Xiaomi Electric Scooter 6 Ultra Recenze: Konečně koloběžka, která vyveze 100 kg do kopce

S každou koloběžkou, se kterou jsem kdy jezdil po Praze, jsem měl jeden zásadní problém. Kopce. Se svými zhruba 100 kily se vždycky našel nějaký, kde to dřív nebo později každá z nich vzdala. Teď se mi ale poprvé dostal do ruky stroj, se kterým jsem vyjel i ten nejhorší krpál, co znám. Jmenuje se Xiaomi Electric Scooter 6 Ultra. A rovnou na začátek - tohle už není jen tak ledasjaká „kolobrnda“, tohle je spíš něco mezi dopravním prostředkem do města a lehkým offroadem. Připraveni? Tak to rozjeďme! A pokud toho pohybu nemáte dost, celou recenzi můžete zhlédnout v pohyblivější formě, na mém YouTube.

Pojď se mnou, zavedu tě do ráje

Jeden z nejlepších testů, který můžete koloběžce v Praze dát, je kopec u Rajské zahrady. Vážím aktuálně okolo 103 kilo a tenhle konkrétní výjezd se sklonem kolem 13 stupňů jsem naposled zvládl ještě s Xiaomi Scooter 2, když jsem měl asi o 15 kilo míň. Jakmile jsem se dostal přes stovku, skončily i tyhle „hraniční“ pokusy - a bylo úplně jedno, jestli jsem jel na Lime, Segwayi nebo čemkoli podobném. Výkon zkrátka nestačil na to, jak je Praha kopcovité město. Amsterdam, Paříž, Londýn - tohle všechno jsou placky. Praha nebo San Francisco jsou holt úplně jiná dimenze a limity koloběžek ukazují okamžitě.

Malou naději pro mě přinesla až Xiaomi Electric Scooter 4 Ultra, se kterou jsem se najednou dostal nahoru zhruba třináctkou (z 25 hm/h maxima). Jenže to mluvíme pořád o té mírnější části kopce. Jakmile přijde finální úsek se sklonem kolem 25 %, všechny dosud testované stroje bez výjimky pohořely. Až doteď. Xiaomi Electric Scooter 6 Ultra tenhle úsek zvládla. A nejen to - už na první pohled je jasné, že jde o koloběžku, která se vymyká všemu, co Xiaomi doposud v téhle kategorii přineslo.

V provozu konečně plynule

Jasně, bavíme se o extrému, který v Praze nepotkáte na každém rohu. Ale právě v takových chvílích poznáte, jestli má koloběžka výkonovou rezervu, nebo jede na doraz. Tady ji má. Elektromotor na zadním kole totiž dokáže dodat až 1200W, a to dokonce s akcelerací, kterou jste doposud na koloběžkách Xiaomi nezažili. Na sekání „wheelies“ to úplně není, ale když to nečekáte a jste s těžištěm víc vzadu, klidně lehce odlepíte přední kolo od země.

V běžném provozu ale tenhle výkon dává smysl hlavně jinak - konečně se rozjíždíte svižně a nebrzdíte provoz za sebou. Limit 25 km/h vás sice nepustí dál, ale rozdíl v tom, jak rychle se na něj dostanete, je dramatický. A stejně důležité jako výkon jsou i brzdy. Tady mám poprvé pocit, že tenhle stroj nejen dobře jede, ale dá se při tom i dobře zastavit. Brzdný účinek je silný, přitom dobře dávkovatelný a i z maximální rychlosti nemáte pocit, že vás to pošle přes řídítka nebo do smyku - zároveň ale zastavíte na překvapivě krátké vzdálenosti.

Kočičí hlavy stále bolí, jen o poznání míň

Za zhruba dva týdny testování v Praze jsem kromě výkonu a akcelerace ocenil ještě několik dalších zásadních věcí. Tou první je jednoznačně mnohem bytelnější konstrukce. Už na první pohled působí Scooter 6 Ultra nejrobustněji ze všech koloběžek, které Xiaomi doposud představilo, ale důležitější je, jak se to projeví v praxi.

Velký rozdíl dělají hlavně nová 12" kola v kombinaci s přepracovaným odpružením. Právě tahle dvojice dokáže „žehlit“ nerovnosti nejlíp, co jsem zatím na koloběžce zažil. Neznamená to ale, že by byl zážitek dokonalý. Jakmile najedete na typické pražské „kočičí hlavy“ s asfaltovou polevou, pořád je to slušný očistec. Stačí dva bloky a jeden překousnutý jazyk a máte pocit, jako byste strávili odpoledne na těch nejhorších atrakcích na Matějské.

Své dělá i tovární tlak v pneumatikách kolem s hodnotou kolem 3 ATM, který komfortu zrovna nepomáhá. Jenže podhustit si je úplně nechcete - vyšší valivý odpor by vás připravil o část výkonu, který se v kopcích tak hodí. I přes tyhle kompromisy ale platí jedno: tohle je zatím nejlepší odpružení, jaké jsem na koloběžce měl.

Řídítka, která vás podrží (a blinkry místo modlení)

Druhá věc, která výrazně přispívá k jistější jízdě, jsou mnohem širší řídítka. I ve vyšších rychlostech kolem 25 km/h nemáte pocit, že by se koloběžka rozkmitávala nebo že byste jí úplně nevěřili. Na druhou stranu je logické, že vyšší světlá výška posouvá těžiště víc nahoru, takže ze začátku můžete mít pocit menší stability a lehkého „houpání“. Je to podobné, jako když přesedláte ze sporťáku do SUV nebo dodávky. Na ten pocit si prostě musíte zvyknout. Stejně tak i na to, že kvůli své velikosti a hmotnosti Ultra nepůsobí tak hravě v zatáčkách a proplétání se mezi auty nebo lidmi tím pádem není tak snadné jako u lehčích modelů.

Širší řídítka ale mají i zásadní bezpečnostní přínos. Nejen že vás tolik nerozhodí každá díra, ale hlavně v nich najdete integrované blinkry. Nemusíte tak před každým odbočením pouštět jednu ruku z řídítka, naznačovat směr a zároveň se modlit ke všem svatým, že nehodíte šipku. Stačí zmáčknout levou rukou tlačítko a hodně výrazné blinkry přímo v řídítkách dají okolí jasně najevo váš záměr. Navíc jsou díky svému umístění dobře viditelné jak pro řidiče za vámi, tak i v protisměru. Tohle je za mě skvělý přínos v rámci bezpečnosti.

Svou vahou odradí i ty nejzarputilejší zloděje, před zákonem ale neuteče

Samozřejmostí je kompletní povinná výbava v podobě zvonku, odrazek i světel. Nechybí ani dvojice brzd pro přední a zadní kolo a celá řada asistenčních režimů, které si nastavíte v appce - té stejné, kde spravujete třeba jejich kamery nebo vysavače. Upravit si můžete asistenta prokluzu, míru rekuperace nebo elektrickou brzdu. Té jsem ale osobně moc nepřišel na chuť a po neblahé zkušenosti jednoho sledujícího, kterému dokázala zablokovat kolo, jsem ji radši úplně vypnul.

Zajímavým bonusem je podpora Apple Find My, takže vždycky víte, kde jste koloběžku nechali - nebo kde se zrovna nachází, když si ji někdo „půjčí“. A pokud nedobrovolně, nebude to mít úplně zadarmo - těch skoro 35 kilo se totiž pěkně pronese. Právě robustní konstrukce má ale i své výhody. Oproti předchozímu modelu uveze až 140 kg jezdce a díky velké platformě můžete během jízdy bez problému měnit postoj.

Na druhou stranu je potřeba počítat s tím, že jelikož Ultra překračuje zákonné limity (tedy přes 25 kg váhy a zároveň rychlost nad 14 km/h), musíte mít při jízdě sjednané povinné ručení, které vyjde zhruba na pětistovku ročně. Samozřejmě za předpokladu, že budete jezdit po veřejných komunikacích a ne někde v terénu. Na tom si mimochodem Ultra poradí velmi slušně, jen počítejte s tím, že mimo klasické cesty se maximální rychlost automaticky omezí na 15 km/h.

Dojezd z žánru fantasy, bohužel doslova

Pochopitelně není všechno zlato, co se třpytí, a i tady se najdou funkční nevýhody, které je potřeba zmínit. První z nich je manipulace. Kvůli robustní konstrukci je tahle koloběžka výrazně hůř přenosná. Vynést ji pár schodů je upřímně pořádná dřina a bez výtahu bych si něco takového domů dobrovolně nechtěl nosit ani i kdybych bydlel v prvním patře. Už 24 kg u předchozí Xiaomi Scooter 4 Ultra bylo nepříjemných, a tady je to o notný kus horší. Do menších výtahů se navíc nemusíte vůbec vejít.

Další zásadní téma je dojezd. Xiaomi uvádí až 75 km na jedno nabití, ale to je samozřejmě hodnota dosažitelná jen za těch nejideálnějších podmínek. Záleží na terénu, stylu jízdy, váze i zvoleném režimu - zkrátka stejně jako u auta, kde můžete jezdit za 5 nebo za 10 litrů na 100 km podle toho, jak moc tlačíte na plyn. V Praze, a v kopcovitém prostředí obecně, počítejte s výrazně vyšší spotřebou. V praxi to znamená, že jsem při cestě ze Žižkova na Vinohrady (cca 3 km s oním prudkým kopcem) spálil zhruba 10 % baterie. Naopak při delší noční trase kolem 15 km přes Žižkov, Vyšehrad, Podolí, Újezd, Pražský hrad, Malostranskou, Staroměstské náměstí a zpět zmizelo zhruba 55 % kapacity, což je samozřejmě dané i nutností svítit.

Deklarovaných 75 km tak reálně dosáhnete jen v laboratorních podmínkách, s lehkým jezdcem a tom nejúspornějším režimu. Upřímně řečeno, takhle ale v praxi nikdo jezdit nebude. V režimu Sport se v kopcovitém hlavním městě (a s váhou okolo 100 kil) pohybujeme spíš kolem hodnoty 40 km, často i méně. Už kolem 20 % baterie je navíc v kopcích cítit pokles výkonu, takže reálně dává smysl nabíjet zhruba po 30, 35 km. A když už jsme u toho nabíjení - v balení najdete dost ochuzenou, základní nabíječku, která potřebuje až neuvěřitelných 10,5 hodiny na plné dobití. Rychlejší varianta to zvládne za rovnou třetinu, ale počítejte s příplatkem v podobě 1390 Kč. Tady už záleží jen na tom, jestli vám stačí nabíjet přes noc, nebo chcete energii doplňovat i v průběhu dne.

Tady se neřeší jestli, ale pro koho

Má její koupě smysl? Tady hodně záleží na tom, kdo ji bude používat, kde s ní bude jezdit a jak moc jsou ochotní řešit její hmotnost v reálném životě. Pokud vážíte kolem 100 kilo a pohybujete se v kopcovitém městě, je tohle téměř jasná volba. Výkonově vás totiž nenechá ve štychu tam, kde většina běžných koloběžek končí. Naopak pokud jste rozměrů poněkud „kompaktnějších“, bude na vás zbytečně velká, těžká a neohrabaná.

A úplně upřímně - pokud bydlíte ve čtvrtém patře bez výtahu a plánujete ji tahat denně nahoru a dolů, je dost pravděpodobné, že velmi rychle změní majitele. Tohle totiž není záležitost na „občasné svezení“, ale stroj, který si kupujete s jasným záměrem: nechcete pod každým kopcem řešit, jestli si na něj vůbec můžete troufnout.

Xiaomi Electric Scooter 6 Ultra koloběžka žlutá

19 489 Kč

KOUPIT

Skladem 2 ks

Kompletní galerie momentek z testování k dispozici zde

Zdroj: Huramobil: Petr Hudec

Fotogalerie +35

Xiaomi Electric Scooter 6 Ultra Naše fotografie