Design Stejně jako u větší Novy, tak i zde zaujme mnoho z vás určitě především vzhled. Nebál bych se říct, že tato nádherně barevná skleněná záda jsou již ikonická, protože je každý začíná napodobovat. Telefonu to nesmírně sluší a skvěle padne do dlaně. Navíc se v těch sytých barvách snáze ztratí nějaké ty otisky prstů, které zde ulpívají jako nic. Tlačítka jsou potom tak akorát na dosah palce a čtečka otisků prstů je také dobře umístěné. Pravda viděl jsem u Huawei i rychlejší čtečky, ale spolehlivá je a úplně to samé platí i o odemykání obličejem. Displej To funguje díky přední kamerce, čímž se dostáváme k výřezu, jenž lze v nastavení schovat, a celému displeji. Je tu 6,3” IPS panel s Full HD+ rozlišením a vypadá moc hezky. Je lehce saturovanější, ale barvy si můžete upravit v nastavení, a především není vůbec špatná ani čitelnost na přímém slunci. Co mě ovšem těší nejvíce jsou na střední třídy opravdu parádně tenké rámečky. V tomhle ohledu si tento kousek bere jen ty nejlepší vlastnosti z dražší Novy 3. Jen škoda, že barevná notifikační dioda umístěná v mřížce sluchátka nejde moc dobře vidět, takže je zbytečná. Nezapomeňte se mrknout také na náš YouTube kanál! Hardware a software Na co jsem byl potom nejvíce zvědaví, je nový procesor Kirin 710, kterým je vybaven i přímý konkurent Honor 8X. Tohle je vůbec první zařízení s tímto čipem a musím říct, že společně se 4 GB RAM rozbíhá prostředí hezky plynule. Nikde žádné záseky, a i otevírání appek je vcelku rychlé. Rozhodně jde cítit rozdíl vzhled ke staršímu procesoru v P20 Lite a dalších. Byť stejně drahý Honor Play je pochopitelně rychlejší. Srovnal bych jej rychlostí se Snapdragonem 636, který se rovněž pohybuje v této třídě, a dokonce mají i naprosto shodné výsledky v AnTuTu těsně pod 140 tisíci body. Systém je poté Android 8.1 Oreo s tradiční nadstavbou EMUI a na všechny appky poslouží hned 128GB úložiště. To je naprosto úžasná kapacita na střední třídu. Co se další výbavy týče, tak tu máme rovněž hybridní microSD slot, 3,5mm jack, průměrný, ale hlasitý reproduktor vespod a bohužel také microUSB. To je asi největší mínus, které jsem našel. Nejde jen o modernost, ale také o fakt, že nabíjení je pomalé a zabere vždy víc jak 2 hodiny. Alespoň je tu ale větší 3340mAh baterka, s kterou jsem vydržel dva dny na jedno nabití při střídmějším používání. S běžným používáním bych počítal s výdrží spíš jen do odpoledních hodin druhého dne. Fotoaparát Opomenout však nemohu ani tu skvadru hned 4 fotoaparátů, jimiž Nova 3i oplývá. Na zádech je hlavní 16Mpx senzor s horší světelností f/2.2 a druhý 2Mpx senzor, jenž pomáhá s rozmazáním pozadí. Jde tedy prakticky o stejnou sestavu jako má třeba Honor Play. I přes na první pohled horší parametry nejsou fotky ale vůbec špatné a opravdu se občas vyplatí zapnout umělou inteligenci, které přidá saturovanější barvy a ostrost. Na druhou stranu přijdete často vyhlazováním o detaily a večer bych jí nechyl vypnutou, jelikož jsou snímky rozmazanější a měkké. Radši budu mít ostřejší fotky s větším šumem. Pochopitelně je tu řadu dalších režimů a můžete vytvářit i animované emoji ve stylu Applu, ale upřímně, koho taková věc zajímá. Spíš vám řeknu, že přední 24Mpx kamerka má rovněž 2Mpx senzor navíc pro hezčí portrétní snímky a nefotí vůbec špatně. Celkově se ovšem najdou v této cenovce lepší fotomobily. Závěr Jak jsem říkal v úvodu, Huawei Nova 3i je podle mě ta střední třída, kterou měla být už P20 Lite. I přes velký displej působí telefon relativně kompaktně a je zejména pro ty, kteří chtějí nádherný stroj, se slušným hardwarem a foťákem, za který se nemusí stydět. Jen to microUSB mi to vážně kazí. Za 8 a půl tisíce korun se jedná dost možná o to nejhezčí zařízení v této cenovce, ale výbavou či fotoaparáty dokáží Huawei už dnes ostatní porazit. Zejména Honor Play se svým Kirinem 970, větší baterkou a celohliníkovým tělem je ve všem stejný nebo lepší a dáte za něj rovněž 8,5 tisíce korun. Je tu ovšem také Xiaomi Mi A2 s lepším fotákem a vyšším výkonem a pokud si tisícovku připlatíte dostanete se na území Pocophonu a dalších. Trh je prostě dnes v této cenovce přeplněn a najde tak více výkonné mobily i lepší foťáky. Jem málo který kousek bude ale takhle krásný s tenkými rámečky a stále si zachová velice solidní výbavu. ...
Design S tím pádlem v úvodu jsem si nedělal vůbec srandu. Je normální takhle říkat větším telefonům, ale z žádným byste nechytili proud Berounky tak dobře jako s tímhle. Obří tělo se ovšem vzhledem k možnostem kupodivu celkem pohodlně drží díky zaobleným zádům z hliníku. Tlačítka na boku jsou také velice dobře umístěná tak akorát na dosah, avšak rychlá čtečka otisků prstů na zádech už by měla být níž. Takhle patlám prstem vždy nějaký ten centimetr pod ní. Design vám přitom může být povědomí, jelikož je to jen nafouklé Xiaomi Mi A2 či Redmi S2. Všechny tyhle placičky mají podobnou konstrukci. To znamená, že se můžete spolehnout na bytelnost a vzhledem k rozměrům i překvapivou tenkost. Baterie Ve skutečnosti je ta tenkost možná až na škodu. Za prvé nechápu, že i u takhle obřího telefonu vystupuje stále foťák bez optické stabilizace ze zad a za druhé by se sem klidně vešla větší baterie. Teď nechci tvrdit, že 5500 mAh je málo, ale 7palcový telefon by určitě zvládl víc, když i o palec menší zařízení mají dnes 5000 mAh. V každém případě ale vydrží baterie stejně pohodlně 2 dny a kousek běžného používání, a i ty tři dny jsou možné, přičemž můžete vždy doplnit celkem rychle šťávu skrz USB-C s QuickCharge 3. Pokud byste však používali MAXe spíše jako ten tablet jen třeba na čtení na cestách, tak by byla výdrž ještě lepší. Nezapomeňte se mrknout také na náš YouTube kanál! Displej a zvuk A skutečně bych se nedivil, kdyby si někdo tenhle kousek koupil hlavně jako tablet. Menší tablety se dnes už totiž nedělají a MAX má letos gigantický 6,9" Full HD+ IPS displej. Jedná se ovšem o dobrý panel s překvapivě přesným barevným podáním a dostatečně vysokým jasem. Nad displejem pak najdete i v tenkých rámečcích bílou notifikační diodu, ale je moc malinká, aby byla skutečně užitečná. A mimochodem mě nad displejem čekalo ještě jedno překvapení. Xiaomi u Mi MAX 3 proklamuje pouze jeden spodní reproduktor, ale ve skutečnosti zde uslyšíte zvuk i ze sluchátka nad displejem. Neříkal bych tomu ale úplně stereo, jelikož hraje sluchátko velice tiše a zvuk není moc čistý. Prostorový efekt to ale maličko umocní a zvuk celkově je hezky hlasitý. Hardware a software Na poměry Xiaomi upřímně nezaujme na první pohled ani hardware, ale vzhledem k ostatním značkám je v pořádku. Snapdragon 636, 4 GB RAM a 64 GB úložiště plus microSD/Dual SIM slot jsou rozhodně dostatečná výbava a hráči rozjedou i trochu náročnější hry. Ano, Snapdragon 660 by se tu vyjímal více, ale někde se musel ušetřit. Android 8.1 Oreo s prostředím MIUI 9 běží hezky rychle a taky plynule, ale pořád se tu sekají animace při ovládání gesty, což má ale úplně každé zařízení s MIUI, které jsem zkoušel. I takovému Pocophonu se animace občas trošku zaškubou. Fotoaparát Naší tour de MAX zakončíme duálním foťákem na zádech. Tenhle foťák používá Xiaomi u spousty další zařízení, jelikož je tu hlavní 12Mpx senzor s velkými pixely a světelností f/1.9 a druhý snímač má jen 5Mpx a slouží pro rozmazání pozadí. Jako vždy dodává foťák na svou třídy velice pohledné fotografie a ani za špatných podmínek to není katastrofa, byť postprocesing je čas od času agresivnější a ostření občas odmítne při focení detailů spolupracovat. Přední 8Mpx kamerka zvládne pak krom průměrných fotek také odemykání obličejem, které je na dané poměry rychlé a spolehlivé, ale musíte pro jeho fungování v telefonu pořád hloupě přepnout lokaci na Hong Kong. Závěr A to by bylo myslím o tomhle obrovi vše. Vesměs jsem na něm nenašel nic špatného, ale za 7 990 Kč a vzhledem k obřím rozměrům jsme toho mohli dostat víc. Baterka by měla být větší a procesor silnější. Nějak se ale musí ušetřit, když je tu ten obří 7” displej. Nakonec bych tedy doporučil Mi MAX 3 těm, kteří chtějí zejména cestovní tablet a funkci telefonu plní spíše sekundárně, což ovšem rozhodně neznamená, že by jí plnil špatně. Za danou cenu vám toho dají ale běžně velké telefony víc. Xiaomi Mi A2 z vlastní stáje je daleko výkonnější a má lepší foťák, zatímco ASUS ZenFone Max Pro má zase stejný procesor, jen o málo menší baterku a ušetříte 2,5 tisíce. Je tedy na vás, jak moc displej tohoto phabletu oceníte. ...
Design Předně musím připustit, že bych na první pohled ani netipoval, že stojí tento kousek jen 4 490 Kč. J4+ vypadá mezi svými konkurenty opravdu skvěle a jde vidět, že chce Samsung zaujmout především designem. Nejen vzhledem ale i pocitově mi připomíná dost ZenFony od Asusu, jen ty typické zen kruhy chybí. A čeho jste si mohli na obrázcích všimnout, tak zde chybí bohužel také čtečka otisků prstů. Tu můžete částečně nahradit odemykáním obličejem, ale to je ovšem vcelku pomalé a hlavně nespolehlivé. Jen málokdy se mi stalo, že by mě telefon hned rozeznal na první pokus, nemluvě o výkonech za horšího světla. Jo a rychle si postěžuji také na boční tlačítka, která jsou moc vysoko a musíte se na ně nepohodlně natahovat. Displej a zvuk Vepředu na nás potom čeká velký 6” IPS displej, avšak i přes velký panel má pořád pro tuto třídu stále standardní HD+ rozlišení, takže nečekejte, kdo ví jak krásnou podívanou a ani ty rámečky nejsou nejtenčí. Na druhou stranu kvalitou obraz rozhodně neurazí, maximální jas je slušný a nechybí ani barevná notifikační dioda. Za dané peníze není prostě co řešit, což se týká i zvuku, který je dost hlasitý a vychází z netradičně bočního reproduktoru, takže si jej většinou jen tak nezakryjete. Při sledování videí či hraní už jej zakryjete snadněji, ale většina lidí drží telefon horizontálně stejně v pozici, kdy mu prsty překážet nebudou. Nezapomeňte se mrknout také na náš YouTube kanál! Hardware a software Co může potom trochu zklamat je hardware. Samsung totiž vsadil na starší procesor Snapdragon 425 a pouhé 2 GB RAM. To je i za tak nízkou cenu dost chudá výbava, když mají dnes levnější telefony přinejmenším novější Snapdragon 430 a řada podobně drahých strojů je na tom ještě líp, nemluvě o větších RAMkách. Výbavu zachraňuje 32 GB úložiště s možností rozšíření přes microSD kartu, kdy má telefon hned dva sloty. Jeden hybridní a další pro druhou SIM, takže můžete používat paměťovku i dvě SIM najednou. A překvapením může být také přítomnost NFC pro placení, pokud vás láka, nebo jste si na něj už zvykli. Baterka ale nikoho svou výdrží překvapit nemůže. Má sice větších 3300 mAh, ale stejně vydrží spíše tak den a půl běžného používání. Rozhodně to není žádný zázrak, a tak bych pro jistotu nezapomínal nabíjet každý den. S lehčím používáním se ale snad i na ty dva dny dostanete. Nabíjení vám mimochodem také nějakou tu delší chvilku zabere a potřebujete k němu microUSB kabel. USB-C tu snad nikdo za 4,5 tisíce korun nečekal. Lehčím zklamáním byl pro mě také chod Androidu 8.1 Oreo s vlastní nadstavbou Samsung Experience. Nikdo nechce od J4 závratnou rychlost ale i oproti svým konkurentům působí telefon zkrátka tak trochu líně. Občas se nějaké animace sem tam zaškubají a třeba takové zpracování HDR fotek může trvat třeba až 5 sekund, takže nemůžete fotit jednu fotku za druhou. Na vině ovšem podle mě není nadstavba, ale spíše zkrátka slabší hardware s 2 GB RAM. Alespoň ty 3 GB jako má drtivá většina konkurence tu být měly. Fotoaparát Což mě přivádí k samotnému foťáku. Ten hlavní má na papíře slušné parametry. 13 Mpx a světelnost f/1.9 nejsou vůbec špatná čísla, ale zázraky se nekonají. Pravda, slunce mi vůbec nepřálo a občas se i přes horší podmínky fotky celkem povedly, avšak pořád je tu spousta neduhů. Vyskytnou se problémy s exponováním, rozmazáním a občas se detaily slévají, avšak to není v této třídě nic extra výjimečného. Nepopřu ovšem ani fakt, že najdete do 5 tisíc i mnohem lepší foťáky. Zaujmout může trochu alespoň přední kamerka s vlastním LED bleskem, což se večer či při silném protisvětlu může hodit, i když nijak zvlášť kvalitní tyhle 5Mpx snímky také nejsou. Závěr Sečteno podtrženo je Galaxy J4+ pro Samsung v té nejnižší třídě jednoznačně krokem vpřed a má co nabídnout. Velký slušně vypadající displej, jednotlivé sloty pro karty, NFC a takhle pěkný vzhled se musejí ocenit. I ten průměrný foťák a výdrž baterie nejsou nijak obrovský problém, ale slabší hardware, chybějící čtečku otisků prstů a líný chod systému už moc nepotěší. Snad to aktualizace ještě vylepší, ale koňské síly vám budou pod kapotou scházet vždy. Stejně drahé Moto E5 Plus má navíc třeba 3GB RAM, čtečku otisků prstů a obří 5000mAh baterku. Honor 7C má poté více RAM i lepší procesor a pak je tu do 5 tisíc nespočet Xiaomi. Poměr ceny a výkonu Samsung zkrátka stále moc nevychytal, ale je konečně na dobré cestě k úspěchu a pokud chcete pěkný levný telefon, tak určitě zaujme. Snad to ale příště vyjde ještě lépe. ...
Design Doby hliníku a obřích stereo repráků jsou už nenávratně pryč. HTC už minulý rok naskočilo na skleněnou vlnu a veze se na ní do dnes. Podobně to má dnes každý, ale stejně musím přiznat, že se mi i tenhle modernizovaný vzhled skutečně líbí. U12+ má hranatější obrys než většina konkurence, ale na ostrou hranu, která by vás nepohodlně řezala do dlaně, tu nenarazíte. Telefon se velice pohodlně drží a i přes kluzké sklo má v úchopu jistotu. Jen si vždycky doma nezapomeňte hadřík, tohle sklo se totiž patlá neskutečně snadno. Nebo telefon lehce opláchněte, nechybí totiž ani voděodolnost IP68. Když jsme u té konstrukce tak přejděme k hliníkovém rámu, kde je ukryta až překvapivá spousta technologií. Předně tu nejsou tradiční fyzická tlačítka. Namísto toho jsou v rámu jen výstupky, které reagují na tlak. A v tom je problém. Ovládání funguje, ale není vůbec pohodlné a třeba jen po změně hlasitosti z maxima na nulu vás bude bolet palec. Je to zkrátka křečovité a HTC se snaží v podstatě znovu vymyslet kolo. Důvodem proč tu nejsou tlačítka je prý vyšší mechanická spolehlivost, ale když zapátráte na internetu, tak najdete videa, která ukazují, že jde tlačítka dokonce odtrhnout od rámu a potom už samozřejmě nefungují. Výstupku jsou tedy nepochopitelně jen nalepené a nejsou přímo součástí rámu. K této technologii zkrátka není jediný rozumný důvod a HTC chtělo být zkrátka jen něčím zajímavé. Baterie I přes ty nepříjemnosti ale nejsou tlačítka to největší mínus U12+. Dokážu si totiž představit, že bych s nimi dokázal žít, jelikož je můžete často obejít softwarové. Třeba odemykáním přes čtečku otisků, která je dostatečně rychlá, nebo pomocí odemykání obličejem, které je už ale línější a večer moc dobře nefunguje. To všechno bych ale překousl, výdrž baterie už ale ne. Nechápu, jak mi mohl telefon s 3500mAh baterií vydržet vždy maximálně jen jeden den běžného používání, ale už je to tak. Baterka je jednoduše achilovkou tohoto HTC a vesměs jediným důvodem, proč bych vám jej bez mrknutí oka nedoporučil. Občas jsem měl dokonce problémy vydržet i ten jeden den a sháněl jsem v podvečer nabíječku a USB-C kabel. Nezapomeňte se mrknout také na náš YouTube kanál! Displej a zvuk Zbytek telefon se už ovšem velice povedl. Zvuk ze stereo repráků je hezky čistý a hutný. HTC bylo vždy basovější a je tomu tak pořád. Navíc letos využívá rezonance uvnitř telefonu a výsledkem je ještě hlasitější projev, který cítíte doslova v rukách vibracemi zvuku. Zvuk doprovází samozřejmě obraz, o který se stará 6” Quad HD+ displej, který je bez výřezu a přesto má pěkně tenké rámečky. Očividně to jde i bez něj. Jedná se o HDR panel a má věrnější méně saturované barvy než většina. Čitelnost na slunci by mohla být ovšem lepší. A mimochodem jde stále o jejich Super LCD technologii, takže ten Always On režim, který zde je, bych okamžitě vypnul. S touhle otřesnou výdrží, chcete vážně ušetřit každé procento. Hardware a software Ani hardware nikoho nezklame. Výkon je ten nejlepší možný se Snapdragonem 845 a 6 GB RAM. Úložiště má 64 GB, nechybí ani microSD slot a plynulost Android 8.0 pod nadstavbou Sense je ukázková. Všechny reakce jsou bleskové a ani jednou jsem se nesetkal s byť jen sebemenším seknutím animací. Takhle má vypadat optimalizace, jelikož výsledkem je telefon, který jsem opravdu rád používal. Navíc jsou zde pořád vlastní funkce jako na mačkání citlivý rám, což mají třeba i Pixely, ale tady není mačkání tvrdého rámu ani zdaleka tak pohodlné, takže jsem jej nepoužíval. To nové gesto, kdy stačí jen poklepat na rám a otevře se nabídka vámi zvolených aplikací a nastavení je ale super. Fotoaparát Celou recenzi zakončím foťákem, který mě popravdě neskutečně překvapil. Hlavní 12Mpx senzor má 1,4mikrometrové pixely, optickou stabilizaci, světelnost f/1,75 a fotí fantasticky. Občas si sice všimnete trošky šumy v některých částech fotky i za dne, ale zase jsou snímky velice detailní. Podání barev je oproti konkurenci věrné, a to dokonce i v noci, kdy vypadají fotky stále skvěle, a dynamický rozsah je také dost dobrý. Prostě co se fotek týče, je tohle HTC skutečně jeden z TOP telefonů roku. Navíc ani ten druhý 16Mpx teleobjektiv s optickým zoomem kvalitou nezklamal, byť ten už večer pokulhává. Velkým tahákem je také video až ve 4K při 60 FPS, přičemž tu nechybí různé funkce jako automatický zoom, nebo chytré mikrofony, kdy telefon mezi nimi přepíná a zesiluje jejich citlivost na základě zoomu a podobně. Když k tomu přičtu ještě super rychlé a přesné ostření a bezva appku, tak patří HTC mezi současnou foto špičku a ani ty dvě přední 8Mpx kamerky pro portrétní fotky vaše selfie nikdy nezkazí. Závěr Říkal jsem to už několikrát a řeknu to znovu. HTC U12+ mě dokázalo mile překvapit. Podle mě jde i přes vyšší cenovku 21 790 Kč o jeden z nejlepších Androidů na trhu. Jasně chybí třeba bezdrátové nabíjení a nemá 3,5mm jack, ale zase dostanete ty nejlepší sluchátka, které kdo dává přímo v balení. Vždyť mají i aktivní potlačení hluku. I na ty hloupá tlačítka/netlačítka bych si zvyknul, ale ta otřesná výdrž baterie zkrátka omluvit nejde, a to mě opravdu dost mrzí. Nebýt totiž výdrže, tak by bylo HTC U12+ skvělou náhradou za všechny ty Samsungu a Apply. Minimálně by to byl mnohem lepší telefon než třeba Xperia XZ3, ale vážně se chcete strachovat celý den, jestli vám telefon do večera vydrží, když půjdete nečekaně na pivo? Já tedy ne. ...
Konstrukce Nejdřív začnu Vlastně bych řekl, že to je aktuálně nejlepší telefon, co se týká uživatelského komfortu v menu i v porovnání s Androidy. Samozřejmě za to může i operační systém iOS 12, který je asi ten nejlepší upgrade, který kdy dostaly i starší telefony. Kromě pár nejviditelnějších věcí, jako je grupování notifikací a podobně, se letos Apple nesoustředil na to, aby přinesl spoustu novinek, ale na to, aby svůj již tak skvělý systém perfektně odladil. Což bylo ostatně nutné po otřesném vydání iOS 11. Nezapomeňte se mrknout také na náš YouTube kanál! Díky tomu dokáže už i starší skomírající telefony a tablety vrátit zpátky k životu a upgrade na iOS 12 je prostě z kategorie MUST HAVE. V kombinaci iPhonu XS a iOS12 můžete teď využívat zabezpečení pomocí Face ID i trochu jinak. Můžete si přidat alternativní obličej, což pro někoho může být třeba manželka, ale Apple to spíš zamýšlel tak, že si můžete nasadit kulicha a brýle, aby odemčení fungovalo lépe, pokud se vám změní prvky obličeje. Celkově se odemykání trochu zrychlilo, i když nedosahuje pořád takové rychlosti jako je odemykání pomocí klasických foťáků třeba u OnePlus či Xiaomi. Na druhou stranu, pokud se budeme bavit o úrovni ochrany, Face ID je na tom oproti klasickým foťákům o parník napřed. Za mě tedy jediná škoda, že telefon neobsahuje čtečku otisků prstů v displeji, která už je třeba u Oppo, Vivo nebo u přicházejícího Huawei Mate 20 Pro či Honoru Magic 2. Vylepšení doznala i dvojice stereo reproduktorů, která už u předchozího modelu byla skvělá a teď je jednoduše zase o chlup lepší. Baterie Baterie je paradoxně asi nejmenší změnou, která nový iPhone postihla. V asi jménem, které je to nejdivnější, jaké jsem kdy u Applu viděl. Už u minulé verze telefonu většina lidí říkala X místo 10. A současný model se jmenuje XS? A ještě divnější jméno je větší verze XS Max? Znamená to “Extra small max”, nebo něco jiného? Kdo ví... Po designové stránce se toho u Applu každopádně moc neudálo. Nově je k dispozici zlatá barva a trochu jiným, designově horším způsobem jsou řešeny antény. Další drobná odlišnost je téměř nepostřehnutelně jiná velikost foťáku, který tím pádem do některých pouzder na předchozí 10tku sedí a do některých hůř. To je z desénových změn vše, protože jsme v roce “S”, kdy už každý fanoušek Applu ví, že změny se dějí skoro výhradně pod kapotou. To však neznamená, že by to bylo něco špatného. Apple momentálně dosáhl asi toho nejlepšího, čeho dosáhnout lze. Důkazem je i trend notche, který od doby iPhonu X začali kopírovat další výrobci a dnes většina zákazníků vnímá telefony s notchem jako novější generaci. Já za sebe musím objektivně říct, že za rok používání mi notch na mém X ani jednou nevadil. Možná vám to připadá divné, ale zkuste si telefon s notchem nějaký ten den používat a za chvíli jej prostě nebudete vnímat. Vlastně na jednu změnu bych málem zapomněl. Nově iPhone disponuje certifikací IP68 namísto IP67, i když bohužel pořád při vytopení telefonu se na to záruka nevztahuje. Hardware a software Kde se událo nejvíce změn je již zmiňovaný hardware. Nově pohání iPhone XS šestijádrový procesor A12 Bionic, který je jako první na světě v komerčně dostupném výrobku vyroben 7nm technologií. Došlo i k navýšení RAM na 4GB, což oproti Androidovým konkurentům zní jako málo, ale všichni víme, jak dobře dokáže Apple hospodařit s pamětí. Pokud by vás náhodou zajímaly benchmarky, Apple momentálně opět kraluje s 340 tisíci body v AnTuTu a překonává tak opět úplně všechny. Co se týká reálného použití, všechno je plynulejší, aplikace se otevírají zase rychleji a tak dále. celkovém srovnání je dokonce menší kapacity než u iPhonu X, avšak díky nové architektuře procesoru vydrží telefon, podle výrobce o trochu déle. Podle mého zjištění je to však naprosto stejné a pořád se tím pádem jedná o jednodenní telefon. Na co se opět nezapomnělo je bezdrátové nabíjení, ale nepochopitelně vám Apple nedá v balení ani rychlonabíjecí nabíječku, a dokonce ani ten zpropadený adaptér z USB-C na 3,5mm jack. Fotoaparát Na co se určitě všichni těšíte jsou foťáky. Oba iPhony, jak XS, tak XS Max je mají stejné a za mě je tohle asi ten nejzásadnější upgrade, kvůli kterému byste se měli rozhodnout pro nejnovější iPhone. Došlo totiž konečně ke zvětšení pixelů na 1,4 mikrometru, což má značný vliv na večerní snímky. Oba foťáky mají optickou stabilizaci a hlavní širokoúhlý objektiv disponuje světelností f/1,8, teleobjektiv poté světelností f/2.4. Skvěle funguje nové Smart HDR, kdy telefon pořídí sérii snímků, které pak poskládá do jednoho výsledného, opravdu výrazně lepšího snímku než kdy dříve. Funguje to díky novému čipu A12 s umělou inteligencí, která dokáže spočítat 5 trillionů operací za vteřinu. Tak zní papírové a marketingové informace výrobce. Už teď vám ale mohu říct, že po víkendovém focení jak ve dne, tak v noci jsou rozdíly naprosto enormní. Vlastně jsou daleko lepší, než jsem očekával. Další výrazný posun je i v režimu portrétů, kde po vyfocení můžete následně měnit hloubku ostrosti. To samozřejmě není nic nového, protože touto funkcí disponuje i spousta androidových telefonů už dlouhé roky, ale opět díky nejnovějšímu procesoru si dokáže Apple poradit s portréty daleko lépe než drtivá většina konkurence. Pro nahrávání videa je iPhone asi momentálně nejlepším telefonem na trhu, disponuje rozlišením až 4K při 60 FPS a nově také umožňuje záznam zvuku ve stereu. Závěr To je nový iPhone XS. To jestli se vyplatí záleží hodně na tom, z jakého stroje upgradujete a jak hluboko máte do kapsy. Za mě je to jeden ze zásadních upgradů s největším přínosem ve fotoaparátu a pak samozřejmě i ve velikosti, pokud se rozhodnete pro větší verzi XS Max. Jestli se ptáte, zda upgradovat z iPhonu X, pravděpodobně asi ne, tedy pokud svůj starší iPhone X neprodáte za nějakou vysokou částku. Pokud však máte starší iPhone 6, 7, 8, rozhodně můžu iPhone XS vřele doporučit. ...
Design Když se budete dívat jen na zadá, tak byste novou Xperii od předchozí XZ2 nemuseli ani rozeznat. Stále je tu zaoblené sklo, jen jeden foťák a hloupě umístěná čtečka otisků prstů. Pořád jsem si na umístění uprostřed nemohl zvyknout a většinou jsem patlal sklo nad ní, nebo jsem se rovnou snažil odemknout telefon poklepáním na foťák. Pochválím ovšem výrazně ploší záda, takže se už zařízení tolik netočí na stole jako předchozí generace, ale padne pořád skvěle do ruku. S patláním, klouzáním a snadným poškrábáním musíte ale samozřejmě počítat. Při starém zůstává rovněž voděodolnost nebo chybějící 3,5mm jack. Displej a zvuk Co už je ale úplně nové je přední strana, a právě kvůli ní stojí tahle Xperie za koupi. Je tu totiž zbrusu nový 6” HDR OLED displej s jemným Quad HD+ rozlišením a zaoblenými boky. Dlouhé proslovy si odpustím a prostě vám řeknu, že jde o jeden z nejkrásnějších displejů, který jsem letos viděl a líbí se mi i víc jak u Notu 9. Což je překvapující vzhledem k tomu, že je to pro Sony první takový panel. Zakřivení je trošku výraznější než u Samsungů, obraz nádherný, kontrast excelentní. Jen maximální jas je lehce podprůměrný, ale čitelnost byla kupodivu excelentní. Díky kontrastu a dalším vlastnostem zvládl telefon i ostré polední slunce hravě, takže žádné obavy. Jen je zvláštní, že při prohlížení fotek v galerii je Xperia schopna vyhnat jas výrazně výš než kdekoli jinde. Snad má pro takové omezení Sony dobrý důvod. Kolem displeje jsou poté stále rozměrnější rámečky, ale díky všudypřítomném zaoblení hran vypadá předek zkrátka dobře. Navíc jsou v rámečcích stereo repráky, které jsou ještě o chloupek lepší než posledně. Jsou dynamičtější a zvuk hutnější. Hlasitost není tak vysoká jako jinde, ale pořád je nadprůměrná. Naopak jsem rád, že Sony drží repráky na uzdě a zbytečně je nevyhání do extrému, kde trpí většina kvalita. Jo a je tu opět ta zvláštní funkce, kdy telefon vibruje do rytmu zvuku. Je to zajímavá funkce, ale častokrát zařízení prostě jen nepřetržitě vibruje, protože se chytne špatného tónu v písni. Je to spíš jen takové blbost, kterou jsme hned vypnul. Nezapomeňte se mrknout také na náš YouTube kanál! Software a hardware Co jsme vypnul je také nová funkce, kdy poklepáním na boky vyvoláte rychlou nabídku voleb a aplikací. Ty se upravují na základě vašeho používání a hodiny dne, přičemž to tu nefunguje jako v HTC. Pokud klepnu čistě na rám tak se nic nestane, musíte jakoby klepat na zakřivení displeje. Funguje to dobře a je to rozhodně užitečná věc, ale nabídka se mi otevírala omylem letmými dotyky tak často, že jsem to prostě musel vypnout. Čeho jsem se musel bohužel také vzdát je skvělý Always On displej neboli Ambientní displej, jak se tu jmenuje. Můžete si nastavit, jestli má obrazovka svítit pořád, nebo třeba jen při příchozích notifikacích. Dále si lze upravit hodiny, přidat obrázek a je tu spousta dalších úprav. Tohle se povedlo, až tedy na optimalizaci, čímž se dostávám k hlavním problémům, které mi testování kazily. Výdrž 3300mAh baterie je totiž naprosto nepochopitelně podprůměrná. Sony je jeden v mála výrobců, který dokáže i z malých baterií vymáčknout úžasnou výdrž, ale tady to podle mě kazí software. Den lehčího používání jsem končil s 30 % a jednou se vypařilo za 5 hodin venku i 60 % baterky. To se mi nezdá normální, což se záhy potvrdilo. Zezačátku jsem měl zapnutý Always On displej a přes noc mi zmizelo 20 % baterky, funkci jsem tedy vypnul a najednou zmizely jen 2 %. Očividně je tedy špatně spíše optimalizace. Ještě že to rychlé nabíjení skrz USB-C fungovalo v pohodě a stejně tak i to bezdrátové. Viním přitom software, protože ani běh systému není perfektní, jak by měl být. Předně zmíním, že je zde už Android 9.0 Pie, za což dostává Sony velký palec nahoru. Stejně jako loni není ovšem zezačátku optimalizace dobrá a častokrát narazíte na sekání animací, a dokonce i pády aplikací. Loni to ale Sony po vydání okamžitě napravilo, takže věřím, že to udělají stejně i letos a já používám jen takovou předprodejní verzi softwaru. Doufám. Za rychlost aktualizací se očividně platí. Snapdragon 845 a 4 GB RAM stačí vždy na hladký chod, ale tady tomu tak často není. Rychlost ani výkon telefonu nechybí a 64 GB + microSD slot se zaručí o dostatek paměti. Fotoaparát Poslední krátkou zastávkou je foťák. Krátká je proto, že jde vlastně o stejný 19Mpx snímač se světelností f/2.0 jako u Xperie XZ2. Navíc je tu jen umělá inteligence, které upravuje lépe vlastnosti fotek podle scény ve stylu Huawei či Xiaomi. Bohužel jsem neměl venku úplně nejhezčí podmínky, ale vzhledem i ke zkušenostem z XZ2 budou vypadat za dne fotky vždy velice dobře. Stále si lze ale všimnout při velkém přiblížení šumu a postprocesingu. Stejně tak i večer fotky šumí více než dříve, ale zase získávají daleko více detailů. Já takovou výměnu vítám, ale to je věc preference. Video ve 4K HDR vypadá skvěle, avšak prvotřídní stabilizaci najdete jen u Full HD při 30 FPS. A samozřejmě nesmím opomenout ani režim 960 FPS ve Full HD, což je ten vůbec nejlepší super slowmotion na trhu. 13Mpx kamerka pak také selfie nezkazí. Závěr Xperia XZ3 je vážně krásný a vybavený telefon. Nebo spíše bude, až Sony doufám opraví softwarové chyby. Sekání animací a výdrž baterky půjdou napravit snad snadno, ale to otřesné umístění čtečky už ne. Výbava je ale skvělá, konstrukce působí luxusně, repráky hrají parádně a displej je jeden z nejkrásnějších na trhu. Problém je, že XZ3 nedělá prakticky nic monumentální líp než třeba LG G7, OnePlus a další zařízení, aby si ospravedlnila cenu 19 990 Kč. Je to sice nádherný kousek a až zmizí ty neduhy, rozhodně vám jej doporučuji. Výrazně levnější zařízení jsou ale z 95 % stejně dobré a Sony by na ně mělo začít reagovat. Alespoň ten foťak by už měl být skutečně na vlajkové úrovni, a nejen kulhat v pozadí s malými pixely, horší světelností a bez optické stabilizace. Já Japoncům držím palce, ale moc jejich comebacku nevěřím. ...
Design a klávesnice Už BlackBerry Key2 se mi vzhledově vážně líbilo a Key2 LE vypadá v podstatě totožně, takže asi víte, jaký je můj názor na design i tentokrát. Telefon vypadá prostě elegantně a pogumovaná záda jsou jednoduše super. Pravda, není tu tentokrát honosnější kovový rám, což je škoda, ale přesto působí polykarbonát, neboli tvrzený plast, dost dobře. Konstrukce je bytelná a byť nepůsobí telefon už tak draze, tak jsem na něj dostával od všech jen chválu jak originálně a dobře vypadá. S Key2 LE budete rozhodně vyčnívat z davu. Nevyčnívá ovšem jen tím vzhledem, ale především hardwarovou QWERTY klávesnicí. Ta je svým rozvržením stejná jako u Key2 a působí i stejně dobře. Píše se na ní velice pohodlně, je podsvětlená a klávesy mají příjemný stisk. V mezerníku je navíc pořád vcelku rychlá čtečka otisků prstů a můžete ke každému písmenku přidat nějakou zkratku, třeba na otevírání aplikací. Jen škoda, že tu nemůžete používat klávesnici také jako touchpad pro scrollování prostředím, ale někde se ty ústupky udělat musely. Hlavně, že se neobětovala kvalita klávesnice. Hardware a software Mimochodem ústupky najdeme samozřejmě i v hardwaru a to výrazné. Procesorem je slabší Snapdragon 636 a RAM klesla na 4 GB. To dává dohromady pořád dostatečně silný hardware, ale zmínit to musím. V 32 nebo 64GB úložišti je poté nahrán Android 8.1 se vším zabezpečením DTEK, jaké lze od BlackBerry čekat. V softwaru se tedy nic nemění a upřímně i přes slabší hardware mi přišlo po pár dnech tohle BlackBerry jako to vůbec nejplynulejší. I když občas jsem u služeb přímo od BlackBerry na lehké cukání animací stejně narazil. Nejde ale o nic hrozného a kdyby vás to zajímalo, tak tu najdete i microSD slot. Nezapomeňte se mrknout také na náš YouTube kanál! Displej a další Vůbec špatný není ani 4,5” Full HD IPS displej v poměru 3:2. Co se jemnosti týče, nemá k panelu výtky. Ve skutečnosti mě opět překvapilo, jak dobře vypadá, stejně jako u dražšího Key2. Je to v podstatě stejný displej, který nemá zrovna vysoký jas, ale na používání venku to stačí. Také zmíním, že tu je tu stále barevná notifikační dioda, jejíž barvičky si můžete upravovat pro každou aplikaci. Z dražšího telefonu zůstalo také boční programovatelné tlačítko, které by mělo mít podle mě víc telefonu. Je to super věc a možnost naprogramovat si na něj až tři appky nebo jiné funkce určitě oceníte. Štve mě ale, že se nabídka aplikací neotevře hned vedle daného tlačítka, ale uprostřed obrazovky a musíte tak vždy trochu přeručkovat, abyste na vše dosáhly. Co už za moc nestojí je průměrný zvuk z jediného spodního reproduktoru a výdrž baterie. Kapacita se tu smrskla na 3000 mAh a bohužel nijak nepřekvapila. KeyOne i Key2 byly věhlasné právě svou výdrží, ale u modelu LE tomu tak určitě nebude. Vydržíte s telefonem běžným den s nějakými 30 % k dobru, ale na dva dny radši zapomeňte. Potěší ale rychlé nabíjení QuickCharge 3 přes USB-C. Fotoaparát Stejně tak je zklamáním v uvozovkách duální fotoaparát. Proč v uvozovkách? Protože hlavní 13 Mpx s relativně malým pixely a horší světelností f/2.2 doplňuje jen 5Mpx senzor pro rozmazání pozadí. Samotné fotky potom úplně neurazí, ale dobré určitě taky nejsou. Dnes tu jsou koneckonců zařízení jako Pocophone nebo Nova 3 od Huawei s daleko lepšími foťáky za všech podmínek. Video ve 4K taky nepřekvapí, ale elektronická stabilizace u Full HD při 30 FPS není špatná. Jinde už ale stabilizace prostě chybí, protože ani optickou tu fakt nenajdete. A přední 8Mpx kamerka je rovnou příšerná. Závěr Upřímně je pro mě těžké BlackBerry Key2 LE celkově zhodnotit. Vizuálně se mi tenhle telefon fakt líbí a výbavy není úplně tragická, ale jak už jsme se zmínil, dnes tu je Pocophone, Nova 3 a další, které mají mnohem lepší výbavu za stejné nebo dokonce i menší peníze. Pokud prostě hledáte jen co nejlepší telefon do 11 tisíc, podívejte se bez přemýšlení jinde. Pro fanoušky hardwarové klávesnice je tohle ale asi ta nejlepší vstupenka do světa BlackBerry. Cena 10 390 Kč za základní 32GB verzi je sice pořád nadsazená, ale bez konkurence se tomu holt nelze divit. ...
Náramek pořád není moc krásný, ale určitě vypadá daleko líp než jeho předchůdci. Nejvíce oceníte ale jeho lehkost, častokrát jsem skoro až zapomněl, že ho mám vůbec na zápěstí. To oceníte obzvláště třeba při spánku, pokud tedy chcete, aby vám jej Band 3 monitoroval a třeba i při plavání. Ano, s tímhle zařízením můžete skočit klidně i do bazénu. Je tu totiž voděodolnost až do 50 metrů neboli do 5 ATM. To je vlastnost, za kterou byste si dříve museli proklatě připlatit. Samotný modul náramku, je potom zasazen do pryžového řemínku, který je velice pohodlný na nošení, i když se potíte jako blázen. Modul vyjmete potom z řemínku s trochou síly relativně snadno, což ale budete dělat kvůli nabíjení třeba jen dvakrát do měsíce. Kupříkladu já jsem měl nastavenou kontrolu srdečního tepu na každých 10 minut a náramek vydržel dva týdny na jedno nabití. Pokud ale úplně kontrolu tepu vypnete, nebo naopak zapnete na nepřetržitý chod, bude se výdrž výrazně lišit. Pořád ale musím smeknout, že tu za ty peníze onen senzor srdečního tepu vůbec je. Jasně měření tepu náramkem nebude nikdy úplně nejpřesnější, ale na měření kroků je to bezva přesné řešení. To mohu potvrdit. Škoda možná chybějící GPSky, kterou ti největší sportovci a cestovatelé budou muset oželit. Co už postrádat nebudete, je ale spousta různých statistik o vašem pohybu a spánku. Pravda nemáte tu i přehled REM spánku jako třeba u Fitbitu, ale pro běžné uživatele, kteří chtějí jen obecný přehled o svých aktivitách postačí Mi Band 3 bohatě. Nezapomeňte se mrknout také na náš YouTube kanál! Aplikace Mi Fit navíc běžela celou dobu velice dobře a najdete v ní spoustu možností přizpůsobení a nastavení. Včetně přidávání aplikací, od kterých chcete dostávat notifikace přímo na zápěstí. Tím se ale dostáváme už k mínusům. Upozornění jsem dostal úplně pokaždé a vibrace je dost výrazná, o tom žádná a můžete přímo z náramku podržením speciálního tlačítka třeba i odmítnout hovor. Problém je čtení jakýchkoli zpráv. Sice náhled zprávy dostanete, ale náramek si nerozumí s češtinou, a tak tu najdete ve slovech častokrát otazníky. Notifikace jsou tedy prakticky nečitelné, a to bohužel platí i o celém displeji. A to je můj největší problém. Oceňuji, že OLED displej je tu tentokrát větší 0,78palcový, dotykový a je krytý vypouklým zaobleným sklem. Díky tomu vypadá náramek hezčeji a displej je se svým rozlišením 128 x 80 pixelů jen černobílý, byť má text občas trošku namodralý nádech. O to ale nejde, problém je, že venku na něm skoro nic neuvidíte. I za deštivého zataženého dne či později odpoledne jsou s čitelností potíže, nemluvě o přímém slunci, pak si ani neškrtnete. A než vás to napadne, tak jas skutečně více vyhnat nejde a čitelnost kazí i již zmíněné vypouklé sklo, díky kterému tu je spousta různých odlesků a ty čitelnost vážně neusnadní. Alespoň ale ovládání probíhá bez problémů. Prostředím náramku swipujete a volby potvrdíte podržením speciálního senzorového tlačítka. Klepání nefunguje a taky mě mrzí, že nemohu náramkem ovládat třeba hudbu skrz Spotify. Alespoň že ten přehled počasí mám hned na dlani, teda spíš na zápěstí. I přes ty nedostatky vám ovšem Mi Band 3 rozhodně doporučuji. Tedy pokud patříte mezi lidi, kteří chtějí mít jen základní přehled o všech svých aktivitách a nechtějí za to dát jmění. Právě vzhledem k té ceně, nelze nic moc vytýkat. Za necelých tisíc korun je Mi Band 3 opravdu super chytrý náramek, ale byť se letos opravdu snaží, tak hodinky stále jen tak nenahradí. Přeci jen když venku nevidíte ani na ten čas, tak něco není v pořádku. Jestli se s tím ale smíříte, budete velice spokojení, a navíc můžete Mi Band zkrášlit třeba i jinými řemínky, kterých bude od ostatních výrobců brzy plno. Možná ještě jen škoda, že pouze v některých čínských verzích má Band i NFC pro placení, ale u nás zatím nic. ...
Design Stačí zvednout ZenFone Live a hned víte do jaké kategorie si jej zaškatulkovat. Telefon je velice lehoučký a záda z matného plastů nekřičí prémiově. Na druhou stranu je tělo hezky bytelné, záda mají lehkou křivku, díky které skvěle padnou do dlaně a co si budeme povídat, v té nejnižší třídě není plast ničím výjimečným. Naopak ocení řada z vás určitě trojitý slot pro microSD kartu i dvě nanoSIMky. Jen je velká škoda, že už se sem nedostalo na čtečka otisků prstů. Tu se snaží nahradit alespoň částečně odemykání obličeje, ale moc se mu to nedaří. Je totiž bezesporu jedno z nejpomalejších odemykání, co jsme vyzkoušel a působí skoro až rozbitě, jelikož si nikdy nejsem jistý, jestli skutečně registruje mou tvář, nebo mě nemůže poznat. Všechno trvá moc dlouho. Odemknutí pinem by zabralo častokrát kratší dobu. Displej Zrovna úchvatné není celá přední strana, jelikož rámečky kolem 5,5” displeje jsou poměrně rozměrné i přes protáhlý poměr stran 18:9. Zejména ty boční rámečky jsou na živo opravdu dost široké, ani si nepamatuji, kdy mě jejich tloušťka tak praštila do očí. Samotný IPS panel s HD+ rozlišení vypadá ale dost slušně, a dokonce má i poměrně vysoký jas, což si vyslouží u každého určitě palec nahoru. Vždyť ani ta barevná notifikační diodka tu nechybí. Nezapomeňte se mrknout také na náš YouTube kanál! Hardware a software Hardware potom žádnou velkou chválu nesklidí, ale poslouží dobře. Je tu starší Snapdragon 425 a RAM má pouhé 2 GB. Za necelé 3 tisíce korun ovšem telefon s větší pamětí jen tak neseženete. Interní úložiště má 16 GB, ale jak už jsem dříve říkal, máme tu i slot pro microSD kartu. V AnTutu se dostává na skóre kolem 42 tisíc bodů, takže hráče tenhle kousek asi neuspokojí, ale alespoň tu má Android 8.0 Oreo už novou verzi nadstavby ZenUI ze ZenFonů 5. To ovšem neběží zrovna nejrychleji a narazíte i na zaškubání animací. To je však u tak levných zařízení běžné. Baterie a zvuk Krátce zmíním také baterii a zvuk. Baterka má 3000 mAh, takže už můžete čekat, co vám teď řeknu. Běžný den zvládne vždy a pokud bude používání lehčí, tak dostanete i pár procent do dalšího dne. Zkrátka nic extra a nabíjení probíhá samozřejmě skrz microUSB. Stejný je i zvuk ze spodního reproduktoru, ale chci jen tak mimochodem dodat, že dostanete v balení celkem slušná špuntová sluchátka, což není ani zdaleka pravidlem i u dražších zařízení. Fotoaparát No a teď foťák. Má 13 Mpx, světelnost f/2.0 a fotky z něj jsou překvapivě dost dobré. Samozřejmě relativně k dané třídě. Nedostatečný dynamický rozsah dělá problémy, nebe je občas nepochopitelně tyrkysové a horší světlo samozřejmě přidává ještě šum a rozmazání, jak jinak. Za 3 tisíce korun je to ale dost dobrý foťák a za dobrého světle může kvalitou občas až překvapit. Je zvláštní sledovat, jak slušné a naprosto použitelné fotky lze v dnešní době pořídit za hubičku. Přední 5Mpx kamerka má navíc vlastní LED blesk, což se může hodit, ale kvalitou už tentokrát tolik nepřekvapí. Závěr Tak to bychom měli. Jak tedy ZenFone Live zhodnotit? Podle mě by to nebyl třeba vůbec špatný pracovní telefon, a to hlavně kvůli tomu trojitému slotu. Navrch je tu vcelku jasný displej, překvapivě dobrý foťák a velice nízká cenovka 2 990 Kč, takže když se něco stane, nepřijdete o půlku výplaty. Třeba takový Honor 7S má ovšem podobný hardware a je ještě o pár stovek levnější. I Nokia 2.1 s čistým Androidem Go je trochu levnější a zaručuje dobrou podporu aktualizacemi, ale taky má poloviční RAM i úložiště. Pokud fakt potřebujete telefon do 3 tisíc, nebo chcete pro někoho ultra levný první smartphone, tak bych se vůbec nebál po tomhle ZenFonu sáhnout. Patří mezi nejlepší volby z úplného cenového dna. Osobně bych si však alespoň trochu připlatil za zajímavější telefony. ...
Design Nejprve se vám jako v každé recenzi Motoroly přiznám, že mně se tenhle design prostě líbí. Kruhový foťák i celkově příjemně oblé tvary, díky kterým se telefon pohodlně drží, mi přijdou stylové. Rozhodně každý pozná, že jde o Motorolu a budete se v davu vyjímat. Takhle prostě jiné telefony nevypadají. Stejně jako u menší Moto E5 je tu přitom tělo vyrobeno stále z plastu, ale tentokrát lesklého. To znamená, že se zapatlá jedna báseň a na rozdíl od skla nejde tak snadno vyleštit. Pokud je ale zrovna bez otisků vypadá tahle placička fakt parádně. Zejména logo Motoroly ve čtečce otisků prstů dodává telefonu šmrnc. Samotná čtečka je ovšem celkem dost pomalá, ale spolehlivost jí neschází. Displej a zvuk Mezi přední kamerkou a jejím LED bleskem je umístěn na přední straně také reproduktor, který funguje i jako sluchátko. Toto umístění používá snad pouze Motorola už nějaký ten pátek. Zvuk není žádná pecka, ale jde vždy k vám, a to se cení. No a pod tím vším je samozřejmě protáhlý 6” IPS displej stále ještě s HD+ rozlišením. To není nic moc, ale barvy vypadají dobře. Jas by ale mohl být trochu vyšší. Není to rozhodně špatný displej, ale v dané cenovce najde už hezčí panely. Baterie Mohli jste si také všimnout, že výjimečně nám tu nevyčnívá foťák, za což můžeme poděkovat zejména velké baterii, která bude hlavní předností Pluska. Baterka má totiž hned 5000 mAh a výdrž je úžasná. Ráno v osm odpojím telefon z nabíječky a když jsem šel až o půl noci spát, tak ukazoval telefon pořád zhruba 45 %. A to jsem se v používání nijak nekrotil. Motorola slibuje oficiálně 1,5 dne výdrže a já můžu říct, že vydrží ještě o chloupek déle neomezeného používání. Pokud se ale budete krotit i ty dva dny zvládnete bez potíží. Možná i více. Jen škoda pomalejšího dobíjení skrz microUSB. Nezapomeňte se mrknout také na náš YouTube kanál! Hardware a software Hardware jako takový už ale žádná sláva není. Zůstal tu totiž stále stejný procesor jako u levnějšího Moto E5. Snapdragon 425 není vážně žádný rychlík a v si AnTuTu zvládl vysloužit jen necelých 46 tisíc bodů. Alespoň tu už ale jsou 3 GB RAM a také úložiště má 32 GB. Možnost vložení microSD karty zůstala zachována. Ve výsledku běží téměř čistý Android Oreo hezky plynule bez sekání, ale rychlost tu citelně chybí. Vyšší řada Moto G6 je na tom daleko lépe. Fotoaparát To samé platí i o foťáku, který je tu jen jeden. Ano, vypadá to, že jsou dva, ale kdepak. Jestli vypadal duální foťák u dražších Motorol jako smějící se smajlík, tak tohle je pirátský smajlík s páskou přes oko. Při bližším pohledu totiž zjistíte, že vedle foťáku jsou umístěny jen senzory a ostření. Vedle něj je poté 12Mpx senzor se světelností f/2.0 a fotky z něj jsou... Inu, průměrné. Nijak zvlášť detailní nejsou a občas jsou lehce rozmazané i za dne. Nevypadají prostě čistě. Za horšího světla se ukáže samozřejmě silnější šum a všechny ty obvyklé neduhy a ani ta přední 5Mpx kamerka není nic moc, avšak má alespoň vlastní LED blesk. Závěr Moto E5 Plus sdílí podle mě stejný osud jako levnější sourozenec. Je to solidní telefon s výbornou výdrží baterie, plynulým Androidem a obstojnými vlastnostmi, ale v dnešní době už můžete sehnat zajímavější stroje. Jasně 4 490 Kč není žádná pálka, ale za stejnou cenu je tu třeba i Xiaomi Redmi 5 Plus s lepší hardwarem a Full HD displejem. Já bych si ovšem připlatil je pár stovek a sáhl třeba po Redmi Note 5, Honoru 9 Lite nebo ZenFonu Max Plus M1. Koneckonců i kdybyste fakt chtěli tu Motorolu tak lepší Moto G6 Play stojí jen o pětistovku víc. ...
Design a displej E5 je telefon za necelé 4 tisíce korun, takže nečekejte krásné celohliníkové tělo či sklo jako u dražších příbuzných. Přesto ale na první pohled poznáte, že jde o Motorolu. A já vám nevím, ale mně se prostě tenhle zaoblený design s černým kruhovým modulem foťáku vážně líbí. Ten tu přitom z kompletně plastového těla, které mi mimochodem trochu připomíná nedávno recenzovaný Pocophone, nijak výrazně nevystupuje a v logu Motoroly je umístěna elegantně velice spolehlivá čtečka otisků prstů, ale bohužel je celkem pomalá. Alespoň tu ale je. Co by tu už být nemuselo je rozhodně další logo Motoroly pod displejem. Brada mohla být bez něj buď tenčí, nebo by se sem snadno vešla čtečka otisků. Prostě zbytečná snaha o zviditelnění. Jako by nestačilo to stylové "Mko" na zádech. Jinak je vepředu protáhlý 5,7” IPS displej s HD+ rozlišením, který má pěkné barvy a jas lze vyhnat na danou třídu relativně vysoko. Najdete i hezčí, ale špatný zobrazovač to každopádně není. Hardware Ani hardware nebude nic speciálního, ale přesto bych řekl, že je Snapdragon 425 slušná výbava, byť zaostává za nejbližší letošní konkurencí. Ty pouhé 2 GB RAM už ale rád nevidím a úložiště má také jen 16 GB. Ještě, že jej můžete snadno rozšířit microSD kartou. I přes slabší hardware běží ale systém hezky plynule bez většího sekání, s čímž se setkávám postupně u všech nových Motorol. Nečekejte ale rychlé otevírání aplikací, na to je nutný vyšší výkon. Hladký chod téměř čistého Androidu Oreo je ovšem očividně předností všech současných telefonů Moto. Nezapomeňte se mrknout také na náš YouTube kanál! Baterie Velkou výhodou telefonu je potom baterie s kapacitou 4000 mAh, což je na danou cenovku dost dobrá hodnota. S telefonem tak snadno vydržíte i ty posvátné dva dny na jedno nabití. Nečekejte ovšem rychlé nabíjení pomocí microUSB, to si nechal výrobce pro vyšší sérii G6. Fotoaparát No a na závěr se dostáváme k focení, jenž má na starosti 13Mpx senzor se světelností f/2.0, lepším fázovým autofokusem a HDR. To každý telefon s touto cenovkou nemá. Za jasného dne podává telefon možná až překvapivě dobré výsledky se saturovanějším barvami a dostatkem detailů. I když občas telefon přepálí světlé oblasti fotky a slévání detailů třeba v korunách stromu se také nevyhnete. Full HD video poté nevypadá nejlépe a byť jen trochu horší světlo ukáže silný šum, rozmazání a... však vy to znáte. Ani přední 5Mpx kamerka se světelností f/2.2 není žádný zázrak, ale na videohovory a občasná selfie na sociální sítě snad postačí, přičemž překvapí i vlastním LED bleskem. Závěr Stejně jako vy jsem od Moto E5 nečekal zázraky, ale po delším používání musím připustit, že je to obstojný telefon. Design se mi líbí, matný plast je příjemný na držení, nechybí čtečka otisků a velká baterka potěší určitě každého. Pravda hardware není vůbec nejlepší, ale za foťák se Motorola stydět nemusí a téměř čistý Android Oreo zaručí příjemně hladký chod. Za 3 790 Kč to prostě není úplně špatná volba, ale ten hardware je velkou překážkou. Trochu dražší Xiaomi Redmi 6 má větší RAM, úložiště a vyšší výkon. Stejně to má i naopak o nějakou tu stovku levnější Honor 7A s novějším procesorem a navrch kovovými zády. Po zkouknutí těchto kousků už holt Motorola tak lákavě nevypadá, to nepopřu a musím říct, že bych se při volbě přikláněl spíše k Honoru, ale to jsem jen já. Jaký telefon za méně jak 4 tisíce byste si vybrali vy? ...
Design Pokud vám na první pohled přišel MediaPad M5 jako bytelné zařízení, tak máte pravdu. Tenké tělo je vyrobeno z jednoho kusu hliníku a po bocích je příjemně zaobleno. Díky tomu se pohodlně drží a ani po delší čtení či sledování videí jsem neměl problém jej udržet. Rozhodně se drží mnohem příjemněji než rovněž nedávno testovaný Samsung Galaxy Tab S4. Mimo to jste si mohli také podle nápisů a tlačítek všimnout, že je tablet určen na horizontální používání. Tlačítka i slot pro microSD kartu jsou na pravé straně, na což jsem si zkrátka nezvykl, přičemž úplně vespod strany je i USB-C, takže můžete nabíjet, a přesto jej pohodlně používat. Chybějící 3,5mm jack pro sluchátka už může ale kdekomu vadit. Na zádech jste si mohli všimnout také pár zajímavostí. Foťák je tu třeba výrazně vystupující, ale to jen kvůli tenkosti konstrukce, a ne optické stabilizaci. Neříkám, že je tenhle 13Mpx foťák špatný, ale pokud máte telefon za podobnou cenu, tak s ním vyfotíte mnohem lepší snímky. Navíc se světelností f/2.2 nemůžete očekávat skvělé fotky za horších podmínek. Na tablet to ale ujde. Dále je na zádech rovněž trojice zlatých pinů, které slouží pro připojení krytu s klávesnicí, jež si lze přikoupit. Zvuk Nejvíc mě ale určitě zaujaly masivní mřížky hned 4 reproduktorů, které se táhnou podél horní i spodní hrany zad. Jejich velikost a logo Harman/Kardon by vám přitom už mohlo napovědět, jak budou hrát. No prostě skvěle. Zvuk se ukázal jako jedna z největších předností M5. Je totiž velice hlasitý takže ozvučí snadno celou místnost, a navíc i kvalitní. Výšky nezní plechově, nechybí dokonce ani basy a projev je celkově dynamický a hutný. Navíc si v horizontálním používání repráky jen tak nezacpete, a i když jsem držel zařízení neprakticky na výšku, tak jsou mřížky tak velké, že to pořád nebyla žádná hrůza. Displej Super zvuk potom doplňuje při sledování videí i pěkný obraz díky 10,8” IPS displeji s Quad HD rozlišením a poměrem stran 16:10. Obraz je tedy parádně jemný, barvy živé a ani rozsah jasu nezklame, takže jsem se nebál používání ani venku či naopak úplně v noci. Nepostrádá navíc ani filtr modrého světla, automatickou regulaci jasu nebo i barevnou notifikační diodu. Nemluvě o faktu, že rámečky kolem displeje jsou vcelku tenké. Pravda není to jako u telefonů a Tab S4 od Samsungu je má ještě o trochu tenčí, ale není to zas takový rozdíl. V oněch rámečcích pod jemně zaobleným 2.5D sklem je potom umístěna také obstojná přední 8Mpx kamerka pro videohovory a také čtečka otisků prstů. Ta je vcelku dost rychlá, a především velice spolehlivá. A pokud byste chtěli, můžete čistě jen pomocí ní ovládat systém namísto tradiční trojice softwarových tlačítek. Výběr je na vás. Hardware a software Uvnitř je i solidní hardware v podobě staršího, ale stále solidně výkonného procesoru Kirin 960, jenž má u sebe 4 GB RAM a 64GB úložiště. V AnTuTu to dokázal vytáhnout na 175 tisíc bodů, takže se nelekne ani náročnějších her. Zapomenout nemohu ani na svižný chod dobře známé nadstavby EMUI, jež běží na Android Oreu. Mnohem zajímavější je pak Režim plochy, který změní prostředí Androidu a udělá vám z tabletu spíše Chromebook, kde můžete používat aplikace v oknech. Jestli ovšem chcete ještě lepší počítačový zážitek, stačí si připojit myš a klávesnici. Zařízení nepostrádá ani Bluetooth, 5GHz Wi-Fi nebo GPSku. NFC tu sice nenajdete, ale stejně bych s tabletem v obchodě fakt neplatil. Stačí, že si mě lidé divně prohlíželi, když jsem s ním fotil venku. Nezapomeňte se mrknout také na náš YouTube kanál! Baterie No a na závěr ještě doplním pár postřehů k baterii, která má výbornou kapacitou 7500 mAh. I při velice náročném používání mi MediaPad vydržel celý den bez potíží. Pokud jste neustále připojení, každý den sledujete třeba tak dvě hodinky videí, chatujete s přáteli a občas si něco přečtete na webu, tak vám vydrží M5 i dva dny. Jestli ale patříte mezi ty, co si tablet zapnou jen občas na přečtení e-mailů a chvilkové brouzdání na netu, tak počítejte s více denní výdrží. Pracovní týden by v takovém případě podle mě nebyl velký problém. Závěr Huawei se podle mě trefil s desetipalcovým MediaPadem M5 do černého. V dnešní době tu máme totiž většinou buď velice levné tablety, nebo naopak drahé, které se blíží cenovkou 20 tisícům. Tenhle kousek ale pořídíte za 11,5 tisíce a za to dostanete mnoho skvělých vlastností. Prostě je M5 v současnosti jedním z nejlepších tabletů na trhu, obzvláště vzhledem k ceně. Pořád je tu ale i letošní iPad, který má pravda menší displej a zvuk není tak dobrý, ale ekosystém iOS sluší tabletům přeci jen stále lépe a úložiště je dvojnásobné za stejnou cenu. Nebo můžete mít naopak iPad s polovičním úložištěm, ale zase pár tisíc ušetříte. V každém případě je tento Huawei, ale smělým konkurentem a jde jen o preference. Já vám jej klidně doporučím. ...
Cenové bomby jsou extra výhodné produkty za nejlepší ceny, které u nás najdete.
| bonmoto.cz | 6 299,- |
| doplnkynamoto.cz | 6 299,- |
| moto-kufry.cz | 6 299,- |
| motozem.cz | 6 299,- |
Rozdíl ceny u nás a nejčastější ceny u vybrané konkurence. Pokud existuje více nejčastějších cen nebo se žádná z cen u vybraných konkurentů neopakuje, vycházíme z nejnižší z nich
Při výpočtu nezohledňujeme věrnostní a jiné zákaznické programy, ani kupónové akce konkurentů a vycházíme z ceny zboží na Alza.cz pro konkrétního zákazníka.
Popis: You are only allowed to change your username once every 90 days. A record of your username change will be displayed in your public profile, but your old username will not be displayed.
Tato položka byla zadána chybně. Prosíme o kontrolu správnosti zadání.
V případě
opakování této chybové hlášky nás prosím kontaktujte na info@huramobil.cz.
Kontrola formuláře proběhla v pořádku. Formulář byl správně vyplněn a úspěšně uložen.
Kontrola formuláře proběhla v pořádku. Formulář byl správně vyplněn a úspěšně uložen.
Stojíte před rozhodnutím, jestli si zvolíte ANO pro pokračování a nebo NE pro zrušení operace. Co si vyberete?
Prosíme o kontrolu správnosti zadání. V případě opakování této chybové hlášky nás prosím kontaktujte na info@huramobil.cz.
Aby naše webové stránky fungovaly správně, našli jste na nich, co hledáte, ušetřili spoustu času a nezobrazovaly se vám věci, které Vás nezajímají, potřebujeme od Vás souhlas se zpracováním souborů cookies, tj. malých souborů, které se ukládají ve vašem prohlížeči.