-
Realme 7 5G 6GB/128GB Dual-SIM Mist Blue5x 150 000 KčZOBRAZIT KOŠÍK
-
Realme 7 5G 6GB/128GB Dual-SIM Mist Blue5x 150 000 KčZOBRAZIT KOŠÍK
-
Přihlásit
-
- Mobilní telefony
Nejoblíbenější produkty
![Redmi Note 15]()
- Tablety
Nejoblíbenější produkty
![Xiaomi Redmi Pad 2 Pro]()
- Audio - Video
- Smart
- Domácnost
- Sport, outdoor
- Příslušenství
Nejoblíbenější produkty
![Držáky]()
![Nabíječky]()
![Řemínky]()
![Síťové prvky]()
![Bezdrátová]()
![Kinofilmy, fotopapíry]()
![Baterie pro handsfree]()
![Osvětlení]()
![Datové kabely]()
- PC doplňky
Články a recenze dle typu - Recenze
Recenze telefonu Huawei Y7 Prime (2018)
Design Telefon vypadá na první pohled jako dražší zařízení, než ve skutečnosti je, ale pravda není tak růžová. Huawei se tentokrát přiklonil spíše k designu dceřiného Honoru či svých vlajkových modelů P20, avšak byť to tak může vypadat, tak záda nejsou ze skla, ale jedná se pouze o vyleštěný plast. Přesto se zde však pod různými úhly láme zajímavě světlo a vyváří tak hezké efekty. Telefon je sice díky plastu na můj vkus vzhledem k velikosti až moc lehký, ale řadu z vás určitě lehkost naopak potěší. Co už ale neuvidí rád nikdo je rovněž lesklý rám zařízení, díky kterému sice vypadá modrý telefon hezky celistvě, ale je neskutečně kluzký a v úchopu jsme tak neměl vždy jistotu. Do dlaně však zařízení padne dobře a tlačítka jsou akorát na dosah, stejně jako relativně rychlá a spolehlivá čtečka otisků prstů. Tu můžete navíc doplnit o odemykání obličejem, které však není z nejrychlejších a za špatného světla není moc použitelné. Jen si ještě postěžuji na nepatrně vyčnívající duální fotoaparát na zádech. Nevystupuje nijak extrémně, ale dost na to, aby se telefon při psaní lehce kýval na stole. Inženýři v Huawei mohli raději přidat krapet větší baterii, aby nevyčníval vůbec. Displej Musím přiznat, že ani 5,99" IPS displej mě moc nenadchl. Vešel se však díky tenčím rámečku do těla běžného 5,5" zařízení, takže alespoň nějaké plus. HD+ rozlišení ale není na tak velkou úhlopříčku ideální a zejména text není častokrát moc ostrý. Ještě o něco více mě však trápí nedostatečně silný jas, takže na přímém slunci nejde vidět displej nejlépe. A také upozorním, že z výroby je teplota barev nastavena až nepříjemně silně do studena, takže se vyplatí pohrát si s teplotou v nastavení. Nezapomeňte se mrknout také na náš YouTube kanál! Hardware a software Výkonově na tom není vzhledem k ceně a ke své přímé konkurenci Y7 Prime úplně špatně. Hnacím motorem je tu pro Huawei netypicky procesor Snapdragon 435 namísto vlastního Kirinu. Tento procesor poté doplňují 3 GB RAM a 32 GB interního úložiště, které snadno rozšíříte microSD kartou. To je vesměs stejná výbava, jakou lze nalézt v řadě stejně drahých telefonů, avšak pokud si alespoň pár stovek připlatíte, můžete získat i silnější hardware. Na hraní méně náročných her to ale postačí, přičemž skóre v AnTuTu činí 60 000 bodů a prostředí Androidu 8 Oreo s nadstavbou EMIU běží hezky plynule bez záseků. Jen není systém samozřejmě nejrychlejší a také bych se obešel bez té spousty bloatwaru v podobě předinstalovaných her a dalších aplikací třetích stran. Fotoaparát Pokud jde o fotoaparát, tak ten tu máme hned duální. Hlavní senzor má zde 13 Mpx a světelnost f/2.2, přičemž sekundární 2Mpx senzor slouží pouze pro populární rozmazání pozadí. Samozřejmě nelze očekávat u levného telefonu tu největší kvalitu snímků a protisvětlo či naopak jeho nedostatek dokáže s kvalitou fotek pořádně zamávat. Ostření je však rychlé, fotoaplikace také a koneckonců nejsou na danou cenovku fotky celkově špatné. Určitě řadě nenáročným uživatelům bohatě postačí. Navíc ani video v maximálním Full HD rozlišení při 30 FPS nevypadá úplně strašně, ale nepočítejte se stabilizací. Baterie Baterie není největší předností tohoto kousku. Na téměř 6" displej není 3000 mAh zrovna moc a ani nižší HD+ rozlišení nedokáže zázraky. Jeden den výdrže z něj dostanete vždy i při náročnějším používání a běžně vám zbyde večer i pár procent k dobru do druhého dne. Na dva dny se však snadno opravdu nedostanete a doporučoval bych tedy spíše každodenní dobíjení. Jen si na něj udělejte trochu čas, protože je zde jen starší microUSB a nabíjení není nejrychlejší. Závěr Huawei Y7 Prime (2018) je za 4 890 Kč velice slušný telefon, který určitě nezklamal. Můžete se spolehnout na v této cenové třídě dobrý hardware, plynulé prostředí, solidní duální fotoaparát či opravdu pěknou, byť plastovou, konstrukci. Velký HD+ displej však není nejlepší a baterie s microUSB také nepřesvědčila. Zkrátka tu narazíte na pár kompromisů, ale to je u podobně drahých telefonů běžné. Třeba jen o sto korun dražší Motorola Moto G6 Play vypadá ovšem s čistším Androidem, skleněnou konstrukcí a větší baterií možná trochu zajímavěji. Upozornit musím také samozřejmě na celou vybavenějších telefonů Xiaomi z nichž mému srdci nejblíže je opět jen o sto korun dražší Mi A1. To má silnější hardware, úplně čistý Android, Full HD displej, USB-C a lepší foťák, ale na tenké rámečky zapomeňte. ...
- Recenze
- 21. červen 2018
Recenze ZenFonu 5Z. Telefonu s nejlepší poměrem ceny a výkonu na trhu!
Design Hned ze začátku musím říct, že ZenFone 5 a ZenFone 5Z mají opravdu naprosto totožný design a jejich rozdíly se tak skrývají hlavně uvnitř. Stále však musím po konstrukční stránce musím 5Z pochválit za poměr displeje k tělu lehce přes 90 %, kterého konkurence jen tak nedosahuje a mě osobně to docela vyhovovalo. 6,2“ displej v těle 5,5“ zařízení je příjemných, protože se na displej vejde daleko více informací. Na druhou stranu je to už příliš na to, abyste telefon ovládali jednou rukou, což mi při troše štěstí na iPhonu X přece jen jde. Jinak jde ale o parádní Full HD+ IPS panel s výbornými pozorovacími úhly a skvělou čitelností na slunci. Co pro někoho může být nevýhoda je, že jak ZenFone 5, tak 5Z vypadají opravdu naprosto stejně a nemáte šanci je od sebe rozeznat. Přece jen sebemenší designová odlišnost by nebyla na škodu a lidem, kteří vyznávají heslo čím víc pruhů, tím víc Adidas by to možná vadit mohlo. Prostě nejde poznat, že jste si připlatili. Na druhou stranu je to ale pořád konstrukčně skvěle zpracovaný skleněný sandwitch s kovovým rámem, který působí v ruce hodnotně a bytelně. A určitě každého potěší také 3,5mm jack, na který ASUS stále nezapomíná. Hardware a software Výbava 5Z je opravdu prémiová a jedná se o jeden z nejlepších poměrů ceny a výkonu na našem trhu. Ostatně to častokrát připomínám, jelikož výkon vzhledem k ceně je tu prostě to hlavní. Standardní ZenFone 5 je zde tedy vyšperkován mnohem silnějším Snapdragonem 845, jehož výkon v našem oblíbeném Antutu dosáhl rekordních 270.000 bodů. Procesoru sekunduje 6 GB operační paměti a 64 GB je připraveno pro vaše uživatelská data, které lze samozřejmě rozšířit i paměťovou kartou až do velikosti 400GB. Můžete si tak být jistí, že si na telefonu zahrajete ty nejnáročnější hry v plné grafice. Celkově všechno běhá opravdu svižně, nezadrhává se, a to je samozřejmě nejen díky výkonnému hardwaru, ale i celkové odladěnosti softwaru Androidu 8 Oreo. ASUS každopádně na aktualizacích stále pracuje, protože v průběhu testování telefonu mi dorazily hned 2 aktualizace, kdy zejména ta první z nich značně vylepšila funkci fotoaparátu. Příznivci čistého Androidu určitě ocení minimalistické prostředí, kde je pouze minimum vlastních aplikací od ASUSu. Baterie V dnešní době vestavěných baterií a ceně jejich výměny určitě oceníte možnost inteligentního dobíjení, kdy telefon díky své umělé inteligenci sleduje vaše zvyky v dobíjení a snaží se telefon připravit plně dobitý, třeba typicky ráno, až v momentě, kdy jej plánovaně odpojujete od nabíječky. To lze samozřejmě vypnout a vše dobít ultra rychle díky 18watové USB-C nabíječce, která je samozřejmě v balení. Ze samotné výdrže přístroje jsem byl také velice překvapen, protože při různých přejezdech taiwanskou MHD jsem zásadně koukal na videa, navigoval se, surfoval po internetu, v kavárnách používal hotspot a po celém dni takového používání jsem měl stále k dispozici ještě 30 % z místní baterie s kapacitou 3300 mAh. Fotoaparát Veledůležitou kapitolou každé recenze je vždy fotoaparát. Hlavní 12Mpx senzor má světelnost f/1.8 a druhý širokoúhlý fotoaparát má 120° záběru. Těm bystřejším už muselo dojít, že v ZenFonu 5Z je tedy stejná konfigurace fotoaparátů jako v klasickém ZenFonu 5, s tím rozdílem, že rychlejší procesor by měl vše lépe vyhodnocovat a postprocesing by měl být lepší. Upřímně musím říct, že nijak dramatické rozdíly nepozoruji, ale i tak hodnotím 5Z ve fotkách velice kladně. Samozřejmě fotky nedosahují takové kvality jako u Huawei P20 Pro či Samsungu Galaxy S9+, ale na druhou stranu se jedná o telefon, který je zhruba o třetinu levnější a stále oproti Honoru 10 disponuje optickou stabilizací nebo natáčením videa ve 4K při 60 snímcích za vteřinu. Fotky ze přední 8Mpx kamerky jsou ale naprosto průměrné, takže příznivci selfie fotek si tady na své moc nepřijdou. Závěr Kdybych měl ZenFone 5Z shrnout jednou větou, tak asi takto. Jedná se rozhodně o ten nejlepší telefon v poměru ceny/výkonu a vůbec parametrů celkově, který můžete v současnosti za své peníze získat a v klidu jej mohu doporučit každému, kdo uvažuje utratit částku 13 000 Kč za svůj nový telefon. Mně osobně se za celý týden používání nestalo, že by mi jakkoli chyběl iPhone, jehož použití jsem vlastně omezil pouze na použití v DJI Osmo. A pokud by pro vás bylo 13 000Kč moc, pořád ještě můžete sáhnout po slabším ZenFonu 5 za 9 990 Kč. Prodej Zenfone 5Z startuje 25.6. za cenu 12.990,- a sehnat jej můžete exkluzivně u nás. Soudě podle ohlasů o něj bude zájem mimořádný a doporučujeme vám si udělat objednávku 25.6. o půlnoci, kdy startuje jeho prodej. Pokud se bude opakovat situace s původními ZenFony 5, tak se vyprodají opět hned v průběhu noci. Neváhejte tedy a rozhodně si přivstaňte. ...
- Recenze
- 20. červen 2018
Recenze telefonu ASUS ZenFone 5 Lite
Design Stejně jako všechny dražší smartphony od ASUSu sází i ZenFone 5 Lite na konstrukci ze skla a hliníkového rámu. Tvrzená sklo není přitom na zádech ani vepředu moc výrazně zaoblené a nepřechází zcela plynule do kovového rámu. Telefon však působí velice kvalitním dojmem a pohodlně se drží, byť se nejedená o nejmenší kousek. Zařízení má sice tenčí rámečky, díky čemuž se sem vešel větší displej, ale stejně je o pár milimetrů vyšší než ZenFone 4. Na skleněných zádech najdeme krom duálního fotoaparátu poté také čtečku otisků prstů, která sice není tak rychlá jako u ZenFonu 4 či ZenFonu 5, ale je velice spolehlivá. Nechybí ani notifikační dioda a hardwarová tlačítka na pravém boku telefonu mají příjemně výrazný stisk. Telefonů s podobnou konstrukcí je v dnešní době samozřejmě spousta, ale to nic nemění na tom, že je ZenFone 5 Lite výborně vyrobený a pohledný telefon, který působí až překvapivě bytelně. Displej ZenFone 5 Lite sází na velký a protáhlý 6" IPS displej s Full HD rozlišením a poměrem stran 18:9. Jedná se stejně jako u téměř všech dražších ASUSů o kvalitní panel, který má živé barvy, skvělé pozorovací úhly a ani rozsah jasu není vůbec špatný. S čitelností jsme neměl za celou dobu používání nijak extrémní problémy. Jen upozorním, že v základu má telefon trochu studenější teplotu barev, což si však můžete snadno upravit v nastavení stejně jako saturaci barev. Hardware a software Srdcem tohoto ZenFonu je procesor Snapdragon 630 a nechybí ani 4 GB RAM a 64 GB interního úložiště, což vám může znít povědomě. Jde totiž o úplně stejné specifikace jako u loňského ZenFonu 4, které si však stále poradí se systémem hravě. Jen ty nejnáročnější hry si nejplynuleji nezahrajete, o čemž svědčí i výkon v AnTuTu, který se zastavil na hodnotě 88000 bodů. Telefon přitom běží na Androidu 8.0 Oreo s nejnovější verzí vlastní nadstavby ZenUI 5.0. Díky tomu dostanete řadu funkcí navíc a prostředí v podání ASUSu nevypadá vůbec ošklivě. Navíc vydává ASUS opravdu pravidelně každých pár týdnů aktualizaci, která udržuje zabezpečení telefonu na vysoké úrovni a zlepšuje neustále už tak plynulý běh systému. Fotoaparát Na první pohled je jasné, že fotograficky je tento ZenFone vybaven dobře. Hlavní fotoaparát na zádech má jeden 16Mpx senzor a druhý má 8 Mpx. Fotky vypadají na danou cenovku velice slušně, ale kvůli světelnosti f/2.2 se fotoaparátu moc dobře nedaří v horších světelných podmínkách. Už v interiérech pod umělým osvětlením má občas potíže. Na druhou stranu je tu však ještě druhý širokoúhlý objektiv, který má 120° záběru. ASUS společně s LG jsou v podstatě jediní výrobci, kteří na tento styl duálního foťáku sázejí a jsem za to rád. Podle mě je tohle vůbec nejužitečnější sekundární senzor, jelikož se vždycky hodí možnost zachytit na fotografii skutečně to, co vidíte díky širšímu záběru. Fotky ze sekundárního foťáku sice nejsou zrovna působivé, mají tmavé a horší světlo dokáže s kvalitou extrémně zatočit, ale minimálně na ty sociální sítě postačí. Bohužel mi také během testování častokrát zrovna moc nepřálo počasí, takže za slunných dní lze očekávat mnohem lepší fotky. Navíc chválím rychlé a přesné ostření, přehlednou a rychlou fotoaplikaci či možnost natáčet až ve 4K rozlišení. Pořádná stabilizace však bohužel chybí. ZenFone 5 Lite je však možná ještě více zaměřen na nadšence do selfie fotek. Vepředu je 20Mpx senzor Sony IMX376 se světelností f/2.0, který zaručí velice dobré fotky, a navíc je i zde sekundární širokoúhlý objektiv se 120° záběru, díky kterému se vyfotíte i ve větší skupince. A navíc můžete díky přední kameře také odemknout telefon obličejem, což funguje převapivě dobře. Fotoaparáty tu zkrátka možná nejsou úplně ty nejlepší, ale jsou zase všestranné a nabízejí více možností. Třeba takový ZenFone 4 fotí ale zkrátka lépe. Baterie Výdrž je u mě jediným zklamáním u tohoto telefonu. Kapacity 3300 mAh není málo, ale stejně je výdrž stejně jako u ostatních ASUSů s tou kapacitou veskrze průměrná. Telefon vám vydrží bez problémů vždy jeden den a možná ještě pár procent zbude, ale každodennímu nabíjení se nevyhnete. Navíc je tu bohužel stále i starší microUSB pro nabíjení, přičemž z 0 na 100 procent se dostanete za zhruba 2 hodinky. Závěr Pokud řešíte, jestli si koupit přímého konkurenta v podobě Huawei P20 Lite, nebo tento ZenFone, tak bych se osobně přiklonil k ZenFonu. Mám již dlouhou dobu skvělé zkušenosti se softwarovou podporou ASUSu, má užitečnější fotoaparáty a osobně ocením také displej bez výřezu. Konstrukce je stejně kvalitní jako u Huawei a spodní reproduktor rozhodně neurazí. Jen ta výdrž a starší microUSB je trnem v oku, ale pokud vám to nevadí, určitě bych se nabál tento model doporučit. Je to v podstatě jen takový krapet levnější ZenFone 4 s větším protáhlým displejem, a to rozhodně není špatná věc. ...
- Recenze
- 14. červen 2018
Recenze Huawei P20
V posledních letech se toho na poli designových změn moc neudálo a jediný rozruch způsobil až notch, kterým disponuje i tato P20. Nakolik je to hezká věc a nakolik praktická nechám na vás, a asi není potřeba opakovat to, co jsem napsal u P20 Lite. Možná bych jen znovu zopakoval, že notch nevynalezl Apple, ale poprvé se objevil u Essential Phone. Čtečku otisků prstů najdete na přední straně ve spodní části telefonu a je opravdu ultra rychlá. Po celkové stránce působí telefon velice bytelným dojmem, i když na svou konstrukci je jeho váha pouhých 165 g. Podobně jako iPhone X, je P20tka zkonstruována z kovového těla se skleněnými zády s vertikálním uložení kamer. Škoda, že když už se jedná o designově podobné přístroje, inspiroval se Huawei u Applu vystouplými kamerami a ne přidáním voděodolnosti nebo bezdrátového dobíjení. Kde naopak musíme však P20 v designu pochválit je zadní strana, která se mění podle dopadajícího světla z odstínu světle růžové do světle žluté. Pro kluky jsou určeny telefony v modré a klasické černé. Myslím ale, že i jako kluk bych se nestyděl za tuto nádhernou neotřelou Pink Gold. Displej o velikosti 5,8” s netypickým poměrem stran 18,7:9 se snaží působit bezrámečkovým dojmem, avšak, podobně jako u iPhone X, jsou rámečky patrné a dostáváme se někam k 81% poměru displeje k tělu. Panel je vyroben technologií IPS a podává skvělé barvy, které přesně odpovídají realitě. Pozorovací úhly jsou skvělé a jediné, kde bych měl výhradu je světelnost, protože v této cenové hladině bych očekával přece jen o chlup světlejší displej, který bude lépe čitelný na sluníčku. Ve výbavě není telefonu téměř co vytknout. Android 8.1 s nadstavbou EMUI společně s procesorem Kirin 970 z domácí dílny podávají přesvědčivý výkon a nebojí se ani nejnáročnějších aplikací. K dispozici jsou 4GB operační paměti, což je standard. Neurazí, ale na druhou stranu nepřekvapí. Přece jen Zenfone 5z má za menší peníze paměti 6GB. Rozdíl poznáte zejména při více současně běžících aplikacích. Na rozdávání má však P20tka v oblasti kapacity interního uložiště. Těšit se můžete na 128GB a pozor si dejte pouze na to, že kapacitu nelze rozšířit paměťovou kartou. Pokud byste telefonem jenom fotili, stačilo by vám uložiště plus mínus na 22000 fotek . Rychlost je důležitá však nejen u aplikací, ale i při odemykání telefonu. Ať už budete P20tku odemykat otiskem prstu nebo obličejem, spolehnout se můžete na rychlost vskutku nevídanou. Ve spodní části, přesně vedle konektoru pro nabíječku se nachází mono reproduktor. Zvuk, který podává, je sice hlasitý, ale na nejvyšší úroveň dost rezonuje a basy moc nepřesvědčují. Zdířku na 3,5mm byste však u P20tky hledali marně a budete muset využít přibaleného USB-C adaptéru a nebo bezdrátových sluchátek. A teď už asi to nejdůležitější – fotoaparát. Huawei P20 má k dispozici soustavu 2 čoček s certifikací Leica. Hlavní fotoaparát disponuje rozlišením 12MPX se světelností f/1.8. Světelnost je sice oproti Samsungu S9 horší, ovšem každý jednotlivý pixel je větší, což hraje významnou roli, právě ve špatných světelných podmínkách. Musím uznat, že fotky pořízené za slabého osvětlení, ujíždějí iPhonu X opravdu o parník. Zatímco na P20 je i díky optické stabilizaci fotka ostrá, na iPhonu X dochází ke znatelnému rozmazání. Co musím dále vyzdvihnout, je skvělý dynamický rozsah, který se u mobilních telefonů jen tak nevidí, ale naopak nepochválím Huawei za příliš agresivní postprocessing. Kvůli němu jsou fotky na první pohled líbivé, ale věrohodné jsou asi tak, jako když si poprvé tuníte fotku ve snapseedu a vyhulíte všechny filtry na maximum přesně podle hesla čím víc pruhů, tím víc Adidas. Z režimů, které můžete použít u P20, si vybere určitě každý. V portrétním režimu lze, podobně jako je to u iPhone X, nastavit typy osvětlení, jako je měkké, křídové, studiové nebo černobílé a docílit opravdu zajímavých fotek. Pokud máte rádi veškeré nastavení pod kontrolou, spolehnout se můžete na režim Pro. Nastavení ISO, rychlosti závěrky, nebo vyvážení bílé, a dalších funkcí bude plně na vás. Zajímavější režimy se však skrývají pod volbou Další. Funkce časosběrného videa funguje ve 2 režimech. Superslowmo při 960 snímků za vteřinu v HD rozlišení nahraje krátké video, po kterém bude telefon chvíli ukládat a délka videa je bohužel omezena. Pokud zvolíte klasický Slowmo režim při 240 snímcích, nahrát můžete libovolně dlouhé video ve kterém si dodatečně zvolíte úsek zpomalení. U klasického videa je samozřejmostí natáčení ve 4K a nově telefon podporuje i kodek h.265. Z dalších funkcí lze využít noční záběr, kde je za mě další palec nahoru, dále panorama, černobílý snímek, malování světlem, nebo oblíbené HDR. Trendem v roce 2018 jsou však režimy umělé inteligence. P20 jich nabízí opravdu spoustu, ať již jste na pláži, nebo fotíte květiny, či zvíře, Huawei přesně ví, jak by taková fotka měla vypadat a přizpůsobí tomu výsledek. Tráva bude zelenější, obloha modřejší, atd. Uvidíme, jak si Huawei s touto funkcí ještě pohraje v dalších aktualizacích softwaru. A jedna ještě negativní věc na závěr – pro vás, kteří jste zvyklí fotit v poměru stran 16:9, máte smůlu, telefon podporuje pouze režim 4:3 při 20MPX nebo 18:9 při 8MPX. Co se týká přední kamery, ta disponuje rozlišením 24MPX se světelností f/2.0, a ve funkci portrét lze použít stejné efekty se světlem jako u zadní kamery, včetně efektů zkrášlení. Baterie P20 o kapacitě 3400mAh je na velikost těla mírně nadstandardní. Při zřídkém používání se ale můžete dostat až na 5 dní výdrže. To je opravdu nadstandardní výsledek, na který se samozřejmě při běžném použití nedostanete, ale i tak baterie příjemně překvapí. Při běžném používání počítejte, že se dostanete na 2 dny provozu. Telefon samozřejmě nabízí i možnost optimalizace využití baterie, třeba zapnutím chytrého rozlišení displeje, které přepíná rozlišení displeje dle potřeby. P20 se vyrábí ve 3 barevných provedeních: růžovozlatá, modrá a standardní černá. Oblíbená Twilight je v Čechách dostupná pouze u varianty Pro. Jedná se o telefon s perfektním poměrem ceny a výkonu s úžasným fotoaparátem, kde jedinou výhradu mám pouze k postprocessingu fotek, které už nevypadají moc reálně. Většina budoucích majitelů P20 bude ale na fotky, které tento telefon produkuje, koukat s otevřenou pusou. S klidem v duši tedy tento telefon mohu doporučit všem uživatelům, kteří chtějí spolehlivý mobil jak pro běžné, tak i náročné použití. Pozor jen na chybějící IP68 a paměťovou kartu. ...
- Recenze
- 15. duben 2018
Recenze Huawei P20 Lite
Spousta výrobců se po trendu bezrámečkových telefonů vrhla na trend různých výřezů v displejích, kterým se říká notch. Essential Phone vymyslel, Apple zpropagoval a ostatní následují . Telefonů s notchem byl plný veletrh MWC v Barceloně a je poměrně jasné, kam se bude výroba mobilů ubírat . Můžeme to milovat, můžete to nesnášet, ale to je asi tak to jediné, co s tím zmůžeme. Musím říct, že když jsem se podíval na komentáře pod našimi příspěvky na facebooku a instagramu, moc z vás to asi nepotěšilo. Když se však podíváte na telefon pořádně, zjistíte, že vzhledem k velké bradě telefonu je u P20 Lite notch spíše modní doplněk než nutnost. Upřímně musím říct, že po designové stránce se P20 Lite iPhonu X podobá více, než byste čekali. Skleněná záda, zaoblené tělo, a svisle uložený fotoaparát, který je podobně jako na Xku vystouplý, takže se bude na stole kolíbat. Sice ne tolik jako Xko, ale bude. Displej je ovšem něco, co vás potěší. Pozorovací úhly jsou jednoduše skvělé a barvy jsou vytuněny tak akorát. Žádný přesaturovaný obraz, podobně jako u Samsungu, nečekejte. A pokud by vám náhodou barevné podání nevyhovovalo, můžete si jej v menu jednoduše upravit. Pokud je někdo z vás ovšem hnidopich a zadívá se na okraj notche pořádně, můžete si všimnout, že hází nepatrný odstín na displej. Je to sice nepatrná vada na kráse, která u iPhonu X není, ale na druhou stranu si koupíte skoro 4 P20tky za cenu jednoho iPhonu X. Specifikace jsou tak akorát. Telefon má dostatek výkonu na hraní her, brouzdání po internetu, sledování filmů a chatování při tom s kamarády. Pouze hry je občas potřeba dát na trochu nižší detaily. Parametrově se telefon docela podobá P Smartu nebo Mate 10 Lite z vlastní stáje. Huawei tak pokračuje v dávné schizofrenii Nokie a Samsungu, kdy představuje jeden model za druhým s minimálními rozdíly a dost podobnými cenami. Nu co, aspoň RAMky je zde oproti P Smartu 4 GB a přepínání mezi jednotlivými aplikacemi je tím pádem rychlejší. Antutu nám zahlásil 88 000 bodů – na chlup stejné číslo jako u o 3 000 levnějšího P Smartu. Rychlostí P20 Lite nešetří ani u čtečky otisků prstů. Rychlost čtení prstů je neskutečná. Stačí letmý dotyk a telefon je ihned odemčen, neskutečné. Pokud rádi posloucháte hlasitou hudbu, není P20 Lite úplně topový telefon. Zvuk z reproduktoru je relativně tichý a plochý. To se ovšem změní při připojení sluchátek, kde si hudbu na svou cenovou kategorii opravdu užijete. Fotoaparát dokáže vynést průměrné telefony na výši, nebo dobré telefony totálně potopit. U P20 Lite najdete zadní foťáky 2, ale ten druhý je pouze pro portrétní režim. Žádné zoomy nebo širokoúhlé fotky u něj nečekejte. Pro nikoho asi není překvapením, že za dostatečného světla vypadají fotky bez zjevných problemů a chleba se láme při nedostatku světla. 16 MPX se světelností 2.2 nevypadá papírově úplně nejlíp a proto jsem byl zvědavý, jak se Huawei s tímto popasoval. V automatickém režimu je závěrka nastavena na delší expoziční časy a tím pádem je fotka daleko méně zrnitější. Pokud ovšem fotíte objekty v pohybu nebo nemáte úplně pevnou ruku, často bude výsledkem dost rozmazaná fotografie . V manuálním režimu si můžete samozřejmě vše nastavit dle libosti. Nepochopitelné je pouze nepřetočení ovládací lišty v Landscape režimu. Jestli jste se těšili na 4K video, bohužel se jej u P20 Lite nedočkáte. Ta lze natáčet pouze ve FullHD při 30 snímcích za vteřinu. Přední fotoaparát disponuje rozlišením 16 MPX se světelností 2.0 a kvalita fotek není nijak závratná. Fotky jsou vybledlé a postrádají šťávu. Bohužel opět po asijsku je zde standardně zapnutý zkrášlovací režim, který udělá na fotce spíše víc škody než užitku. Pokud se ovšem chcete pobavit, doporučuji zapnout AR režimy, které vám umí kromě klasických králičích uší a nosu vyměnit i zadní tapetu. Rázem se tak z pohodlí gauče můžete přenést na pláž nebo do centra Londýna a vaši známí budou závidět kde všude jste letos nebyli na dovolené. Za standardní kapacitu v mobilech se dnes považuje hranice kolem 3000mAH. Přesně takovou kapacitu má i P20 Lite. Nenadchne, ale ani neurazí. Při standardním používání, kdy využíváte internet, sociální sítě a fotky, počítejte s každodenním dobíjením. Nemusíte se bát ani velké zátěže, a pokud by vám přece jen přes den docházela šťáva, spolehnout se můžete na rychlé dobíjení prostřednictvím technologie Fast Charge. Na to upozorňuji speciálně, protože rychlonabíječky třeba od Samsungu vám na P20 Lite fungovat nebudou. Přesněji budou fungovat, ale ne v režimu rychlého dobíjení. P20 Lite se vyrábí ve 3 barevných provedeních – černá, modrá a růžová a s klidem ji mohu doporučit všem uživatelům, kteří chtějí spolehlivý telefon, jak pro běžné, tak I náročnější použití. ...
- Recenze
- 28. březen 2018
Recenze - Samsung Galaxy S9/S9+
Rok se s rokem sešel a máme tu novou verzi vlajkové lodi od firmy Samsung. Povedla se? Vyplatí se upgrade? Když vynecháme Apple a jeho iPhone, jediný Samsung dokáže udělat humbuk kolem uvedení vlajkové lodi. 25/2 byly představeny v Barceloně nové modely Galaxy S9 a S9+. Spousta z vás zřejmě přemýšlí, jestli vyměnit svůj telefon. A přesně pro vás je tu náš článek nebo video s Petrem. Design Pokud nejste pozorný člověk, můžete si na první pohled splést Galaxy S9 za S8. Už Galaxy S8 byl povedený mobil a svým designem inspiroval i nespočet dalších značek. S9 se změnil minimálně. Jedná se jen o pár milimetrů a běžným okem rozdíly nespatříte. Pouze displej na spodní straně je více protažený na úkor rámečku. Všechny tlačítka naleznete na stejném místě včetně Bixby asistenta, jenž stále není plně podporovaný v českém jazyce, ale opět se dá vypnout. Na spodku telefonu je USB-C port, 3,5mm jack (všichni audiofilové děkují) a předělaný výstup reproduktoru. Za pozornost tedy stojí hlavně u S8 velmi kritizovaná čtečka otisku prstu. Posunutá nově pod fotoaparát. Dosáhnete na ni jak u S9, tak u S9+ a to oběma rukama – leváci již nejsou znevýhodňováni. Čemu se nevyhnete, je zapatlanost skleněných zad a to hlavně u černé barvy. Hadřík na čištění jsme měli v ruce po celou dobu recenzování, focení i natáčení. Displej Displej je stejně jako u S8 a Note 8 prostě úžasný. Ne nadarmo se říká, že jejich displeje jsou to nejlepší, co trh nabízí. Jedná se opět o zahnutý QHD+ Super Amoled, který je radost používat a na kterém je černá opravdu černá. Pozorovací úhly jsou naprosto skvělé. Světelnost displeje je o 15% lepší než u S8 a na přímém slunečním světle je ještě čitelnější. Samozřejmostí je opět Always-On funkce, kterou doplňuje novinka v možnosti nastavení tapety v podobě 15 sekundového videa. Rozměry jsou stejné jako u předchozích verzí. 5,8“ v poměru stran 18,5:9 u Galaxy S9 a 6,2“ ve stejném poměru u S9+. Díky menšímu zakřivení displeje se nebudete, tak často překlepávat jako u předchozích řad (S8, S7e a S6e). Displej i záda jsou chráněna Gorilla Glass, nicméně již za pár dní se nám podařilo udělat několik viditelných škrábanců. Pro nešiky určitě doporučujeme použití tvrzeného skla a krytu. Hardware S9tky se dělají stejně jako iPhone X ve více verzích. Galaxy S9 má 4GB RAM a S9+ dostala 6GB. Je velká škoda, že menší verze je takto omezena, protože hodně zákazníků stále bojuje za malý výkonný telefon. Obě zařízení pohání Exynos 9810. Telefon běží rychle a bez problémů, ale nic jiného ani nelze očekávat od vlajkové lodi. Základní verze jsou osazeny 64GB uživatelské paměti (větší mají 256GB), které se dají microSD kartou rozšířit až o 400GB. To už je řádná porce hudby, filmů nebo fotografií. Když jsme u hudby, musíme zmínit spolupráci s AKG a Dolby Atmos. První zmiňovaný opět dodal sluchátka do balení a nově se postaral i o nastavení reproduktorů. O 40% hlasitější a navíc stereo reproduktory na S9 si opravdu užijete. Pokud raději posloucháte hudbu prostřednictvím sluchátek nezoufejte, Dolby Atmos nabídne prostorový hudební zážitek. Baterie Baterie je stejná jako u předchozích modelů. 3000mAh u normální verze a 3500mAh u pluskové. Telefony se dostaly na jeden až jeden a půl dne při běžném užívání. U S9+ byla výdrž větší. Zabezpečení Samsung se poučil a zapracoval i na odemykání telefonu. Kromě klasické čtečky otisku prsu můžete telefon nově odemknout i funkcí Inteligent Scan. Ta v sobě kombinuje rozpoznávání obličeje s oční duhovkou. Obě funkce byly již v S8, nyní jsou přepracovány a vzájemně spojují své výhody. Odemknete jednoduše, i pokud máte telefon na stole. Stačí se jen lehce nahnout a je to! Kamera Nová definice fotoaparátu je slogan, kterým se Samsung pyšní v reklamě. Samotný fotoaparát byl jeden z nejlepších už v loňském modelu, ale tentokrát je to úplně jiný level. Musíme upozornit, že Galaxy S9+ má kamery 2, po vzoru Note 8. Druhá kamera pomáhá k efektu bokeh, živému ostření a zoomu. Novinkou je variabilní clona s možností přepnutí mezi f/1,5 a f/2,4. Manuálně mezi nimi můžete přepínat pouze v režimu PRO. Automatický režim si vybírá vždy to nejlepší nastavení. Výhodou clony f/1,5 je focení takřka bez šumu v noci nebo za nízkého světla. Naopak při použití clony f/2,4 za světla budou snímky ještě ostřejší. Hlavní širokoúhlá kamera s rozlišením 12Mpx disponuje funkcí Dual Pixel a optickou stabilizací. Druhá zoomová kamera u S9+ má taktéž 12Mpx, optickou stabilizaci, ale světelnost je f/2.4. U předních kamer s rozlišením 8Mpx a světelností f/1,7 se oproti předchozímu modelu nic nezměnilo. Fotky z přední kamery jsou skvělé a nic jim nechybí. Drobnou nedokonalostí trpí portrétní režim, kdy telefon nerozpozná detaily vousů a vlasů. Pokud máte rádi zábavu, Samsung přichází po vzoru Apple s AR Emoji. Řešení je také stejné jako u Animoji. Není to úplně dechberoucí a předpokládáme, že se bude aplikace ještě updatovat. Další z funkcí co stojí za zmínku je superslowmotion neboli superpomalý.Ta dokáže natáčet 960 snímku za sekundu v HD rozlišení. Natočíte 0,2 reálné sekundy do 6 sekund zpomaleného záběru. Video si pak můžete vložit jako pozadí zamčeného telefonu případně z něj udělat GIF. Software Samsung S9 přichází s Androidem 8.0, což je škoda, když už je venku 8.1. Za to zřejmě muže nadstavba Experience, kterou má do čistého Androidu daleko a její aktualizace se vždy protáhne. Pro příklad nemusíme daleko. Ani původní S8 zatím nemá Oreo. Co se opět nezměnilo, je zdvojení aplikací, které Google dává do Androidu. Budete mít tedy klasický Obchod Play a k tomu ještě Galaxy Apps. Navíc ikony Samsung aplikací jsou všechny v jednom stylu a podobných barvách. Závěrem Vyplatí se tedy koupit Galaxy S9 nebo S9+? Oproti levnější řadě S8 reálně přináší vylepšený fotoaparát a přesunutou čtečku otisku prstů. Ostatní funkce (AR Emoji a Inteligent Scan) by se daly zapnout updatem OS, ale jestli to Samsung udělá, není úplně jasné. U loňských S8 dostanete velkou většinu toho, co umí S9. Vy, co nemáte Galaxy S8, nebo vám nestačí fotografie pořízené vaší S8 a chcete své foto umění posunout na další level, nákupem S9/S9+ rozhodně neprohloupíte. ...
- Recenze
- 15. březen 2018
Recenze telefonu Xiaomi Redmi 5 Plus
Design Redmi 5 Plus má hliníkové tělo v kombinaci s plastovými krytkami přes antény a dodává se celkem ve 3 barevných provedeních – černá, modrá a zlatá a jeho provedení působí opravdu bytelně. Z ovládacích prvků najdeme po pravé straně kolébku hlasitosti se zapínacím tlačítkem, naproti hybridní slot na 2 sim nebo 1 sim a 1 paměťovou kartu, zespoda mikrofon, mono reproduktor a bohužel stále ještě microUSB konektor. To zamrzí stejně jako chybějící voděodolnost. Z vrchní strany je jack na 3,5mm, kdy při připojení externích sluchátek můžete použít vestavěné FM rádio. Posledním, co na vrchu najdeme je - jak už jsme zvyklí u Xiaomi infračervený port pro ovládání domácích spotřebičů jako je televize, či klimatizace. Displej Trend zvětšování telefonů se pro někoho bohudík, pro jiného bohužel nezastavuje a Redmi 5 Plus přichází s FULLHD+ IPS displejem o velikosti 5,99“. Displej je krásně světlý, s výbornými pozorovacími úhly až do kraje a příjemně saturovanými barvami a i černá je docela černá i když samozřejmě vypnutým pixelům na Amoledu se nevyrovná. Hrany displeje jsou mírně zaoblené a Xiaomi, stejně jako konkurence, přechází na poměr stran 18:9 s tenčími rámečky. Těm byla oproti svému předchůdci obětována také ovládací tlačítka pod displejem a teď již vše závisí na vysouvacích tlačítka na displeji. Příjemným faktem je i to, že v horní části je k dispozici notifikační dioda. Software a hardware Po hardwarové stránce je telefon vybaven na svou cenu slušným Snapdragonem 625, 3GB RAM a 32GB paměti nebo 4GB RAM a 64GB pro vaše uživatelská data. Ty lze samozřejmě rozšířit paměťovou kartou. Antutu Benchmark hlásí výkon přes 76000 bodů, což je na svou cenu celkem slušný výkon a na hraní her, třeba náš oblíbený Asfalt 8 běží na střední detaily v pohodě. Z komunikačních funkcí je přítomna i 5G WIFI. Čtečka otisků prstů je umístěna na zadní straně a k její rychlosti nemám sebemenší připomínky. Vše funguje opravdu svižně a zdá se, že rychlé čtečky se v levnějších zařízení stávají už jakýmsi standardem. Telefon pohání Android 7.1.2 s nadstavbou Xiaomi MIUI ve verzi 9.2. Prostředí je poměrně čisté a přehledné, škoda jen, že z počátku je v něm předinstalováno na mě až velké množství zbytečných aplikací. Někoho také nepotěší, že veškeré nainstalované aplikace jsou na domovské obrazovce a chybí tak šuplík známý z většiny androidových zařízení. Po swipnutí zleva na vás vyskočí obrazovka nejpoužívanějších aplikací a vyhledávání, tak jak ji možná znáte u jiných telefonů po stáhnutí prstem dolů, místo kterého se vám na Redmi 5 Plus objeví ovládací centrum společně s notifikacemi. To se hodí, pokud máte malou ruku a nahoru jednoduše nedosáhnete. Baterie Baterie má kapacitu příjemných 4000mAh a počítejte s tím, že ke 3 dnům standardního provozu byste se měli bez větších problémů dostat. Škoda jen, že chybí bezdrátové dobíjení a rychlé dobíjení a za 30 minut se telefon nabije přibližně na 30%. Fotoaparát Redmi 5 Plus je vybaveno jedním zadním fotoaparátem o velikosti 12Mpx se světelností f/2.2 a duálním bleskem. Využít můžete spoustu módů pro focení včetně módu rozostření. Ten je ale zrovna spíš tak docela pro zasmání, protože pokud porovnáte jeho výsledek třeba s jednokamerovým a čtyřikrát dražším Pixelem 2, zjistíte, že Xiaomi si s touto funkcí moc práce nedalo. Na druhou stranu jeho přítomnost leckoho potěší. Přítomný je i manuální režim, ale kromě vyvážení bílé, hodnoty ISO a kompenzace expozice v něm toho moc nenastavíte. Kvalita fotek ve dne je velice dobrá s dobře vyváženou bílou a fotky vypadají opravdu reálně bez přehnaně vyhnaného kontrastu nebo saturace barev. Příjemně překvapeni jsme byli z dynamického rozsahu, který jsme porovnávali s honorem 7X a vyšel výrazně lépe pro Xiaomi. Ne vždy foťák funguje spolehlivě na automatiku a je potřeba mu k ideální expozici trochu pomoci ručním nastavením kompenzace. Na frak samozřejmě dostává telefon v prostředí, kde je nedostatek světla. Ztrácí se detaily a nastupuje poměrně velký šum díky nadměrně zvednutému ISU. Na druhou stranu při chybějící optické stabilizaci vždy jde o jakýsi kompromis a foťák Redmi 5 Plus nijak nevybočuje z průměru své cenové kategorie. Přední kamera má rozlišení 5Mpx a fotky vypadají celkem obstojně a vylepšit svoje selfiečka můžete tradičním zkrášlujícím režimem. Videa lze poté natáčet dokonce ve 4k a musím říct, že na přední kameru vypadají vcelku dobře. ...
- Recenze
- 28. únor 2018
Recenze Honor 9 Lite
Honor 9 byl bezesporu skvělý model s výjimečným designem, a proto je logické, že přichází i jeho odlehčená verze. Honor 9 Lite byl představen 8.2.2018 v Praze, a musím říct, že to opravdu stojí za to. Půl roku, který dělí Honor 9 a Honor 9 Lite je v mobilních technologiích poměrně dlouhá doba, a proto to, co na první pohled zaujme, je bezrámečkový design. Přivést totiž na trh v roce 2018 telefon střední třídy, řekněme nad 5-6 tisíc korun s velkými rámečky, bych hodnotil jako sebevraždu. Honor si toho byl vědom, a proto je 9 Lite v kovovém těle se skleněnými zády vybavena bezrámečkovým FHD+ displejem, o velikosti 5,65“ a poměrem stran 18:9. Velice dobré pozorovací úhly a jeho svítivost 525 nitů zaručují displeji velice dobrou čitelnost nejen v interiéru, ale hlavně na přímém slunečním světle. Nejdříve se podíváme na ovládací prvky. Ty jsou tradiční, z pravé strany kolébka hlasitosti se zapínacím tlačítkem, z vrchní strany není tentokrát nic, dokonce ani druhý mikrofon a na levé straně najdeme hybridní slot na 2 SIM karty, nebo 1 SIM kartu a 1 paměťovou kartu. Zespoda je k vidění konektor pro 3,5mm jack, mikrofon, mono reproduktor a dobíjecí konektor microUSB. Škoda, že USB-C není přítomné a výrobci si je schovávají pro dražší modely. Po zapnutí telefonu se můžeme kochat nádherným displejem, který v horní části doplňuje často žádaná notifikační dioda . Při každém vypnutí a zapnutí se díky nadstavbě od Honoru mění tapeta, kvalitu displeje umí tedy Honor dobře zdůraznit. Čtečka otisků prstů je překvapivě rychlá a na uvedenou cenovou kategorii až nadprůměrná. Po hardwarové stránce telefon pohání procesor z vlastní dílny, Kirin 659, 3GB operační paměti a 32Gb je připraveno pro uživatelská data. Tyto parametry zajišťují telefonu výkon v Antutu Benchmark přes 74 000 bodů, což je na střední třídu velice slušný výkon. Můžete si tak být jisti, že i náročnější hry si na Honoru 9 Lite zahrajete . Sice ne na nejvyšší detaily, ale takový Asphalt 8 běží na střední detaily celkem hratelně. Honor 9 Lite vás dále příjemně překvapí tím, že běží na operačním systému Android 8.0 Oreo. Nově tak můžete třeba použít funkci obraz v obraze, a sledovat třeba video, zatímco si píšete SMSku s babičkou. Pozor jen, že pokud chcete tuto funkci použít s aplikací Youtube, musíte mít Youtube Red. Součástí telefonu je i poměrně velká nadstavba s aplikacemi, které ovšem ne vždy využijete. Ne příliš dobře je ovšem odladěno ovládání menu a přechody mezi jednotlivými okny . Často se mi stávalo, že telefon nezareagoval a musel jsem svůj povel opakovat. Věřím však, že je to jen softwarová záležitost a v další aktualizaci se Honor polepší s opravou. Kromě bezrámečkového designu je moderní dát v letošním roce do telefonu co nejvíce fotoaparátů pro populární funkce rozostření pozadí. Honor 9 Lite disponuje čtyřmi fotoaparáty , z nichž však reálně využijete pouze 1 přední a 1 zadní. Jestli jste zvyklí na širokoúhlé selfie fotky nebo zoomové zadní objektivy, zde na to rovnou zapomeňte. Hlavní zadní fotoaparát disponuje rozlišením 13MPX se světelností f/2.2 a přední je na tom překvapivě trochu lépe, neboť disponuje rozlišením 13MPX a světelností f/2.0. Příjemně překvapen jsem byl z dynamického rozsahu zadního fotoaparátu, kdy při focení v protisvětle nebyla nepříjemně přepálená obloha, nebo naopak bez detailů strom v popředí. Ani noční fotky nevypadají zle, i když na telefony vyšší třídy to nemá. Výrazně nepříjemně však působí poměrně dlouhá doba ostření, která je třeba oproti Galaxy S8 a jejich dual pixelu úplně propastná . V každém případě, v dnešní době, kdy se hardwarové vlastnosti telefonů přibližují daleko více, záleží výrazně na softwaru, který fotoaparát obsluhuje. Ale věřím, že spousta počátečních neduhů fotoaparátu půjde opravit v dalších aktualizacích. Pokud rádi točíte videa, počítejte, že ani stabilizaci obrazu, ani 4K z mobilu nevymáčknete a budete se muset spokojit s FullHD, při 30 snímcích za vteřinu . Co ovšem kromě různých Pro režimů, portrétních režimů, zkrášlujících selfie režimů a nadstandardních režimů potěší, je výborná funkce s naprosto stupidním jménem nazvaným „Ultra snímek “. Nevím, co je na ní ultra, ale funguje tak, že si můžete nastavit, co se stane, pokud při zamčeném mobilu stisknete 2x za sebou snížení hlasitosti. Standardně je to nastaveno na otevření fotoaparátu a pořízení snímku, což považuji za absolutní hloupost, ale naštěstí se dá přenastavit pouze na spuštění fotoaparátu, které je pak opravdu rychlé. Následně zaměříte objekt a fotíte. Baterie v mobilním telefonu má bohužel, stejně jako třeba P9 lite 2017, nebo P10 Lite, kapacitu 3000mAH a s větším displejem logicky přichází i zvýšený nárok na baterii. Počítejte tedy s tím, že na 2 dny provozu se již bohužel asi nedostanete. Výhodou však může být, že si v nastavení displeje, kromě teploty barev, velikosti textu a dalších věcí můžete snížit i rozlišení displeje z FHD+ na HD + a snížit tak jeho energetickou náročnost. Je fajn, že je uživateli dána možnost si vybrat mezi výdrží a krásou. Za jasnou nevýhodu ovšem spatřuji již dříve zmiňovaný microUSB konektor a s ním bohužel absenci rychlého dobíjení. Počítejte, že baterie se v Honoru 9 Lite rozjede z nuly na 100 za zhruba 2,5 hodiny a to je vskutku akcelerace šneka táhnoucího za sebou celý cirkus. Co zmínit závěrem? Honor 9 Lite je vskutku dobrý telefon, který cílí na uživatele především opravdu moderním vzhledem s krásným displejem a slušným výkonem. Dodává se ve 3 barevných provedeních – šedá, modrá a černá a ve své cenové kategorii opravdu zaujme a bezesporu se bude velice dobře prodávat. Nebude to mít však jednoduché. V této cenové kategorii je totiž pořádný přetlak. Stačí zmínit jen vlastní konkurenční modely P10 lite, P Smart, nebo Nubia Z17 mini.Tak či tak, věřím, že Honor 9 lite si své zákazníky bezesporu najde. ...
- Recenze
- 20. únor 2018
Cloudové hraní & Google Stadia
Bohužel si toho i přes výkon nového čipu M1 na mém MacBooku moc nezahraji, protože spousta her zatím není na macOS podporována. Myslím si, že v tom nejsem sám a někdo zde se mnou soucítí. Jak jsem tedy byl dnes schopný celý den hrát nové formule? Nemusí to být čistě Mac uživatelé, kteří si na svých zařízení nemohou zahrát své oblíbené hry. Můžou to být také Windows uživatelé, kteří pouze nemají dostatečný výkon na hraní her. Naštěstí je zde řešení. Řešení tak skvělé, že si teď své oblíbené hry můžeme zahrát kdykoliv a na čemkoliv, ať už u sebe máme jakékoliv zařízení s jakýmkoliv operačním systémem či výkonem. Možná jste už slyšeli o cloudovém hraní. Pokud náhodou ne, vůbec nevadí. Od toho je tady dnešní článek i s recenzí na poskytovatele streamovaného hraní Google Stadia. Zdroj: Google Stadia Cloudové hraní Ze začátku by se tedy určitě hodilo vědět, co vlastně cloudové či streamované hraní znamená. Cloudové hraní funguje podobným způsobem jako ovládání vzdálené plochy, na které byste měli spuštěnou hru. Hry se ukládají a spouštějí na dálku na vyhrazeném hardwaru poskytovatele a streamují se jako video do zařízení hráče prostřednictvím klientského softwaru (napři. zmiňovaný Google Stadia). Vstupy hráče se odesílají zpět na server a promítnou se do hry. Dalo by se říci, že je to stejný princip jako u HBO GO či Netflixu, kde je film nebo seriál pouze sdílen do vašeho zařízení. Proto vůbec nezáleží na výpočetní technice, grafice či paměti. I tu nejnáročnější hru tak můžete hrát i na 10 let starém PC. Jediné, na čem zásadně záleží, je rychlost internetu. Všichni totiž určitě známe ten pocit, když se nám náš oblíbený seriál na Netflixu začne sekat. Google Stadia Hned ze začátku vám sdělím, že jsem službu zkoušel na iPhonu SE, iPadu Pro a MacBooku Pro, bohužel jsem neměl žádnou možnost vyzkoušet si službu na Androidu či Windowsu. Pokud by někdo z vás tuto zkušenost měl, budu moc rád, když mi ji napíšete. Jak jsem již zmínil, rychlost zařízení není vůbec důležitá. Nejdůležitější je internet a u služby Google Stadia operační systém (na zařízeních od Applu služba není tak pohodlná). Platformu srovnávám i s nejbližší a nejznámější konkurencí GeForce NOW. Rovnou při prvním spuštění Stadie je vidět, že Google uplatnil mnohaleté zkušenosti se streamováním a spravováním velkých serverů. Rozhraní i samotné spouštění her je na Stadii perfektně vyřešeno. Zatímco u GeForce NOW před každým hraním vidíte testování sítě, zde nic takového neprobíhá. Jednoduše si vyberete hru, kterou chcete hrát, klepnete na ikonu Play a ihned se spustí. Je navíc jedno, jestli se jedná o jednoduchou hru nebo velkou hru typu Destiny 2 nebo Cyberpunk 2077. Největší výhodou cloudových her obecně je fakt, že se žádná hra nestahuje, neinstaluje. Prostě kliknete a za pár sekund hrajete. Také se nikam nemusíte přihlašovat, stačí vám pouze jeden účet od Googlu, který již má snad každý. Nízká odezva je kritická aneb na rychlosti záleží Jediný problém, který zatím vidím, je odezva při hraní. Ta může být ve většině her velmi zásadní. Řešení je naštěstí jednoduché, stačí rychlejší internet. Často za to může fakt, že jsou dnes cloudové herní servery velmi omezené (například v našich podmínkách má služba Google Stadia nejbližší server ve Frankfurtu), jakmile budou ve většině velkých měst v daných zemích, lze dosáhnout odezvy v rámci jednotek milisekund. To bude použitelné i pro virtuální a rozšířenou realitu, při které vás nebude bolet hlava. Zkoušel jsem hrát hry přes všechna možná připojení. Nejhorší bylo překvapivě připojení LTE. U streamovaných her se totiž řeší latence připojení, kde je LTE velmi pozadu. V případě 5G připojení už bude situace o lepší. Při hraní v rozlišení 720p (HD ready) mi služba spotřebovala až 4,5 GB dat za hodinu, při 1080p (full HD) 12,6 GB a při 4K až 20 GB za hodinu. Na nezatížené Wi-Fi s rychlostí 10 MB/s se hrálo dostatečně. Mimochodem to je podle mě jedna z největších výhod Google Stadia. Konkurence vyžadovala minimální rychlost připojení 15 MB/s. Kvalita obrazu s 10 MB/s nebyla nejvyšší, ale žádná hra se nesekala. U Wi-Fi s rychlostí 20 MB/s nebylo co řešit. Hra byla v opravdu hezké kvalitě a ve většině případů jsem nepoznal, že hru hraji přes internet. Při rychlosti 35 MB/s dostanete video ve 4K HDR. Změnu oproti PC hrám nalezneme v nastavení. Hráči si totiž vůbec nemohou nastavit kvalitu grafiky. Vše nastavuje přímo Google podle výše uvedeného odstavce. Pro dokonalejší chod si lze představit i nějaké hybridní řešení, které bude omezenou část dat a výpočtů zpracovávat lokálně a většinu nejnáročnějších věcí pak v cloudu. Potřebná rychlost internetu ke hraní her | Zdroj: Google Stadia Jaké hry si zahrajete? Každá konkurenční platforma se liší výběrem her. Google Stadia má o poznání menší výběr než například GeForce NOW, ale na druhou stranu disponuje těmi nejnovějšími novinkami na trhu, které konkurenci často chybí. Například Google Stadia podporoval francouzský Ubisoft hned při jejím oznámení, a proto si na Stadii zahrajete třeba Assassin’s Creed Valhalla nebo Immortals Fenyx Rising. Na své si přijdou také fanoušci sportovních her (NBA 2K21, PGA Tour 2K21), akčních adventur (Red Dead Redemption 2, Star Wars Jedi: Fallen Order), mlátiček (Mortal Kombat 11, Samurai Shodown), stříleček (Doom Eternal, Serious Sam 4, Metro Exodus) či také například Cyberpunk 2077. Na jakých zařízení si zahrajete? PC Během hraní na PC jsem klasicky používal klávesnici a myš. Jakmile jsem přešel na gamepad (DualShock z PlayStationu 4), tak se rovnou během hraní změnilo ovládání i ikony. Nebylo přitom potřeba žádného složitého nastavení. Telefon Na telefonu můžete ovládat hry dotykem. Tenhle způsob není zrovna nejpohodlnější, protože většina her na to není stavěná. Po připojení gamepadu však s hraním nebyl sebemenší problém. Co se týče odezvy myši nebo gamepadu, je srovnatelná s GeForce NOW. iPad Na iPadu si samozřejmě taktéž zahrajete, jediný rozdíl oproti telefonu je, že zatím aplikace není přizpůsobená pro iPady a dá se hrát pouze v internetovém prohlížeči. Televize Hraní prostřednictvím Stadie by měla sice podporovat každá novější televize. K ní však budete potřebovat Google Chromecast Ultra a ovladač Stadia. Ostatní gamepady nejsou aktuálně podporovány. Ovladač Stadia se u nás zatím oficiálně neprodává, pořídit ho však můžete prostřednictvím zahraničních internetových obchodů. Oficiální ovladač ke hraní od Google Stadia | Zdroj: Google Stadia Tarify Na rozdíl od většiny konkurenčních služeb však Stadia přichází s jiným obchodním modelem. Nebude vám totiž stačit pouze předplatné Google Stadia, jehož placená verze Stadia Pro momentálně stojí 259 Kč měsíčně, ale jednotlivé tituly si musíte také koupit. Konkurenční xCloud nabízí knihovnu s více než 300 hrami za 239 Kč měsíčně bez nutnosti cokoli dále platit. Kromě předplatného Stadia Pro však Google nabízí také tarif zdarma, ve kterém však výsledný obraz omezí pouze na rozlišení full HD. Stadia Pro pak podporuje rozlišení 4K s 60 fps, HDR a prostorovým zvukem. Výhodou předplatného Stadia Pro je kromě vyšší kvality obrazu i zvuku také knihovna několika desítek her, mezi nimi například Darksiders III, Trine 4 (mohu doporučit jako hru pro celou rodinu), Hitman 1 a mnoho dalších, které si už nemusíte kupovat. GeForce NOW Již před pěti lety se rozběhla betaverze služby GeForce NOW od společnosti NVIDIA, která na rozdíl od Googlu nebudí takový rozruch. Největší výhodou GeForce NOW je, že umožňuje hrát tituly, které máte zakoupené přes služby Steam a Epic Games Store. Sužba od NVIDIA nabízí také členství zdarma, v jehož rámci ale při vyšší vytíženosti služby musíte na hraní čekat ve frontě. Placený tarif vyjde o něco levněji než u Stadie, zaplatíte 139 korun měsíčně. GeForce NOW funguje na PC, Macu či Chromebooku. Služba měla ostrý start v únoru 2020 a ve stejný měsíc ohlásila milion registrovaných hráčů. Již zmíněnou nevýhodou je potřeba rychlejšího internetu. Konkurence Google Stadia — GeForce NOW | Zdroj: NVIDIA GeForce Experience Budoucnost Jak jsem již zmínil, místa na zlepšení herního zážitku je více než dost Jak toho vývojáři mohou docílit? Šéf Ubisoftu si dokonce myslí, že streamovací služby zcela nahradí herní konzole. Může tomu nasvědčovat fakt, že rychlost internetu se globálně zvyšuje. Například v USA je už průměrná rychlost připojení k internetu kolem 20 MB/s a Jižní Korea se pyšní průměrnou rychlostí internetu téměř 29 MB/s. Za deset let by tyto průměrné rychlosti měly být klidně desetinásobné. Pokud bude mít průměrná internetová přípojka rychlost v oblasti stovek MB/s, není problém v reálném čase přenášet streamy ve 4K a 8K. Je jasné, že zpracování 3D grafiky v cloudu bude efektivnější a umožní to i přechod na paušální hraní her. Je snad PlayStation 5 poslední generace herních konzolí? Sdílení GPU Navrhovanou metodou pro zlepšení streamování her je plánování zdrojů adaptivní grafické jednotky (GPU). Většina poskytovatelů cloudových her používá vyhrazené GPU pro každou osobu hrající hru. To vede k lepšímu výkonu, ale může to plýtvat zdroji. S lepšími algoritmy plánování zdrojů grafických jednotek, pokud ji zrovna hra plně nevyužívá, lze výpočetní výkon použít pro více hráčů současně. V minulosti nebyla virtualizace grafických procesorů používána kvůli horšímu výkonu algoritmů. Byly však vyvinuty nové algoritmy, které umožňují využití až 90 % původní energie GPU, i když jsou rozděleny mezi mnoho uživatelů. Předpovídaní Algoritmy by mohly být použity k předpovědi dalších kroků hráče, které by mohly překonat dopad latence v cloudových herních aplikacích. Majd Bakar, vedoucí inženýr společnosti Stadia, předvídal budoucí možnost použití takového konceptu k „snížení latence do té míry, že v podstatě zmizí“, přičemž tento koncept označil jako „negativní latenci“. To by bylo již velmi zajímavé a nemyslím si, že se stále rostoucím výkonem strojů by následné výpočty všech možných voleb hráče byly nereálné. S nasazením cenově dostupných paušálů za streamované hraní také více méně pomalu skončí pirátství, podobně jako se to stalo u hudby a začíná se to projevovat i u filmového (seriálového) průmyslu díky službám, jako je Netflix. Závěr Lze předpokládat, že se největší streamovací herní platformou stane Steam, který už streamování her vyvíjí několik let, a to nejen pro použití v lokální síti, ale i přes internet s využitím vašeho vlastního počítače jako „serveru“. Na závěr bych napsal, že budoucnost tato technologie určitě má. Je zde, ale určitě pár věcí, které je a bude potřeba neustále vylepšovat. Podpora Stadie na zařízení s iOS zatím není nejlepší. Určitě doporučuji vyzkoušet nabízený měsíc zdarma k ověření, zda vám malé nedostatky vadí natolik, že se vám zatím předplatné nevyplatí. Máte nějakou hru vy, kterou byste si chtěli zahrát a nemůžete? Já mohu pro celou rodinu doporučit zmíněný herní titul Trine 4, který dostanete v rámci předplatného Stadia Pro. Na jakém telefonu si zahrajete vy? ...
iOS vs. Android. Jaké výhody přináší iPhone?
Tento spor se vede snad od samotného začátku obou platforem. Samozřejmě jsem používal dříve Android než iPhone. Nakousnuté jablíčko na telefonu pro mě byl znak prestiže, bohatství, úspěchu a sám jsem nevěřil, že si někdy nový iPhone pořídím. Historie Zabrouzdáme-li tedy do historie a zeptáme se na otázku, zda byl dříve iOS nebo Android, dostaneme se k podobně nejasné otázce, jako zda bylo dříve vejce nebo slepice. Zároveň nám historie pomůže pochopit celou filozofii, a tedy zároveň i všechny výhody a nevýhody obou značek. Android se objevil už v roce 2003, avšak tehdy se na něm pracovalo jako na softwaru určeném pro digitální fotoaparáty (už víme, kde je chyba). Z této vize však nakonec sešlo a firma stojící za projektem začala své snahy upínat k vytvoření systému, který měl být konkurencí pro tehdejší Symbian a Microsoft Windows Phone. V roce 2005 pak firmu Android koupil Google, který její snahy dotáhl k prvnímu zdárnému konci – tedy první verzi operačního systému Android pro mobilní zařízení. Ta si svou premiéru odbyla v roce 2008 jako open-source řešení, které mělo právě díky své otevřenosti, a tedy faktické instalovatelnosti na jakoukoliv elektroniku splňující hardwarové požadavky, dobýt svět. Tahle vlastnost Androidu samozřejmě přetrvala doteď a je to jeden z hlavních argumentů proč někteří lidé upřednostňují Android před iOS. To historie iOS je o poznání přímočařejší. Apple jej totiž od prvopočátku vyvíjel s vizí dostat jej na své iPhony. První verze systému iOS, která nesla název iPhone OS, byla vyvinuta na základě počítačového macOS (konkrétně pak s jádrem XNU). Objevila se „již“ v roce 2007 v prvním iPhonu 2G. O rok později pak byl iPhone OS přejmenován na iOS, čehož se drží dodnes. Pokud se ptáte, proč se Apple nevydal stejnou cestou jako Google a nevytvořil open-source systém instalovatelný i na zařízení výrobců třetích stran, odpověď je jednoduchá. Větší otevřenost s sebou přináší nutnost tvorby určitých kompromisů souvisejících s hardwarem. To je v očích Applu cesta k produktům, které nebudou tak kvalitní, jak by být mohly. Je pro něj proto lepší, když (zjednodušeně řečeno) předem ví, pro jaký hardware svůj software vyvíjí. Vývoj všem těmto skutečnostem uzpůsobí tak, aby byl výsledný operační systém ušitý na míru každému zařízení, na které míří. Systém je tak maximálně optimalizovaný. Applu navíc dává jeho postoj celou řadu dalších výhod souvisejících s dodatečnou softwarovou podporou, protože vše může řešit přímo. Rovnou u softwarové podpory zůstanu a řekneme si, že jde o první a jeden z největších důvodů proč zvolit zrovna iPhone. Softwarová podpora delší než dva roky Pro mě absolutně největší benefit všech zařízení Apple. iPhony se totiž mohou pyšnit až pětiletou oficiální podporou pro své produkty. To znamená, že pokud si letos koupíte nový iPhone, tak se můžete těšit na velkou aktualizaci systému každý rok po dobu přibližně pěti let. Což je pro mě jako zastánce iPhonů z druhé ruky opravdu důležité. Rychle dostupné aktualizace systému Se softwarovými aktualizacemi velmi úzce souvisí i jejich distribuce, která je v případě produktů Apple bleskurychlá. U Applu platí, že jakmile je aktualizace na jeho serverech zpřístupněna, je okamžitě k dispozici všem zařízením po celém světě, se kterými je kompatibilní. Jediným „problémem“ jablíčkářů tak je banalita ve formě pomalejšího prvotního stahování kvůli vytížení serverů Applu. Zatímco u novinkových aktualizací by čekání na ně až tak nevadilo, u aktualizací obsahujících bezpečností záplaty je jejich rychlé doručení naprosto klíčové. Je proto naprosto super, že je Apple schopen chyby opravovat prakticky okamžitě po dokončení opravného patche. Ekosystém Provázanost zařízení od Applu je bezkonkurenční a funguje naprosto skvěle. Byl jsem překvapen již provázaností iPadu 2 s iPhonem 5S, což je již opravdu nějaká doba. Apple se na svůj ekosystém opravdu soustředí a upřímně – nebýt ekosystému, tak bych i přemýšlel nad konkurenčními alternativami. U konkurence sice podobných funkcí můžete dosáhnout také, ale většinou se jedná o řešení třetích stran. V případě Applu toto funguje automaticky. Pokud tedy vlastníte produkt například z řady Mac nebo nějaký iPad, tak se můžete těšit na telefonování či odpovídání na SMS pohodlně přes váš počítač nebo tablet. Samozřejmá je i automatická synchronizace kontaktů, kalendáře, fotek či e-mailů. Vše funguje hladce a automatizovaně. Služby iMessage a FaceTime Byť se to již málem nezdá, komunikace je jednou z nejdůležitějších funkcí mobilních telefonů. U Androidu se spoléhá stále buď na SMS a telefon, nebo na aplikace třetích stran typu WhatsApp, Messenger a podobně. Apple si pro své uživatele vytvořil vlastní řešení – iMessage integrovanou do aplikace Zprávy a pro audio a video hovory FaceTime. Obě služby fungují jen mezi zařízeními Apple. Nově se teď mohou k hovorům přes FaceTime připojit i zařízení, která nejsou od Applu. FaceTime a iMessage nabízí kromě velmi silného zabezpečení i vysokou spolehlivost, přívětivost a širokou využitelnost. Již jsem to zmiňoval v minulé sérii, kde jsem psal o tricích a tipech. V případě iMessage si totiž lze posílat třeba fotky, videa či jiné soubory, ale třeba i přes ni hrát hry. Co se pak týče FaceTime, jsou hovory přes něj z hlediska zvuku i videa vysoce kvalitní. A to jak v případě, že voláte ve dvou, tak i ve skupině. Svou komunikaci můžete navíc oživit pomocí nejrůznějších animovaných vychytávek přímo od Applu ve formě Memoji či Animoji, potažmo celou řadou samolepek. Ve zkratce se tedy jedná o vynikající komunikační řešení, jehož alternativa pro Android zatím chybí. Minimum nebezpečných aplikací v App Store Dalším nesporným kladem systému iOS je bezpečnost jeho obchodu s aplikacemi App Store. Ten si Apple striktně střeží skrze celou řadu bezpečnostních a ověřovacích mechanismů mířených na vývojáře aplikací, které mají za cíl jediné – odhalit potenciální nebezpečí. Ať už se bavíme o podvodných aplikacích, vyloženě nekvalitních či nefunkčních kouscích, aplikacích ohrožujících bezpečnost uživatelů nebo různých formách virů, nic takového zpravidla do App Store přes jeho striktní síto neproklouzne. Jediná „nevýhoda“ je tedy pro malé vývojáře, kteří by chtěli se svou aplikací na App Storu prorazit, zatímco Apple je do svého obchodu ani nepustí. Ano, čas od času Applu přeci jen nějaká nebezpečná aplikace propadne, ale její život v App Store je zpravidla jepičí. Apple je ihned po zpětném prověření maže. Při stahování aplikací z App Storu tedy není třeba mít obavy o bezpečnost. Takřka nulové riziko zavirování Se striktními pravidly App Store úzce souvisí i takřka nulové riziko chytit na iOS virus. To se také odráží od jejich uzavřené filozofie oproti Androidu. Virus na iOS totiž z aplikace získat nelze, jak díky zabezpečení App Store, tak i díky následnému sandboxovému fungování aplikací v iOS. Sandbox lze zjednodušeně řečeno popsat jako místnost oddělenou od všech okolních aplikací a zákoutí systému, ve které aplikace po spuštění běží. Jinak řečeno, je to také důvod, proč na Androidu nikdy nemáte dost místa. Uživatel se nemusí bát toho, že by aplikace začala po svém startu „prolézat“ nekontrolovaně telefon, jelikož to díky „sandboxu“ není možné. Ptáte-li se pak na to, zda není možné virus chytit přes prohlížeč Safari, odpověď je stejná – prakticky nikoliv. I Safari je extrémně zabezpečeno a navíc sandboxové, obavy tedy nejsou na místě. Díky tomu nemusíte na iOS instalovat žádné antivirové aplikace, protože jsou na něm prakticky k ničemu. Minimální zpomalování telefonu v čase Zatímco mnoho majitelů telefonů s Androidem naráží postupem času na čím dál více „zasekaný“ telefon, u iOS se toho bát nemusíte. Zpomalování systému v souvislosti se stárnutím iPhonu je takřka nezaznamenatelné, a to i v případě, že je telefon zaplněn daty. Rozhodně se tedy nemusíte bát toho, že se vám začne iOS v iPhone po pár letech aktivního používání sekat a budete jej kvůli tomu muset vyměnit. Nutno přitom podotknout, že proti sekání bojuje i samotný Apple řadou softwarových i hardwarových funkcí. Jedná se například o správu energie iPhonu. Ta může telefon v případě blížícího se selhání baterie mírně zpomalit s tím, že uživatele upozorní na nutnost její výměny. Jakmile je baterie vyměněna, telefon začne fungovat jako předtím. Extrémní důraz na bezpečnost uživatelských dat Jako poslední důvod zde mám jeden v poslední době nejdiskutovanější. Jestli je něčím Apple dlouhodobě proslulý, je to důraz na ochranu osobních dat uživatelů. Ty chrání nekonečným množstvím nejrůznějších mechanismů. Navíc je neustále vylepšuje a úroveň ochrany uživatelských dat proto posouvá na čím dál vyšší úroveň. Ne, že by si Android na ochraně uživatelských dat nezakládal, ale na Apple v tomto směru zkrátka nemá. Ať už se bavíme o šifrování téměř všeho nebo snaze eliminovat veškeré sledování uživatelů na internetu a v aplikacích. Ne nadarmo jsou ostatně produkty Apple označovány za ty nejbezpečnější z hlediska hardwaru i softwaru. ...
Recenze Xiaomi Amazfit GTS
I když se vyhýbám tradičním válkám, kdo od koho co okopíroval, nemohl jsem tentokrát začít jinak, protože nové Xiaomi Amazfit GTS vypadají, jakoby z oka vypadly hodinkám od Applu. Od těch se ale samozřejmě podstatně liší. I když zpracování je na velmi vysoké úrovni, přece jen pár rozdílů zde najdeme. Zatímco u Apple Watch je otočná korunka, druhé tlačítko a pásek je zapuštěný do těla hodinek, u Amazfit GTS není korunka otočná a pásek je v uchycení podobném jako u klasických hodinek. Samozřejmou výhodou je to, že využít můžete jakýkoliv 22mm náhradní pásek z klasického hodinářství. Podstatným rozdílem je samozřejmě i celý vnitřek, včetně softwaru, ale hlavně celá kategorie hodinek. Zatímco Apple Watch jsou plnohodnotnou prodlouženou rukou vašeho telefonu, Amazfit GTS spadají spíš do kategorie odlehčených chytrých hodinek, sporttesterů a designových doplňků. Hodinky dostanete v krabičce spolu s návodem k obsluze, nabíjecí kolébkou spolu s magnety a silikonovým řemínkem. Amazfit GTS mají hranatý displej, který mi osobně sedí, protože se přece jen do něj vejde více informací., než do kruhového. Displej má velikost 1,65 palců, je krytý Gorilla Glass 3 a jedná se o AMOLED. Příjemně vás překvapí syté barvy a hlavně dostatečný jas, který zajistí výbornou čitelnost na sluníčku. Ač by se to váhou nezdálo, je tělo hodinek kovové s polymerovými zády v kterých je zabudovaný senzor srdečního tepu. Softwarová podpora je samozřejmě na hony vzdálená od Applu, ale je důležité podotknout, že tyto hodinky stojí pomalu dvakrát méně a samozřejmě menší softwarová podpora může přinést i svá pozitiva. Tím největším je výdrž na jedno nabití. Ač výrobce udává až 46 dní, je potřeba počítat s tím, že to je ideální stav. U GTS se při běžném sportování 3-4 týdně, zapnutém monitoringu srdečního tepu každých 10 minut, se dostanete zhruba ke dvanácti dnům, což je skvělé. Navíc GTS umí i monitoring spánku. Něco, o čem se uživatelům hodinek od Applu může doposud jen zdát – tedy, pokud nevyužijí nějakou aplikaci třetí strany. A vzhledem k tomu, že Apple Watch jsou jednodenní hodinky, uživatelé je stejně nejspíš přes noc nabíjí. U Amazfitů ovšem nenajdete monitoring spánku v hodinkách, jak byste očekávali, ale pouze v Amazfit aplikaci, přes kterou provádíte úvodní párování, synchronizaci s aplikací zdraví, stahujete ciferníky a celkově upravujete nastavení hodinek. Na celkovou výdrž má ovšem největší podíl funkce Always, která s baterií dokáže dost slušně zamávat. A to tak moc, že za jeden den dokáže ukousnout zhruba 40% baterie. Jistě tedy chápete, že v rámci celkové výdrže dokážete tuto funkci asi jednoduše oželet a je to asi i důvod, proč je standardně tato funkce vypnutá. V současnou chvíli nenajdeme na trhu moc hodinek s Wear OS, dokonce ani Huawei Watch GT2 a tím pádem je podpora aplikací třetích stran opravdu mizivá, respektive vlastně žádná. Nepočítejte tedy s Google Pay, extra podporou fitness aplikací, instalací ciferníků jiných, než dovolí aplikace Amazfit a tak dále. Vlastně jedinou synchronizaci, kterou hodinky podporují, je export dat do nativní aplikace Androidu nebo Applu zdraví a nebo do Stravy. Ciferníky sice nenainstalujete žádné externí, ale aplikace Amazfit jich nabízí poměrně dost a poměrně propracované, některé opět po vzoru Applu, takže tady si asi vybere každý. Celkově se hodinky ovládají velmi dobře, prostředí je velmi intuitivní a po pár chvilkách si zvyknete na kompletní ovládání. Škoda jen, že je zatím pouze v anglickém jazyce, což se samozřejmě projeví i notifikacích, kdy místo háčků a čárek se zobrazují divné znaky a smajlíci nefungují vůbec. U notifikací se jedná opravdu pouze o notifikace, takže fotky si zde neprohlídnete, na zprávu neodpovíte a volat přes hodinky také nemůžete. Notifikace můžete příjímat samozřejmě ze všech aplikací, některé jsou podporované na pevno včetně své ikony a ostatní jsou potom sdružené pod názvem Other. Je tedy potřeba počítat s tím, že ostatní aplikace už můžete všechny jen zapnout nebo jen vypnout. Z fitness aktivit můžete monitorovat 12 aktivit od běhu, přes procházku, kolo, posilovnu, lyžování a nebo třeba plavání ať už vevnitř nebo venku. Hodinky jsou totiž vybaveny voděodolností do 5ATM. Venkovní aktivity můžete ještě vyšperkovat o záznam prošlé trasy, která funguje nad Google Mapami pouze v aplikaci Amazfit. Pokud nebudete zrovna cvičit, využít můžete zmiňovaný monitoring spánku, který hlídá, jak jste každou noc spali, porovnává s ostatními lidmi podobného věku a ukazuje vám skóre spánku z 0 do 100. Závěr Xiaomi Amazfit GTS jsou velmi dobré hodinky, pokud přesně víte, co od nich čekat a co zas ne. Jestli hledáte hodinky, které budou monitorovat vaše fitness aktivity, spánek, zobrazí čas, ukážou notifikace z nejčastěji používaných aplikací a vydrží skoro 14 dní, rozhodně do nich běžte, protože budete opravdu spokojeni. Pravda, hardware je trochu slabší, přece jen občas se nějakému cuknutí při přechodu nevyhnete, ale na druhou stranu, pořád se tu bavíme o hodinkách za 3.990,-, které můžete navíc dostat až v 6 barevných provedeních a jako vždycky samozřejmě u nás na Hurámobil.cz. Pokud byste přece jen pošilhávali po těch s kruhovým ciferníkem, mrkněte na nedávno recenzované Amazfit GTR. Jsou za stejné peníze, k dispozici ve 2 velikostech a dokonce i v barvách pro holky. ...
Apple iPhone 17 8GB / 512GB Mist Blue
Infinix Hot 50 5G 4GB / 128GB Dual SIM Vibrant Blue
vivo Y19s 6GB / 128GB Dual SIM Pearl Silver
vivo Y19s 8GB / 256GB Dual SIM Pearl Silver
