Kulatá desítka pro Samsung znamenala dát si extra záležet na všem a samozřejmě nejvíc na designu, protože to je to, co vám na první pohled okamžitě padne do oka. Oproti svému předchůdci je značně hranatější a i když jen naprosto nepatrně narostla do šířky, díky daleko užším rámečkům se najednou dostáváme z velkosti displeje 5,8“ na 6,1“. Najednou je na displeji daleko více místa a všechno působí mnohem odlehčenějším a nenásilným dojmem, čemuž samozřejmě dopomáhá i nové prostředí OneUI. Dost často se S8čkám a S9tkám vytýkala čtečka otisků prstů na zadní straně, kterou byste tady hledali na zádech marně. Ona je totiž v displeji a funguje oproti většině jiných přístrojů na bázi ultrazvuku. Bohužel ač Samsung proklamuje, že oproti optickým čtečkám ji můžete odemknout i mokrým prstem, dost často se telefon na první pokus neodemkne a rychlost nijak závratná také není. Alternativně lze odemykání nahradit samozřejmě obličejem, ale tuto variantu, vzhledem k jednoduchému způsobu zneužití, který jsme si nedávno otestovali, určitě nedoporučuji. Jednu výtku si ještě neodpustím k zapínacímu tlačítku, které je hrozně zbytečně vysoko a musíte k němu při běžném držení telefonu nepřirozeně ručkovat. Bixby tlačítko je poté na protější straně a nově lze toto tlačítko přemapovat dvojklik na libovolnou akci. Displej Displej je jednoduše, jak jsme na Samsung zvyklí, famózní s neuvěřitelnou jemností a možností nastavení rozlišení až QHD. Světelnost je skvělá a na sluníčku nebudete mít s jeho čitelností sebemenší problém, protože počet nitů, na které je Samsung schopen displej krátkodobě vyhnat, se zastavil až na číslu 1200. Samsung se podobně, jako na své A8s, zbavil rámečků a kamerky a senzory integroval do jediného průstřelu v pravém horním rohu. Podle toho i přizpůsobil své interní tapety, aby průstřel co nejvíce eliminovaly. Ihned se objevilo mnoho fanoušků, kteří kreativitu v tapetách pojali po svém a musím říct, že komunita zafungovala opravdu skvěle a ať už to byla hlava Shreka s okem na místě kamerky nebo dalekohled Donalda Trumpa, opravdu jsem se fakt pobavil. Protože se jedná o OLED displej, k dispozici je samozřejmě funkce Always On, která zobrazí notifikace na zhasnutém displeji. Počítejte však, že tato funkce společně s QHD rozlišením displeje dokáže ukousnout z baterie zhruba 30% denně. Tím se dostávám asi k baterii která má průměrných 3400mAH, což není zase tak moc. S10 je jednoznačně jednodenní telefon a při trochu nepatrně větší zátěži už před večerním posezením s přáteli budete muset vyhledat nabíječku. Naštěstí je zde k dispozici rychlé 15W nabíjení, takže už za čtvrt hodinky zase máte šťávy dostatek na celý zbytek večera. Telefon lze samozřejmě nabíjet také bezdrátově, eventuelně může sám prostřednictvím reverzního nabíjení dobíjet sluchátka či jiné telefony, ale právě vzhledem k malé baterce bych tuto funkci prakticky nevyužíval. Hardware a software Po hardwarové stránce je zde nejnadupanější Exynos 9820 v kombinaci s 8GB RAM a úložiště si můžete zvolit 128GB nebo 512GB. Alternativně lze samozřejmě použít ještě microSD kartu. Slot je však pouze hybridní, tím pádem buď 2 simky nebo 1 simka a 1 paměťovka. V souvislosti s tím tedy volte pečlivě variantu interního úložiště. V každém případě hardware běhá velice svižně, v Antutu jsme se dostali na 330 tisíc bodů a vám je asi jasné, že Fortnite, PUBG a podobné hry si zahraje na plné detaily. Pro ty z vás, kteří by chtěli S10 jako kancelář je samozřejmě stále k dispozici řešení zvané DEX, které z telefonu po připojení speciálního kabelu do monitoru vytvoří počítač s klasickým desktopovým rozhraním. Ideální řešení pro ty, kteří chtějí mít v práci na stole jen klávesnici, myš a monitor a nechtějí se tahat třeba s notebookem. S10 pohání nejnovější Android 9 Pie s nadstavbou OneUI a za tohle musím dát opět výrazný palec nahoru. Prostředí je daleko rychlejší, uzpůsobené pro ovládání jednou rukou a je fakt, že tady bylo myšleno opravdu i na nejmenší detaily. Co musím dalšího na tomto telefonu pochválit je zvuk. Díky stereo reproduktorům vepředu a na spodní straně je poslouchání hudby a sledování videí skvělé. Zvuk je čistý, výšky a basy jsou také v pohodě a po stránce zvuku není jednoznačně co vytknout. No a pro milovníky hudby je zde samozřejmě i tradiční zdířka na 3,5mm jack. Z dalších vlastností je pak přítomnost Wifi 5G, NFC, GPS včetně Galilea předpokládám asi samozřejmostí. Fotoaparáty Hlavním lákadlem S10 je asi bezesporu trojice fotoaparátů na zadní straně a skvělou zprávou je, že oproti větší S10+ zde tentokrát na zadní straně nejsou uživatelé menší verze o nic ochuzeni. Hlavní kamera s rozlišením 12MPX je opět s proměnlivou světelností f/1.5 nebo 2.4 a podle okolního osvětlení dynamicky mění velikost clony. Dynamický rozsah, ostrost, detaily, všechno je fajn. I když Samsung má tendenci fotky zesvětlovat, celkově se mi mnohem víc líbí než třeba z P30tky, protože postprocessing nezasahuje do fotky v takovém rozsahu. Celkové barevné podání do teplejších tónů, žádné zbytečné přeostřování, nepřehánění s kontrastem, tohle se mi prostě líbí daleko víc. Večerní snímky už jsou o poznání horší, noční režim chybí a je vidět, že večerní snímky prostě pro Samsung nejsou prioritou stejně jako pro Huawei třeba video. Druhý foťák je zde 16MPX širokoúhlý se světelností f/2.2 a stejně tak jako jsem byl spokojený s výsledkem u hlavního, jsem spokojený i tady. I když s ubývajícím světlem se samozřejmě výsledky zhoršují rychleji než u hlavního fotoaparátu, pořád jsem byl mile překvapen a efekt rybího oka zde nebyl naštěstí tak patrný jako u nedávno testované M20. Třetí 12MPX teleobjektiv je zde pro dvojnásobný zoom nebo rozostření pozadí v portrétním režimu a opět mu není co vytknout. Videa lze na S10 natáčet ve 4K při 60fps, FullHD až při 240fps a nebo samozřejmě můžete použít super-zpomalený režim, který funguje na dvojnásobnou délku oproti svému předchůdci. V každém případě video je něco, za co musím S10 obzvlášť pochválit, protože se jedná aktuálně o jeden z nejlepších telefonů pro natáčení videa. Shrnutí Samsung Galaxy S10 můžete dostat v zelené, bílé, černé v nižší 128GB kapacitě úložiště za cenu 23.490,- nebo vyšší 512GB variantě za cenu 29.990,-, což jsou velice ambiciózní ceny, ale vzhledem k nabízené výbavě naprosto obhajitelné. S10 prostě zkrátka posouvá hranice zase o kus dál a i když se rozhodně nejedná o dokonalý telefon, jehož největší slabinou je pouze menší baterie, dokážu si představit, že bych jej používal jako svůj osobní daily driver. A to je asi ta největší pochvala, kterou tomuto telefonu můžu dát. ...
Jestli vám připadá 6,47“ OLED displej jako obří pádlo, jako něco, co v ruce neudržíte, jako tablet, je to stejně jako věk jenom číslo. Rámečky se za rok zase proklatě ztenčily a při stejných rozměrech telefonů najednou zase daleko více přední plochy zabírá displej. Displej od kraje ke kraji, který v horní části jen nepatrně narušuje kapkovitý notch. Nad ním už není nic jiného, dokonce ani sluchátko. Ne, nebojte se, pořád se jedná o telefon, jen ten zvuk je tvořen rozvibrováním displeje a od klasického sluchátka jej opravdu nerozeznáte. Huawei tím pouze eliminuje další možný otvor, kudy by do telefonu mohla proniknout voda, protože tento telefon má konečně certifikaci IP68. Jedinou nevýhodou celého řešení je, že hlasité hovory nebo přehrávání hudby se tím pádem omezuje pořád pouze na jeden mono reproduktor ve spodní straně přístroje. Zní sice velice dobře, ale prostě je tu za cenu přes 20 tisíc jen jeden. Od doby, kdy Huawei přinesl umělou inteligenci do mobilních telefonů už uplynula velká spousta vody. Kirin 980, poprvé představený v Mate 20 Pro dodává dostatečně výkonu pro běh čehokoli a upřímně, za mně je úplně jedno zda zvolíte 8GB nebo 6GB variantu. Rozhodoval bych se spíš podle úložiště, které jste ovšem schopni i tak rozšířit paměťovými karty, samozřejmě ovšem pouze těmi od Huawei. K čemu mám spíš po stránce funkčnosti výtky je software. Poté, co jsem si vyzkoušel nový One UI od Samsungu pro ovládání jednou rukou, nebo MIUI od Xiaomi, mi prostě připadá nadstavba od Huaweie zastaralá a takový podivný mišmaš všech věcí, kterými se v Huawei inspirovali od jiných výrobců. Třeba swipe dolů nefunguje pro sjetí ovládacího centra, ale aktivuje vyhledávání ala iPhone, stejně tak swipe nahoru zavírá aplikace alá iPhone nebo zoomování při editaci obrázků vás nepochopitelně přenese do aplikace HiTouch. V nastavení je nápověda okopírovaná ze Samsungů, odkaz na funkce, které se pak ale ve výsledku jmenují jinak a nacházejí se úplně jinde, než by člověk čekal? No tak, je rok 2019. Proč už s tímhle nepohnete trochu dál a nedotáhnete věci do konce? Abych Huaweii ale nekřivdil, jsou zde i pozitiva na která se dá lehce zvyknout. A není to jen knock knock pro uložení obrazovky. Je tu i přenos obrázku do notebooku a z notebooku pouhým přiložením telefonu. To zní opravdu skvěle, protože všichni z nás asi vědí, jak je otravné přenést obrázek ze zrcadlovky do počítače, upravit jej a následně přenést do telefonu. Nebo jak jednoduše sdílet powerpointovou prezentaci? Stačí přiložit telefon k notebooku a je to. Má to však jeden jediný háček…potřebujete k tomu ještě notebook Huawei, které ale do ČR dorazí ve velmi brzké době. Baterie Huawei si zakládá na tom být ve všem zkrátka lepší než konkurence a je to vidět i u baterie, kdy překonal Samsung S10+ aspoň o 100mAH na celkových 4200 mAh. Výdrž je impozantní a není problém se dostat na 2 dny provozu. Samozřejmě za cenu, že Huawei je poměrně dost přísný v power managementu a občas killne i aplikace, které by nemusel ač RAMky má na to opravdu dostatek. Impozantní je i rychlé 40W dobíjení, které dokáže vrátit telefonu plnou kapacitu už lehce přes hodinku. Samozřejmě, že ke konci se nabíjení zpomaluje a proto pokud máte málo času, z 0 na 70% se dostanete za 30 minut. Důležité je ovšem zmínit, že se jedná o vlastní systém rychlého dobíjení Supercharge, který není kompatibilní třeba s nabíječkami QuickCharge. Naštěstí je nabíječka v balení, ale třeba druhou do práce je potřeba si koupit přesně s tímto konkrétním systémem, tím pádem nejlépe od Huawei. Nabíjet můžete samozřejmě i po vzoru Mate 20 Pro reverzně jiná zařízení kompatibilní se systémem QI, jako bezdrátová sluchátka nebo třeba iPhone. Za mě osobně je ale toto spíš takový gimick ať už je to u jakéhokoli zařízení. Fotoaparát Jestli pamatujete doby, kdy lídrem inovací byla společnost Apple, dneska se jí bezesporu stala společnost Huawei. Už v loňském roce P20 Pro vyrazila všem dech se svým foťákem a P30 Pro laťku posunuje ještě dál. Konfigurace foťáků je 40MPX se světelností f/1.6 v hlavním, 20MPX v širokoúhlém a 8MPX v periskopickém zoomu. Co je od loňska ovšem novinkou je naprostá změna principu senzoru, který doposud byl v rozestavění pixelů RGGB. Huawei nově přešel na systém RYYB, kdy 2 zelené pixely byly nahrazeny 2 žlutými, které slibují až o 40% lepší citlivost na světlo. Takhle zní nudná teorie. Z praktického hlediska je posun opravdu znát a fotky vypadají daleko světlejší s dostatkem detailů a za tohle rozhodně palec nahoru. Na druhou stranu vypadají poměrně nereálně s hodně znatelným postprocessingem, což už jsem minule zmiňoval, že takto to mají uživatelé rádi a pro většinu populace je toto vzor ideální fotky. Za mě osobně za denního světla preferuju focení spíše širokoúhlým fotoaparátem, kde sice nejsou fotky „tak dokonalé“, ale daleko více se blíží realitě. Za fajn fíčuju považuju i 5 násobný optický nebo 10 násobný hybridní zoom nebo 50 násobný digitální. Toto je opravdu skvělá demonstrace neuvěřitelného inženýrství, před kterou rozhodně smekám. Fotky vypadají dobře, pokud je světla dostatek, při horším osvětlení už to jde rapidně dolů. Při horším osvětlení pak jde dolů také kvalita širokoúhlého fotoaparátu, ale to je právě naopak zase místo, kde nastupuje neuvěřitelný hlavní fotoaparát. Večer je to právě on, na který se můžete vždy spolehnout. Fotky oproti konkurenci z něj lezou výborné na automatický režim a pokud by někdo chtěl ještě o zhruba 20% světlejší fotku, zapnout může speciální noční režim. Já jsem se ale bohatě spokojil s automatikou. Celkově hodnotím P30 Pro jako špičku toho, kam až se lze dneska s fotografií v mobilu dostat a třeba právě při nedostatku světla zašlapal iPhone úplně do země, ostatně jak můžete právě vidět. U videa, které bylo tradičně slabinou vlajkových telefonů Huawei, je patrný značný posun. Zejména vylepšení doznal zvuk. Naopak poměrně hodně zklame, že ve své nejlepší vlajkové lodi neumí Huawei stále 4K při 60 snímcích za vteřinu. Je vidět, že video stále není pro Huawei tak úplně prioritou. I když za stabilizaci na hlavní a zoom kameře musím Huawei určitě pochválit, na rychlé ostření Dual Pixel od Samsungu se bohužel nekouká ani z rychlíku. Shrnutí Celkově hodnotím P30 Pro jako jednoznačně jeden z nejlepších fotomobilů vůbec, ale slovu absolutně nejlepší se záměrně vyhnu. V jistých ohledech konkurenci drtí na plné čáře, jinde naopak zaostává. Rozhodně ale jeho nákup doporučím, protože za cenu 22.490 v konfiguraci 6/128 nebo 24.990 v konfiguraci 8/256 se rozhodně jedná o zdatného soupeře jak pro nejlepší mobily od Samsungu, tak Applu. P30 Pro můžete už teď zakoupit u nás na eshopu Hurámobil.cz a pokud do konce dubna použijete v košíku kód „P30PRO“, čeká vás i hodně zajímavé překvapení. ...
Design, ten je jasně daný a Motorola seká jeden telefon za druhým jak Baťa cvičky. Díky tomu tyto telefony poznáte na 100 honů. Mě osobně se design líbí, protože to není žádná tuctovka. Na zadní straně v klasickém kolečku kolem fotoaparátu najdete tentokrát pouze jednu čočku a pod ní jak jinak než čtečku otisků prstů s logem značky Motorola. Záda telefonu působí na první pohled skleněným dojmem, ale zdání klame a stejně jako tělo telefonu, jsou vyrobena z plastu. I když tento materiál úplně někoho nepotěší, zpracování je na velmi vysoké úrovni. Z pravé strany potěší tlačítko zapínání, které je vroubkované a tím pádem jasně nahmatatelné. Nad ním už jen kolébka hlasitosti, na mě už opět až moc vysoko. Displej 6,2“ IPS Displej G7 Power je tentokrát oproti Plusku pouze v rozlišení HD, což je asi fakt, který mě na tomto telefonu mrzí ze všeho nejvíc. Svítivost je také pouze na průměrné úrovni a na letním sluníčku to tím pádem žádná hitparáda nebude. Chybí bohužel i notifikační dioda a zmeškané události poznáte jedině zvednutím telefonu, kdy se displej rozsvítí. Po hardwarové stránce telefon stejně jako G7 Plus pohání Snapdragon 632 v kombinaci se 4GB RAM a 64GB je určeno pro vaše uživatelská data s možností rožšíření pomocí paměťové karty v plnohodnotném trislotu. V Antutu získal tento telefon 107.000 bodů, což je zhruba na stejné úrovni jako nedávný Samsung M20 a pohybuje se tím pádem v průměru. Hry na plné detaily si samozřejmě nezahrajete, ale třeba Asfalt 9 na střední detaily běžela úplně v pohodě. Svižně běží celkově i pohyb po operačním systému Android 9 Pie a co je na Motorolím softwaru obzvláště návykové jsou gesta. Dvakrát shake svítilna, dvojté otočení je fotoaparát a tak dále. Pokud si na to zvyknete, už nebudete chtít měnit . Nově je zde i ovládání pomocí jednoho tlačítka, což už mi tak úplně nevyhovovalo a raději jsem se vrátil k původnímu ovládání. Jestli si vzpomínáte, jak jsem u G7 Plus chválil reproduktor, zde už to taková chvála není. Zvuk je zde pouze mono z reproduktoru umístěného ve sluchátku a hraje sice nahlas, ale při vyšší hlasitosti je už zvuk dost plechový. Pro milovníky drátů však i zde je přítomna zdířka na 3,5mm jack. Z další hardwarové výbavy je k dispozici Bluetooth 4.2, FM rádio, ale třeba podpora Galilea chybí. Baterie a fotoaparát Kde ovšem G7 Power vyniká je baterie. Ta má kapacitu úctyhodných 5000mAh, což je na svou třídu v podstatě mezní hodnota a žádný z renomovaných výrobců už vyšší kapacitu ani nenabízí. Pokud tedy hledáte telefon na víkendový výlet bez nabíječky, s G7 Power rozhodně chybu neuděláte. Dobíjet lze navíc USB-C konektorem s 18W Turbo Power nabíjení a pokud vám dojde šťáva, i 15 minut nabíjení vystačí na 9 hodin provozu. Za mě je tohle vážně super. Motorola G7 Power je na zadní straně vybavena pouze jedním fotoaparátem s rozlišením 12MPX se světelností f/2.0 a je vidět, že sázka na jeden kvalitnější fotoaparát místo dvou horších vyšla celkem dobře. I když večerní snímky opravdu nejsou nic extra, ty denní nevypadají vůbec špatně. Samozřejmě občas jsou fotky saturovanější, než je realita, ale detailů je dostatek a za denní fotografii se G7 Power rozhodně nemusí stydět. Video lze natáčet i ve 4K při 30 snímcích za vteřinu nebo FULLHD 30 a 60 a nevypadá také věru zle. Přední kamerka Shrnutí G7 Power je k dispozci v jednom jediném barevném provedení za cenu 5.399,- a samozřejmě jej jako vždy můžete zakoupit u nás na hurámobil.cz. Jedná se o telefon, který jasně cílí na milovníky výdrže na 1 nabití a z ostatních funkcí, či vlastností se pohybuje spíše v průměru. Ničím vás nepotrápí, ale ničím ani nenadchne. Snad jen ten operační systém s gesty Motoroly jsou něco, co jinde nenajdete. Motorola G7 Plus to prostě není, ale zase jsme s cenou zhruba o 2000 níže. ...
Design a zpracování Po designové stránce není Galaxy M20 žádným extra krasavcem, ale vzhled určitě neurazí. Přední strana je vybavena 6,1 palcový Infinity-V displej s poměrně úzkými rámečky, i když brada je trošku širší. V kapkovitém notchi se pak nachází kamera s možností odemknutí obličeje. Levou stranu zabral šuplíček na 2 SIM karty a 1 Micro SD kartu. Pravou stranu potom kolébka hlasitosti a zamykací tlačítko, které je příjemně na dosah prstu. Dolní stranu obsadilo USB-C a 3,5 mm konektor pro zapojení sluchátek. Za obě věci telefon chválím. Na záda telefonu nasadil Samsung opět materiál s názvem glastic – tedy materiál, který kombinuje výhody plastu a výhody skla. V každém případě prostě ať už v námi testované modré nebo černé telefon působí levným plastovým dojmem. U spousty výrobců bývá zvykem přibalení pouzdra pro eliminování škrábanců nebo vystouplého foťáku. Tady pochválím Samsung, že 2 kamerky z těla moc nevystupuje, ale přece jen škrábance se na krytu tvoří. Pouzdro však v balení není, ale můžete jej v klidu u nás dokoupit. Na zadní straně ještě najdete čtečku otisků prstů. Její umístění je narozdíl od tlačítek hlasitosti fajn, ale na dotyk je občas problém ji nahmatat. Bohužel tentokrát není odemykání ani rychlé a často se mi stávalo, že na první pokus ani k odemčení nedošlo. Alternativně ji samozřejmě můžete nahradit odemykáním obličejem. To je výrazně rychlejší. Displej Kde M20 ztrácí v designu, naopak naprosto vyniká v 6,3” FULLHD+ displeji. Ten je na svou cenovou kategorii opravdu prvotřídní a je vidět, že displej je hlavní lákadlo M20. Všechno je dostatečně jemné a v tradičním módu Samsungu sice výrazně sytější než v reálu, ale na to jsme už zvyklí a je to to, co většina uživatelů vyžaduje. Jediné, co zamrzí je absence funkce Always On nebo notifikační diody. Na druhou stranu tohle nemá ani ten nejdražší iPhone, takže vlastně v pohodě . Co vás na displeji každopádně v konečném důsledku potěší je jeho skvělá svítivost, dost možná asi na svou cenovku jedna z nejlepších, co jsem viděl a tím pádem bude vše na sluníčku dostatečně viditelné. Hardware a software Po hardwarové stránce M20 pohání průměrný Exynos 7904, který v kombinaci se 4GB operační paměti a 64 úložištěm vytáhne z Antutu nějakých 109 bodů. Není to zázrak, ale špatné to rozhodně take není. Pokud by někomu nestačilo 64GB, může jej rozšířit paměťovou kartou. Docela zklamáním je operační system, který je zde pouze ve verzi Android 8.1, což v době, kdy každý nový telefon přichází s devítkou a betatestuje se desítka je opravdu nic moc. Na druhou stranu aspoň vše běhá opravdu rychle a plynule. Z další hardwarové výbavy a vychytávek vás určitě potěší Bluetooth 5.0, NFC, FM rádio nebo plnohodnotný slot na 2SIM + paměťovku. Naopak chybí podpora Galilea nebo Wifi 5G. Co se týká zvuku, je zde samozřejmě pouze jeden mono reproduktor, ale na svou cenovku nehraje vůbec špatně a pokud někdo má drátová sluchátka, konektor na svůj 3,5mm jack zde také najde. Další peckou, kterou útočí M20 je baterie, která má zde úctyhodných 5000mAh. Výdrž je tedy neskutečná a v klidu se dostanete na 3 denní výdrž na 1 nabití. Navíc je zde k dispozici rychlé 15W nabíjení a fast charging nabíječka s konektorem USB-C je přímo v balení. Za tohle musím Samsung opět jednoznačně pochválit. Fotoaparáty nepotěší Galaxy M20 disponuje na zadní straně 2 fotoaparáty. Hlavní je 13MPX se světelností f/1.9 a druhý je zde překvapivě 5MPX širokoúhlý se světelností f/2.2. Palec nahoru za přidání druhé plnohodnotné kamery a ne jen senzoru pro rozostření pozadí. Fotky jsou za dne z hlavní kamery na první pohled celkem dobré, ale při malém přiblížení už ztrácejí potřebnou ostrost. Na zobrazení pouze na displeji telefonu jsou však asi celkem fajn. Širokoúhlý fotoaparát tu alespoň za mě být neměl, protože jeho výsledky jsou bohužel vcelku špatné. Efekt rybího oka je zde opravdu víc než výrazný a detaily na fotce chybí úplně. V noci už nepodává dobré výsledky ani jeden z foťáků a víceméně se tak jedná o foťák vcelku podprůměrný a to jsem se ani nezmínil o portrétním režimu. Bohužel nepotěší ani video, kde telefon marně hledá na co zaostřit a výsledkem je rozklepaný efekt právě kvůli častému přeostřování. Shrnutí Když bych měl M20 shrnout, celkově se vůbec nejedná o špatný telefon. Za 5.990,- dostanete skvělou baterku s USB-C rychlým dobíjením, skvělý, opravdu skvělý displej a podporu mnoha bezdrátových funkcí včetně NFC. Naopak zklame foťák a starší operační systém, který se však časem dá upgradovat na lepší. Jestli koupit, nechám tradičně na vás. Každopádně k zakoupení je telefon výhradně přes internetový obchod výrobce. ...
Design a konstrukce Redmi Note 7 by Xiaomi je jedním z prvních telefonů, které jsou od nově oddělené odnoše Redmi, a po designové stránce se rozhodně nezapře inspirací od Mi 8 Lite. Zadní strany obou telefonů od sebe lze rozeznat jen podle rozložení foťáků. Stejně tak je to i u plastového rámu a ovládacích prvků. Oproti Mi 8 má Redmi Note 7 navíc zdířku na 3,5mm jack a infraport v horní části telefonu. USB-C konektor na spodní straně naštěstí je, a podporuje až 18 W rychlé nabíjení 4000 mAh baterky. O 2-3 denní výdrž je tím pádem dokonale postaráno. Vydařený displej IPS displej o velikosti 6,3” s rozišením FullHD+ je opět dost podobný Mi 8 Lite. Pouze podání barev je studenější, ale samozřejmě to je věc vkusu, kterou je možné si poladit v menu. Svítivost displeje je dostatečná, a tím pádem na sluníčku je displej dobře čitelný. Rámečky jsou sice, oproti Mi 8, o trochu větší, celkový poměr displeje k tělu však na stejnou úroveň vrací daleko menší notch, s integrovanou kamerkou pro odemykání obličejem. Odemykání je celkem rychlé, ale z důvodu bezpečnosti se doporučuje jej nahradit spolehlivějším otiskem prstu na zadní straně. Dostačující výkon V útrobách telefonu tepe procesor Snapdragon 660, který má dostetek výkonu jak v systému, tak ve hrách. K dispozici je několik variant operační paměti a úložiště. Konkrétně 3 GB/32 GB, 4 GB/64 GB a 4 GB/128 GB, a ve 3 barevných provedeních, takže výběr je rozhodně dostatečný. Operační systém je zde samozřejmě nejnovější Android 9, s nadstavbou MIUI, ve verzi 10, a tím pádem běhá systém opravdu rychle. Jen ty animace zavíraných aplikací se přece jen tradičně u Xiaomi stále nedaří vyladit, a sem tam se trhnutí telefon nevyhne. Na druhou stranu je, nadstavba poměrně robustní, a tradiční „Xiaomi“ gesta by Apple fungují na jedničku. Spodní reproduktor Note 7 je samozřejmě pouze mono, hraje sice dostatečně nahlas, ale zvuk je poměrně plochý. Pro kvalitnější poslech hudby je pak zdířka na 3,5mm jack. Skvělý fotoaparát Asi nejlepší vlastností Redmi Note 7 je duální fotoaparát. Hlavní senzor má úctyhodných 48 MPx se světelností f/1.8 od Samsungu, a fotí opravdu skvěle, a za zmínku stojí i makro fotky. Věrné barevné podání, nic není přikrášlené, prostě tak, jak to má být. Dynamický rozsah je skvělý, barvy jsou věrné. Večerní snímky samozřejmě občas mají své mouchy, ale na svou cenu podává telefon nadstandardní výsledky. Druhý 5 MPx foťák je zde pouze pro rozostření pozadí, a i on podává velice přesvědčivé fotky. Video je možné natáčet ve FullHD, při 30, nebo 60 FPS, s elektronickou stabilizací, které opět vypadá na svou cenu nadprůměrně. Přední foťák je poté 13 MPx se světelností f/2.2 a jak už je u Xiaomi a dalších asijských značek zvykem, negativní je zde zbytečné vyhlazování pleti. Hodnocení? Xiaomi Redmi Note 7 je k dostání v konfiguraci 3 GB/32 GB za cenu 4 890 Kč, 4 GB/64 GB za cenu 5 790 Kč a 4 GB/128 GB za 6 390 Kč. Všechny varianty jsou k dispozici v černé, červené, nebo modré barvě. Rozhodně lze Note 7 doporučit všem, kteří hledají telefon s výborným poměrem ceny a výkonu, hezkým designem, a na svou třídu opravdu nadprůměrným foťákem. Samozřejmě, chybí zde třeba NFC, odolnost, nebo notifikační dioda je hrozně malinká, ale suma sumárum je tohle opravdu skvělý telefon, který již teď seženete na Hurámobil.cz. ...
Design Huawei P30 se oproti minulému modelu P20 (videorecenze) hodně liší vzhledově. Narostla velikost displeje, zmizel větší notch, který nahradila takzvaná kapka a není zde ani tlačítko pod displejem. Díky tomu nejsou kolem displeje téměř žádné rámečky a telefon vypadá opravdu skvěle. Oproti vyššímu modelu P30 PRO však nemá P30 zaoblené hrany displeje, což ale může potěšit ty, kteří si na něj chtějí dát ochranné sklo. Telefon je celkově lehký, tenký se zaoblenými hranami a příjemně padne do dlaně. Po designové stránce je docela raritou zploštělý kovový rám na horní a spodní straně, který P30 opticky docela zmenšuje. Pokud by vás stejně jako mě napadlo, jestli díky tomu stojí na stole, tak nestojí . USB-C je v této kategorii samozřejmostí, nechybí ani jack na 3,5mm, co ovšem naopak zamrzí je absence stereo reproduktorů. Na druhou stranu, ty nejsou ani v podobně naceněném Honoru View 20, ale zas třeba takový Zenfone 5 za poloviční cenu, ten už je má. Čočky fotoaparátů bohužel opět vystupují a telefon se kvůli tomu na stole dost nepříjemně kolíbá. Pouzdro, které by to spravilo, v balení tentokrát chybí, ale jako vždy jej u nás můžete hned dokoupit. Oproti P30 Pro je zde také okleštěná voděodolnost a prachotěsnost pouze na stupeň IP53. Lehká odolnost proti postříkání tu tedy je, ale plavat s P30 fakt nechoďte. Displej Displej o velikosti 6,1” s technologií OLED, Full HD + rozlišením a kapkovitým notchem se snad musí líbit úplně každému. Jemnost displeje je opravdu skvělá a že nemá vyšší rozlíšení jako Samsungy vůbec nevadí. Rozdíl je v této úhlopříčce mizivý a aspoň můžete šetřit cenné procenta baterie. Ta má kapacitu 3650mAh, což je méně než P30 Pro, ale výdrž na 1 nabití je i tak dobrá. S trochou snahy se ke 2 dnům dostanete. K dispozici je poté i rychlé 22W nabíjení SuperCharge a nabíječka je samozřejmě v balení. Výhodou OLED displejů je možnost aktivovat Always On, neboli stavové informace v pohotovostním režimu na zhasnutém displeji. V první instalaci bohužel zatím software neumí zobrazit notifikace ani systému ani třetích stran, ale na světě by měl být již nový software, který tuto funkci umožňuje. Díky tomu už opravdu nebudete potřebovat notifikační diodu. Jako loni masivně nastupovaly notche, tentokrát nastupují čtečky otisků prstů v displeji. U vlajkových lodí Huawei samozřejmě nemůže chybět a je i tady u P30 a musím Huawei pochválit, protože čtečka je oproti konkurenci daleko rychlejší. Hardware Po hardwarové stránce se jedná samozřejmě o našlapaný telefon s posledním Kirinem 980 v kombinaci s 6 GB operační paměti a 128 GB úložištěm. Nemusím samozřejmě zdůrazňovat, že všechno běží tak jak má a v Antutu se dostanete na 282 tisíc a s přehledem si na ní zahrajete i ty nejnáročnější hry. Stejně tak je plynulý i Android 9 s vlastní nadstavbou od Huawei, kde implementovaný je opět podobně jako na Xiaomi Mi 9 Dark mode a stejně tak není zatím funkční ve všech aplikacích. Nastavení, Galerie, Telefon, všude tam to funguje, SMS zprávy jsou ale zatím postaru v klasickém bílem prostředí. Fotoaparáty Fotoaparáty jsou u P30 kapitola sama o sobě. Na zadní straně jsou tři foťáky. Hlavní čočka má 40 Mpx se světelností f/1.8 s novým senzorem a rozložením pixelů RYYB, kdy zelenou barvu nahradila žlutá, která by měla přinést až o 40% lepší světelnost oproti předchůdcům. Druhý objektiv s rozlišením 16 MPX a světelností f 2.2 je širokoúhlý a třetí 8MPX zvládne až 3násobné optické přiblížení a jako jediný je vybaven optickou stabilizací. Fotky, které P30 produkuje jsou skvělé. Někdy sice dojde k drobnému rozmazání, ale jsou to opravdu ojedinělé případy. Stejně tak výborné výsledky podává za denního světla širokoúhlý objektiv i teleobjektiv. Jen u toho je fotka občas tmavší, než bych si představoval, ale stále je zde dostatek informací pro vytažení stínů v následných úpravách. Večer už je to samozřejmě slabší s teleobjektivem, ale širokoúhlý se pořád překvapivě drží a největší rozdíl třeba oproti Mi 9 poznáte na hlavním foťáku. Zatímco za dne je rozdíl mezi Mi 9 a P30 minimální, večer je to právě vidět nejvíce. Větší sensor, lepší optika a postprocessing jsou u P30 znát. Znát ovšem s hvězdičkou. Někdy postprocessing zasáhne až tak moc, že fotka je zbytečně hrozně moc přeostřená. A je jedno, zda fotíte na normální režim nebo noční snímek. Rozdílů ve výsledku si moc nevšimnete. Fotky s rozostřeným pozadím jsou take skvělé a za sekci foťáku musím P30 opravdu pochválit. Další pochvalu si vyslouží také za video, které můžete natáčet ve 4K při 30 snímcích za vteřinu a 60fps zde překvapivě chybí. Pokud navíc natáčíte ve fullHD při 30 snímcích, zapojí se dost dobrá elektronická stabilizace a tím pádem bych tento režim doporučoval ponechat jako standard. Všechny foťáky potom doplňuje 32MPX přední kamerka s možností natáčet ve fullHD a samozřejmě její hlavní úkol je asi odemykání obličejem, které zvládá spolehlivě. Shrnutí Celkově je Huawei P30 skvělým telefonem s výkoným procesorem Kirin 980, malým kapkovitým notchem, skvělým foťákem a výbornou výdrží baterie s rychlonabíjením. Telefon má navíc 3,5 mm jack, kvůli čemuž si určitě získá své příznivce. Snížená voděodolnost a prachuvzdornost sice trochu zamrzí, ale skvělé fotoaparáty vše zachrání. Za 6GB RAM a 128GB interního úložiště zaplatíte právě teď 15 990 korun, třeba u nás na Hurámobil.cz. ...
Velikostně mi Mi 9 připomíná iPhone XS Max jen je nepatrně užší, takže se jedná poměrně o velké pádlo. Mi 9 je vyrobena z kombinace hliníku a skla Gorilla Glass 6, kvůli kterému v ruce poměrně klouže. Zadní strana je směrem k bokům zaoblená, hrany jsou docela ostré a musím říct, že úplně příjemně se mi nedrží. Na druhou stranu, tohle zvládnete vyřešit přibaleným gelovým pouzdrem, které vyrovná i celkem dost výrazně vystupující čočky fotoaparátů. Nejde si samozřejmě nevšimnout duhového kolečka kolem čočky zoomového objektivu. Jedná se pouze o speciální odrazné kolečko, které při naklonění mění barvy. žádný led proužek nebo netradičně řešený blesk nečekejte, i když by to bylo celkem cool. Displej o velikosti 6,39“ vám jednoduše vyrazí dech. Vypadá skvěle, na slunci je výborně čitelný a osobně mi vůbec nevadí, že oproti Samsungu třeba není QHD. Stejně to na své S9 nepoužívám, protože to víc vybíjí baterku. Daleko víc ocením, že OLEDový displej má funkci Always On. Díky tomu ani moc úplně nepotřebujete notifikační diodu, která tady sice je, ale jenom jednobarevná a dost titěrná. Naštestí je ale nahoře u sluchátka, kam patří a ne někde dole u mikrofonu. Nově v displeji je brutálně rychlá optická čtečka otisků prstů od které si Xiaomi slibuje tolik, že upustila od infračerveného přisvícení pro odemykání obličejem. To se tím pádem logicky při nedostatku světla zpomalilo, ale na druhou stranu je notch opravdu malinký a téměř ničemu nepřekáží. Za mě skvělá kombinace. Po hardwarové stránce je samozřejmě výbava skvělá. Nejlepší procesor od Qualcommu s názvem Snapdragon 855 v kombinaci se 6GB RAM zvládá vše opravdu na výbornou. Úložiště volte pečlivě, protože k dispozici je buď 64GB nebo 128GB a nelze jej rozšířit paměťovou kartou. Šuplíček je tím pádem vyhrazen dvěma SIM kartám a nekreje jej žádný druh gumy, proto na chybějící voděodolnost opravdu pozor. Rychlost systému a aplikací doslova trhá Asfalt i ve stejnojmenné hře a musím se přiznat, že takhle rychlý telefon jsem tu opravdu dlouho neměl. A to se Antutu zastavilo na 366 tisících bodech. Reakce systému Android 9 s nadstavbou MIUI 10 jsou ukázkové. Na Mi 9 si také poprvé můžete vyzkoušet Dark mód od Xiaomi, který vypadá vcelku dobře, ale je tady platné asi jako mrtvýmu zimník. Funguje totiž jen v nastavení a v pár aplikacích od Xiaomi, rozhodně ne ve všech a v aplikacích třetích stran už vůbec ne. Pokud si tedy vaše oči večer zvyknou někde být v dark módu a poté se přepnete do jiné aplikace, je to asi jak kdyby vás někdo probudil kýblem studené vody. Nicméně, na podporu systému u Android Q se vyloženě těším. Co by mohla ocenit spousta z vás, je boční tlačítko pro Google Assistenta nazvané AI tlačítko. A pokud nechcete asistenta, přeprogramovat si můžete jeho dvě funkce na něco jiného. Jen škoda, že těch akcí můžete zvolit pouze sedm. Tak snad v další aktualizaci něco přibude. Pokud byste po obvodu telefonu hledali zdířku na 3,5mm jack, máte smůlu, spokojit se budete muset s přibaleným adaptérem, stejně tak jako s mono reproduktorem v telefonu. Ten je ale kvalitní a hraje pěkně nahlas. Kde získává Mi 9 další body je baterie a nabíjení. Je pravda, že 3300 mAh není žádná pecka, ale oproti Mi 8 je výdrž přece jen o něco větší. O celodenní výdrž na jedno nabití se nemusíte obávat a náruživým telefonistům určitě přijde vhod 18W rychlonabíječka v balení. Půlku baterky nabijete kolem půl hodinky. Kdo by chtěl nabíjet ještě rychleji, údajně by měla jít dokoupit 27W, která nabije telefon na 80% za nějakých zhruba 40 minut. K ní navíc dostane ještě bezdrátovou podložku a to se vyplatí. Zatím ale v Čechách ještě dostupná není. Mi 9 přichází se 3 fotoaparáty na zádech. Hlavní 48MPX se světelností f/1.8, druhý je širokoúhlý 16mpx se světelností f/2.2 a třetí je teleobjektiv s rozlišením 12Mpx a světelností také 2.2. Na svou cenovku musím říct, že fotí opravdu skvěle. Zdůrazňuji na svou cenovku, tím pádem je potřeba tento telefon porovnávat třeba s Honorem View 20, Zenfonem 5z, Oneplus 6T a rozhodně ne s P30 Pro nebo Galaxy S10. Za dne jsou fotky opravdu výborné a obzvlášt pěkný je i portrétní režim. Večerní fotky jsou na svou třídu fajn, ale speciální noční režim bych úplně tak nepoužíval, protože buď rozdíly nejsou úplně vidět nebo se mi občas stalo, že výsledek byl horší než z klasického režimu. Ono koneckonců úplně skvělých večerních fotek je prostě tězké dosáhnout, když žádná z čoček nemá optickou stabilizaci. Stejně tak doporučuju nepoužívat AI režim, který všechno zbytečně moc přibarví a naopak jsem si užíval daleko menšího postprocessingu u klasických fotek. Poslední dobou mám pocit, že pomalu, ale jistě výrobci úplně od nereálných saturovaných barev začínají upouštět a nebo že právě nechávají volbu na uživateli zda zvolí focení prostřednictvím AI režimů a nebo bez nich, kdy celá scéna vypadá právě mnohem realističtěji. To se samozřejmě bavíme o hlavním foťáku, širokoúhlý už večer nevypadá nic moc, ale naopak za dne jej chválím za velice dobrou korekci efektu rybího oka. Videa lze natáčet na Mi9 ve formátu 4k při 60 snímcích na hlavním a širokoúhlém objektivu a za mě vypadají velice dobře. Pozor jen, že elektronická stabilizace je k dispozici u 30 a ne u 60fps. Jo a pak je tu přední foťák? Vážně to někoho zajímá? No tak fajn, je tu, má 20MPX a fotí celkem fajn a nejvíc jej použijete stejně na funkci odemykání. Celkově hodnotím Mi9 jako neskutečně povedený telefon s nejnovějším Snapdragonem 855, malým notchem, skvělým foťákem a výbornou výdrží s rychlým dobíjením. Jsou zde samozřejmě i nevýhody v podobě absence 3,5mm jacka, voděodolnosti, optické stabilizace a nemožností rozšířit úložiště. Za 12.990,- v kapacitě 6/64 GB nebo 13.990,- v kapacitě 6/128 GB je to ale rozhodně skvělá volba. Zakoupit jej a podpořit tak náš kanál můžete samozřejmě jako vždycky u nás na www.huramobil.cz. ...
Samsung už od modelu A7 ukázal, že návrat do střední třídy myslí vážně a Galaxy A50 je dalším kouskem, který tento nastoupený trend potvrzuje. Tělo A50 sice není hliníkové a záda jsou z materiálu nazvaný Samsungem Glasstic, ale celkové dílenské zpracování je, jak jinak než, na výborné úrovni. Celkově telefon výborně padne do ruky, potěší i na spodní straně USB-C a 3,5mm jack, jen ta kolébka hlasitosti by mohla být níž nebo na opačné straně, když už tam není to Bixby tlačítko. Vůbec nebudu lhát, když vám teď řeknu, že jako bych Samsung nepoznával. Do telefonu střední třídy, kde poslední dobou jen dotahoval, najednou vypálil konkurenci rybník. Přinést telefon s výborným displejem a integrovanou čtečkou otisků prstů, to chce opravdu potlesk. Samotné čtení prstu v 6,4” velkém SuperAmoled displeji je fajn, ale rozhodně nečekejte stejnou spolehlivost a rychlost jako u klasické čtečky. Integrovat to ovšem do telefonu pod 10.000, za to Samsungu tleskám. Já osobně jsem ale stejně raději využíval odemykání obličejem, které bylo rychlejší a spolehlivější. Čitelnost displeje na sluníčku je bez problému a standardně je displej kalibrovaný do studenějších barev. Ty si ale můžete přizpůsobit dle vlastní libosti nejen v rámci teplé a studené, ale můžete si pohrát I jednotlivými nastaveními RGB pásma. Hardware a Software Po hardwarové stránce telefon pohání Exynos 9610, což je ekvivalent Snapdragonu 660 a v Antutu si tím pádem telefon vysloužil téměř 150.000 bodů, což je úplně dostačující hodnota pro většinu z nás. Se 4GB RAM běhá systém opravdu rychle a za celou dobu testování se ani jednou neseknul. 128GB úložiště je také dostačující pro většinu z nás a pojme bez problému mnoho fotek, videí a dostatek her. Přepracované je značně I prostředí celého telefonu. Kdo z vás ještě neviděl nové Samsung One UI na Androidu 9, bude mile překvapen. Všechno je daleko příjemnější na ovládání, tlačítka jsou větší, systém intuitivnější a zkrátka tady není na co si stěžovat. Milovníky hudby určitě potěší přítomnost zdířky na 3,5mm jack a reproduktor, který je sice mono, ale hraje dostatečně nahlas. Z dalších vlastností již jen krátce zmíním přítomnost NFC, Wifi 5G, BT 5.0 a kompletní podpory navigačních systému včetně Galiela a pro některé naše věrné sledovatele POZOR, důležitá zpráva – je tu FM radio. Další věcí, která vás jednoznačně potěší je baterie. 4000mAH je opravdu nadstandardní kapacita s kterou nebudete mít problém ani s dvoudenní a tím pádem víkendovou výdrží bez nabíječky. A kdo se bude hodně snažit, může si udělat I prodloužený víkend bez nabíjení. Fotoaparát Zadní foťáky jsou v konfiguracích 25MPX se světelností 1.7, druhý širokoúhlý se světelností 2/2 a třetí 5MPX pouze pro rozostření pozadí. Fotili jsme opět, jako vždy, na standardní nastavení s automatickým HDR. Z hlavního foťáku lezou lehounce nadprůměrně snímky za denního světla a to hlavně díky lepšímu dynamickému rozsahu skrze automatické HDR. Širokoúhlý foťák si s sebou nese stejný neduh z A7 a to, že foťák si dost často nedokáže poradit s vyvážením bílé a fotky mají opravdu hnusný zelený nádech. Naopak příjemně překvapí krásně ostrý makro režim, eventuelně portrétní režim, kdy ostré je přesně to, co má být a naopak. Chybky tam sice občas jsou, ale na to v jaké jsme cenové kategorii je tohle opravdu hezký výsledek. Pro někoho může být poté výhodou, že efekt rozostření si může upravovat I dodatečně. Večerní fotky už mě nepotěšily ani z jednoho z foťáků. Z toho širokoúhlého jsou noční snímky opravdu špatné vždy, což je pochopitelné, a z hlavního foťáku je to většinou horší než lepší. Video lze v A50 natáčet pouze ve formátu FullHD při 30 snímcích za vteřinu, což je za uvedenou cenu lehké zklamání. Přední foťák pro selfiečka je k dispozici 25MPX a stejně jako zadní umí natáčet videa ve FullHD. Shrnutí Když bych měl dát nějaký závěrečný verdikt, A50 je telefon se spoustou předností. Krásný displej s notchem, bytelná konstrukce, čtečka otisků přímo v displeji, výborná hardwarová konfigurace, plnohodnotný trislot, velká výdrž baterie. Pokud pomineme průměrný foťák, rozhodně se jedná o skvělou volbu za necelých 9.000 korun. Aktuálně můžete A50 koupit u nás na eshopu ve ve 3 barevných provedeních – černá, modrá a bílá a pokud navíc použijete v košíku nedělní kód „TOP5“, těšit se můžete na příjemné překvapení k tomu. ...
Design Rozhodně byste Redmi 7 od pohledu pasovali do vyšší třídy. Je to sice plasťák, ale opravdu vypadá na svou cenovku více než dobře. Záda jsou krásně zaoblená, čtečka otisků prstů je parádně rychlá, čočka foťáků ani moc nevystupuje, tlačítka pro ovládání jsou na ideálním místě, zkrátka a dobře, po stránce designu a konstrukce rozhodně palec nahoru. Displej Co už ovšem tak úplně nepochválím je displej. Ten má sice úhlopříčku 6,26“, je vsazen do krásně úzkých rámečků jen s trochu větší bradou a disponuje pouze HD rozlišením. Celkově je nakalibrován do teplejších barev a čitelnost na sluníčku není nic moc. Tady jsem za podobné peníze už viděl prostě lepší displeje. Z vrchní strany je v kapkovitém notchi kamerka, kterou můžete použít i pro populární odemykání obličejem, ale rychlosti moc nepobrala a večer je tato funkce téměř nepoužitelná. Na opačné straně je pro změnu na netypickém místě dioda, která je opravdu malinká a svítí pouze bíle. Každopádně, lepší nějaká, než žádná. Hardware a software Ač jsem moc nechválil displej, tak za výbavu zase naopak dávám jednoznačně palec nahoru. Telefon pohání Snapdragon 632 v kombinaci s 3GB RAM a 32GB úložištěm. Už s touhle konfigurací dostanete v Antutu přes 100 tisíc bodů a to jsem vám ještě neřekl, že stačí připlatit pětistovku a máte konfiguraci 3/64. A za 4,5 tisíce takto vybavených telefonů opravdu moc není. Třeba minule recenzovaný Sony Xperia 10 stojí v této konfiguraci dvojnásobek. Ať už vyberete variantu 3/32 nebo 3/64, chybu rozhodně neuděláte, vše běží pěkně rychle a plynule na nejnovějším Androidu 9. Je jasné, že na poli výbavy musí být i nějaká negativa a tady si to tak trochu vybrala spodní část telefonu. Reproduktor je samozřejmě mono a na vyšší hlasitost hraje dost plechově. Hned vedle něj je konektor, který je bohužel opět jen micro USB a tím pádem nabíjení 4000mAH baterky zabere více jak 2,5 hodiny. Fotoaparát Zadní fotoaparáty Redmi sedmičky jsou v konfiguraci 12+2 Mpx, což znamená, že ten druhý je pouze pro rozostření pozadí. Zhruba od loňského roku začalo Xiaomi dramaticky zlepšovat svoje foťáky a překvapuje v pozitivním slova smyslu u jednoho telefonu za druhým. Samozřejmě s Redmi sedmičkou nemůže nikdo čekat čelní umístění třeba v DXO Marku, ale i tak tenhle telefon výrazně předčil má očekávání. Má to samozřejmě ale jedno ALE. Tím je automatika. První, co rozhodně udělejte je, že vypnete tzv. AI režim neboli režim umělé intelligence. Teda za předpokladu, že chcete, aby realita zůstala realitou. Pokud naopak telefon budete dávat 80 leté babičce, nechte AI zapnuté, protože rázem bude na fotkách vypadat o 30 let mladší. To si samozřejmě dělám legraci, ale telefon prostě vyhlazuje všechno možné od pleti, přes psí srst až po chodník do naprosto nerealistické scény. Vypnete to a rázem je všechno tak, jak má být. Druhá věc, která dokáže trochu pozlobit je HDR. To dělá celkem pěkné fotky, ale automatika občas nezafunguje tak, jak má. Proto, pokud nebudete s fotkou spokojeni, zkuste si tuto funkci manuálně zapnout a večer naopak vypnout, mohli byste mít totiž fotky občas dost máznuté. I za denního světla každopádně o pár detailů se zapnutým HDR přijdete. Na sociální sítě však to bohatě stačí. Velice pěkně vypadají i fotky z blízkosti. Raději totiž foťte tak, že dáte předmět doslova pár centimetrů před objektiv než zapínat režim portrét, který upřímně moc nepřesvědčuje. Dočkáte se daleko lepších výsledků. Video lze natáčet ve formátu FULLHD při 60 snímcích za vteřinu a na svou cenu opět nevypadá vůbec zle. Horší je to už s přední kamerou. Každopádně na danou třídu je to průměr. Celkově bez mučení přiznávám, že tohle Xiaomi mě celkově potěšilo i překvapilo. Za cenu od 4 do 4, 5 tisíce nabízí opravdu skvělý hardware, krásný design, celkem tenké rámečky a nadprůměrný foťák. Směle tak konkuruje třeba podobně vybavenému ASUSu Max Pro M1. Ten nemá sice notch a rozhodně hůře fotí, ale zase má 5000mAH baterku. Rozhodnutí každopádně nechám na vás. ...
Protáhlý displej s poměrem stran 21:9 Podobně, jako Motorola Moto G7 Plus, i Xperia 10, nebo její větší varianta, Xperia 10 Plus, se odlišuje od ostatních na první pohled. Telefon se totiž vyznačuje protáhlým designem, a s tím spojeným displejem, který má poměr stran 21:9. Displej je asi největší deviza tohoto telefonu. Sony tvrdí, že nechce naskočit na vlnu notchů nebo průstřelů v displeji, ale naopak se snaží držet jednotnou designovou linii s dalšími produkty, jako jsou třeba televizory. Za kvalitu displeje si Sony rozhodně zaslouží pochválit. Všechno je na něm krásně jemné, barvy příjemně vyvážené, a pokud by je přece jen někdo chtěl živější, dají se v menu nastavit podobně, jako vyvážení bílé. Čitelnost na slunci je ovšem průměrná. Vybavenost Co se týče hardwarové výbavy, ta je, na svou cenu podprůměrná. Telefon totiž pohání procesor Snapdragon 630, v kombinaci se 3 GB RAM a 64 GB pro uživatelská data. Zejména procesor a paměť, které dosáhly v Antutu skóre kolem 88 000 bodů, bohužel odpovídají zařízením za polovinu ceny, než je toto Sony. Xperia 10 je vybavena operačním systémem Android 9.0, s lehkou nadstavbou od Sony, kde zaujme především aktualizovaný Side Sense. Dvojitým poklepáním se spustí nejčastěji používané aplikace, které telefon sestavuje podle preferencí uživatele, a četnosti použivání v danou dobu. Polohu a citlivost Side Sense je možné upravit, stejně tak, jako jeho umístění, nebo navrhované aplikace. Ovládání a používání Ovládání je samostatná kapitola. Sony je zpět se čtečkou otisků prstů na boku, bohužel však bez integrovaného tlačítka zapínání, které je nad čtečkou samostatně. Pod čtečkou, která funguje velice rychle, je na hodně netypickém místě, ovládání hlasitosti. Na opačné straně se nachází hybridní slot na paměťovku a SIM karty, kvůli kterým se zařízení, při sebemenším otřesu, restartuje, což je pro telefony Sony typické. Rozdělení obrazovky na dvě, které Sony proklamuje jako velkou výhodu, sice funguje, ale ne všechny aplikace to podporují. Mít puštěný Youtube, a u toho si číst třeba e-maily, je sice představitelný scénář, ale ve skutečnosti málo pravděpodobný, nehledě na extrémně rychlé vybíjení baterie. Ta má totiž kapacitu pouhých 2 870 mAh, což je zhruba o 20 % méně, než konkurenční modely. Alespoň je tu USB-C, a rychlé dobíjení. Z dalších vlastností stojí za zmínku Bluetooth 5.0, Wifi 5 Ghz, NFC, mono reproduktor, 3,5 mm jack, a hudba přes sluchátka zní opravdu skvěle. Je vidět, že tohle Sony umí dokonale. Průměrné fotky a nadprůměrné video Xperia 10 je vybavena na zadní straně hlavním fotoaparátem, o rozlišení 13 MPx, se světelností f/2.0, který doplňuje druhý, 5 MPx, pro rozostření pozadí. Na uvedenou cenu, je výsledek fotek rozpačitý, a je škoda, že firma, která ostatním dodává skvělé senzory u svých produktů, ani po letech nedokáže optimalizovat výsledné fotky. Občas je barevné podání fotek líbivé, a je to asi jedno z nejlepších, ale někdy dokáže i pěkně zazlobit, protože třeba tyrkysovou oblohu nikdo asi vážně moc nechce. Dynamický rozsah také spíše zamrzí, než překvapí, a noční fotky, ty nestojí skoro za nic. Časté chyby se projevují i v ostření a vyhodnocení scény, kdy namíření foťáku na monitor ukáže běžícího panáčka, a namíření na klávesnici si nedokáže uvědomit, zda se jedná o dokument, telefon na stativu nebo noční scénu. Tam, kde Sony relativně ztrácelo vždy ve fotkách, dohánělo ztracené body ve videu, díky možnosti natáčení v HDR. Video je zde opět lepší, než je průměr, jelikož je možné ho natáčet až ve 4K, ve formátu 16:9, nebo 21:9, což jen tak žádný telefon neumí. HDR zde ale bohužel není, a to je velká škoda. Video totiž nevypadá vůbec špatně, jen mu chybí dynamický rozsah. Přední selfičková kamera potom zůstává v průměru své kategorie. Závěrečné hodnocení Ač se může zdát, že negativa Xperia 10 převažují nad klady, přece jen stojí za koupi. Cena by ale rozhodně měla být nižší, než stavajících 8 990 Kč. Přece jen téměř za 9 tisíc nabídnout pouze Snapdragon 630, se 3 GB RAM, a průměrným foťákem, je trochu moc. Displej 21:9, kvůli Split screenu, jednomu řádku aplikací navíc v Playstore, nebo sledování filmů z Netflixu, přece jen takto vysokou cenu nevyváží. Sony Xperia 10 je k dispozici v černé, modré, a brzy i ve stříbrné barvě, na Hurámobil.cz ...
Víte, co má společného Karolína Plíšková a Honor? No přece, že v loňském roce nasadili laťku proklatě vysoko a obhájit jí letos nebudou mít lehké. U Honoru byl model 7A velice úspěšný a já jsem byl osobně zvědavý, jak na tom bude letošní nástupce 8A. Design Honor 8A jako by po designové stránce vypadl z oka půl roku starému 8X. Odstín 2 barev na zadní straně působí decentním dojmem a pokud by se někomu stýskalo po lesklých zádech Honoru 10 lite, budiž mu k dobru, že 8A se alespoň daleko méně patlá. Na ideálním místě najdete čtečku otisků prstů, kterou můžete doplnit i odemykáním obličejem. Obě možnosti odemykání fungují rychle a spolehlivě. Jen samozřejmě s tím odemykáním obličejem to jde v noci při nedostatku světla trochu dolů. Jedinou výtku k celkovému designu mám k hyzdivému nápisu CE s piktogramem recyklace, který je větší než celé logo honoru. Naopak chválím za čočku fotoaparátu, která téměř nevystupuje z těla. Displej Displej 8Ačka o velikosti 6” disponuje pouze HD rozlišením, avšak oproti předchozímu 7A už je vybaven kapkovitým notchem a protáhlejším poměrem stran 19.5:9. U takto velkého displeje už je to HD rozlišení přece jenom znát a při detailnějším zadívání se na displej, jsou jednotlivé pixely celkem patrné. Svítivost je na průměrné úrovni a celkově musím říct, že Honor prostě umí dělat displeje i lépe. Hardware & Software Po hardwarové stránce telefon pohání procesor Mediatek Helio P35 a v kombinaci s 3GB RAM a 32GB úložištěm si vysloužil v Antutu 78093 bodů, což je oproti předchozímu 7Ačku a jeho Snapdragonu 430 téměř dvojnásobný výsledek. Samozřejmostí je i novější operační systém Android 9 Pie. Celkově běhá systém v pohodě, aplikace se otvírají rychle, jediný problém jsem zaznamenal s notifikační lištou, jejíž animace nebyla občas úplně plynulá. Na střední detaily si dokonce zahrajete úplně v pohodě třeba Asfalt 8čku. Výkonu je tedy dostatek, jen to prostředí by chtělo trochu zoptimalizovat. Z další hardwarové výbavy vás příjemně potěší přítomnost 3,5mm jacka na sluchátka nebo na svou cenovou kategorii opravdu nadprůměrně hlasitý reproduktor, který uslyšíte vyzvánět určitě i od sousedů. Rozloučit se ovšem budete muset s NFC nebo 5Gzh Wifi. FM rádio tu ovšem je a kompletní slot na 2 SIM karty + paměťovku také. Baterie Baterie Honoru 8A má skoro stejnou kapacitu jako loňské 7A. Nabíjí se prostřednictvím microUSB a výdrž je zhruba o nějakých 10% vyšší než u předchozího modelu a to díky použití úspornějšího čipsetu. Jeden plný den větší zátěže vám 8Ačko v pohodě vydrží, a ještě si s ním zavoláte ráno taxíka až půjdete z dlouhého večírku. Fotoaparát Zadní fotoaparát Honoru 8A disponuje rozlišením 13MPX se světelností 1.8, což papírově zní velice dobře. Osobně mám však ze zadního foťáku trochu rozporuplné pocity. Kdybych to měl krátce shrnout, řeknu ve dne dobrý, večer nic moc. Teď to trochu rozvedu. Ve dne příjemně překvapí dynamický rozsah s dostatkem detailů, ale někdy zklame neschopnost zaostřit relativně jednoduchou scénu. Stačí však jen trochu horší světelné podmínky a foťák si i přes svou dobrou světelnost pomůže hodně velkým zvýšením ISA, což je dost patrné na jednolitých plochách. Pak se k tomu občas přidá i neostrost nebo slití detailů a výsledek už není takový, jaký by člověk úplně očekával. Video lze natáčet ve formátu FullHD při 30 snímcích za vteřinu a stejně jako fotky z přední selfie kamery produkuje průměrné výsledky. Vyplatí se? Honor 8A se vyrábí ve 3 barevných provedeních – modrá, černá a zlatá a k dostání je za cenu 3.990,-, což je o 2 stovky víc než loni startovalo 7A. Za tyto peníze dostanete dobře vypadající telefon s notchem, odpovídajícím procesorem i pamětí na kterém si v pohodě zahrajete i novější hry. Vysoce nadprůměrný je i hlasitý reproduktor, naopak za uvedenou cenu hodnotím foťák jako průměr, až lehký podprůměr. Co mu říkáte vy? Napište nám to sem dolů do komentářů. ...
Pastelový design a slušný displej Již od minulého roku se, přes střední třídu i do té nižší, s jistotou propracoval pastelový design, a Huawei Y7 2019 je toho důkazem. Lesklá záda působí opravdu krásně, rozhodně přitáhnou spoustu zvědavých očí, ale stejně jako u Huawei P Smart 2019, i spoustu škrábanců, protože záda jsou pouze plastová. Čočky fotoaparátů mírně vystupují, a jsou naprosto stejné konfigurace, jako na dražším P Smartu 2019, včetně nápisu AI Camera. Čtečka otisků prstů je na ideálním místě, a její rychlost nenadchne, ale ani neurazí. Alternativně je možné využít odemykání obličejem, které je paradoxně rychlejší, než ona čtečka. Displej je prvním hlavním rozdílem, mezi P Smartem a Y7čkou, který disponuje velikostí 6,3 palce a rozlišením HD. Jas je na uvedenou třídu dostačující, i když na slunci to samozřejmě na vyšší modely stačit nebude. Celkově je ale displej příjemný, barvy vyvážené, a celkově se na něj opravdu příjemně kouká. V této cenové kategorii neurazí ani větší rámečky, nebo notch, který ukrývá 8 MPx selfie kameru. Vyšší výkon a solidní výdrž Telefon pohání systém Android, ve verzi 8.1, což je po půl roce existence Androidu 9 drobné zklamání. Většinu času běží Y7 plynule a bez sekání, jen rychlé přepínání mezi aplikacemi občas na chvilku zaškrobrtne. Není divu, telefon pohání procesor Snadragon 450, v kombinaci se 3 GB RAM a 32 GB úložištěm, které lze rozšířit, v plnohodnotném trislotu, o paměťovou kartu. Huawei lze pochválit za zlepšení výkonu, oproti loňskému modelu, protože Antutu benchmark ukazuje hodnotu 74 000 bodů, což je téměř dvojnásobný výsledek. Je zde i malinká otifikační dioda, ale svítí dobře. Reproduktor je jen mono, hraje nahlas, ale zvuk zní na vyšší úroveň trochu plechově. Voděodolnost pochopitelně chybí, ale co je pro některé naše fanoušky obzvláště důležité – je tu FM rádio :). Cílová skupina tohoto mobilu jsou uživatelé, kteří nevyžadují od svého telefonu mnoho, nebo děti, kteří chtějí hrát nenáročné hry. Nejvíc ale obě skupiny využijí velkou 4 000 mAh baterii, která vydrží právě dlouhé hraní, nebo dlouhý pohotovostní režim. Díky HD displeji není problém se dostat na 2 dny provozu, a při zřídkém používání, ani 3 dny nejsou problém. Svéhlavý fotoaparát Co se týče fotoaparátů, ten hlavní disponuje rozlišením 13 MPx se světelností f/1,8 a druhý je zde jen do počtu, kvůli efektu rozmazání pozadí. Nově je v Y řadě AI kamera, která ve většině případů fotku zlepšuje. Samozřejmě je potřeba na foťák pohlížet optikou levného přístoje, ale některé fotky, kupodivu i v noci, vypadají překvapivě dobře. Má to ale několik ale. Je potřeba se s foťákem tzv. sžít, a znát jeho přednosti i slabiny. Zatímco ve dne a za dobrých světelných podmínek se hodí funkci AI nechat skoro vždycky zapnutou, večer už je potřeba s tím trochu laborovat. Někdy foťák pořídí lepší fotku bez AI, někdy s AI. A občas pořídí překvapivě velice nadprůměrnou fotku své cenové kategorie. Stejně tak je to u efektu rozmazání pozadí. Huawei Y7 2019 se vyrábí ve 3 barevných provedeních, za cenu 4 890 Kč. Již teď je k dispozici na Hurámobil.cz v modré, červené, a černé barvě. ...
Cenové bomby jsou extra výhodné produkty za nejlepší ceny, které u nás najdete.
| bonmoto.cz | 6 299,- |
| doplnkynamoto.cz | 6 299,- |
| moto-kufry.cz | 6 299,- |
| motozem.cz | 6 299,- |
Rozdíl ceny u nás a nejčastější ceny u vybrané konkurence. Pokud existuje více nejčastějších cen nebo se žádná z cen u vybraných konkurentů neopakuje, vycházíme z nejnižší z nich
Při výpočtu nezohledňujeme věrnostní a jiné zákaznické programy, ani kupónové akce konkurentů a vycházíme z ceny zboží na Alza.cz pro konkrétního zákazníka.
Popis: You are only allowed to change your username once every 90 days. A record of your username change will be displayed in your public profile, but your old username will not be displayed.
Tato položka byla zadána chybně. Prosíme o kontrolu správnosti zadání.
V případě
opakování této chybové hlášky nás prosím kontaktujte na info@huramobil.cz.
Kontrola formuláře proběhla v pořádku. Formulář byl správně vyplněn a úspěšně uložen.
Kontrola formuláře proběhla v pořádku. Formulář byl správně vyplněn a úspěšně uložen.
Stojíte před rozhodnutím, jestli si zvolíte ANO pro pokračování a nebo NE pro zrušení operace. Co si vyberete?
Prosíme o kontrolu správnosti zadání. V případě opakování této chybové hlášky nás prosím kontaktujte na info@huramobil.cz.
Aby naše webové stránky fungovaly správně, našli jste na nich, co hledáte, ušetřili spoustu času a nezobrazovaly se vám věci, které Vás nezajímají, potřebujeme od Vás souhlas se zpracováním souborů cookies, tj. malých souborů, které se ukládají ve vašem prohlížeči.