotné poslouchání hudby je velmi příjemné a občas jsem měl pocit, že mám přes hlavu klasická velká sluchátka. Výšky jsou tak akorát a basy jsou opravdu mohutné. Ne tolik jako u sluchátek beats třeba, ale opravdu jsem měl z hudebního podání radost. Na poslouchání vážné hudby to opravdu není, ale třeba na rockové skladby jsou za mě ideální. O trochu slabší je to už se samotným telefonováním. Zvuk ze sluchátek je dobrý, ale výhrady mám k mikrofonu, který je umístěn přímo v samotném ovladači. Pro druhou stranu je to tím pádem dost nepříjemné, protože pokud telefonujete při chůzi, samotný ovladač se vám tře o tělo a druhá strana slyší neustále šoupání. Je to škoda, já osobně bych spíš integroval mikrofon někam do kabelu nebo do samotných pecek a digitálně zkusil samotný hlas odfiltrovat od okolního hluku. Samozřejmě předjímat pak samotný výsledek nechci, od takových konstrukčních řešení jsou zde výrobci, ale co se týká umístení mikrofonu, na předchozích sluchátek mi to vyhovovalo víc. Sluchátka Huawei Freelace by měla být dostupná zhruba v průběhu června za cenu lehce přes 2000 korun ve 3 barevných provedeních – Černá, modrá a tato oranžová a už teď si je můžete předobjednat u nás na hurámobil.cz. Pokud navíc použijete u nás v košíku kód “HUAWEIMUSIC”, máte nákup zase o trochu výhodnější. ...
Ahoj, jestli jste u nás poprvé, to vůbec nevadí. Já jsem Petr z eshopu Hurámobil.cz a dělám pro vás pravidelně recenze mobilů, tabletů, gadgetů, informuji vás o aktuálních novinkách a tak dále. Jestli ani vy nechcete už o žádné další video přijít, dejte nám odběr i s tím zvonečkem na YouTube. Jo a mimochodem, pokud si vyberete nákup dnešní Motoroly u nás v obchodu, stačí dát do košíku i kód „ONEVISION“ a do 20.6. od nás získáte ke svému nákupu i něco navíc. Motorola One Vision je opravdu na první pohled taková skládanka všeho možného. Předesílám ale, že Motorola si vyzobala od konkurence téměř vždy to lepší. Třeba odstín modré mi připomíná Honor 8X a nadměrná velikost čoček foťáků zas Mi A2. Celkově se mi po designové stránce líbí, ale je fakt, že původní motorolí kruhové foťáky byly výrazně lepší a tady mi tak trochu nostalgicky chybí. Takhle Motorolu rozeznáte od konkurence totiž už jenom tím logem M na čtečce otisků prstů, která je mimochodem úplně v pohodě. Pokud se zadíváte pozorněji, řeknete si, že tady už něco v rozměrech nehraje. Ano, je to displej, který je tentokrát v poměru stran 21:9 a Motorola se zde nejspíš inspirovala pro změnu u značky Sony. Displej je krásně velký a protáhlý a režim rozdělené obrazovky je na něm zase o něco lépe použitelný. Škoda jen těch zbytečně velkých rámečků a průstřelu v displeji, který se svou velikostí může měřit se Samsungem A8s. Možná jej dokonce i předčí a podle mě je zhruba 2x větší než třeba u Honoru View 20. Displej v poměru stran 21:9 rozhodně není formát pro každého. Pokud ale často ovládáte telefon jednou rukou nebo píšete SMSky, rozhodně vám jeho šířka přijde vhod. Je totiž daleko užší, než u konkurence a bez problému obsloužíte psaní na klávesnici právě jednou rukou. Samozřejmě, že nahoru už se dosahuje hůř, ale pro ovládací centrum společně s notifikacemi naštěstí nemusíte sahat úplně nahoru. Buď je stáhnete z půlky obrazovky nebo použijete gesta na čtečce otisků prstů. Co se týká světelnosti tohoto IPS FHD+ displeje na sluníčku, je na svou třídu docela fajn. Co ovšem zamrzí je chybějící notifikační dioda. Hardware Po hardwarové stránce tepe v telefonu procesor Samsung Exynos 9609, což rozhodně není úplně běžná věc, protože Samsung si většinou nechává procesory pro své vlastní telefony a třetím stranám je rozhodně často neprodává. Nicméně výkon je spolu se 4GB RAM dostatečný a v Antutu se dostanete na nějakých 151.000 bodů. To je v pohodě i na hry – ne teda na plné detaily, ale ano, i na hry a dokonce i na PUBG i na Fortnite je to cajk. Pro vaše data je pak k dispozici 128GB úložiště, které můžete ještě rozšířit paměťovou kartou až o velikosti 1TB. Přijdete však o místo na druhou sim kartu a tím pádem si holt musíte vybrat. Já ale myslím, že i těch 128GB je fakt dost. Systémem je tu čistý Android One ve verzi 9, který zajišťuje opravdu rychlé aktualizace přímo od Googlu. Všechno běhá svižně, aplikace se otvírají velice rychle, jen 2-3x se mi stal takový malý zásek při animaci lišty nebo přechodu do menu. Pokud se ale na to přímo nesoustředíte, pravděpodobně si toho asi vůbec nevšimnete a předpokládám, že i tohle se časem ještě odladí. Za skvělou věc u Motorol považuji tradičně gesta, která jsou neskutečně návyková. Rychlé zaklepání telefonem pustí svítinu, zatímco otočení spustí fotoaparát. To jen takové malé doplnění k našemu prvnímu dílu seriálu Fotoakademie jak rychle spustit foťák. Z další hardwarové výbavy už nechybí jack na 3,5mm, Bluetooth 5.0, Galileo, NFC a dokonce ani čím dál tím oblíbenější FM rádio. Displej je největší žrout baterie a proto čím větší displej máte, tím větší je potřeba baterie. Motorola One Vision disponuje kapacitou 3500maH, což je takový lehký nadprůměr. V pohodě zvládne jeden den provozu i při silné zátěži a většinou ještě domu dorazíte plus mínus se 30%. Druhý den už ale ovšem nedáte. Na druhou stranu není problém telefon kdykoli přes den dobít, protože disponuje rychlým USB-C 15W dobíjením. Fotoaparát Teď už ale k oblíbenému foťáku. Motorola One Vision přichází na zadní straně s kombinací 2 fotoaparátů, kdy hlavní 48MPX se světelností f/1,7 disponuje samozřejmě technologií Quad Pixel, která spojí 4 pixely v 1 a výsledkem jsou 12MPX snímky. Spojení pixelů funguje fantasticky a Motorola se svým One Vision udělala opět trefu do černého. Vykašlala se na jakékoli zoomy nebo širokoúhlé foťáky, přinesla jeden, a ten je po čertech dobrý. Teda jeden, ona je tu i druhá čočka, ale to je jen obyčejný 5MPX pro rozostření pozadí. Když už jsem u toho, portrétní režim je tady opravdu skvělý. Zpátky ale k hlavnímu foťáku. Za dne vypadají snímky skvěle i když je pravda, že drobným úletům s vyvážením bílé se někdy nevyhnete a celkově jsou fotky saturovanější, než bych chtěl. Je ale fakt, že od Motoroly by si mnozí mohli brát opravdu příklad. A to jsem ani nezmínil ještě ani to, že za 7.790, kolik tahle Motorola stojí, dostáváte v ceně i optickou stabilizaci. Ta vyloženě pomáhá hlavně u večerních snímků, které jsou na svou cenu opravdu jedny z nejlepších. K dispozici je i speciální noční režim, který si určitě vyzkoušejte použít poté, co vyfotíte fotku klasickým režimem. Uvidíte, že z něj lezou fotky rozhodně světlejší, ale někdy možná až zbytečně moc přeostřené, kde je patrné vidět pravděpodobně zbytečně vysoké ISO. Někdy budete víc spokojeni s klasickou fotkou a někdy zase s tou z nočního režimu. Celkově ale kloubouk dolů, protože tento telefon je více než obstojný konkurent pro některé vlajkové lodě. Musím říct, že na telefonu vypadá obraz videa z přední kamery lépe, než je tomu při zhlédnutí na počítači a při přechodu do stínu už dynamický rozsah tak dobře nevypadá. I tak je ale přední kamera rozhodně jedna z těch nadprůměrnějších. U zadní kamery jsem byl příjemně překvapený jak optická stabilizace zafungovala ve všech formátech a i když občas telefon přeostřil, za video jsem za tuto cenu telefonu opravdu spokojený. Shrnutí Motorolu One Vision si můžete už teď zakoupit u nás na Hurámobil.cz za cenu 7.790,- a když v košíku zadáte slevový kód „ONEVISION“, až do 20.6. získáte něco navíc. Když bych měl Motorolu One Vision shrnout, celkově se jedná za svou cenu o výborně vyvážený telefon, kde hlavní pro nebo proti bude asi jeho poměr stran 21:9. To, co někomu může vyhovovat, jiný bude zase vidět jako neskutečnou nudli, která se ani nevejde celá do kapsy kalhot. Schválně mi zkuste napsat vy dolů do komentářů, co na ní říkáte. Díky za sledování a čau u dalšího videa. ...
Konstrukční zpracování Zenfonu 6 je opravdu na prémiové úrovni a ASUS zde samozřejmě neponechal nic náhodě. Někoho možná zamrzí, že na zadní straně už nejsou oblíbené Zen kruhy, ale asi vás stejně daleko více zaujme výklopný fotoaparát. Doposud jsme byli zvyklí u všech telefonů, že přední foťáky byly spíše z nutnosti, teď se ale dostává kvalita zadního foťáku díky výklopnému mechanizmu i dopředu a pro milovníky selfie je to rozhodně dobře. Někdo by možná namítl, že jakýkoli výklopný mechanismus se může rozbít, ale sám ASUS udává, že to celé zkonstruoval tak, aby telefon zvládl 100 tisíc otevření a zavření, což by mělo vydržet minimálně 5 let provozu. To je, myslím, pro většinu z nás dostatečné a pokud by se to náhodou někomu po dvouleté záruce porouchalo, tak pozáruční oprava by měla stát zhruba kolem 1500 Kč, což je myslím docela přijatelné. Zadní stranu kryje Gorilla Glass 6. V ideální výšce a dobře po hmatu rozeznatelná je i čtečka otisků prstů, která funguje rychle a spolehlivě. Na pravé straně, kromě standardních tlačítek, najdete ještě dedikované tlačítko ovládající Google asistenta, ale přemapovat si jej můžete na různé další funkce. Ty jsou bohužel předem dané, ale ASUS slibuje, že v příštích aktualizacích by měl přidávat postupně další možnosti. Spuštění oblíbené aplikace zatím bohužel v nabídce není a sestavit si na stisk různá makra by bylo přímo skvělé. Na opačné straně telefonu se nachází pouze takzvaný tripple slot pro použití plné kombinace 2 SIM a 1 paměťové karty. Displej Poměr displeje tělu 92 procent je úctyhodné číslo a ASUS jej samozřejmě dosahuje tím, že na přední straně není žádný notch ani průstřel díky výklopnému foťáku. Pokud tedy hledáte telefon, kde vás na displeji nic neruší, stačí sáhnout po Zenfonu 6. Displej o velikosti 6,4“ je vyroben technologií IPS a dosahuje svítivosti až 600 nitů, což je rozhodně nadprůměr a na přímém slunečním světle je velmi dobře čitelný. Barevné podání je věrné a pokud by jej někdo chtěl přece jen přenastavit, tu možnost v menu má. Hardware a software ASUS Zenfone 6 pohání nejnovější Snapdragon 855 z dílny Qualcommu a tomu sekunduje 6GB operační paměti a 64GB úložiště v základním modelu za 12.990,-. K dispozici je však i varianta 6/128 za 14.490 nebo 8/256 za 15.990. V rámci veletrhu Computex byla představena i varianta 12/512 GB, jejíž cena by měla být někde kolem 23.000 korun, ale do České republiky se z pochopitelných důvodů dovážet nebude. V případě, že zvolíte nejlevnější model, i tak se můžete těšit na maximální možný výkon. V Antutu Benchmarku se nám podařilo dostat na 366 000 bodů, což je jen pár bodů za prvním Mi 9. Většině z vás je to tím pádem jasné, že na Zenfonu 6 poběží úplně všechno. Pro ty ostatní jmenovitě uvádím, že PUBG i Fortnite si zde v klidu zahrajete na plné detaily. Po softwarové stránce je to asi nejčistější ASUS se kterým jsem se kdy setkal. Celé prostředí vypadá jako čistý Android a i když jsou zde asusí aplikace jako lidé, kalkulačka, kalendář, je to prostě krásné a uhlazené. Aplikace powermaster už také zmizela a přestěhovala se přímo do nastavení do správce baterie. Tohle čisté prostředí se mi prostě fakt líbí a mělo by i zrychlit nástup samotných aktualizací. Pokud si potrpíte na aktuální Android, ASUS potvrdil, že Zenfone 6 se dočká aktualizací jak pro Android Q letos, tak příští rok pro Android R. Celkově musím prostředí hodně pochválit, protože se jedná o jedno z nejrychlejších prostředí, které jsem měl možnost vidět. Rychlost s jakou nabíhají aplikace je až neuvěřitelné a při porovnání s S10 nebo MI9 byl Zenfone 6 nejrychlejší. Jedním ze způsobů, jak zrychlit samotný běh aplikací je mimojiné funkce Optiflex, která predikuje často spouštěné aplikace a udržuje je v paměti pro jejich budoucí využití. Aplikace udržované v paměti predikuje sám systém, ale máte možnost si je i ručně v menu natvrdo zapnout. Jedinou výtku v rámci systému mám k ovládání jednou rukou, kdy třeba u Samsung OneUI mi je příjemnější sjet v menu prstem dolů a dosáhnout na položky, které byly předtím nahoře, což u Zenfonu nejde. Důležité je ještě zmínit stereo reproduktory, které hrají lépe než třeba Mi 9, ale samozřejmě LG od toho nečekejte. Z dalších funkcí je pak NFC, 5GHz Wifi a Galileo naprostou samozřejmostí. Extra body navíc si pak u nás získává Zenfone 6 i za FM rádio. Baterie Podle 90% uživatelů mobilních telefonů je nejzásadnější problém jejich současného telefonu výdrž na jedno nabití. ASUS měl u své vlajkové lodi dvě možnosti. Buď mohl implementovat bezdrátové nabíjení a mít v telefonu slabší baterku, nebo obětovat bezdrátové nabíjení a přinést větší baterii. ASUS nakonec zvolil druhou možnost a nový Zenfone 6 disponuje baterií o kapacitě 5000mAh, díky které i při náročném používání zvládnete telefon používat dva plné dny a ještě vám zbyde zhruba 20%. Až tedy příště pojedete na víkend někam pryč, nabíječku, samozřejmě s rychlým 18W USB-C nabíjením, můžete v klidu nechat doma. ASUS se u baterie zaměřil i na celkovou výdrž. Samozřejmě, mohli implementovat 40W rychlé nabíjení, ale to by znamenalo samozřejmě větší objem baterie kvůli nutnosti většího separátoru mezi katodou a anodou, ale i degradaci životnosti. Na základě laboratorních testů by baterie i díky vyladěnému power managementu měla mít stále kapacitu zhruba 4500mAh. Fotoaparát Zenfone 6 je postaven na 4 pilířích. Displej, baterie, výkon a tím čtvrtým je samozřejmě nejinovativnější a nejviditelnější prvek, výklopná kamera. Záměrem ASUSu bylo přinést uživateli stejně kvalitní fotky z předního i zadního foťáku a současně mu umožnit plnohodnotný displej bez výřezu nebo průstřelu. A to se myslím, alespoň u displeje povedlo určitě. U foťáku už musely přijít jisté kompromisy. Samotný výklopný mechanizmus byl poměrně náročný na zkonstruování, a tak se letos bohužel musíme obejít bez jakékoli optické stabilizace obrazu. Na druhou stranu elektronická stabilizace pokročila už opravdu daleko, což jsme mohli vidět u mnoha konkurenčních značek. I tady nemám k elektronické stabilizaci výhrady a velké většiny nahrazuje stabilizaci optickou. Samotné duo foťáků je ve složení 48MPX senzor od Sony se světelností f/1.79, kterému sekunduje druhý širokoúhlý 13MPX foťák se světelností f/2.4 a šířkou záběru 125 stupňů. Formátů a režimů je opravdu celá řada od časosběru, zpomalených záběrů v HD při 480 snímcích nebo fullHD při 240 snímcích, po manuální řežim, panorama až po ruční režim, ale co musím vyloženě pochválit je inteligentní lišta po levé straně, kde se dynamicky mění nejdůležitější nastavení k dané funkci, jako je poměr stran, ale hlavně rozlišení. Ukázka motorizovaného mechanismu ve výklopné kameře Asusu Zenfone 6. Máte tím pádem pořád na očích v jakém rozlišení třeba točíte videa a nezjistíte to až doma, že jste točili jen ve fullHD, když jste chtěli 4k. Co se týká samotných fotek, musím říct, že za dne se mi fotky líbí opravdu moc. Nejsou přesaturované, nejsou přeostřené, HDR režim pracuje opravdu skvěle a dává fotkám skvělý dynamický rozsah. A to jak z hlavního, tak širokoúhlého foťáku. Fotky za šera nebo městského osvětlení mě fakt bavily, podívejte se třeba na Staroměstské náměstí v 10 večer nebo londýnský bicykl a uznejte sami, že tohle je opravdu pěkný. Jak světlo upadá, v určitý moment se však všechno změní a fotky jsou opravdu tmavé. Jako bych měl pocit, že ASUS přistupuje k postprocessingu fotek jinak než ostatní výrobci. Ti se snaží vytáhnout ze stínů co možná nejvíc za cenu šumu ve fotce nebo různých artefaktů, ale ASUS prostě to, co je hodně tmavé jednoduše převede na černou. Extra tomu nepomůže ani noční režim. Ten sice něco vytáhne, ale P30 od toho nečekejte ani omylem. V každém případě kouzlo Zenfonu 6 tkví v něčem jiném a to je kreativita při focení. S žádným jiným telefonem totiž nedosáhnete snímků z takových úhlů, jako se Zenfonem 6. Respektivě dosáhnete, ale neuvidíte na displeji, co fotíte. Zenfone 6 je skvělý v tom, že kameru si můžete natočit do jakého úhlu potřebujete a stále vidíte na displej. Ať už tedy nenápadně fotíte holky na ulici nebo fotíte z podhledu, či nadhledu, díky výklopné kameře je tohle jednodušší. A pro ty z vás, kteří si potrpíte na funkci panorama, představte si, že teď se už nemusíte s telefonem složitě otáčet, prostě jej jen namíříte kam chcete, stisknete funkci panorama a foťák automaticky udělá až 180 stupňový snímek, jak horizontálně i vertikálně. Každopádně, dost bylo o foťáku, pojďme se podívat na video. Jak jste mohli vidět, velice dobře telefon zvládá stabilizaci a v některých chvílích trvá přeostřování o trochu déle než by bylo potřeba. Stejně jako jsem říkal o malé hloubce ostrosti, stejně tak telefon nezvládá ostřit na úplné blízko a je potřeba být tím pádem od objektu o kousek dál a pak vše funguje jak má. Nevýhoda ostření na blízko samozřejmě znamená i horší možnost focení makro snímků. Shrnutí Zenfone 6 mě velmi příjemně překvapil a je vidět, že za uplynulý rok ASUS nezahálel a skvělý Zenfone 5 ještě více vylepšil. Zenfone 6 je plnohodnotný konkurent telefonů jako jsou Xiaomi Mi 9, Honor 20 nebo i P30 od Huaweie. I když za Huaweiem zaostává v nočních snímcích, bohatě to vynahradí v krásných snímcích za dne. Pokud se vám nepříčí výklopný mechanizmus, vůbec se nemusíte bát zvolit si Zenfone 6 za svůj daily driver. A nezapomeňte, že pokud zadáte do konce května při nákupu v košíku kód „ZF6“, získáte od nás i něco navíc. Díky moc za sledování a čau u dalšího videa ...
Honor 20 ze zadní strany poznáte na první pohled. Vystupující semafor fotoaparátů je doplněn ještě o jeden speciální foťák na makra, který od sebe odděluje nápisy 48MP a AI Vision. Je tím pádem jasné, že těšit se můžeme na hlavní 48MP fotoaparát, poprvé použitý už u Honor View 20 a mnoha dalších zařízení, která letos přichází. Zadní strana není tentokrát gradientní a drží se čistě tmavě modré barvy. Vyleštěná vypadá opravdu krásně, ale na otisky prstů působí opravdu jako magnet. Pokud patříte mezi ty, kteří se nedokáží rozhodnout mezi tím jestli chtějí čtečku otisků prstů na zádech nebo na přední straně a nechtějí ty zatím ne moc přesné v displejích, mám pro vás jednu dobrou zprávu. Honor 20 implementoval čtečku do bočního zapínacího tlačítka podobně, jako to kdysi dávno měly modely Sony. Za mě je to výborné řešení, protože čtečka pod displejem nedělá telefonu velkou bradu a čtečka na zadní straně zas neztěžuje používání když je telefon třeba v autě v držáku. Čtečka funguje velice rychle a spolehlivě a odemykání obličejem jsem tím pádem ani nepoužíval. Honor 20 je vybaven IPS displejem, nad kterým je miniaturní notifikační dioda schovaná za mřížkou sluchátka. Musím 6,26” displej vyloženě pochválit. Je skvěle čitelný na sluníčku a jediné, co nepatrně vyrušuje, je průstřel v levém horním rohu. Hardware a software Po hardwarové stránce telefon pohání samozřejmě vlajkový Kirin 980 z domácí dílny, kterému sekunduje 6GB operační paměti a 128GB úložiště je pro vaše uživatelská data. V Antutu Benchmarku se telefon dostal na 286.000 bodů, což je naprosto dostatečný výkon pro jakoukoli hru či současně běžící aplikace. Jmenovitě odpověď na vaše časté dotazy – ano, PUBG I Fortnite si na něm v pohodě zahrajete a to dokonce I o trochu rychleji díky podpoře GPU Turbo 3.0, který má navíc za úkol ještě zlepšit rychlost grafického vykreslování. Já osobně bych ale na tomto místě raději viděl ten krásný 90Hz displej jako má Oneplus 7 Pro. Po softwarové stránce se můžete těšit na Android 9 Pie s nadstavbou Magic UI 2.1. Všechno běží naprosto rychle a plynule a jak často říkám, prostředí Huawei či Honor mi moc nevoní, ale tohle je věc vkusu každého jednotlivce. Další doplňková výbava je zde vytuněná na maximum. Nechybí 5GHz wifi, NFC, Bluetooth 5.0, Podpora Galilea. Naopak co nepotěší milovníky audia je chybějící jack 3,5mm nebo samotný mono zvuk z telefonu. Je sice hlasitý, ale na maximální úroveň na mě moc chrastí. Kde jsem byl naopak hodně, ale fakt hodně příjemně překvapený byl poslech ve sluchátkách prostřednictvím přibalené redukce. Zde máte možnost si prostřednictvím Huawei Histen nastavovat různá prostředí a při poslechu AC/DC jsem si opravdu připadal jak na koncertě. Honor 20 je dále vybaven baterií o kapacitě 3750 mAh, což v pohodě stačí na jednodenní výdrž a kousek. Jestli tedy jdete po práci ještě na nějakou párty, v pohodě si pak zavoláte taxíka domů, protože mě vždycky zbývalo po práci ještě nějakých 30%. Pokud je ale někdo z vás náruživý uživatel a baterka by mu náhodou nevydržela, k dispozici je ultra rychlé 22,5W nabíjení, které zvládne za 30 minut nabít baterii na 50%. Fotoaparát Někomu se možná může zdát, že na zadní straně vidí jen 3 fotoaparáty, ale ve skutečnosti tam jsou 4. Jak už jsem říkal v úvodu, tento malinkatý foťák je zde speciální 2MP se světelností f/2.4 a začnu rovnou s ním. Za mě osobně se jedná o takový trochu gimmick, protože daleko hezčního bokeh efektu dosáhnete použitím digitálního výřezu z hlavního foťáku. Hlavní foťák je 48MP se světelností f/1.8 a opět byl použitý senzor IMX586 od Sony. Tento senzor se zdá být velice dobře odladěn a ať už jej strčíte do View 20, Mi 9, Zenfonu 6, všude prostě produkuje výborné fotky. Nejinak je tomu i u Honoru 20. Za denního světla nemám fotkám téměř cokoli vytknout, vše je krásně ostré s dostatkem detailů a příjemně překvapí i při nedostatku osvětlení jak na standardní režim, tak na ten noční. Toto funguje díky tomu, že telefon spojí najednou 4px do jednoho a dosahuje pak skvělých 12Mpx snímků s vysokou světelností. V prostředí fotoaparátu si můžete zvolit i dvojnásobné přiblížení, které dobře funguje za dne, ale večer už pravděpodobně telefon používá výřez z plných 48Mpx, což má za následek horší fotky. Zkrátka a dobře, večer na zoom pokud možno nefoťte. Naopak příjemně můžete být překvapeni z 16MPx širokoúhlého foťáku z večerních fotek, kde jsem čekal daleko horší výsledky, ale foťák opravdu pozitivně překvapil. Přes den k širokoúhlému foťáku opět nemám větších výhrad. Čtvrtý objektiv je zde 2MPX pouze pro rozostření pozadí v portrétním režimu, no a a jak dopadlo video, na to se pojďte teď mrknout. Ač jsem původně čekal, že nejlépe si povede FULLHD při 30 snímcích za vteřinu, myšleno hlavně i kvůli nejjednodušší elektronické stabilizaci, nakonec se mi nejvíc líbilo 4K. I fullHD při 60 snímcích vypadá lépe nž právě FullHD při 30 snímcích, kde hlavní problém byl v divně se klepajícím obrazu a neustálém přeostřování. Vyloženě pozitivně překpvaila i přední kamera s hodně pěkným dynamickým rozsahem. Shrnutí Celkově je Honor 20 skvělý telefon a já už teď netrpělivě čekám jen na informaci od Honoru, kdy tento telefon uvede na český trh. Na oficiální konferenci byly uvedeny pouze ceny v dolarech, které by měly být 499$ za Honor 20 a 599$ za Honor 20 Pro. Pokud použijeme optiku kurzu Honor 20 Lite, který se již prodává, Honor 20 by měla vyjít na českém trhu na zhruba 12.000Kč, což bude dost obstojný konkurent zejména pro Huawei P30, Xiaomi Mi 9 nebo Zenfone 6. O uvedení na trh jak už Honoru 20, tak Honoru 20 Pro vás budeme ale ještě informovat. Tak díky za sledování a čau u dalšího videa. ...
Ahoj, jestli jste u nás poprvé, to vůbec nevadí. Já jsem Petr, dělám pro vás pravidelně recenze mobilů, tabletů, gadgetů atd a všechny recenzované produkty si u nás na eshopu www.huramobil.cz můžete přímo zakoupit. Třeba jako dnešní Honor 20 Lite. Pokud jej navíc koupíte do 31 května a zadáte v košíku kód „H20LITE“, získáte od nás i něco navíc. Link na produkty máte pěkně dole v popisku videa. A jestli nechcete o žádná další videa nebo kódy do košíku přijít, stačí dole stisknout tlačítko odebírat i s tím zvonečkem. Honor 20 lite přichází poměrně rychle po uvedení 10 Lite a sjednocuje označení hlavní modelové řady daného roku. V lednu byl představen View 20, dnes 20 Lite a už příští týden se můžeme těšit na uvedení dalších modelů řady 20 a 20 Lite bude z celé této série nejvíc odlehčený model. To jen z důvodu, abychom v tom označování měli jasno. Jak už je zvykem, po konstrukční stránce se zase jedná o skvělé provedení a zde není moc co vytknout. I když se zadní strana s krásným gradientem tváří skleněným dojmem, stále se jedná o plast. Na druhou stranu se pravděpodobně bude jednat o nějakou kvalitnější variantu, protože na rozdíl od Honoru 10 lite zde ani po týdnu používání nevidím škrábance. Na vrchní straně tentokrát chybí, pro Honor, tradiční IR port a je tu jen osamocený šuplíček na 2 sim nebo 1 sim a paměťovku. Jen si dejte pozor až jej budete vyndávat, do které dírky PIN strkáte, ať si nepropíchnete tu nesprávnou s mikrofonem. Co musím vyloženě pochválit je čtečka otisků prstů, která je na ideálním místě a funguje naprosto rychle a spolehlivě. Alternativně samozřejmě můžete využít odemykání obličejem, ale vzhledem k bezpečnosti to opravdu nedoporučuji. 6,21“ palcový displej je něco, co vás rozhodně potěší. Kapkovitý notch je opravdu minimální a rámečky jsou relativně úzké i když takový Honor 8X je umí ještě užší. FullHD + displej je vyroben technologií IPS a za svou cenu nabízí velice slušné barevné podání i svítivost. Na sluníčku tím pádem nebudete mít vůbec žádný problém. Vzhledem k tomu, že displej není Amoled, rozhodně neočekávejte žádné Always On režimy. Pro tyto případy většina výrobců implementuje alespoň notifikační diodu, ale tady na ní bohužel tak nějak zapomněli. Po hardwarové stránce telefon pohání Kirin 710, což už mi připadá trochu schizofrenní. Honor, potažmo Huawei se prostě tento procesor rozhodli dávat do všech telefonů v cenovém rozpětí 4500 až 9000 a mě to připadá trochu škoda. Ne, že by ten procesor byl špatný, to vůbec ne, ale nabízet telefony se stejným výkonem v tak širokém cenovém spektru je prostě škoda. Honor 20 lite dosahuje se svými 4GB RAM a 128 GB úložištěm v Antutu Benchmarku score 128.000 bodů, což je na svou průměrný výkon. Telefon pohání Android 9 Pie s vlastní nadstavbou a vše běhá naprosto plynule. Dokonce jsem byl překvapený, že i lehce plynuleji než tomu bylo nedávno u P30 lite. Dost často se mě i ptáte, jestli tento telefon je na hry. Samozřejmě hry si na něm zahrajete bez problému, ale maximální detaily musíte v tomto případě oželet. Na to je daleko vhodnější třeba Honor Play. V každém případě tento telefon za svou cenu může být velice univerzálním pomocníkem pro běžné použití a právě 128GB interní paměti je dostatečné na spoustu písniček nebo fotek. Z další hardwarové výbavy v telefonu najdete Bluetooth ve verzi 4.2 a NFC pro bezkontaktní platby. Naopak chybí 5GHz wifi nebo podpora navigačního systému Galileo. Na svou cenu mě docela mile překvapil i zvukový výstup. Mono repráček hraje dostatečně nahlas a ani moc nechrčí. Na Motorolu G7 Plus to ale rozhodně nemá. Teď se dostávám ovšem, alespoň za mě, k největší slabině Honoru 20 Lite a tím je na spodní straně přítomnost microUSB konektoru. Evoluce jde dopředu a to co jsem v této cenové třídě prominul v loňském roce už zkrátka letos prominout nemůžu. Na druhou stranu, pokud máte doma tunu starých nabíječek, které nechcete měnit za modernější USB-C, možná vám moje výtka může připadat naopak jako výhoda. Co se týká baterie, k dispozici je lehce nadstandardních 3400mAH a vzhledem k přísnému battery managementu je výdrž závislá na způsobu používání víc než kdekoli jinde. Při střídmějším používání se dostanete na 2 dny provozu, ale to je extrém na který bych raději nespoléhal. Každopádně při normálním používání večer dorazíte domů a ještě vám nějakých 30% zbývá, což je pohoda. Honor 20 lite je vybavena soustavou 3 fotoaparátů, přičemž hlavní je 24MPX se světelností f/1.8, druhý širokoúhlý se světelností f/2.2 a třetí je pouze 2MP pro rozostření pozadí. Za denního světla jak hlavní foťák, tak širokoúhlý podává velice dobré výsledky a má celkem slušný dynamický rozsah. Při porovnání s P30 lite byly fotky jednou lepší z P30 lite, jednou zase z Honoru 20 lite a to právě z obou foťáků. Rozdíl se začne projevovat až v noční fotografii, kde P30 lite vítězí na plné čáře. I u Honoru 20 lite stále dostáváte relativně použitelné fotky ale s ubývajícím světlem se to právě na rozdíl od P30 lite rapidně zhoršuje. K dispozici je samozřejmě i noční režim, ale rozdíl není moc znatelný. Za denního světla se mi barevné podání z obou fotoaparátů opravdu líbilo stejně tak jako podání detailů. Za tohle musím Honor, stejně jako Huawei pochválit, že nepěkně přesaturované snímky jsou minulostí a z denních fotek budete opravdu mile překvapeni. Teď už se ale pojďme mrknout ven na video. Sami jste viděli, jak obraz vypadá při videu. Jak přední, tak zadní kamery podávají ostrý obraz a hlavní výtku mám u přední kamery k dynamickému rozsahu. Budova za mnou byla přepálená tak, že nebylo ani pomalu poznat, že je to budova. Na druhou stranu obličej byl dobře exponovaný, celou dobu ostrý a zvuk byl také na docela slušné úrovni a o to asi jde u předních kamer především. Ze zadní kamery jak při 60 i 30 fps byl obraz v pořádku, příjemně překvapilo i rychlé a spolehlivé ostření a jediné, co telefonu chybí je jakýkoli druh stabilizace. Honor 20 lite můžete dostat ve 3 barevných provedeních – černá, červená a modrá, samozřejmě s těmi gradientními odstíny za cenu 6.990,-. Teď asi ode mne budete čekat nějaké závěrečné shrnutí. Honor 20 lite je dobrý telefon, na svou cenu podává ve foťáku lehce nadstandardní výsledky vzhledem k průměru trhu. Je ale pravda, že za tyto peníze seženete i lépe fotící telefony. Na druhou stranu fotoaparát není alfou a omegou toho, kde se láme skvělý telefon versus špatný telefon. Honor 20 lite má totiž stále co nabídnout v podání velmi dobré výdrže, krásného designu a skvělého displeje. A to bych málem zapomněl na vaše oblíbené FM rádio, které tu samozřejmě je. V každém případě konkurence je v této cenovce obzvlášť nabitá a i když se mi Honor 20 lite líbí, osobně bych jej raději viděl s cenou do 6 tisíc korun. T ...
Nejde začít ničím jiným, než obřími rozměry Galaxy A70, která je daleko větší než třeba iPhone XS Max a ještě o trochu větší než Galaxy Note 9 a aktuálně se tak jedná o největší mobilní telefon Samsung. Je tím pádem nad slunce jasné, že tento telefon rozhodně nemíří na příznivce kompaktních telefonů, ale naopak na konzumenty multimediálního obsahu, včetně her, a těm se tento telefon bude proklatě líbit. Konstrukční zpracování je na špičkové úrovni, o tom žádná, i když vytknout by se samozřejmě daly na svou cenu plastové rámečky. Záda jsou poté z materiálu, kterému Samsung říká Glastic – neboli kombinace vlastností plastu a skla. Víceméně se však nejedná o žádné překvapení, protože tento materiál se line celou řadou A od základních modelů až po ty nejvyšší. Uvidíme pak už jen z jakých materiálů dorazí model A80. Co musím vyloženě na A70 pochválit jsou zapuštěné čočky fotoaparátů, díky nimž se telefon na stole vůbec nekýve. Ovládací prvky jsou umístěny všechny na pravé straně a dá se na ně celkem dobře dosáhnout. Na protější straně se u vyšších modelů Samsungu nachází Bixby tlačítko. To zde není, ale najdeme tu plnohodnotný slot na 2 SIM a 1 paměťovou kartu a tím pádem nemusíte řešit žádné kompromisy. Displej 6,7“ FHD+ SuperAmoled displej je něco, co vás na tomhle telefonu rozhodně bude bavit svou velikostí, která telefon přímo předurčuje ke hraní her nebo sledování filmů. V tomto ohledu jsem byl maximálně spokojen. O trochu slabší už to bylo se světelností, která na maximální úroveň bohužel nedosahovala úrovně třeba nižší Galaxy A40. To se samozřejmě projeví negativně na přímém slunečním světle, kde bude čitelnost o trochu horší. Druhou výtku mám k barevnému podání, kde celý telefon je situovaný do teplejších tónů, které si sice můžete upravit v menu, ale i když nastavíte telefon do maximálních studených barev, bílá má stále nádech žluté. Ani jedna z výtek není nic dramatického, ale pro pořádek je to důležité zmínit, stejně tak, jako že minimálně ta druhá výtka se dá opravit v příštích aktualizacích. V příští aktualizaci se dá, podobně jako na Galaxy A50, upravit i čtečka otisků prstů přímo v displeji, jejíž rychlost a spolehlivost by si také zasloužila zlepšit. Hardware a software Poměr cena/výkon je něco, kde Samsung do minulého roku u své střední třídy docela pokulhával. Tomu je naštěstí konec a Galaxy A70 musím za hardware rozhodně pochválit. I když můžeme, zejména u Xiaomi, vidět za uvedenou cenu i lepší výbavu, já osobně jsem tady se Snapdragonem 675 v kombinaci se 6GB RAM a 128GB úložištěm nadmíru spokojen. V Antutu se telefon dostává na 165.000 bodů, což je dostatečný výkon pro jakoukoli hru včetně PUBG, Fortnite, Asphalt a tak dále. Spokojený jsem i po softwarové stránce, protože telefon pohání Android 9 Pie s vlastní nadstavbou OneUI a alespoň za mě se jedná v tuhle chvíli o nejoblíbenější nadstavbu, kterou můžu dnes na Androidu dostat. Pokud se Samsung ještě polepší s rychlostmi aktualizací na novější verze, bude to naprosto ideální. Na výborné úrovni je i sekundární výbava, protože tu najdete všechno na co si vzpomenete. Ať už se jedná o 5GHz Wifi, NFC, podpora Galilea, všechno tohle tady je a navíc pro některé naše HuráFans, je tu i FM rádio. Naopak co tu nenajdete, je jakýkoli stupeň odolnosti nebo notifikační diodu, kterou ale spolehlivě nahradí Always On displej. Z čeho jsem byl na svou cenu trochu zklamaný je reproduktor, jehož maximální hlasitost je nižší než jsem čekal a na tuto maximální hlasitost občas celkem chrastí. To však můžete eliminovat poslechem přes drátová sluchátka nebo bezdrátově díky Bluetooth 5.0. Multimediální obsah a hry si samozřejmě žádají velkou baterii. Samsung naštěstí měl toto na paměti a proto Galaxy A70 pohání baterie o obří kapacitě 4500mAh. Není žádný problém se dostat na 2 dny provozu a ještě vám nějaké to procento zbyde i když samozřejmě záleží, co budete na telefonu dělat. Nonstop hraní nebo sledování filmů na maximální jas je samozřejmě schopno telefon vybít podstatně rychleji. Naštěstí je ale k dispozici Super Fast Charging prostřednictvím USB-C portu a tato nabíječka je samozřejmě v balení. Fotoaparát a video Samsung Galaxy A70 disponuje na zadní straně soustavou 3 fotoaparátů. Hlavní o velikosti 32MPX se světelností f/1.7, druhý širokoúhlý se světelností f/2.2 a třetí je zde pouze 5MPX pro rozostření pozadí. Hlavní foťák i širokoúhlý dokážou za dne vykouzlit opravdu hezké fotky a budete s nimi opravdu spokojeni. S tím širokoúhlým určitě, hlavní má občas tendenci dělat scénu světlejší než ve skutečnosti je. To znamená, že občas fotky vypadají, jako kdyby měly o půl až jeden stupeň nastavenu větší expozici než je potřeba. Podobný neduh se pak projevuje i u večerní fotografie, kdy si hlavní foťák neumí poradit s objekty vyzařující světlo. Celou scénu následně přeexponuje a třeba při porovnání s jiným telefonem pak nevypadá fotka úplně pěkně. Na druhou stranu, tohle je přesně softwarová věc, která se dá poměrně dobře ošetřit v jakékoli další aktualizaci. Pro úplnost informací jen říkám, že fotky ze širokoúhlého foťáku vás nijak nenadchnou, ale to u žádného přístroje. Širokoúhlé foťáky prostě nejsou na večerní scény určeny. Video umí Galaxy A70 natáčet až ve formátu 4k při 30 snímcích za vteřinu a ve svých vlajkových lodích jej Samsung zvládá na jedničku. Tak se pojďme mrknout ven, jak je na tom tady. Podle očekávání je to samozřejmě slabší a celkem zamrzí absence stabilizace, která se propracovává už i do nižších segmentů telefonů. Optická se ještě pod 10.000, kromě pár výjimek, moc nevidí, ale ta elektronická ji dokáže právě i u levnějších strojů poměrně dobře nahradit. I když se mi video na FHD při 30 snímcích zdálo stabilizovanější než na ostatní režimy, stále to má k plynulému videu na spoustu konkurenčních telefonech poměrně daleko. Shrnutí Kdybych měl Samsung Galaxy A70 shrnout, jedná se o velice dobře postavený telefon, který má jasné určení – konzumenti obsahu a hráči her. Skvělý displej a velká baterie k tomu přímo předurčují. Výborně se bude hodit třeba i řidičům z povolání nebo třeba řidičům Uberu. Všude tam oceníte dostatečný výkon a velký displej. Konkurence na poli foťáku a poměru cena/výkon však nikdy nespí a co může být obstojné dnes, nemusí být dostačující zítra. Galaxy A70 si tak zaslouží celkem dobré vysvědčení a kdybych měl dát známku jako ve škole, asi bych dal s odřenýma ušima 2-. Rozhodně se tedy nemusíte bát si Galaxy A70 za 10.490,- koupit a nezapomeňte, že s kódem do košíku „GALAXYA70“ vás u nás čeká i malý dárek po dobu dvou týdnů od vydání recenze. ...
Po stránce designu se mi nová S10+ prostě neskutečně líbí a je tu pár zásadních změn oproti S9. První změnou je přestěhování čtečky otisků prstů ze zadní strany do displeje, druhou je eliminace vrchního rámečku, kde se skrýval foťák a jeho přestěhování do výřezu, který je dvojitý oproti standardní S10. O kvalitě 6,4” Dynamic AMOLED displeje nemá cenu pochybovat. Zkrátka a dobře se jedná o nejlepší displej, který v současnou chvíli můžete v mobilním telefonu dostat. Světelnost a čitelnost na sluníčku nemá konkurenci a s přehnaným barevným podáním se Samsung po letech také celkem umoudřuje. Jak již jsem zmínil, v displeji je čtečka otisků prstů, oproti konkurenci sice ultrazvuková, ale rychlosti klasických čteček na zádech zatím nedosahuje. Po stránce výbavy je zde zase to nejlepší, co může být. Samsung v EU sází na své Exynosy 9820, které dosahují v Antutu v našem podání nějakých 340.000 bodů, což je nadneseně dostatečný výkon na hraní Asfaltu s PUBG dohromady a o výkon se tím pádem nemusíte obávat. Pro fajnšmekry se tento telefon vyrábí v kapacitách až 12GB RAM a 512 interního úložiště, ale běžný smrtelník se úplně v pohodě spokojí se standardní konfigurací 8/128 GB, kterou může ale i rozšířit o paměťovou kartu. Po softwarové stránce telefon pohání nové OneUI ve spolupráci s Androidem 9 Pie, které doznalo výrazných změn, zejména pro ovládání jednou rukou. Vše je rychlé, intuitivní a nemůžu si opravdu na nic stěžovat. Oproti menší S10 je zde i daleko větší baterie, která má kapacitu 4100 mAh a v praxi s telefonem vydržíte fungovat s velkou zátěží bez problému celý den a když přicházíte večer domů, pořád ještě nějakých těch 20% zbývá. Pro střídměji fungujícího uživatele nebude asi úplně problém se dostat na 2 dny provozu, ale přece jen je to něco, jako strachovat se o to, kde je pumpa když vám zbývá u auta v nádrži dojezd na 10km. No a když jsme u těch aut, nabíjení je zde rychlé, 25W, ale přece jen svojí Teslu dobijete o kapánek rychleji. Co musím dalšího na tomto telefonu pochválit je zvuk. Díky stereo reproduktorům vepředu a na spodní straně je poslouchání hudby a sledování videí skvělé a upřímně řečeno, stejně jako si zvyknete na notch, po chvíli přestanete vnímat i ten průstřel. Zvuk je čistý, výšky a basy jsou také v pohodě a po stránce zvuku není jednoznačně co vytknout. No a pro milovníky hudby je zde samozřejmě i tradiční zdířka na 3,5mm jack. Z dalších vlastností je pak přítomnost Wifi 5G, NFC, GPS včetně Galilea předpokládám asi samozřejmostí. Fotoaparát Teď už ale pojďme na foťák. Jen pro úplnost, zadní čočky jsou stejné jako na S10, tím pádem 3 v konfiguraci základní, širokoúhlý a zoomový. V předním výřezu je netypicky dvojitý průstřel, kde S10+ je jeden z mála telefonů, kde kromě toho klasického dostanete ještě druhý širokoúhlý a tak si kromě normálního selfička můžete udělat ještě grupíčko. Hlavní zadní foťák je vybaven opět proměnlivou clonou o velikosti f/1.5 nebo f/2.4 a jestli si vzpomínáte na moje porovnání s P30 Pro, denní fotky se mi zkrátka líbí daleko více než na P30 Pro. Není tu přehnaný postprocessing, přeostřování, přehánění s kontrastem – toho všeho se zkrátka v S10+ obávat nemusíte. Samozřejmě je tohle věcí vkusu a většina lidí preferuje překrásné barevné přeostřené fotky, ale čím víc a častěji člověk fotí, tím víc pak oceňuje když se fotografie blíží realitě. V každým případě je tohle hodně subjektivní věc a připravuju pro vás velké porovnání 5 telefonů, kde přesně jsou vidět rozdíly v přístupu k postprocessingu. Zpátky ale k fotkám. Za denního světla jsou fotky ze všech 3 foťáků bez problému, večer už na zoom i širokoúhlý rovnou zapomeňte – to platí tady i u P30. Hodně zajímavý je ale hlavní foťák, který dostal s poslední aktualizací noční režim a rozdíl mezi nočním režimem a klasickou fotkou je znát daleko víc než třeba u P30, kde fotka bez nočního režimu se mi líbila kolikrát víc než s nočním režimem. Tady je to přesně naopak. Dětské hřiště, které na hlavní foťák bylo bez detailů se v nočním režimu úplně rozsvítí. Stejně tak temná ulice nebo Žižkovská věž. Všechno najednou je daleko světlejší. Ano, na P30 Pro to má sice ještě daleko, ale musím říct, že slušný pokrok kupředu. S10+ má taky opravdu jedno z nejlepších natáčení videí (mrkněte do videa na konci článku). Pokud jste poslouchali ve sluchátkách, můžete slyšet, jak skvěle je na tom při videu i zvuk. Obzvlášť se mi líbilo prostorové přibouchnutí dveří v pozadí, když jsem testoval přední kameru. Zkrátka a dobře, jak už i zaznělo v porovnávačce, tam, kde ztrácí S10 v nočních fotkách oproti P30, to vám víc než bohatě nahradí ve videu. Shrnutí S10+ je zkrátka skvělý telefon a vy víte, že vedle iPhonu nosím v druhé kapse fialovou S9+, pokud teda zrovna netestuju nějaký jiný telefon. Dostal jsem tento týden jednu zajímavou otázku a to jaký telefon bych si já osobně ze všech těch Androidů vybral. No a protože, jak všichni víme, dokonalý telefon neexistuje, hodně bych váhal mezi P30 Pro a S10+. Nakonec bych ale přece jen kvůli videu raději šáhnul po S10+. To je ale čistě moje subjektivní rozhodnutí, které naopak fanoušek fotografie může mít zase úplně jinak. U nás si můžete zakoupit Samsung Galaxy S10+ v zelené, bílé a černé barvě s 8GB/128GB za 25 990 Kč. Schválně mi to napište vy dolů do komentářů, jaký telefon byste vybrali vy. ...
Po konstrukční stránce se jedná o hliníkové tělo kryté Gorila Glass a na spodní i vrchní straně se P30 Lite drží zploštělé designové linky dražších modelů. Oproti nim ale P30 lite na stole stojí, ale to je samozřejmě nepodstatné. Tlačítko zapínání a hlasitosti je na pravé straně a hybridní slot na 2SIM nebo 1SIM a 1 paměťovku je na netypickém místě na vrchní straně telefonu. Pozor si jen dejte při vyndavání šuplíčku, která dírka je mikrofon a která slouží na vyndání SIM karty. Když se podíváte na zadní stranu, trochu zamrzí přítomnost čtečky otisků prstů, protože tu jsme už třeba u Xiaomi MI 9 SE nebo Samsungu Galaxy A50 zvyklí vidět v displeji. Tady je ale pořád na zadní straně, ale je velice rychlá a spolehlivá. 6,15“ IPS displej s kapkovitým notchem je už dnes takový standard. Displej svítí krásně, vše je dobře čitelné, dobře kalibrované, na sluníčku viditelná a tak dále, ale přece jen si musím trochu rýpnout. Rámečky třeba u Honoru 8X jsou tenčí, Xiaomi Mi 9 SE nebo Samsung Galaxy A50 už v této ceně nabízejí SuperAmoled displeje s ambientními režimy a přítomnost notifikační diody, která je navíc opravdu titěrná to nezachrání. Neberte to tak, že bych displej hanil, on je opravdu dobrý, jen prostě konkurence nabízí za stejnou cenu trochu víc. Po hardwarové stránce to je tak trochu podobné. P30 lite je vybavena Kirinem 710, což je stejný procesor tikající třeba v P Smartu 2019, který ovšem stojí pod 5.000 Kč. V kombinaci se 4GB RAM se v Antutu dostanete lehce přes 130.000 bodů. To sice není úplně špatný výsledek, ale přece jen stejně drahá A50 od Samsungu je na tom o 20.000 bodů lépe. A to je pro mě asi největší šok poslední doby, že za stejnou cenu předstihl model Samsungu model Huaweie v hrubém výkonu. Samozřejmě hrubý výkon je jedna věc, druhá je plynulost prostředí a rychlost jednotlivých aplikací. Plynulost prostředí je samozřejmě s novým Androidem 9 Pie v kombinaci s EMUI od Huawei rychlá, ale občasným záškubům v animacích se občas nevyhnete a na hry v plných detailech samozřejmě rozhodně zapomeňte. Alespoň potěší ale 128GB úložiště, což je dostatek pro drtivou většinu uživatelů. Fotek a videí se vám tam vejde opravdu přehršel. Co naopak zamrzí je přítomnost Bluetooth pouze ve verzi 4.2 nebo absence Galilea. Na opačnou stranu, alespoň zde je přítomna 5GHz Wifi a NFC pro bezkontaktní platby. Na spodní straně P30 Lite najdeme USB-C konektor, což značí i rychlé 18W nabíjení baterie o kapacitě 3340mAH. Huawei má docela přísný power management a tak počítejte, že baterie vydrží oproti konkurenci relativně dlouho. Při běžném používání se dostanete na 1,5 dne provozu. 2 dny dáte, ale to už je potřeba telefon používat opravdu střídmě. V každém případě jsem po jednom dni vyčerpal zhruba 2/3 baterie a to jsem se nijak extrémně nešetřil. Jedna informace, kterou možná ne každý ví, je že Huawei používá svůj vlastní rychlonabíjecí režim zvaný SuperCharge a tím pádem nejrozšířenější nabíječky s režimem QuickCharge budou nabíjet pouze standardním pomalým režimem. Fotoaparát P30 Lite je vybavena soustavou 3 fotoaparátů v kombinaci 48MPX hlavního se světelností f/1.8, druhého 8MPX širokoúhlého se světelností f/2.4 a třetí objektiv je zde pouze pro rozostření pozadí. Co je důležité zmínit hned na začátku, že fotky vypadají diametrálně jinak, pokud si je prohlížíte na displeji telefonu a pokud je následně přenesete do počítače a prohlížíte na velkém monitoru. Ne, že bych to nikdy dělal jinak, ale tady jsem byl fakt hodně mile překvapen, jak skvěle fotky vypadají na displeji telefonu na svou cenovou kategorii. Samozřejmě, že po přenesení do počítače se už projeví více neduhů, ale pořád se jedná o jeden z nejlepších telefonů ve své kategorii co se týká fotografie. Proč jsem říkal, že v počítači vypadají fotky jinak než na displeji telefonu? Musím totiž hodně pochválit Huawei za to, že výrazně pokročil s postprocessingem fotek. Právě v počítači fotky vypadají mnohem reálněji, nejsou přesaturované s extrémně vytaženým kontrastem tak, jak mají některé asijské firmy často ve zvyku a zkrátka vypadají daleko lépe. To ale neplatí na displeji mobilu, kde pořád přikrášlené jsou – ale jak často říkám, to je to, co uživatelé chtějí, takže vlastně proč ne. V každém případě, za dne vypadají fotky ze všech 3 foťáků na svou třídu opravdu výborně a jediný problém, na kterém se dá samozřejmě ještě zapracovat spatřuji za šera. Vypadá to jak kdyby telefon vyhodnocoval scénu den/noc a podle toho zapojoval vytahování stínů na zapnuto/ vypnuto. Za šera totiž na všech 3 foťácích jsou stíny moc tmavé bez zachování téměř všech detailů. Jakmile ale nastane noc, režim se zapne a to je přesně doménou všech telefonů série P30 a fotky vypadají na svou třídu opravdu výborně a konkurenci nechávají daleko za sebou. Pokud byste chtěli docílit ještě lepších fotek, zapojit můžete i přímo noční režim, který provádí sérii snímků, kterou následně složí do jedné výsledné fotky. Funkce je to skvělá, fotky vypadají opravdu ještě lépe, ale berte v potaz, že není vhodná na pohyblivé objekty, ale spíš na krajinky. Mohlo by se vám pak stát, že podobně jako já připravíte někoho o hlavu. Většinu fotek jsem fotil vždy na hlavní foťák, zoom a širokoúhlý, přičemž fotky z hlavního a zoomu jsou podobné, protože u zoomového se jedná o digitální výřez z hlavního. Dramatický rozdíl je samozřejmě u širokoúhlého, který je kvůli své světelnosti večer jen obtížně použitelný a fotky jsou víceméně z něj k ničemu. Na druhou stranu, toto je očekávané, protože i u vlajkových lodí širokoúhlé foťáky jsou na tom večer podobně. Teď se pojďme mrknout ven na video. Jak jste viděli, video opět není úplně prioritou P30 lite, ale to je věc, ve které pokulhává i dospělá P30, takže by bylo dost divné, kdyby na tom byla odlehčená verze Lite lépe. Ze zadní kamery lze natáčet jen fullhd 60fps nebo 30fps, kdy telefon zapojí i elektronickou stabilizaci. Zapojí, samozřejmě je to lepší, než kdyby tam nebyla, ale třeba takové Xiaomi Mi 9 SE je na tom daleko lépe. Shrnutí Huawei P30 lite můžete mít ve 3 barevných provedeních – černá, gradientní modrá a bílá za cenu 8.990,-. Pokud ji předobjednáte do 12.5. dostanete k ní ještě repráček Huawei zdarma a pokud navíc zadáte u nás v košíku kód „P30LITE”, dostanete speciálně od nás zase něco navíc. No a kdybych měl P30 lite shrnout? Jako vždy vám říkám o každém telefonu holou pravdu v čem je dobrý a v čem je třeba jiný telefon lepší. Univerzální doporučení neexistuje a rozhodněte se vy sami, čemu dáváte přednost. Huawei P30 lite za svou cenu nabízí oproti stejně drahé konkurenci skvělý displej, ovšem bez always on a čtečky v něm, výkon procesoru je na úrovni P Smart 2019, což je asi největší škoda, na druhou stranu oproti němu má 4GB operační paměti a velké 128GB úložiště. Ve výkonu jej ale za svou cenu porazí i Samsung Galaxy A50, což je asi největší překvapení v tomto ohledu. Na druhou stranu nabízí Huawei P30 lite opravdu skvělý fotoaparát na svou cenu, který zmíněné výtky vyrovnává a cenu 8.990,- si tedy bez problému obhájí. ...
Samsung design rozhodně umí, o tom žádná a podle toho vypadá i Galaxy A40. Zpracování je tím pádem na velmi vysoké úrovni a někteří z vás by ani nepoznali, že se jedná o kombinaci plastů. Konkrétně tělo telefonu je plastové a záda, která vypadají jako skleněná jsou ve skutečnosti z materiálu, který nazval Samsung v letošním roce glasstic. Jedná se o materiál, který kombinuje vlastnosti skla a plastu. Mělo by tím pádem být odolnější než sklo a tvrdší než plast. Musím říct, že za dobu testování se mi jej poškrábat nepodařilo. Materiálům pak samozřejmě i odpovídá váha celého zařízení. Minulé kompaktní Xiaomi Mi 9 SE vážilo nějakých 155 gramů a tady jsme se dostali jen na 140 gramů. Vím, že design je hodně subjektivní záležitostí, ale mě osobně se nelíbí zvolená barva rámečku. Asi bych zvolil něco jiného než tuto šedivo-antracitovou barvu. Na pravé straně je jak jinak než zapínací tlačítko s kolébkou pro ovládání hlastosti. Oboje je na ideálním místě a vzhledem k velikosti telefonu nemusíte nikam ručkovat. Na protější straně, kde u vyšších modelů bývá tlačítko Bixby, pak najdete slot na plnohodnotné 2 SIM + paměťovou kartu. Čtečka otisků prstů na zadní straně je rychlá a spolehlivá a alternativně ji lze nahradit odemykáním obličejem. To jsem však odemknul i fotkou a proto jej používat nedoporučuji. Jestli vás ale na tomto telefonu bude něco hodně bavit, je to stejně jeho kompaktní provedení, které asi nejvíce rozměry odpovídá dávné Galaxy S5. Samsung, jakožto vrchní dodavatel displejů spoustě výrobců, sám sebe samozřejmě neodbyl a vybavil Galaxy A40 5,9“ fullHD SuperAmoled displejem s opravdu tenkými rámečky. Barevné podání skvělé, pozorovací úhly skvělé, svítivost na svou třídu výborná, tak kde je sakra ten háček? On je schován v chybějící funkci Always On, kterou se Samsung z neznámých důvodů rozhodl pro tento telefon nenabídnout. Zachránit by to šlo ještě zabudováním notifikační diody, ale bohužel ani ta zde není a proto budete holt odkázání telefon vždy zapnout, abyste zkontrolovali zmeškané události. Na druhou stranu, uživatelé iPhonů s OLED displeji jsou na tom úplně stejně. Hardware a software Po hardwarové stránce telefon pohání procesor z vlastní dílny s názvem Exynos 7885 v kombinaci se 4GB RAM a 64GB úložištěm. V Antutu si tato kombinace vysloužila necelých 110.000 bodů, což opravdu na svou cenu není nijak závratné číslo. Třeba Honor 8X se 128GB úložištěm dosáhl za stejnou cenu 140 tisíc bodů nebo o 2 tisíce levnější P Smart 2019 se 3GB RAM dosáhl úrovně 130.000 bodů. Rozhodně je tedy zde prostor pro zlepšení. Abych byl ale k Samsungu fér, A40 je vybavena nejnovějším Androidem 9 s nadstavbou OneUI a všechno běhá naprosto plynule. Samozřejmě, že hry jako Asfalt nebo PUBG si na tomto telefonu na nejvyšší detaily nezahrajete, ale při nižších to pořád hratelné je. Vzhledem k velikosti displeje, je ale tento telefon stejně spíš určen pro nenáročné dámy než skalní pařany. Z dalších vlastností, které rozhodně ale stojí za zmínku je přítomnost 5GHz Wi-Fi, Bluetooth 5.0, Galilea, jacku na 3,5mm nebo oblíbeného FM rádia. To samozřejmě funguje až po připojení sluchátek, která jsou v balení. Co ale v balení naopak chybí je ochranné gelové pouzdro. To můžete ale bez problému zakoupit u sponzora naší dnešní recenze, značky Cellfish, která se specializuje na prémiové a odolné kabely, ochranná skla na všechny druhy telefonů a nebo na gelová pouzdra. Čím kompaktnější telefon, tím samozřejmě kompaktnější, chcete-li menší baterka. Ta má zde hodnotu 3100mAh, což v těchto rozměrech displeje bez problému stačí na 1 den plného provozu a ještě kousek zbyde. K dispozici je ale i rychlé, 15W nabíjení prostřednictvím USB-C, které telefon dobije z 0 na 50% zhruba za půl hodinky. Jestli by tedy náhodou došla baterka v průběhu dne, dobití je opravdu rychlé. Fotoaparáty Samsung Galaxy A40 je vybaven soustavou 2 fotoaparátů, hlavní o rozlišení 16MPX se světelností f/1.7 je doplněn ještě druhým širokoúhlým o rozlišení 5MPX a světelností f/2.2. Asi se budu opakovat, ale je to stejná pohádka jako u všech telefonů v této cenové kategorii. Z hlavního foťáku lezou za dne na svou třídu dobré fotky a s ubývajícím světlem je to samozřejmě už horší. Občas dokáže na svou cenu hlavní foťák právě za horšího světla I mile překvapit, ale jsou to zhruba tak 2 fotky z 10. Mile překvapit samozřejmě na svou třídu, fotky Mi 9 nebo S9 ale samozřejmě nečekejte. Širokoúhlý foťák je na tom za dne velice podobně, i když dynamický rozsah už je o poznání horší. Večerní fotky jsou z šíra upřímně téměř nepoužitelné, ale to ani nebyl záměr, takže takový výsledek je celkem předvídatelný. Daleko víc mě mrzí, že stále není implementován na širokoúhlou kameru autofocus a musíte se tím pádem spokojit s pevným ostřením. Pochválit musím Samsung za spoustu režimů pro focení včetně živého zaostření neboli portrétního režimu, kde můžete efekt rozostření následně měnit I po vyfocení. Vzhledem k absenci zoomového foťáku nebo čočky pro detekci hloubky je však výsledný efekt, řekněme průměrný. Pokud hodláte s tímto telefonem natáčet video, tak byste měli vědět, že režimy jsou poměrně omezené, telefon nepodporuje ani 4k a ani 60fps ve fullHD. Musíte se tedy spokojit s jedním jediným režimem a to jak dopadl se pojďte podívat ven. Jsem zpátky a opravdu poměrně zamrzí absence 4k, protože v této cenové kategorii je již spousta telefonů se 4k rozlišením. Na druhou stranu u fullHD ze zadní kamery opravdu velice pozitivně překvapila stabilizace obrazu. Naopak je vidět, že telefon velice pomalu přeostřuje a občas je potřeba mu ručně určit ostřící bod. Celkově však mám z videa velice pozitivní dojem a i když vypadá obraz plochý, je to ideální startovní bod pro ty, kteří by jej chtěli následně lehce upravit v postprocessingu. Shrnutí Samsung Galaxy A40 se dodává ve 4 barevných provedeních černá, modrá, oranžová a bílá za cenu 6.499,- a zakoupit jej můžete jako vždy u nás na www.huramobil.cz. Pokud navíc zadáte do 10.5. u nás v košíku kód „SAMSUNGA40“, získáte jako vždy opět něco navíc. Když bych měl A40 celkově shrnout, jedná se o velice dobře konstrukčně zpracovaný telefon se skvělým displejem s tenkými rámečky a celkově velice kompaktním provedením. Po stránce hardwaru jsou v této cenovce však daleko lepší telefony. Ať už je to Xiaomi Redmi Note 7, Mi 8 Lite, Honor 8X, Huawei P Smart 2019, vždy dostanete daleko lepší výpočení výkon. Tady ale pořád máte velice slušný telefon ve velice kompaktním provedení. Volba je samozřejmě jako vždy na vás a upřímně vám ji vůbec nezávidím. ...
Na telefonu mě baví hlavně rozměry. Spousta lidí dost dlouho volá po kompaktním telefonu a ano, stále se dá koupit Xperia XZ2 Compact, někde možná ještě iPhone SE, ale už je to přece jen trochu retro s malými displeji ve velkých rámečcích. To, co vás totiž bude na tomhle Mi 9 SE bavit, je jeho velikost. Samozřejmě pořád je to daleko větší než oba zmíněné telefony a bavíme se tady pořád o rozměrech zhruba iPhonu X nebo Samsungu S10e, ale oproti obrovským pádlům posledních dob je to celkem vítaná změna. A ta je i ve váze. Tento „drobeček“ totiž váží jen 155g a to je o 20g méně, než právě zmíněný iPhone X. Krásné hliníkové tělo Gorilla Glass 5 a celkové zpracování je na velmi vysoké úrovni. Foťáky z těla, stejně jako na spoustě jiných zařízení, vyčnívají, ale v klidu je srovnáte přibaleným pouzdrem. SuperAmoled displej dosahuje rozměrů 5,97“, což na kompaktní rozměry moc nevypadá, ale vemte v úvahu, kam až se posunuly rámečky. Ty jsou zde opravdu tenké a tím pádem se toto zařízení může rovnat svou velikostí starším 5“ zařízením. Další skvělou věcí v této cenovce je již zmíněný Super Amoled displej, díky kterému můžete zapnout ambientní režim a veškeré dostupné notifikace o zmeškaných událostech máte přímo na zhasnutém displeji. Notifikační dioda už tím pádem není potřeba a Xiaomi ji jednoduše vynechalo. Léto se nám blíží a s ním i ostré sluníčko nejen na chorvatských plážích a to znamená jednu důležitou věc pro mobily. Dobrou čitelnost na sluníčku, a ta je naštěstí u Mi 9 SE na velmi vysoké úrovni. A pak je zde ještě jedno „next big thing“ a tím je čtečka otisků prstů v displeji. To si SE vypůjčilo z dospělejší Mi 9 a tím pádem se jedná o čtečku optickou, podobně třeba jako na Samsungu A50. Tady ale funguje daleko rychleji a přesněji. Po hardwarové stránce MI 9 SE pohání poměrně neznámý Snapdragon 712, který v Antutu dosáhl výsledku necelých 180 tisíc bodů. Výsledek je to asi nejbližší třeba Kirinu 970. Rozhodně si zde tedy zahrajete jakoukoli hru a pro časté dotazy odpovídám -ano, poběží na tom PUBG naprosto bez probému. Operační paměť 6GB je doplněná buď o 64GB nebo 128GB úložiště, které vybírejte pečlivě, protože slot na paměťovou kartu byste tady podobně jako jack na 3,5mm hledali marně. Adaptér každopádně v balení najdete. Co ovšem příjemně potěší a některým levnějším Xiaomi telefonům chybělo je podpora NFC pro placení mobilem. Ona vůbec ta sekundární hardwarová výbava je výborná. Najdete tu totiž kromě již zmíněného NFC také 5GHz Wifi, infračervený port pro ovládání domácích spotřebičů nebo podporu navigačního systému Galileo. To jsou sice věci, které běžný kupující normálně nesleduje, ale třeba Galileo dokáže rozhodně zrychlit a zpřesnit vaší polohu zejména ve městech. Po softwarové stránce telefon pohání samozřejmě nejnovější Android 9 Pie s MiUI 10. Jak už jsem říkal v minulých recenzích, nově je k dispozici i tmavý režim, šetřící vaše oči a baterku. Samozřejmě se jedná pouze o nadstavbu systému a tím pádem jej rozhodně nečekejte, stejně jako kdekoli jinde, ve všech aplikacích. V porovnání třeba s OneUI od Samsungu jich je zde přepracováno do dark módu o trochu míň. Možná se vám zdálo, že až do teď jsem Mi 9 SE pouze jen chválil, ale vy moc dobře víte, že dokonalý telefon neexistuje a proto i zde jsou nějaké kompromisy. Tím nejvýraznějším je baterie, která má pouhých 3070mAH. Nutno však dodat, že se jedná o menší telefon, kam je prostě potřeba napasovat menší baterii. Jedná se rozhodně o jednodenní telefon, kterému z cenných miliampérů baterie ještě ukusuje i always on display. V Xiaomi si toho byli nejspíš dost dobře vědomi a proto si Always On display můžete nastavit zapnutý jen v určitou denní dobu. Baterie holt není nekonečná, jde alespoň rychle nabít prostřednictvím přibalené 18W nabíječky. Za 30 minut se dostanete z 0 na 58% a plného nabití dosáhnete za hodinu a čtvrt. MI 9 SE disponuje soustavou tří kamer, hlavní senzor od Sony, který poslední dobou vidíme ve spoustě telefonů disponuje rozlišením 48MPX se světelností f/1.75, druhý foťák je širokoúhlý 13MPX se světelností f/2.4 a třetí teleobjektiv pro 2 násobný zoom je o rozlišení 8MPX se světelností f/2.4. Hlavní foťák za dne exponuje velmi dobré fotky, mnohem lepší než většina konkurence. Celkově jsou fotky o chlup tmavší, než bych očekával a ve stínech se tím pádem ztrácí detaily. Širokoúhlý foťák za dne podává zase velice dobré výsledky I když občas byl problém zaostřit. Zoomový teleobjektiv je poté za dne lepší využívat spíš pro makrofotky než pro přitahování vzdálenějších objektivů. Tady totiž dochází k podivnému bodu ostření, kdy spodní strana fotky je zaostřená dobře a vrchní polovina už je rozostřená. Makro za dne na zoomový foťák je ale prostě super. Stačí však už vzít telefon do interiéru a ani širokoúhlý a ani teleobjektiv se moc nechytají. Fotky jsou neostré, zašuměné, bez detailů a celkově prostě dost nepěkné. Samozřejmě s ubývajícím světlem směrem k nočním fotkám se problém ještě vice stupňuje. Klasický foťák poté s ubývajícím světlem samozřejmě ztrácí také I když ne tak moc, ale musím říct, že už I od tohoto senzoru jsem viděl lepší noční fotografie. Důležité je zdůraznit, že 48MPX hlavní fotoaparáty jsou pro letošní rok takovou “novinkou”, která je vzkříšená z dávných dob Lumií od Nokie a že za standardní situace jsou fotky exponovány spojením 4 pixelů do 12MPX snímků, právě kvůli lepší světelnosti. Pokud ale chcete opravdu 48MPX fotku, můžete zvolit tento režim přímo z ovládací lišty. Je potřeba ale tento režim používat za dokonalých světelných podmínek s minimálním dynamickým rozsahem. Dostanete pak fotku použitelnou na billboard. Ale upřímně, nikdo z nás asi mobilem fotky na billboard nefotí. Přední kamerka slouží samozřejmě pro selfie nebo odemykání obličejem, které jak víte z našich videí, zrovna moc bezpečné není. Každopádně na momentku stačí, ale zázraky, podobně jako u většiny ostatních telefonů od ní nečekejme. Teď se ale pojďme podívat na video přímo ven. Je vidět, že samozřejmě jsou zde ústupky oproti dospělé verzi Mi 9. Mi 9 SE nepodporuje 4K 60fps, ale pouze 30fps a tady bohužel nefunguje stabilizace. Ta se zapojí až při fullHD a je celkem obstojná. Video celkově na svou třídu nevypadá vůbec špatně, ale občas má problémy s ostřením. Mě se to sice neprojevilo na scéně v parku, ale při chůzi po ulici občas telefon nevěděl automaticky na co ostřit, což se dá ale samozřejmě vyřešit zamknutím zaostření, ale pro většinu uživatelů je tohle nad jejich schopnosti. Celkově je Mi 9 SE velice dobrý telefon za agresivní cenu 8.990,- za 64GB variantu nebo 9.990,- za 128GB variantu. Dodává se ve 3 barevných provedeních, černá, modrá a fialová. K dispozici bude u nás sice až za měsíc, ale vy, kteří si počkáte, pro vás máme připraven v košíku při zadání kódu „MI9SE” něco speciálního. Díky moc za sledování, nezapomeňte kliknout na palec nahoru a já se budu těšit, že se uvidíme u dalšího videa. ...
Cenové bomby jsou extra výhodné produkty za nejlepší ceny, které u nás najdete.
| bonmoto.cz | 6 299,- |
| doplnkynamoto.cz | 6 299,- |
| moto-kufry.cz | 6 299,- |
| motozem.cz | 6 299,- |
Rozdíl ceny u nás a nejčastější ceny u vybrané konkurence. Pokud existuje více nejčastějších cen nebo se žádná z cen u vybraných konkurentů neopakuje, vycházíme z nejnižší z nich
Při výpočtu nezohledňujeme věrnostní a jiné zákaznické programy, ani kupónové akce konkurentů a vycházíme z ceny zboží na Alza.cz pro konkrétního zákazníka.
Popis: You are only allowed to change your username once every 90 days. A record of your username change will be displayed in your public profile, but your old username will not be displayed.
Tato položka byla zadána chybně. Prosíme o kontrolu správnosti zadání.
V případě
opakování této chybové hlášky nás prosím kontaktujte na info@huramobil.cz.
Kontrola formuláře proběhla v pořádku. Formulář byl správně vyplněn a úspěšně uložen.
Kontrola formuláře proběhla v pořádku. Formulář byl správně vyplněn a úspěšně uložen.
Stojíte před rozhodnutím, jestli si zvolíte ANO pro pokračování a nebo NE pro zrušení operace. Co si vyberete?
Prosíme o kontrolu správnosti zadání. V případě opakování této chybové hlášky nás prosím kontaktujte na info@huramobil.cz.
Aby naše webové stránky fungovaly správně, našli jste na nich, co hledáte, ušetřili spoustu času a nezobrazovaly se vám věci, které Vás nezajímají, potřebujeme od Vás souhlas se zpracováním souborů cookies, tj. malých souborů, které se ukládají ve vašem prohlížeči.