Design Vzhledově a po konstrukční stránce nepřináší Nova 3 nic nového pod sluncem, ale eleganci jí nikdo nezapře. Dalo by se říct, že jde v podstatě o takový Honor 10 Plus, a to nejen po stránce vzhledu, ale o tom až později. Díky zaoblenému sklu na zádech padne tenhle kousek krásně do dlaně, fotoaparát vystupuje z těla jen mírně a čtečka otisků prstů na zádech je pěkně rychlá a snadno na ní dosáhnete. Vespod nechybí 3,5mm jack či jediný reproduktor, který je dost hlasitý a ani kvalitou nezklame. Voděodolnost si sem cestu ale bohužel nenašla. Displej Mezi překvapivě tenkými rámečky najdeme vepředu velký 6,3” displej, který se vlastnostmi zas tak moc neliší od ostatních Full HD+ IPS panelů v jiných zařízeních Huawei či Honor. Nicméně čitelnost na slunci je naprosto v pořádku, barvy jsou hezky živé, kontrast vyleženě špatný také není a prostornější výřez si můžete v nastavení schovat. Důvodem, proč je tak velký, je poté přítomnost hned dvou selfie kamer. Nezapomeňte se mrknout také na náš YouTube kanál! Fotoaparát Netradičně navážu tentokrát na poslední kapitolu předními kamerkami. Ta hlavní má 24 Mpx a jedná se o kamerku třeba z Huawei P20. Vykouzlí vám pěkné snímky a můžete jí využít i k rychlému odemykání obličejem, zatímco druhá má jen 2 Mpx, takže poslouží jen pro portrétní režim. A když už jsem tedy u těch foťáků, tak pojďme i na ten hlavní. Primární senzor má 16 Mpx a světelnost f/1.8, kterou sdílí i sekundární monochromatický 24Mpx snímač. Jejich spojení dostanete opravdu pěkné fotky a vede si nachlup stejně jako Honor 10, čemuž se nelze divit, když mají stejnou soustavu fotoaparátů. I tu umělou inteligenci tu najdeme, která pořád většinou lehce přesaturuje barvy, ale na sociálních sítích jsou takové fotky populární. Za špatného světle se už projevuje absence optické stabilizace a snímky jsou často lehce rozmazané a šum vytahuje drápky. Pořád jsou ale většinou použitelné. Hardware a software V těle Novy 3 dále tepe Kirin 970, což je stále ten nejvýkonnější procesor, jaký může tento výrobce nabídnout a v AnTuTu získává skóre nad 200 000 bodů. Zahrajete si tedy i ty nejnáročnější hry, ale na zařízení se Snapdragonem 845 už výkonově telefon ztrácí. Potěší ovšem že 4 GB RAM zde doplňuje hned 128 GB interní úložiště, a ještě můžete přes hybridní slot přidat microSD kartu. Navíc i baterie má 3750 mAh, takže jsem s ní dokázal fungovat i dva dny a dobíjení přes USB-C je relativně svižné. Systémem je poté Android 8.1 Oreo pod rouškou nadstavby EMUI. Tu už určitě dobře znáte ze všech zařízení Huawei a ani zde se stále nic moc nezměnilo. Závěr Jestli vám přišla tahle recenze nějaká krátká, tak máte pravdu. Ono totiž vlastně není, co jiného o Nově 3 říct. Jak jsem říkal v úvodu, je to prostě Honor 10 s větším displejem, baterkou i uložištěm a jako bonus má výrazně tenčí rámečky. I cena 10 990 Kč odpovídá 64GB Honoru 10 a můžete si Novu koupit i ve stejně bláznivě fialové variantě. A pokud mám být zcela upřímný, tak byť Honor je pořád super a hodí se pro lidi s menší rukou, nebo pokud vyžadujete čtečku otisků vepředu, tak já bych teď preferoval spíše Novu 3. Dostanete totiž za svoje peníze ještě o trochu víc a mínusy tu nejsou vlastně žádné. ...
Design Zcela očividnou podobnost s iPhonem X vem čert, Mi 8 je opravdu pohledný kousek odolného skla Gorilla Glass 5 a kovu. Díky jemně zakulaceným zádům padne skvěle do ruky a ani velikost mě nijak zvlášť netrápila. Na bleskově rychlou čtečku otisků prstu na zádech snadno dosáhnete a foťák zas tak moc z těla nevystupuje. Ano, vespod chybí 3,5mm jack a stále tu není voděodolnost, ale alespoň ten spodní repráček není vůbec špatný. Na to, že je tu jen jeden, tak je vlastně nadprůměrně hlasitý i kvalitní. Možná jen zklamu ty z vás, kteří si u Xiaomi zvykli na ovládání ostatní domácí elektroniky. Infraport tu není. Displej Po první pár minutách se mi tohle Xiaomi zalíbilo, ale pak jsem ho začal pár dní používat. Vepředu se můžeme kochat 6,21” Full HD+ AMOLED displejem, který vypadá moc pěkně a ani na slunci nebyly potíže s čitelností. Notifikační dioda by mohla být sice barevná a Always On funkce je tu celkem k ničemu, jelikož nemůžete měnit vzhled hodin a neukazují se mi notifikace z Viberu, WhatsAppu, E-mailu či Telegramu, ale jen SMSky a zprávy z Facebooku, ale ani to mi nijak zvlášť nevadí. Kdepak, mě tu irituje ten nejširší výřez, kterým jsem zatím u Androidu viděl. Nevadí mi přitom jak je velký, ale to, že kvůli němu tu prakticky neexistuje notifikační lišta. Můžete vidět jen hodiny, sílu signálu a baterku - jako u iPhonu. Chcete vidět notifikační ikony appek? Máte smůlu. Chcete vidět hned v liště, jestli máte zapnuté Bluetooth? Máte smůlu. Abyste něco viděli, nesmíte vždy zapomenout stáhnout lištu a upřímně jsem si ani za pár dní používání nezvykl, a tak jsem častokrát neodepisoval na důležité zprávy. Na druhou stranu uživatelé iPhonu budou na takové řešení už zvyklí, jelikož iOS to má úplně stejně. Možná by se to mohlo změnit s příchodem MIUI 10, ale zatím co jsem si četl, tak uživatelé Mi 8 s beta verzí MIUI 10 potvrzují, že notifikace pořád vidět nejdou. A mimochodem je tohle taky ten nejošklivější notch, co jsem kdy viděl. Aplikace si s ním totiž nedovedou poradit. Je zvykem, že oblast kolem výřezu vpravo a vlevo je většinou v aplikacích zbarvená podobnou barvou, v jaké je zbarvena samotná aplikace. Tady ovšem tu barvu vidíte i pod výřezem, a nejen vedle něj. Horní lišta je prostě širší než výřez a nevypadá to v řadě aplikací vůbec hezky. To by mohl napravit příchod Androidu 9 a tlačení Googlu na vývojáře, aby lépe s výřezem pracovali, ale kdo ví, kdy se toho dočkáme. Proč je tu tedy vlastně ten výřez tak velký? On má v sobě totiž infračervené senzory a kamerku navíc, aby fungovalo odemykání obličejem mnohem lépe i večer v absolutní tmě. Pravdou je, že to funguje opravdu skvěle a odemykání je i večer dost rychlé. Notifikace bych sice za infrakamerku nevyměnil, jelikož stejně dobře odemyká v noci i OnePlus nasvícením vašeho obličeje, ale co. Škoda, že tu není rovnou úplný 3D sken obličeje jako u iPhonu. Ten získala pouze speciální verze Mi 8 Explorer Edition, která má třeba i čtečku otisků přímo v displeji. Nezapomeňte se mrknout také na náš YouTube kanál! Hardware a software Pryč ale od výřezu, pojďme se pobavit zase nad přednostmi. Výkon Snapdragonu 845 a 6 GB RAM je brutální a zahrajete si jakoukoli hru na maximální detaily. Mně se povedlo v AnTuTu vyhnat Mi 8 až na 260 000 bodů a musím uznat, že i nadstavba MIUI tu běží jako po másle, byť animace přechodu na domovskou obrazovku pomocí gest se pořád zadrhává. Tak je tomu ale u všech Xiaomi. Všechno je jinak plynulé a velice rychlé. Sice je škoda, že tu není ještě MIUI 10, ale snad brzy přijde. Jo, a pořád si myslím, že MIUI má to nejlepší ovládání gesty na trhu. Jen se nezapomeňte promyslet lépe paměťovou variantu. Ta moje má 64 GB, ale microSD slot tu nenajdete. Dual SIM ale problém není. Fotoaparát Výkon mě zkrátka nezklamal a duální foťák až překvapil. Oba snímače mají 12Mpx. Ten hlavní ještě přidává dobrou světelnost f/1.8, velké pixely a čtyřosou optickou stabilizaci. Druhý je teleobjektiv s dvojnásobným optickým zoomem a malými pixely. Oba ovšem za dobrého světla podávají výborné výkony. Měl jsem možnost přímého porovnání s Galaxy Note 9, který jsme před pár dny recenzoval, a občas se mi dokonce líbili za dne fotky z Xiaomi víc. Večer a za špatného světla sice už na Note či Huawei P20 Pro ztrácí, ale pořád to není vůbec špatné. Vždyť i ten teleobjektiv umí udělat pěkné snímky. Foťák se tu prostě povedl a byť večerní snímky nejsou tak dobré jako jinde, dostat takhle dobrý foťák za polovinu ceny, je přeci fajn, nemyslíte? Ani 5Mpx přední kamerka není úplně špatná a video ve 4K z hlavního foťáku vypadá slušně, přičemž i ten zvuk je konečně lepší. Sláva. Baterie Na závěr nesmím zapomenout alespoň rychle zmínit 3400mAh baterii. To je stejná velikost jako u Mi MIX 2S, a i výdrž je vesměs stejná. Telefon zvládl fungovat vždy tak den a půl na jedno nabití, ale dýl už to prostě nešlo. Spolehnout se můžete na rychlé nabíjení skrz USB-C, avšak pokud byste chtěli bezdrátové nabíjení, musíte si koupit již zmiňovaný Mi MIX 2S. Závěr Upřímně jsem si zezačátku myslel, že Xiaomi Mi 8 budu moct bez přemýšlení každému doporučit. Pěkný AMOLED displej, brutální výkon, velice svižné prostředí, pohledný design, překvapivě povedený fotoaparát a pokud hodně cestujete, oceníte i speciální duální GPSku, která je ultra přesná. Ten výřez a nemožnost vidět notifikace kvůli jeho velikosti by ale mě osobně prostě štvaly a nevím, jestli bych se přes to jako letitý uživatel Androidu dokázal přenést. Pokud vám ale taková blbost nevadí, tak bych vám fešné Mi 8 s klidem doporučil, protože i přesto to všechno se i mě za 13 990 korun opravdu moc líbí. ...
Design Vizuálně na vás telefon asi moc nezapůsobí. Nemluvě o faktu, že byste na první kontakt a pohled přitom mohli tvrdit, že je vyroben z kovu jako loňské generace řady J, ale bohužel je tentokrát celý jen plastový. První zklamání. Abych byl ale fér, tak musím uznat, že je konstrukce bytelná a příjemně matná. Telefon se také pohodlně drží a je i přes větší displej vcelku kompaktní. Tlačítka na bocích vydávají příjemné kliknutí a na pravém boku nad zapínacím tlačítkem je netradičně umístěn reproduktor. Kvalitou je zcela průměrný, ale hraje celkem nahlas, a navíc osobně je mi toto umístění sympatické víc než vespod telefonu. Jo, a mimochodem tu najdete hned tři sloty pro karty, takže se nemusíte rozhodovat, jestli chcete dvě SIM karty, nebo paměťovku. Tady můžete mít vše najednou. Což už ovšem mít nemůžete je gyroskop nebo kompas, což je základní výbava, které tu nepochopitelně chybí. Gyroskop vám bude v některých hrách a aplikacích citelně chybět a například v Google Mapách neuvidíte kvůli absenci kompasu šipečku směru, kam se zrovna díváte. Alespoň, že to NFC tu naštěstí je. Zmínit musím krátce také čtečku otisků prstů na zádech, která je hezky spolehlivá, ale slovo rychlost zaslechla jen zdaleka. Displej Dost možná nejlepším prodejním argumentem Galaxy J6 bude 4,6” sAMOLED displej. Ten má relativně tenké rámečky, ale o ty tu nejde. Jde o to, že AMOLED technologii v levnějších telefonech stále moc často nenajdete. Navíc lze jas tohoto panelu vyhnat skutečně vysoko a neměl jsem tedy ani výrazné problémy s čitelností na přímém letním slunci. Háček je však v jeho HD+ rozlišení, což je i za nyní sníženou cenu stále málo. V dnešní době už má prakticky každý telefon střední třídy Full HD. Dále tu chybí funkce Always On či notifikační dioda, což nevidím moc rád, ale fakt, že chybí také senzor okolního světla vážně nechápu. Automatické přizpůsobování jasu mají v roce 2018 i ty nejlevnější telefony od neznámých čínských výrobců, ale Samsungu chybí? To snad ne. Hardware a software Ani po stránce hardwaru není tenhle kousek nic výjimečného. Ve skutečnosti by se dal telefon popsat v některých oblastech i jako lehce podprůměrný. Procesor Exynos 7870 používá Samsung ve svých zařízeních už více jak dva roky a jde to znát. V AnTuTu se pohybujeme kolem 63 000 bodů a celkově není telefon během používání žádný rychlík. Prostředí Androidu 8.0 Oreo s vlastní nadstavbou je pravda plynulé, ale spouštění aplikací a celkové reakce jsou občas trochu pomalejší. Co se nadstavby týče, tak na vás nečeká nic nového. Vypadá stejně jako třeba u Galaxy S9, jen přicházíte o pár funkcí, jako je již zmiňované Always On. Pro ukládání vašich aplikací poslouží poté 32GB úložiště a RAM má 3 GB. Fotoaparát Hlavní foťák se stal pro mě bohužel zklamáním. Senzor má 13 Mpx a na danou třídu slušnou světelností f/1.9, ale svými výkony mě bohužel neoslnil. Za dobrých podmínek budou fotky slušné, ale byť jen trochu horší světlo zlikviduje detaily, a především je velice těžké vyfotit ostrou fotku. Nemluvě o faktu, že občas foťák opravdu až nesmyslně silně přepaluje. Upřímně je foťák při nejlepším průměrný i za novou nižší cenu, možná spíše podprůměrný. Stejně tak přední 8 Mpx není žádný zázrak, ale obstojí lépe než hlavní snímač a má rovněž vlastní LED blesk, u nějž si můžete nastavovat i intenzitu jasu. Zklamu ovšem ty z vás, kteří chtějí natáčet co nejkvalitnější video. Hlavní foťák tu zvládne jen Full HD záznam při 30 FPS stejně jako ten přední a nevypadá nejlépe. Baterie Od baterie s kapacitou 3000 mAh nelze očekávat zázraky, ale AMOLED displej se slabším, ale šetrnějším hardwarem si dokáže obstojně poradit. Telefon vydržel běžně zhruba den a půl používání, ale ty dva dny už byste asi dávali s větší obtíží. Kdyby tu bylo alespoň to rychlé nabíjení, ale musíme se spokojit jen se starším microUSB, které doplní nádrž na maximum za 2 hodiny a kousek. Závěr Když teď tak přemýšlím, tak si vlastně ani nejsem jistý, pro koho je Samsung Galaxy J6 určen. Obzvláště za původní cenu šlo o nesmyslnou koupit. Za současných 5 990 Kč už to taková katastrofa není, ale pořád v nespočtu oblastí za konkurencí zaostává. Výkon není nejvyšší, foťák je spíše podprůměrný a displej má jen HD+ rozlišení. Nemluvě o tom, že chybí základy jako notifikační dioda, gyroskop či dokonce senzor okolního světla. Takže nakonec je tenhle plastový korejec asi zatím skutečně jen pro fanoušky Samsungu, kteří prostě chtějí AMOLED za co nejnižší cenu. Pokud nevyžadujete Samsung a nevadí vám IPS displeje určitě se podívejte po jiném telefonu, a i ti fanoušci by upřímně měli počkat až cena ještě o těch tisíc korun klesne. ...
Design Od loňského roku se toho po stránce vzhledu moc nezměnilo. Telefon vypadá v podstatě stejně, jen ten duální foťák na zádech vypadá jinak a rychlá čtečka otisků prstů je nyní pod ním, takže na ní konečně lépe dosáhnete. Odolné a po bocích zaoblené Gorilla Glass 5 najdeme opět vepředu i vzadu, přičemž mezi ním máme hliníkový rám, což nám dává dohromady vcelku těžké zařízení. Na bocích nesmějí chybět tradiční tlačítka včetně toho speciálního pro hlasového asistenta Bixbyho. To ale nemůžete pořád nijak přeprogramovat, takže pokud vám Bixby není sympatický, můžete ho jen vypnout. Radost udělá ale stále přítomný 3,5mm jack, kterého se Samsung prostě nevzdává. Výbavu doplňují potom kvalitní stereo repráky, voděodolnost, a především stylus S Pen. Tem má nově Bluetooth a díky tomu ho můžete využít jako dálkový ovladač. Tato funkce jde přitom ruku v ruce s novou možností nastavit si kliknutí, dvojkliknutí a podržení tlačítka stylusu, na co chcete. Stačí vytáhnout stylus a ve Spotify třeba jedním kliknutím pozastavíte přehrávání a dvojitým kliknutím přejdete na další skladbu. Ve fotoaplikaci zase kliknutí udělá fotku a dvojklik přepíná mezi zadním a předním foťákem. Podržení tlačítka pak může otevřít jakoukoli aplikaci. Zkrátka lze nyní S Pen ještě více využívat, a navíc dal Samsung vývojářům aplikací tuto funkci volně k dispozici, takže se můžeme dočkat zajímavějších implementací stylusu. A pokud vás zajímá, jak se S Pen nabíjí, tak jej stačí pouze vrátit do těla telefonu. Tím získáte už za pouhých 40 sekund celou půl hodinu používání, přičemž můžete se stylusem normálně fungovat i po vybití. Jen je samozřejmě nebudete moci používat bez Bluetooth na větší dálku jako ovladač a výše zmiňované funkce nebudou k dispozici. Nezapomeňte se mrknout také na náš YouTube kanál! Displej Na přední straně se opět zvětšovalo, což má už řada Note ve zvyku. Tentokrát tu máme 6,4” sAMOLED displej s jemným Quad HD+ rozlišením. Rámečky jsou hezky tenké (brada dokonce tenčí než posledně) a boky displeje zaoblené. Zkrátka a jednoduše je to zase dost možná ten nejlepší displej, který můžete v telefonu mít. Barvy, kontrast, vysoký jas, nic tu nechybí. Notifikační dioda je naštěstí dost jasná a Always On funkce vám dodá všechny nejdůležitější informace. Nemluvě o faktu, že si můžete Always On vizuálně upravovat stovkami způsobů. Hardware a software Na displej si prostě nelze stěžovat, a to sama platí i o rychlosti. Note 9 je nacpaný maximálním výkonem v podobě procesoru Exynos 9810 a 6 GB RAM. To je stejný hardware jako u Galaxy S9+, takže už můžete vědět, jakých výkonů dosahuje Note. Kupříkladu v AnTuTu se zvládne telefon dostat až na 270 000 bodů a zahrát si můžete plynule i ty nejnáročnější hry na maximální detaily, jako je třeba Fortnite, který si odbyl na Androidu s Notem premiéru. Pro ukládání vašich fotek a aplikací poslouží bohatých 128 GB paměti a k tomu lze přidat i microSD kartu. Pokud byste si tedy koupili dražší 512GB verzi Notu 9 s 8 GB RAM a přidali mu ještě 512GB microSD kartu, můžete mít dokonce 1TB telefon! Zvláštní, že jsme nyní v době, kdy může mít telefon na papíře mnohem lepší specifikace než řada notebooků, ale je to tak. Prostředí tu má samozřejmě na starosti vlastní nadstavba zahalující Android 8.1 Oreo. Jak jste mohli čekat běhá všechno rychle a plynule, přičemž nadstavbu od Samsungu není už dávno tak masivní a ošklivá jako dříve. Fotoaparát Nejen procesor, ale taky hlavní duální foťák má Note vypůjčený od Galaxy S9+. V hlavní roli je tedy dvojice 12Mpx senzorů. Jeden má proměnlivou clonu z f/2.4 až na f/1.5, zatímco druhý je teleobjektiv s dvojnásobným optickým zoomem. Oba jsou přitom opticky stabilizované a výsledné fotky vypadají skvělé, ale co taky jiného čekat. Parádně fotila už S9ka+. Za dne i v horším světle si telefon vždy poradí, a navíc i video vypadá parádně. 4K s výbornous stabilizací nelze než vychvalovat a můžete zvolit i 4K v 60 FPS, ale tam už ta skvělá stabilizace bohužel chybí. Vždycky ale můžete zamachrovat s ultra zpomalenými HD záběry v 960 FPS. Jediným vylepšením oproti Galaxy S9+ je přidání softwarových režimů. Je tu nyní rozpoznávání scén pomocí umělé inteligence ve stylu Huawei, Xiaomi a ASUSu, které funguje stejně dobře. Fotky jsou sice více saturované, než by bylo vhodné, ale tak už tomu bývá. Druhou softwarovou novinkou je funkce, které vás upozorní, když máte zašpiněnou čočku, scéna je moc přesvětlená, nebo že člověk, kterého fotíte, má zavřené oči. Note 9 má nepochybně pořád jeden z nejlepších fotoaparátů na trhu. Tečka. Mimochodem ani přední 8Mpx kamerka a auto-focusem nikdy nezklame, přičemž jí lze můžete nově využít pro kombinované odemykání. Za dobrého světla odemknete telefon rychle jen rozpoznáním obličejem, za horšího světla přijde na pomoc zase rozpoznání duhovky a případně lze využít pro zabezpečení některých aplikací kombinací obojího zároveň, aby se vám nedostal nikdo třeba do elektronické peněženky. Baterie Kde už však došlo k razantnímu vylepšení oproti minulé generaci je baterie. Ta tento rok konečně dorovnává Huawei a má 4000 mAh. Za celou dobu testování jsme se díky tomu nesetkal s potřebou připojit telefon během dne do nabíječky. Reklamní slogan Samsungu je skutečně pravdivý a ať už jsem dělal s telefonem cokoli, vydržel mi vždy celý den od rána do noci na jedno nabití. Pokud se budete ale trochu krotit nevyloučil bych ani ty pověstné dva dny. Chválit jsem si mohl také rychlé nabíjení skrz USB-C a přítomnost svižného bezdrátového nabíjení je potom třešničkou na dortu. Závěr Galaxy Note 9 je zase pecka, o tom není pochyb. Jako vždy se zařazuje po bok těch nejlepších telefonů roku, takže si za něj také pořádně zaplatíte. Vzhledově se od minulé generace sice moc nezměnil, ale výbavou je prakticky po všech směrech ještě lepší. Podobnost s Galaxy S9+ mu však může letos poměrně výrazně uškodit. Note se liší vlastně pouze o něco větší baterkou, hranatějším designem, a především přítomností S Penu. Právě díky němu nemá Note 9 stále přímou konkurenci, ale každý jej využít nemusí. To ovšem nic nemění na tom, že je tenhle korejský spisovatel nadupaným a nádherným telefonem, na kterém se hledají jen těžko chyby. Pokud vám není cizí dát za telefon 26 tiscí korun, tak vám jej směle doporučím. Sám bych Note bez přemýšlení v kapse nosil. ...
Design Vzhledově mi připadá Honor Play jako kombinace dvou předchozích modelů výrobce. Předek vypadl z oka Honoru 10 a kovová záda jsou zase ve stylu Honoru View 10. Telefon působí v ruce prostě skvěle a ani ošklivě nevypadá. Foťák nevystupuje ze zad moc výrazně, ale pořád se bude na stole trochu kývat a brada pod displejem jen tu tenčí než u Honoru 10, jelikož v ní nemusí být čtečka otisků prstů, byť výřez displeje je tu zase trochu širší. Abych nezapomněl, ta čtečka se přestěhovala na záda a je dostatečně rychlá a spolehlivá. Vespod telefonu potom nechybí ani 3,5mm jack a nalezneme tu také osamocený reproduktor, který je absolutně průměrný. Vzhledem k hernímu zaměření telefonu bych čekal víc. Displej Co se na hry hodí, je rozhodně velký displej. Tenhle IPS panel má hned 6,3”, Full HD+ rozlišení a vypadá pěkně jako všechny panely tohoto typu od Honoru či Huawei. Co si budeme povídat, všechno to jsou v podstatě stejné displeje. Naneštěstí je občas bohužel problém s čitelností na přímém slunci, což obzvláště teď v létě používání opravdu neusnadňuje. Pokud vám výřez displeje vadí můžete si jej v nastavení schovat. Na IPS panelu nebude vypadat černá kolem něj hezky jako u OLED displejů, ale někdo to může využít. Nezapomeňte se mrknout také na náš YouTube kanál! Hardware a software Vnitřek telefonu je nepochybně ten hlavní důvod, proč bude o tomto zařízení spousta lidí přemýšlet. Za 8,5 tisíce dostanete totiž stále ještě vlajkový procesor Kirin 970, který je tu navíc doplněn o funkci GPU Turbo. To znamená skóre kolem 205 000 bodů v AnTuTu a plynulejší hry. Sám jsem Honor zkoušel zadýchat několika náročnějšími hrami, ale ani jednou se mobil po delším hraní nezahřál a vše běželo krásně plynule. A pokud jde o paměti, máme tu 4 GB RAM a 64 GB interního úložiště, které můžete rozšířit díky hybridnímu slotu microSD kartou. O systém se potom stará Android 8.1 Oreo s nadstavbou EMUI. Tu už určitě všichni dobře znáte z nespočtu ostatních zařízení Honoru i Huawei, takže vás jen ujistím, že tu běhá vše hezky rychle a plynule. Jen tedy ty hry a další předinstalované aplikace třetích stran by tu být nemusely, ale nějak si musí Honor vydělat, když už jsou ceny jejich telefonů tak nízké. Fotoaparát Stejně jako spousta telefonů má i Honor Play na zádech duální foťák. Spíše než k Honoru 10 bych ho ovšem kvalitou fotek přirovnal třeba k Huawei P20 Lite. Hlavní senzor tu má sice 16 Mpx se světelností f/2.2, ale ten sekundární má jenom 2 a slouží tedy čistě pro portrétní režim. Fotky samozřejmě nevypadají špatně, ale třeba takový ZenFone 5 je lepším fotografem. Fotky jsou detailní a barvy vypadají dobře, přičemž pokud chcete trochu saturovanější barvy stačí zapnout umělou inteligenci na rozpoznání scén. Foťák má ale tendence silně přepalovat světlá místa fotografií a za špatného světla nejsou fotky zrovna pěkné. Přední 16Mpx kamerka ale určitě většině uživatelům postačí a video z hlavního foťáku ve 4K nevypadá nejhůř, byť stabilizace není nejlepší. Fotoaparát tu zkrátka na rozdíl od procesoru vlajkový opravdu není, takže pokud chcete za své peníze ty nejlepší možné fotky, podívejte se po jiném telefonu. Špatný ale určitě není. Baterie Velký displej si žádá také velkou baterii a ani ta naštěstí Honoru Play nechybí. Tenhle velikán má v sobě 3750 mAh, což není nejvyšší kapacita, ale na dva dny běžného používání to stačí. Pokud budete pořád hrát náročné hry, výdrž se samozřejmě výrazně zkrátí, ale stejně byste neměli mít problém vydržet s telefonem vždy od rána do pozdních nočních hodin. A kdybyste přeci jen chtěli pro jistotu baterii trochu doplnit, stačí zařízení díky rychlému nabíjení skrz USB-C zapojit do nabíječky jen na chvilku. Závěr Takže, jak bych tedy zhodnotil Honor Play? Jako povedený telefon, který je pro hráče, kteří chtějí po telefonu především výkon a všechno ostatní není příliš podstatné. Za 8 490 Kč dostanete opravdu výkonný vlajkový procesor, velký displej, dobrou výdrž a super kovové tělo. Které třeba já preferuji rozhodně více než skleněná záda. Škoda jen nanejvýš průměrného fotoaparátu a reproduktoru. Na druhou stranu se prostě někde musí ušetřit, aby byla cenovka tak atraktivní. Koneckonců prezentuje Honor tenhle kousek jako herní zařízení, a ne třeba jako fotomobil. Nejdřív si před koupí tedy pečlivě ujasněte, co od svého telefonu vlastně chcete a pokud by vám Honor Play do výběru krásně pasoval, směle do koupě. Budete určitě spokojeni. ...
Design Mi A2 navazuje vizuálně zcela očividně na předchozí model Mi A1. Opět se tu setkáváme s celokovovým tělem, které příjemně padne do ruky, ale hladký hliník maličko klouže. Telefon přitom není o moc větší než jeho předchůdce, ale vzhledem k většímu displeji jsou tu tenčí rámečky. Na zádech najdeme potom modul duálního fotoaparátu, který výrazně vystupuje z těla. Takhle moc se mi snad při psaní na stole telefon ještě nikdy nekýval. Všechna tlačítka jsou tu dále na pravém boku, jsou umístěna akorát na dosah palce a vydávají hezky mechanické kliknutí. Pěkně na dosah prstu je rovněž na zádech umístěná čtečka otisků prstů, na kterou je spolehnutí a zdá se mi o něco rychlejší než u Mi A1. Vespod telefonu je poté už jen jediný reproduktor, který je kvalitou zcela průměrný, ale pořádně hlasitý. Bohužel ale chybí 3,5mm jack pro sluchátka, což je u levnějšího telefonu střední třídy určeného pro masy obrovské mínus. Displej Na přední straně nás nečeká nic nového. Je tu 5,99" Full HD+ IPS displej v poměru stran 18:9, což jsou parametry, které jsme u Xiaomi už párkrát viděli. Kvality displeje jsou tedy vesměs stejné. Rozhodně se jedná o pěkný panel, ale v dnešní době na špatné displeje narazíme už vcelku zřídka. Jas by však mohl být vyšší, jelikož na slunci je často problém s čitelností a také si postěžuji na notifikační diodu nad displejem. U takhle drahého zařízení bych už opravdu čekal barevnou, a ne pouze bílou. Nezapomeňte se mrknout také na náš YouTube kanál! Hardware a software Nejen díky displeji a vzhledu by se dalo Mi A2 popsat jako Redmi Note 5 s čistým Androidem. Procesorem je tu totiž Snapdragon 660, jehož podporou jsou 4 GB RAM a 32/64 GB interního úložiště. K dispozici má být však ještě vybavěnější a dražší verze s 6 GB RAM a 128GB úložištěm. Výkonem se pohybujeme v AnTuTu konkrétně nad hranící 130 000 bodů. Bohužel však musíte zapomenout na paměťovou kartu, takže si volbu paměťové varianty opravdu dobře promyslete. Dále Android 8.1 Oreo je tu opravdu v naprosto čisté podobně díky programu Android One přímo od Googlu. To znamená, že tu nenarazíte prakticky na žádný bloatware či řady aplikací od Xiaomi. Je tu pouze vlastní Správce souborů a aplikace Mi Drop pro rychlý přenos souborů mezi zařízeními. Velkou výhodou systému pod programem Android One jsou poté zároveň rychlé a časté aktualizace, což určitě mnoho z vás ocení. Fotoaparát Mi A2 má stejně jako předchozí generace na zádech duální fotoaparát, avšak letos ho Xiaomi využívá jako OnePlus. Jeden senzor je tu 12Mpx s pixely o velikosti 1,25 mikrometru a světelností f/1.75, zatímco druhý senzor má hned 20 Mpx, stejnou světelnost, ale výrazně menší pixely. Právě tento 20Mpx senzor používá i OnePlus a to ke stejném účelu - vylepšení fotek za špatného světla. A světe div se, ono to vážně funguje. O všechno se za vás postará automatika a pomocí spojení dvou fotoaparátu docílíte opravdu daleko lepších fotek než u Mi A1. Zkoušel jsme v manuálním režimu fotit večer zvlášť každým foťákem a samostatně vypadají snímky z každého senzoru zvlášť strašně, ale společně dokáží zapůsobit. Navíc i za dne vypadají snímky velice dobře, mají vcelku věrné barvy a ani dynamický rozsah není nejhorší. Zkrátka je foťák kvalitou fotek za každých světelných podmínek na svou třídu nadprůměr. Není ovšem bez chyb. Focení fotek není moc velká zábava, jelikož ukládání snímků trvá pár sekund. Nemůžete tedy chvilku po vyfocení jedné fotky vyfotit hned další, nebo si snímek okamžitě zkontrolovat v náhledu. Dále ostření občas zlobí a u makro snímků má telefon tendence často přeostřovat. Většinou je nejostřejší první nebo druhý snímek a pak už je to blázinec. Video je tu možné natáčet ve 4K a vypadá opravdu dobře, ale bohužel nemá stabilizaci. Elektronická stabilizace se přidá až u Full HD, ale to už zase nevypadá obraz ani zdaleka tak dobře, třeba barvy jsou dost tlumené. Nahrávaný zvuk je ovšem stále příšerný v jakékoli kvalitě, tohle Xiaomi prostě po všech letech stále nevychytalo. Selfie nadšence ale potěším předním fotoaparátem, kterým je naprosto stejný 20Mpx snímač jako na zádech, a dokonce i zde máte vlastní LED blesk. Kvalitou selfie fotek tenhle telefon prostě nikoho nezklame a rozhodně je mnohem lepší než předchůdce. Baterie Výdrž je opět největším problémem tohoto telefonu stejně jako u jeho předchůdce. Baterie se dokonce zmenšila o 80 mAh na 3000 mAh, zatímco displej se výrazně zvětšil. Výsledkem je ještě o něco horší výdrž než loni, a to byla už předtím podprůměrná. Počítejte tedy vždy maximálně jen s jedním dnem a raději si berte nabíječku či powerbanku sebou. S náročnějším používáním vám telefon do pozdějších večerních hodin jen tak nevydrží. Alespoň, že tu ale máme rychlé nabíjení skrz USB-C. Závěr Pokud byste se mě zeptali pře pár měsíci, který levnější telefon koupit, tak by v mém výběru bylo téměř pokaždé i Xiaomi Mi A1. Až na baterku to byl totiž skvělý telefon za atraktivní cenu. Letos už bych si ovšem doporučení Mi A2 více promyslel. Baterka je dokonce horší než dřív, čitelnost displeje na slunci není nic moc, na video natáčení se nehodí a chybí microSD slot, 3,5mm jack, NFC či 5GHz Wi-Fi. Letos už je holt konkurence daleko větší a Mi A2 je s cenovkou 7 790 Kč o něco dražší než první generace, přičemž už není ani zdaleka jediné s Androideem One na trhu. Přesto je to pořád výkonný telefon s čistým Androidem, kvalitní konstrukcí a skvělým foťákem. Musíte si být, ale před koupí velice dobře vědomi, co obětujete. Pokud bych chtěl čistý Android a stejný výkon, tak bych si raději připlatit či počkal na zlevnění Nokie 7 Plus s mnohem lepší výdrží i displejem, nechybí jí 3,5mm jack ani NFC a foťák je díky teleobjektivu o něco univerzálnější. ...
Design Pokud jste si již četli mou recenzi Huawei Y6 Prime (2018), můžete rovnou přeskočit ke kapitole o hardwaru. Konstrukce je totiž v podstatě úplně stejná. Tělo je vyrobeno z plastu, přičemž rám je zde lesklý a záda mají matnou úpravu, díky které tolik neklouže telefon z ruky a nepatlá se. Celkově nevypadá telefon vůbec špatně a je hezky bytelný. Jediným vzhledovým rozdílem oproti Y6 jsou tenké lesklé linky nahoře a vespod zad, které design trochu oživují. Krom linek je vzadu ovšem rovněž trochu pomalejší, ale spolehlivá čtečka otisků prstů a pokud chcete, můžete odemykat Honor zároveň pomocí rozpoznání obličeje prostřednictvím přední kamerky. Displej Honor sdílí se svým protějškem ze stáje Huawei rovněž parametry displeje, který má 5,7”, HD+ rozlišení a moderní poměr stran 18:9. To znamená tenčí rámečky, než bývalo zvykem, ale nečekejte nějaký extrémní poměr displeje ku zbytku těla. Samotný panel na mě ovšem působí o poznání lépe než u Huawei. Maximální jas se zdá být o poznání vyšší a rozhodně tu není v základu tak neskutečně chladný tón barev, takže nemusíte ani chodit do nastavení a hrát si se zobrazením barev. Nezapomeňte se mrknout také na náš YouTube kanál! Hardware a software Co se týče hardwaru a softwaru, začnu opět společnými vlastnostmi s Y6. Jsou tu 3 GB RAM, 32 GB interního úložiště a nechybí ani slot pro microSD kartu. V oblasti softwaru tu zase narazíme na Android 8.0 Oreo s vlastní nadstavbou EMUI, které je úplně stejná jako u Huawei. Jediným rozdílem je tedy procesor, kterým je u Honoru novější Snapdragon 430 namísto Snapdragonu 425 v letošním Y6. To znamená o více jak 10 000 bodů více v AnTuTu, kdy se Honor 7A dostal až na 60 000 bodů. Prostředí běhá stejně dobře sice i u Y6, ale přeci jen dostanete od Honoru za méně peněz o něco silnější hardware. V této kapitole ještě rychle zmíním 3000mAh baterii, která mi vydržela maximálně den a půl, takže pokud nedobíjíte přes večer, rozhodně si nezapomeňte druhý den do práce vzít nabíječku a microUSB kabel. Fotoaparát Na první pohled byste čistě vizuálně řekli, že i foťák tu musí být úplně stejný jako u Y6. Vzhledově vypadá totiž na zádech stejně a má rovněž 13 Mpx. Kupodivu se mi však fotilo s Honorem 7A o poznání lépe. Fotky jsou většinou vždy ostré na první dobrou a vypadají daleko lépe. Snímky mají více detailů, a především není celý snímek přesvětlený. Ano, jsou tu stále výrazné přepaly u nejsvětlejších míst scény za tvrdého světla, ale takhle se chová většina foťáku u levnějších přístrojů. Zkrátka vypadají fotky nečekaně lépe než u Huawei, tedy až na focení za horšího světlo. S tím si nedovede poradit ani Honor a kvalita jde do kopru. Závěr V průběhu celé recenze jsem nesčetněkrát porovnával Honor 7A s Huawei Y6 Prime (2018), čemuž se tyto telefony zkrátka nevyhnou. Jedná se v podstatě o stejné přístroje, ale nakonec se přeci jen ukázalo, že Honor má pár podstatných výhod. Je tu výkonnější procesor, displej působí lépe, a především je tu 13Mpx foťák daleko schopnější. Navíc je Honor ještě o 400 korun levnější se svou přívětivou cenovkou 3 590 Kč. Samozřejmě je spousta dalších konkurenčních zařízení, ale tenhle kousek si určitě zaslouží pozornost. A pokud jste náhodou pošilhávali po Huawei Y6 Prime (2018), tak rychle zadržte, ušetřete a kupte si Honor 7A. Dostanete za méně peněz více muziky. ...
Design Po designové stránce se jedná o ověřenou klasiku. Hliníkový rám doplňují pouze plastové krytky antén. Pokud si odmyslíme standardní prvky, jako jsou tlačítka na pravém boku, 3,5mm jack pro sluchátka, microUSB konektor nebo u Xiaomi typický infraport pro ovládání televise či klimatizace, zaujmou rozhodně dva výrazné prvky konstrukce, které jako by z oka vypadly iPhonu X. Prvním z nich je již v úvodu zmiňovaný výřez v displeji a druhým poměrně masivní, svisle uložený zadní fotoaparát s dvěma čočkami. I když je foťák na rozdíl od iPhone X daleko méně vystouplý, stále se při psaní zpráv na stole nepatrně kolíbá. Čtečka otisku prstů, která je na zadní straně hned vedle něj, je poté uložena na ideálním místě, ale je jen průměrně rychlá. Pokud jste si zvykli za poslední dobu používat populární odemykání obličejem, potěším vás, ani to tady totiž nechybí. Jen ho musíte hledat pod funkcí Smart Lock. Displej Full HD+ IPS displej A2 Lite o velikosti 5,8” s poměrem stran 19:9 je na svou třídu opravdu skvělý. Pro někoho oblíbený a moderní výřez totiž u žádného jiného modelu kolem částky 5-6 tisíc nenajdeme a Xiaomi dokazuje, že to jde. Sice je jak výřez, tak brada telefonu větších rozměrů, než by na můj vkus měly být, ale na druhou stranu se zde pořád bavíme o nižší střední třídě. Příjemně vás dále potěší také celkem vysoká svítivost a tím pádem nebude problém vše přečíst i na sluníčku. Nezapomeňte se mrknout také na náš YouTube kanál! Hardware a software Po hardwarové stránce telefon pohání už dva a půl roku starý Snapdragon 625 v kombinaci se 4GB RAM a 64 GB je určeno pro vaše uživatelská data. K dispozici je ovšem také menší paměťová varianta s méně RAM za méně peněz. Je to sice starší hardware, jehož výkon v AnTuTu jsme změřili na 78 000 bodů, což je třeba výrazně méně než u nedávno recenzovaného ZenFonu Max Pro. Je tedy patrné, že Xiaomi už nevrhá veškeré své investice do nejlepšího poměru cena/výkon, ale snaží se uživatele nalákat na módní displej za cenu hardwarových ústupků. Nemusíte se však bát, že by na telefonu něco běhalo pomalu. Samozřejmě, že nejnovější hry budou vyžadovat pro plynulý běh trochu nižší detaily, ale na druhou stranu díky 4 GB RAM a čistému Androidu One je přechod mezi aplikacemi svižný a za celou dobu se mi nestalo, že by se telefon jakkoli kousal. Fotoaparát Na zadní straně nalezneme poměrně masivní soustavu dvou fotoaparátů, kde ten hlavní má rozlišení 12 Mpx se světelností f/2.2 a sekundární je určen pouze pro portrétní režim. Asi vám bude připadat, že se neustále opakujeme, ale za denního světla vypadají fotky na svou kategorii více než dobře i když foťák lehounce přisaturovává snímky. Problém však nastane při poledním slunci, kdy malý dynamický rozsah zapříčiňuje buď špatné stíny nebo výrazné přepaly. Ani za horšího světla nejsou fotky samozřejmě ideální, ztrácejí se detaily a nastupuje šum. Avšak pořád bych hodnotil Xiaomi Mi A2 Lite jako nadprůměr ve své cenové kategorii. Pro natáčení videí je k dispozici Full HD rozlišení, a i když trpí video na stejné nedostatky jako foťák, nevypadá vůbec špatně. Přední foťák disponuje rozlišením 5 Mpx se světelností f/2.2 a hodnotím jej vyloženě jako špatný. I když vypnete režim zkrášlení, fotky jsou neostré, dynamický rozsah je tragický a celkově pro selfiečka doporučuji telefon otočit a fotit se tím zadním. Na druhou stranu mně osobně to vůbec nevadí, protože selfiečka jsou úplně mimo mě. Baterie Baterie A2 Lite disponuje pořádnou kapacitou 4000 mAh, za kterou musím Xiaomi jednoznačně pochválit. V kombinaci se slabším procesorem jsem se totiž bez problému dostal na 2 dny slušného provozu na jedno nabití a občas ještě i něco zbylo. Pro nabíjení musí ovšem posloužit jen starší microUSB. Závěr Celkově hodnotím Mi A2 Lite jako velice povedený telefon. Jestli jste čekali na levný telefon s notchem a oželíte na Xiaomi trochu netypicky slabší hardware, běžte do toho. Dostanete skvělého pomocníka, na kterém se nebudete muset bát pustit nějakou tu nenáročnou hru, za denního světla vyfotíte pěkné fotky, vydrží vám dlouho na jedno nabití a aktualizace systému vám díky Android One budou na telefon přicházet opravdu bleskově. ...
Design LG letos u své vlajky vsadilo opět na sklo, které je vepředu i vzadu a pouze rám zařízení je z hliníku. Jen škoda, že mezi ostatními telefony vypadají záda G7 poněkud nudně a na pohled zařízení moc nezaujme. Nutno ale říct, že se telefon velice pohodlně drží a působí i přes svou velikost displeje relativně kompaktně. Je ovšem také kluzký a neskutečně snadno na něm ulpívají otisky prstů a další nečistoty. Takové problémy mají samozřejmě i jiné skleněné telefony, ale tedy se nečistí zadní sklo tak snadno jako u jiných. Zkrátka bych vám doporučil koupit si nějakou světlejší barevnou variantu a ne černou, kterou jsem testoval já, jelikož je telefon skutečně neustále zapatlaný. Také zapínací tlačítko, které není tentokrát integrované v parádně rychlé a spolehlivé čtečce otisků prstů na zádech, je nyní na pravém boku a zasloužilo by přemístit trochu níž. Jinak působí ale tlačítka velice dobře a nalevo máme letos navíc další tlačítko, které slouží pro Google Asistenta. Ten u nás ovšem není, takže zapíná tlačítko u telefonu nastaveném v češtině jen Google Now. Škoda také, že nejde tlačítko přeprogramovat, na co chcete. Jedině sijej můžete kompletně vypnout, pokud byste o něj až moc často omylem zavadili. Doplním také, že nechybí opět voděodolnost IP68 ani certifikace odolnosti MIL-STD 810G. Displej Na 6,1” IPS displej si nemohu ani v nejmenším stěžovat, vždyť i velikost rámečků a výřezu je tu podle mě suprová, tedy alespoň naživo. Osobně sice preferuji u telefonů s výřezem AMOLED, aby se případně výřez snáze schoval, a navíc se hodí AMOLED mnohem více u Always On funkce. Přesto je ale tenhle Quad HD displej naprostá špička! Barvy vypadají živě, kontrast není špatný, pozorovací úhly bez problémů a pak je tu jas. Pokud máte zapnutý automatický jas, tak ze sebe dokáže telefon dostat většinou maximálně svítivost 600, možná 700 nitů. Už to není vůbec špatné, ale když jste na opravdu silném slunci, můžete vyhnat jas až na 1000 nitů. Ano, v této hodnotě vydrží G7 jen 3 minuty, ale to většinou bohatě stačí na odepsání zprávy či vyhledání dopravního spoje a podobně. Stručně řečeno, jsem neměl ani na tom nejsilnějším slunci nikdy problém s čitelností a rozhodně patří G7 v tomto ohledu mezi špičku. Nezapomeňte se mrknout také na náš YouTube kanál! Těšit si můžete rovněž na různé úpravy barev displeje a podobněv nastavení. Nechybí certifikace pro HDR10 a pokud nechcete výřez, můžete si jej schovat v nastavení. Našlo se místo také pro Always On funkci, která patří mezi ty nejlepší svého druhu. Vidíte dostatek informací, máte na výběr z několik podob, a navíc lze přímo pomocí Always On třeba zapínat Bluetooth, foťák, Wi-Fi či svítilnu a ovládat hudbu. Jen škoda, že kvůli IPS technologii tu žere Always On výrazně větší množství energie, které není vůbec zanedbatelné. Hardware a software S LG G7 si zahrajete úplně všechno. Tečka. Je tu Snapdragon 845, 4 GB RAM, 64GB úložiště a slot pro microSD karty. Hardware je prostě špičkový a v AnTuTu dosáhl telefon na 240 000 bodů, což není úplně ten nejlepší výsledek, ale výkonu je to pořád více než dost. Android 8.0 Oreo tu navíc běhá rychle a plynule, byť nadstavba od LG není zrovna můj šálek kávy. Zejména nastavení na mě působí častokrát nepřehledně, ale vzhled nadstavby je vždy věcí vkusu každého z vás. Baterie Zmínit musím také 3000mAh baterii, které má oproti LG G6 o 300 mAh menší kapacitu, a navíc je tu větší displej. Na druhou stranu máme novější a tím pádem šetrnější procesor, ale ani ten neumí zázraky. Výdrž je tu zcela průměrná, ale párkrát jsem měl problém vydržet s telefonem do pozdních nočních hodin, což se mi už dlouho nestalo. Vypnutím Always On získáte opravdu nemálo procent navíc, ale stejně počítejte spíše s jednodenní výdrží. Při nejlepšín mi telefon vydržel do obědových hodin druhého dne. Potěší ale rychlé nabíjení pomocí Quick Charge 4.0 skrz USB-C a minimálně já ocením také přítomnost bezdrátového nabíjení. Zvuk U vlajkového LG musím pak také probrat zvuk, který má na starosti stále sice jen jeden reproduktor vespod, ale ten nově využívá rezonanční komory uvnitř telefonu. Díky tomu při přehrávání vibruje celý telefon a slyšíte zvuk i když úplně zacpete spodní mřížku repráku. Ze začátku je divné držet telefon, který tak slně vibruje s každým zvukem, ale rychle jsem si zvyknul a zvuk je opravdu dobrý. Nemluvě o tom, když položíte telefon na pevný povrch, kdy vibrace ještě více umocní basy, zlepší dynamiku a zvýší lehce hlasitost. Není to sice ten úplně nejlepší zvuk, na to by bylo potřeba dvou předních reproduktorů, ale mezi vlajkový modely se občas i vymyká a je neuvěřitelné, co se povedlo LG z jediného repráku vymáčknout. Kde už je ale G7 jednoznačně nejlepší je poslouchání hudby skrz 3,5mm jack díky 32bitovému Hi-Fi Quad DACu. Ten je prostě úžasný a když k tomu zapnete i DTS:X 3D prostorový zvuk, je LG G7 tou nejlepší volbou pro hudební nadšence s drátovými sluchátky. Fotoaparát Duální fotoaparát jde ve šlépějích předchozích modelů od LG. Máme zde hlavní 16Mpx foťák se světelností f/1.6 a optickou stabilizací. Druhý širokoúhlý fotoaparát má rovněž 16 Mpx, avšak světelnost se snížila na f/1.9, nemá autofocus a postrádá optickou stabilizaci. I přesto však musím upozornit, že právě širokoúhlý foťák má G7 ten vůbec nejlepší na trhu. Kvalita za dobrého světla je opravdu skvělá a nelze zpozorovat ani moc výrazný efekt rybího oka, který byl kdysi velice silný. Navíc se mi myšlenka širšího úhlu záběru zamlouvá mnohem více než třeba zoom u většiny ostatních telefonů. Za špatného světla jde ovšem kvalita rapidně dolů a zejména rozmazanost a ztráta detailů bývá problémem. Za to mohou rovněž velice malé pixely o velikosti jen 1 mikrometru, které má bohužel také hlavní foťák. Ani ten přitom není vyloženě špatný, ale prostě to není zas tak velký rozdíl oproti LG G6 či V30. Barvy jsou hezky živé a dynamický rozsah není špatný, ale telefonu dělá velké problémy automatická volba expozice, kdy fotky téměř vždy přesvětlí a HDR skoro vůbec nepomáhá. S horším světlem poté rychle přijdete o detaily a snímky se snadno rozmažou, ale kvalita není ani tak otřesná. Na ty nejlepší fotomobily to však prostě nemá. Stejně tak fotky s umělou inteligencí, kdy telefon upravuje vlastnosti fotek v závislosti na focené scéně nejsou nic moc a většinou si umělá inteligence ani neví rády. Huawei, Xiaomi či ASUS umějí rozpoznávat scény a upravit snímky daleko lépe. Další nevýhodou je video, které má pořádnou stabilizaci jen při Full HD ve 30 FPS. Ani tak ovšem nevypadá obraz nejlíp. Foťák neustále přeostřuje a obraz zkrátka nevypadá plynule. Na závěr zmíním rychle i přední 8Mpx kamerku, která je daleko lepší než u předchozích vlajkových telefonů LG, ale pořád to není žádná hitparáda. Co už bych ale označil za naprostou bombu je fotoaplikace, která je přehledná, rychlá, skvěle rozvržená a najdete zde snadno úplně vše. Po pár dnech s G7 musím říct, že má LG ze všech výrobců dost možná mou nejoblíbenější fotoaplikaci. Závěr Nečekal jsem to, ale LG G7 ThinQ se mi opravdu zalíbilo. Telefon se může rovnat jakékoli konkurenci, ale cenovkou nepřekračuje ani 16 tisíc korun. Je tu výkonný hardware, plynulé prostředí, skvělý zvuk z reproduktoru i skrz 3,5mm jack, nechybí voděodolnost, bezdrátové nabíjení a najdete tu pravděpodobně ten nejlepší IPS displej na trhu. Dokonce i ten duální fotoaparát je vcelku dobrý. Umělá inteligence je tu sice v podstatě k ničemu, ale širokoúhlý snímač je ten vůbec nejlepší, který můžete dnes v mobilních telefonech najít. Jedinými výraznými nedostatky jsou pro mě tedy nepřehledné prostředí, nudný vzhled a zejména při nejlepším průměrná výdrž baterie. Pokud bych si ovšem porovnal G7 s ještě levnějším OnePlus 6 a ZenFonem 5Z, tak si nemyslím, že by voděodolnost a bezdrátové nabíjení stálo za příplatek pár tisíc, a to navíc u LG dostanete méně paměti. Radši bych ale G7 srovnal s lehce dražší Sony Xperií XZ2, kdy bych i k mému překvapení sáhl právě po LG. Má sice horší výdrž, ale foťák byl při mém přímém srovnání lepší jak u Xperie za horšího světla. Snímky z G7 jsou sice tmavší, ale také mnohem ostřejší a nemají ani zdaleka tolik šumu jako Xperia. Stejně tak bych oželel i větší uložiště a vybral si tento kousek na úkor Huawei P20. Pokud však pokukujete po ASUSu či OnePlus, tak sáhněte raději po nich, nebo počkejte, až LG klesne ještě trochu na ceně, což se vzhledem k přechozím generacím stane určitě vcelku rychle. ...
Design Když jsem byl před dvěma měsíci vyzpovídat vývojáře ASUSu přímo v centrále na Taiwanu, říkal jsem si, že v poměru ceny a výkonu bude tento model pecka. Po designové stránce asi nikdo extra výstřelky neočekává, ostatně stejně jako třeba u Xiaomi, s kterým se sám ASUS ve svých prezentacích moc rád porovnává. Standardní provedení kovového těla přesně svou barvou zapadá do šedi dalších přístrojů, kterých se na nás z Číny valí tuny. Nejvíce asi potěší vroubkované zapínací tlačítko, konektor na sluchátka, zapuštěný foťák, a hlavně kompletní slot na dvě SIM karty a jednu paměťovku. Mně osobně zamrzela přítomnost staršího konektoru microUSB, ale jak mi bylo na Taiwanu vysvětleno, uživatelé této cenové kategorie zkrátka preferují stále více microUSB. Displej Displej je lahůdkou zejména pro ty, kteří hodně surfují po internetu nebo koukají na videa. Obrovský 6“ full-view displej s poměrem stran 18:9 nenechá nikoho na pochybách, že tento telefon budete muset ovládat oběma rukama. Svítivost je 450 nitů a na sluníčku je na svou kategorii v rámci průměru. Displej Max Pro ovšem oproti třeba Xiaomi Redmi Note 5 vyniká o 50 % vyšším kontrastem, díky kterému se rozhodně bude zdát displej daleko živější. Hardware a software Po hardwarové stránce příjemně potěší konfigurace, kterou znáte ze ZenFonu 5. Jedná se o Snapdragon 636 v kombinaci s 4GB RAM a 64 GB je určeno pro vaše uživatelská data. Samozřejmě kvůli absenci technologie AI Boost je výkon nižší a v AnTuTu se tedy dostanete na hodnotu 112 000 bodů, což je zhruba o 25 % nižší hodnota než u ZenFone 5. Na druhou stranu za cenu 5 490 Kč je to skvělý výkon, protože třeba nový Asfalt 9 jsem si celkem obstojně zahrál i na nejvyšší detaily. Po softwarové stránce je tento telefon pro ASUS tak trochu revoluční. Poprvé se totiž setkáváme u telefonu ASUS s čistým Androidem. Sice telefon nenese označení Android One, ale prostředí je naprosto čisté bez jakékoli předinstalované aplikace od ASUSu. Milovníci selfie masterů a dalších šikovných utilitek sice zapláčou, ale na druhou stranu ASUS začíná sledovat jasný trend, který se pohybuje směrem ke stále čistějšímu operačnímu systému, kam přicházejí aktualizace daleko rychleji. Po stránce zabezpečení se můžete těšit na čtečku otisků prstů, která je ovšem průměrné rychlosti nebo odemknutí obličejem, které je celkem vcelku rychlé i spolehlivé. Fotoaparát ASUS Max Pro disponuje na zadní straně soustavou dvou fotoaparátů, přičemž hlavní má rozlišení 16 Mpx se clonou f/2.0 a druhý 5Mpx foťák je určen pouze pro portréty. Žádné zoomové nebo širokoúhlé fotky, jak jste zvyklí u ASUS telefonů, s ním tedy nepořídíte. Na rozdíl od ZenFonu 5tky zde není přítomen také žádný režim umělé inteligence pro vylepšení scény, ale ani tak nevypadají fotky vůbec špatně. Nejsou přeumělkované, sytost barev je tak akorát a dynamický rozsah také není vůbec špatný. Samozřejmě to vše za předpokladu, kdy je dostatek světla. Při horších světelných podmínkách se už do fotek kvůli velikosti pixelů 1,12 mikrometru vkrádá šum. Za zásadní nevýhodu však považuji absenci optické stabilizace, což jde asi nejvíce pocítit u videí. Přední kamery jsou pro mě vždy takový zvláštní případ. Po pravdě, nejsem zrovna selfie maniak, takže pokud nemá přední foťák 2 Mpx, tak mi téměř vždy na všem stačí. Pro vás ostatní mám informaci, že tento kousek disponuje rozlišením 16 Mpx se světelností f/2.2 a pro party pařmeny je dovybaven i předním bleskem. Co mě možná překvapilo ze všeho nejvíc byla kompletně přepracovaná aplikace fotoaparátu opět směrem k jednoduchosti. Na vše jsou velká tlačítka, obraz i ikony se plynule natáčí jak na výšku, tak na šířku a jedinou výtku mám k ikoně nastavení, kde není úplně všechno přeloženo do češtiny. Předpokládám však, že jakmile přijde telefon na trh oficiálně, bude již přeloženo všechno. Baterie Asi všichni víte, že kdykoli se v názvu telefonu ASUS objeví slovo MAX, můžete se těšit na super výdrž baterie. I v tomto telefonu má baterie kapacitu 5000 mAh, kdy se můžete spolehnout na 2 - 3 dny provozu v závislosti na užívání. Pokud by baterie někomu náhodou došla, po připojení na nabíječku se dostanete z 0 na 50% za necelou hodinu a do plna poté za 2 a tři čtvrtě. To možná vypadá jako poměrně dlouho, ale je potřeba si uvědomit, že 50% kapacita baterie tohoto telefonu je skoro 90% kapacita telefonů ostatních výrobců. Závěr Celkově hodnotím ASUS Zenfone Max Pro jako jeden z nejlepších telefonů v poměru ceny a výkonu kolem magické hranice 5 000 korun. Dostanete skvělý hardware, na kterém se nemusíte bát hrát ani náročné hry, kompletní slot na dvě SIM a paměťovku zároveň, obří displej a slušný foťák, kterému chybí jen ta stabilizace. Kdybych byl Zdeněk Pohlreich, vůbec bych se nebál mu v klidu dát 2 hvězdičky ze 3. Pro koho je tedy tento telefon určen? No pro ty, kteří chtějí za málo peněz velký výkon a dlouhou výdrž baterie a foťák pro ně není nejvyšší prioritou. ...
Design Redmi 6A je nejlevnějším zástupcem přicházející šestkové řady, a i když jsem byl zpočátku skeptický, jako u spousty ultra levných telefonů, musím se už teď přiznat, že za cenu 3 390 Kč ve mě nezanechal vůbec špatný dojem. Po designové stránce nikdo z nás u většiny telefonů Xiaomi nečeká žádnou velkou inovaci. I tady se jedná o běžný plasťák, na kterém na druhou stranu alespoň nelpí otisky prstů. Vystupující čočka fotoaparátu už začíná být jakýmsi nemilým standardem a proto jediné, co výrazněji potěší, je kompletní slot na dvě SIM karty i jednu paměťovou kartu najednou a někoho potěší určitě rovněž přítomnost 3,5mm jacka pro sluchátka. Displej HD+ displej o velikosti 5,45“ a s poměrem stran 18:9 je vsazen do poměrně masivních rámečků, čemuž se samozřejmě nelze u takto levného telefonu divit. Nažloutlé standardní podání barev lze jednoduše opravit vyvážením bílé v nastavení a při zvednutí jasu na maximum je displej i celkem slušně čitelný na sluníčku. Samozřejmě, že při porovnání na top telefony nebo AMOLEDovou Galaxy A3jku nemá, ale ve své kategorii se rozhodně neztratí. Hardware a software Po hardwarové stránce asi nikdo nic extra nečeká, koneckonců telefon pohání čtyřjádrový MediaTek Helio A22 se 2GB RAM a 32GB uložištěm, ale i tak jsem se dostal v AnTuTu na 62 000 bodů. Pracovat u Xiaomi Jirka Paroubek, určitě by k tomu dodal – a kdo z vás to za tuhle cenu má. Na hraní her jako PUBG tento telefon určitě stavěný není, ale Asphalt 8 na nízké detaily si zahrajete vcelku v pohodě. I když se 6A vyrábí i v 16GB variantě, která je o 4 stovky levnější, rozhodně doporučuji vzít variantu 32. No a pokud by někomu bylo málo 2GB RAM, připlatit může zhruba 6 stovek na Redmi 6 v konfiguraci 3/32, protože, co si budeme povídat, 2GB RAM, které jsou u 6A, totiž občas způsobují záseky při přepínání aplikací. Po softwarové stránce telefon pohání Android 8.1 s nadstavbou MIUI se spoustou vlastních aplikací, kde všechny asi ne úplně využijete a první, co po zakoupení 16GB varianty pravděpodobně budete dělat, je odinstalace všeho, co nepotřebujete. A bohužel většina odinstalovat nejde. Fotoaparát Fotoaparát byl u telefonů Xiaomi něco, čeho jsem se bál jako čert kříže. Musím uznat, že Xiaomi ušlo rozhodně velký kus cesty v kvalitě a je to znát. I když zadní 13Mpx foťák má světelnost f/2.2, byl jsem příjemně překvapen. Bohužel má foťák tendenci často podexponovávat, ale rozhodně to považuji za menší zlo než fotky přeexponované. Při stáhnutí aplikace typu Snapseed stíny pohodlně vytáhnete a málokdo by tipnul, že výsledná fotka byla focena telefonem za 3 tisíce korun. Přece jen si ale dovolím něco vytknout. Často se stává, že fotka napoprvé nedopadne úplně nejlíp a je potřeba focení opakovat. Bohužel však pravděpodobně kvůli pomalému úložišti trvá zhruba 5 vteřin, než je aplikace připravena na focení něčeho dalšího. Na akční záběry tento telefon rozhodně neberte ani omylem. Příznivce natáčení videa mohu potěšit, že telefon podporuje rozlišení Full HD. Počítejte však, že spuštění nahrávání má zase pár sekund odezvu. Baterie Xiaomi Redmi 6A disponuje baterií o kapacitě slušných 3 000 mAh. V kombinaci s nižší hardwarovou výbavou se tak při troše štěstí dostanete i na 2 dny provozu v závislosti na tom samozřejmě jak mobil používáte. Závěr Celkově na mě Xiaomi Redmi 6A působí velice dobrým dojmem. Samozřejmě, že za svůj mobil bych jej nevyměnil, ale pokud potřebujete dostatečný výkon za nízkou cenu, rozhodně jej vezměte v konfiguraci 2GB RAM a 32GB uložiště nebo připlaťte pár stovek za Redmi 6 se 3GB RAM, které bude přeci jen v multitaskingu trochu svižnější. A vlastně jedna perlička na závěr. Pokud si telefon nastavíte do lokace Hong Kong, můžete využít i funkci odemykání obličejem. Pokud ovšem nějaká aplikace bude využívat lokaci telefonu, jako je třeba automatická synchronizace času, může docházet k problémům. Způsob použití je tedy čistě na vás. ...
Design V oblasti konstrukce i vzhledu je na tom Y5 (2018) naprosto totožně jako jeho dražší bratříček Y6 Prime (2018). Máme tu tedy opět plastovou konstrukci, přičemž záda mají matnou úpravu, díky čemuž se nepatlají, a především telefon tolik neklouže a hezky sedí v dlani. Tomu ostatně přispívá i celkově menší konstrukce a displej, díky čemuž lze označit tento telefon jako relativně kompaktní zařízení. Navíc je zde také rám telefonu na rozdíl od Y6 matný, takže jsem měl v úchopu vždy větší jistotu než u dražších sourozenců s lesklým rámem. Tlačítka na boku jsou umístěna tak akorát a mají příjemný stisk. V dnešní době mi sice chyběla čtečka otisků prstů, ale jedná se telefon té nejlevnější třídy, takže to lze s přimhouřením oka odpustit. Displej Telefon za 3 tisíce nemůže mít tu nejlepší výbavu, ale musím říct, že ze všech letošních modelů řady Y, mi tento 5,45" IPS panel vadí nejméně. Ještě nižší cena totiž ospravedlňuje HD+ rozlišení mnohem lépe a velikost mi vyhovuje mnohem více. Rámečky jsou tenčí než dříve a barvy jsou vcelku výrazné, ale opět narážím na dva problémy, které provázejí zatím všechny telefony této rodiny. Příliš studená teplota barev v základu (doporučuji změnit v nastavení) a horší čitelnost na slunci kvůli nedostatečnému jasu. Nezapomeňte se mrknout také na náš YouTube kanál! Hardware a software Oba dražší modely řady Y spoléhaly zatím vždy, pro Huawei netradičně, na procesory Snapdragon namísto Kirinu. V tomto nejlevnějším kousku však už jej nenajdeme a dostalo se tentokrát na čtyřjádrový MediaTek MT6739. V AnTuTu však dokázal tento procesor občas dokonce předčít Snapdragon 425 v Y6 Prime (2018) a pravidelně se skóre pohybovalo kolem 47 000 bodů. MediaTek však zaostává lehce v grafice, a hlavně v RAM paměti, která tu má pouze 2 GB. Stejně tak interní úložiště má menší kapacitu 16 GB, ale naštěstí si můžete vždy rozšířit úložiště pomocí microSD karty až do kapacity 256 GB. Také baterie má relativně skromnou kapacitu 3020 mAh, ale to je pořád o 20 mAh více než má dražší model navíc ještě s větším displejem. To znamená, že Y5 si poradí s energií o něco lépe a vydrží vcelku snadno i dva dny běžného používání na jedno nabití. Jen pamatujte, že se telefon nabíjí relativně pomalu skrz microUSB. A zmínit musím určitě ještě systém v podobě Androidu 8.1 Oreo s nadstavbu EMUI, který běží bez větších záseků, ale otevírání aplikací a podobně telefonu nějaký čas vždycky zabere. A také ta spousta bloatwaru navíc v podobě her a podobně by tu být nemusela. Fotoaparát V úvodu jsem zmiňoval, že mě dokázal telefon dokonce i mile překvapit a tím překvapením je nepochybně právě hlavní 8Mpx foťák. Ten totiž častokrát vyfotil dokonce lepší a detailnější fotky než dražší Y6 Prime (2018), který jsem také zároveň testoval. Barvy jsou u Y5 saturovanější, ale ne příliš, snímky jsou častokrát detailnější, a především si vedl telefon překvapivě lépe ve špatném světle, kdy byly fotky detailnější i ostřejší. Protisvětlo či přeexponování je i zde problémem, takže nečekejte zázraky, ale tenhle foťák je zkratka lepší než u Y6 Prime (2018), jelikož je na ně větší spoleh. Fotky byly mnohem častěji ostré a vypadaly vždy použitelně. Přední 5Mpx kamerka není moc velká sláva, ale umí také slušné snímky, které nezaostávají za dražšími sourozenci. Závěr Podle mě je tenhle levný drobek poměrně dobrým telefonem. Huawei Y5 (2018) stojí jen necelé 3 tisíce korun a za to dostanete slušný hardware, který vykazuje stejný výkon jako dražší stroje, foťák, byť 8Mpx, poráží i dražší sourozence, na výdrž baterie si nelze stěžovat a konstrukce je sice plastová, ale telefonu to stejně sluší. Za 3 tisíce bych nečekal nic skvělého, ale hlavní díky výkonům fotoaparátu ve srovnání s dražším Y6 na mě telefon zapůsobil. Samozřejmě je tu mnoho konkurence v podobě telefonu od Xiaomi, u kterých si stačí připlatit třeba jen 500 korun a dostanete více paměti a stejně tak je to i s nepatrně dražšími telefony od Motoroly, která nabízejí občas i Full HD displej. To jsou však stejně o něco dražší stroje, a tak bude největší konkurencí snad jen Honor 7S, který nabízí vesměs to samé, ale je o 200 korun levnější. Případně může Huawei zatopit i Nokia 3.1 s čistým Androidem, ale ta je opět o nějakých 500 korun dražší. ...
Cenové bomby jsou extra výhodné produkty za nejlepší ceny, které u nás najdete.
| bonmoto.cz | 6 299,- |
| doplnkynamoto.cz | 6 299,- |
| moto-kufry.cz | 6 299,- |
| motozem.cz | 6 299,- |
Rozdíl ceny u nás a nejčastější ceny u vybrané konkurence. Pokud existuje více nejčastějších cen nebo se žádná z cen u vybraných konkurentů neopakuje, vycházíme z nejnižší z nich
Při výpočtu nezohledňujeme věrnostní a jiné zákaznické programy, ani kupónové akce konkurentů a vycházíme z ceny zboží na Alza.cz pro konkrétního zákazníka.
Popis: You are only allowed to change your username once every 90 days. A record of your username change will be displayed in your public profile, but your old username will not be displayed.
Tato položka byla zadána chybně. Prosíme o kontrolu správnosti zadání.
V případě
opakování této chybové hlášky nás prosím kontaktujte na info@huramobil.cz.
Kontrola formuláře proběhla v pořádku. Formulář byl správně vyplněn a úspěšně uložen.
Kontrola formuláře proběhla v pořádku. Formulář byl správně vyplněn a úspěšně uložen.
Stojíte před rozhodnutím, jestli si zvolíte ANO pro pokračování a nebo NE pro zrušení operace. Co si vyberete?
Prosíme o kontrolu správnosti zadání. V případě opakování této chybové hlášky nás prosím kontaktujte na info@huramobil.cz.
Aby naše webové stránky fungovaly správně, našli jste na nich, co hledáte, ušetřili spoustu času a nezobrazovaly se vám věci, které Vás nezajímají, potřebujeme od Vás souhlas se zpracováním souborů cookies, tj. malých souborů, které se ukládají ve vašem prohlížeči.