Povedené zpracování Často vám říkám, že prémiové materiály jsou jednoznačně kov a sklo a rozhodně ne plast nebo něco, co je sice plast, ale mermomocí se to snaží vypadat jako sklo. A protože pravidla jsou od toho, aby se porušovala, S20 FE je přesně ten druh plastu, který se mi na zádech po čertech líbí. Nehraje si sklo, nejmenuje se Glastic a přiznává sám sebe v plné kráse a podobně jako třeba plast kdysi dávno na Lumiích nebo třeba na Pixelech se mi tenhle po čertech líbí. Samsung Galaxy S20 FE se dodává v několika barevných variantách a já jsem si pro recenzi vybral meruňkově oranžovou. Je matná, strašně příjemná na dotyk, v ruce neklouže, plast má dostatečnou tloušťku, takže se ani neprohýbá, zkrátka a dobře na tomhle místě jednoznačně schvaluju. Ve stejném odstínu, jenom lesklý, růžově zlatý je rám telefonu i lem kolem lehce vystupujících foťáků a za mě je S20 FE jeden z nejlépe designově zvládnutých telefonů letošního roku. Skvělý displej a dvě varianty výbavy S20 FE vychází samozřejmě z plnohodnotných S20 a co zůstalo je krásný 120Hz Amoled displej. Pokud vám připadala klasická S20 malá a S20+ zas moc velká, FEčko je právě se svým 6,5“ displejem takový ten sweet spot někde uprostřed mezi tím. Rozumně padnoucí do ruky, i když samozřejmě pro ovládání po celém displeji budete potřebovat ruce obě. Displej svítí skvěle, na sluníčku bez problému a oproti S20tkám nemusíte řešit dilema v podobě 60Hz na QHD nebo 120Hz na FullHDčku. Rozlišení je jen jedno a je na vás si vybrat jestli chcete víc šetřit baterku nebo mít hezčí uživatelskou zkušenost. Asi totiž předpokládám nemusím vysvětlovat, že čím více Hz, tím je displej plynulejší a všechno tak nějak hezčí na oko. Když už jsem u té baterky a obecně u výdrže, ta se váže na použitý procesor. Galaxy S20 FE plní přání fanoušků tak, že existují 2 varianty. Levnější za 16 990,- podporující LTE s procesorem Exynos 990 a druhá dražší za 19 990,- podporující sítě 5G s procesorem Snapdragon 865. Snapdragon obecně vydrží déle nabitý, má větší výkon, lepší optimalizaci atd. Mě vydržela 4G S20 FE jeden den průměrného použivání se zapnutým 120Hz displejem. Malý tip – výdrž prodloužíte také tím, že si zapnete tmavý režim a nastavíte nějakou tmavou tapetu. Věřte, že pak to bude přesně ten jazýček na vahách, kdy se rozhodne, jestli dáte celý den bez nabíjení nebo si budete muset před odchodem z práce ještě trochu proudu přicucnout. A nebo si připlaťte 3 tisíce a sáhněte po Snapdragonové variantě, která sama o sobě vydrží déle nabitá. U nabíječek také mimochodem přichází trochu úspora v nákladech. Ač telefon podporuje drátové nabíjení 25W, v balení najdete totiž pouze 15W nabíječku. Alternativně si samozřejmě můžete pořídit jakoukoli až 15W bezdrátovou nabíječku do práce a naučte se telefon vždycky pokládat na ní a máte vystaráno. Hardware už jsem tak trochu nakousnul v podobě procesorů. Výkon je každopádně u obou variant dostatečný a na žádný zásek tady nenarazíte. Jediné, co by mohlo možná někomu vadit, že na Exynosové variantě spustíte takový Fortnite na druhé nejvyšší detaily, zatímco na Snapdragonové na nejvyšší detaily. Pořád se ale bavíme o telefonu za 16 990,-, kde si myslím, že takový rozdíl fakt není zásadní. U softwaru je malinko škoda, že ač Samsung vypouští tento telefon už po představení Androidu 11, je tady pořád jen Android 10 samozřejmě s jednou z nejlepších nadstaveb v podobě OneUI. Každopádně nedávno Samsung oznámil, že podpora jejich vybraných telefonů, včetně tohoto FE se rozšiřuje na 3 roky, tím pádem Android 13 by sem teoreticky jednou měl dorazit. Ústupky u fotoaparátu K pár ústupkům oproti dospělým S20tkám došlo u foťáku. Naštěstí ale ne u hlavního. Hlavní foťák je totiž pořád ten skvělý 12MP se světelnosti f/1.8 a dual pixelovým ostřením. Je tedy jasné, že fotky za denního světla jsou krásně ostré s dostatkem dynamického rozsahu, skvělým kontrastem a jediné, co byste fotkám mohli vůbec vytknout je až přílišná saturace. To je ovšem hodně subjektivní věc, někomu se to líbí, někomu ne a tohle je prostě typické poznávací znamení všech telefonů Samsung, za které se snad ani nejde na Samsung zlobit. Druhým foťákem je 8MP s trojnásobným optickým zoomem a na výslednou cenu telefonu jej musím take jednoznačně pochválit a obzvlášt i hodně blízké detaily vypadají opravdu velmi dobře. Opravdu na zoom a na to, že je to odlehčená vlajka, jedna báseň. Třetí do počtu je šíro a i u denních fotek podává velmi dobré výsledky. Sice je o poznání horší než šíro v dospělých S20tkách, hlavně v podání ostrosti směrem ke krajům fotky, ale i tak jsem s ním ve dne velmi spokojený. U večerních a nočních fotek samozrejmě všechno u jednotlivých objektivů stojí a padá s tím kolik je na výsledné scéně světla. U všech 3 objektivů máte možnost fotit večer klasicky nebo na noční režim, který celé scéně opravdu viditelně pomáhá. Samozřejmě nejlíp je na tom hlavní foťák, kde I při hodně špatném osvětlení dokáže telefon opravdu divy. Hůř už je na tom zoom, kde časo dochází ke slitím ploch do jedné olejomalby a překvapivě relativně dobře je na tom šíro, které si pořád udrží ostrost uprostřed fotky a rozhodně na noční scénu ja na tom líp, než jsem původně čekal. Každopádně ale na šíro z dospělé S20 rozhodně nemá. Celému focení bych prakticky pouze vytknul jednu jedinou věc, ale zas je to něco, co mě vytáčelo k nepříčetnosti. A to je přepínání mezi jednotlivými foťáky, kde místo k přepnutí dojde minimálně v 50% případů k zobrazení zoomovacího posuvníku. Já chci ale fotit nativními ohniskovými vzdálenostmi jednotlivých foťáků a ne 1,4x zoom nebo 3,6x zoom. Po každém takovém překliknutí pak musíte kliknout buď do displeje, což má za následek často změnu ostření nebo trapně pár vteřin čekat, až se zpátky zobrazí 3 siluety jednotlivých foťáků a pak zvolit ten správný, který chcete. Tohle se každopádně třeba na M51 neděje. Druhou výtku mám už jen k zoomové animaci při přepínání jednotlivých foťáků. Když už tohle chtěl Samsung implementovat po vzoru Applu, aspoň si na tom mohli dát záležet. Škubané animace opravdu moc pěkně nevypadají. U videa máte možnost natáčet ve 4K při 60 snímcích, ale pouze hlavním foťákem. U zbylých 2 objektivů se musíte spolehnout pouze na 4K 30. Video je celkově hodně pěkné zase po stránce dynamického rozsahu, saturace, kontrastu atd, ale přece jen jsem si všimnul 2 podivností. To, že pan záběry obecně nejsou úplně nejhezčí na většině telefonů je normální, ale občas dojde k drobným záškubům, které zde být nemají nebo občas nepochopitelně video i při zamknutí expozice i ve dne šumí. Problémem tak může být buď nezvládající Exynos, hlavně u těch záškubů nebo jen špatně optimalizovaná foto aplikace. Na rozuzlení si každopádně budeme muset počkat na příští aktualizace. Závěrem I když jsem teď v závěru S20 FE kritizoval, rozhodně se za mě jedná v poměru ceny a výkonu o nejlepší telefon, který Samsung letos vyrobil. Podařilo se mu dokonale namíchat koktejl všeho, co fanoušci chtějí a přesně ubrat ty úplně nejprémiovější věci, které telefon dělají absolutní vlajkou, ale současně ženou cenu enormně vzhůru a dají se přitom za ústupky v ceně oželet. Ač jsem to možná nikde nevzpomenul v průběhu recenze, pořád tu zůstala rychlá čtečka otisků prstů v displeji, pořád je tu zvýšená odolnost proti vodě a prachu IP68, hodně dobře hrající stereo repráky, 120Hz displej, 6GB RAM v základu se 128GB úložištěm, které navíc můžete rozšířit, prostě všechno tohle dělá odlehčenou vlajku možná daleko atraktivnější než vlajku samotnou. Za 16 990,- totiž S20 FE dokáže hodně obstojně konkurovat Motorole Edge, LG Velvet, ASUS Zenfone 7, všem možným variantám Xiaomi řady 10 a mnohé z nich i předčí. Jestli tedy přemýšlíte, jestli do S20 FE jít, rozhodně běžte a prakticky se rozmyslete jen jestli vám stačí Exynosová varianta nebo si připlatíte 3 tisíce za Snapdragon. ...
Povedené zpracování a rozumný displej Redmi, další z podznaček Xiaomi, si podobně jako třeba Poco nově hraje na svém vlastním písečku a přináší do 3 tisíc překvapivě velmi dobrý telefon - Redmi 9C. Už po designové stránce je jasné, že 9C je plasťák a prémiové materiály mu jsou tak logicky zapovězené. Na druhou stranu je velmi dobře konstrukčně zpracovaný, nikde nic nevrže a přichází i v docela líbivé modré barvě s vroubkováním a samozřejmě, alternativně můžete mít i variantu černou. Samotné vroubkování určitě přijde vhod těm, kterým telefony docela kloužou z ruky, samozřejmě za předpokladu, že všechno nezakryjete přibaleným pouzdrem. Na zádech také mimochodem najdete celkem rychlou a hlavně spolehlivou čtečku otisků prstů na které prakticky jakékoli odemknutí proběhne vždycky hned napoprvé. Sice má telefon i odemykání pomocí obličeje, ale upřímně, vzhledem k bezpečnosti, vám tohle rozhodně ani moc nedoporučuju. U displeje je to jasný jak facka. Jsme v nejlevnější kategorii a tím pádem FullHD rozhodně nečekejte. To nevadí, koneckonců než špatný FullHD displej, lepší dobrý HDčko. A to, které tady je, je na svou cenovku po čertech dobré. Na svou cenovku zdůrazňuju. Více jak 400 nitů rozhodně na sluníčku vidět je, pozorovací úhly jsou úplně v pohodě, barevné podání velmi dobré, zkrátka a dobře, u displeje si rozhodně není u Redmi 9C NFC na co stěžovat. Slušná výbava U hardwarové výbavy podobně jako u displeje nečekejte top výbavu. Hlavním motorem je v 9C procesor Mediatek Helio G35, ano, vím, mnozí hned ohrnou nos, že Mediatek, ale zase se vraťme nohama na zem k cenovce. Mediatek je tím pádem naprosto odpovídající a dokonce právě použitá G35 je jeden z těch rychlejších procesorů. Na hry to samozřejmě není, i když pár předinstalovaných společně s další tunou zbytečných aplikací tady najdete. A to je vlastně asi největší chyba celého tohoto telefonu a tradičně celého Xiaomi – prostě moc zbytečného balastu všude. Na druhou stranu díky instalací těchto aplikací zas můžete mít v konečném důsledku celkově levnější telefon. V tomto místě pak asi zauvažujte, jestli brát právě za 2 990,- konfiguraci 2GB operační paměti a 32GB úložiště nebo připlatit pětistovku za konfiguraci 3/64. Jestli máte možnost, rozhodně bych tu pětistovku navíc dal. Jednak se vám rozšíří prostor mít v telefonu třeba víc fotek a jednak celý systém poběží svižnějším tempem. Já totiž testuju momentálně tu 3 GB variantu a musím říct, že celý systém běží plynule, ale sem tam se nějakému záškubu stejně nevyhnete. A pokud přece jen šáhnete po variantě nižší a dodatečně budete chtít úložiště rozšířit, je tu kompletní slot na 2 SIM karty a jednu paměťovku. Samozřejmě nemůžu ještě opomenout jednu důležitou vlastnost, kterou si Xiaomi nese přímo v názvu – a tím je NFC. Používá se pro víc věcí, nejčastěji ovšem pro bezkontaktní placení. Jednoduše do telefonu nahrajete platební kartu, a platit třeba v potravinách zvládnete telefonem což je daleko bezpečnější varianta než platební karta. Při náhodné ztrátě tak bez znalosti PINu za vás telefonem na rozdíl od platební karty nikdo bezdrátově nezaplatí. Z další výbavy pak telefon disponuje celkem hlasitým reproduktorem, zdířkou na sluchátka nebo oblíbeným FM rádiem. Kde Redmičko hodně pochválím je výdrž baterie. Tento telefon totiž je primárně určen pro nenáročné uživatele, kteří kolikrát mají telefon i jako záložní variantu na poličce pro případ nouze. Baterka je v tomto telefonu doslova obrovská a bez problému s méně náročným používáním vydržíte na telefonu i víc jak 3 dny. Samozřejmě, pokud na telefonu budete hrát hry, sledovat filmy, fotit desítky fotek denně, výdrž bude rapidně klesat, ale 3 dny je takový ten průměr. K dispozici je pak i rychlejší 10W drátové dobíjení pomocí Micro USB. Jen počítejte s tím, že nabíjení trvá zhruba 2,5 hodinky. Pokud ovšem nabijete telefon přes noc, bude vám to asi stejně jedno. Fotky odpovídají ceně U foťáku je hodně důležité zase a znova přihlédnout k ceně. Redmičko je vybaveno 2 foťáky. Hlavním 13MP, který doplňuje ještě 2MP makro. Za denního světla jsou fotky fajn. Samozřejmě oproti dražším telefonům jsou celkově měkčí, chybí dynamický rozsah, směrem ke krajům je fotka měkčí ještě víc a takhle bych mohl pokračovat. Ruku na srdce, nikdo z nás nemůže čekat, že za 3 tisíce dostane S20 nebo nejnovější iPhone a tak jsem právě s ohledem na cenu s výslednými fotkami celkem spokojený. Trošku škoda, že chybí noční režim, protože bez něj telefon večer radši z kapsy ani nevytahujte. Nebo vlastně vytáhněte, ale mějte na paměti, abyste fotili alespoň nějaké hodně dobře osvětlené objekty. Pak dostanete z telefonu fotku, která vám možná i vyrazí dech. Je prostě důležité vědět jak jdu fotit a co jdu fotit. Pak opravdu Redmičko i příjemně překvapí. 2MP makro objektiv tu už je víceméně jako v dražších telefonech jen do počtu pro dojem většího počtu foťáků. V praxi jej ovšem nevyužijete jednak z důvodu, že uživatelé telefonů této cenové kategorie většinou na makro režimy nefotí a jednak je výsledek opravdu těžko použitelný. Oproti tomu celkem dobře je na tom přední 5MP selfie kamerka, která dokáže udělat i celkem obstojnou fotku za sníženého osvětlení. Video zvládne telefon natáčet ve Full HD při 30 snímcích za vteřinu a je to takový průměr. Nedá se ani pochválit, ani ztrhat. Stojí za koupi? Celkově je Xiaomi Redmi 9C NFC velmi dobrým telefonem jehož největším konkurentem může být buď Realme C11 nebo Motorola E6s Plus. Hodně bude záležet na tom co u každého telefonu preferujete. Jestli větší displeje, lepší výkon, je pro vás Xiaomi nebo Realme. Jestli zas menší a kompaktnější telefon, pak Motorolu. Chcete mobilem platit bezkontaktně, pak jedině Xiaomi. A pak koneckonců i samozřejmě záleží na tom, který mobil se vám taky osobně líbí. ...
Výjimečná kvalita zpracování Huawei možná za poslední rok spousta z vás hodila přes palubu, ale tahle značka má rozhodně pořád co říct a v rámci hodinek promlouvá čím dál tím výrazněji. Hodinky Huawei a potažmo Honor totiž patří ke špičce v rámci kvality zpracování, výdrže na 1 nabití, nebo skvělém poměru ceny a výkonu. Nejnovější GT 2 Pro totiž splňují všechny 3 vlastnosti bezezbytku. Začnu právě hned materiálem, který je naprosto prémiový – titanové tělo v kombinaci se safírovým sklíčkem. A teď vám rovnou hned prozradím cenu - 7 990,-. To je naprosto bezkonkurenční cena při použítí právě těchto materiálů. Pokud byste takové hodinky brali od Applu nebo Samsungu, zaplatíte za ně minimálně jednou tolik. Za necelé 2 týdny používání nemám logicky na hodinkách žádný škrábanec a to se mi už s hodinkama podařilo asi tak 5x prásknout o futro. Dlouhá výdrž a zaměření na lifestyle GT 2 Pro dostanete v krabičce s USB-C kabelem a nově bezdrátovou kolíbkou splňující standard QI. To znamená, že hodinky nemusíte nabíjen jenom právě přibalenou nabíječkou, ale prakticky jakoukoli bezdrátovou nabíječkou nebo pokud máte kompatibilní telefon – typicky vlajkové lodě Samsungu nebo Huaweie, můžete nabíjet i prostřednictvím reverzního nabíjení z telefonu. Modelovej případ – jedete na víkend, nemusíte si brát 2 nabíječky, strčíte přes noc do nabíječky telefon, zapnete na něm reverzní nabíjení a na záda položíte hodinky. Ráno máte pak dobito oboje. A teď ještě ta lepší věc. Na tenhle scénář většinou stejně nedojde, protože GT 2 Pro vydrží nabité opravdu hodně dlouho. Já jsem je vyndal z krabičky, po 3 dnech dobil a od té doby jedu 10. den v kuse bez dalšího dobití. A to je ta třetí klíčová vlastnost o které jsem mluvil ze začátku. Abych ale jenom nechválil. Hodinky jsem dostal v krásném šedém provedení s 22 mm koženým řemínkem, který mi zkrátka připadá při 46 mm velikosti a váze 52 g moc úzký. Klasické Garmin Fenix 6X Pro se mi nosí daleko pohodlněji, ale to jsou hodinky zaměřené hlavně na sport a měření výkonu. GT 2 Pro jsou spíš zaměřené hodně na lifestyle, smart casual atd. Můžete si být jistí, že dobře budou vypadat na business schůzce, v práci, na golfu, zkrátka všude tam, kde funguje drtivá většina populace. Nespočet funkcí a chytrá aplikace Pokud jste profesionální sportovec, rozhodně bych asi dokoupil jiný řemínek, ale hlavně pro vás asi ani GT 2 Pro nebudou. Hodinky sice umí monitorovat až tuším 100 sportů, mezi které nově patří lyžování a horolezectví, ale první jsem logicky neměl možnost vyzkoušet a lezení se svojí váhou zas neprovozuju. Každopádně automaticky hodinky detekujou až 6 aktivit aniž byste museli manuálně cokoli startovat. Třeba mě detekovali svižnou procházku Prahou, přičemž neopomněli každý 1 kilometr mě i všechny lidi v okolí 50 m informovat jaký mám srdeční tep a kolik minut mi trvá ujít jeden kilometr. Měl jsem tak jistotu, že kdyby se mi něco stalo, rozhodně mi určitě přispěchá někdo na pomoc. Ne, to si dělám samozřejmě srandu, tahle funkce se dá samozřejmě vypnout. Zpátky ale k monitorování a vyhodnocování aktivit. K tomu slouží aplikace Huawei Health, kterou si můžete nainstalovat jak na Android, tak i na Apple. Tím pádem, pokud z nějakého záhadného důvodu nemáte ke svému iPhonu Apple Watche, budou vám i tady fungovat GT 2 Pro. Aplikace je celkem intuitivní, dokáže zobrazit vaší historii cvičení, srdeční tep, spálené kalorie a mimojiné také okysličení krve, kterým jsou hodinky vybaveny. Každopádně zatím jste bohužel k veškerému monitorování výsledků odkázáni pouze na aplikaci od Huawei. Synchronizace do aplikací třetích stran, hlavně typicky třeba do Stravy, zatím možná není. Na druhou stranu začíná prosvítat taková malá jiskřička naděje, protože v Huawei Health se nově objevila záložka Aplikace, kam by do budoucna měli vývojáři přidávat své aplikace. Tím pádem je teoreticky možné, že Strava, Endomondo a další by se do hodinek mohly dostat. Tím tedy odpovídám i na další otázku, zatím jsou v hodinkách aplikace jen takové, které vyvinul Huawei. Každopádně v rámci aplikace je ještě hodně co zlepšovat a třeba k takovému Garminu, kde si můžete dávat týmové výzvy, plánovat tréninky, napojit i další fitness trackery má Huawei ještě hodně daleko. Na druhou stranu zaměřením hodinek tohle není hlavně sporttester a až pak hodinky, ale taková univerzální kombinace všeho. Všestranné sportovní využití Když se ale ještě chvíli zastavím u aktivit. Jak už jsem řekl, monitorovat jich můžete 100 a při klasickém režimu cvičení vám gétéčka řeknou v závislosti na srdečním rytmu jestli se zrovna zahříváte, spalujete tuk, optimálně cvičíte nebo jestli byste měli zpomalit. Když všechno probíhá tak jak má, hodinky každých 10 minut zavibrují, řeknou vám, že good Job a povzbudí vás k pokračování. Z dalších neobvyklých aktivit můžete sledovat třeba golfové odpaly, snowboardování, lyžování, kde hodinky měří tepovku, maximální rychlost, počet ujetých kilometrů, výškové převýšení a celkovou dobu lyžování. No a pokud by měla přijít náhlá změna počasí, měli byste díky vestavěnému barometru dostat i varování. Ani jedno jsem ale logicky vzhledem k roční době nevyzkoušel. Ještě jednou se vrátím k výdrži, u které hodně závisí na tom jak moc budete sportovat a využívat veškeré senzory. Pokud všechno vypnete, dostanete se plus mínus někam k 18 dnům. Já teď jedu 10 den s jedním cvičením a zbývá mi posledních zhruba 7% baterky. Další vlastnosti V rámci fungování s mobilním telefonem hodinky nabízejí 4 GB interní paměti do které nahrajete spoustu písniček, připojíte pak přes Bluetooth sluchátka a můžete jít běhat. Bohužel a co je škoda však chybí možnost nainstalování třeba Spotify. Pro telefonování mají hodinky integrovaný mikrofon a hodně hlasitý repráček a pro hovory všechno funguje opravdu velmi dobře. Trochu hůř už pak fungují notifikace emailů nebo čtení zpráv. Diakritika funguje, ovšem třeba místo smajlíků přijde jenom mezera. Hodnocení Celkově jsou GT2 Pro velmi dobrá volba a rozhodně je můžu doporučit všem, kdo chtějí luxusně vypadající hodinky v podobě prodloužené ruky telefonu v rámci volání, notifikací a monitoringu vašeho zdraví. Na zprávy sice neodpovíte, v obchodě s nimi nezaplatíte a nedokážete s nimi dělat třeba to co s Apple Watchema, ale zase vám vydrží hodně dlouho nabité. Je to tedy hodně otázkou priorit a kdokoli si je vybere, myslím, že bude hodně spokojený. ...
Unikátní design a zpracování Doufám, že jsem vás hned na začátku neodradil a spíš vzbudil zvědavost, proč něco skvělého se bude pravděpodobně dost málo prodávat. K tomu se každopádně dostaneme za chvilku. Dřív vám něco o nové Xperii 5 II něco řeknu. Vlajkové Xperie posledních let si zakládají na unikátním designu. Nejdou úplně tak s proudem, nesnaží se přinášet úplně bezrámečkové displeje, čtečky otisků prstů v nich atd a jdou si svou vlastní cestou. Třeba právě u onoho displeje. Dole i nahoře máte decentní rámeček a tím pádem žádný notch. V něm jsou schované skvěle hrající reproduktory s Dolby Atmos mířící na vás, takže si jej rukou při hraní nebo sledování filmu rozhodně nezakryjete. Kupodivu, i přestože je telefon vybaven Amoledovým displejem s Always On, i tak je tu navíc notifikační dioda. Vůbec displej a celý tvar telefonu je také poměrně unikátní. Tak příjemně padnoucí telefon do ruky jsem hodně dlouho nezažil. Displej je OLED o velikosti 6,1“ s Full HD rozlišením v poměrech stran 21:9 a 120Hz obnovovací frekvencí a je jednoznačně úchvatný. I když to není 4k jako u dospělé Xperia 1, mě osobně to vůbec nevadí a na sledování filmů nebo hraní je prostě tento telefon jak dělaný. Dokonce je i pro ty z vás, kdo máte rádi kompaktní rozměry. Naprosto upřímně se přiznám, že je tak malý a lehký se 160g, že se mi i párkrát stalo, že jsem pro jistotu nahmatával kapsu u kalhot, jestli mi nikde nevypadnul. Každopádně, abych jenom nechválil, drobnou kritiku k displeji mám. Jeho svítivost na sluníčku by přece jen, v porovnání s konkurencí, snesla zlepšení. Solidní hardware a software výbava Po hardwarové stránce je všechno tak, jak má u vlajky být. Snapdragon 865 s 8 GB RAM a 128 GB úložiště můžete ještě rozšířit v bočním hybridním šuplíčku paměťovou kartou. A to je zas další vychytávka Xperií. K vyndání šuplíčku nepotřebujete žádné špendlíky a podobně, prostě šuplíček běžně vyndáte nehtem a dokonce si i tak telefon zachovává plnou certifikaci proti vodě a prachu IP68. Po softwarové stránce bych moc výtek také nenašel. Naštěstí Sony nenaskočilo na vlnu instalace spousty balastu a nad nutné Google aplikace tu je navíc jen Facebook, Linkedin, Tidal, Netflix a Call of Duty. Otázkou samozřejmě zůstává jestli je to politikou Sony nebo kvůli nulovému tržnímu podílu Sony telefonů o instalaci svých aplikací nejeví nikdo zájem. Výsledek je ovšem pro uživatele potěšující. Nadstavba u Sony je navíc hodně lehká a navíc zde najdete prakticky jen boční ovládací lištu Side Sense, kde jsou AI režimem doporučované aplikace, režim ovládání jednou rukou a podobně. I když je Xperia 5 malým telefonem na šířku, rozhodně není malá na výšku. A to se může zas hodit třeba pro procházení aplikací, kde je dlouhá nudle feedu – typicky Facebook, Instagram atd a nebo třeba pro split screen. Nahoře pustíte video a dole v klidu odpovídáte na emaily. Vylepšená baterie Jedna z hodně vytýkaných vlastností Xperií byly slabé baterky. I když se Sony snažilo implementovat různé Stamina režimy apod, hrubou velikost nádrže to nikdy plnohodnotně nenahradilo. Naštěstí i tento velký neduh byl zažehnaný. 4000 mAh je na tak velký telefon naprosto dostačující a i když zapnete na displeji 120Hz obnovovací frekvenci, bez problému jsem vydržel celý jeden den nabitý. 2 dny dáte asi také, ale to už byste se museli výrazně uskromnit při používání a to by byla u tak krásného telefonu opravdu škoda. Sony si dokonce s baterkou věří natolik, že implementovalo režim, kde si můžete zvolit maximální nabití baterky na 90%, což hodně prodlouží její životnost. Obecně totiž platí, že čím rychleji baterku nabíjíte a čím víc na maximální hodnotu, tím se snižuje její životnost. Pokud jste tedy zvyklí každodenně nabíjet a přitom svůj telefon šetřit, v klidu vydržíte celý den i s 90%. Já ráno nabíjel právě na 90 a večer mi ještě 20% zbývalo. Samozřejmě, že telefon si dokáže i skrz AI osvojit nabíjecí cykly a rozložit délku nabíjení skrz celou noc, aby bylo k baterce co nejšetrnější. To ovšem není nic, co by neuměla ani konkurence. Zase ty fotoaparáty Kdo z vás by to nevěděl, Sony je největším producentem senzorů do foťáků na světě. Mohlo by to tedy svádět k tomu, že automaticky by si každý mohl myslet, že když někdo vyrábí senzory, logicky by měly být jeho fotky nejlepší. No, ano I ne. Xperia je vybavena soustavou 3 foťáků – hlavní, šíro a zoom, všechny 3 mají rozlišení 12 MP a odpovídají ohniskům 16 mm, 24 mm a 70 mm z dospělých objektivů. Proč 12 MP když dneska už existují telefony se 108 MP foťáky? No, kvůli tomu, aby se dokázaly informace zpracovávat rychleji. Sony totiž dokáže přečíst data z celého senzoru zhruba za 10 ms, což je 3x rychlejší než u 108 MP senzorů. Tím pádem, pokud si potrpíte na Burst mode neboli fotky v pohybu, je pro vás Xperia ideálním telefonem a jakékoli telefony, typicky Samsungy Ultra tak přejede Xperia na plné čáře. Na druhou stranu, kolikrát využijete burst mode oproti klasické fotce. Je to asi něco, jako kdybyste si koupili terénní auto, s kterým vjedete do terénu jednou za rok a po zbytek času budete mít auto, co má na silnici horší jízdní vlastnosti a víc žere než jakýkoli obyčejný sedan. A tak je to vlastně I s Xperií. Všechny 3 foťáky jsou ve dne hrozně fajn, fotí hezké fotky, fotí ostré fotky, I s relativně slušným dynamickým rozsahem, pak ale narazíte na takové zvláštnosti jako chybějící HDR v hlavní fotoaplikaci. Kvůli ní pak dojde sem tam na přepálenou oblohu nebo tmavší stíny. Chybí taky jakýkoli noční režim, který by protáhnul expozici pomocí optické stabilizace foťáků a prostě takové ty “must have” věci, které už u prémiové třídy čekáte. A tím se vlastně i dostávám k jednomu důvodu proč se telefony Sony moc neprodávají. A to je odtržení od reality a odtržení od toho, co zákazníci chtějí. Místo toho, aby se Sony zaobíralo tím, jak vyvinout a optimalizovat pořádně hlavní aplikaci, přinese vám k ní ještě další 2 aplikace. Photo Pro a Cinema Pro. Aplikace, které vycházejí z úspěšných divizí profesionálních foťáků a kamer. Na tomto místě by si však Sony mělo uvědomit, že ten, kdo takové aplikace ocení, jsou lidé, kteří profesionální kameru nebo foťák již vlastní a nemají sebemenší důvod klon profesionálních kamer a foťáků používat v mobilním telefonu. Na jednu stranu je bezesporu nejlepší foťák vždycky ten, který mate zrovna u sebe, na druhou stranu ovšem Sony neumí aktuálně doručit ty výstupy, které byste měli v porovnání s konkurencí požadovat. A je jedno, zda použijete hlavní aplikaci nebo jakoukoli ze 2 profesionálních včetně focení do RAWu. Večer a v noci prostě Sony za konkurencí zaostává a je to škoda. Abych dal každopádně fotkám nějaký závěr. Za dne je ostrost fotek precizní, s dostatkem detailů a tradičně se mi hodně líbí barevné podání které se blíží iPhonům a Samsungům. Fotky ale nejsou bezchybné a právě třeba ze Samsungu S20 rozhodně dostanete lepší fotky. Prakticky asi největší výhodou u Xperie je oproti konkurenci asi snad jedině možnost ostření i na šíru. Z S20tek ovšem dostanete ze šíra lepší fotky. U videa máte možnost natáčet ve 4K až při 120 snímcích, ale zase jedině a nepochopitelně pouze v aplikaci Cinema Pro. V klasické ta podpora chybí. A samozřejmě taková perlička, že aplikace nejde přepnout na šířku, protože proč byste sakra měli chtít ovládat telefon na výšku, žejo. My vám v hlavní aplikaci pro jistotu nezapneme ani 4K 120, ani 4K 60, pěkně si používejte jen 4K 30 jak u telefonů za 5 tisíc korun. Co dodat závěrem I přesto, že jsem Xperii 5 II v závěru dost kritizoval, přesto si dokážu představit, že je to jeden z mých nejoblíbenějších telefonů letošního roku a rozhodně, jestli se nestane nic závažného, postoupí mezi finalisty do každoročního Mobilu Roku. Je totiž nádherně ergonomicky zpracovaný, vydrží dlouho nabitý, má velmi dobrý displej, dedikované tlačítko na asistenta a druhé na foťák, i když by v klidu stačilo jedno, má zdířku na 3,5mm jack, obstojně fotí a v dalších superlativech bych mohl pokračovat včetně toho, že k předobjednávkám, které dnes odstartovaly dostanete ještě zdarma sluchátka WF-1000XM3. Přesto všechno si ale myslím, že Xperia 5 II se prostě nebude prodávat. Proč? Částečně se asi ztotožním s Marquezem, jehož video pokrylo americký úhel pohledu. Ztotožním se s ním v tom, že Sony neumí pořádně uvést telefon na trh. U nás to je oproti Americe ještě dobré, ale přece jen představit telefon a pak jej na trh dodávat 3 měsíce, jak se to stalo u jedniček je jedna věc. V tomto ohledu jsou rozhodně Apple nebo Samsung úplně někde jinde – celosvětově vypustí telefon, okamžitě na něj jsou recenze a do týdne až 14 dnů se prodává. Obě tyto společnosti ale jsou schopné naslouchat zákazníkům a s jejich zpětnou vazbou pracovat. U Sony je to bohužel jak hrách na stěnu házet. Některé věci se mění, hlavně teda konečně v podobě velké baterie, ale pořád za foťák má u mě Xperia velký minus. Přitom je to jenom o softwaru. Jesli se tedy ptáte, jestli bych si novou Xperii koupil. Ano, koupil, pokud bych to nemyslel s fotkama nějak zvlášť vážně a při sobě bych vždycky nosil A7S III. Pak ano. Jinak bych se klidně podíval třeba po menší S20 nebo S20 FE u které navíc ušetřím víc jak 10 000 korun. ...
Poslání řady Galaxy M Řada M od Samsungu s náma tak dlouho není a tak se možná hodí osvětlit rychle méně znalým proč vlastně Mka existují když vždycky hlavní pozornost je upřena v tomto segmentu spíš na áčkové modely. Samsung se, jak známo, poměrně dlouho potýká s konkurencí čínských výrobců tlačících ceny telefonů hodně dolů. Áčková řada se tím pádem pak v záplavě konkurenčních produktů jeví jako totálně předražená a nezajímavá a Samsung má rok od roku větší problémy se v segmentu levnějších telefonů prosadit. Právě proto vznikla u Samsungu řada M. Ta má reprezentovat nový přístup, kdy náklady, včetně marketingových na televizní reklamy, billboardové kampaně atd jsou minimalizovány a sláva telefonů by se měla šířit spíš pozitivní šuškandou zákazníků. No a díky tomu může Samsung ušetřené peníze promítnout do ceny a přinést v porovnání s áčkovou třídou daleko atraktivnější modely. No a jedním z nich je právě dnes recenzovaný Galaxy M51, který je takovým mixem mezi A51 a A71. Bere si tím pádem to hezčí z každého modelu a namixoval to za poměrně hodně atraktivní cenu. Solidní výbava s obří baterií Samozřejmě, že po stránce materiálu se jedná o celoplastový telefon, jak už jsme u Samsungu zvyklí, ale z pohledu výkonu když si M51 vybírala pro svůj pohon mezi A51 a A71, zvolila ten silnější motor z A71 v podobě Snapdragonu 730. Tomu sekunduje 6 GB RAM se 128 GB úložištěm, které je navíc rozšiřitelným v kompletním slotu paměťovou kartou. Hravě pak dostanete třeba oproti A51 dvojnásobný výkon a to se vyplatí prakticky při čemkoli co v telefonu děláte – od klasického používání až třeba po hraní her. A že můžete hrát proklatě dlouho, o to se postará obrovská 7 tisícová baterka s kterou při běžném používání vydržíte bez problému fungovat i 3 dny. Aspoň já jsem s tím sebemenší problém neměl a třetí den jsem dorazil domů a ještě pár procent v baterce zbývalo. Kapacitou baterky totiž rozhodně M51 předčí všechny doposud testované modely a z klasických běžně dostupných smartphonů vlastně ani neznám žádný, který by M51 předčil. Samozřejmě obrovská a těžká baterka je i sekundárním důvodem, proč je telefon celoplastový – aby plast co nejvíce ulehčil výsledné váze telefonu. Ta se zastavila pořád ještě na solidních 213 gramech, což je ještě o 10 g lehčí než třeba Motorola G9 Plus s o 30% menší baterkou. Samozřejmě tak velká baterka se bude už i celkem dlouho nabíjet, takže i když je k dispozici rychlé 25 W nabíjení, pořád se telefon bude nabíjet do plna zhruba 2 hodiny. Z doplňkových funkcí nechybí samozřejmě všechny možné GPS systémy, Bluetooth 5.0, jack na 3,5mm a FM rádio. To hraje každopádně až po připojení drátových sluchátek, která slouží jako anténa. Využít můžete vlastní a nebo klasická, která najdete v balení. Pochopitelně AKGčka nečekejte, jste v budget variantě telefonů, takže v klidu. Reprák je v telefonu pouze jeden na spodní straně a hraje tak jako oukej, nic co by vyčnívalo nějakým směrem. Osvědčený displej Displej M51 je naprosto ten stejný, který najdete i v A71, tím pádem krásný 6,7“ velký Amoled s poměrem stran 20:9 krytým gorila Glass 3 a průstřelem uprostřed po vzoru letošních vlajek. Hezké barvy, dobře čitelný na sluníčku, výborné pozorovací úhly, zkrátka Samsung umí. Celkově mě používání telefonu hodně bavilo, koneckonců Samsung One UI je dlouhodobě jedna z mých nejoblíbenějších nadstaveb. Pokud byste však po vzoru některých telefonů u zabezpečení hledali čtečku otisku prstů v displeji, zklamu vás, ale taky potěším zároveň. Je v bočním zapínacím tlačítku, za mě daleko lepší volba a funguje brutálně rychle. Obstojné fotky U foťáků Samsung vsadil na kombinaci hlavního 64MP se světelností f/1.8, který doplňuje 12MP šíro, 5MP makro a dalších 5MP pro rozostření pozadí. U hlavního foťáku dostanete za dne relativně slušné a příjemné fotky, kterým na první pohled nic moc nechybí. Víceméně tento senzor je použit u spousty telefonů od Redmi Note 8 Pro až třeba po X50 Pro 5G, tím pádem v telefonech od 5 tisíc a nedávno ještě do 20 tisíc. Nijak nepřekvapí, drží se spíš v lepším průměru a třeba takový Oneplus Nord fotí za denního světla líp. Večer už se ovšem ukazuje plná síla investovaných peněz do vývoje nočního režimu, kde Samsung s přehledem ukáže jak moc dokáže dlouholetý vývoj nad desetitisíci fotek zúročit oproti dalším výrobcům. Za noční režim musím vyseknout pochvalu, co Samsung víceméně s průměrným senzorem dokáže. Hodně pozitivně a hlavně v noci překvapí pak i noční režim na širokoúhlém foťáku. Pozitivně i v tom smyslu, že většina ostatních výrobců na noční režim na šíru rezignovala. Tady se ukazuje opět síla Samsungu a bezpochyby se jedná v této cenovce na noční režim o jedno z nejlepších šír. A šír v plném slova smyslu, 123 stupňů záběru potěší jak v noci, tak ve dne, kdy sice šíro konkurenci už tak zásadně neválcuje, ale pořád jsou fotky hodně příjemné s krásným dynamickým rozsahem a ostré prakticky v celém spektru fotky. To je rozhodně něco, co je potřeba oproti konkurenci také pochválit. Ze zbylých 2 foťáků je k dispozici 5MP makro, které už je oproti často zbytečným 2MP u konkurence docela i použitelné a hodně supluje chybějící zoom nebo poměrně dalekou minimální ostřící vzdálenost hlavního foťáku. Prakticky jedinou zásadní výtku k foťákům a to jak hlavnímu, tak selfíčkovému mám, že špatně ostří na obličeje, které by ve fotkách měly mít logicky největší prioritu. Za celou dobu se mi tak nepodařilo ani jedním foťákem udělat dokonale ostrou fotku obličeje. U videa už to taková hitparáda není. K dispozici je na obou foťácích maximálně 4k 30 a i když stabilizace funguje obstojně, obraz docela šumí a pořád má tendenci jemně přeostřovat. Nemá se za co stydět Samsung Galaxy M51 musím celkově hodně pochválit, protože za svou cenu 10 a půl tisíce je obstojným konkurentem pro spoustu telefonů v dané kategorii. Je jasné, že kolem této cenovky pořád existují kompromisy, spousta vlajkových funkcí ještě chybí, ale v porovnání s telefony jako Moto G 5G Plus, Oneplus Nord, Mi Note 10 Lite a dalšími se nemusí M51 vůbec stydět. Nabídne rozhodně krásný displej, slušný výkon, největší možnou baterku a foťáky také rozhodně nejsou k zahození. Záleží tedy hodně na tom co u každého telefonu preferujete. Důležité ovšem opravdu je, že tentokrát se M51 rozhodně stydět nemusí a je plnohodnotným konkurentem na bitevním poli telefonů kolem 10 tisíc korun. ...
Slušný hardware a ústupky oproti předchůdci Začnu netradičně hardwarem, protože to je asi to nejlepší, co mě na Motorole G9 Plus baví. Za 6 990,-, kolik tento telefon stojí, totiž dostanete celkem hodně slušný Snapdragon 730G se 4GB RAM a 128GB úložištěm, které si navíc můžete ještě rozšířit v duálním slotu microSD kartou. Pohyb v menu je tak naprosto plynulý bez sebemenšího záškubu. Dokonce na hry je to víc než dostačující konfigurace, sice ne na nejvyšší detaily, ale kdo tenhle telefon koupí kvůli výkonu, určitě neprohloupí. Tradičně na tomto místě pochválím i Android 10 s vlastní nadstavbou od Motoroly. A upřímně se přiznám, že neznám nikoho, komu bych doporučil Motorolu kvůli gestům a nebyl s tím spokojený. Potáhnete třemi prsty, vyfotíte obrazovku, zaklepete s telefonem, pustí se svítilna, 2x otočíte telefon, pustí se foťák atd. Je těžké tohle prostě nepochválit pokaždé, když nějakou Motorolu testuju. Teď ovšem chválit přestanu, protože osobně by mě hrozně zajímalo jak Motorola vytváří telefony. Ať už je to slovo One ve spoustě názvů, kde pak ve skutečnosti chybí Android One nebo právě toto G9 Plus, kde byste čekali, že bude ve všem lepší než G8 Plus. Pak ale zjistíte, že se jedná o daleko větší telefon, pořád se zdířkou na 3,5mm jack, ale kam se sakra poděly ty krásně hrající stereo repráky z G8 Plus, proč širokoúhlá kamerka je teď 8MP místo 16MP atd. Fotoaparáty nenadchnou No když už jsem ty foťáky nakousnul, rovnou je dokončím. Telefon disponuje soustavou 4 foťáků. 64MP hlavní, 8MP šíro, zbytečné 2MP makro a zbytečné 2MP pro rozostření pozadí. Musím uznat, že v drtivé většině případů jsou za denního světla fotky z Motoroly celkem fajn se slušným dynamickým rozsahem, dostatkem detailů atd. Celkově ale mají takový nádech do růžova. Někdy je to míň, někdy je to víc, ale když se na to zasoustředíte, uvidíte onen nádech prakticky na většině fotek. Hlavně tedy na šíru, které vám na rovinu řeknu, že je příšerné. Vybavit telefon za 7 tisíc korun tak špatným širokoúhlým objektivem bych čekal snad jen u Samsungu, kde tradičně hodně platíte za značku, ale Motorola to ještě hravě předčila. Fotky jsou fialovější ještě víc než z hlavního a ostré jsou pouze uprostřed. 2MP makro tu je fakt do počtu a kvůli foťákům bych rozhodně i radši vzal Samsung A51 v akci než tuto Motorolu, nebo třeba přicházející novinku Realme 7. Pokračuju totiž dál. V noci je prakticky celá scéna totálně rozostřená a ostrá je pouze SPZka vozidla. Další scéna. Rozostřená fotka, divně zaostřené osoby, jiné rozostřené a totálně ostrá cedule, kolem které je ale divný mrak. Je mi líto, ale tohle nemá co dělat v telefonu ani za 4-5 tisíc, natož v telefonu za 7. I totálně jednoduché scény vypadají na svou cenovku podprůměrně jak na normální, tak na noční režim. Aspoň, že to video je celkem fajn, nepřeostřuje, má celkem slušný dynamický rozsah a vyloženě překvapí i hodně slušná stabilizace i při 4k30. Těžká váha s velkou baterií i displejem Oproti G8 Plus narostla G9 Plus ve všech směrech. Je větší, ale hlavně co vás na první pohled okamžitě zarazí, že je brutálně těžká. Na to, že je telefon s plastovým tělem a plastovými zády a váží 223g, to je fakt až moc. Když to porovnám třeba se Samsungem S20 Ultra, který má stejně velkou baterku, tělo má z kovu, záda ze skla, má daleko lepší foťáky a lepší foťáky rovná se větší optika, více skla, těžší materiál, dokonce má i S20 Ultra větší displej, je váhy Motoroly vzhledem k použitým lehkým materiálům opravdu na pováženou. A jestli se někdo ozve, že porovnávám telefony z jiného cenového spektra, to vůbec nevadí. Neřeším výkon, jen použité materiály vs váhu. Stejně tak mohu dát příklad Note 9 Pro od Xiaomi, lehčí, A71 Samsung, víc jak o 40g lehčí, pokud to nikomu nevadí, fajn, jen počítejte s tím, že G9 Plus se v kapse pořádně pronese. Další přichází na řadu displej. 6,81“ velké FHD s poměrem stran 20:9 s HDR10 certifikací je příjemné a jeho jediná nadprůměrná vlastnost je, že je velké. Jinak ničím nepřekvapí, je to IPSko, v této cenovce už začínají být telefony s 90Hz, tady je pořád jen 60 Hz a aspoň celkem dobře svítí na sluníčku. Že bych z něj ale skákal 10 metrů do vzduchu, ani moc ne. Aspoň, že vzhůru se dá vyskočit z baterky, která má kapacitu 5000mAh a bez problému díky ní vydržíte celé 2 dny a ještě přijdete večer domů a pár procent vám zbyde. Aspoň já to tak měl a to jsem se v používání nijak neomezoval. Za tohle si rozhodně Motorola pochvalu zaslouží. Doporučení? Motorolu G9 Plus aktuálně seženete za 6 990,- a rozhodně to není špatná cena. Telefon vyniká výborným výkonem, velkým displejem, velmi dobrým videem, slušnými denními fotkami z hlavního fotoaparátu, velkou baterkou a skvělou nadstavbou na téměř čistém operačním systému. Bohužel je tu ale i pár negativ v podobě hodně špatných nočních fotek, mizerného širokoúhlého objektivu, celoplastového designu s velkou váhou těla a oproti svému předchůdci s absencí stereo reproduktorů. Konkurence je v tomto ohledu přísná. Za stejnou cenu startuje za týden Poco X3 se 120Hz displejem, lepším procesorem a předpokládám i lepšími foťáky, za podobné peníze je i Redmi Note 9 Pro, které bude asi fotit také lépe, teď v akci má na podobné peníze klesnout i Xiaomi Mi Note 10 Lite. Jedno je tedy jasné. Motorola vůbec špatná není a samozřejmě v této cenovce vždycky kompromisy existovat budou, jen prostě na tomhle místě nemůžu jasně říct – jo, to si běžte koupit. Pokud přemýšlíte nad koupí G9 Plus, právě hodně přemýšlejte nad pozitivy a negativy, co z nich je pro vás důležité a podle toho se rozhodněte. ...
Balení a design Honor Choice jsou sluchátka, kterým jsem na první pohled tak úplně moc nevěřil. Vlastně upřímně, když mi je Ondra hodil na stůl s tím, ať si poslechnu jak hrajou, docela jsem se mu vysmál, že jak by asi mohly hrát když stojí litr. Pak jsem ale jedno odpoledne musel poslat svoje Soňáky na reklamaci a nezbylo než se značnou mírou despektu šáhnout po těch, co mi už asi týden válely na stole – chápete dobře, tyhle Honor Choice. Rozbalím krabičku, uvnitř samozřejmě další krabička, kde jsem si hned na začátku řekl, no dobře, aspoň se to nabíjí přes USB-C a spustil párování krabičky a pomalu si šel uvařit kafe. No jo, ale světe div se, sluchátka se spárovala dřív, než jsem čekal, za další pikosekundu spojená s telefonem, až jsem si říkal, že tady něco nehraje. Normálně vám řeknu, fakt jsem je znovu odpároval a připároval a nebyla to náhoda. Honor Choice jsou snad jedny z nejrychleji párujících se sluchátek, která jsem doposud viděl. Samozřejmě, párování uděláte jednou a hotovo, ale ono pak každé další otevření krabičky a nasazení sluchátek probíhá opravdu bleskurychle podobně jako u mých Airpodů. A když jsme u těch airpodů, co si budeme nalhávat, možná bychom si mohli spolu zahrát soutěž poznej 10 rozdílů. Design sluchátek stejný, barva stejná jak na sluchátkách tak na krabičce, jenom ta má trochu jiný tvar. Je prostě o trochu větší a slouží jako ulita pro šneka, která jim dodá klid a zázemí se připravit na další výkon. Analogicky asi chápete, že jde o dobíjecí základnu schopnou sluchátka 3x dobít než bude sama potřebovat připojit k napájení. Sluchátka pak vydrží zhruba nějakých 5-6 hodin v závislosti na tom, jak hlasitě hudbu posloucháte, jakým kodekem atd. Dohromady teda nějakých 20-24 hodin na 1 celkové nabití. Jestli budete chodit nebo jezdit ráno do práce a z práce hodinu MHDčkem, nemáte šanci je za týden vybít, vlastně pomalu ani za 2 týdny. O nabití nebo vybití krabičky vás samozřejmě informuje notifikační dioda, jen je jenom jedna a má 2 stavy blikání – modrá a červená. Sice bych dal pro nabito spíš zelenou, ale když je Honor modrý, budiž, kousnu asi i tuhle. Ergonomie a zpoždění zvuku Pozor, teď pochválím sluchátka čistě subjektivně. To, jak mi padly do uší se mi asi snad u žádných takhle levných sluchátek nikdy nepoštěstilo. Sorry, pro mě geniální, ale chápu, že vy to můžete mít naprosto jinak. Každopádně v balení jsou celkově 3 varianty špuntů z příjemného gelového materiálu a ani při delší době nošení nebudete mít sebemenší problém, že by vás nepříjemně tlačily v uších. Navíc jejich sekundární vlastností je potlačení okolního hluku díky utěsnění zvukovodů. Rozhodně tak s těmito sluchátky dosáhnete lepšího odhlučnění okolního hluku než třeba u nových fazolek od Samsungu, které se přímo aktivním potlačením chlubí. Negativní vlastností jakýchkoli levných sluchátek jsou primárně 2 věci. Rozpadávání hudby v zarušenějších prostorech, třeba v metru. Tady musím říct, že paráda, hovor se nerozpojil ani jednou a druhou vlastností ne chybějící dvoukanálový přenos. Představte si, že u levných sluchátek zvuk cestuje nejdřív z telefonu do jednoho sluchátka a z něj pak teprve do druhého. To má za následek zpoždění hudby a nutnost pro hovory používat vždy pouze jedno ze sluchátek. Honor Choice tímto problémem netrpí a každé sluchátko komunikuje s telefonem samostatně. Je tak jedno jestli použijete pro hovory levé nebo pravé sluchátko a zpoždění zvuku je oproti levným sluchátkům pořád daleko menší. U klasického přehrávání videa to řeší už i samotné aplikace, takže vše skvělé bez zpoždění, ale na hry na Androidu tato sluchátka opravdu nejsou. Naopak na Applu se v plné kráse ukazuje skvěle zpracovaný AAC kodek, takže na Applu si zahrajete bez jakéhokoli zpoždění. Zvuk a ovládání Teď už ale na samotný zvuk. Pokud nebudete od Honor Choice očekávat Bose, Sony, Sennheiser a chápete, že si kupujte sluchátka za litr, budete se zvukem úplně v pohodě. Celkově je ekvalizér odladěný spíš směrem na středy a na basy a taková ta plnost a čistota ve výškách sluchátům chybí. Ideální tedy bude poslech spíš rockovějších, basovějších skladeb než čistě krystalických vokálů romantických ženských songů. Jestli ale potřebujete sluchátka právě jako něco, co hodíte do tašky na cvičení, do batohu na hory, na poslech na cestě do práce, nebo si s nimi jdete zaběhat, splní veškerý svůj účel bezezbytku. A to navíc mají i odolnost IP54 proti vodě a prachu, takže přímo na ten sport jsou jak dělaná. Stejně tak dobře se s nimi i vyřídí jakýkoli hovor. Během testování jsem udělal několik hovorů a pokud jsem se kohokoli na konci hovoru zeptal, jestli poznal, že jsem nemluvil do mikrofonu telefonu, nikdo to ani tak nevnímal. Dokonce jsem i pár hovorů udělal během cvičení, kdy jsem měl telefon v tašce 10 m od sebe a přijal jsem hovor bez problému dvojitým poklikem na vnější stranu sluchátek. Ty totiž můžete používat i pro ovládání gesty. Dvojklik na jakékoli sluchátko pustí nebo pauzne hudbu, dlouhé podržení na pravém pustí další skladbu, to samé na levém pak skladbu předchozí. Vlastně jediný zádrhel jsem zaznamenal u trojitého kliku, který by měl pustit asistenta. To na Androidu fungovalo, ale na Applu se mi Siri ne a ne spustit. Závěrem Co teda říci o Honor Choice závěrem? Že mít nějaký štempl Petr doporučuje, tato sluchátka by je bez problému získala. Za svou cenu se totiž cenově hravě vyrovnají i konkurenci z aliexpressu a do 24 hodin je můžete mít z Hurámobil.cz kdekoli po celé ČR a do 2 dnů snad i na Slovensku. Jen shrnu, že dostanete sluchátka s na svou cenu velmi dobrým zvukem, skvěle padnoucí do uší, v bílé lesklé barvě podobné airpodům, s ovládáním gesty, podporou AAC i SBC kodeků, dlouhou výdrží na 1 nabití a velmi dobrým odhlučněním okolního prostředí. Za mě ideální volba. ...
Líbivý design a dlouhá výdrž Značku Realme rozhodně neznají ti, kteří se každodenně nepohybují ve světě mobilních telefonů a tak by možná mohli být zpočátku trochu nedůvěřiví. Rozhodně se však obávat nemusíte, Realme je dceřinou společností mateřské firmy, do které spadají i další značky jako třeba Vivo, OnePlus nebo Oppo. A právě takové Oppo je jen samo za sebe pátým největším výrobcem telefonů na světě. Realme je tedy v podstatě to samé jako samostatná značka Redmi od Xiaomi a po stránce kvality můžete být vlastně úplně klidní. Realme totiž vzniklo jako samostatná značka z jednoho jediného důvodu – přinášet cenově dostupné a přitom vybavené modely telefonů na trhy, kde to lidé vyžadují. Postupně si tak proklestilo cestu až na český trh, kde už zhruba rok působí. Teď už ale k samotnému telefonu. Když se pozorně podíváte na zadní stranu, ani byste neodhadli, že se jedná o telefon s cenou 2 990,- a okamžitě mu přisuzovali daleko větší cenu. Přestože se pochopitelně jedná o celoplastový telefon, po designové stránce působí hodně moderně. Matná záda měnící barvu v hodně seriózních odstínech s moderně vyhlížejícím zapuštěným grilem foťáků mají navíc vroubkovanou strukturu, takže telefon drží opravdu perfektně v ruce a nemusíte se bát, že by vám vyklouznul. Jeho rozměry jsou zároveň tak akorát a musím říct, že hodně příjemně překvapí váha. Ta je pouhých 196g a přitom Realme C11 disponuje obří 5 000 mAh baterkou, kterou by mohly závidět i mnohem dražší telefony. Rázem se tak jedná o premianta ve výdrži. Já osobně jsem telefon používal a po 4 dnech mi ještě pár procent v baterce zbývalo. Samozřejmě tentokrát jsem vycházel z toho, že telefon není primárně určen pro nějaké náruživé uživatele, kteří by vysedávali neustále na telefonu, hráli hry, vyfotili denně 50 fotek nebo sledovali na mobilu večer v posteli 3 filmy. Byť všechno tohle zvládne, pořád je primárně určen pro lidi, kteří jsou za tyto funkce rádi pro případ, že kdyby se náhodou hodily, jsou tu, ale většinou telefon používají k určitému danému úkolu, než aby jim sloužil jako náhražka kamaráda pro každou volnou chvíli. Velký displej a Bluetooth 5.0 s aptX Tomu samozřejmě odpovídá i displej. FULLHD filmy zde sice přehrajete, ale pouze v HD rozlišení na 6,5“ velkém displeji s kapkovitým výřezem pro selfie foťák. Daleko víc než špatně svítící FULLHD displej je dobře, že Realme vsadilo na dobře odladěné HDčko. Na svou třídu tedy svítí dostatečně a pokud jej vytáhnete na sluníčku, pořád i něco uvidíte. Po hardwarové stránce v telefonu tepe MediaTek Helio G35 společně se 2 GB RAM a 32 GB úložištěm ještě staršího typu, které ovšem můžete rozšířit paměťovou kartou a dokonce i se současně vloženou druhou SIM kartou. Kvůli pomalejšímu úložišti a procesoru musíte každopádně počítat s tím, že oproti dražším telefonům tady zkrátka každá operace potrvá o trochu dýl, než by bylo potřeba. Pokud ale jste ten typ uživatele o kterém jsem mluvil, pravděpodobně to buď chápete nebo jste na takovou rychlost stejně ze svého minulého telefonu zvyklí. Kde jsou ovšem ústupky u hardwaru v podobě procesoru a úložiště, tam se nešetřilo aspoň na takových věcech jako je Bluetooth 5.0 dokonce s aptX kodekem. Tím pádem, pokud máte bezdrátová sluchátka podporující tento kodek, zažijete daleko kvalitnější hudbu s menším zpožděním než u telefonů, které tento kodek nemají. A věřte, že takových v podobné cenovce moc není. Škoda jen chybějícího FM rádia na který si dejte velký pozor, protože ač výrobce a mnozí prodejci tvrdí, že je přítomno, ve skutečnosti C11 FM rádio nemá stejně tak třeba jako čtečku otisků prstů a pro zabezpečení tak lze prakticky použít jen spolehlivý zámek kódem nebo ne moc bezpečné odemčení obličejem. Fotoaparát umí překvapit Pro foťáky si Realme vybralo kombinaci hlavního 13MP a 2MP pro rozostření pozadí. Nenechte se tedy ošálit grilem, který by na první pohled mohl svádět k soustavě třeba 4 foťáků. Opravdu jsou zde pouze 2 a reálně z nich využijete jeden. Obecně ve foťácích jsou vidět vždycky největší rozdíly mezi právě takto levným přístrojem a čímkoli dražším. Musím ale říct, že v některých ohledech dokáže Realme C11 vyfotit i snímek, který odpovídá daleko dražším přístrojům. Musí ale být naprosto optimální scéna, kde není moc velký rozdíl mezi tmavými plochami a světlými plochami. Pak je fotka téměř ideálně exponovaná. Stačí pak ale scéna s koridorem na jehož konci je světlo v podchodu a rázem místo podchodu vidíte jen jednu bílou záři a ne, nebojte se, není to světlo na konci tunelu. Stejně tak není ideální fotit proti sluníčku. Pak bude obloha přepálená a stíny zas tmavé a obtížně hledáte na fotce jen něco trochu použitelného. Pokud si ale necháte slunce v zádech, dostanete opravdu celkem obstojně použitelné snímky. Večer už je zase naopak klíčové kolik se na scéně obecně vyskytuje okolního osvětlení. Pokud je světla málo nebo třeba jen trochu hýbnete rukou, výsledkem je neostrá scéna a prakticky těžko použitelná fotka. Pak se vám ale zničehonic povede fotka ideálně exponovaná a fakt byste nevěřili, že něco takového vyprodukoval jakýkoli telefon za 3 tisíce korun. Bohužel takových fotek je absolutní minimum a to se dá samozřejmě u takové cenovky očekávat. U selfie foťáku dostanete 5MP snímky, takže na vyskakování to rozhodně není a samozřejmě kvalitou je tento foťák slabší než hlavní a prakticky se jedná o jasné minimum. Pokud si tedy potrpíte na selfiečka, doporučuju si osvojit trik focení sebe sama zadním foťákem. Dostanete logicky daleko lepší snímky. No a pokud máte značku Realme rádi a chtěli byste lepší fotky a celkově lepší výbavu, počkejte si na Realme 7 a Realme 7 Pro. U videa už to žádná hitparáda také není a prakticky se výsledek rovná klasickým dávno zašlým videokamerám, které si každý kupoval na dovolenou. Obraz často přeostřuje a automatická expozice občas nepěkně čaruje, tak vám poradím zase aspoň jeden malý trik. Před natáčením videa na objekt natáčení klikněte a dlouze podržte prst na displeji. Pokud bude pořád stejná vzdálenost mezi vámi a tím co točíte a nebudete pobíhat ze světla do stínu, dostanete vždycky daleko použitelnější video než na automatiku. Doporučení Doporučit nebo nedoporučit k nákupu? Samozřejmě vy z vás, kdo nepustíte mobil prakticky z ruky toho nemá Realme C11 moc nabídnout a asi nad takovým telefonem ohrnete nos, ale to je v pohodě, pro vás tento telefon jednoduše není. Pokud ovšem máte telefon jako prostředek si primárně zavolat, vyfotit pár fotek za týden, podívat se na seznam.cz na zprávy nebo si ráno na zastávce zjistit nejrychlejší spojení, je pro vás tenhle telefon ideální volbou. O to víc, že se musíte minimálně starat o jeho dobíjení, které navíc patří mezi ty lehce rychlejší. Pokud ale takový telefon jednou za 3-4 dny dobijete přes noc, budete naprosto v pohodě. Vhod by vám mohl přijít i relativně čistý operační systém, třeba oproti konkurenčnímu Redmi 9C NFC, které má navíc NFC pro bezkontaktní placení a FM rádio, ale zas působí daleko starším dojmem a nemá tak rychlé nabíjení. ...
Originální design a slušná baterie Každý mobilní telefon není úplně originální svým vzhledem, vlastně až na tohle LG. Teda ne, že by to byl úplně jiný koncept a sedli byste si z něj na zadek, vlastně třeba s Mi Note 10 Lite jsou si docela podobné, ale pokud máte v ruce ročně stovku telefonů, tak nějak si zvyknete ocenit když je někde něco jinak. A právě u LG Velvet je tím něco jinak alespoň soustava fotoaparátů na zadní straně, která má budit efekt padající kapky. Chápu, pro někoho totální blbost, ale jestli vůbec někdy uvidíte někoho s tímhle kouskem na ulici telefonovat, jasně poznáte, že jde právě o LG Velvet. Zbytek těla je samozřejmě klasicky sendvič z kovu a spíš jde o hodně dietní sendvič něž nějakýho cvalíka. Tenoučkých 7,9 mm při 180g v tak velký placce je po testování Zenfonu 7, ROG Phonu 3, Note 20 Ultra taková příjemná změna a LG fakt beru jako pírko a to má v sobě ukrytou i docela slušnou 4300mAh baterku. Ne, nevydrží 2 dny telefonování, vydrží jeden s přehledem, ale rozhodně se nemusíte bát, že by vás telefon nechal někdy v průběhu dne na holičkách. Samozřejmě, že když budete nonstop hrát nějakou hru od rána, telefon vybijete, ale mě se to při běžném používání nestalo ani jednou a to jsem i pár her přes víkend pařil. Nabíjel jsem teda samozřejmě vždycky přes noc, tím pádem mi ani tak nevadilo, že telefon podporuje 25W drátové nabíjení a v balení je jen 16W nabíječka nebo že telefon dobijete 9W bezdrátově. Někomu by to ale vadit docela mohlo. Skvělý displej a ucházející výbava Asi nikoho nepřekvapí, že když LG je jeden z největších výrobců na světě v displejích, bude i jeho „skoro“ vlajkový telefon mít skvělý displej. No, je i není. P-OLED 6,8“ displej s FHD+ rozlišením a poměrem stran 20,5:9 má skvělé barvy a je radost se na něj dívat. Přesto pár výtek bych k tomu měl. Čitelnost na sluníčku je relativně dobrá, ale spousta telefonů už je v tomhle ohledu lepší. Naopak s posledními aktualizacemi se hodně zlepšila rychlost čtečky otisků prstů i třeba minimální jas, který byl často v noci kritizovaný za příliš velkou svítivost. Vlastně jedna jediná věc poměrně hodně zamrzí a to je chybějící certifikace od Netflixu pro přehrávání v HDR. I když displej zjevně HDR umí, nejspíš se mu nechtělo utrácet peníze navíc za certifikaci Netflixu. Jestli je ovšem tohle věc, která vás netrápí, můžete být úplně v pohodě a displej budete milovat i když nemá dnes populárních 90Hz. To ovšem nemá ani třeba Poco F2 Pro a jak skvěle se prodává. To mě přivádí vlastně i na hardware jako takový. LG Velvet je procesorem právě na rozdíl od Poco F2 Pro střední třída. Na druhou stranu Snapdragon 765G je v letošní modelové řadě nejvýkonnějším procesorem po vlajkové 865 a všechno běhá tak, jak byste od „manažerského“ a „livestylového“ telefonu chtěli. Jestli teda na hraní máte primárně počítač, Xbox, Playstation nebo hry vůbec nehrajete, můžete být absolutně v pohodě. Všechno poběží jak na drátkách, plynule, spolehlivě a bez záseků. LG dokonce přepracovalo svojí hnusnou záložkovou nadstavbu a z 80% mi teď připomíná Samsung UI a z 20% Realme UI – primárně za tu hnusnou zelenou u ikon v ovládacím centru. Jinak je ale ovládání hodně fajn a jestli pošilháváte třeba po telefonech s ohebnými displeji nebo třeba po Surface od Microsoftu a nechce se vám tak úplně utrácet, za příplatek nějakých zhruba 5,5 tisíce korun můžete dokoupit pouzdro s druhým displejem a být pak daleko multifunkčnější. A to jsou právě takové ty drobné detaily, které když vás dokážou chytit za srdce, zjistíte, že vlastně proč třeba po nějaké době nevyzkoušet telefon od LG. Stereo zvuk a ochrana navíc Nemůžu si pomoct, ale dnešní recenze mi připadá jak na houpačce. Vždycky vás něčím namlsám, abych vám po chvíli zase náladu trochu zchladil. LG je hodně známé tím, že mělo jeden z nejlepších zvuků u telefonů vůbec díky QuadDac a hodně lidí na LG nadává, že ve Velvetu už není. Není, LG jej nahradilo svým 3D vylepšením zvuku a musím říct, že při přehrávání přes sluchátka je zvuk pořád skvělý. Přes stereo repráky už to samozřejmě taková pecka není a k ROG Phonu 3 to má samozřejmě pořád daleko, ale stereo repráky ve střední třídě? Fajn, takových telefonů je jako šafránu a LG se za jejich zvukový projev stydět nemusí. Třeba úplně stejně jako za ochranu proti vodě a prachu IP68 a Military standard 810G, to přece jen tak někde ve střední třídě taky nenajdete. Chvála i výtky k fotoaparátům U foťáků vám nebudu nic nalhávat, je to střední třída. Prakticky největší pozornost na sebe logicky strhává 48MP hlavní fotoaparát spojující 4px do jednoho, kterému sekunduje 8MP šíro a poslední kapkou na zádech je 5MP pro rozostření pozadí. Docela zamrzí, že když už LG odepsalo třetí foťák v podobě nějakého zoomu a to tlačítko 2x je jen digitální výřez, vsadilo jen na obyčejných 8MP u širokoúhlého foťáku. Co ovšem neumí hardware, snaží se LG dohnat alespoň softwarově. Ve většině případů se mu to celkem i daří a nejvíc vás asi bude bavit barevné podání obou fotoaparátů, které je hodně odladěné do takových těch příjemných teplých uklidňujících tónů. Ty vyniknou obzvlášť při západu slunce, kdy se zlatá barva doslova rozleje po celé fotce. Tohle mi hrozně připomíná výstupy třeba z telefonů Sony nebo poslední dobou se k nim blíží i Samsung a já to mám vlastně hrozně rád. Hodně fajn je i to, že ve stejných tónech je právě i šíro, kde bych ale rozhodně vytknul přiliš velkou snahu o co nejostřejší fotku. Inženýři asi s posuvníkem ostrosti kvůli 8MP posunuli zbytečně moc doprava a občas fotka vypadá až nepřirozeně ostře. Naopak ve své třídě LG fakt chválím za velmi dobrý dynamický rozsah a když se fotka povede, vypadá opravdu famózně. Večerní fotky už jsou ovšem sázka do loterie. Sice pořád s daleko větší pravděpodobností úspěchu než u sportky, ale jsou. Někdy se podaří hodně dobrá a překvapivě i ostrá fotka s dostatkem detailů i ve stínech a občas je to takové nic moc. Vypadá to, že telefon rozhodně potenciál má, jen by to chtělo ještě trochu doladit. Hodně dobře vypadá ovšem 4K video s velmi dobrou elektronickou stabilizací. Sice tu chybí 4K60 a dynamický rozsah by mohl být lepší, ale celkově budete za video opravdu spokojení. Závěrem No tak co, koupit nebo nekoupit? Už dopředu říkám, že Hurámobil.cz tento telefon neprodává. Pokud uvažujete o LG Velvet 5G, počítejte, že dostanete za 15 000 telefon s velmi dobrým výkonem, hodně dobrým displejem s možností připojení i druhého displeje, bezdrátovým nabíjením, ochranou IP68, netradičním vzhledem, dobrou výdrží a foťáky, které jsou asi největším ústupkem. Pokud vám bude přes 300 tisíc v Antutu málo, pak máte prakticky jedinou možnost šáhnout po Poco F2 Pro, kde dostanete navíc ještě displej bez průstřelu, ale chybí IP68 a bezdrátové nabíjení. Pokud budete chtít lepší fotky, zas bych šáhnul po Mi Note 10 Pro, zkrátka možností je spousta. Důležité ovšem je, že za to, co tentokrát LG předvedlo se rozhodně stydět nemusí a je plnohodnotným konkurentem. ...
Změny ve zpracování a nabíjení Podobně, jako třeba Apple vydává svoje modely v pořadí 10 a další rok inovovaný 10S, stejný přístup zvolil ASUS u série Zenfonů 7. Tím pádem, kdo čekal revoluci, jiný design, přelomový skok jako ze Zenfonu 5 na 6, asi bude zklamaný. Na druhou stranu když se koncept osvědčí, je svým způsobem neotřelý a žádná z konkurencí vás doposud neokopírovala, proč ten koncept nenechat a naopak jej dál ještě trochu nevylepšit. No a přesně takový je Zenfone 7 a Zenfone 7 Pro, které se od sebe z vnějšku vůbec nerozeznáte. Oba modely jsou tedy tradičně z kovu a skla Gorilla Glass 6 a kdybych měl v designu přece jen jednu věc vytknout, je to váha. 230g oproti loňským 190g už v kapse prostě chtě nechtě ucítíte. Na vině jsou hlavně celkově větší rozměry telefonu a ne další nárůst baterie, jak by si někdo mohl myslet. Ta je pořád jako vloni pěti tisícová a u její výdrže na 1 nabití hodně záleží jak moc telefon využíváte a v jaké obnovovací frekvenci máte nastavený displej. Bez problému vydržíte 1 den a ještě přijdete domů s dostatkem baterie, 2 dny dáte s 60Hz displejem také, ale já osobně bych nechal 90 a dobíjel každý den. Z důvodu tak velké baterky a vlastně absenci nutnosti telefon přes den nabíjet ASUS údajně bohužel pořád neimplementoval bezdrátové nabíjení, ale to drátové aspoň zvednul na 30W. Pokud by vám tedy z nějakého záhadného důvodu baterka došla, za půl hodinky nabijete telefon lehce přes 50% kapacity. Nový a větší Amoled Samozřejmě, jako u většiny výrobců i u Zenfonu 7 narostl displej. 6,67” oproti loňským 6,4” nárůst je. A u displeje musím ASUS hodně pochválit hlavně za přechod od IPS panelů k Amoledu, takže si užijete daleko hezčí barvy a samozřejmě tím pádem i Always On režim. Na displeji vás ale každopádně bude bavit jedna věc - žádný průstřel, žádný notch, žádná přední kamera. Nic vás prostě neruší od sledování filmů, prohlížení fotek nebo jakéhokoli jiného obsahu a musím říct, že třeba večer jsem se na pár filmů na Netflixu v HDR10+ podíval. Na procházení systému a na hraní her se navíc hodí 90Hz obnovovací frekvence, díky které je právě všechno daleko hezčí a hlavně plynulejší. Abych ale jen nechválil, ASUS tradičně nikdy moc nechválím za čitelnost na sluníčku. Ta se od minulého Zenfonu zase zlepšila, 700 nitů už je dobře čitelných, v kategorii telefonů kolem 15 tisíc je to v pohodě, ale Zenfony 7 už se posunuly cenou do kategorie nejvyšších modelů, kde třeba za OnePlus 8 Pro nebo S20 zaostávají. Tím pádem, jsou na sluníčku dobře čitelné, ale konkurence to umí už dneska líp. Co ovšem zamrzí u displeje nejvíc je absence notifikací na vypnuté obrazovce. Holt budete muset telefon vždycky vypnout nebo zapnout pro zjištění nových notifikací a nebo se podívat dolů, vedle USB-C konektoru, kde na hodně netypickém místě najdete notifikační diodu. A když už jsem u toho zapínání, zabezpečení je řešeno rychlou čtečkou otisků prstů přímo v zapínacím tlačítku nebo docela vtipně vyklopením kamery. I když je vysunutí defacto bleskurychlé, z dlouhodobého hlediska je i to chvilkové čekání celkem otrava. Bohatá HW a SW výbava Kde ovšem Zenfone 7 vyniká je hardware. Snapdragon 865+ v Zenfonu 7 Pro běhá absolutně na jedničku a v kombinaci s UFS 3.1 úložištěm by byl asi totální fail, kdyby ne. Tím pádem ať děláte, co děláte, nikdy se mi nestalo, že by se telefon jakkoli zadýchal. Pokud ovšem šáhnete po Zenfonu 7, pak se musíte připravit na drobný ústupek v podobě Snapdragonu 865. Ruku na srdce. Je to momentálně druhý nejlepší procesor pro Android a 99% z vás rozdíl fakt nepozná. A to 1% si bude stěžovat, že místo 60fps ve hře má 58fps, takže i se slabším Zenfonem buďte naprosto v pohodě. U softwaru musím jednoznačně ASUS pochválit. ZenUI je čím dál tím čistější a kromě klasických aplikací od Googlu najdete uvnitř jen předinstalovanou aplikaci pro přenos dat z jiných telefonů, NetFlix, Facebook Messenger a Instagram a všechny aplikace právě včetně ASUS Data Transfer můžete i v případě potřeby bez problému odinstalovat. Z dalšího hardwaru je tady samozřejmě tradičně GPS, Glonass, Galileo, Wifi 6 atd, ovšem chybí oproti loňsku dedikované tlačítko pro asistenta nebo spoušť foťáku a jack na 3,5mm. Ten se údajně do telefonu, stejně jako u spousty konkurence nevešel kvůli nutnosti implementace sítí 5. generace. Holt další síť, další hardware. Teď upřímně, dřív než bude fungovat u nás 5G v nějakém použitelném režimu, to dřív všichni minimálně 3x vyměníme telefony. Horší už je ovšem to, co jsem četl v diskuzi pod unboxingem Zenfonu 7 a to, že jste se ptali na podporu VoLTE neboli hovorů přes 4G síť. Tu nepodporoval Zenfone 6 a sedmička jej u nás zatím také nepodporuje. Dřív jsem tento problém ani neřešil, ale Vodafone nedávno ohlásil vypínání 3G sítě a tím pádem hovory budou u všech nepodporovaných telefonů vedené skrz 2G síť. Nicméně, ASUS údajně na tomto už pracuje, tak snad se v dalších aktualizacích i VoLTE dočkáme. Svatá trojice fotoaparátů Taaak a teď se vyřádím pěkně na foťácích. Loňský Zenfone 6 měl foťáky 2, letos ale ASUS vyslyšel přání uživatelů a do výklopného modulu zasadil hned kompletní svatou trojici. To znamená hlavní 64MP doplňuje ještě 8MP teleobjektiv a 12MP šíro. Začnu netypicky šírem, z kterého jsem měl největší radost. Jednak má jako jedno z mála šír mezi mobilními telefony funkci ostření, takže jej použijete klidně i na makro a jednak má velikost jednotlivého pixelu 1,4mikrometru. Zjednodušeně řečeno je senzor šíra stejně velký jako třeba u Note 20 Ultra, takže při trochu horším světle z něj nelezou matlaniny jako u většiny telefonů, ale celkem dost dobře použitelné fotky. Jasně, na Nota to kvalitativně nemá, ale pořád se jedná o jedno z nejlepších a nekomplexnějších šír v mobilech vůbec. Jen je potřeba počítat s tím, že není třeba podobně jako Huawei P40 Pro tolik širokoúhlé jak byste asi čekali. Přepočet na Fullframe objektiv je totiž 17mm oproti 13mm u Note 20 Ultra. Pro laiky se vám toho do záběru u Nota vejde prostě o trochu víc. U hlavního foťáku budete s výslednými fotkami spokojeni a snad až na slabší dynamický rozsah jim není moc co vytknout. U večerních fotek je vidět hodně velký rozdíl při použití nočního režimu. Zatímco bez něj jsou fotky relativně mizerné s nočním režimem se scéna dost vylepší a fotky celkem ujdou. Každopádně na špičku v oboru v podobě P40 Pro nebo S20tky atd. Zenfone pořád zaostává. Hodně příjemná je funkce automatického nočního režimu, kdy telefon sám vyhodnotí jestli je potřeba nebo není potřeba jej využít. No a v tomto ohledu jsem narazil na celkem vtipnou věc. Kdybyste tuto funkci náhodou chtěli vypnout, je to v nastavení foťáku přesně ta funkce, jejíž český překlad je tak dlouhý, že se do řádku nevešel a ten skončil třemi tečkami a vy nemáte sebemenšího tucha o co jde. Přepnul jsem se do angličtiny a už jsem pochopil. Třetím foťákem je, jak už jsem říkal, 8MP teleobjektiv, který fotí velmi dobře, pokud máte dostatek světla. S ubývajícím už je patrný dost velký šum a na noční režim jej nejde využít vůbec. Docela mě u něj překvapila i relativně velká minimální ostřící vzdálenost, takže pokud chcete udělat nějaký opravdu detail, určitě využijte šíro. Minimální ostřící vzdálenost teleobjektivem je zhruba 50centimentrů, hlavním 10cm a šírem pouhé 4cm. Makro tedy rozhodně šírem a teleobjektiv využijte spíš na focení vzdálených objektů. Důležité je ještě na tomto místě zmínit, že jak hlavní tak teleobjektiv mají optický zoom pouze u Zenfonu 7 Pro a u klasické verze se musíte spokojit jen se stabilizací elektronickou. Další disciplínou u fotek je selfie a logicky s výklopnými kamerami jsou oba Zenfony 7 premiantem na selfiečka, protože využíváte ty stejné zadní kamery se svými plusy a mínusy. Primárně použijete na focení ovšem jen hlavní a šíro, alternativně pokud je vaše jméno Saxana, použijete i zoom. Tam, kde Zenfone rozmetá veškerou konkurenci je právě možnost kreativity s výklopným modulem. Já osobně jsem si nejvíc užil právě možnost focení na šíro z podhledu. Úroveň vyklopení si můžete nastavit samozřejmě sami na jakýkoli úhel, ty nejloblíbenější uložit do paměti a pak libovolně využívat. Za mě je tedy Zenfone 7, stejně jako šestka jedním z nejkreativnějších telefonů vůbec. Jen škoda, že občas telefon uloží fotku nebo video při překlopení telefonu vzhůru nohama a musíte jej pak v galerii ručně otočit. Já jsem telefon každopádně dost využíval pro natáčení videa, kde pro kreativní úhly můžete výklopný foťák použít také, ale spíš to použijete pro vertikální natáčení než horizontální, kde vám výklopný mechanizmus nijak extra nepomůže. Natáčet jde až v 8K při 30 snímcích, což je třeba posun oproti Note 20 Ultra a jeho 24 snímkům, v praxi je to ale zbytečné a úplně v pohodě se spokojíte se 4k při 60 snímcích. Jen bacha, který Zenfone vyberete, jak už jsem říkal, jen Pro varianta má optickou stabilizaci, která se fakt hodí jak při večerním focení, tak při videu. Shrnutí Když bych měl Zenfone 7 a Zenfone 7 Pro celkově shrnout bez jakéhokoli barvení na růžovo, pojďme si říct, že Zenfone 7 Pro stojí 21 990,- a Zenfone 7 19 490,-. Pokud se rozhodnete investovat kolem 20 000 korun za jakýkoli telefon, pravděpodobně už úplně tak neřešíte, jestli utratíte 19,5 nebo 22. Za mě je tedy holý nesmysl šetřit 2,5 tisíce a koupit Zenfone 7 se slabším Snapdragonem a bez optické stabilizace foťáků a naopak bych bral Zenfone 7 Pro. No a teď si vemte, že máte telefon za 22 000 a třeba k S20+ nebo Oneplus 8 Pro už to jsou jen zhruba 3-4 tisíce navíc. Pokud vezmete Zenfone 7 Pro, musíte jej chtít hlavně kvůli výklopnému foťáku a jeho kreativním možnostem a počítat s tím, že oproti dvěma zmiňovaným telefonům dostanete celkově o krapánek horší fotky, ne tak dobrý displej, nebudete mít bezdrátové nabíjení a ochranu IP68. Pořád ale dostanete velmi dobrý telefon se Snapdragonem 865+, to ani jeden z nich nemá a ve výdrži na 1 nabití Zenfone oba telefony strčí do kapsy. Rozhodnutí je tím pádem hodně otázkou priorit, vašich priorit, podle kterých se musíte sami rozhodnout. ...
Zpracování Hned na začátku vlítneme na design, protože kolem 10 000 už by telefon neměla být jen bakelitová hračka a měla by něco vydržet. Pro jistotu si zrekapitulujeme materiály. Plastová záda jsou oproti sklu fajn při pádu, ale daleko jednodušeji se poškrábou. Z tohoto ohledu je nejlepší kov, ale ten zas brání bezdrátovému dobíjení. Sklo zase působí daleko prémiovějším a dražším dojmem – asi všichni víte, jak je to s plastovými lžičkami z Polska, že jo? U rámu nebo chcete-li u toho v čem je veškerá elektronika zasazena je kov naopak vítaný, protože je při pádu nejodolnější. Oproti plastu je ovšem logicky těžší. Veškerým pádům a oděrkům samozřejmě nejlíp zabrání jakékoli pouzdro. Ať už to, které si dokoupíte nebo to přibalené. U všech třech telefonů je každopádně v balení silikonové pouzdro a teď k jednotlivým materiálům. Oneplus Nord plastový rám, v něm ovšem kovová tlačítka a skleněná záda. Xiaomi Mi Note 10 Lite má skleněná záda, kovový rám, Motorola G plastový rám, plastová záda. Další věcí, která se řeší je zapuštění nebo vystupující foťáky z těla. Samozřejmě optika je neúprosná a čím kvalitnější foťák do telefonu dáte, tím zjednodušeně je vyšší – optická stabilizace, více čoček atd, tím vás nebudu zatěžovat. Zase i čím tlustší je celé tělo, tím víc můžete logicky foťáky zapustit. I tak je ale zase můžete zakrýt přibaleným pouzdrem. Nejzapuštěnější foťák má Mi Note 10 Lite, kde nevystupuje téměř vůbec, na druhém místě je Motorola a na třetím Oneplus Nord. Displej U displeje se má obecně za to, že ve většině případů je lepší Amoled. I když kvalitní IPS nemá problém překonat levnější Amoled, ale to teď stranou. Největší výhodou Amoledů jsou obecně živější barvy a možnost tmavé pixely vypnout. Tím pádem když máte telefon s Amoled displejem a nastavíte na něm tmavý režim a tmavou tapetu, najednou vám telefon vydrží daleko déle na 1 nabití. Samozřejmě záleží na tom, jestli využíváte i druhou poptávanou funkci telefonů, notifikace na Always on displeji. To znamená, že hodiny a notifikace máte na displeji zobrazené i když je displej vypnutý. Další 2 důležité vlastnosti je jak displej na sluníčku svítí a jaká je obnovovací frekvence displeje – to znamená kolikrát za 1 sekundu je displej schopen překreslit obraz. Jasně, že čím vyšší je toto číslo, tím lépe, ale má to zase trochu vliv na spotřebu baterie. V tomto ohledu vyhrává Oneplus Nord. Displej je Amoled, výborně svítí na sluníčku a obnovovací frekvenci má 90Hz. Na druhém místě je Mi Note 10 Lite, sice s 60Hz Amoled displejem a horší světelností na sluníčku než Nord, ale zato krásným podáním barev. Na posledním místě je logicky Motorola. Displej není vůbec špatný, ale zbylé telefony jsou na tom prostě líp. Hardware a software U hardwaru je samozřejmě hodně důležitý procesor, ale i třeba rychlost použitého úložiště zvaného UFS. Dneska je nejlepší možná varianta v telefonu UFS 3.1, ovšem všechny 3 telefony mají ještě slabší UFS 2.1, což je ovšem v této cenové kategorii naprosto běžná hodnota. U procesorů jsou jak Motorola G, tak Oneplus Nord vybaveny Snapdragonem 765, ovšem Oneplus a Motorola ještě zvládnout sítě 5. generace. Ne, že byste to momentálně u nás nějak smysluplně využili, ale spíš jen pro info, že to tu je. Nejslabším ve výkonu je Mi Note 10 Lite, ale rozdíl je v rámci zhruba 10% a nejvíc se asi podílí na výsledku celková odladěnost softwaru. Další důležitou věcí je operační paměť. Díky ní udrží telefon v běhu více aplikací než je bude muset tzv zapauzovat nebo zavřít. Všechny 3 telefony mají v základu už 6GB RAM, což považuju na cenovku kolem 10 tisíc za optimální variantu. U úložiště je potřeba počítat s tím, že jak Nord, tak Xiaomi nemají možnost dalšího rozšíření paměťovou kartou a jediná Motorola tak nabízí hybridní šuplíček pro 2 SIM a paměťovku. Každopádně jak Norda, tak Xiaomi máte možnost sehnat ve více kapacitách úložiště. Z další „speciální“ HW výbavy najdete u Norda dedikované tlačítko pro ztišení vyzvánění a zase jako u jediného telefonu zde není výstup na 3,5mm jacka. Na hlasitou hudbu pak všechny 3 telefony disponují pouze průměrným mono repráčkem. U softwaru jsou ovšem rozdíly značné. Všechny 3 telefony jsou sice vybaveny Androidem 10, ale hodně jde o samotné nadstavby. Rozhodně nejčistší je Oxygen OS od Oneplus a má nejrychlejší odezvu, plynulý průchod, prostě tak to má být. Na opačné straně je Xiaomi, které je až k prasknutí narvané v základu už různým balastem, zdvojenými aplikacemi atd. V tomto ohledu se dá vyzdvihnout hlavně Motorola, která má pro sebe typická, strašně návyková gesta pro spuštění foťáku, svítilny a tak podobně. Celkově, když shrnu hardware a software, rozhodně bych volil mezi Motorolou a Oneplus. Baterie Naprosto jiná písnička je to ovšem u baterie. Motorola disponuje 5000 baterií s 20W nabíjením, Xiaomi má kapacitu 5260 s 30W nabíjením a Oneplus 4115 s 30W nabíjením. U všech tří telefonů naštěstí najdete i plnohodnotné nabíječky přímo v balení, takže žádná past se nekoná a můžete nabíjet, v případě zájmu, i plnou rychlostí. Samozřejmě pouze drátově. Bezdrátové nabíjení nenabízí ani jeden telefon. Co se týká výdrže, ač má Nord ze všech 3 telefonů nejslabší baterii a 90Hz displej, budiž mu velkou pochvalou, že celý jeden den provozu bez problému zvládne. U Xiaomi je poměrně překvapivé naopak, že i když je baterie papírově nejsilnější, s výdrží na 1 nabití je na tom Motorola v kombinované výdrži přece jen trochu líp. Jestli je to optimalizovanější nadstavbou nebo jenom displejem, těžko říct, každopádně je to tak. Fotoaparáty U foťáků je výbava dost podobná. Moto G 5G Plus nabízí konfiguraci 48MP hlavní, 8MP šíro, 5MP makro a 2MP pro rozostření pozadí, Mi Note10 Lite 64MP hlavní, 8MP šíro, 2MP makro a 5MP pro rozostření pozadí a Nord 48MP hlavní, 8MP šíro, 2MP makro a 5MP pro rozostření pozadí. U hlavního foťáku všechny 3 telefony spojují 4px do jednoho a produkují shodně hodně pěkné snímky i když přece jen Oneplus Nord často ve fotkách poráží jak Xiaomi, tak Motorolu. U Motoroly je znát také výrazně slabší dynamický rozsah i při zapnutém HDR. Dvakrát se mi dokonce stalo, že postprocessing Motoroly totálně zahaproval a na výsledné fotce dokonce nakreslil něco, co tam vůbec nebylo – tohle je ovšem spíš softwarová chyba, kterou půjde snadno odstranit. U širokoúhlého foťáku všechny 3 telefony podávají zhruba srovnatelný výsledek a jakékoli rozdíly jsou spíš v tom jak si který telefon zrovna chytne expozici. U makrofotek překvapivě nejlepšího výsledku dosáhlo Xiaomi, které sice má pouze 2MP a pozadí už nijak vábně nevypadá, ale pořád je to lepší než 5MP makro u Motoroly. V nočních fotkách si všechny 3 telefony vedly relativně dobře. Večer i v noci samozřejmě zapomeňte na širokoúhlý objektiv u všech 3 telefonů. U hlavního hodně záleží zda noční režim použijete nebo ne a samozřejmě si hlídejte výsledek. Pořád jsme u kategorie 10 tisíc korun, takže ne úplně ve vlajkách a občas vám některý telefon může udělat i něco, co má spíš blíž k omalovánkám než jakékoli reálné fotce. U videa umí všechny 3 telefony natáčet v maximálním rozlišení 4k při 30 snímcích za vteřinu s relativně slušnou stabilizací. I když i u ní se rozdíly samozřejmě najdou, na plné čáře a opravdu o parník překonal Oneplus Nord oba zvývající telefony. Dynamický rozsah, který Nord předvedl výborný jak ve stínech, tak v dobře exponované obloze. Něco, kde oba zbývající telefony prakticky udělaly pouze a jenom velký bílý flek. Závěr Tak a teď finální verdikt. Nebudu brát v potaz, že Xiaomi Mi 10 Lite je momentálně v akci a že 128GB varianta je levnější než 64GB a budu vycházet z oficiálních cen. Mi 10 Lite tedy 9990,-, Nord 10.990 a Moto G 5G 9.990,-. Správný výsledek je ale pro vás přesně ten, který jste si právě teď vybrali. Stejně jako jeden má rád holky, jinej zase vdolky, neexistuje ten nejlepší telefon pro každého. Kdyby ano, vyráběl by se jen jeden telefon na světě a s tím bychom všichni telefonovali. Pro mě je důležité jak telefon fotí, ale pro vás může být důležité jak dlouho vydrží nabitý, třeba proto, že každý víkend jezdíte na chatu bez elektriky atd. Kdybych to měl říct čistě jen za mě, já bych v tuto chvíli vybral Oneplus Nord. Sice je o tisícovku dražší než zbylé 2 telefony, ale má krásný 90Hz displej, asi nejlepší nadstavbu široko daleko, nejrychlejší aktualizace a ze všech 3 telefonů nejlépe fotí a natáčí video. Za mě slabší baterka není až tak velký mínus, protože nabíjím každý den. Tak co, potkali jsme se při výběru? ...
Top design i zpracování Pokud budete přemýšlet o prémiovém designu u mobilního telefonu, asi vás napadne kombinace kovu a skla. A myslím tím opravdu prémiový design bez kompromisů. Jasně, tohle bude vždycky subjektivní pocit, ale za mě je Note 20 Ultra momentálně nejkrásnějším telefonem a nejlepším telefonem, který Samsung kdy vyrobil. Kvalita zpracování, matná povrchová úprava příjemná na dotyk, zaoblené hrany, žádné rámečky kolem displeje, kovové tělo, to je momentální vrchol designového zpracování. Někomu by sice mohla vadit barva, která už tradičně mění odstíny. Vzpomínáte na loňskou duhovou u Note 10? Takový extrém se tady nekoná a bronzová občas chytá nádechy do růžové nebo růžově zlaté. Rozhodně se ale nemusí bát pánové, pokud po této barvě šáhnou. Je opravdu decentní, za mě opravdu ojedinělá a byla by škoda sklouznout k uniformní černé nebo bílé. A pak je tady modul foťáků na zadní straně, kterého si nejde nevšimnout a plně respektuju, že budou existovat 2 pohledy. Jeden to bude totálně odsuzovat a zbytku se to bude nějakým prazvláštním způsobem líbit. Já se přiznám, že patřím do té druhé technologické skupiny a mě modul foťáků připomíná robustnost a slibovanou kvalitu snímků, podobně jako existují kompaktní foťáčky na výlet nebo vlogy a pak pořádné dospělé foťáky. A každému je asi předem jasné, z čeho polezou lepší fotky. Skvělý displej U displeje se toho od S20 Ultra zas tolik nezměnilo, pořád se jedná o 6,9“ WQHD displej s HDR certifikací a možností zobrazení až ve 120Hz obnovovací frekvencí, která se sama přepíná podle typu použité aplikace nebo domovské obrazovky. Dokonce může při statickém obrazu klesnout až na 3Hz a výrazně tím šetřit baterku. Asi se budu opakovat, ale momentálně se jedná o nejlepší možný displej na trhu, s téměř žádnými rámečky a pokud to někdo preferuje, tak i hranami přetékajícími až přes okraj. Osobně, jak často říkám, nejsem fanoušek tohoto řešení, ale je vidět, že Samsung postupem času displeje rovná zpátky a kdo ví, třeba se příští rok zase dočkáme u vlajkového modelu totálně plochého displeje. Každopádně, ať už budete koukat na Netflix, scrollovat zprávama nebo Instagramem, zobrazovacího místa bude vždycky dostatek. Má nějaké nevýhody? Specifikace jsou předem jasné a už jsem vám o nich říkal v unboxingu. Exynos 990 a 12GB RAMky zvládnou všechno co potřebujete. Fajn, aby za 36 000,- taky ne, pak je tu ovšem ten malý červík v hlavě, který tam stále vrtá a říká vám, že na americkém trhu je Note 20 Ultra se Snapdragonem 865 Plus, který je přece jen výkonnější a podle všech testů, které jsem měl až doposud možnost vidět se také daleko míň hřeje. Tohle asi vnímám jako největší slabinu. Stačí jenom chvíli fotit, nahrávat video, hrát hru a je prostě cítit, že Note 20 Ultra se daleko víc pocitově zahřívá než třeba loňský Note 10 nebo jakýkoli jiný telefon se Snapdragonem 865, které jsem doposud testoval. Druhou nevýhodou je, že u her a sledování filmů si pak docela snadno zakrýváte spodní repráček a je škoda, že není vyvedený dopředu. Navíc, jeho kvalita je dobrá, ale znám i daleko líp hrající telefon, třeba nedávno recenzovaný ROG Phone 3 je na tom o poznání daleko líp. Tradičně skvělý je software, Android 10 s nadstavbou ONEUI, k tomu snad není co dodat a za celou dobu jsem se nesetkal s jediným zásekem. Letos se navíc podpora aktualizací rozšířila na 3 roky a tím pádem byste se měli dočkat i Androidu 13. Škoda jen až zbytečně mnoha předinstalovaných aplikací, které dublují už ty originální od Googlu. Dostačující baterie a S-Pen Vzpomínáte ještě na prvního Nota? Tyhle telefony vždycky byly u Samsungu synonymem nejlepších parametrů, největších displejů a největších baterek. Nic ovšem netrvá věčně a stejně jako vloni i letos má Note 20 Ultra menší baterku než sesterský S20 Ultra. 4500 mAh je každopádně dostačující kapacita na jednodenní používání a samozřejmě, pokud v 8 ráno sednete k Fortnite, do večera telefon určitě vybijete. Já osobně jsem ale v kombinovaném použití přicházel večer domů a měl jsem ještě nějakých 15%-20% baterky. Tady rozhodně vede můj klasický iPhone 11 Pro Max, kde ovšem na dvoudenní výdrž hřeším občas tak, že jak nejsem donucený denně nabíjet, druhý den zapomenu a pak jsem paradoxně třetí den na nule. Každopádně, kdyby vám proud přes den došel, spolehnout se můžete na 45W drátově nebo 25W bezdrátově a pokud by ani to nestačilo, pořád můžete sáhnout po S20 Ultra. Ta je ovšem nepochopitelně ještě o 2 tisíce dražší. Pokud vám tedy nejde o 500 mAh navíc a vyloženě netoužíte mít problémový fotoaparát, rozhodně bych do ní nešel. Ten důvod slabší baterky u série Note je samozřejmě druhá specifická vlastnost celé řady Notů – S Pen. Asi nemusím vysvětlovat k čemu je a než bych pokryl všechny jeho funkce, hravě bychom se dostali klidně na hodinovou recenzi. Každopádně, původní odezva se zlepšila až na 9ms a teď při psaní poznámek Note vyluzuje i zvuky similující použití klasické tužky na papíře. Jednotlivé tahy jsou docela věrohodné, ale stačí udělat pár teček a zvuková odezva nikde. Já osobně nejsem úplně cílovka pro S-Pen s ohledem na psaní poznámek, skicování, ale chápu, že pro někoho kdo třeba kreslí je to nepostradatelná pomůcka. Pro mě má asi nejlepší využití jako vzdálená spoušť foťáku. Vhod přijde právě buď třeba při focení selfie nebo večer, kdy je důležité mít foťák maximálně stabilní, aby výsledná fotka nebyla rozmazaná. Bezchybné fotoaparáty No a tím se dostávám samozřejmě k foťáku a znova k jeho monstróznímu modulu, který je tak robustní, že při postavení na stůl telefon vždycky převáží na záda. Budí respekt a dokonce se mi i jednou při testování stalo, že mě někdo zastavil a ptal se co to je za telefon, že to nikdy neviděl. 3 čočky, 3 senzory, hlavní 108 MP doplňuje ještě 12 MP šíro a 12 MP periskopický teleobjektiv a hlavní problém S20 Ultra v podobě špatného ostření na blízko už je tentokrát vyřešen laserovým ostřením. Výsledkem jsou nádherně ostré snímky za dne, večer, v noci. Prostě ať si domyslíte jakoukoli denní dobu, můžete si být jistí, že z hlavního foťáku dostanete naprosto skvělé snímky a momentálně se tak za mě jedná o nejlepší hlavní foťák v telefonu s Androidem. Tak velké rozlišení foťáku má ovšem i jednu negativní vlastnost a to, že chvíli trvá, než se výsledný snímek uloží a zpracuje a telefon bude připravený na focení další fotky. Asi je vám jasní, že na focení formule 1 nebo jakýkoli akční sport bych si asi radši vzal brutálně rychlou Xperii I MK 2. Širokoúhlý foťák dokáže vykouzlit také hodně hezké snímky a oproti jakékoli konkurenci si vede o poznání líp i ve večerních fotkách a mezi šíry rozhodně patří na špičku. Třetí teleobjektiv se naštěstí zbavil 100 násobného zoomu, ustálil se na použitelných maximálně padesáti a samozřejmě kvůli své slabší světelnosti je použitelný primárně za dobrého osvětlení, což ovšem neznamená, že nedokáže udělat na noční režim i celkem obstojnou fotku. Pro videohovory a selfie je k dispozici jedna kamera v průstřelu a dost často jí i z recenzí vynechávám protože jí téměr vůbec nepoužívám, ale chápu, je to moje práce, takže je tu a fotí. Jednu drobnou výtku bych ovšem našel. Všimli jste si někdy divně šilhajících lidí na selfíčkách? Je to tím, že místo koukání do objektivu se dívají sami na sebe na displeji. Tady je ale poměrně těžké do objektivu koukat, protože čočka je černá v černém rámečku a tak malý tip pro Samsung je okopírovat řešení z Motoroly, kdy při aktivaci selfie foťáku se kolem kamerky udělá malý zvýrazňující kroužek. U videa je k dispozici samozřejmě 4k 60 nebo i natáčení 8K. Za video určitě musím telefon pochválit a celkově je Note 20 Ultra opět asi nejlepším telefonem s Androidem na video. Závěrem Víceméně jste sami viděli, že Notu 20 Ultra není až na procesor a cenu moc co vytknout. Pokud patříte do skupiny zákazníků, kteří si vždycky koupí ten nejlepší možný Samsung, určitě se tentokrát poohlížejte místo Note 20 po verzi Ultra. Ultra je totiž to, co od letoška charakterizuje ten nejlepší možný model a samotné označení Note už jednoduše nestačí. No a menší Note? Plastový design, Full HD displej, jen 60 Hz, absence 108 MP je za 26 000,- tak trochu předražená záležitost. Jestli teda nutně, ale fakt nutně nepotřebujete tužku, daleko víc parády vám dodá S20+. ...
Cenové bomby jsou extra výhodné produkty za nejlepší ceny, které u nás najdete.
| bonmoto.cz | 6 299,- |
| doplnkynamoto.cz | 6 299,- |
| moto-kufry.cz | 6 299,- |
| motozem.cz | 6 299,- |
Rozdíl ceny u nás a nejčastější ceny u vybrané konkurence. Pokud existuje více nejčastějších cen nebo se žádná z cen u vybraných konkurentů neopakuje, vycházíme z nejnižší z nich
Při výpočtu nezohledňujeme věrnostní a jiné zákaznické programy, ani kupónové akce konkurentů a vycházíme z ceny zboží na Alza.cz pro konkrétního zákazníka.
Popis: You are only allowed to change your username once every 90 days. A record of your username change will be displayed in your public profile, but your old username will not be displayed.
Tato položka byla zadána chybně. Prosíme o kontrolu správnosti zadání.
V případě
opakování této chybové hlášky nás prosím kontaktujte na info@huramobil.cz.
Kontrola formuláře proběhla v pořádku. Formulář byl správně vyplněn a úspěšně uložen.
Kontrola formuláře proběhla v pořádku. Formulář byl správně vyplněn a úspěšně uložen.
Stojíte před rozhodnutím, jestli si zvolíte ANO pro pokračování a nebo NE pro zrušení operace. Co si vyberete?
Prosíme o kontrolu správnosti zadání. V případě opakování této chybové hlášky nás prosím kontaktujte na info@huramobil.cz.
Aby naše webové stránky fungovaly správně, našli jste na nich, co hledáte, ušetřili spoustu času a nezobrazovaly se vám věci, které Vás nezajímají, potřebujeme od Vás souhlas se zpracováním souborů cookies, tj. malých souborů, které se ukládají ve vašem prohlížeči.