2
  1. Úvodní stránka
  2. Nejnovější události
  3. Články a recenze dle tagu - recenze - strana č. 15

Články a recenze dle tagu - recenze - strana č. 15

25 7
Porovnání HUAWEI P Smart Z vs Redmi Note 7

Porovnání HUAWEI P Smart Z vs Redmi Note 7

Zpracování a design Designem tradičně začínám a nejinak tomu bude i dnes. Oba telefony vsadily na oblíbená gradientní záda. Smaragdově zelená na Huawei P Smart Z vypadá celkem neotřele a na první pohled velmi líbivě, ale materiálem je zde pouze poměrně snadno poškrábatelný plast oproti sklu na Redmi Note 7.  Ovládací prvky jsou na obou přístrojích totožné, za zmínku snad stojí jen infraport pro ovládání domácích spotřebičů, kterým je Xiaomi narozdíl od Huawei vybaveno. Naopak nevýhodou na Xiaomi jsou daleko více vystupují čočky foťáků. Ty můžete samozřejmě snadno skrýt přibaleným pouzdrem, které naopak u Huawei nenajdete. Velký rozdíl ovšem je na opačné straně a to u FHD+ displejů s poměrem stran 19,5:9, kde zkrátka Huawei vyhrává na plné čáře. Není to ani tak velikostí, která je 6,6“ oproti 6,3“ na Xiaomi, ale rozhodně je zde obrovsky patrný rozdíl ve světelnosti. Huawei zkrátka a dobře svítí o třídu lépe než je tomu u Xiaomi, což přijde vhod zejména na letním slunci. Celkově jsou i rámečky na Huawei o poznání užší a tím pádem vypadá displej pocitově ještě daleko větší. A když jsem u těch rámečků, nejde si nevšimnout, že P Smart Z nemá oproti Xiaomi žádný notch. Přední kamera je totiž vyjížděcí ven z telefonu. Díky tomu se samozřejmě zbavíte notche, ale pokud jste zvyklí na odemykání obličejem, což mimochodem moc bezpečné není, otravovat vás bude rychlost nebo spíše pomalost s jakou kamerka vyjíždí. Rozdílné je i výchozí barevné podání obou displejů, přičemž Huawei je daleko studenější než Xiaomi. Barvy si ale můžete samozřejmě na obou displejích upravit dle libosti. Bez debat v každém případě za displej rozhodně bod pro Huawei. Hardware a software Po hardwarové stránce Huawei P Smart Z nabízí jedinou konfiguraci, a to čip z vlastní výroby Kirin 710F doplněný 4GB operační paměti a 64GB úložištěm, což si vysloužilo v Antutu Benchmarku hodnocení 129.00 bodů. U Xiaomi Redmi Note 7 máte na výběr z různých konfigurací od 3/32 až po 4/128. Vybral jsem však shodnou s Huawei a rozdíl je pouze v procesoru, kterým je zde Snapdragon 660 s výsledkem 143.000 bodů, což je rozdíl ve výkonu zhruba 10% ve prospěch Xiaomi. Z výsledků Antutu je tedy patrné, že ani jeden z telefonů není úplný trhač asfaltu, ale Asphalt 9 si na obou v pohodě zahrajete na střední detaily. Z další hardwarové výbavy najdeme na obou telefonech 5GHZ wifi, Bluetooth 5.0, fm rádio a jediné, co citelně chybí na Xiaomi je NFC pro bezkontaktní platby. USB-C konektor v cenové kategorii obou přístrojů už považuji za takovou nepsanou povinnost a baterie o kapacitě 4.000 oběma telefonům poskytuje zhruba 2 denní výdrž, přičemž Xiaomi vydrží díky svému menšímu displeji o trochu déle. Pokud by výdrž přece jen v půlce dne došla, u Xiaomi se můžete spolehnout na rychlodobíjení, avšak rychlonabíječku je potřeba dokoupit, protože v balení je pouze ta standardní. U Huaweie je to jednoduché, nabízí podporu pouze standardního dobíjení.  Fotoaparáty Teď se podíváme trochu detailněji na foťáky. Huawei P Smart Z disponuje hlavním foťákem s rozlišením 16MPX se světelností f/1.8 a druhý 2MPX je zde pouze pro rozostření pozadí. Oproti tomu Xiaomi disponuje 48Mpx foťákem se světelností f/1.8, které samozřejmě dosahuje telefon při spojení 4px do jednoho a výsledkem jsou tím pádem 12Mpx snímky. Druhý senzor je pouze 5MPX pro rozostření pozadí. Udělal jsem si takovou malou procházku Prahou, abych zjistil, který z obou telefonů je na tom lépe. Za dne, pokud je světlo vyvážené, jsou si fotky dost podobné. Barevné podání je na obou telefonech vcelku věrné, jen v mizivých procentech případů se mi stalo, že barvy ujely někam, kde to bylo nereálné. Celkově Huawei exponuje fotky více do studených odstínů, oproti Xiaomi, které exponuje do teplejších barev (příklady fotografií zhlédněte dole ve videu). Dynamický rozsah je ovšem daleko lepší u Xiaomi. Stačí fotit jen v protisvětle nebo s ostřejším světlem a Huawei jednoduše všechny detaily ve stínech zahodí. Hezčí a přirozenější je také bokeh efekt u Xiaomi pokud fotíte detaily i když Huaweii se občas také podaří pěkný kousek třeba se čmelákem. Při soumraku poté produkuje daleko stabilnější fotky Xiaomi jak co se týká do expozice detailů, tak i do věrnosti fotografie. Při použití nočního režimu už se boj lehce vyrovnává, ale Xiaomi je stále nepatrně ostřejší a občas jsou pěkné fotografie jak bez nočního režimu, tak i s ním. U Huawei večer na klasický režim jednoduše zapomeňte a používejte jen režim noc. Selfie z přední kamery jsou na tom průměrně. Zatímco Xiaomi umí lépe oddělit osobu od pozadí, je na tom hůře s dynamickým rozsahem a podáním pleťové barvy. To zas lépe zvládá Huawei, který se pro změnu snaží zbytečně přeostřovat.  Shrnutí Huawei P Smart Z je k dispozici v konfiguraci 4/64 za 6.990,-, oproti tomu Xiaomi ve stejné konfiguraci za 5.790,-. Boj to byl více vyrovnanější, než jsem původně čekal. Xiaomi boduje lepším hardwarem, lepším foťákem, nižší cenou a delší výdrží na 1 nabití, avšak chybí mu NFC. Huawei proti tomu nabízí navíc pouze NFC a daleko lepší displej bez notche. Samozřejmě konečné rozhodnutí je jako vždy na vás co preferujete, ale já bych se v tomto případě určitě rozhodl pro Xiaomi.  Schválně mi napište dolů do komentářů pod videem, který z telefonů byste brali vy. A když budete u toho, dejte nám i like nebo odběr kanálu, aby vám už nic neuniklo. ...

24 7
Recenze Xiaomi Mi 9T: Opět trefa do černého

Recenze Xiaomi Mi 9T: Opět trefa do černého

Velikán neříkám jen tak, MI 9T je rozhodně nejobjemnějším telefonem ze všech tří Xiaomi telefonů s pořadovým číslem 9 a i jeho váha se zastavila na hodnotě 191 gramech. Důvodem je použití opravdu bytelných materiálů, kterými jsou hliníkové tělo v kombinaci s Gorilla Glass 5. Musím ale říct, že pocitově rozdíl oproti klasické devítce není tak velký a celkově se telefon drží v ruce opravdu příjemně. Hrany jsou zaoblené a samozřejmě, že použitím skla telefon v ruce trochu klouže. To se dá ale bez problému vyřešit přibaleným plastovým pouzdrem, které je avšak vždy černé ať si vyberete jakoukoli barvu telefonu. Dnes mám v ruce černou a pokud máte radši něco veselejšího, můžete šáhnout ještě po červené nebo modré. Mně osobně se ale tahle černá líbí ze všech asi nejvíc, právě kvůli svému karbonově-gradientním designu, kde pěkně kontrastně ještě vyniká červené zapínací tlačítko. Když bych si přece jen chtěl do designérů trochu rýpnout, škoda, že nesladili barvu tlačítka s designovým lemem 48MPX fotoaparátu na zadní straně. Oproti klasické Mi 9 už jsou čočky fotoaparátu daleko zapuštěnější, což je ovšem důsledek tlustšího těla kvůli přítomnosti 4000 mAh baterky. Ta Xiaomi Mi 9T úplně v pohodě dodává 2 dny plného provozu a k dispozici je i rychlé 18W nabíjení, které telefon nabije z 0 na 45% přibližně za půl hodinky. To bezdrátové tady ale, stejně jako voděodolnost, nehledejte. Displej 6,39“ FHD+ Amoled displej je jedna z velkých předností Mi 9T. Samozřejmě díky technologii amoled můžete využít funkci always on displej, kdy na vypnutém displeji je trvale zobrazen čas, stav baterie a notifikace. Pokud displej naopak zapnete, jeho hlavní devizou jsou živé barvy, nikoli však přesaturované, ale co mě na tomhle nejvíc baví, je jeho světelnost až 600 nitů, díky čemuž je displej bez problému čitelný i na přímém slunečním světle. Poslední perličkou pak je čtečka otisků prstů integrovaná přímo v displeji a i když samozřejmě nedosahuje rychlosti klasických čteček, jedná se o jednu z nejlepších co do rychlosti i spolehlivosti, které jsem doposud testoval. Na rozdíl od klasické Mi 9 na Mi 9T chybí notch a pokud přece jen hledáte přední kamerku, je schovaná ve výsuvném mechanismu, který vyjede buď při aktivaci ve foťáku nebo při odemykání obličejem. Samotné vyjetí není úplně nejrychlejší a Asus Zenfone 6 je na tom s rychlostí daleko lépe. Mechanismus kamerky působí poměrně hodně bytelným dojmem a samo Xiaomi udává, že vydržet by mělo 300 tisíckrát vyjet a zajet. Neměl bych to dělat, ale samotný motorek dá poměrně práci přetlačit a už jsem viděl i jiná videa, kde foťákem otvírali flašku piva, ale to radši zkoušet nebudu. Hardware a software Po hardwarové stránce je telefon vybaven u nás poměrně neznámým procesorem Snapdragon 730, který svým výkonem odpovídá zhruba Kirinu 970 a v Antutu získal telefon nějakých 210.000 bodů, což je naprosto dostačující i na hry. K tomu mu samozřejmě dopomáhá ještě 6GB operační paměti. Jak už to bývá u úložiště, to tentokrát pečlivě volte, protože k dispozici je 64 nebo 128GB bez možnosti rozšíření paměťovou kartou. Aspoň nemusíte řešit dilema jako u hybridních šuplíčků. Tady dáte prostě buď jednu nebo 2 simkarty a hotovo. Z další hardwarové výbavy je k dispozici Bluetooth 5.0, NFC, USB-C, 3,5mm jack, navigační systém Galileo a nechybí ani oblíbené FM rádio. No a když jsme u té muziky a zvuku obecně, na spodní straně je tu mono reproduktor, který hraje nahlas a čistě. Operačním systémem je jak jinak než Android 9 Pie s vlastní nadstavou MIUI a všechno běhá opravdu rychle – dokonce tak rychle, že budete zpočátku až překvapeni. Po chvíli zkoumání jsem ale zjistil, že stačí rychle otvírat a zavírat několik aplikací za sebou a najednou už je občasné zaškubnutí vidět. To je holt zkrátka rozdíl mezi MI 9T a silnějším procesorem v MI 9. Na druhou stranu tohle asi stejně málokdo dělá. Jedinou tedy asi opravdovou výtku mám k přepínání mezi aplikacemi – to dvousloupcové mi prostě zkrátka moc nevyhovuje stejně jako občas nelogické uspořádání a až zbytečné zanoření některých funkcí v menu. Pokud jste ale zvyklí na Xiaomi, určitě si s tím hravě poradíte. No a pokud ne, však vy si zvyknete. Fotoaparáty Pojďme teď ale hlavně na foťáky. MI 9T má stejně jako MI9 soustavu 3 fotoaparátů na zadní straně. Hlavní je 48MPX se světelností f/1.8, druhý je 13MPX širokoúhlý se světelností 2.4 a třetí 8MPX teleobjektiv se světelností také 2.4. I když se u hlavního foťáku jedná o lehce okleštěnější senzor oproti MI 9, pořád podává MI 9T velmi dobrý výkon a svému staršímu bráchovi je důstojným konkurentem. Pokud byste neměli přímé srovnání mezi oběma, pravděpodobně byste asi ani nepoznali, která fotka je z kterého telefonu. Tento hlavní foťák standardně skládá 4 pixely do jednoho a produkuje 12 MPx snímky, které vypadají opravdu výborně s dostatkem detailů, kontrastu i dynamického rozsahu. Samozřejmě můžete fotit i ve 48MPX, ale jedna fotka pak zabírá něco kolem 16 MB a o tolik více detailů ve výsledku zase nedostanete. U dvojnásobného zoomu se projevuje hlavní rozdíl oproti Mi 9. Xiaomi Mi 9T při zoomu samo zvolí zda využije přímo zoomový objektiv nebo použije digitální výřez z hlavního foťáku. To sice dělá i Mi 9, ale rozdíl mezi výřezem a zoomem na 9T je daleko větší než na klasické Mi 9, kde je zoomový foťák o poznání lepší. Na Mi 9T jsou totiž fotky ze zoomového foťáku kvůli použití vyššího ISO viditelně zrnitější než když se telefon rozhodne použít výřez z hlavního foťáku. Širokoúhlý foťák má pak oproti Mi 9 fixní zaostření, takže pro kreativní použití to sice moc není, ale na druhou stranu, pokud používáte šíro kvůli tomu, abyste do něj dostali třeba celou budovu, tak se mi prostě fotky z Mi 9T líbí víc než z Mi 9. Noční fotky ze šíra už tak dobře nevypadají, zoomový se v noci nepoužívá vůbec a hlavní foťák na klasický režim postrádá z důvodu absence optické stabilizace a zkrácení času expozice detaily. Viditelný rozdíl je ovšem při použití nočního režimu, kdy telefon provede sérii snímků, které pak složí a výsledná scéna je daleko prosvětlenější s lepšími detaily. To je samozřejmě vhodné spíš na statickou fotografii než na něco akčnějšího. Abych ale nazapomněl, je tu samozřejmě ještě přední vyjížděcí kamerka. Ta má podobně jako širokoúhlý objektiv pevný ostřící bod a při správné expozici jsou fotky pěkné s dostatkem detailů a při použití HDR i s pěkným dynamickým rozsahem. Celkově jsem prostě s foťákem na MI 9T za svou cenu velmi spokojený a teď už jdeme na video. Jak jste sami viděli, video lze natáčet maximálně ve 4k při 30sn/s, které je kvalitativně samozřejmě až na rozlišení srovnatelné s fullHD při 30fps. Stabilizace funguje velmi dobře, dynamický rozsah je také velmi dobrý a jedinou výtku tak mám k občas trhanému obrazu a skokovému, až zbytečně rychlému přeostřování. FullHD při 60fps má s přeostřováním občas problémy a jak bylo vidět i elektronická stabilizace není v tomto režimu funkční. Přední kamerka postrádá jakýkoli druh stabilizace a dynamický rozsah je špatný. Na druhou stranu u přední kamery je důležité mít dobře exponovaný obličej a to byla evidentně jediná věc na kterou Xiaomi zacílilo. Závěr Xiaomi MI 9T je už v prodeji za cenu 9.490 za 64GB variantu a tisícovku si připlatíte na 128GB variantu. Do konce července navíc od nás dostatete se slevovým kódem MI9T i něco navíc. Vás teď ale asi bude stejně nejvíc zajímat který z těch všech telefonů vybrat. Jestli chcete kompaktní telefon, berte rozhodně Mi 9 SE. A jestli ne, zbývá už se jen rozhodnout mezi MI 9 a MI 9T. Největší rozdíl mezi nimi je daleko silnější baterka u MI 9T a zase silnější procesor u MI9, navíc s rychlejším drátovým eventuelně bezdrátovým nabíjením. Co se týká foťáku, jsou na tom zhruba nastejno, jednou je lepší ten, podruhé zas ten. A pokud vám vyloženě vadí přední notch, berte MI 9T. Možná se i budete ptát po Mi 9T Pro alias K20 Pro. Ten tu není, nebyl představen a pravděpodobně asi ani nebude. No a vy aspoň nemusíte tolik přemýšlet. Místo toho stačí, když dám dáte lajk za toto video a pokud jste to ještě neudělali, tak i odběr kanálu, abyste už o žádné další nepřišli. Díky moc za sledování a čau u dalšího videa. ...

23 7
Recenze Xiaomi Mi Band 4: Vyplatí se upgrade?

Recenze Xiaomi Mi Band 4: Vyplatí se upgrade?

Mi Band 4 oproti svému předchůdci značně vylepšil displej z 0,78“ velkého OLED na 0,95“ velký AMOLED s rozlišením 120x240 bodů, což je zvětšení velikosti o 44%, přitom ve stejném těle a tím pádem můžete využít i pásky, které třeba máte od předchozí verze. Náramek je také stále neskutečně lehký, protože váží pouhých 22g. Displej je navíc plně přizpůsobitelný a k dispozici je 50 variant ciferníků, ovšem většina z nich je dost ve stylu asijských pokémonů, reálně si tím pádem vyberete maximálně tak z deseti. Za jedinou negativní věc na displeji považuju snad jen indikátor baterie, který je opravdu malý a jen těžko se na něm odhadují zbývající procenta baterie. Na to je potřeba už využít aplikaci Mi Fit (Android/iOS), přes kterou se většina funkcí náramku ovládá. Na druhou stranu na rozdíl od mých Apple Watch vydrží Mi Band 4 nabitý až 20 dní, takže až tak úzkostlivě tu baterku také řešit nemusíte. Dvacet dní je samozřejmě teoretické maximum, kdy nepoužíváte displej na plný jas, neděláte sport, který vyžaduje časté měření tepu a tak dále. Při kombinovaném použití bych se spoléhal spíš na nějakých 10-12 dní. Za vyloženě otravné ale považuju při každém nabíjení vyndávat Mi Band z řemínku a vkládat do speciální dobíjecí krabičky. Jedinou útěchou je v tomto případě právě dlouhá výdrž Mi Band 4, takže zas tak často to není potřeba. Samotné ovládání Mi Bandu 4 mi přijde intuitivní a k dispozici máte kromě monitoringu sportovních aktivit i možnost budíku, stopek, počasí, ovládání hudby, které mimochodem na předchozí verzi nešlo a také zobrazení notifikací. To je samozřejmě super, protože nemusíte při každé notifikaci telefon vyndávat z kapsy a jen se kouknete, jestli to za to vyndání z kapsy stojí. Tady už bych ale viděl prostor ke zlepšení, protože je spousta lidí, kteří nedokáží napsat třeba na Whatsappu souvislou 1 zprávu a musí vám ji rozkouskovat co věta to zpráva. Pak už ale hodinky jednotlivý obsah zprávy nezobrazí a vy stejně musíte vyndat telefon. Samotná aplikace by rozhodně snesla vylepšit, protože zprvu mi nefungovaly notifikace na SMS zprávy a zapnutí této funkce je nepochopitelně schováno pod záložkou more. A to jsem vám ještě neřekl, že problém je i s českou diakritikou, která se nekorektně zobrazuje. Další neduh je stále takový, který neumožňuje zobrazit jméno volajícího ze seznamu telefonu a náramek prostě jen hloupě oznamuje Incoming call. A přece jen spousta z nás se rozhoduje zda hovor přijme právě podle toho kdo volá. Naštěstí existuje řešení, kterým je stáhnutí z Google Play aplikace Tools & Mi Band, která  sice není přímo od Xiaomi a stojí 85 korun, zato veškeré zmíněné neduhy bez problému vyřeší.  Další důležitou součástí jakéhokoli náramku je monitoring sportovních aktivit. Můžete si zvolit běhání venku, na páse, cyklistiku, chůzi, posilovnu nebo plavání, protože náramek je vodotěsný až do 5ATM. Tím pádem ideální pro plavání, ale rozhodně bych se s ním nejel k moři potápět. Veškeré měření aktivit je oproti svému předchůdci ještě přesnější, protože tentokrát vše probíhá díky vylepšenému šestiosému akcelerometru. Klasická GPS však bohužel chybí, takže záznam proběhlé trasy určitě nečekejte, ale na druhou stranu GPS je velkým žroutem baterie, takže aspoň nějakou tu útěchu v podobě dlouhé výdrže tu máte. Shrnutí Xiaomi Mi Band 4 je k dispozici ve 2 barevných provedeních černá a modrá za cenu 1299 a už teď jej můžete zakoupit u nás na Hurámobil.cz. Doporučit nebo nedoporučit? Oproti konkurenci je to vice než lákavá nabídka. Oproti svému předchůdci je ten rozdíl hlavně v displeji a možnosti ovládat ze zápěstí hudbu. Rozdíl je 4 stovky plus připlatit 85Kč za aplikaci třetí strany, aby se vyřešily neduhy, takže rozhodnutí je samozřejmě na vás. Já osobně bych tentokrát trochu váhal mezi Mi Band 3 a Mi Band 4. No, každopádně když už se budete rozhodovat, dejte nám mezitím like na tohle video a pokud jste to ještě neudělali, tak I odběr kanálu. Díky moc za sledování a čau u dalšího videa. ...

14 7
Recenze Sony MHC-V72D: Ultimátní reproduktor na party

Recenze Sony MHC-V72D: Ultimátní reproduktor na party

Pokud plánujete pořádnou párty u bazénu a přemýšlíte, čím jí ozvučit, rozhodně vemte v úvahu tento reproduktor od Sony, který nabízí nejen skvělou muziku. Už v momentě, kdy jej vybalíte si získá váš respekt jeho velikost a při pohledu na vrchní panel máte pocit, že neovládáte párty reproduktor, ale minimálně nějaký raketoplán. Oproti recenzovanému Partyboxu, kde jste se museli spokojit s tlačítkem BASS Boost, je tady o poznání více funkcí i rozložení jednotlivých reproduktorů. Čím se V72 pyšní, je 360 stupňový zvuk v kombinaci s basy s dlouhým dosahem. To zajišťuje technologie JET BASS BOOSTER a díky tomu si užijete hudbu ať už jste před reprákem, za reprákem nebo někde dál, třeba u bazénu. Stejným způsobem si užijete i světelné efekty, které jsou rovněž 360 stupňové, což reproduktor předurčuje být středem každé párty. Škoda jen chybějící baterie, protože ne každý z nás myslel při plánování bytu či baráku na to, aby měl uprostřed obýváku v podlaze zásuvku, takže se buď spokojíte s umístěním repráku někde v rohu u zásuvky nebo budete čekat, kdy se někdo zabije přes natažený kabel k zásuvce. Ať už se nakonec rozhodnete umístit reproduktor kamkoli, jeho transport je velmi lehký díky transportním kolečkům a velmi příjemnému úchytu. Reproduktor Sony MHC-V72 se ovládá přes vrchní panel nebo prostřednictvím telefonu přes Bluetooth. K dispozici je mnoho vstupů zdrojů. Tradiční Bluetooth doplňuje ještě vstup přes 2 cinche, HDMI, nebo USB pro flashku vedle kterého najdete ještě připojení pro kytaru a mikrofon. A to bych málem zapomněl, že hudbu můžete poslouchat i „postaru“ prostřednictvím vestavěného přehrávače CD/DVD. Ten navíc můžete využít i jako přehrávač DVD disků, a HDMI vstup použít jako výstup pro video signál pro televizi, či projektor. Pokud tedy chcete doplnit párty ještě o obrazový výstup, nemusíte tahat další zařízení navíc. Z výstupních možností je kromě HDMI ještě druhý pár cinchů, který můžete použít pro zapojení více reproduktorů do libovolně velkého řetězce a protáhnout párty klidně k sousedům do baráku. Použít můžete i bezdrátové řešení zvané wireless party chain, díky kterému máte možnost připojit až 100 jiných reproduktorů podporující stejnou funkci.  Reproduktor můžete ovládat pomocí hlavního panelu, přibaleným dálkovým ovladačem nebo přes aplikace Sony Music Center a Fiestable. V první z nich můžete měnit veškerá nastavení ekvalizéru, propojení s dalšími reproduktory, nastavovat časovač vypnutí nebo měnit vstupy a druhá aplikace slouží pro kreativní DJskou práci. Na své si tedy přijdou milovníci různých hudebních DJ efektů. Můžete tedy nejen scratchovat, ale používat i další věci, v kterých se upřímně moc nevyznám, ale věřím, že ti, kteří ano je opravdu ocení. Po zvukové stránce asi není žádným překvapením, že tohle Sony hraje skvěle. Na plnou hlasitost jsem se upřímně bál, že nám to v práci vysklí okenní tabulky. Maximální hlasitost je ještě odhadem tak o 30% vyšší než nedávno recenzovaný Partybox a i na plnou hlasitost je zvuk opravdu čistý bez sebemenšího chrčení. Celkově reproduktor podává velice dobrý výkon a i když basy nejsou tak výrazné jako třeba u JBL, zvuk je výborně vyvážený a já jsem s ním byl maximálně spokojen. Schválně si pojďte na pár skladbách poslechnout jak tenhle cvalík hraje (více ve videu). Shrnutí Sony MHC-V72D můžete mít za 14.990,-. Za tuto cenu dostanete opravdu skvělý zvuk, DVD přehrávač, který po spojení s projektorem můžete použít I na větší firemní akce a zamrzí jen absence vestavěné baterie. S klidným srdcem se nebojím tohoto cvalíka rozhodně doporučit. Nabízí oproti Partyboxu od JBL daleko vice funkcí a lepší zvuk. Otázkou na vás je, zda si za toto všechno chcete oproti Partyboxu připlatit 3.300Kč a nemít baterii nebo naopak. Ať tak, či tak, pokud použijete v košíku kód “V72D”, dostanete od nás k repráku od Sony do konce srpna zase něco navíc.    ...

30 6
Recenze Xiaomi Mi Scooter Pro: Ten vyšší výkon pocítíte

Recenze Xiaomi Mi Scooter Pro: Ten vyšší výkon pocítíte

Pro ty z vás, kteří bydlí v Praze není asi alternativní způsob dopravy nějaká extra novinka. Pro ostatní už to novinka být může a rozhodně vám řeknu, že tento způsob dopravy stojí opravdu za to. Už minulá koloběžka byla skvělá a jestli mě někdy potkáte v Praze jezdit na nějaké koloběžce, buď je to právě Xiaomi Scooter nebo Lime. Až tak moc jsem si oblíbil tento způsob dopravy, protože cestovat po centru a hledat parkování je opravdu čím dál tím větší peklo. Prakticky se rozhoduji pouze podle toho, jestli na místo na které jedu, budu mít na svou koloběžku dohled a nebude mě její přítomnost obtěžovat. Pokud ne, beru vlastní, pokud ano, beru Lime. Teď se ale pojďme mrknout na to, jaké jsou hlavní rozdíly mezi novou a původní verzí. Obsah balení je prakticky totožný s původním modelem. Tím pádem najdete zde koloběžku, která je téměř celá sestavená, šroubováček, hadičku na dofukování gum, nabíječku a manuál se spoustou tipů jak jezdit a nejezdit. Nejvíc mě pobavil bod, že nemáte půjčovat koloběžku nikomu, kdo ještě nečetl onen manuál . No, zpět ale k obsahu balení, kde oproti původní koloběžce pouze chybí náhradní pár pneumatik, který si ale samozřejmě v budoucnu můžete zhruba za 1000 korun dokoupit. Sestavení samotné koloběžky zvládne úplně každý. V balení je kompletně smontovaná až na řídítka. Stačí je připevnit pomocí 4 šroubků a vše je hotovo.  Po designové stránce jsou koloběžky od sebe prakticky k nerozeznání. Rám je stejný, barva je stejná, páčka zamknutí zvednutých řídítek je také stejná včetně její pojistky. Rozdíl poznáte v přítomnosti displeje a váze samotné koloběžky. Oproti své předchůdkyni je Scooter Pro vybavena 474Wh baterií, kterou nabijete do plna zhruba za 8 hodin, její kapacita se zvětšila tím pádem o necelých 60% a váha se vyšplhala až na 14,2kg. Pokud vám tedy dojde baterie a budete se odrážet, rozhodně je větší váha koloběžky znát. Stejně tak je i znát, když koloběžku složíte do transportní polohy a budete někam přenášet. Naopak větší váha a uložení baterie pod nášlapnou zónou má pozitivní vliv na stabilitu celé koloběžky při jízdě. Koloběžka je dále vybavena stojánkem, zadní kotoučovou brzdou, která se ovládá páčkou na řídítkách, přední svítilnou a zadním obrysovým a brzdovým světlem.  Dojezd na jedno nabití je asi jedna z klíčových vlastností každé elektrické koloběžky. U Xiaomi Scooter Pro se s větší baterií prodloužila i doba jízdy na jedno nabití. Schválně jsme vzali na projížďku původní Xiaomi Scooter a Scooter Pro a projeli ze Žižkova do Karlína, k Právnické fakultě, na Letnou, Chodkovy sady, Újezd, Můstek, Výtoň, Vinohrady a zpět na Žižkov, což bylo zhruba 25km a původní koloběžce zbývalo už jen asi 10% baterie, zatímco nové Scooter Pro ještě nějakých 30%. Víceméně to tedy odpovídá výrobcem deklarovanému dojezdu 45km, protože je potřeba počítat nejen s váhou jezdce, a to při mých 100 kilo je zátěž, ale také s terénem. A jak víme všichni, Praha je poměrně kopcovité město a jízda do kopce si vezme z baterie daleko více než jízda po rovině. Výhodou je samozřejmě i fakt, že cestou z kopce, koloběžka dobíjí energii zpátky do baterie. Sílu rekuperace a další vlastnosti koloběžky si můžete pohodlně navolit přímo v aplikaci Mi Home, kterou stáhnete z App store nebo Google Play. To je obzvlášť důležitá věc, protože standardně je koloběžka nastavena na sílu rekuperace nízká a při jízdě z kopce koloběžka málo brzdí motorem a vy musíte brzdit zadní brzdou. Jednak se málo cenné energie vrací zpět do baterie, ale ještě navíc zbytečně opotřebováváte zadní brzdu. Doporučuji tedy hned po vybalení koloběžku spárovat s aplikací a nastavit sílu rekuperace na střední nebo vysokou. V aplikaci koloběžce pak můžete nastavit další vlastnosti jako je trvalé svícení, sledovat zbývající procenta baterie nebo třeba zamknout softwarově motor, což už není tak úplně důležité. Občas se mi ale stávalo, že připojení k aplikaci hlásí chybu. Předpokládám ale, že na vině je samotná aplikace, protože toto se mi už stávalo u Xiaomi kartáčku a s další aktualizací se problém opravil.  Teď už ale k samotné jízdě a jízdním vlastnostem. Tady musím Xiaomi jednoznačně pochválit za použití gum se vzduchem oproti plastovým kolečkům, protože občasná jízda na pražských kočičích hlavách není tak nepříjemná jako s koloběžkami Lime. Samozřejmě je nevýhoda, že můžete píchnout, ale komfort jízdy je v tomto ohledu rozhodně přednější. Koloběžku můžete dokonce nastavit do 3 jízdních módů. Eko, kde maximální rychlost je omezena na 15km v hodině, klasický jízdní mód s maximálně 20km v hodině a sport mód s 25km v hodině. Samozřejmě čím nižší mód zvolíte, tím delší dojezd koloběžky bude. Ale upřímně vám řeknu, že stejně nakonec zvolíte sport a budete jezdit už jen na něj, protože eko-šnek mód fakt nechcete. Jednu z nejdůležitějších vlastností ale spatřuji ve zvětšení výkonu motoru koloběžky na 300W, s kterým jsem měl asi největší problém u starší 250W verze. V kopcovité Praze ani tak nepotřebujete větší rychlost, ale větší maximální výkon se opravdu hodí. Najednou už vyjedu i větší kopce bez nutnosti odrážení jen díky silnějšímu motoru. Docela se nám osvědčilo, že Kačka jela na slabší koloběžce a já na silnější a do kopce jsme jeli úplně stejně rychle. Výrobce sice uvádí, že koloběžka vyjede až 20% stoupání, ale rozhodně čím víc kilo máte, tím míň vyjede. Pokud chcete jezdit v kopcích, také myslete na stav nabití baterie, protože pokud poklesne kapacita baterky zhruba pod 25%, je znát už i úbytek výkonu právě na jízdě do kopce. Možná jsem vám teď nasadil brouka do hlavy, jestli upgradovat ze staršího modelu na novější Scooter Pro nebo pokud nemáte ani jednu koloběžku, tak kterou variantu koupit. Tohle hodně záleží na vás samotných a na vašich tělesných proporcích. Jestli vážíte přes 90 kilo, určitě bych volil Scooter Pro. Obzvlášť, pokud budete jezdit v kopcovitějších terénech. Ten výkon je fakt znát. Navíc dostanete i silnější baterii se zhruba 30% dojezdem na jedno nabití navíc, ale naopak vyšší váhou koloběžky. Pokud jste něžného pohlaví nebo vážíte pod 80kg, v pohodě si vystačíte s původní verzí koloběžky. U lepšího modelu máte sice navíc displej, který zobrazuje jízdní mód, aktuální rychlost, že jste připojení přes Bluetooth, ale nakonec zjistíte, že jediné, co vás na displeji zajímá, je zbývající stav baterie, který starší koloběžka nabízí také. Já tedy osobně jsem rád za novější a silnější model, který lze údajně ještě nějakým firmwarem zrychlit, ale pak samozřejmě přijdete o záruku. Konečně rozhodnutí tak záleží samozřejmě na vás, ale já bych asi hodně volil na základě vaší postavy. Napište mi schválně i dolů pod video jestli už jste na nějaké koloběžce jezdili nebo jestli nějakou koloběžku už máte. Xiaomi Scooter Pro můžete mít za 14990,- a její dostupnost bude v druhé polovině července. Pokud navíc zadáte u nás v košíku kód „XIAOMISCOOTER“, získáte až do konce července opět něčo navíc. Dostupnost bude na začátku hodně omezená, takže určitě si svou objednávku zadejte co nejdříve. Díky moc za sledování a čau u dalšího videa.   ...

24 6
Recenze Sony Xperia 1: 4K OLED displej, který vyrazí dech

Recenze Sony Xperia 1: 4K OLED displej, který vyrazí dech

Sony už poněkolikáté předělalo svou vlajku k nepoznání. Stačí si jen vzpomenou na Xperii XZ1, XZ2 i XZ3, teď se podívat na novou Xperii 1 a zjistíte, že v ruce držíte opět naprosto jiný telefon, který se ani zbla nepodobá svým předchůdcům. To, co vás totiž upoutá na první pohled je samozřejmě protáhlý design díky poměru stran displeje 21:9. Tento poměr nevidíme rozhodně poprvé, tím se chlubí už všechny letošní Xperie, ale vlajková Xperia 1 má tentokrát 6,5“ 4k OLED displej, kterým si Xperia 1 vysloužila v tomto ohledu světové prvenství. Objektivně musím říct, že displej je opravdu skvělý a pokud si na něm pustíte nějaký obsah, který je vytvořený pro 4k, nebudete se stačit divit. Jestli znáte takové ty ukázkové filmečky na televizích v různých showroomech, přesně něčeho takového docílíte právě v nové Xperii 1. Sony uzavřelo navíc partnerství se společností Netflix, která doručuje poté obsah na Xperii 1 přesně v ideálním formátu. No a pokud se díváte na jiný formát, stačí když zapnete v nastavení Vylepšení obrazu videa a rozdíl opravdu poznáte nejen na YouTube. Samozřejmě se jedná o softwarové vylepšení, které nefunguje na všechny scény a třeba u šedého pozadí v našich videích to dělá nepěkný přechod s viditelnými pruhy, ale nad mnohými videi se budete rozhodně rozplývat. Sony se na samotný komfort ze sledování multimediálního obsahu zaměřilo a displej neruší žádný notch, žádný průstřel a na vrchní i spodní straně jsou poměrně tenké rámečky. V tom vrchním se navíc ukrývá sluchátko, které současně funguje jako reproduktor a dodává telefonu stereo zvuk. Možná teď asi někdo namítne, proč by měl chtít displej 21:9, když se na filmy na mobilu nekouká. Ono to má ale své další výhody. Tak především valná většina obsahu na mobilu je dnes konzumována vertikálně. Schválně se zamyslete, kdy otočíte telefon horizontálně? Já asi maximálně na video. Ale pokud čtete články, koukáte na facebook, na Instagram a scrollujete, rozhodně se velký displej opravdu hodí. Ten se samozřejmě může hodit i pokud rádi používáte funkci split screenu, neboli rozdvojeného displeje, třeba pokud z SMSky opisujete přístupový kód do banky nebo pokud čtete článek a u toho koukáte na video a podobně. Hardware a software Po hardwarové stránce tady kompromisy jednoduše nenajdete. Aby taky jo, když tahle Xperia 1 stojí to, co třeba Samsung S10+. Vše běhá ne nejnovějším procesoru Snapdragon 855 z dílny Qualcommu, který je doplněn o 6GB operační paměti a 128GB je určeno pro vaše uživatelská data. Za mě tedy dostatek výkonu na rozdávání včetně nejnovějších her. To ostatně potvrzuje i Antutu Benchmark, který z Xperie 1 vytáhl slušný výkon téměř 330.000 bodů. Co poměrně hodně oceňuji je vrchní šuplíček, kde se schovává slot pro 2 SIM karty nebo 1SIM a 1 paměťovku. Ač telefon disponuje certifikací IP68, je skvělé, že šuplíček vyndáte pouhým nehtem a nepotřebujete s sebou nosit všude špendlíky. Ideální volba pro všechny ty, kteří často rádi fotí, poté vyndají paměťovku, aby mohli fotky následně upravit v počítači. Vše samozřejmě běhá na relativně čistém Androidu 9 Pie, do kterého si Sony doplnilo jen svoje vlastní vychytávky, jako je boční lišta Side Sense, která navíc v letošním roce přepracovala trochu logiku navrhovaných aplikacích v závislosti na denní dobu, kdy je nejvíce využíváte. Jediný problém je občas se spuštěním, které je až moc závislé na double clicku na pravou stranu. Ne vždy se totiž trefíte správně a musíte pokus opakovat. Na druhou stranu jsem si její přítomnost opravdu oblíbil, protože umožňuje telefon používat v případě potřeby právě jednou rukou. Takže až pojedete v autě, jako spolujezdec samozřejmě, a budete potřebovat ovládat telefon jednou rukou, tohle fakt přijde vhod. Na relativně dobrém místě je i čtečka otisků prstů, tentokrát na pravé straně, kterou si namapujte buď na pravý palec nebo levý ukazovák, podle toho, kterou rukou jste zvyklí telefon ovládat. Čtečka funguje vcelku rychle a spolehlivě, tím pádem můžete rozhodně na odemykání obličejem v klidu zapomenout. Mně osobně jen docela vadí, že ve čtečce není integrováno tlačítko vypínání a zapínání, které je hned pod čtečkou. Ještě dále je tlačítko spouště fotoaparátu a na opačném konci pro změnu kolébka hlasitosti. Celkem jsou tedy na pravé straně 4 tlačítka a čtečka otisků prstů, takže občas budete chvíli přemýšlet než něco zmáčknete. Je totiž poměrně otravné si tlačítka plést a každou chvíli si telefon nechtěně vypnout a znova jej zpátky přes čtečku aktivovat. Když se vrátím zpátky k softwaru, náročným pařanům určitě přijde vhod i funkce zvaná Vylepšení her, která má v sobě takovou nepatrnou vychytávku kdy můžete zvolit Herní režim v kterém chcete, aby hra běžela. Buď zvolíte plný výkon a nebo upřednostníte výdrž baterie, který omezí výkon na 40 snímků za vteřinu a na jedno nabití si tak zahrajete delší dobu. Z hardwarové výbavy pak telefonu nechybí Bluetooth 5.0, 5GHz wifi, či kompletní podpora GPS včetně Galilea, naopak chybí bohužel 3,5mm jack. Po zvukové stránce jsem byl také velice příjemně překvapen. Stereo repráčky hrají hodně nahlas a k dispozici je i tentokrát režim dynamických vibrací. Při spuštění videa si jen nastavíte úroveň dynamických vibrací a telefon převádí přehrávaný zvuk navíc do vibrací a vás ještě víc vtáhne do děje. Hodně zajímavý gimmick.  Fotoaparát Teď už ale jdeme na oblíbené foťáky. Na zadní straně je soustava hned 3 fotoaparátů v konfiguraci hlavní, širokoúhlý a 2 násobný zoom. Všechny 3 foťáky jsou 12MPX, přičemž hlavní a zoomový jsou navíc vybaveny tak dlouho žádanou optickou stabilizací. Hodně zajímavě zní světelnost f/1.6 na hlavním foťáku, který slibuje papírově skvělé snímky. To ještě navíc podporuje i samotný fakt, že Sony je jedním z hlavních dodavatelů senzorů pro většinu světových výrobců. Hlavně jejich 48MPX senzor je v tuto chvíli ve většině vlajkových lodí konkurence a tak je poměrně smutné, že jej Sony nenasadili i do své Xperie 1. V Sony se ale začínají dít věci doposud nevídané. Mobilní divize, která byla dřív oddělená od zbytku Sony se najednou konečně včleňuje do struktury výrobce a výsledkem je aplikace fíčurek, které si Xperia 1 vypůjčuje přímo z divize fotoaparátů Alfa. Jedním z nich je i systém ostření nikoli na obličej, ale přímo na oko. Samozřejmě režim ostření na obličej je stále přítomen, ale tomu navíc sekunduje právě režim ostření na oko, který je daleko přesnější, protože zejména při focení portrétů je důležité právě ostré oko. Všechno tohle je hezké, má to bohužel jeden háček a tím je samotná výstupní kvalita fotek, která mě nijak extra nenadchla a právě třeba při porovnání s téměř stejně drahým Samsungem S10 bohužel Xperia 1 většinou prohrává. Občas sice dokáže Xperia 1 vykouzlit naprosto nádherné snímky díky svému barevnému podání, které mi je na oko bližší než typicky až moc živé barvy na Samsungu, ale co je to platné, když takto nevyjde každá fotka. Co se týká dynamického rozsahu, ten je bohužel na Xperii 1 také horší a to i v relativně jednodušších scénách. Stačí prostě trochu tmavší věci na fotce a detaily jsou úplně pryč. Dost často je ve fotkách také vidět šum a to jak v noci, tak ve dne. Celé mi to bohužel připadá, jako kdyby inženýři v Sony si nechtěli dát sebemenší práci s postprocessingem fotek a pouze dávali na výstup to, co pořídí samotná optika se senzorem. Důkazem toho je třeba i portrétní režim, kde si kolikrát stačí dát ruku v bok a průhled, který díky mezeře mezi rukou a tělem vznikne se software prostě neobtěžuje rozostřit. Abych ale jenom nekritizoval, docela příjemně mě potěšily některé fotky večer. Je potřeba hodně uklidnit ruce, namířit foťák a počkat, až se vám na displeji objeví ikonka stativu. Pak dojde k delší expozici a to, co z foťáku vyleze je opravdu hodně příjemné. Nejedná se však o noční režim, tak jak jej znáte třeba z S10 nebo P30 Pro, ale obyčejnou zhruba 1 vteřinovou delší expozici. Výhodou je, že nemusíte přemýšlet o nějakých nočních režimech, ale prostě jen dostanete krásnou fotku. O to víc mě to utvrzuje v tom, že když to jde večer, proč to nejde ve dne? Paradoxně se mi totiž někdy víc za dne líbily fotky ze širokoúhlého foťáku než z toho hlavního. Nebojte se, že by byly všechny denní fotky špatné, to zas určitě ne, ale je to takové jednou ano, jednou ne a to bych odpustil telefonu za pár tisícovek, ale rozhodně ne vlajkové Xperii, kde to zkrátka není úplně ono. Dobrou zprávou je, že pokud vidíme, jak si telefon občas dobře vede v noci, stačí zamakat i na tom denním režimu a přijít s pořádnou masivní aktualizací. Koneckonců, právě na telefonech Samsung, Huawei nebo ASUS vidíme, jak s každou další aktualizací se foťák zlepšuje a zlepšuje. Co je pak bohužel naplat třeba aplikace Cinema Pro, kde můžete nahrávat video do flatových profilů, když nejsou odladěny ani základní funkce.  U stabilizace videa je co dohánět a víceméně se mi stabilizací líbilo až video ve fullHD při 30snímcích, kde se k optické stabilizaci přidá i ta elektronická. Stejně tak je potřeba ještě dohánět v dynamickém rozsahu. Co se mi naopak ve videu líbí je barevné podání, které Sony ale tradičně umí. Dlužím vám na tomto místě snad už jen informaci o baterii. Ta má 3330 mAh a jedná se tím pádem o jednodenní telefon, který ale můžete kdykoli dobít prostřednictvím rychlého 18W nabíjení. Shrnutí Sony Xperia 1 se dodává v černém provedení za cenu 23.990,- a už teď ji můžete koupit u nás na Hurámobil.cz. Pokud navíc zadáte v košíku kód „Xperia1“, dostanete od nás zase něco navíc. Jestli koupit nebo nekoupit nechám samozřejmě na vás, za mě se jedná jednoznačně o telefon s aktuálně nejlepším displejem na trhu, který nevyužijete jen na sledování filmů, ale oceníte jej právě hlavně při běžném použití. Zvuk je skvělý a konfigurace tří foťáků je velice slibná. Chybí však bezdrátové nabíjení a foťák by si zasloužil ještě slušnou dávku práce. I přes ty všechny výhrady mám však z telefonu velmi pozitivní dojem a věřím, že Sony na těch nedostatcích s kamerou v příštích aktualizacích ještě zapracuje. ...

22 6
Recenze Galaxy Buds: Perfektní doplněk pro váš Samsung

Recenze Galaxy Buds: Perfektní doplněk pro váš Samsung

První, co mě po vybalení upoutalo je velikost samotného vajíčka, nebo-li dokovací stanice. Je opravdu úžasně malé a i když je o trochu větší než je třeba pouzdro od Airpodů, stále se implementaci low latency kodeku nedochází, třeba na rozdíl od posledně recenzovaných JBL Flash, ke zpoždění zvuku při sledování videa. Za tohle rozhodně palec nahoru. Teď už se mrkneme na samotné zvukové podání, které jsem měl možnost porovnávat s nedávno recenzovanými JBL Under Armour True Wireless Flash a Apple Airpods. Upřímně, na první poslech jsem čekal trochu víc. Po delším poslouchání už to bylo lepší, ale přece jen po basovém podání JBL se mi tak trochu stýskalo. Na druhou stranu, aspoň při delším poslouchání nepřijdete o sluch. Samotná maximální úroveň hlasitosti je totiž také daleko nižší, než u konkurence. Úplně mě nepotěšily ani výšky, které prostě působí zastřeně. Kdybych to měl shrnout, Galaxy Buds vás po zvukové stránce prostě ničím extra nenadchnou, ale abych byl fér, rozhodně vás také nezklamou. Možná to bylo mým až přílišným očekáváním v porovnání s konkurencí, ale tak to prostě je.  Samsung Galaxy Buds jsou momentálně k dispozici ve 3 barevných provedeních bílá, černá a žlutá za cenu 3.690,- a jako vždy je můžete zakoupit rovnou u nás na Hurámobil.cz. Pokud navíc v košíku zadáte kód GALAXYBUDS, získáte od nás něco navíc jako dárek. Jestli se vám video líbilo, tak už víte, co máte dělat, díky za sledování a čau u dalšího videa.   vejde do malé kapsy u jeansů. Vrchní víčko po odklopení drží poměrně silným magnetem, což se už nedá říct o samotných sluchátkách. Pozor tedy, až odklopíte víčko, aby do vás někdo nedrknul, protože sluchátka celkem lehce vypadnou. Nepovažuju to sice za vadu, ale rozhodně je to dobré vědět dřív, než vám sluchátka třeba někde při vystupování z tramvaje nechtěně vypadnou a zakutálí se na potvoru někam do kanálu. U posledně recenzovaných JBL mi docela vadilo, že po otevření pouzdra bylo pravé sluchátko vlevo a levé vpravo. Tady je vše v pořádku a viditelně označeno L a R včetně notifikační diody, která vás informuje třemi barvami o stavu nabití. Samotná sluchátka vydrží nabitá podle výrobce 6 hodin, a dokovací krabička jich pak dokáže dodat dalších 7 hodin. Já musím říct, že jsem se těmto časům téměř přiblížil. V každém případě, pokud cestujete do práce a z práce průměrně 2 hodinky denně, v pohodě vám vydrží na celý pracovní týden. Co považuji za výrazné plus a poměrně raritu u tohoto typu sluchátek je USB-C. Tím pádem můžete nabíjet sluchátka přímo stejným kabelem, jako většinu novějších telefonů. Další výhodou oproti konkurenci je možnost nabíjení pomocí vašeho telefonu, který podporuje reverzní nabíjení. Samozřejmě na kolik je to výhodné k efektivitě baterie vašeho telefonu ponechám na vás. Mě tady spíš vadila jedna softwarová věc. A to že funkci reverzního nabíjení musíte v menu aktivovat. Když si položím sluchátka na zadní stranu telefonu a nechtěně si do nich v kanceláři drknu, musím znova zvednout telefon ze stolu, reverzní nabíjení opět aktivovat a sluchátka znovu přiložit a to je dost otravné. Samsung Galaxy Buds musím pochválit za ergonomii. Je skvělé jakou práci si v Samsungu dali s tím, aby sluchátka držela v uších. Na jednu stranu pevně drží v uších a na druhou vás ani při delším nošení uši fakt nebolí. Samozřejmě není ucho jako ucho a proto v balení najdete i několik velikostí špuntíků do uší i náušníků. Na našem Instagramu jste se také ptali, jak je to se sluchátky při běhu. Musím pochválit, že sluchátka jsou poměrně lehká a jak už jsem říkal, výborně drží v uších. Ať tedy běžíte nebo třesete hlavou, v uších drží jak přibitá. Druhý dotaz na instagramu směřoval k samovolnému vybíjení sluchátek. Po pročtení různých fór byly tyto informace hlášeny hlavně ihned po uvedení a proto se jednalo nejspíš o nějakou chybu firmwaru, která se u těch mých rozhodně nevyskytovala. Pokud jste zvyklí na rychlost párování Apple Airpods, asi vás rychlost Galaxy Buds nepřekvapí. V porovnání ale s ostatními podobnými sluchátky jsou zkrátka vyloženě rychlejší. Při otevření z krabičky dojde do 3 vteřin k připojení, widget na obrazovce vám zobrazí aktuální stav nabití každého sluchátka a můžete je vesele používat. Abyste ale sluchátka využili úplně na maximum, je potřeba si stáhnout aplikaci Galaxy Wear, jejíž instalaci vám nabídne telefon hned po prvním spárování. V aplikaci najdete kromě ekvalizéru hlavně nastavení tzv. touchpadu na sluchátkách. Ano, sluchátka totiž můžete ovládat krátkými gesty, chcete-li poklepáním na vnější stranu sluchátek. V aplikaci naleznete nápovědu, co jednotlivá poklepání znamenají a dokonce si můžete i některá přenastavit. Třeba po nandání do uší stačí krátkým tapnutím spustit play a je to. Škoda jen, že ač sluchátka na sobě mají detekci vložení do ucha, při vyndání, na rozdíl od Airpodů, nepřestanou hrát. Spoustu z vás asi bude zajímat, zda sluchátka fungují jako master, slave. Potěším vás, každé sluchátko dokáže fungovat s telefonem samostatně a díky ...

20 6
Recenze sluchátek Huawei Freelace a Huawei s potlačením hluku

Recenze sluchátek Huawei Freelace a Huawei s potlačením hluku

Huawei s aktivním potlačením hluku Oboje sluchátka nám zapůjčila firma Huawei, která si prochází svým nejtěžším obdobím v historii, ale sluchátek se toto naštěstí netýká, a můžete je provozovat i s přístroji jiných výrobců. Ta první sluchátka se jmenují Huawei Active Noise Canceling Eaerphones 3 a jak již samozřejmě název napovídá, jedná se o sluchátka s aktivním potlačením USB-C okolního hluku.  Samotná sluchátka připojíte kabelem k jakémukoli mobilnímu telefonu nebo počítači a jejich hlavní výhodou je potlačení okolního hluku. Samotné potlačení nabízí sluchátka ve 3 módech, cestování, kancelář a propouštění v tzv Aware módu, který má sloužit k potlačení hluku, ale samotný lidský hlas sluchátka propustí. Testoval jsem je v mnoha lokacích a upřímně vám řeknu, že potlačení ala Sony nebo Bose od nich opravdu nečekejte. Na druhou stranu tato sluchátka jsou zhruba 10x levnější než ta od Sony, která jsou ovšem přes celé uši. Pokud bych měl popsat úroveň potlačení okolního hluku sluchátky Huawei, je to asi do takové míry, jako kdybyste si nasadili tato Sony sluchátka vypnutá. Zkrátka a dobře, okolní hluk to potlačuje a rozdíl je docela patrný, když tuto funkčnost zapnete přepínačem na sluchátkách a na to, že to jsou špunty je to alespoň za mě celkem fajn. Samotné přepnutí mezi 3 módy se provádí současným stiskem zesílení a zeslabení a sluchátka vás o tom informují jedním, dvěma nebo třemi pípnutími, abyste poznali v jakém jste aktuálně módu. Tady bych rozhodně nepochválil návod, který vůbec nepíše o tom, co které pípnutí znamená a vypozorovat si to musíte sami. Každopádně při samotném zapnutí této funkce se vždy sluchátka nastaví do módu cestování potlačující např. zvuk motoru letadla, následuje normální mód, který je určen pro kanceláře a třetí mód propouští hlasová oznámení třeba když sedíte někde u doktora a čekáte až vás vyvolají jménem. Zvuk Po zvukové stránce sluchátka podávají průměrný výkon, který odpovídá jejich ceně. Na kabelu ,kromě tlačítka ovládání hlasitosti, je na ideálním místě umístěn dedikovaný mikrofon a za kvalitu hovoru musím výrobce pochválit. Tím myslím, že mikrofon není umístěn do samotného ovladače, ale je samostatně na kabelu. Výrobce současně deklaruje, že mikrofon je speciálně zkonstruován tak, aby při hovoru potlačoval vítr, ale upřímně se přiznám, že když jsem toto zkoušel, nějaký dramatický rozdíl v kvalitě hovoru se sluchátky nebo bez sluchátek druhá strana nezaznamenala. Sluchátka jsou v prodeji za 1.599,- a zakoupit je můžete u nás v Hurámobilu. Huawei Freelace Druhá sluchátka se jmenují Huawei Freelace a k mobilnímu telefonu se připojují bezdrátově pomocí Bluetooth. Sluchátka jsou velmi dobře zpracována a metalickém oranžovém provedení. Balení je poměrně luxusnější než u předchozích drátových a když je vyndám z krabice, uvnitř balení je Samotná sluchátka si nasadíte přes hlavu a kabel, I když je ohebný, je natvarovaný tak, aby sluchátka obepínala váš krk. Materiál je silikonový a za krkem jej po chvíli ani neucítíte. Na obou stranách, někde pod lícemi pak mají sluchátka symetricky umístěné dva, řekněme válečky, kde v levém je baterie a v pravém ovládací tlačítka pro ovládání hlasitosti, pauzování a pouštění hudby nebo přijetí, odmítnutí hovoru. Nabíjení sluchátek je vyřešeno skvěle, protože stačí sluchátka rozpojit a objeví se USB-C koncovka, kterou můžete strčit do telefonu a nabít přímo z telefonu nebo USB-C portu jakéhokoli počítače. Zvuk V balení je i redukce na velké USB, pokud náhodou váš počítač ještě céčko nemá. Za mě je tohle skvělá věc, protože si kamkoli s sebou berete opravdu jen samotná sluchátka a dobíjecí kabel můžete nechat doma. Samotné poslouchání hudby je velmi příjemné a občas jsem měl pocit, že mám přes hlavu klasická velká sluchátka. Výšky jsou tak akorát a basy jsou opravdu mohutné. Ne tolik jako u sluchátek beats třeba, ale opravdu jsem měl z hudebního podání radost. Na poslouchání vážné hudby to opravdu není, ale třeba na rockové skladby jsou za mě ideální. O trochu slabší je to už se samotným telefonováním. Zvuk ze sluchátek je dobrý, ale výhrady mám k mikrofonu, který je umístěn přímo v samotném ovladači. Pro druhou stranu je to tím pádem dost nepříjemné, protože pokud telefonujete při chůzi, samotný ovladač se vám tře o tělo a druhá strana slyší neustále šoupání. Je to škoda, já osobně bych spíš integroval mikrofon někam do kabelu nebo do samotných pecek a digitálně zkusil samotný hlas odfiltrovat od okolního hluku. Samozřejmě předjímat pak samotný výsledek nechci, od takových konstrukčních řešení jsou zde výrobci, ale co se týká umístení mikrofonu, na předchozích sluchátek mi to vyhovovalo víc. Sluchátka Huawei Freelace by měla být dostupná zhruba v průběhu června za cenu lehce přes 2000 korun ve 3 barevných provedeních – Černá, modrá a tato oranžová a už teď si je můžete předobjednat u nás na hurámobil.cz. Pokud navíc použijete u nás v košíku kód “HUAWEIMUSIC”, máte nákup zase o trochu výhodnější. ...

15 6
Recenze Motorola One Vision: Kterak pejsek s kočičkou vařili dort

Recenze Motorola One Vision: Kterak pejsek s kočičkou vařili dort

Ahoj, jestli jste u nás poprvé, to vůbec nevadí. Já jsem Petr z eshopu Hurámobil.cz a dělám pro vás pravidelně recenze mobilů, tabletů, gadgetů, informuji vás o aktuálních novinkách a tak dále. Jestli ani vy nechcete už o žádné další video přijít, dejte nám odběr i s tím zvonečkem na YouTube. Jo a mimochodem, pokud si vyberete nákup dnešní Motoroly u nás v obchodu, stačí dát do košíku i kód „ONEVISION“ a do 20.6. od nás získáte ke svému nákupu i něco navíc. Motorola One Vision je opravdu na první pohled taková skládanka všeho možného. Předesílám ale, že Motorola si vyzobala od konkurence téměř vždy to lepší. Třeba odstín modré mi připomíná Honor 8X a nadměrná velikost čoček foťáků zas Mi A2. Celkově se mi po designové stránce líbí, ale je fakt, že původní motorolí kruhové foťáky byly výrazně lepší a tady mi tak trochu nostalgicky chybí. Takhle Motorolu rozeznáte od konkurence totiž už jenom tím logem M na čtečce otisků prstů, která je mimochodem úplně v pohodě. Pokud se zadíváte pozorněji, řeknete si, že tady už něco v rozměrech nehraje. Ano, je to displej, který je tentokrát v poměru stran 21:9 a Motorola se zde nejspíš inspirovala pro změnu u značky Sony. Displej je krásně velký a protáhlý a režim rozdělené obrazovky je na něm zase o něco lépe použitelný. Škoda jen těch zbytečně velkých rámečků a průstřelu v displeji, který se svou velikostí může měřit se Samsungem A8s. Možná jej dokonce i předčí a podle mě je zhruba 2x větší než třeba u Honoru View 20. Displej v poměru stran 21:9 rozhodně není formát pro každého. Pokud ale často ovládáte telefon jednou rukou nebo píšete SMSky, rozhodně vám jeho šířka přijde vhod. Je totiž daleko užší, než u konkurence a bez problému obsloužíte psaní na klávesnici právě jednou rukou. Samozřejmě, že nahoru už se dosahuje hůř, ale pro ovládací centrum společně s notifikacemi naštěstí nemusíte sahat úplně nahoru. Buď je stáhnete z půlky obrazovky nebo použijete gesta na čtečce otisků prstů. Co se týká světelnosti tohoto IPS FHD+ displeje na sluníčku, je na svou třídu docela fajn. Co ovšem zamrzí je chybějící notifikační dioda. Hardware Po hardwarové stránce tepe v telefonu procesor Samsung Exynos 9609, což rozhodně není úplně běžná věc, protože Samsung si většinou nechává procesory pro své vlastní telefony a třetím stranám je rozhodně často neprodává. Nicméně výkon je spolu se 4GB RAM dostatečný a v Antutu se dostanete na nějakých 151.000 bodů. To je v pohodě i na hry – ne teda na plné detaily, ale ano, i na hry a dokonce i na PUBG i na Fortnite je to cajk. Pro vaše data je pak k dispozici 128GB úložiště, které můžete ještě rozšířit paměťovou kartou až o velikosti 1TB. Přijdete však o místo na druhou sim kartu a tím pádem si holt musíte vybrat. Já ale myslím, že i těch 128GB je fakt dost. Systémem je tu čistý Android One ve verzi 9, který zajišťuje opravdu rychlé aktualizace přímo od Googlu. Všechno běhá svižně, aplikace se otvírají velice rychle, jen 2-3x se mi stal takový malý zásek při animaci lišty nebo přechodu do menu. Pokud se ale na to přímo nesoustředíte, pravděpodobně si toho asi vůbec nevšimnete a předpokládám, že i tohle se časem ještě odladí. Za skvělou věc u Motorol považuji tradičně gesta, která jsou neskutečně návyková. Rychlé zaklepání telefonem pustí svítinu, zatímco otočení spustí fotoaparát. To jen takové malé doplnění k našemu prvnímu dílu seriálu Fotoakademie jak rychle spustit foťák. Z další hardwarové výbavy už nechybí jack na 3,5mm, Bluetooth 5.0, Galileo, NFC a dokonce ani čím dál tím oblíbenější FM rádio.  Displej je největší žrout baterie a proto čím větší displej máte, tím větší je potřeba baterie. Motorola One Vision disponuje kapacitou 3500maH, což je takový lehký nadprůměr. V pohodě zvládne jeden den provozu i při silné zátěži a většinou ještě domu dorazíte plus mínus se 30%. Druhý den už ale ovšem nedáte. Na druhou stranu není problém telefon kdykoli přes den dobít, protože disponuje rychlým USB-C 15W dobíjením. Fotoaparát Teď už ale k oblíbenému foťáku. Motorola One Vision přichází na zadní straně s kombinací 2 fotoaparátů, kdy hlavní 48MPX se světelností f/1,7 disponuje samozřejmě technologií Quad Pixel, která spojí 4 pixely v 1 a výsledkem jsou 12MPX snímky. Spojení pixelů funguje fantasticky a Motorola se svým One Vision udělala opět trefu do černého. Vykašlala se na jakékoli zoomy nebo širokoúhlé foťáky, přinesla jeden, a ten je po čertech dobrý. Teda jeden, ona je tu i druhá čočka, ale to je jen obyčejný 5MPX pro rozostření pozadí. Když už jsem u toho, portrétní režim je tady opravdu skvělý. Zpátky ale k hlavnímu foťáku. Za dne vypadají snímky skvěle i když je pravda, že drobným úletům s vyvážením bílé se někdy nevyhnete a celkově jsou fotky saturovanější, než bych chtěl. Je ale fakt, že od Motoroly by si mnozí mohli brát opravdu příklad. A to jsem ani nezmínil ještě ani to, že za 7.790, kolik tahle Motorola stojí, dostáváte v ceně i optickou stabilizaci. Ta vyloženě pomáhá hlavně u večerních snímků, které jsou na svou cenu opravdu jedny z nejlepších. K dispozici je i speciální noční režim, který si určitě vyzkoušejte použít poté, co vyfotíte fotku klasickým režimem. Uvidíte, že z něj lezou fotky rozhodně světlejší, ale někdy možná až zbytečně moc přeostřené, kde je patrné vidět pravděpodobně zbytečně vysoké ISO. Někdy budete víc spokojeni s klasickou fotkou a někdy zase s tou z nočního režimu. Celkově ale kloubouk dolů, protože tento telefon je více než obstojný konkurent pro některé vlajkové lodě.  Musím říct, že na telefonu vypadá obraz videa z přední kamery lépe, než je tomu při zhlédnutí na počítači a při přechodu do stínu už dynamický rozsah tak dobře nevypadá. I tak je ale přední kamera rozhodně jedna z těch nadprůměrnějších. U zadní kamery jsem byl příjemně překvapený jak optická stabilizace zafungovala ve všech formátech a i když občas telefon přeostřil, za video jsem za tuto cenu telefonu opravdu spokojený. Shrnutí Motorolu One Vision si můžete už teď zakoupit u nás na Hurámobil.cz za cenu 7.790,- a když v košíku zadáte slevový kód „ONEVISION“, až do 20.6. získáte něco navíc. Když bych měl Motorolu One Vision shrnout, celkově se jedná za svou cenu o výborně vyvážený telefon, kde hlavní pro nebo proti bude asi jeho poměr stran 21:9. To, co někomu může vyhovovat, jiný bude zase vidět jako neskutečnou nudli, která se ani nevejde celá do kapsy kalhot. Schválně mi zkuste napsat vy dolů do komentářů, co na ní říkáte. Díky za sledování a čau u dalšího videa. ...

5 6
JBL UnderArmour True Wireless Flash: Ideální parťák na sport

JBL UnderArmour True Wireless Flash: Ideální parťák na sport

To, že JBL nevyrábí žádná chrastítka je asi všem jasný. Jednak podle ceny, která je dost podobná Airpodům, ale i krabička vypadá poměrně luxusně. Je samozřejmě jasný, že krabička nehraje, ale prodává.  Sluchátka, neboli, abych je správně nazval - špunty, jsou bezdrátové a běží samozřejmě na Bluetooth, tentokrát ve verzi 4.2, které už je značně úsporné oproti předchozím verzím, a tak sluchátka zajišťují až 5 hodin hudby na jedno nabití. Dostanete je totiž v tomto celohliníkovém pouzdře, které zároveň slouží jako jejich nabíječka. Samotné pouzdro má v sobě vestavěnou baterii a zvládne sluchátka nabít znovu zhruba 5x a tím pádem se dostáváte na nějakých 25h provozu, aniž byste museli vyhledat elektrickou zásuvku. Samotné pouzdro má za mě dvě nevýhody. Jednak, třeba oproti Airpodům, je značně větší, takže buď zabere celou druhou kapsu kalhot, nebo si jej můžete někam zavěsit. Škoda ale, že šňůrka není trochu delší, protože samotné pouzdro neprotáhnete. Nezbývá než udělat někde uzel nebo použít třeba karabinu v batohu. Druhá nevýhoda je nabíjecí konektor. Přece jen, když už velká většina telefonů přichází s USB-C, tady je stále microUSB, takže se pořád dalšímu kabelu asi nevyhnete. Škoda, že třeba v krabičce se aspoň nenašlo místo na nějaký malý adaptér na USB-C kabely, což by problém elegantně vyřešilo. Design Po designové stránce jsou sluchátka opravdu krásná a není moc co jim vytknout. Jsou vyloženě určená na sport. Zde jsou důležité dvě věci – to, aby sluchátka pořádně držela v uších – jasně splněno přiloženými adaptéry, které si jednoduše vyměníte za menší nebo větší, a druhé je jistý stupeň odolnosti. Ten je zde zajištěn certifikací IP7 a sluchátka by po dobu 30 minut měla vydržel v 1 m hloubky. Tím pádem je jasné, že na plavání sluchátka nejsou, ale běžný pot třeba při běhání jim vůbec nevadí. Pokud to s běháním a sportem obecně myslíte vážně, možná by vám mohlo přijít vhod, že spolu s nákupem získáte zdarma roční prémiové členství do aplikace MAPMYRUN v hodnotě necelých 8 stovek. Já jsem si se sluchátky byl zaběhat a celou dobu držela v uších naprosto pevně i přesto, že se samozřejmě zapotíte a klasické airpody mají pak tendenci vyklouznout. Když odhlédnu od sportu ke klasickému běžnému použití, přece jen mi je ale pohodlnější používat airpody, které v uších nejsou tak napevno a pokud jsem s airpody někdy usnul, dalo se s nimi spát i na boku a ucho mi pak neupadlo. To s těmito underarmory nejde. V uších jsou daleko těsnější a i když jsem je používal v jednom kuse i skoro celé dopoledne, pořád bylo relativně pohodlné je v uších mít. Toto ovšem samozřejmě záleží na ergonomii každého ucha. Ovládání a funkce Samotná sluchátka fungují tak, že pravé sluchátko je spojeno s mobilním telefonem a levé sluchátko je poté spárováno s pravým a vzájemně jsou synchronizována. Pokud chcete používat sluchátko jako handsfree, musíte vždy používat sluchátko pravé. To je trochu odlišné fungování třeba proti airpodům, které fungují nezávisle a je na vás, které sluchátko použijete. U JBL tím, že zvuk cestuje nejprve do pravého sluchátka a potom z pravého synchronně do levého dochází trochu ke zpoždění oproti obrazu. U klasického poslechu hudby to vůbec nevadí, trochu zvláštní je to při sledování videa, kde zvuk je malinko zpožděn za obrazem. Dá se na to časem zvyknout, ale při ceně atakující zmíněné Apple Airpods je absence jakéhokoli low latency kodeku přinejmenším zvláštní. Samotná sluchátka se ovládají skrz tlačítka na obou sluchátkách. Tlačítko na pravém sluchátku pouští a přehrává hudbu, double clickem přeskakuje na další kladbu a nebo přes něj můžete přijmout či odmítnout hovor. Tlačítkem na levém sluchátku můžete naopak spustit Siri či Google Asistenta a nebo zapínat či vypínat ambientní režim. Ten se hodí pokud si jdete zaběhat třeba na nějakou cyklostezku a chcete slyšet zvonek projíždějícího cyklisty nebo třeba při přecházení silnice tramvaj či auto. Sluchátka pak namixují okolní zvuk do hudby a vy nemáte pocit, že jste odříznutí od okolí. Za jednu z dalších nevýhod vidím absenci jakéhokoli senzoru, který detekuje vyndání sluchátek z uší a zastavení třeba hudby. Samozřejmě, můžete si krátkým klikem na levé sluchátko hudbu ztlumit na režim mluvení, ale daleko příjemnější by bylo, kdybyste jedno sluchátko vyndali a druhé okamžitě přestalo hrát. Další slabinou je nemožnost ovládat jakýmkoli způsobem hlasitost. Tady ale hodně záleží na scénáři použití. Mě osobně toto totiž vůbec nevadilo, protože jsem sluchátka při běhu používal společně se Apple watch, kde pouhým otočením korunky zeslabuju či zesiluju hudbu, přeskakuji skladby a tak dále a celkově ovládání hudby při běhu je skrz Apple watch na úplně jiné úrovni než přes sebelepší sluchátka. Zvuk Teď už se dostávám k samotnému zvuku. Přímo pro poslech hudby při sportu jsou tato sluchátka jedny z nejlepších, které jsem kdy testoval. Zvuk je bohatý a JBL je známo tím, že basy klade na první místo. Ne jinak je tomu i tady. Basy jsou opravdu hutné a na jejich absenci si rozhodně stěžovat nebudete. Tohle je ale za mě zrovna u sportovních sluchátkách dobře. Hutné basy v kombinaci se správnou rytmickou hudbou dokážou člověka prostě vybičovat k větším výkonům. Ideální na běh, cyklistiku, box a tak dále. Na jógu bych si je ale asi nevzal . Koneckonců si je můžeme tady přímo vyzkoušet. Sice to nebude úplně ono, ale aspoň se o to pokusím. Pokud budete sluchátka používat na telefonování, dosah od telefonu držte na přímou viditelnost zhruba do 15m, což je samozřejmě dostatečné a asi vás zajímá spíš kvalita hovoru. Při pokusném hovoru s Michalem mě Michal slyšel skvěle a já jeho také. Jediná výtka směřuje pouze na samotné použití tohoto typu sluchátek. Tím, že si totiž šputnem utěsníte ucho, váš vlastní hlas vám je svou rezonancí příjemný asi tak, jako kdybyste telefonovali s plechovým kýmblem na hlavě. Shrnutí Možná se vám zdá, že jsem sluchátkám vytknul spoustu věcí a od koupě vás tím pádem asi zradil. Na jednu stranu je moje práce být vždy objektivní a zmínit pozitivai negativa, ale na druhou stranu je potřeba mít na paměti na co jsou tato sluchátka určena. Zatímco na klasické použití třeba na cestu MHD do práce raději šáhnu po svých Airpodech, právě na sport jsou zas ideální tato JBL. Pokud chodíte 2-3x týdně na hodinku třeba cvičit, běhat atd můžete mít jistotu, že sluchátka hodíte do sportovní tašky, vyndáte je na trénink, zacvičíte a vrátíte je a minimálně měsíc se vůbec nemusíte starat o jejich dobíjení. A ty jejich basy? To je prostě super. Už tak super není jejich dostupnost, poměrně rychle jsou vždy vyprodána, ale další naskladnění očekáváme každým dnem. Už vám dlužím jen prodejní cenu. Ta je 4.690,- a nezapomeňte v košíku na kód „JBLUA“ a taky mi dolů do komentářů napsat, co na tato sluchátka říkáte vy? Díky za sledování a čau u dalšího videa.   ...

27 5
Recenze Asus Zenfone 6: To jste ještě neviděli

Recenze Asus Zenfone 6: To jste ještě neviděli

Konstrukční zpracování Zenfonu 6 je opravdu na prémiové úrovni a ASUS zde samozřejmě neponechal nic náhodě. Někoho možná zamrzí, že na zadní straně už nejsou oblíbené Zen kruhy, ale asi vás stejně daleko více zaujme výklopný fotoaparát. Doposud jsme byli zvyklí u všech telefonů, že přední foťáky byly spíše z nutnosti, teď se ale dostává kvalita zadního foťáku díky výklopnému mechanizmu i dopředu a pro milovníky selfie je to rozhodně dobře. Někdo by možná namítl, že jakýkoli výklopný mechanismus se může rozbít, ale sám ASUS udává, že to celé zkonstruoval tak, aby telefon zvládl 100 tisíc otevření a zavření, což by mělo vydržet minimálně 5 let provozu. To je, myslím, pro většinu z nás dostatečné a pokud by se to náhodou někomu po dvouleté záruce porouchalo, tak pozáruční oprava by měla stát zhruba kolem 1500 Kč, což je myslím docela přijatelné. Zadní stranu kryje Gorilla Glass 6. V ideální výšce a dobře po hmatu rozeznatelná je i čtečka otisků prstů, která funguje rychle a spolehlivě. Na pravé straně, kromě standardních tlačítek, najdete ještě dedikované tlačítko ovládající Google asistenta, ale přemapovat si jej můžete na různé další funkce. Ty jsou bohužel předem dané, ale ASUS slibuje, že v příštích aktualizacích by měl přidávat postupně další možnosti. Spuštění oblíbené aplikace zatím bohužel v nabídce není a sestavit si na stisk různá makra by bylo přímo skvělé. Na opačné straně telefonu se nachází pouze takzvaný tripple slot pro použití plné kombinace 2 SIM a 1 paměťové karty. Displej Poměr displeje tělu 92 procent je úctyhodné číslo a ASUS jej samozřejmě dosahuje tím, že na přední straně není žádný notch ani průstřel díky výklopnému foťáku. Pokud tedy hledáte telefon, kde vás na displeji nic neruší, stačí sáhnout po Zenfonu 6. Displej o velikosti 6,4“ je vyroben technologií IPS a dosahuje svítivosti až 600 nitů, což je rozhodně nadprůměr a na přímém slunečním světle je velmi dobře čitelný. Barevné podání je věrné a pokud by jej někdo chtěl přece jen přenastavit, tu možnost v menu má. Hardware a software ASUS Zenfone 6 pohání nejnovější Snapdragon 855 z dílny Qualcommu a tomu sekunduje 6GB operační paměti a 64GB úložiště v základním modelu za 12.990,-. K dispozici je však i varianta 6/128 za 14.490 nebo 8/256 za 15.990. V rámci veletrhu Computex byla představena i varianta 12/512 GB, jejíž cena by měla být někde kolem 23.000 korun, ale do České republiky se z pochopitelných důvodů dovážet nebude. V případě, že zvolíte nejlevnější model, i tak se můžete těšit na maximální možný výkon. V Antutu Benchmarku se nám podařilo dostat na 366 000 bodů, což je jen pár bodů za prvním Mi 9. Většině z vás je to tím pádem jasné, že na Zenfonu 6 poběží úplně všechno. Pro ty ostatní jmenovitě uvádím, že PUBG i Fortnite si zde v klidu zahrajete na plné detaily. Po softwarové stránce je to asi nejčistější ASUS se kterým jsem se kdy setkal. Celé prostředí vypadá jako čistý Android a i když jsou zde asusí aplikace jako lidé, kalkulačka, kalendář, je to prostě krásné a uhlazené. Aplikace powermaster už také zmizela a přestěhovala se přímo do nastavení do správce baterie. Tohle čisté prostředí se mi prostě fakt líbí a mělo by i zrychlit nástup samotných aktualizací. Pokud si potrpíte na aktuální Android, ASUS potvrdil, že Zenfone 6 se dočká aktualizací jak pro Android Q letos, tak příští rok pro Android R. Celkově musím prostředí hodně pochválit, protože se jedná o jedno z nejrychlejších prostředí, které jsem měl možnost vidět. Rychlost s jakou nabíhají aplikace je až neuvěřitelné a při porovnání s S10 nebo MI9 byl Zenfone 6 nejrychlejší. Jedním ze způsobů, jak zrychlit samotný běh aplikací je mimojiné funkce Optiflex, která predikuje často spouštěné aplikace a udržuje je v paměti pro jejich budoucí využití. Aplikace udržované v paměti predikuje sám systém, ale máte možnost si je i ručně v menu natvrdo zapnout. Jedinou výtku v rámci systému mám k ovládání jednou rukou, kdy třeba u Samsung OneUI mi je příjemnější sjet v menu prstem dolů a dosáhnout na položky, které byly předtím nahoře, což u Zenfonu nejde. Důležité je ještě zmínit stereo reproduktory, které hrají lépe než třeba Mi 9, ale samozřejmě LG od toho nečekejte. Z dalších funkcí je pak NFC, 5GHz Wifi a Galileo naprostou samozřejmostí. Extra body navíc si pak u nás získává Zenfone 6 i za FM rádio. Baterie Podle 90% uživatelů mobilních telefonů je nejzásadnější problém jejich současného telefonu výdrž na jedno nabití. ASUS měl u své vlajkové lodi dvě možnosti. Buď mohl implementovat bezdrátové nabíjení a mít v telefonu slabší baterku, nebo obětovat bezdrátové nabíjení a přinést větší baterii. ASUS nakonec zvolil druhou možnost a nový Zenfone 6 disponuje baterií o kapacitě 5000mAh, díky které i při náročném používání zvládnete telefon používat dva plné dny a ještě vám zbyde zhruba 20%. Až tedy příště pojedete na víkend někam pryč, nabíječku, samozřejmě s rychlým 18W USB-C nabíjením, můžete v klidu nechat doma. ASUS se u baterie zaměřil i na celkovou výdrž. Samozřejmě, mohli implementovat 40W rychlé nabíjení, ale to by znamenalo samozřejmě větší objem baterie kvůli nutnosti většího separátoru mezi katodou a anodou, ale i degradaci životnosti. Na základě laboratorních testů by baterie i díky vyladěnému power managementu měla mít stále kapacitu zhruba 4500mAh. Fotoaparát Zenfone 6 je postaven na 4 pilířích. Displej, baterie, výkon a tím čtvrtým je samozřejmě nejinovativnější a nejviditelnější prvek, výklopná kamera. Záměrem ASUSu bylo přinést uživateli stejně kvalitní fotky z předního i zadního foťáku a současně mu umožnit plnohodnotný displej bez výřezu nebo průstřelu. A to se myslím, alespoň u displeje povedlo určitě. U foťáku už musely přijít jisté kompromisy. Samotný výklopný mechanizmus byl poměrně náročný na zkonstruování, a tak se letos bohužel musíme obejít bez jakékoli optické stabilizace obrazu. Na druhou stranu elektronická stabilizace pokročila už opravdu daleko, což jsme mohli vidět u mnoha konkurenčních značek. I tady nemám k elektronické stabilizaci výhrady a velké většiny nahrazuje stabilizaci optickou. Samotné duo foťáků je ve složení 48MPX senzor od Sony se světelností f/1.79, kterému sekunduje druhý širokoúhlý 13MPX foťák se světelností f/2.4 a šířkou záběru 125 stupňů. Formátů a režimů je opravdu celá řada od časosběru, zpomalených záběrů v HD při 480 snímcích nebo fullHD při 240 snímcích, po manuální řežim, panorama až po ruční režim, ale co musím vyloženě pochválit je inteligentní lišta po levé straně, kde se dynamicky mění nejdůležitější nastavení k dané funkci, jako je poměr stran, ale hlavně rozlišení. Ukázka motorizovaného mechanismu ve výklopné kameře Asusu Zenfone 6. Máte tím pádem pořád na očích v jakém rozlišení třeba točíte videa a nezjistíte to až doma, že jste točili jen ve fullHD, když jste chtěli 4k. Co se týká samotných fotek, musím říct, že za dne se mi fotky líbí opravdu moc. Nejsou přesaturované, nejsou přeostřené, HDR režim pracuje opravdu skvěle a dává fotkám skvělý dynamický rozsah. A to jak z hlavního, tak širokoúhlého foťáku. Fotky za šera nebo městského osvětlení mě fakt bavily, podívejte se  třeba na Staroměstské náměstí v 10 večer nebo londýnský bicykl a uznejte sami, že tohle je opravdu pěkný. Jak světlo upadá, v určitý moment se však všechno změní a fotky jsou opravdu tmavé. Jako bych měl pocit, že ASUS přistupuje k postprocessingu fotek jinak než ostatní výrobci. Ti se snaží vytáhnout ze stínů co možná nejvíc za cenu šumu ve fotce nebo různých artefaktů, ale ASUS prostě to, co je hodně tmavé jednoduše převede na černou. Extra tomu nepomůže ani noční režim. Ten sice něco vytáhne, ale P30 od toho nečekejte ani omylem. V každém případě kouzlo Zenfonu 6 tkví v něčem jiném a to je kreativita při focení. S žádným jiným telefonem totiž nedosáhnete snímků z takových úhlů, jako se Zenfonem 6. Respektivě dosáhnete, ale neuvidíte na displeji, co fotíte. Zenfone 6 je skvělý v tom, že kameru si můžete natočit do jakého úhlu potřebujete a stále vidíte na displej. Ať už tedy nenápadně fotíte holky na ulici nebo fotíte z podhledu, či nadhledu, díky výklopné kameře je tohle jednodušší.  A pro ty z vás, kteří si potrpíte na funkci panorama, představte si, že teď se už nemusíte s telefonem složitě otáčet, prostě jej jen namíříte kam chcete, stisknete funkci panorama a foťák automaticky udělá až 180 stupňový snímek, jak horizontálně i vertikálně. Každopádně, dost bylo o foťáku, pojďme se podívat na video. Jak jste mohli vidět, velice dobře telefon zvládá stabilizaci a v některých chvílích trvá přeostřování o trochu déle než by bylo potřeba. Stejně jako jsem říkal o malé hloubce ostrosti, stejně tak telefon nezvládá ostřit na úplné blízko a je potřeba být tím pádem od objektu o kousek dál a pak vše funguje jak má. Nevýhoda ostření na blízko samozřejmě znamená i horší možnost focení makro snímků. Shrnutí Zenfone 6 mě velmi příjemně překvapil a je vidět, že za uplynulý rok ASUS nezahálel a skvělý Zenfone 5 ještě více vylepšil. Zenfone 6 je plnohodnotný konkurent telefonů jako jsou Xiaomi Mi 9, Honor 20 nebo i P30 od Huaweie. I když za Huaweiem zaostává v nočních snímcích, bohatě to vynahradí v krásných snímcích za dne. Pokud se vám nepříčí výklopný mechanizmus, vůbec se nemusíte bát zvolit si Zenfone 6 za svůj daily driver. A nezapomeňte, že pokud zadáte do konce května při nákupu v košíku kód „ZF6“, získáte od nás i něco navíc. Díky moc za sledování a čau u dalšího videa ...

24 5
Recenze Honor 20: Skvělý telefon, ale bude nakonec v Česku?

Recenze Honor 20: Skvělý telefon, ale bude nakonec v Česku?

Honor 20 ze zadní strany poznáte na první pohled. Vystupující semafor fotoaparátů je doplněn ještě o jeden speciální foťák na makra, který od sebe odděluje nápisy 48MP a AI Vision. Je tím straně zas neztěžuje používání když je telefon třeba v autě v držáku. Čtečka funguje velice rychle a spolehlivě a odemykání obličejem jsem tím pádem ani nepoužíval. Honor 20 je vybaven IPS displejem, nad kterým je miniaturní notifikační dioda schovaná za mřížkou sluchátka. Musím 6,26” displej vyloženě pochválit. Je skvěle čitelný na sluníčku a jediné, co nepatrně vyrušuje, je průstřel v levém horním rohu. Hardware a software Po hardwarové stránce telefon pohání samozřejmě vlajkový Kirin 980 z domácí dílny, kterému sekunduje 6GB operační paměti a 128GB úložiště je pro vaše uživatelská data. V Antutu Benchmarku se telefon dostal na 286.000 bodů, což je naprosto dostatečný výkon pro jakoukoli hru či současně běžící aplikace. Jmenovitě odpověď na vaše časté dotazy – ano, PUBG I Fortnite si na něm v pohodě zahrajete a to dokonce I o trochu rychleji díky podpoře GPU Turbo 3.0, který má navíc za úkol ještě zlepšit rychlost grafického vykreslování. Já osobně bych ale na tomto místě raději viděl ten krásný 90Hz displej jako má Oneplus 7 Pro. Po softwarové stránce se můžete těšit na Android 9 Pie s nadstavbou Magic UI 2.1. Všechno běží naprosto rychle a plynule a jak často říkám, prostředí Huawei či Honor mi moc nevoní, ale tohle je věc vkusu každého jednotlivce. Další doplňková výbava je zde vytuněná na maximum. Nechybí 5GHz wifi, NFC, Bluetooth 5.0, Podpora Galilea. Naopak co nepotěší milovníky audia je chybějící jack 3,5mm nebo samotný mono zvuk z telefonu. Je sice hlasitý, pádem jasné, že těšit se můžeme na hlavní 48MP fotoaparát, poprvé použitý už u Honor View 20 a mnoha dalších zařízení, která letos přichází. Zadní strana není tentokrát gradientní a drží se čistě tmavě modré barvy. Vyleštěná vypadá opravdu krásně, ale na otisky prstů působí opravdu jako magnet. Pokud patříte mezi ty, kteří se nedokáží rozhodnout mezi tím jestli chtějí čtečku otisků prstů na zádech nebo na přední straně a nechtějí ty zatím ne moc přesné v displejích, mám pro vás jednu dobrou zprávu. Honor 20 implementoval čtečku do bočního zapínacího tlačítka podobně, jako to kdysi dávno měly modely Sony. Za mě je to výborné řešení, protože čtečka pod displejem nedělá telefonu velkou bradu a čtečka na zadní ale na maximální úroveň na mě moc chrastí. Kde jsem byl naopak hodně, ale fakt hodně příjemně překvapený byl poslech ve sluchátkách prostřednictvím přibalené redukce. Zde máte možnost si prostřednictvím Huawei Histen nastavovat různá prostředí a při poslechu AC/DC jsem si opravdu připadal jak na koncertě. Honor 20 je dále vybaven baterií o kapacitě 3750 mAh, což v pohodě stačí na jednodenní výdrž a kousek. Jestli tedy jdete po práci ještě na nějakou párty, v pohodě si pak zavoláte taxíka domů, protože mě vždycky zbývalo po práci ještě nějakých 30%. Pokud je ale někdo z vás náruživý uživatel a baterka by mu náhodou nevydržela, k dispozici je ultra rychlé 22,5W nabíjení, které zvládne za 30 minut nabít baterii na 50%. Fotoaparát Někomu se možná může zdát, že na zadní straně vidí jen 3 fotoaparáty, ale ve skutečnosti tam jsou 4. Jak už jsem říkal v úvodu, tento malinkatý foťák je zde speciální 2MP se světelností f/2.4 a začnu rovnou s ním. Za mě osobně se jedná o takový trochu gimmick, protože daleko hezčního bokeh efektu dosáhnete použitím digitálního výřezu z hlavního foťáku. Hlavní foťák je 48MP se světelností f/1.8 a opět byl použitý senzor IMX586 od Sony. Tento senzor se zdá být velice dobře odladěn a ať už jej strčíte do View 20, Mi 9, Zenfonu 6, všude prostě produkuje výborné fotky. Nejinak je tomu i u Honoru 20. Za denního světla nemám fotkám téměř cokoli vytknout, vše je krásně ostré s dostatkem detailů a příjemně překvapí i při nedostatku osvětlení jak na standardní režim, tak na ten noční. Toto funguje díky tomu, že telefon spojí najednou 4px do jednoho a dosahuje pak skvělých 12Mpx snímků s vysokou světelností. V prostředí fotoaparátu si můžete zvolit i dvojnásobné přiblížení, které dobře funguje za dne, ale večer už pravděpodobně telefon používá výřez z plných 48Mpx, což má za následek horší fotky. Zkrátka a dobře, večer na zoom pokud možno nefoťte. Naopak příjemně můžete být překvapeni z 16MPx širokoúhlého foťáku z večerních fotek, kde jsem čekal daleko horší výsledky, ale foťák opravdu pozitivně překvapil. Přes den k širokoúhlému foťáku opět nemám větších výhrad. Čtvrtý objektiv je zde 2MPX pouze pro rozostření pozadí v portrétním režimu, no a a jak dopadlo video, na to se pojďte teď mrknout. Ač jsem původně čekal, že nejlépe si povede FULLHD při 30 snímcích za vteřinu, myšleno hlavně i kvůli nejjednodušší  elektronické stabilizaci, nakonec se mi nejvíc líbilo 4K. I fullHD při 60 snímcích vypadá lépe nž právě FullHD při 30 snímcích, kde hlavní problém byl v divně se klepajícím obrazu a neustálém přeostřování. Vyloženě pozitivně překpvaila i přední kamera s hodně pěkným dynamickým rozsahem. Shrnutí Celkově je Honor 20 skvělý telefon a já už teď netrpělivě čekám jen na informaci od Honoru, kdy tento telefon uvede na český trh. Na oficiální konferenci byly uvedeny pouze ceny v dolarech, které by měly být 499$ za Honor 20 a 599$ za Honor 20 Pro. Pokud použijeme optiku kurzu Honor 20 Lite, který se již prodává, Honor 20 by měla vyjít na českém trhu na zhruba 12.000Kč, což bude dost obstojný konkurent zejména pro Huawei P30, Xiaomi Mi 9 nebo Zenfone 6. O uvedení na trh jak už Honoru 20, tak Honoru 20 Pro vás budeme ale ještě informovat. Tak díky za sledování a čau u dalšího videa.   ...

Zobrazit další
Z NAŠEHO OBCHODU
Motorola Moto G85 5G 8GB / 256GB Dual SIM Cobalt Blue

Motorola Moto G85 5G 8GB / 256GB Dual SIM Cobalt Blue

5 089 Kč
KOUPIT
Poslední kus
Samsung Galaxy A16 5G 4GB / 128GB Dual SIM Blue Black

Samsung Galaxy A16 5G 4GB / 128GB Dual SIM Blue Black

5 379 Kč
Apple iPhone 16e 8GB / 256GB Black

Apple iPhone 16e 8GB / 256GB Black

19 019 Kč
Motorola Moto G56 5G 8GB / 256GB PANTONE Dill

Motorola Moto G56 5G 8GB / 256GB PANTONE Dill

6 590 Kč
Motorola Razr 60 8GB / 256GB PANTONE Ice Melt Crystal by Swarovski® + sluchátka Moto Buds Loop

Motorola Razr 60 8GB / 256GB PANTONE Ice Melt Crystal by Swarovski® + sluchátka Moto Buds Loop

24 990 Kč
Motorola Edge 50 Neo 8GB / 256GB Dual SIM PANTONE Grisaille

Motorola Edge 50 Neo 8GB / 256GB Dual SIM PANTONE Grisaille

5 290 Kč
KOUPIT
Poslední kus
Motorola Moto G35 5G 4GB / 256GB Dual SIM Midnight Black

Motorola Moto G35 5G 4GB / 256GB Dual SIM Midnight Black

3 990 Kč 3 698 Kč
POCO C75 8GB / 256GB Dual SIM Green

POCO C75 8GB / 256GB Dual SIM Green

3 377 Kč 2 419 Kč
POCO C75 8GB / 256GB Dual SIM Gold

POCO C75 8GB / 256GB Dual SIM Gold

3 699 Kč 2 249 Kč

TCL 50 Pro NxtPaper 5G 8GB / 512GB Moon Gray (+ pouzdro a stylus) - rozbaleno

6 623 Kč 4 999 Kč

Hodnotit tento produkt

Hodnotit tento produkt

VOLITELNĚ: Pokud nechcete přijít o důležité informace o telefonech, vyplňte svůj e-mail a my Vás budeme pravidelně informovat.

Přeji si být informován:

Anketa

Systémové upozornění

UŽIVATELSKÉ JMÉNO

Popis: You are only allowed to change your username once every 90 days. A record of your username change will be displayed in your public profile, but your old username will not be displayed.

Chyba formuláře

UŽIVATELSKÉ JMÉNO

Tato položka byla zadána chybně. Prosíme o kontrolu správnosti zadání.

V případě opakování této chybové hlášky nás prosím kontaktujte na info@huramobil.cz.

Úspěšně provedeno

FORMULÁŘ

Kontrola formuláře proběhla v pořádku. Formulář byl správně vyplněn a úspěšně uložen.

Informace

FORMULÁŘ

Kontrola formuláře proběhla v pořádku. Formulář byl správně vyplněn a úspěšně uložen.

Nějaká informace

NÁZEV PROBLÉMU

Stojíte před rozhodnutím, jestli si zvolíte ANO pro pokračování a nebo NE pro zrušení operace. Co si vyberete?

Problém s přihlášením

UŽIVATELSKÉ JMÉNO / EMAIL

Zadaný email není ve správném tvaru.


Prosíme o kontrolu správnosti zadání. V případě opakování této chybové hlášky nás prosím kontaktujte na info@huramobil.cz.

Informace bez starostí

TO NEJLEPŠÍ Z HURAMOBILU V EMAILU

Pravidelný výpis toho nejzajímavějšího do Vaší e-mailové schránky.

Nastavení cookies: Aby web fungoval, tak jak ho znáte

Aby naše webové stránky fungovaly správně, našli jste na nich, co hledáte, ušetřili spoustu času a nezobrazovaly se vám věci, které Vás nezajímají, potřebujeme od Vás souhlas se zpracováním souborů cookies, tj. malých souborů, které se ukládají ve vašem prohlížeči.

Odmítnout vše Podrobné nastavení Souhlasím
Technické - nezbytně nutné cookies

Tyto cookies jsou nutné pro správné fungování našich webových stránek. Vždy aktivní.

Statistické - abychom věděli co zlepšit

Čím víc lidí má statistické cookies zapnuté, tím lépe můžeme naše stránky vyladit. Tyto cookies shromažďují informace o tom, jak lidé web používají, které stránky navštívili, na co klikají. a na které odkazy jsi klikla. Všechny informace, které soubory cookie shromažďují, jsou souhrnné a anonymní.

Marketingové - aby se vám nezobrazovaly nezajímavé reklamy

Díky marketingovým cookies třetích stran vám můžeme připomenout nabídky, které jste si prohlíželi na našich stránkách, i jinde na internetu. Když tyto cookies zakážete, reklam bude pořád stejně. Ovšem na věci, které vás nezajímají.

Zavřít