- Rovný design displeje i boků a špičková odolnost
- Výborná čitelnost displeje na slunci
- Vysoký výkon čipu Dimensity 9600 Pro
- Dlouhá softwarová podpora
- Brilantní teleobjektiv s velikánským snímačem, potencovaný povedeným příslušenstvím
- Bezkonkurenční parametry videa
- Vysoká hmotnost a horší těžiště kvůli obřímu fotomodulu
- Zbytečně komplikovaná logika systému OriginOS
- Výrazně menší baterie u evropské verze oproti čínské
- Ultraširokoúhlý fotoaparát dostal menší snímač (oproti X300 Ultra)
- Velmi vysoká pořizovací cena
Následující text je zkrácenou „minirecenzí“, jež se snaží shrnout mé dojmy z testování. Pokud máte zájem o podstatně více detailů, konkrétní srovnávací fotky a reálné záběry, pusťte si rovnou přiloženou videorecenzi níže.
Od Šanghaje po Mallorku aneb měsíc s kapesní zrcadlovkou
Ve světě vlajkových telefonů už samotné technické specifikace nehrají tak zásadní roli jako dřív. Přesto existuje značka, která má v mém osobním žebříčku nejzajímavějších telefonů dlouhodobě speciální místo. Vivo. A nový X500 Pro Max mi znovu připomněl proč.
Za poslední měsíc jsem s ním pořídil přes tisícovku fotografií. A musím říct, že už dlouho mě focení s mobilem takhle nebavilo. Vlastně ano, bavilo - před půl rokem s vivem X300 Ultra. V obou případech to ale není jen o tom, že z telefonu dostanete na poměry mobilů technicky opravdu povedené snímky. Mnohem víc mě zajímá, co všechno mi při fotografování dovolí vyzkoušet.
Od obyčejné momentky přes portrét až po práci s přídavným 400mm teleobjektivem. Z Číny jsem si přivezl fotografie modelky na střeše v Šanghaji i momentky z uliček starobylého města. Na Mallorce jsem zkoušel krajiny, architekturu, rychle se pohybující ptáky a street fotografii. A jedna z mých nejzajímavějších fotek vznikla doma na Karlově mostě. Pořád s jedním telefonem, jen někdy s trochu větší fotografickou výbavou.
Může se snadno stát, že vás výsledky nadchnou natolik, až na chvíli zapomenete, kolik vlastně taková hračka stojí. K ceně se ale ještě vrátím. Nejdřív je fér říct, jaký je X500 Pro Max jako telefon a proč mě s ním tak bavilo tvořit.
Výtečný předchůdce v detailním pohledu
„Zahoďte foťáky, přivítejte náš nový mobil.“ Tohle slyším od výrobců každý rok. A spoiler...
Estetika a la iPhone, s přidanou daní za masivní optiku
Konstrukčně se X500 Pro Max proti loňsku nijak dramaticky nezměnil. A mně to vlastně vůbec nevadí. vivo zůstalo u tvaru s rovnými boky a plochou obrazovkou, který trochu připomíná iPhone. Zrovna v tomhle případě mi inspirace Applem opravdu nevadí. Považuju to totiž za jednu z nejlepších současných podob velkého telefonu.
Co je naopak nemožné přehlédnout, je obrovský modul fotoaparátů na zadní straně. A s ním souvisí i moje hlavní výhrada ke konstrukci: vysoká hmotnost a především její rozložení. V horní části je telefonu zkrátka pořádný kus výbavy, takže těžiště není tak příjemné jako u řady běžných mobilů. Jakmile ale člověk vidí, co se pod tím velkým kruhem skrývá, začne tenhle kompromis do určité míry chápat.
Je přitom dobré rozlišovat samotný telefon a sestavu s fotografickým příslušenstvím. Když na něj nasadím kryt, grip a velký telekonvertor, je z toho pořádné fotografické náčiní. Když to všechno sundám, můžu s ním vyrazit do města fotit docela nenápadně. Právě tuhle možnost volby považuju za jednu z jeho velkých předností.
Displej je další věc, která se vivu opravdu povedla. Má 6.85" úhlopříčku, 2K rozlišení, adaptivní obnovovací frekvenci od 1 do 144 Hz a výrobcem uváděný špičkový jas až 4 400 nitů. A hlavně je krásně rovný. Jsem fakt rád, že éra těch nesmyslně zahnutých displejů už je snad definitivně za námi.
Ovládá se mi výborně a i na přímém slunci na Mallorce byl perfektně čitelný. U telefonu, který používám tolik na fotografování, je to podstatné. Kompozici i výsledný snímek potřebuju pořádně vidět také venku, ne pouze v ideálně osvětleném studiu. Tady si opravdu nemám na co stěžovat. Prostě paráda.
Výpočetní monstrum s drobnými systémovými přešlapy
Fotografická výbava je sice hlavní hvězdou X500 Pro Max, ale ani zbytek hardwaru rozhodně nezůstává pozadu. Uvnitř tiká Dimensity 9600 Pro vyráběný 2nm procesem. Nová architektura rozděluje jádra v konfiguraci 2 + 3 + 3, přičemž vivo na optimalizaci spolupracovalo přímo s MediaTekem. Vedle samotného výkonu je zajímavá i energetická efektivita, kterou by takový výrobní proces měl přinášet.
Zdaleka nejde pouze o rychlost aplikací a hraní her. Velká část výpočetního výkonu tady slouží zpracování fotografií a videa. vivo k tomu používá také samostatné obrazové čipy VS1 a V3+. Když vezmu v úvahu, že telefon zvládá nativní 4K video až při 240 snímcích za sekundu nebo 10bitový Log ve 4K při 120 snímcích, dává důraz na výkon docela dobrý smysl. Samotná čísla ostatně ještě nejsou zárukou výsledku; o tom rozhoduje až praxe.
Po softwarové stránce telefon běží na OriginOS 7. Zjevné je tu zaměření na plynulost animací, práci s více okny i přesouvání obsahu mezi podporovanými aplikacemi. Zajímavé je také propojení s dalšími zařízeními, včetně ekosystému Applu. K dispozici jsou funkce pro přenos dat a práci s Macem či iPadem, propojení s iPhonem a vybrané možnosti pro AirPods.
Tahle otevřenost se mi líbí. Když si koupím Android, neznamená to přece automaticky, že musím zahodit všechna ostatní zařízení, která používám. Na druhou stranu někdy vivo zvládne i jednoduchou věc udělat docela komplikovaně. Třeba u sdílení souborů najdete EasyShare, vivo Share a Quick Share. Když přiblížím telefon k iPhonu, můžu vyvolat známou animaci a přenos přes EasyShare, jenže aplikaci musím mít i na iPhonu. Pokud nechci nic instalovat, je možné využít Quick Share a povolený AirDrop. K cíli se nakonec dostanu, ale vždycky to není tak přímočaré, jak bych si představoval.
OriginOS tedy umí řadu šikovných věcí, ale pořád má zvláštnosti, nad kterými občas nevěřícně kroutím hlavou. Pozitivní je alespoň příslib pěti generací aktualizací operačního systému a sedmi let bezpečnostní podpory. U telefonu za takové peníze je dlouhodobá podpora rozhodně důležitá.
Osekaná baterka, která (naštěstí) pořád s přehledem dává dva dny
U baterie mám jednu docela zásadní výhradu. Čínský X500 Pro Max nabízí 8 000 mAh, zatímco evropská verze pouze 6 750 mAh. Rozdíl 1 250 mAh, tedy bezmála 16 %, už opravdu není zanedbatelný. A mrzí mě, že evropský zákazník nedostane stejnou kapacitu.
Na druhou stranu je fér připomenout i meziroční posun: evropská loňská verze měla 5 440 mAh. Pro nás v EU je tedy současných 6 750 mAh opravdu pořádný upgrade a na výdrži je to znát. Při náročném používání pro mě šlo bez problémů o jednodenní telefon. Při nenáročném jsem se dostával i na dva dny s prstem v nose. K dispozici je navíc 90W kabelové a 40W bezdrátové nabíjení.
Chybějící část kapacity proti Číně samozřejmě zamrzí především při dlouhém natáčení a fotografování. Právě tam ale může posloužit i powerbanka integrovaná do fotografického gripu. Není to náhrada za to, že Evropa dostala menší baterii, ale v praxi je to užitečná možnost.
Z další výbavy nechybí IP68 a IP69, tedy ochrana proti prachu, ponoření do vody za stanovených podmínek i proti vysokotlakému proudu vody. Rozhodně to ale neberu jako pozvánku k potápění telefonu do moře. vivo přidalo také ochranné sklo Armor Glass a ochranné vrstvy na optice fotoaparátů.
Celkově nemám pocit, že by výrobce kvůli špičkovým fotoaparátům zanedbal zbytek telefonu. Výkon, displej, výdrž i další výbava jsou na velmi vysoké úrovni. Jeho skutečné limity se ukazují spíš v konkrétních situacích než v tabulce parametrů.
Krátké preview z mých cest po Číně
vivo představilo X500 Pro a Pro Max. Do Evropy dorazí 27. října, Pro Max už mám v ruce
vivo právě v Číně představilo novou vlajkovou řadu X500 a dobrá zpráva je, že dva nejzajímavější...
Příslušenství, co dává smysl (a na rozdíl od konkurence nezdržuje)
Tady se podle mě ukazuje jeden z největších rozdílů mezi vivem a ostatními telefony. X500 Pro Max může fungovat jako úplně běžný mobil, ale jakmile na něj začnu nasazovat fotografické příslušenství, najednou dostávám sestavu, se kterou můžu pracovat úplně jinak.
Základem je speciální kryt s adaptérem pro přídavné teleobjektivy. Hodně se mi líbí konstrukce prstence: má průchody pro všechny tři fotoaparáty, takže nemusím při běžném fotografování celou montáž sundávat. U konkurenčního OPPO Find X10 Pro Max je totiž potřeba prstenec sejmout, a právě tenhle detail mi na vivu vyhovuje víc. Když jsem během cesty z Mallorky na Tenerife příslušenství rozebíral a čistil, znovu jsem ocenil, jak prakticky je celé řešení vymyšlené.
A v čem se ještě ten největší vyzyvatel viva liší?
Následující text je zkrácenou „minirecenzí“, jež se snaží shrnout mé dojmy z testování....
Další velké plus je fotografický grip. Připojuje se přímo přes USB-C, nikoliv přes Bluetooth, takže ovládání reaguje okamžitě. Nabízí fyzickou spoušť, ovládání přiblížení a možnost upravovat expoziční čas. Telefon se s ním výrazně lépe drží při cíleném fotografování a můžu se víc soustředit na kompozici. Navíc je uvnitř gripu powerbanka, takže v případě potřeby telefon rovnou dobíjí. A když ho nepotřebuju, jednoduše ho sundám.
Praktický detail je i přímo ve fotoaplikaci: možnost zapnout režim pro telekonvertor mám snadno po ruce napříč fotografickým prostředím, což není u konkurence vždycky samozřejmost. Pro mě jsou právě podobné drobnosti důležité, protože při fotografování nechci neustále bojovat s ovládáním. A tím nabídka nekončí. vivo má spoustu kreativních fotografických filtrů a stylů. Nejde jen o něco, co musím zvolit ještě před zmáčknutím spouště: vybrané úpravy můžu aplikovat také dodatečně na hotové fotografie a videa. Tahle možnost si s výsledkem dál hrát je přesně jeden z důvodů, proč mě fotografování s vivem tolik baví.
Pro X500 Pro Max jsou dostupné dva externí telekonvertory ZEISS s ekvivalentem ohniskové vzdálenosti 200 a 400 mm. Právě 400mm varianta je určená pro Pro Max a v nabídce, o které mluvím, se oba teleobjektivy společně s gripem dodávají v balíčku s 1TB verzí telefonu. Je to mimořádně schopná kombinace, jen už pochopitelně nejde o něco, co člověk nosí nenápadně v kapse kalhot.
Brutální svoboda od 15 do 400 milimetrů čili od makra po racky v letu
Tady je důvod, proč má u mě vivo tak výsadní postavení. Neznamená to, že by mobil kvalitativně dosahoval úrovně velkých fotoaparátů. To ani nemůže nikdo rozumně čekat. Samotný telefon se třemi fotoaparáty stojí přibližně polovinu toho, co jeden z objektivů, které používám k velkému fotoaparátu. Jenže v některých situacích mě výsledky překvapivě přesvědčují, že rozdíl nemusí být tak propastný, jak by se mohlo zdát.
A hlavně mám v kapse ohniska a kreativní možnosti, které mě nutí hledat nové kompozice. Když se architektura nebo krajina nevejde do záběru, sáhnu po ultraširokém objektivu. Pro většinu běžných situací je tu univerzálních 24 mm, případně 35mm výřez na street fotografii. Pak přichází 85mm teleobjektiv a s příslušenstvím i 200 nebo 400 mm. To už je opravdu mimořádně univerzální sestava.
Padesátková dvojice
Hlavním fotoaparátem je 50 Mpx jednotka se snímačem Sony LYTIA L910 o velikosti 1/1,28 palce, ohniskem 24 mm a světelností f/1,57. K tomu přidejte optickou stabilizaci, která podle technických údajů kompenzuje pohyb až v rozsahu 3 stupňů. Na poměry mobilních telefonů jde o slušně velký snímač s dobrými předpoklady pro práci za slabšího světla.
Právě hlavní fotoaparát je tím, který člověk používá nejčastěji: krajina, architektura, momentka, ulice nebo večerní fotografie v restauraci. Po měsíci používání pro mě představoval spolehlivý základ celé sestavy. V kombinaci s dalšími ohnisky ale dostává mnohem větší smysl, než kdyby šlo jen o jediný výborný foťák.
Druhým do party je 50 Mpx ultraširokoúhlý fotoaparát se snímačem Samsung JN5 o velikosti 1/2,75 palce, světelností f/2,0 a ohniskem 15 mm. V porovnání s hlavním fotoaparátem je senzor podstatně menší, což se může projevit zejména při horším osvětlení. A je to jeden z podstatných rozdílů oproti X300 Ultra, kde mají hlavní a ultraširokoúhlý fotoaparát stejně velké snímače.
Na druhou stranu 15 mm dokáže úplně změnit možnosti kompozice. Na Mallorce jsem si to znovu ověřil u vyhlídky nad mořem, kde jsem fotil útesy a širokou krajinu. Široký záběr mi dovolil dostat do snímku celé prostředí. Když jsem na stejném místě přepnul na 85 mm, vznikla zase úplně jiná fotografie s výraznější perspektivou a hloubkou. Právě takové okamžiky jsou pro mě podstatnější než samotná čísla na papíře.
Velká čísla tu nejsou jen na parádu
Největší fotografickou zbraní X500 Pro Max je podle mě teleobjektiv. Má 200 Mpx snímač Samsung HP0 o velikosti 1/1,4 palce, světelnost f/2,67, optickou stabilizaci a ohnisko 85 mm. Proti hlavnímu 24mm fotoaparátu to odpovídá přibližně 3,5násobnému optickému přiblížení. Především je ale zajímavé, jak velký snímač vivo pro teleobjektiv použilo. Velikostí se totiž přibližuje tomu hlavnímu.
Ohnisko 85 mm mám osobně opravdu rád. Hodí se na portréty, detaily architektury nebo objekty, které jsou trochu dál, a díky kombinaci ohniska a snímače umožňuje i přirozenější oddělení fotografovaného objektu od pozadí. Na historickém místě ve vnitrozemí Mallorky jsem tak mohl bez jakéhokoliv přídavného příslušenství rychle zachytit vzdálený motiv nad davem turistů. Stačil dvojitý stisk tlačítka pro spuštění fotoaparátu a přepnutí na přibližně 3,5násobné přiblížení. Výsledek vypadal skvěle hned na první pokus.
Dvě stě megapixelů tu podle mě není jen na efekt. Tak vysoké rozlišení nabízí rezervu pro výřezy a další přiblížení, i když kvalita samozřejmě závisí na světle, zpracování a velikosti výřezu. Teleobjektiv navíc dokáže zaostřit už přibližně od 15 cm, takže se dá použít i na zajímavé makro fotografie.
Opačné strany spektra zde dosáhnete externím 200mm, resp. 400mm teleobjektivem. Právě díky ní vznikla moje nejoblíbenější fotka z celé tisícovky v podobě siluety sochy se sluncem přesně u její natažené ruky. A to je důležité: na dlouhém ohnisku nejde pouze o to, že si něco vzdáleného přitáhnu blíž. Jde i o změnu perspektivy, při které se pozadí vůči popředí opticky přiblíží a celá scéna působí úplně jinak. Bez 400mm sestavy bych právě tuhle fotografii v takové podobě a perspektivě nepořídil. Jasně, s nasazeným teleobjektivem už nemám v ruce obyčejný kapesní mobil. Ale ta možnost volby je pro mě fantastická.
Na Mallorce jsem při východu slunce zkoušel fotografovat také holuby a racky v letu. Je to úplně jiná disciplína než krásná krajina, která nikam neuteče. Rychlý pohyb ptáků, zvlášť holubů, znamená nároky na ostření i závěrku.
Použil jsem teleobjektiv, abych ptáky oddělil od pozadí, a speciální rychlý fotografický režim označený symbolem běžící postavičky. Ten pracuje s kratším expozičním časem a rychlejším zachycením pohybu, takže se lépe podaří zmrazit i mávající křídla. Jenže je potřeba počítat s kompromisem: telefon nemá při takovém snímání tolik prostoru pro kompletní následné obrazové zpracování, takže kvalita může být o něco horší než u běžného snímku.
A jaká byla úspěšnost? Zhruba jedna opravdu povedená fotografie z dvaceti. To se mi ale klidně stane i s velkým foťákem. Podařilo se mi přesto zachytit holuba v ranním slunci, a právě takové výsledky jsou důvod, proč má smysl podobné možnosti zkoušet. Nejde o to, že technologie za mě vyfotí všechno dokonale. Jde o to, že mi dává šanci pořídit snímek, který bych jinak třeba ani nezkusil.
Trochu života do toho fotografování
Dost bylo „specialitek“! Byly samozřejmě i situace, kdy jsem fotografický kryt záměrně sundal a vyrazil s obyčejným telefonem do ulic. Chtěl jsem ukázat, že X500 Pro Max nemusí být pořád jen velká sestava s telekonvertorem. V ulicích je pro mě příjemných i 35 mm, kdy můžu fotografovat spontánně a nenápadně.
Městská část Mallorky mi ale úplně nesedla. Překvapilo mě, jak výrazně tam převažovali německy mluvící turisté a prodejci, jak často jsem narazil na kebab a další turistický provoz a že už kolem jedenácté dopoledne bylo možné potkat lidi tak opilé, že sotva stáli. Neměl jsem z toho zrovna nejlepší pocit.
A pak přišla nepříjemná situace s několika pouličními prodejci padělků. Nelíbilo se jim, že mám kameru a natáčím, obstoupili mě a slovně na mě agresivně útočili. Kameru jsem přitom schoval a v danou chvíli už nenatáčel; část následného komentáře jsem zaznamenal i na přední kameru samotného viva. Nedaleko stáli policisté, kteří podle mé zkušenosti nijak nezareagovali. Proč, to nevím. Později jsem narazil na zprávy o starších konfliktech mezi prodejci a policií, ale sám jsem jejich okolnosti neověřoval. V tu chvíli jsem si prostě řekl, že půjdu fotografovat někam jinam.
Jenže příběh nakonec dopadl úplně jinak. S těmi samými lidmi jsme se postupně dali do řeči, začali se společně fotit a nakonec jsem si odnesl hromadu portrétů. vivo se jim líbilo, zvlášť s dlouhým objektivem. Ze začátku nepříjemná a úplně neplánovaná street fotografie se tak nakonec obrátila v docela fajn zkušenost. A i to je fotografování: nikdy přesně nevím, co mě za rohem čeká.
Není to jen fotomobil, letos vivo určuje směr i u videa
U předchozích generací vivo soustředilo velkou část úsilí na fotografování. Letos se podle mě výrazněji pustilo také do videa. Už samotný údaj o nativním 4K záznamu při 240 snímcích za sekundu zní až bláznivě. Nejde o softwarově dopočítané snímky. Při přehrání ve 30 FPS můžu obraz zpomalit osmkrát, při 24 FPS dokonce desetkrát, a stále pracuju se 4K rozlišením. To otevírá možnosti u sportu, pohybující se vody i dalších rychlých scén, které okem sotva stihnu sledovat. Samozřejmě je potřeba dostatek světla. Krátký expoziční čas má svoje fyzikální limity a ani nejvybavenější mobil z něj neudělá velkou filmovou kameru.
Ještě zajímavější je ale podle mě záznam pro lidi, kteří chtějí s videem dál pracovat: 4K při 120 FPS v 10bitovém Logu, a to jak na hlavním fotoaparátu, tak na teleobjektivu. K tomu vivo uvádí podporu 10bitového záznamu 4:2:2, kodeku APV, pracovního postupu ACES a spolupráci s Blackmagic Design a DaVinci Resolve. Výrobce hovoří také o dynamickém rozsahu až 17 EV v příslušných režimech videa. To má význam hlavně v kontrastních scénách, kde je současně jasná obloha i tmavé objekty v popředí.
Nechybí ani 4K portrétní video s rozostřeným pozadím a filmové barevné styly, které obrazu dodají charakter už při natáčení. To je zase zajímavé pro člověka, který nechce trávit hodiny nad barevnými úpravami v DaVinci Resolve, ale potřebuje hezký záběr rovnou použít. Jenže jedna věc jsou technické specifikace a druhá skutečný výsledek. Stabilizace, automatické ostření, chování v protisvětle a přechody mezi objektivy se z tabulky nevyčtou. Právě proto jsem pro video vyrazil ještě na Tenerife. Tamní slunce, oceán a kontrastní scenérie byly ideální příležitostí tyhle schopnosti předvést na reálných záběrech. Pro mě totiž o kvalitě videa nakonec nerozhodují čísla, ale to, co se podaří natočit.
Sranda je to sice drahá, ale o úsměv na tváři vás nepřipraví
Když se ohlédnu za měsícem s X500 Pro Max, dochází mi jedna věc. Měl jsem v ruce spoustu telefonů. Některé jsou lehčí, některé mají možná propracovanější systém nebo lepší propojení s dalšími zařízeními. Jen málokterý mě ale dokáže přimět k tomu, abych kvůli jedné fotce vstal v pět ráno a šel čekat na východ slunce. A přesně tohle vivo umí. Neříkám tím, že je dokonalé. Není. Je těžké, velký modul fotoaparátů nemusí sedět každému a OriginOS má pořád věci, nad kterými kroutím hlavou. Přímý konkurent OPPO Find X10 Pro Max může být pro někoho všestrannějším telefonem, s větší baterií a kompaktnějším provedením. Mě ale vivo jako tvůrce díky širším možnostem fotografování a videa baví víc. Je to můj subjektivní pohled a úplně chápu, že to někdo může mít obráceně.
Pořád mě mrzí, že evropský zákazník dostává menší baterii než čínský. Na druhou stranu rozdíl proti minulému roku už není tak nepříjemný a reálná výdrž evropské verze je výborná. Když budu dlouho fotit nebo natáčet, pomůže i přídavná baterie v gripu. To nic nemění na tom, že za tyhle peníze bych si přál kapacitu stejnou jako v Číně.
U řady nových telefonů si poslední dobou říkám, proč vlastně existují, když se od loňska skoro neliší. Jasně, ani X500 Pro Max nepřináší převrat v každé disciplíně. Jenže pořád mi dává něco jiného: radost z výsledku, který jsem vytvořil. Z fotografie nebo videa, které bych s mnoha jinými telefony tak snadno neudělal. Ta zábava není jen v přístroji samotném, ale v tom, co s ním dokážu vytvořit. A protože je to pokaždé něco nového, baví mě tuhle techniku používat znovu a znovu. Možná právě proto mám vivo ve svém osobním žebříčku už několik let tak vysoko. Zatímco se ostatní výrobci předhánějí, kdo má o pár procent rychlejší procesor nebo o něco jasnější displej, vivo mi připomíná, proč mě technologie pořád baví. Ne kvůli rekordům v tabulkách, ale kvůli tomu, co s nimi dokážu udělat. A to je pro mě důležitější než další rekord v benchmarku.
A teď cena, kterou jsem si záměrně nechal až na konec. X500 Pro Max začíná na 36 999 Kč při využití výkupního bonusu 3 000 Kč. Na opačném konci nabídky stojí 1TB varianta za necelých 56 tisíc, jejíž součástí jsou oba přídavné teleobjektivy a fotografický grip. Levné to opravdu není. Podle mého srovnání je to ale pořád přibližně polovina ceny maximálně vybaveného iPhonu Duo.
Celý trh navíc prochází zdražováním. Nejdřív s novou cenovou hladinou přišlo OPPO, teď následuje vivo a u dalších generací Xiaomi či Samsungu jsem zvědavý, kam se ceny posunou. Vím, že to není pro kupujícího příjemné vysvětlení, ale je to realita, kterou při hodnocení letošních vlajkových telefonů nejde ignorovat.
Můj vlastní verdikt se proto nemění ani při pohledu na ceník. Ne každý musí mít stejnou prioritu jako já a ne každý by za ni byl ochotný zaplatit tolik peněz, ale pro mě je X500 Pro Max jedním z telefonů, kvůli kterým mám pořád chuť vstát brzy ráno, vyrazit ven a zkusit pořídit další fotku. A co lepšího bych si mohl přát?
Všechny podrobnosti k launchi modelů ze série X500 níže
Veškeré pořízené snímky z testování