Hned po prvním kontaktu na mě Mate zapůsobil opravdu skvěle. Takhle draze působily dříve snad jen iPhony, ale ty už Huawei dohnal. A možná vlastně i předehnal. Design se přitom zase trochu změnil, a i když si řada z vás velice nahlas stěžuje, že se jim Mate nelíbí, tak mě ano. Rozhodně je tohle uspořádání foťáků lepší, než aby byli jen pod sebou do půlky těch skleněných zad. Zde je mimochodem tak speciální vrstva, díky které telefon tolik neklouže v ruce, ale patlaní neodolává o nic líp než konkurence. Telefony každopádně padne dobře do dlaně a nechybí mu ani voděodolnost IP68. Když pak Mate otočíme, tak se můžeme pokochat krásným 6,4” OLED panelem s jemným Quad HD+ rozlišením. O něm se nemá smysl moc rozpovídávat. Obraz je moc pěkný, čitelnost na slunci bezproblémová a zakřivení po bocích je výraznější jak u Samsungu. Zakřivení navíc perfektně sedí k novému ovládání gesty, které si můžete zapnout v EMUI 9. Swipenutí zleva i zprava vás vrátí o krok zpět, swipenutí zespoda vás vrátí domů a stejné gesto s podržením otevře multitasking. Huawei zkrátka od Xiaomi okopírovalo do puntíku jejich gesta a já jsem za to rád. Lepší jsem totiž zatím nenašel. U displeje mě mrzí jen Always On funkce, u které si nemůžete nastavit vzhled, a dokonce neukazuje ani oznámení, takže se musíte spoléhat na barevnou LEDku v notch. I Sony to zvládlo letos napoprvé lépe. Když už jsem u toho notche, tak je větší než u P20, ale taky to má svůj důvod. Nově se přidalo 3D skenování obličejem, takže může nyní Huawei zápasit s Applem a jeho Face ID i v oblasti bezpečnosti, a navíc funguje odemykání rychle a spolehlivě i v noci. Pro odemykání můžete ale využít konečně i tu bájnou čtečku otisků prstů přímo v displeji. Huawei porazil všechny velké globální výrobce a dostal jí do prodeje jako první. Tahle optická čtečka není rychlá nebo spolehlivá jako ty běžné, ale je návyková a za nic bych jí nevyměnil. A nemusíte mít strach, odemykání funguje úplně stejně i přes ochranné sklo. Kro čtečky v displeji je potom zajímavostí i zvuk. Máme tu dva repráky, jeden nahoře v notchy a druhý vespod, kde vychází zvuk netradičně přímo z otvoru pro USB-C konektor. Zajímavé využití prostoru, to musím uznat, ale bohužel padla za obětovala kvalita, a to se podle mě nevyplatí. Zvuk je tišší a ploší než u konkurence a třeba v přímém srovnání hraje Note 9 daleko lépe a mnohem hlasitěji. Dále 3,5mm jack byste tu hledali marně, i když může vršek telefonu mást. Ten černý puntík je ale infra port. Nezapomeňte se mrknout také na náš YouTube kanál! V oblasti hardwaru není, co řešit. Nový procesor Kirin 980 doplňuje 6 GB RAM a úložiště má 128 GB. Tím pádem má telefon výkonu na rozdávání a v AnTuTu by měl dosahovat 315 tisíc bodů. Ověřit jsem to ale nemohl, jelikož náš předprodukční software si s AnTuTu moc nerozumí a skóre brzdí úložiště. Jinak zde běží Android 9.0 Pie s novou verzí vizuálně lehce pozměněné nadstavby EMUI rychle. Jde ale vidět, že software není ještě moc odladěný, protože jsem narazil občas na menší škubání animací. To bude ale na sto procent v prodejní verzi odladěno. Jediným zakopnutím u hardwaru je rozšíření paměťovými kartami. To tu sice je, ale Huawei přišlo s novým formátem nano memory karty. Tu samozřejmě nabízí Huawei a pak dost možná zatím nikdo. Podle úplná zbytečnost, ale alespoň sem můžete vložit pořád i dvě nano SIMky. Rád vám ovšem sdělím, že baterie se opravdu povedla. Nejen že vydrží telefon na jedno nabití klidně i více jak dva dny používání, ale hlavně jej nabijete z nuly na 70 % skutečně za nějakých 30 až 35 minut díky v balení přidané 40W nabíječce. V tom Huawei skutečně nelhal. Navíc je tu nyní i nejrychlejší možné 15W bezdrátové nabíjení, které umí takový gimmick trýček. V nastavení můžete totiž zapnout reverzní nabíjení a z Matu se pak stane nabíjecí podložka pro ostatní telefony. Moc často to asi nevyužijete, ale funguje to výborně a nabíjení probíhá i přes tlusté kryty. Telefony si k nabíjení nemusí ani přímo dotýkat. Na závěr jsem si nechal ten trojitý foťák, o němž můžu ale to povídání celkem dost zkrátit. Ten fyzicky obří 40Mpx senzor a 8Mpx teleobjektiv s trojnásobným zoomem jsou totiž z P20 Pro a podávají stejné výkony. Zejména noční režim na každého stále zapůsobí, a i pětinásobný hybridní zoom umí překvapit. U zoomování už jde vidět výraznější postprocesing, ale stejně je úžasné, jaké kvality můžete za dne docílit. Večer je zoomovaní pochopitelně skoro nepoužitelné. Prosté krásné fotky jako dřív, ale novinkou je 20Mpx širokoúhlý objektiv namísto černobílého senzoru. Ten je až překvapivě dobrý a za dne podával líbivější snímky než LG. Kvůli horší světelnosti se ale karta obrací za horšího světla. Na první pokus je tohle ale pro Huawei trefa do černého, a navíc tu mají všechny objektivy skvělou stabilizaci při natáčení videa a funguje u nich autofocus. I video ve 4K má super stabilizaci a můžete se i přepínat mezi všemi foťáky. Bohužel jste ale omezeni na pouhých 10 minut a kvalita trochu pokulhává. Na video Mate pořád expert není. Přední 24Mpx kamerka ale určitě vykouzlí každému fanouškovi selfie úsměv na tváři. Závěr Samozřejmě by se dalo kolem foťáku rozpovídat mnohem více do detailu. Třeba jsem nezmínil ani kvalitou nic moc slow motion v 960 FPS, ale už byste u toho videu usnul. Mate 20 Pro patří zkrátka mezi to nejlepší, co můžete v mobilním světě získat. A byť se chybám nevyhnul, třeba s tím zvukem, tak si i tu vysokou cenovku 25 tisíc korun hravě obhajuje. Stejný názor sdílí ostatně i Michal ve své recenzi na techarena.cz. Pokud máte ale třeba P20 Pro nebo i Note 9, tak ani kvůli tomu foťáku bych přechod nedoporučil. Určitě to ještě rok bez širokoúhlého foťáku vydržíte. Jestli ale patříte mezi majitele Matu 10 Pro a podobně, tak tam už dávám upgradu velký palec nahoru. Pocítíte znatelný pokrok prakticky ve všech oblastech a když vás bude štvát, tak si ten výřez v nastavení schováte. V každým případě, ať už si koupí Mate 20 Pro kdokoli bude mít jeden z TOP telefonů roku a byť fotky jsou v této třídě spíše věcí preference, tak v DxO benchmarku Mate určitě zase všechny rozdrtí. Takhle univerzální foťák na stejné kvalitě totiž jinde nenajdete. ...
Design a displej Co mě na Honoru 8X okamžitě trklo je design. A tím nemyslím parádní skleněná záda v modré barvě, z nichž lehce vyčnívá fotoaparát, nebo příjemné tvary díky nimž padne stroj pohodlně do ruky. I když uznávám, že pruh zvýrazňující foťáky a logo vypadá stylově a dodává telefonu šmrnc. Kdepak, já mluvím o přední straně, kde máme velký 6,5” Full HD+ IPS displej s menším výřezem. Pokud totiž chcete přední stranu ve stylu iPhonů, ale s Androidem, je vaší jedinou volbou právě 8X. Rámečky tu jsou na dané poměry velice tenké a byť je brada pořád maličko širší než boky (má pouze 4,65 mm), je telefon zatím nejblíže iPhonu, co jsem viděl. Výřez je ale menší, přičemž poráží v rámečcích i sesterskou Novu 3i. Zkrátka pokud má mít telefon výřez, tak by měl vypadat přinejmenším jako tenhle Honor. Za to si zaslouží výrobce určitě pochvalu. Samotný displej vypadá přitom dobře, čitelnost na přímém slunci je díky nové antireflexní vrstvě velice dobrá, výřez jde softwarově zakrýt a nechybí třeba ani ta notifikační dioda. I přes větší displej vás ale ujišťuji, že telefon je fyzicky opravdu jen nepatrně větší než Nova 3 či Pocophone a v ruce rozdíl vůbec nepoznáte. Velikosti se bát nemusíte. Tlačítka i rychlá čtečka otisků prstů jsou navíc umístěny akorát na dosah prstů, takže nemusíte moc ručkovat. A málem bych zapomněl na odemykání obličejem pomocí průměrně fotící 16Mpx kamerky, které funguje dost dobře. Dále jediný reproduktor vespod rámu je hlasitý, a i na maximální hlasitost je zvuk čistý, takový lehčí nadprůměr v této cenovce. A pro klid v duši zde máme i 3,5mm jack. Nezapomeňte se mrknout také na náš YouTube kanál! Hardware a software Nic není dokonalé a tak zde se to projevilo bohužel starším microUSB s pomalejším nabíjením, což je dost možná jediné mínus, který jsem na Honoru našel. Mít USB-C, nebylo by co řešit. Potěší však prostorná 3750mAh baterie, která mě dostala bez potíží na dva dny na jedno nabití a nemusel jsem se ani krotit v používání. O výdrž si starosti tedy dělat nemusíte a stejně tak o výkon. Ten má na starosti nový procesor Kirin 710 a 4 GB RAM. Výsledkem je skoro 140 tisíc bodů v AnTuTu a krásně rychlé a plynulé prostředí. Ve skutečnosti mě běh Androidu 8.1 s nadstavbou EMUI až překvapil. Hardware je sice stejný jako u Huawei Nova 3i, avšak pocitově běží Honor prostě o něco lépe. Pro ukládání aplikací a fotek pak poslouží 64GB nebo 128GB úložiště, které lze rozšířit hybridním slotem také o microSD kartu, nebo případně o dvě SIM karty. Fotografie Mimochodem ty fotky budou vypadat na danou cenovku dost dobře. Jen pochopitelně nečekejte úroveň vlajkového Honoru 10. 20Mpx foťák se světelností f/1.8 se skutečně snaží a v noci podával o maličko lepší výkony než 16Mpx snímač Novy 3i. Co jen krátce vyzdvihnu je dynamický rozsah, jenž je vzhledem k přímým konkurentům výrazně nadstandardní i bez HDR. Video je poté maximálně pouze ve Full HD při 60 FPS, což je škoda a elektronická stabilizace je dobrá, ale ne úžasná. Na druhou stranu mě zaujalo, že i v takto levném telefonu je super slowmotion záznam v HD při 120 či až 480 FPS. Nezapomnělo se na slušný portrétní režim díky druhém 2Mpx senzoru a cestu si sem našel i noční režim. Ten bych ovšem nepoužíval, jelikož fotky postprocesingem spíše zničí, než vylepší. Závěr To už by myslím k Honoru 8X stačilo. Je sice velice podobný často zmiňovanému Huawei Nova 3i, ale to jsem vám ještě neřekl cenu. Honor 8X koupíte totiž ve variantě 64GB za 6 990 korun a pokud chcete 128GB úložiště jako má Nova, připlatíte si navíc tisícovku. Výsledkem je tedy levnější telefon, který je hardwarově stejný, avšak běží pocitově o něco plynuleji, má větší baterku, trochu lepší foťák a tenčí rámečky. A vážně mi věřte, že rozdíl ve velikosti nepoznáte. Škoda jen toho USB-C, to si Honor očividně schovává čistě pro vlajkovější modely. I přesto vám musím Honor 8X jednoznačně doporučit. ...
Design Začnu nejprve vším, co J6+ sdílí se J4+. svým levnějším sourozencem Předně je tu samozřejmě design a rozměry telefonu, které jsou úplně stejné. Třeba zepředu byste telefony vůbec nerozeznali a zezadu prozrazuje J6+ jen duální foťák a taky ta sytě rudá barva, s kterou určitě vyniknete v davu černých placek. Stejně jako J4 se tedy telefon pohodlně drží a zpracovaní působí velice dobře. Displej a zvuk Bohužel je však za daleko vyšší cenu stejný také 6” IPS displej, který má tak pouze HD+ rozlišení. Panel vypadá úplně stejně, takže nejsou velké problémy s čitelností na slunci a vypadá slušně. Za 6 tisíc už má ale drtivá většina konkurence alespoň to Full HD rozlišení. Dále také reproduktor nahoře na právem boku zůstává při starém a byť kvalitou nepřekvapí, tak je dostatečně hlasitý. Zaujmout však může 3,5mm jack s audiem Dolby Atmos. Hardware a software Někoho může zarazit, že je v tomto zařízení stále také starý Snapdragon 425, což vám nemám za zlé. Takový procesor byl slabší už za 4,5 tisíce korun natož tady. Naštěstí už jej doplňují v J6+ alespoň 3 GB RAM. Výbavu pak doplňuje ještě 32GB úložiště, NFC pro placení či trojitý slot pro dvě SIM i paměťovku zároveň. Díky větší RAMce pak běží Android 8.1 Oreo s nadstavbou o trochu lépe a udrží více aplikací najednou. Plynulost systému při běžném používání zkrátka nechyběla. Jen nepočítejte s Always On funkcí, tu si Samsung nechává rozumně pouze pro telefony s AMOLED displeji. Baterie má poté 3300 mAh a vydrží vám maximálně tak jeden a půl dne používání. Na dva dny se mi ani zdaleka nepovedlo dostat. Zklamat může microUSB s pomalejším nabíjením, které se začíná i u hranice 6 tisíc už objevovat v konkurenčních strojích. Nezapomeňte se mrknout také na náš YouTube kanál! Jak vidíte, tak v podstatě celý telefon je stejný jako J4+, už na pár příjemných zlepšení jsme už narazili. Hlavně je to nárůst paměti, díky čemuž běží prostředí o něco lépe, ale co určitě nejvíce oceníte je nová čtečka otisků prstů na boku v zapínacím tlačítku. Ta je dostatečně rychlá a spolehlivá, přičemž zůstává zachováno také pomalejší odemykání obličejem. Velmi rád jsem narazil na přestěhovanou kolébku hlasitosti na levém boku, avšak pořád je trošku moc vysoko. Pořád lepší než aby byla tak vysoko na pravé straně. Fotoaparát Nejvýraznějším vylepšením bude pro všechny na první pohled duální fotoaparát. Ten však není o nic moc lepší než v J4+. Hlavní 13Mpx senzor se světelností f/1.9 zůstává totiž stejný, takže dostanete slušné snímky, avšak už v levnějším modelu to byl spíše průměrný foťák, takže asi víte, jak působí v dražší J6. Druhý 5Mpx foťák je tu pak pouze pro přidání hezčího rozmazání pozadí, což funguje, jen pochopitelně nečekejte zázraky. Zlepší doznala ovšem přední kamerka, která zde má 8 Mpx a fotí skutečně o něco líp. Závěr Celkově je Galaxy J6+ opět pro Samsung pokrok. Konečně i ty levnější telefony mají co nabídnout a není to už tak špatné jako dřív. Na druhou stranu by podle mě mělo právě J6+ stát 4,5 tisíce a na J4 se mohl Samsung vydlábnout. Bohužel však stojí tohle krásně rudé Galaxy J6+ hned 6 tisíc korun a v této kategorii vládnou jiné poměry. Xiaomi Redmi Note 5 či Mi A2 Lite s čistým Androidem One, bytelný tank v podobě Nokie 6.1, ASUS ZenFone Max Pro s obří baterií, tyhle všechny stroje jsou stejně drahé či levnější a mají lepší výbavu. Jsem opravdu rád, že má nyní Samsung i v této třídě pro své fanoušky pěkný telefon, ale zbytek musí Samsung přesvědčovat. Rozhodně jsme ovšem opět na správné cestě. ...
Design Zaprvé vypadá tenhle skleněný sandwitch hezky a působí velice dobře v ruce. Telefon je ale zároveň lehoučký, takže nepůsobí tak hodnotně, ale o kvalitu materiálů vážně nemusíte mít strach. Všechny hrany jsou příjemně zaoblené, takže zařízení padne skvěle do dlaně a pohodlně se drží. V pravém boku je poté netradičně umístěná v zapínacím tlačítku také čtečka otisků prstů, která je velice spolehlivá a dostatečně rychlá. Mimochodem je tu rovněž odemykání obličejem, ale to už je pomalejší. Asi jediné, co se mi na konstrukci vážně nelíbí je tak umístění kolébky hlasitosti. Je až moc vysoko a mnohem radši bych jí viděl na levém boku. Displej a zvuk Dále musím upozornit, že rámečky kolem displeje tu jsou o něco větší, než bych čekal. Nova 3i to vážně není. Na druhou stranu Samsung stále hrdinně odmítá notch a samotný 6” displej vypadá na danou třídu skvěle. Má Full HD+ rozlišení, a především využívá Super AMOLED technologii. Obraz je moc hezký, kontrast vysoký, a díky vysokém jasu byla dobrá i čitelnost na přímém slunci. Displej je jednoduše jednou z největších předností tohoto telefonu. Potěší také Always On funkce, jejíž vzhled si můžete bohatě upravit a vždy vidíte čas i notifikace. Jen škoda, že na notifikační diodu se už nedostalo. Co mě potom celkem mile překvapilo je spodní reproduktor. Zvuk působí dynamicky, a dokonce i na maximální hlasitost je pořád na dané poměry dost čistý. A dále nikoho nezklame ani zvuk skrz 3,5mm jack s podporou Dolby Atmos. Nezapomeňte se mrknout také na náš YouTube kanál! Hardware a software V oblasti hardwaru potom Samsung vesměs připouští chybu s letošní Galaxy A8, jelikož dal do tohoto levnějšího modelu úplně stejný procesor. Jde o domácí Exynos 7885 se 4 GB RAM, přičemž v AnTuTu se pohybuje kolem 120 tisíc bodů. Je tedy slabší než Snapdragon 636 či nový Kirin 710, ale ne o moc. V prostředí Androidu 8.0 s vlastní nadstavbou rozdíl moc nepocítíte a vše běhá plynule. Tedy téměř vše. Jen animace přechodu na stránku Bixby na hlavní obrazovce se občas trochu zaškube, ale tu jsem stejně hned vypnul, takže mě to při testování netrápilo. Na všechny vaše aplikace postačí pak 64GB úložiště a potěší také trojitý slot pro dvě SIMky i microSD kartu zároveň či Bluetooth 5.0 a NFC. Fotoaparát Všechny tyhle věci ale vem čert, vy už stejně čekáte, až bude mluvit o tom trojitém foťáku. Hlavní senzor zde má na Samsung rekordních 24 Mpx a světelnost f/1.7, přičemž fotky vypadají vážně skvěle. Ale jen pokud fotíte na kratší vzdálenost či detaily. Jakmile fotíte vzdálenější objekty a krajinky, tak počítejte s velice agresivním postprocesingem. Ani za špatného světla nejsou fotky úplně otřesné, ale barvy nejsou moc přirozené. Druhý 8Mpx foťák je potom širokoúhlý se 120 stupni záběru. Efekt rybího oka je tu občas relativně silný, ale kvalita neurazí, byť je zde postprocesing občas ještě výraznější. Třetí 5Mpx foťák je pak už čistě pro rozmazání pozadí, které funguje jak má a můžete si s ním zpětně pohrát v galerii. Musí tu být však ty tři foťáky? Kdepak. Ale mezi konkurenty jde o dost dobře fotící telefon, který může překvapit i 24Mpx přední kamerkou s bleskem. Vyloženě zklamat pak někoho chybějící natáčení videa ve 4K, ale zase tu je pěkné Full HD s dobrou elektronickou stabilizací. Jen škoda, že fotoaparát pomalu zaostřuje a častokrát i přeostřuje. Foťáky tu jsou zkrátka slušné, ale je to s kvalitou jak na horské dráze a kvalitou nikoho na zadek neposadí. Baterie A abych nezapomněl, tak baterie má slušných 3300 mAh, přičemž výdrž se pohybovala maximálně kolem jednoho a půl dne běžného používání. Výdrž byla ale konzistentní, takže by jí označil spíše za lehce nadprůměrnou. U baterie vidím větší mínus jinde. Proč je proboha u telefonu za 8,5 tisíce korun pořád microUSB s pomalejším nabíjením? Nelíbí se mi to u Huawei Nova 3i a příčí se mi to i tady. U telefonu do 5 tisíc OK, ale i když se blížíme deseti je to jiná věc. Závěr Celou recenzi bych mohl klidně uzavřít zopakováním úvodu. Letošní Galaxy A7 je po dlouhé době konečně Samsung střední třídy, který určitě stojí za pozornost. Všechny jeho klady i těch pár záporu jsem vám popsal a vy se teď rozhodněte, zda je to stroj pro vás. Ano, pokud si jej porovnáte se stejně drahým Honorem Play nebo o tisícovku dražším Pocophonem, tak jsme někde jinde, ale co se tradičnější střední třídy týče je na tom Galaxy dobře, jen nesmíte čekat voděodolnost, bezdrátové nabíjení a podobně. Levnější vlajka tohle prostě není. Alespoň já se ale díky A7 nyní těším na dalším Samsungy v této třídě, a to jsem ještě nedávno říct nemohl. Jen prosím příště už to USB-C, ano? ...
Hardware a software iPhone XS Max je telefon s absolutně největším displejem, který kdy Apple v mobilu měl. Pokud jste byli v minulosti uživatelé větších iPhonů s názvem Plus a nevadily vám větší rozměry, je tohle přesně kousek vás. Fyzické rozměry jsou prakticky totožné, ale co budete absolutně milovat třeba oproti 8 Plus je ten o palec větší displej. Prostě a jednoduše si představte, že displej XS Max pokrývá celou čelní plochu vašeho 8 Plus a je to. Mimochodem je ještě o krapánek větší než třeba na Samsung Galaxy Note 9, který je ale rozměrově větší konstrukcí. Rozdíl samozřejmě poznáte i v kvalitě displeje obou iPhonů, kde oproti IPSku na 8 Plus je nový OLED na XS Max úplně jinde s barevným podáním nebo čitelnosti na sluníčku. Protože jsme v roce S, událo se toho nejvíce pod kapotou. Zásadní změnu v designu tedy očekáváme buď za rok, či dva. Nově přichází Apple s procesorem A12 Bionic, který je jako první na světě se 7nm technologií uveden do komerční verze přístroje. Z praktického hlediska tento čip umožňuje o 15% vyšší výkon, který už u předchozí A11 byl brutální, ale o 50% se navíc zvýšil výkon grafického jádra, a to už je co říct. Čísla jsou jedna věc, ale pocit z používání je věc druhá. Ve spolupráci i s vylepšeným FaceID se telefon daleko rychleji odemyká, aplikace se spouští rychleji, běží rychleji a díky o 1 GB větší paměti jich telefon udrží více běžících najednou. Zkrátka a dobře, po stránce hardwaru bude tento telefon opět nejspíš celý další rok kralovat. Samozřejmě je otázkou, co přinesou další výrobci v podobě Huawei, Qualcomm nebo Samsung, ale výkony vlajkových procesorů už dnes nejsou asi hlavní nosné téma, ale spíš začíná jít o jejich využitelnost v praxi. Po stránce softwaru je iOS 12 zase značný posun kupředu, kde největší přínos je i jeho značné zrychlení na starších telefonech. Proto pokud ještě váháte, zda upgradovat na nejnovější iPhone kvůli zastaralosti toho původního, dejte mu ještě šanci, nahrajte do něj nový iOS 12 a uvidíte, zda nedojde k jeho výraznému zrychlení. iOS 12 teď můžete nahrát až do 5 let starého zařízení, a to je softwarová podpora, která se jen tak u jiných výrobců nevidí. I když po fiasku s iOS 11 Apple prostě musel spravit starší zařízení, které si sám loni rozbil. V iOS nastalo změn více včetně alternativního obličeje pro FaceID, ale to asi popisovat nemusím, protože teď už jej určitě všichni na svých telefonech máte. Nezapomeňte se mrknout také na náš YouTube kanál! Často vyčítanou vlastností telefonů Apple je baterie a v tomto místě musím dát všem za pravdu. Nemůžu ale říct, že je výdrž špatná. Je vesměs stejná jako u předchozích modelů a jedná se zase o jednodenní telefon, i když výdrž u tohoto XS Max je oproti XS větší. Smutně ale koukám po ostatních výrobcích, kteří dokážou dát do svých androidích telefonů jednou tak silnou baterku. Podařit se toto Applu, bezesporu by díky své skvělé optimalizaci využití stal okamžitě králem ve výdrži na 1 nabití, ale to by nesměl být tak pověstně paličatý. Fotoaparát Pojďme se podívat ale na největší změnu, kterou je fotoaparát, kde se nebojím říct, že oproti předchozím jakýmkoli iPhonům je zde rozdíl celé třídy. Největší zásluhu na tom má nový senzor, který konečně dosáhl velikosti pixelu 1,4mikrometru a vyrovnal tím veškeré čipy konkurence kromě Huawei P20 Pro – ten má pixely ještě větší. Už předchozí iPhony nefotily vůbec špatně, ale během roku zaznamenal právě Huawei obrovský posun hlavně při snímcích s nižším osvětlením a já se docela těším, jak dopadne jedno z našich porovnání foťáků mezi P20 Pro a iPhonem XS. Rozdíl oproti loňské generaci iPhonů je však opravdu dramatický, a to jak za dne, tak večer. Sám jsem byl překvapený, když jsem za denního světla fotil sochu Winstona Churchilla, kde jde vidět obrovský rozdíl v dynamickém rozsahu. Další podstatnou změnou je portrétní režim, který opět doznal velkého posunu. I u iPhonů XS i XS Max si teď můžete měnit hloubku ostrosti až po vyfocení, stejně jako tomu má třeba již zmíněný Huawei už roky. Právě zde se projevuje obrovská síla nového čipu A12, který detekuje hloubku pozadí a snaží se o plynulejší rozostření oproti ostatním telefonům, které detekují popředí a oproti němu pouze rozostří rovnoměrně pozadí. Musím říct, že tohle na mě opravdu dojem zanechalo. Závěr Záměrně jsem si cenu nechal až nakonec. To, zda se rozhodnete pro nový iPhone samozřejmě záleží na vás. Cena je totiž enormní a v nejlepší konfiguraci telefon stojí 43 500 Kč, a to už za telefon rozhodně každý nedá. Na druhou stranu, pokud vezmete v úvahu, kolik na mobilních telefonech proděláte za rok, pořád vychází Apple v porovnání s jinými vlajkovými loděmi výrazně lépe, protože třeba za použitý Samsung Galaxy S9 dostanete dnes na výkupu někde kolem 8-9 tisíc korun, a to je ten telefon na trhu teprve půl roku. ...
Design Stejně jako u větší Novy, tak i zde zaujme mnoho z vás určitě především vzhled. Nebál bych se říct, že tato nádherně barevná skleněná záda jsou již ikonická, protože je každý začíná napodobovat. Telefonu to nesmírně sluší a skvěle padne do dlaně. Navíc se v těch sytých barvách snáze ztratí nějaké ty otisky prstů, které zde ulpívají jako nic. Tlačítka jsou potom tak akorát na dosah palce a čtečka otisků prstů je také dobře umístěné. Pravda viděl jsem u Huawei i rychlejší čtečky, ale spolehlivá je a úplně to samé platí i o odemykání obličejem. Displej To funguje díky přední kamerce, čímž se dostáváme k výřezu, jenž lze v nastavení schovat, a celému displeji. Je tu 6,3” IPS panel s Full HD+ rozlišením a vypadá moc hezky. Je lehce saturovanější, ale barvy si můžete upravit v nastavení, a především není vůbec špatná ani čitelnost na přímém slunci. Co mě ovšem těší nejvíce jsou na střední třídy opravdu parádně tenké rámečky. V tomhle ohledu si tento kousek bere jen ty nejlepší vlastnosti z dražší Novy 3. Jen škoda, že barevná notifikační dioda umístěná v mřížce sluchátka nejde moc dobře vidět, takže je zbytečná. Nezapomeňte se mrknout také na náš YouTube kanál! Hardware a software Na co jsem byl potom nejvíce zvědaví, je nový procesor Kirin 710, kterým je vybaven i přímý konkurent Honor 8X. Tohle je vůbec první zařízení s tímto čipem a musím říct, že společně se 4 GB RAM rozbíhá prostředí hezky plynule. Nikde žádné záseky, a i otevírání appek je vcelku rychlé. Rozhodně jde cítit rozdíl vzhled ke staršímu procesoru v P20 Lite a dalších. Byť stejně drahý Honor Play je pochopitelně rychlejší. Srovnal bych jej rychlostí se Snapdragonem 636, který se rovněž pohybuje v této třídě, a dokonce mají i naprosto shodné výsledky v AnTuTu těsně pod 140 tisíci body. Systém je poté Android 8.1 Oreo s tradiční nadstavbou EMUI a na všechny appky poslouží hned 128GB úložiště. To je naprosto úžasná kapacita na střední třídu. Co se další výbavy týče, tak tu máme rovněž hybridní microSD slot, 3,5mm jack, průměrný, ale hlasitý reproduktor vespod a bohužel také microUSB. To je asi největší mínus, které jsem našel. Nejde jen o modernost, ale také o fakt, že nabíjení je pomalé a zabere vždy víc jak 2 hodiny. Alespoň je tu ale větší 3340mAh baterka, s kterou jsem vydržel dva dny na jedno nabití při střídmějším používání. S běžným používáním bych počítal s výdrží spíš jen do odpoledních hodin druhého dne. Fotoaparát Opomenout však nemohu ani tu skvadru hned 4 fotoaparátů, jimiž Nova 3i oplývá. Na zádech je hlavní 16Mpx senzor s horší světelností f/2.2 a druhý 2Mpx senzor, jenž pomáhá s rozmazáním pozadí. Jde tedy prakticky o stejnou sestavu jako má třeba Honor Play. I přes na první pohled horší parametry nejsou fotky ale vůbec špatné a opravdu se občas vyplatí zapnout umělou inteligenci, které přidá saturovanější barvy a ostrost. Na druhou stranu přijdete často vyhlazováním o detaily a večer bych jí nechyl vypnutou, jelikož jsou snímky rozmazanější a měkké. Radši budu mít ostřejší fotky s větším šumem. Pochopitelně je tu řadu dalších režimů a můžete vytvářit i animované emoji ve stylu Applu, ale upřímně, koho taková věc zajímá. Spíš vám řeknu, že přední 24Mpx kamerka má rovněž 2Mpx senzor navíc pro hezčí portrétní snímky a nefotí vůbec špatně. Celkově se ovšem najdou v této cenovce lepší fotomobily. Závěr Jak jsem říkal v úvodu, Huawei Nova 3i je podle mě ta střední třída, kterou měla být už P20 Lite. I přes velký displej působí telefon relativně kompaktně a je zejména pro ty, kteří chtějí nádherný stroj, se slušným hardwarem a foťákem, za který se nemusí stydět. Jen to microUSB mi to vážně kazí. Za 8 a půl tisíce korun se jedná dost možná o to nejhezčí zařízení v této cenovce, ale výbavou či fotoaparáty dokáží Huawei už dnes ostatní porazit. Zejména Honor Play se svým Kirinem 970, větší baterkou a celohliníkovým tělem je ve všem stejný nebo lepší a dáte za něj rovněž 8,5 tisíce korun. Je tu ovšem také Xiaomi Mi A2 s lepším fotákem a vyšším výkonem a pokud si tisícovku připlatíte dostanete se na území Pocophonu a dalších. Trh je prostě dnes v této cenovce přeplněn a najde tak více výkonné mobily i lepší foťáky. Jem málo který kousek bude ale takhle krásný s tenkými rámečky a stále si zachová velice solidní výbavu. ...
Design S tím pádlem v úvodu jsem si nedělal vůbec srandu. Je normální takhle říkat větším telefonům, ale z žádným byste nechytili proud Berounky tak dobře jako s tímhle. Obří tělo se k ovšem vzhledem možnostem kupodivu celkem pohodlně drží díky zaobleným zádům z hliníku. Tlačítka na boku jsou také velice dobře umístěná tak akorát na dosah, avšak rychlá čtečka otisků prstů na zádech už by měla být níž. Takhle patlám prstem vždy nějaký ten centimetr pod ní. Design vám přitom může být povědomí, jelikož je to jen nafouklé Xiaomi Mi A2 či Redmi S2. Všechny tyhle placičky mají podobnou konstrukci. To znamená, že se můžete spolehnout na bytelnost a vzhledem k rozměrům i překvapivou tenkost. Baterie Ve skutečnosti je ta tenkost možná až na škodu. Za prvé nechápu, že i u takhle obřího telefonu vystupuje stále foťák bez optické stabilizace ze zad a za druhé by se sem klidně vešla větší baterie. Teď nechci tvrdit, že 5500 mAh je málo, ale 7palcový telefon by určitě zvládl víc, když i o palec menší zařízení mají dnes 5000 mAh. V každém případě ale vydrží baterie stejně pohodlně 2 dny a kousek běžného používání, a i ty tři dny jsou možné, přičemž můžete vždy doplnit celkem rychle šťávu skrz USB-C s QuickCharge 3. Pokud byste však používali MAXe spíše jako ten tablet jen třeba na čtení na cestách, tak by byla výdrž ještě lepší. Nezapomeňte se mrknout také na náš YouTube kanál! Displej a zvuk A skutečně bych se nedivil, kdyby si někdo tenhle kousek koupil hlavně jako tablet. Menší tablety se dnes už totiž nedělají a MAX má letos gigantický 6,9" Full HD+ IPS displej. Jedná se ovšem o dobrý panel s překvapivě přesným barevným podáním a dostatečně vysokým jasem. Nad displejem pak najdete i v tenkých rámečcích bílou notifikační diodu, ale je moc malinká, aby byla skutečně užitečná. A mimochodem mě nad displejem čekalo ještě jedno překvapení. Xiaomi u Mi MAX 3 proklamuje pouze jeden spodní reproduktor, ale ve skutečnosti zde uslyšíte zvuk i ze sluchátka nad displejem. Neříkal bych tomu ale úplně stereo, jelikož hraje sluchátko velice tiše a zvuk není moc čistý. Prostorový efekt to ale maličko umocní a zvuk celkově je hezky hlasitý. Hardware a software Na poměry Xiaomi upřímně nezaujme na první pohled ani hardware, ale vzhledem k ostatním značkám je v pořádku. Snapdragon 636, 4 GB RAM a 64 GB úložiště plus microSD/Dual SIM slot jsou rozhodně dostatečná výbava a hráči rozjedou i trochu náročnější hry. Ano, Snapdragon 660 by se tu vyjímal více, ale někde se musel ušetřit. Android 8.1 Oreo s prostředím MIUI 9 běží hezky rychle a taky plynule, ale pořád se tu sekají animace při ovládání gesty, což má ale úplně každé zařízení s MIUI, které jsem zkoušel. I takovému Pocophonu se animace občas trošku zaškubou. Fotoaparát Naší tour de MAX zakončíme duálním foťákem na zádech. Tenhle foťák používá Xiaomi u spousty další zařízení, jelikož je tu hlavní 12Mpx senzor s velkými pixely a světelností f/1.9 a druhý snímač má jen 5Mpx a slouží pro rozmazání pozadí. Jako vždy dodává foťák na svou třídy velice pohledné fotografie a ani za špatných podmínek to není katastrofa, byť postprocesing je čas od času agresivnější a ostření občas odmítne při focení detailů spolupracovat. Přední 8Mpx kamerka zvládne pak krom průměrných fotek také odemykání obličejem, které je na dané poměry rychlé a spolehlivé, ale musíte pro jeho fungování v telefonu pořád hloupě přepnout lokaci na Hong Kong. Závěr A to by bylo myslím o tomhle obrovi vše. Vesměs jsem na něm nenašel nic špatného, ale za 7 990 Kč a vzhledem k obřím rozměrům jsme toho mohli dostat víc. Baterka by měla být větší a procesor silnější. Nějak se ale musí ušetřit, když je tu ten obří 7” displej. Nakonec bych tedy doporučil Mi MAX 3 těm, kteří chtějí zejména cestovní tablet a funkci telefonu plní spíše sekundárně, což ovšem rozhodně neznamená, že by jí plnil špatně. Za danou cenu vám toho dají ale běžně velké telefony víc. Xiaomi Mi A2 z vlastní stáje je daleko výkonnější a má lepší foťák, zatímco ASUS ZenFone Max Pro má zase stejný procesor, jen o málo menší baterku a ušetříte 2,5 tisíce. Je tedy na vás, jak moc displej tohoto phabletu oceníte. ...
Design Předně že musím připustit, bych na první pohled ani netipoval, že stojí tento kousek jen 4 490 Kč. J4+ vypadá mezi svými konkurenty opravdu skvěle a jde vidět, že chce Samsung zaujmout především designem. Nejen vzhledem ale i pocitově mi připomíná dost ZenFony od Asusu, jen ty typické zen kruhy chybí. A čeho jste si mohli na obrázcích všimnout, tak zde chybí bohužel také čtečka otisků prstů. Tu můžete částečně nahradit odemykáním obličejem, ale to je ovšem vcelku pomalé a hlavně nespolehlivé. Jen málokdy se mi stalo, že by mě telefon hned rozeznal na první pokus, nemluvě o výkonech za horšího světla. Jo a rychle si postěžuji také na boční tlačítka, která jsou moc vysoko a musíte se na ně nepohodlně natahovat. Displej a zvuk Vepředu na nás potom čeká velký 6” IPS displej, avšak i přes velký panel má pořád pro tuto třídu stále standardní HD+ rozlišení, takže nečekejte, kdo ví jak krásnou podívanou a ani ty rámečky nejsou nejtenčí. Na druhou stranu kvalitou obraz rozhodně neurazí, maximální jas je slušný a nechybí ani barevná notifikační dioda. Za dané peníze není prostě co řešit, což se týká i zvuku, který je dost hlasitý a vychází z netradičně bočního reproduktoru, takže si jej většinou jen tak nezakryjete. Při sledování videí či hraní už jej zakryjete snadněji, ale většina lidí drží telefon horizontálně stejně v pozici, kdy mu prsty překážet nebudou. Nezapomeňte se mrknout také na náš YouTube kanál! Hardware a software Co může potom trochu zklamat je hardware. Samsung totiž vsadil na starší procesor Snapdragon 425 a pouhé 2 GB RAM. To je i za tak nízkou cenu dost chudá výbava, když mají dnes levnější telefony přinejmenším novější Snapdragon 430 a řada podobně drahých strojů je na tom ještě líp, nemluvě o větších RAMkách. Výbavu zachraňuje 32 GB úložiště s možností rozšíření přes microSD kartu, kdy má telefon hned dva sloty. Jeden hybridní a další pro druhou SIM, takže můžete používat paměťovku i dvě SIM najednou. A překvapením může být také přítomnost NFC pro placení, pokud vás láka, nebo jste si na něj už zvykli. Baterka ale nikoho svou výdrží překvapit nemůže. Má sice větších 3300 mAh, ale stejně vydrží spíše tak den a půl běžného používání. Rozhodně to není žádný zázrak, a tak bych pro jistotu nezapomínal nabíjet každý den. S lehčím používáním se ale snad i na ty dva dny dostanete. Nabíjení vám mimochodem také nějakou tu delší chvilku zabere a potřebujete k němu microUSB kabel. USB-C tu snad nikdo za 4,5 tisíce korun nečekal. Lehčím zklamáním byl pro mě také chod Androidu 8.1 Oreo s vlastní nadstavbou Samsung Experience. Nikdo nechce od J4 závratnou rychlost ale i oproti svým konkurentům působí telefon zkrátka tak trochu líně. Občas se nějaké animace sem tam zaškubají a třeba takové zpracování HDR fotek může trvat třeba až 5 sekund, takže nemůžete fotit jednu fotku za druhou. Na vině ovšem podle mě není nadstavba, ale spíše zkrátka slabší hardware s 2 GB RAM. Alespoň ty 3 GB jako má drtivá většina konkurence tu být měly. Fotoaparát Což mě přivádí k samotnému foťáku. Ten hlavní má na papíře slušné parametry. 13 Mpx a světelnost f/1.9 nejsou vůbec špatná čísla, ale zázraky se nekonají. Pravda, slunce mi vůbec nepřálo a občas se i přes horší podmínky fotky celkem povedly, avšak pořád je tu spousta neduhů. Vyskytnou se problémy s exponováním, rozmazáním a občas se detaily slévají, avšak to není v této třídě nic extra výjimečného. Nepopřu ovšem ani fakt, že najdete do 5 tisíc i mnohem lepší foťáky. Zaujmout může trochu alespoň přední kamerka s vlastním LED bleskem, což se večer či při silném protisvětlu může hodit, i když nijak zvlášť kvalitní tyhle 5Mpx snímky také nejsou. Závěr Sečteno podtrženo je Galaxy J4+ pro Samsung v té nejnižší třídě jednoznačně krokem vpřed a má co nabídnout. Velký slušně vypadající displej, jednotlivé sloty pro karty, NFC a takhle pěkný vzhled se musejí ocenit. I ten průměrný foťák a výdrž baterie nejsou nijak obrovský problém, ale slabší hardware, chybějící čtečku otisků prstů a líný chod systému už moc nepotěší. Snad to aktualizace ještě vylepší, ale koňské síly vám budou pod kapotou scházet vždy. Stejně drahé Moto E5 Plus má navíc třeba 3GB RAM, čtečku otisků prstů a obří 5000mAh baterku. Honor 7C má poté více RAM i lepší procesor a pak je tu do 5 tisíc nespočet Xiaomi. Poměr ceny a výkonu Samsung zkrátka stále moc nevychytal, ale je konečně na dobré cestě k úspěchu a pokud chcete pěkný levný telefon, tak určitě zaujme. Snad to ale příště vyjde ještě lépe. ...
Design Doby hliníku a obřích stereo repráků jsou už nenávratně pryč. HTC už minulý rok naskočilo na skleněnou vlnu a veze se na ní do dnes. Podobně to má dnes každý, ale stejně musím přiznat, že se mi i tenhle modernizovaný vzhled skutečně líbí. U12+ má hranatější obrys než většina konkurence, ale na ostrou hranu, která by vás nepohodlně řezala do dlaně, tu nenarazíte. Telefon se velice pohodlně drží a i přes kluzké sklo má v úchopu jistotu. Jen si vždycky doma nezapomeňte hadřík, tohle sklo se totiž patlá neskutečně snadno. Nebo telefon lehce opláchněte, nechybí totiž ani voděodolnost IP68. Když jsme u té konstrukce tak přejděme k hliníkovém rámu, kde je ukryta až překvapivá spousta technologií. Předně tu nejsou tradiční fyzická tlačítka. Namísto toho jsou v rámu jen výstupky, které reagují na tlak. A v tom je problém. Ovládání funguje, ale není vůbec pohodlné a třeba jen po změně hlasitosti z maxima na nulu vás bude bolet palec. Je to zkrátka křečovité a HTC se snaží v podstatě znovu vymyslet kolo. Důvodem proč tu nejsou tlačítka je prý vyšší mechanická spolehlivost, ale když zapátráte na internetu, tak najdete videa, která ukazují, že jde tlačítka dokonce odtrhnout od rámu a potom už samozřejmě nefungují. Výstupku jsou tedy nepochopitelně jen nalepené a nejsou přímo součástí rámu. K této technologii zkrátka není jediný rozumný důvod a HTC chtělo být zkrátka jen něčím zajímavé. Baterie I přes ty nepříjemnosti ale nejsou tlačítka to největší mínus U12+. Dokážu si totiž představit, že bych s nimi dokázal žít, jelikož je můžete často obejít softwarové. Třeba odemykáním přes čtečku otisků, která je dostatečně rychlá, nebo pomocí odemykání obličejem, které je už ale línější a večer moc dobře nefunguje. To všechno bych ale překousl, výdrž baterie už ale ne. Nechápu, jak mi mohl telefon s 3500mAh baterií vydržet vždy maximálně jen jeden den běžného používání, ale už je to tak. Baterka je jednoduše achilovkou tohoto HTC a vesměs jediným důvodem, proč bych vám jej bez mrknutí oka nedoporučil. Občas jsem měl dokonce problémy vydržet i ten jeden den a sháněl jsem v podvečer nabíječku a USB-C kabel. Nezapomeňte se mrknout také na náš YouTube kanál! Displej a zvuk Zbytek telefon se už ovšem velice povedl. Zvuk ze stereo repráků je hezky čistý a hutný. HTC bylo vždy basovější a je tomu tak pořád. Navíc letos využívá rezonance uvnitř telefonu a výsledkem je ještě hlasitější projev, který cítíte doslova v rukách vibracemi zvuku. Zvuk doprovází samozřejmě obraz, o který se stará 6” Quad HD+ displej, který je bez výřezu a přesto má pěkně tenké rámečky. Očividně to jde i bez něj. Jedná se o HDR panel a má věrnější méně saturované barvy než většina. Čitelnost na slunci by mohla být ovšem lepší. A mimochodem jde stále o jejich Super LCD technologii, takže ten Always On režim, který zde je, bych okamžitě vypnul. S touhle otřesnou výdrží, chcete vážně ušetřit každé procento. Hardware a software Ani hardware nikoho nezklame. Výkon je ten nejlepší možný se Snapdragonem 845 a 6 GB RAM. Úložiště má 64 GB, nechybí ani microSD slot a plynulost Android 8.0 pod nadstavbou Sense je ukázková. Všechny reakce jsou bleskové a ani jednou jsem se nesetkal s byť jen sebemenším seknutím animací. Takhle má vypadat optimalizace, jelikož výsledkem je telefon, který jsem opravdu rád používal. Navíc jsou zde pořád vlastní funkce jako na mačkání citlivý rám, což mají třeba i Pixely, ale tady není mačkání tvrdého rámu ani zdaleka tak pohodlné, takže jsem jej nepoužíval. To nové gesto, kdy stačí jen poklepat na rám a otevře se nabídka vámi zvolených aplikací a nastavení je ale super. Fotoaparát Celou recenzi zakončím foťákem, který mě popravdě neskutečně překvapil. Hlavní 12Mpx senzor má 1,4mikrometrové pixely, optickou stabilizaci, světelnost f/1,75 a fotí fantasticky. Občas si sice všimnete trošky šumy v některých částech fotky i za dne, ale zase jsou snímky velice detailní. Podání barev je oproti konkurenci věrné, a to dokonce i v noci, kdy vypadají fotky stále skvěle, a dynamický rozsah je také dost dobrý. Prostě co se fotek týče, je tohle HTC skutečně jeden z TOP telefonů roku. Navíc ani ten druhý 16Mpx teleobjektiv s optickým zoomem kvalitou nezklamal, byť ten už večer pokulhává. Velkým tahákem je také video až ve 4K při 60 FPS, přičemž tu nechybí různé funkce jako automatický zoom, nebo chytré mikrofony, kdy telefon mezi nimi přepíná a zesiluje jejich citlivost na základě zoomu a podobně. Když k tomu přičtu ještě super rychlé a přesné ostření a bezva appku, tak patří HTC mezi současnou foto špičku a ani ty dvě přední 8Mpx kamerky pro portrétní fotky vaše selfie nikdy nezkazí. Závěr Říkal jsem to už několikrát a řeknu to znovu. HTC U12+ mě dokázalo mile překvapit. Podle mě jde i přes vyšší cenovku 21 790 Kč o jeden z nejlepších Androidů na trhu. Jasně chybí třeba bezdrátové nabíjení a nemá 3,5mm jack, ale zase dostanete ty nejlepší sluchátka, které kdo dává přímo v balení. Vždyť mají i aktivní potlačení hluku. I na ty hloupá tlačítka/netlačítka bych si zvyknul, ale ta otřesná výdrž baterie zkrátka omluvit nejde, a to mě opravdu dost mrzí. Nebýt totiž výdrže, tak by bylo HTC U12+ skvělou náhradou za všechny ty Samsungu a Apply. Minimálně by to byl mnohem lepší telefon než třeba Xperia XZ3, ale vážně se chcete strachovat celý den, jestli vám telefon do večera vydrží, když půjdete nečekaně na pivo? Já tedy ne. ...
Konstrukce Nejdřív začnu asi jménem, které je to nejdivnější, jaké jsem kdy u Applu viděl. Už u minulé verze telefonu většina lidí říkala X místo 10. A současný model se jmenuje XS? A ještě divnější jméno je větší verze XS Max? Znamená to “Extra small max”, nebo něco jiného? Kdo ví... Po designové stránce se toho u Applu každopádně moc neudálo. Nově je k dispozici zlatá barva a trochu jiným, designově horším způsobem jsou řešeny antény. Další drobná odlišnost je téměř nepostřehnutelně jiná velikost foťáku, který tím pádem do některých pouzder na předchozí 10tku sedí a do některých hůř. To je z desénových změn vše, protože jsme v roce “S”, kdy už každý fanoušek Applu ví, že změny se dějí skoro výhradně pod kapotou. To však neznamená, že by to bylo něco špatného. Apple momentálně dosáhl asi toho nejlepšího, čeho dosáhnout lze. Důkazem je i trend notche, který od doby iPhonu X začali kopírovat další výrobci a dnes většina zákazníků vnímá telefony s notchem jako novější generaci. Já za sebe musím objektivně říct, že za rok používání mi notch na mém X ani jednou nevadil. Možná vám to připadá divné, ale zkuste si telefon s notchem nějaký ten den používat a za chvíli jej prostě nebudete vnímat. Vlastně na jednu změnu bych málem zapomněl. Nově iPhone disponuje certifikací IP68 namísto IP67, i když bohužel pořád při vytopení telefonu se na to záruka nevztahuje. Hardware a software Kde se událo nejvíce změn je již zmiňovaný hardware. Nově pohání iPhone XS šestijádrový procesor A12 Bionic, který je jako první na světě v komerčně dostupném výrobku vyroben 7nm technologií. Došlo i k navýšení RAM na 4GB, což oproti Androidovým konkurentům zní jako málo, ale všichni víme, jak dobře dokáže Apple hospodařit s pamětí. Pokud by vás náhodou zajímaly benchmarky, Apple momentálně opět kraluje s 340 tisíci body v AnTuTu a překonává tak opět úplně všechny. Co se týká reálného použití, všechno je plynulejší, aplikace se otevírají zase rychleji a tak dále. Vlastně bych řekl, že to je aktuálně nejlepší telefon, co se týká uživatelského komfortu v menu i v porovnání s Androidy. Samozřejmě za to může i operační systém iOS 12, který je asi ten nejlepší upgrade, který kdy dostaly i starší telefony. Kromě pár nejviditelnějších věcí, jako je grupování notifikací a podobně, se letos Apple nesoustředil na to, aby přinesl spoustu novinek, ale na to, aby svůj již tak skvělý systém perfektně odladil. Což bylo ostatně nutné po otřesném vydání iOS 11. Nezapomeňte se mrknout také na náš YouTube kanál! Díky tomu dokáže už i starší skomírající telefony a tablety vrátit zpátky k životu a upgrade na iOS 12 je prostě z kategorie MUST HAVE. V kombinaci iPhonu XS a iOS12 můžete teď využívat zabezpečení pomocí Face ID i trochu jinak. Můžete si přidat alternativní obličej, což pro někoho může být třeba manželka, ale Apple to spíš zamýšlel tak, že si můžete nasadit kulicha a brýle, aby odemčení fungovalo lépe, pokud se vám změní prvky obličeje. Celkově se odemykání trochu zrychlilo, i když nedosahuje pořád takové rychlosti jako je odemykání pomocí klasických foťáků třeba u OnePlus či Xiaomi. Na druhou stranu, pokud se budeme bavit o úrovni ochrany, Face ID je na tom oproti klasickým foťákům o parník napřed. Za mě tedy jediná škoda, že telefon neobsahuje čtečku otisků prstů v displeji, která už je třeba u Oppo, Vivo nebo u přicházejícího Huawei Mate 20 Pro či Honoru Magic 2. Vylepšení doznala i dvojice stereo reproduktorů, která už u předchozího modelu byla skvělá a teď je jednoduše zase o chlup lepší. Baterie Baterie je paradoxně asi nejmenší změnou, která nový iPhone postihla. V celkovém srovnání je dokonce menší kapacity než u iPhonu X, avšak díky nové architektuře procesoru vydrží telefon, podle výrobce o trochu déle. Podle mého zjištění je to však naprosto stejné a pořád se tím pádem jedná o jednodenní telefon. Na co se opět nezapomnělo je bezdrátové nabíjení, ale nepochopitelně vám Apple nedá v balení ani rychlonabíjecí nabíječku, a dokonce ani ten zpropadený adaptér z USB-C na 3,5mm jack. Fotoaparát Na co se určitě všichni těšíte jsou foťáky. Oba iPhony, jak XS, tak XS Max je mají stejné a za mě je tohle asi ten nejzásadnější upgrade, kvůli kterému byste se měli rozhodnout pro nejnovější iPhone. Došlo totiž konečně ke zvětšení pixelů na 1,4 mikrometru, což má značný vliv na večerní snímky. Oba foťáky mají optickou stabilizaci a hlavní širokoúhlý objektiv disponuje světelností f/1,8, teleobjektiv poté světelností f/2.4. Skvěle funguje nové Smart HDR, kdy telefon pořídí sérii snímků, které pak poskládá do jednoho výsledného, opravdu výrazně lepšího snímku než kdy dříve. Funguje to díky novému čipu A12 s umělou inteligencí, která dokáže spočítat 5 trillionů operací za vteřinu. Tak zní papírové a marketingové informace výrobce. Už teď vám ale mohu říct, že po víkendovém focení jak ve dne, tak v noci jsou rozdíly naprosto enormní. Vlastně jsou daleko lepší, než jsem očekával. Další výrazný posun je i v režimu portrétů, kde po vyfocení můžete následně měnit hloubku ostrosti. To samozřejmě není nic nového, protože touto funkcí disponuje i spousta androidových telefonů už dlouhé roky, ale opět díky nejnovějšímu procesoru si dokáže Apple poradit s portréty daleko lépe než drtivá většina konkurence. Pro nahrávání videa je iPhone asi momentálně nejlepším telefonem na trhu, disponuje rozlišením až 4K při 60 FPS a nově také umožňuje záznam zvuku ve stereu. Závěr To je nový iPhone XS. To jestli se vyplatí záleží hodně na tom, z jakého stroje upgradujete a jak hluboko máte do kapsy. Za mě je to jeden ze zásadních upgradů s největším přínosem ve fotoaparátu a pak samozřejmě i ve velikosti, pokud se rozhodnete pro větší verzi XS Max. Jestli se ptáte, zda upgradovat z iPhonu X, pravděpodobně asi ne, tedy pokud svůj starší iPhone X neprodáte za nějakou vysokou částku. Pokud však máte starší iPhone 6, 7, 8, rozhodně můžu iPhone XS vřele doporučit. ...
Design Když se budete dívat jen na zadá, tak byste novou Xperii od předchozí XZ2 nemuseli ani rozeznat. Stále je tu zaoblené sklo, jen jeden foťák a hloupě umístěná čtečka otisků prstů. Pořád jsem si na umístění uprostřed nemohl zvyknout a většinou jsem patlal sklo nad ní, nebo jsem se rovnou snažil odemknout telefon poklepáním na foťák. Pochválím ovšem výrazně ploší záda, takže se už zařízení tolik netočí na stole jako předchozí generace, ale padne pořád skvěle do ruku. S patláním, klouzáním a snadným poškrábáním musíte ale samozřejmě počítat. Při starém zůstává rovněž voděodolnost nebo chybějící 3,5mm jack. Displej a zvuk Co už je ale úplně nové je přední strana, a právě kvůli ní stojí tahle Xperie za koupi. Je tu totiž zbrusu nový 6” HDR OLED displej s jemným Quad HD+ rozlišením a zaoblenými boky. Dlouhé proslovy si odpustím a prostě vám řeknu, že jde o jeden z nejkrásnějších displejů, který jsem letos viděl a líbí se mi i víc jak u Notu 9. Což je překvapující vzhledem k tomu, že je to pro Sony první takový panel. Zakřivení je trošku výraznější než u Samsungů, obraz nádherný, kontrast excelentní. Jen maximální jas je lehce podprůměrný, ale čitelnost byla kupodivu excelentní. Díky kontrastu a dalším vlastnostem zvládl telefon i ostré polední slunce hravě, takže žádné obavy. Jen je zvláštní, že při prohlížení fotek v galerii je Xperia schopna vyhnat jas výrazně výš než kdekoli jinde. Snad má pro takové omezení Sony dobrý důvod. Kolem displeje jsou poté stále rozměrnější rámečky, ale díky všudypřítomném zaoblení hran vypadá předek zkrátka dobře. Navíc jsou v rámečcích stereo repráky, které jsou ještě o chloupek lepší než posledně. Jsou dynamičtější a zvuk hutnější. Hlasitost není tak vysoká jako jinde, ale pořád je nadprůměrná. Naopak jsem rád, že Sony drží repráky na uzdě a zbytečně je nevyhání do extrému, kde trpí většina kvalita. Jo a je tu opět ta zvláštní funkce, kdy telefon vibruje do rytmu zvuku. Je to zajímavá funkce, ale častokrát zařízení prostě jen nepřetržitě vibruje, protože se chytne špatného tónu v písni. Je to spíš jen takové blbost, kterou jsme hned vypnul. Nezapomeňte se mrknout také na náš YouTube kanál! Software a hardware Co jsme vypnul je také nová funkce, kdy poklepáním na boky vyvoláte rychlou nabídku voleb a aplikací. Ty se upravují na základě vašeho používání a hodiny dne, přičemž to tu nefunguje jako v HTC. Pokud klepnu čistě na rám tak se nic nestane, musíte jakoby klepat na zakřivení displeje. Funguje to dobře a je to rozhodně užitečná věc, ale nabídka se mi otevírala omylem letmými dotyky tak často, že jsem to prostě musel vypnout. Čeho jsem se musel bohužel také vzdát je skvělý Always On displej neboli Ambientní displej, jak se tu jmenuje. Můžete si nastavit, jestli má obrazovka svítit pořád, nebo třeba jen při příchozích notifikacích. Dále si lze upravit hodiny, přidat obrázek a je tu spousta dalších úprav. Tohle se povedlo, až tedy na optimalizaci, čímž se dostávám k hlavním problémům, které mi testování kazily. Výdrž 3300mAh baterie je totiž naprosto nepochopitelně podprůměrná. Sony je jeden v mála výrobců, který dokáže i z malých baterií vymáčknout úžasnou výdrž, ale tady to podle mě kazí software. Den lehčího používání jsem končil s 30 % a jednou se vypařilo za 5 hodin venku i 60 % baterky. To se mi nezdá normální, což se záhy potvrdilo. Zezačátku jsem měl zapnutý Always On displej a přes noc mi zmizelo 20 % baterky, funkci jsem tedy vypnul a najednou zmizely jen 2 %. Očividně je tedy špatně spíše optimalizace. Ještě že to rychlé nabíjení skrz USB-C fungovalo v pohodě a stejně tak i to bezdrátové. Viním přitom software, protože ani běh systému není perfektní, jak by měl být. Předně zmíním, že je zde už Android 9.0 Pie, za což dostává Sony velký palec nahoru. Stejně jako loni není ovšem zezačátku optimalizace dobrá a častokrát narazíte na sekání animací, a dokonce i pády aplikací. Loni to ale Sony po vydání okamžitě napravilo, takže věřím, že to udělají stejně i letos a já používám jen takovou předprodejní verzi softwaru. Doufám. Za rychlost aktualizací se očividně platí. Snapdragon 845 a 4 GB RAM stačí vždy na hladký chod, ale tady tomu tak často není. Rychlost ani výkon telefonu nechybí a 64 GB + microSD slot se zaručí o dostatek paměti. Fotoaparát Poslední krátkou zastávkou je foťák. Krátká je proto, že jde vlastně o stejný 19Mpx snímač se světelností f/2.0 jako u Xperie XZ2. Navíc je tu jen umělá inteligence, které upravuje lépe vlastnosti fotek podle scény ve stylu Huawei či Xiaomi. Bohužel jsem neměl venku úplně nejhezčí podmínky, ale vzhledem i ke zkušenostem z XZ2 budou vypadat za dne fotky vždy velice dobře. Stále si lze ale všimnout při velkém přiblížení šumu a postprocesingu. Stejně tak i večer fotky šumí více než dříve, ale zase získávají daleko více detailů. Já takovou výměnu vítám, ale to je věc preference. Video ve 4K HDR vypadá skvěle, avšak prvotřídní stabilizaci najdete jen u Full HD při 30 FPS. A samozřejmě nesmím opomenout ani režim 960 FPS ve Full HD, což je ten vůbec nejlepší super slowmotion na trhu. 13Mpx kamerka pak také selfie nezkazí. Závěr Xperia XZ3 je vážně krásný a vybavený telefon. Nebo spíše bude, až Sony doufám opraví softwarové chyby. Sekání animací a výdrž baterky půjdou napravit snad snadno, ale to otřesné umístění čtečky už ne. Výbava je ale skvělá, konstrukce působí luxusně, repráky hrají parádně a displej je jeden z nejkrásnějších na trhu. Problém je, že XZ3 nedělá prakticky nic monumentální líp než třeba LG G7, OnePlus a další zařízení, aby si ospravedlnila cenu 19 990 Kč. Je to sice nádherný kousek a až zmizí ty neduhy, rozhodně vám jej doporučuji. Výrazně levnější zařízení jsou ale z 95 % stejně dobré a Sony by na ně mělo začít reagovat. Alespoň ten foťak by už měl být skutečně na vlajkové úrovni, a nejen kulhat v pozadí s malými pixely, horší světelností a bez optické stabilizace. Já Japoncům držím palce, ale moc jejich comebacku nevěřím. ...
Design a klávesnice Už BlackBerry Key2 se mi vzhledově vážně líbilo a Key2 LE vypadá v podstatě totožně, takže asi víte, jaký je můj názor na design i tentokrát. Telefon vypadá prostě elegantně a pogumovaná záda jsou jednoduše super. Pravda, není tu tentokrát honosnější kovový rám, což je škoda, ale přesto působí polykarbonát, neboli tvrzený plast, dost dobře. Konstrukce je bytelná a byť nepůsobí telefon už tak draze, tak jsem na něj dostával od všech jen chválu jak originálně a dobře vypadá. S Key2 LE budete rozhodně vyčnívat z davu. Nevyčnívá ovšem jen tím vzhledem, ale především hardwarovou QWERTY klávesnicí. Ta je svým rozvržením stejná jako u Key2 a působí i stejně dobře. Píše se na ní velice pohodlně, je podsvětlená a klávesy mají příjemný stisk. V mezerníku je navíc pořád vcelku rychlá čtečka otisků prstů a můžete ke každému písmenku přidat nějakou zkratku, třeba na otevírání aplikací. Jen škoda, že tu nemůžete používat klávesnici také jako touchpad pro scrollování prostředím, ale někde se ty ústupky udělat musely. Hlavně, že se neobětovala kvalita klávesnice. Hardware a software Mimochodem ústupky najdeme samozřejmě i v hardwaru a to výrazné. Procesorem je slabší Snapdragon 636 a RAM klesla na 4 GB. To dává dohromady pořád dostatečně silný hardware, ale zmínit to musím. V 32 nebo 64GB úložišti je poté nahrán Android 8.1 se vším zabezpečením DTEK, jaké lze od BlackBerry čekat. V softwaru se tedy nic nemění a upřímně i přes slabší hardware mi přišlo po pár dnech tohle BlackBerry jako to vůbec nejplynulejší. I když občas jsem u služeb přímo od BlackBerry na lehké cukání animací stejně narazil. Nejde ale o nic hrozného a kdyby vás to zajímalo, tak tu najdete i microSD slot. Nezapomeňte se mrknout také na náš YouTube kanál! Displej a další Vůbec špatný není ani 4,5” Full HD IPS displej v poměru 3:2. Co se jemnosti týče, nemá k panelu výtky. Ve skutečnosti mě opět překvapilo, jak dobře vypadá, stejně jako u dražšího Key2. Je to v podstatě stejný displej, který nemá zrovna vysoký jas, ale na používání venku to stačí. Také zmíním, že tu je tu stále barevná notifikační dioda, jejíž barvičky si můžete upravovat pro každou aplikaci. Z dražšího telefonu zůstalo také boční programovatelné tlačítko, které by mělo mít podle mě víc telefonu. Je to super věc a možnost naprogramovat si na něj až tři appky nebo jiné funkce určitě oceníte. Štve mě ale, že se nabídka aplikací neotevře hned vedle daného tlačítka, ale uprostřed obrazovky a musíte tak vždy trochu přeručkovat, abyste na vše dosáhly. Co už za moc nestojí je průměrný zvuk z jediného spodního reproduktoru a výdrž baterie. Kapacita se tu smrskla na 3000 mAh a bohužel nijak nepřekvapila. KeyOne i Key2 byly věhlasné právě svou výdrží, ale u modelu LE tomu tak určitě nebude. Vydržíte s telefonem běžným den s nějakými 30 % k dobru, ale na dva dny radši zapomeňte. Potěší ale rychlé nabíjení QuickCharge 3 přes USB-C. Fotoaparát Stejně tak je zklamáním v uvozovkách duální fotoaparát. Proč v uvozovkách? Protože hlavní 13 Mpx s relativně malým pixely a horší světelností f/2.2 doplňuje jen 5Mpx senzor pro rozmazání pozadí. Samotné fotky potom úplně neurazí, ale dobré určitě taky nejsou. Dnes tu jsou koneckonců zařízení jako Pocophone nebo Nova 3 od Huawei s daleko lepšími foťáky za všech podmínek. Video ve 4K taky nepřekvapí, ale elektronická stabilizace u Full HD při 30 FPS není špatná. Jinde už ale stabilizace prostě chybí, protože ani optickou tu fakt nenajdete. A přední 8Mpx kamerka je rovnou příšerná. Závěr Upřímně je pro mě těžké BlackBerry Key2 LE celkově zhodnotit. Vizuálně se mi tenhle telefon fakt líbí a výbavy není úplně tragická, ale jak už jsme se zmínil, dnes tu je Pocophone, Nova 3 a další, které mají mnohem lepší výbavu za stejné nebo dokonce i menší peníze. Pokud prostě hledáte jen co nejlepší telefon do 11 tisíc, podívejte se bez přemýšlení jinde. Pro fanoušky hardwarové klávesnice je tohle ale asi ta nejlepší vstupenka do světa BlackBerry. Cena 10 390 Kč za základní 32GB verzi je sice pořád nadsazená, ale bez konkurence se tomu holt nelze divit. ...
Cenové bomby jsou extra výhodné produkty za nejlepší ceny, které u nás najdete.
| bonmoto.cz | 6 299,- |
| doplnkynamoto.cz | 6 299,- |
| moto-kufry.cz | 6 299,- |
| motozem.cz | 6 299,- |
Rozdíl ceny u nás a nejčastější ceny u vybrané konkurence. Pokud existuje více nejčastějších cen nebo se žádná z cen u vybraných konkurentů neopakuje, vycházíme z nejnižší z nich
Při výpočtu nezohledňujeme věrnostní a jiné zákaznické programy, ani kupónové akce konkurentů a vycházíme z ceny zboží na Alza.cz pro konkrétního zákazníka.
Popis: You are only allowed to change your username once every 90 days. A record of your username change will be displayed in your public profile, but your old username will not be displayed.
Tato položka byla zadána chybně. Prosíme o kontrolu správnosti zadání.
V případě
opakování této chybové hlášky nás prosím kontaktujte na info@huramobil.cz.
Kontrola formuláře proběhla v pořádku. Formulář byl správně vyplněn a úspěšně uložen.
Kontrola formuláře proběhla v pořádku. Formulář byl správně vyplněn a úspěšně uložen.
Stojíte před rozhodnutím, jestli si zvolíte ANO pro pokračování a nebo NE pro zrušení operace. Co si vyberete?
Prosíme o kontrolu správnosti zadání. V případě opakování této chybové hlášky nás prosím kontaktujte na info@huramobil.cz.
Aby naše webové stránky fungovaly správně, našli jste na nich, co hledáte, ušetřili spoustu času a nezobrazovaly se vám věci, které Vás nezajímají, potřebujeme od Vás souhlas se zpracováním souborů cookies, tj. malých souborů, které se ukládají ve vašem prohlížeči.