1. Úvodní stránka
  2. Nejnovější události
  3. Články a recenze dle typu - Recenze - strana č. 18

Články a recenze dle typu - Recenze - strana č. 18

23 3
Samsung Galaxy A52: Nekupujte dokud nedočtete tuhle recenzi! [recenze]

Samsung Galaxy A52: Nekupujte dokud nedočtete tuhle recenzi! [recenze]

Jestli jste pozorní a sledujete áčkové telefony dlouho, asi vám neuniklo, že nová A52, jejíž video recenzi najdete zde, je takovou vylepšenou loňskou A71 o lepší displej a po snad 4 letech o voděodolnost IP67. Kdo by náhodou nechtěl listovat na wiki, IP67 znamená úplná prachotěsnost a voděodolnost na 30 minut až v 1 metru hloubky, což je ideální třeba na ty náhodné pády do záchoda ze zadní kapsy kalhot. Zpracování Co se týká samotné konstrukce: Jednak jsou záda i displej daleko víc ploché, ale hlavně se Samsung nebojí naplno přiznat plast oproti předchozím hybridům ze skla a plastu zvaných Glastic. A za mě je to fajn, plně přiznaný plast alá třeba dávné Lumie 901 navíc v hezkých pastelových barvách vypadají naprosto v pohodě. A komu by to vadilo, ten může vsadit na klasické uniformní černou nebo bílou. Druhá zajímavá věc je slazení designové linky dominantního prvku modulu foťáků u áček s Skovou třídou což dodává telefonu takový prémiový look, ale s daleko méně vystupujícími foťáky. Na spodní straně už klasika USB-C a zdířka pro jacka, zeshora pak hybridní šuplíček pro 2 SIMky nebo SIMku a paměťovku. Na tomto místě jsem zaznamenal, že si hodně lidí v komentářích stěžuje, že slot není plnohodnotný. Na druhou stranu základní A52 má dostatečné 128GB úložiště a připlatit si můžete i na 256GB. Za mě pořád lepší rychlé úložiště v telefonu než pomalá paměťovka a tuna stěžujících si uživatelů, jak se jim ty fotky pomalu načítají. Když se ještě vrátím k použitému plastu na zádech: Za mě jsem s tím absolutně v pohodě, jen mi vadí jeho použití i v rámečku a bočních tlačítcích. Tam bych kov přece jen nechal právě kvůli odolnosti třeba při pádu. Celkově se ale A52 hodně příjemně drží, na matných plastových zádech neulpívají zbytečné otisky prstů a i když na první pohled vypadá jako pádlo, což jeden z komentujících také glosoval, pořád se jedná už 3 roky o totožně velký a úspěšný telefon. Displej U 6,5“ displeje nastává ten zásadní upgrade. Klasická obnovovací frekvence 60Hz byla vystřídána 90Hz Super Amoledem v A52 nebo dokonce 120Hz v A52 5G. Je tedy na vás, který chcete, ale rozdíl mezi 90 a 120 už není tak velký jako mezi 60 a 90. Samozřejmostí je tím pádem Always on a spolu s větší obnovovací frekvencí samozřejmě přichází na řadu i větší spotřeba. Tu Samsung vyrovnal zvětšením baterie až na 4500mAh a za mě v pohodě tak vystačíte nějaký den a půl na jedno nabití. A to jsem tentokrát celkem dost fotil, koukal na videa, poslouchal youtube music a telefonoval. K dispozici pak máte i daleko rychlejší 25W drátové nabíjení, ovšem pozor, v balení najdete jen 15W nabíječku, takže abyste mohli nabíjet deklarovaných 50% za 30 minut, holt si budete muset připlatit. Zpátky ale ještě na chvíli k displeji u kterého vám chci říct ještě 3 věci. Vrchní kamerka zůstala 32MP v malinkatém vrchním průstřelu, displej má o 30% větší jas na sluníčku a čtečka otisků prstů je spolehlivá, ale není moc rychlá. A mimochodem je umístěna na displeji až moc dole, takže doporučuju se přihlásit na nějaký kurz jógy, co vám pořádně rozhýbe prsty. Hardware a Software Druhého zásadního upgradu se dočkáte u hardwaru a vlastně to je jeden z důvodů, proč bych doporučoval upgrade z jiného staršího áčkového Samsungu. Zdůrazňuji, že z jiného Samsungu. V porovnání s konkurencí to zas takové terno není, ale je fajn, že si výrobce uvědomuje vliv čínských telefonů a snaží se obrovský rozdíl v poměru cena výkon oproti konkurenci trochu zmírnit. Loňský Exynos 9611 tak vystřídal Snapdragon 720G, což je nárůst ve výkonu o hezkých 50%, ale mnohem víc bych doporučoval 5G variantu se Snapdragonem 750G s 80% nárůstem. Pokud ovšem šáhnete po verzi bez 5G, poběží všechno i t tak díky 6GB operační paměti úplně v pohodě. Trochu víc si budu stěžovat u software. Začnu ovšem pozitivně. Jednak všechno běží už na Androidu 11 s OneUI 3.1, což je moje druhá nejoblíbenější nadstavba, běhá plynule, však to znáte. Druhé plus je 3 letá podpora, tím pádem byste měli dostat i Android 14 a 4 roky bezpečnostních záplat, ovšem na druhou stranu i teď po poslední aktualizaci je v telefonu bezpečnostní balíček z 1. prosince a tak jsou proklamace Samsungu o nějaké skvělé podpoře spíš proklamací než realitou. Druhé negativum je už předinstalovaná tuna balastu a zbytečně zdvojených aplikací jako 2 mailové klienty, 2 prohlížeče, 2 aplikace na fotky atd, ale pokud jste někdy nějaký Samsung měli, na tohle jste dávno zvyklí. Co mě ovšem hodně překvapilo v pozitivním slova smyslu je rychlost stahování. 700MB aktualizaci jsem měl staženou za 15 vteřin, to klobouček dolů, sice instalace trvala asi 5 minut, ale za rychlost stahování jednoznačně pochvala. Aktualizovalo se kde co, ale ta bezpečnostní záplata furt nikde. Z dalších hardwarových vlastností už je potom vše při starém až na stereo repráky. Ty hrajou velmi dobře a překvapivě i docela nahlas, jen pozor, nedávejte je na maximální hlasitost, kde přece jen už docela chrastí. Fotoaparáty Když jsem v úvodu mluvil o vylepšené A71, neměl jsem na mysli jen procesor alá 720 nebo 730, ale i kompletně všechny foťáky pocházející z A71. Hlavní senzor tím pádem upgradoval ze 48MP na 64MP opět skládající 4px do jednoho a přidala se hlavně i optická stabilizace, která hodně pomáhá ve videu a samozřejmě i při nedostatku osvětlení u běžných fotek. Rázem tak dosáhnete daleko hezčích snímků, protože telefon si dokáže protáhnout expozici až na 5s při focení z ruky. A samozřejmě čím delší dobu dopadá za špatných podmínek na senzor světlo, tím více informací telefon má pro následné zpracování fotky. Taková je teorie. Z praxe na hlavním foťáku se mi fotky hodně líbí, dokonce zmizela ta přehnaná saturace a přiostřování tak známé ze Samsungu. Zmizela ale do té doby než začnete porovnávat fotky z hlavního a z 12MP šíra. Pak najednou zjistíte, jak kdyby postprocessing každého foťáku ladily 2 úplně jiné teamy lidí, přičemž u toho šíra seděl vývojový tým právě z minulých Samsungů. A to je asi ta moje největší výtka k foťákům za jejich nekonzistentní barevné podání. Na druhou stranu to není nic, co by se nedalo vylepšit nějakou budoucí aktualizací. Abych ale dokončil ten hlavní foťák. Samozřejmě s ubývajícím světlem jeho kvalita klesá, což není nic nového, ale prakticky nejhorších fotek jsem dosáhl vždy buď za šera, kdy ještě nedávalo smysl použít noční režim nebo až za totální tmy, kdy se Samsung ze tmy snaží udělat světlo a snaží se ze stínů zbytečně vytáhnout to, co nemáte šanci vidět. Výsledkem je pak až zbytečně moc protažená expozice, nepřirozeně světlá a neostrá fotka. Za mě teda chyba ve špatné automatické expozici, na druhou stranu v takových podmínkách by pohořela většina konkurence. Na klasické večerní letní turistické fotky třeba někde u moře, až bůh a Andrej dá jste rozhodně v pohodě. U šíra asi všichni chápeme v jaké jsme kategorii a tím pádem hodnotit noční fotky je zbytečné. S těmi denními až na zmiňované zbytečně saturované barvy jsem byl ale jinak spokojený. No a pak jsou tu ještě další 2 foťáky. 5MP makro patří rozhodně mezi ty lepší, bohužel mu třeba narozdíl o Poco F2 Pro chybí ostření. Je tak potřeba si dobře pohlídat co máte v záběru ostrého a co ne. Na Instagram to ovšem postačí a tak tento třetí foťák rozhodně není zbytečnost, což už se nedá tak říct o dalším senzoru pro rozostření pozadí, který je podle mě slušný gimmick v jakémkoli telefonu. U videa je telefon schopen natáčet až ve 4k při 30 snímcích a video víceméně kopíruje to, co jsem říkal o foťácích s pár drobnými negativy v podobě častého přeostřování a šumu ve stínech. Shrnutí Pro koho je tedy nová A52 určená a měli byste na ní upgradovat? Když zůstanu v rodině Samsungu, je to hodně těžké rozhodnutí. Oproti A50 nebo A51 si rozhodně pomůžete v rychlosti, lepším foťáku, o trochu lepší výdrži, dostanete stereo repráky, 90Hz displej, těch lepších věcí je spousta. Na druhou stranu jestli byste měli vzít po roce znovu 9 tisíc korun a dát je za nový telefon, asi bych do toho nešel v případě A52. Já osobně bych si A52 vlastně nekoupil vůbec, byť jsem tento telefon v recenzi vesměs pořád chválil. A proč? Protože bych pošetřil ještě 2 tisíce korun a koupil A52 5G s daleko rychlejším procesorem a podporou 5G, právě i s ohledem na to, pokud si nekupujete telefon jen na rok. Pak by mi to bylo asi úplně jedno. A úplně nejradši bych byl, kdyby celé portfolio vypuštěných áček zlevnilo o tisícovku tak, aby se A52 5G dostala pod psychologickou hranici 10 tisíc korun. Na start prodeje Samsung dal ke všem áčkům navíc ještě Bluetooth sluchátka Buds Plus zdarma a byla to skvělá nabídka, která ovšem po úvodu zmizí. Jestli jste tedy nekoupili A52 5G hned v začátku, osobně bych možná ještě chvilku na nějakou tu akci počkal. V rámci konkurenčních značek už to má ovšem celá řada A52 těžší. Přece jen za 8 tisíc máte dnes Mi 10T Lite se stejným procesorem co A52 5G a to je za mě asi největší konkurent. Nově vypuštěné Poco X3 Pro nebo F3 sice ohromí výkonem, ale foťáky rozhodně za A52 zaostávají. ...

22 3
DJI FPV: Ultimátní dron pro FPV začátečníky! [recenze]

DJI FPV: Ultimátní dron pro FPV začátečníky! [recenze]

Protože kolem tohoto dronu vznikla poměrně široká diskuze, kdy různí prodejci DJI jej vynášejí do nebes a FPV komunita na něm naopak nenechala nit suchou, dal jsem si tentokrát asi 3 týdenní oddech na utřídění myšlenek a střízlivý pohled na to, jestli byste do nového FPV dronu měli jít nebo na něj naopak úplně zapomenout. Videorecenzi najdete zde. Pro koho je určen? Pro ty, kdo netuší, co je FPV, tak malé vysvětlení na začátek. Zkratka znamená first person view, to znamená řízení dronu z pohledu, jako kdybyste seděli uvnitř je to vůbec první dron od DJI čistě v této kategorii. To znamená pro jeho řízení na rozdíl od ostatních DJI dronů plně používáte brýle místo klasického mobilního telefonu přicvaknutého k ovladači. Samozřejmě, že řídit jej můžete i klasickým pohledem, což byste vlastně legislativně měli, ale veškerou telemetrii, nastavování dronu a pohled z jeho kamery vidíte přímo z dodávaných brýlí. To má i svůj druhý a zásadní význam. FPV, myšleno ryze hardcore FPV je u dronů totiž hodně specifická kategorie, kde se lítá s úplně jinými typy dronů, malinkatými, lehkými, postavený z jednotlivých součástek samotnými piloty primárně pro sportovní létání. Hodně zjednodušeno takový Redbull Air race, jenom s drony, které těží ze své muší váhy a neskutečné obratnosti. Logicky pak když prolétáváte těsně kolem nějakých překážek potřebujete vidět přímo obraz brýlemi a ne na půl kilometru daleko z jiné perspektivy. DJI jako dodavatel některých součástek pro sportovní drony se ovšem podívalo na tuto úzkoprofilovou skupinu dronů a vytvořilo stroj, který má přinést FPV létání mezi širokou veřejnost. To znamená, abyste nemuseli stroj bastlit někde doma v dílničce pájkou, shánět od jiných výrobců nabíječky, od dalších zas baterky a prostě mít připravený stroj na létání rovnou z krabice. DJI tak deklarovalo jasný záměr - posunout klasické uživatele oblíbených Maviců k trošku sportovnějšímu létání a přitom zachovat některé věci z běžných dronů DJI. Co najdete v balení? Samozřejmě, když si koupíte takto hotový stroj, je asi každému jasné, že nikde nenajdete žádné viditelné kabílky přivázané izolačkou jako u doma sestavených dronů, ale dostanete klasicky perfektně dílensky zpracovaný stroj od DJI, pouze v daleko aerodynamičtějším designu, než je Mavic a také s daleko vyšší vzletovou hmotností, než jsou klasické sportovní FPV drony. V balení tak kromě dronu a brýlí naleznete ještě externí baterku do brýlí – to aby se vám na hlavě nezvyšovala váha, 2 sady vrtulí, ovladač a pouze jednu jedinou baterku do samotného dronu. A tady nastává to největší úskalí. DJI totiž deklaruje, že na 1 baterii zvládnete letět až 20 minut. To ovšem platí na klasický základní režim. Pokud přepnete do sportovního, nám osobně se zkrátila výdrž zhruba na 7 minut a u manuálního, tzv. akro režimu se zkrátí na pouhých 5 minut. To je ten režim, kdy dokážete s dronem letět až 140km v hodině, můžete dělat salta a pokud to hodně dobře umíte a co je pro tento typ létání unikátní jsou doslova akrobatické průlety co nejblíž skal, stromů, skrz různé objekty atd. To, kde dostanete doslova naprosto jiný pohled na létání s drony. A právě na toto existují 2 různé pohledy dvou odlišných komunit. Ten první je, že DJI přineslo ukázku FPV létání mezi klasické uživatele a ten druhý je, že je dron příliš těžký, neohrabaný a náročný na opravu. Abyste pochopili o co  jde, trochu to rozvedu. Proč se vyplatí? Pokud jste uživatel Mavica a máte chuť zlepšit svůj polet a udělat jej daleko atraktivnější, je nový DJI FPV skvělá přestupní stanice od základu směrem k akru. Dostanete totiž možnost se do akro režimu propracovat a ne do něj vletět hned s klasickým FPV dronem. Tím pádem, máte vpředu a zespoda senzor proti nárazu, který samozřejmě je v akro režimu deaktivovaný, máte kompas, gyroskop, gpsku – to znamená všechny technologie pro to, abyste mohli FPVčko používat jako klasického Mavica, kdy vám dokáže třeba jen tak nehybně viset ve vzduchu, vyrovnávat horizont atd. Když už si troufnete víc, zapnete sportovní režim a můžete lítat rychleji a třetí akro režim uvolní kompletně veškeré limity ovládání a všechno je ve vašich rukou. Pořád ovšem zůstává jedna velká výhoda – panické tlačítko, které máte vždycky dostupné ukazovákem ruky. Stačí jej smáčkout, dron provede v co nejkratším možném čase stopku a zůstane viset ve vzduchu. Samozřejmě když si to budete svištět 140tkou proti zemi a 5 metrů od země stisknete Panic button, nečekejte zázraky a asi to budete jen těžko rozdýchávat, ale v dostatečném předstihu, kdy ztratíte orientaci v prostoru je to skvělá záchrana. Na akro režim máte navíc tu výhodu, že se můžete připravit i dopředu pomocí aplikace DJI ve vašem mobilu, připojení brýli a ovladače a v rámci aplikace pak potrénujete virtuálně. Stručně shrnuto, výhoda je v možnosti ukázat lidem krásy FPV létání. Co Vás může odradit? Druhý pohled a to co hovoří proti DJI FPV je samotná cena přístroje. Ta je na první pohled drahá, asi každý nemá 36 tisíc, ale pokud to spočítáte a porovnáte se stavbou klasických FPV dronů, zas tak přehnaná cena základu není. Za tyto peníze totiž dostáváte stroj, brýle, ovladač a kameru. Problém je ale úplně někde jinde. Opravitelnost a příslušenství. Vemte si, že v základu opravdu dostanete jen 1 baterii, která stačí na 5 minut poletu v akro režimu. Dokoupit si můžete fly more kit, kde dostanete další 2 baterie a nabíječku, ale za tento kit dáte dalších 7 300 Kč nebo za každou další baterku 3 tisíce korun. Asi chápete, že to už se sakra prodraží, pokud vyrazíte na pole a zjistíte, že máte nějakých 15 minut létání a ideálně byste potřebovali baterek aspoň tak 5-10. Nám DJI dalo na test jen základní krabici drona s 1 baterkou, takže to znamenalo půjčit si pěkně benzínový agregát, stát v mrazu na poli a hezky 5 minut polítat a 30 minut nabíjet. Fakt hrozně moc díky, skvělý způsob jak znepříjemnit recenzi. Rozhodně tedy počítejte s další investicí minimálně 10-15 tisíc do baterek, pokud nechcete lítat jen doma na zahradě. Další nutnou, zdůrazňuji nutnou investicí je zakoupit DJI Care, to znamená službu, která vám v případě havárie dronu umožní bezplatnou opravu přímo v servisu DJI. Zatímco s Mavicem asi nebouráte tak často, s FPVčkem bourat určitě budete. A jestli ne, pak jste buď dokonalý pilot nebo budete lítat tak bezpečně, že vám nic takového nehrozí a záběry pak nebudou o moc jiné než z Mavica a pak asi ale postrádá FPV dron smysl a je lepší koupit Mavica Pro se senzory do všech stran a je to. Protože s FPV drony se daleko častěji bourá, mají ty klasické modelářské výhodu v daleko lepší a levnější dostupnosti dílů, které si doslova vyměníte v případě lehčích havárií na poli. Další plus je jejich nižší vzletová hmotnost, tím pádem nárazy nemusejí dopadnout tak drasticky a právě lehká a levnější opravitelnost oproti DJI FPV je tou hlavní předností. U DJI FPV musíte dron vzít, donést do servisu a čekat a čekat. Závěrem Jak jste asi pochopili, DJI FPV není dron pro každého a jeho nákup byste si měli dobře rozmyslet. Jedná se totiž o úzce specifické zařízení s jasným druhem použití. Pokud nemáte ambice létat s FPV, riskovat zničení poměrně hodně drahé hračky, klidně investujte stejné peníze do Mavic 2 Pro. Dostanete mimochodem i daleko lepší senzor hlavní kamery a daleko delší dobu letání na jednu baterku. Pokud máte peněz dost a chcete vhlédnout do FPV světa, pak DJI FPV doporučuju. Jen nezapomeňte dokoupit i dostatek baterek a DJI Care pro případ nárazu. No a pro ty, kdo přemýšlí nad opravdovým FPV, těm bych určitě doporučil zainvestovat do klasického FPV drona, protože každý pád vás nebude stát tolik peněz a času v servisu a s namontovanou GO pro kamerou dostanete i daleko hezčí záběry bez otravných vrtulí, které vidíte často na záběrech z DJI FPV. Můžete sice zapnout i EIS, pak se to výrazně omezí, ale pokud by někdo uvažoval koupit tento dron třeba k záběrům do komerčních filmů, asi bych spíš doporučoval se poohlídnout po něčem jiném. ...

11 3
ASUS ROG Phone 5: Bezkonkurenční herní monstrum! [recenze]

ASUS ROG Phone 5: Bezkonkurenční herní monstrum! [recenze]

Představení nového krále Doby, kdy jsem ultimátně pařil na Gameboyi, Atárku, Amize a na prvních písíčkách Prince of Persia jsou nenávratně pryč a doba se posunula úplně někam jinam. Už to není kopírování her po kámoších, herní průmysl je dneska neuvěřitelný gigant s obratem jak dva rozpočty celého Česka a přitom právě hry na mobilních telefonech si z něj ukrajují rovnou půlku. Není divu, že někdo tak obrovský jako je ROG představilo už čtvrtou generaci svého oblíbeného herního telefonu. Pokud si teď říkáte, že vám číslo ROG 5 a čtvrtá generace trochu neštymuje, buďte v klidu, nic jste nezaspali. To jen v Číně je čtyřka něco jako u nás pátek třináctého a tak se jí rozhodli jednoduše vypustit a my teď máme skoro po nějakých 8 měsících hned dalšího nástupce. Je jasné, že za tak krátkou dobu asi nemůže nikdo čekat nějaké zásadní inovace a tak tohle bude docela hodně jednoduchá recenze. V každém  případě je tu ale i pár vylepšení, které byste určitě neměli přehlédnout. Nekompromisní výkon Stejně jako každý rok, ASUS staví svůj herní telefon na pěti pilířích – výkon, displej, exkluzivní výbava pro hráče, baterie a celý ekosystém. Všimněte si, že třeba foťák vůbec nikde nezazněl. Prostě věc, která tu z povahy mobilního telefonu je je, ale pro hraní není vůbec podstatná. Takže hned první inovací je výkon. Ten je zase po roce brutální a nekompromisní a spoustu ostatních telefonů strčí jednoduše do kapsy. Samozřejmě svůj prim hraje nový 5nm Snapdragon 888 od Qualcommu doplněný tou nejrychlejší DDR5 RAMKOU a UFS 3.1 úložištěm. Hrubý výkon je sice fajn, ale důležité je, aby se dal udržet také po delší dobu. Přece jen hru si nepustíte jen 5 minut, ale naopak se do ní ponoříte a hrajete klidně pár hodin v kuse a to už dokáže rozpálit jakýkoli telefon. A asi víte, jaké problémy měl třeba vloni Samsung třeba po 20 minutách hraní, kdy se celý systém přehřál, následně zpomalil výkon, aby se mohl uchladit a hry se začaly nepříjemně sekat. U ROG 5 nic takového nehrozí. Jednak už uvnitř telefonu je parní chlazení a komu by to nestačilo, k dokoupení je i za nějakých 15 stovek externí větráček. Ten sice u minulých verzí byl v balení, ale podle ASUSu jej téměř 50% uživatelů vůbec nepoužívalo a tak se rozhodl jej vyndat. Možná třeba teď po vzoru Applu kvůli ekologii, kdo ví. Každopádně pokud byste náhodou přemýšleli nad tím použít svůj starý větráček od minulého ROG Phonu, máte smůlu. ASUS po letech změnil druhý konektor a tak právě větráček nebo display dock atd z dalších verzí už sem prostě nepřipojíte. A ano, je tu druhý USB-C konektor, protože pokud hrajete hry a držíte telefon v landscape režimu, logicky by jakýkoli napájecí kabel z boku zbytečně překážel. Stejně tak nehledejte z vrchu ani zespodu žádné repráky. Ty jsou pěkně v trochu širším čele a bradě, míří přímo na vás, jsou o 35% větší než vloni a hrajou naprosto úžasně. Dokonce i Dxo Mark, kterému já osobně v jeho testech nevěřím ani nos mezi očima, vyhodnotil ROG 5 jako nejlepší telefon na zvuk. Tohle totiž okecat fakt nejde a výjimečně se s jejich verdiktem ztotožňuju. Klidně si majitelé nejlepších iPhonů a Samsungů mohou poměřovat pindíky, co jim hraje líp, pak ale dorazí na party ROG 5 a rázem všichni sklopí ocasy a s ostudou se odporoučí pryč. Displej chránící oči Druhým pilířem je displej. Ten se sice nezměnil tak zásadně, ale přece pár vylepšení by se našlo. Předně, jde o 6,78“ velký Super Amoled s FullHD+ rozlišením vyrobený Samsungem, kde než třeba svítivost na slunci jsou důležitější jiné věci. Třeba 144Hz obnovovací frekvence s 300Hz vzorkovací frekvencí, super rychlá odezva na dotyk, přesné barvy a certifikace HDR 10+, což jsou vlastnosti, které při hraní oceníte daleko víc než vysokou světelnost. Přece jen, kdo bude v létě na poledním slunci pařit hry. Na druhou stranu i tak se mezigeneračně světelnost trochu zlepšila. Kam dál mimochodem ASUS od letoška zamířil svou pozornost je snaha o ochranu vašich očí před modrým světlem jak u svých notebooků tak právě i u nového ROG 5. To se hodí obzvlášť pro ty, kteří stráví půlku života čučením do monitoru nebo displeje telefonu. Stvořen pro hráče Teď přichází na řadu exkluzivní výbava pro hráče. Tím mám na mysli něco, co jiný telefon nemá. Třeba právě druhý port pro nabíjení o kterém jsem už mluvil doplňují z vrchní strany speciální senzorická tlačítka s citlivostí na sílu tlaku. Ta si můžete třeba v Asphaltu klidně namapovat na brzdu a plyn a v jiné hře zas na něco jiného Takový doping oproti standardnímu ovládání her. Nastavíte je v herním džinu a komu by byly 2 málo, ten může ještě každé z nich rozdělit navíc na další 2. V džinovi pak máte možnost v průběhu hry měnit jas displeje, obnovovací frekvenci displeje, monitorovat výkon procesoru, fpska, teplotu, nahrávat obrazovku nebo sestavovat třeba už komplexní makra do her. Pro detailnější nastavení celého systému pak slouží aplikace Armoury Crate, kterou možná znáte z desktopových počítačů. Letos změnila skin, je ještě propracovanější a umožňuje vám měnit celé výkonostní režimy zařízení. Na hry je určený režim Xmode, který se pak automaticky přepne ještě do Xmode+ když nasadíte ROG větráček. Jaký mají vliv jednotlivé režimy na celkový výkon nebo spotřebu baterie pak vidíte v přehledném vrchním grafu. Poslední z režimů je navíc plně konfigurovatelný uživatelem. Nastavit jdou i takové detaily jako třeba kombinace 2,4 i 5GHz Wifiny s klasickými daty přes operátora pro nižší latenci ve hrách, samozřejmě obnovovací frekvence, můžete ladit výkon grafiky, paměti, procesoru, řízení teploty atd. Těch nastavení je tolik, že si klidně vydržíte jen se samotným Armoury Cratem hrát klidně celé odpoledne. V této aplikaci se totiž konfigurují i jednotlivé profily nainstalovaných her, stejně tak i zadní podsvětlení loga na zádech vycházející z designové linky Anime Matrix displejů na noteboocích ROG. Jestli tedy máte třeba loňskou G14tku, ROG Phone 5 tak zapadne dokonale do této rodinky. Extrémní baterie i výdrž Na dlouhé hraní je logicky potřeba i pořádně velká baterka. Od loňska se sice nic nezměnilo v její šestitisícové kapacitě, ale přepracovaný byl kompletně power management, což je za mě super. Konečně je tady i režim průběžného udržování kapacity, takže nemusíte přebíjet baterku, ale jen zapojíte kabel nabíječky a hrajete klidně 12 hodin v kuse právě jen jakoby z kabelu. Subjektivně se hodně zlepšila i celková výdrž na 1 nabití. Já osobně jsem se vůbec nehlídal a bez problému jsem vydržel víc jak 2 dny. A to jsem viděl 3 filmy na Netflixu, sem tam sledoval Youtube, zahrál zhruba pár kol Asfaltu, prošel si úvodní část ASUSem doporučovaného Genshin Impactu, z kterého mimochodem máte ještě lepší zážitek, když připojíte nově představená sluchátka ROG Centra 2 Core a samozřejmě také běžně telefonoval a poslouchal podcasty. Zkrátka, výdrž je úžasná a pokud byste nastavili navíc i nabízený stamina režim baterky, klidně byste možná i 4 dny dali. Tohle je za mě power management zvládnutý na jedničku. Ekosystém ROG Phone 5 Tím se pomalu dostávám, podle ASUSu, k pátému poslednímu pilíři a tím je celý ekosystém a je to vlastně to, na co jsem narážel v úplném úvodu videa. ROG Phone 5 by totiž bez svého dalšího příslušenství byl jen dalším telefonem s přetaktovaným výkonem. Trochu mě mrzí, že takové specialitky jako Wigyc dock nebo Twinview dock s dvěma displeji už ASUS pro letošní model nepodporuje a nové zatím nepředstavil, ale i tak třeba s dokoupitelným gamepadem Kunai najednou získává hraní na mobilu naprosto nový rozměr. Nemusíte už nahmatávat ovládací prvky na displeji zhruba tam, kde si myslíte, že mají být, ale nasadíte na telefon speciální kryt, do kterého pak z obou stran nasunete gamepad a z ROG Phone máte takový Nintendo Switch. Rázem pak bez jakéhokoli tréninku posunute svůj sklil ve hrách minimálně o úroveň dopředu a vyhrávat spoustu her s prstem v nose nebude žádný problém. Trochu zákeřný doping vůči těm, kteří gamepad nemají, ale co není v amatérském světě zakázáno, je dovoleno. Ne každá hra podporuje Gamepad nativně, třeba právě Asfalt ano, Genshin Impact ne, ale právě přes aplikací herního džina namapujete gamepad na ovládání displeje a můžete pařit. Z minulého příslušenství je snad kompatibilní pouze už jen ROG profesionální dock, což je jen rozbočovač na další USB-A porty, display port a ethernetový kabel, kdybyste chtěli třeba pařit na klávesnici s myší na televizi. Ten ale ASUS na test bohužel nedodal, což je trochu škoda. I na fotoaparátech se zapracovalo Teď ještě jen vážně na skok k foťákům, protože u herního telefonu to je bráno jako hodně okrajová záležitost. Oproti loňsku jsou naprosto stejné, tím pádem 64MP hlavní foťák doplněný 13MP šírem, 5MP makrem a pro selfíčka je určená 24MP kamerka. Samozřejmě, fotky vypadají dramaticky lépe než z nedávno recenzovaného Viva, to dá rozum a vypadají i trochu líp než u loňské ROG trojky. Pravděpodobně tak jde jen o lepší softwarové doladění, které ovšem zvlášť u mobilů hraje často zásadní roli. Samozřejmě to se bavím o hlavním foťáku. Ten širokoúhlý opravdu za moc nestojí a dokonale to ilustruje třeba porovnání právě 2 fotek z hlavního a šíra. Naopak, kde můžu vyloženě pochválit oba foťáky, je jejich konzistence barev a celkové barevné pojetí do teplých tónů laděné směrem k iPhonům nebo Sony. Nenajdete tady žádné zbytečné přiostřování, snahu o bůhvíjaké HDRko a vlastně musím říct, že když se zadaří, dostanete z telefonu i celkem slušnou fotku večer. U videa je k dispozici až 8k30, ale jak říkám s oblibou, tohle je jen gimmick a úplně v pohodě si vystačíte i se 4k60. Varianty a ceny Asi chápete, že tohle byla tak trochu jiná recenze, kde moc kritiky nezaznělo, ale ono je to prostě tím, že ROG 5tka má prakticky jediného konkurenta jen ve svých vlastních mnoha variantách. A ano, o Nubii Red Magic 6 vím, ale co naplat, když ta u nás nepůsobí. Ceny začínají na 21,5 tisících za konfiguraci 8/128, což je vlastně nástupce loňské Strixové varianty, která je teď mimochodem v doprodeji za necelých 19 tisíc. Následuje za 23 990 Kč varianta 12/256 nebo o 2 tisíce dražší 16/256 a to je ta jediná varianta, která bude zhruba od konce března dostupná oficiálně u nás. Za mě ale bohužel dává ten nejmenší smysl pro koupi. Rozdíl mezi 12 nebo 16GB operační paměti totiž stejně úplně tak nepoznáte a radši bych si připlatil 2 tisíce za 512 úložiště než za další 4GB RAMky. Kdo z vás ovšem nemá omezený rozpočet, ten může sáhnout ještě po ROG Phone 5 Pro s konfigurací 16/512 za 31 tisíc nebo ROG Phone 5 Ultimate s 18 GB RAMky za krásných 35 tisíc. Tohle bude ovšem jenom limitka dostupná pouze na oficiálním eshopu ASUS a jakmile se doprodá, máte smůlu. Kdybyste náhodou přemýšleli o vyšších variantách ROG pětky, tak jak Pročko i Ultimate mají ještě na rozdíl od klasických pětek na zádech další 2 senzorická tlačítka a displej, kde se zobrazí počet notifikací, čas, počasí atd. Hodí se upgrade? Pro koho je tedy ROG  Phone 5? Pokud vlastníte předchozí třetí variantu, upřímně řeknu, upgrade je zbytečnost. Ten posun není zas tak zásadní, abyste museli upgradovat jak telefon, tak i případné příslušenství, protože většina kompatibilní stejně není. Pokud ovšem máte starou jedničku, dvojku nebo vůbec herní telefon nemáte, musím ROG 5 doporučit všema deseti nejen hráčům, ale i klasickým smrtelníkům klidně i na normální používání. Jasně, není tady foťák tak super jako v S21 Ultra nebo iPhonu 12, ze zbytku ale budete nadšení. Telefon, co vydrží extrémně dlouho nabitý s jedním z nejlepších displejů na trhu, bezkonkurenčním audiem a masakr výkonem je škoda nemít. A kdyby vám vadilo ono herní prostředí ROG, klidně můžete celý telefon přepnout do klasicky čistého Androidu 11 a jste v pohodě. ...

11 3
VIVO Y70: Svěží čínský vítr v českých krajinách! [recenze]

VIVO Y70: Svěží čínský vítr v českých krajinách! [recenze]

Dnes recenzovaná Y70 se sice řadí někam směrem k levnějším áčkovým Samsungům, ale do budoucna se doufám dočkáme v Česku i plnohodnotných vlajek. Vivo je totiž, podobně jako Samsung průkopníkem a inovátorem. Třeba Vivo bylo jedním z prvních výrobců, který použil čtečku otisků prstů v displeji nebo úplně prvním u loňské X50 kdo do foťáku přinesl gimbalovou stabilizací. Rozhodně je tedy na co se těšit. Teď už ale nebudu dýl zdržovat vysvětlováním a jdeme na Y70. Design a zpracování Jak už jsem říkal, jsme v kategorii levnějších Samsungových áček a tak nikoho nepřekvapí, že v ruce držím celoplasťák s docela pěknými gradientními modrobílými zády. Po dlouhé době musím říct, že telefon docela netypicky hezky padne do ruky a navíc jej s jeho pouhými 170g v ruce prakticky necítíte. Dokonce je i nezvykle tenký a fakt překvapí, že i při necelých 8 mm se podařilo Vivu téměř zapustit foťáky. K tomu úplnému zapuštění už samozřejmě můžete použít přibalené pouzdro. Malá tloušťka má i druhý důvod a tím je baterie pouze o kapacitě 4100mAh, což už je na dnešek trochu podprůměrná hodnota, ale na druhou stranu, kdo nechce 200g telefon, tomu to vůbec vadit nebude. Výdrž telefonu je i tak dostatečná, s přehledem jsem dal jeden celý den a ještě se vracel domů s nějakými 30% k dobru. Tím pádem dvoudenní telefon to není, ale třeba 1,5 dne byste měli dát bez problému. Menší baterku pak naopak vyváží rychlé 33W dobíjení s nabíječkou přímo v balení. Za 30 minut jste schopní nabít telefon zhruba na 70% a za 45 minut do plna. Displej Jestli máte rádi krásně živé podání barev, pak se vám bude zaručeně líbit 6,44“ displej Vivo Y70 a jde opravdu o jeden z nejpěknějších Amoledů ve své cenové kategorii. Komu by barvy připadaly až moc živé, ten si je v klidu může si je v klidu přepnout ze standardního režimu do profesionálního. Pohrát si pak doporučuju s nastavením vyvážení bílé, protože ve výchozím nastavení je displej až moc studený. Samozřejmě jsme v levnější kategorii, takže najít se dá i pár nedostatků. Jednak 60Hz frekvence v dnešní době 90 nebo 120Hz displejů, dobře, odpouštím kvůli samotnému Amoledu. Co už ovšem je vyložená slabina je celková svítivost displeje, která není bůhví jak zázračná. Na přímém slunečním světle by to prostě chtělo trochu přidat. U čtečky otisků prstů v displeji vás pak úplně nenadchne rychlost a hlavně její umístění až moc vespodu, což není úplně nejergonomičtější. Na druhou stranu, aspoň je celkem spolehlivá. Výbava Když se posunu dál na střeva telefonu, uvnitř najdete 2 roky starý Snapdragon 665. Tím pádem asi chápete, že Porsche mezi telefony to není a s necelými 200 tisíci v Antutu jde tak o rychlost třeba nedávno recenzované Motoroly G30 nebo loňského Samsungu A51. V porovnání s těmito telefony je to tedy naprosto v pořádku, ale pokud to porovnáte s Poco X3 NFC, jde zhruba o o třetinu slabší telefon. Na druhou stranu, což musím vyloženě pochválit už na instalovaném Androidu 11 oproti právě třeba levným Pocům je krásně čistý operační systém. Nenajdete tady žádných 50 předinstalovaných her, žádných 5 obchodů typu Aliexpress atd. Navíc tu byl ze startu snad jen Tiktok, ale ten můžete v klidu smazat a jste v pohodě. Nadstavba operačního systému se u Viva jmenuje Fun Touch a minimalně barevným podáním mi připomíná Color OS nebo dneska už Realme OS právě od sestrerského Realme. Najdete tady ale i pár odlišností od konkurence. Třeba takové dynamické efekty, které si můžete nastavit na příchozí zprávy, příchozí hovory a další notifikace. Jde o různé světelné efekty na displeji, podle kterých poznáte druh notifikace ještě dřív, než si jí vůbec přečtete. Celkově jsem měl z používání telefonu hodně dobrý pocit. Prostředí je krásně plynulé, nic se neseká a není divu, když v základu dostanete hned 8GB operační paměti. To už pak jen doplňuje 128GB úložiště navíc ještě rozšiřitelné paměťovou kartou v kompletním šuplíčku. Procesorem to tedy není herní stroj, ale pro ty, kteří budou v telefonu mít uloženou spoustu muziky nebo fotek je to naprosto v pohodě. Na poslouchání je k dispozici pouze jeden repráček s ne úplně skvělou kvalitou, ale můžete připojit sluchátka, které už Vivo poměrně netypicky na dnešní dobu přihodilo do balení. S kvalitou jsou na tom ovšem podobně, ale co, darovanému koni na zuby nekoukej. Samozřejmě alternativně můžete použít svoje vlastní sluchátka nebo přes Bluetooth připojit jakákoli bezdrátová. Fotoaparáty Když si kupujete telefon kolem 5 tisíc, vždycky je to mix něco za něco a na rovinu říkám tu slabší chvilku si Vivo vybralo u foťáku. K dispozici jsou totiž 3. Hlavní 48MP a pak už jen typické 2MP makro a 2MP pro rozostření pozadí. Tentokrát tedy ani není moc co hodnotit. Když bych měl zavřít obě dvě oči a pak i ty vaše, tak bych asi řekl, že je foťák průměrný. Pak je ale společně otevřeme a vidíte sami. Za denního světla jsou fotky strašně přesaturované a pokud fotíte v protisvětle, třeba jako já při západu slunce na Náplavce, nejde si nevšimnout těch podivností na obloze, kde máte pocit, že spíš fotíte polární záři někde v Norsku než docela hezký západ slunce u nás v Praze. A to nemluvím i o tuně artefaktů po automatickém HDRku. Občas se to sice zlepší když fotíte po slunci, ale hlavní foťák spíš zklamal, než aby potěšil. Samozřejmě, když to není ideální ve dne, večer už je vám asi jasné, jak to dopadne. Ať už fotíte s nočním režimem nebo bez něj, výsledkem je maximálně o trochu světlejší fotka. U videa je pak k dispozici 4K30 nebo FHD také při 30 snímcích, 60 nevytáhnete z žádného režimu a upřímně, video kvalitou kopíruje foťák, to znamená nic moc. Aspoň jedna malá výhoda, že ve FHD se zapne elektronická stabilizace. Závěr Komu tedy Y70 doporučit? Rozhodně ne těm, kteří hledají nějaký herní telefon nebo budget fotomobil, eventuelně těm, kteří by hledali FM rádio – to tady oproti parametrům uváděným na českých eshopech také nehledejte. Naopak, pokud hledáte skvělého denního parťáka s krásným Amoled displejem, příjemnou váhou, dostatečnou pamětí, budete naprosto v pohodě. Vivo Y70 se dá momentálně koupit kolem 5 tisíc korun a opravdu, když pominu ne moc kvalitní foťák, asi si dokážu představit spoustu uživatelů, pro které by takový telefon mohl být celkem fajn a nemusel by se jim zadýchávat ani za pár měsíců. Já osobně se stejně těším až dorazí vlajková Viva. ...

15 2
Amazfit GTS 2: Vyplatí se oproti GTS 2 Mini? [recenze]

Amazfit GTS 2: Vyplatí se oproti GTS 2 Mini? [recenze]

Design a zpracování Amazfit GTS 2 jsou vrcholem modelové fashion řady samostatného Amazfitu a samozřejmě jako spousta jiných hodinek vycházejí z hranatého designu Apple Watch. Pokud už si kupujete smart hodinky se smart funkcemi, kde často čtete zprávy, posloucháte písničky, listujete menu atd a neomezujete se na prostý ciferník, je tento tvar daleko vhodnější, protože nepřicházíte o části textů v zakulacených rozích. V krabičce kromě hodinek a návodu k obsluze dostanete ještě dobíjecí kabel s magnetickou kolébkou. Tady jsem narazil ovšem tak trochu na první zklamání, protože přece jen, bavíme se o hodinkách za 4,5 tisíce korun, to znamená třeba už o kategorii Samsung Watch Active 2. A právě oproti nim chybí GTS 2 bezdrátové nabíjení pomocí technologie QI. Tím pádem až pojedete třeba na delší dovolenou, hodinky nedobijete reverzním nabíjením některých mobilních telefonů a jste odkázání pouze na to s sebou táhnout další kabel. Po stránce designu a materiálového zpracování jsou GTS dvojky vyrobeny z kombinace titanového rámečku s plastovými zády kryjícími senzory, který až netypicky chladí a v kombinaci s únorovými mrazy občas hodinky na ruce až nepříjemně chladily. Zajímavé, že ten stejný problém jsem na druhé ruce u kovových Garminů neměl. Pro ovládání pak samozřejmě slouží kromě dotykového displeje jediné boční tlačítko zapuštěné do vystupujícího rámu. Vzhledem k tomu, že kromě stisku žádnou jinou funkci nemá, je celkem fajn, že nijak nezadrhává za oblečení a prst vám na něj vždycky tak nějak sklouzne. Displej a ovládání Jedním z rozdílů oproti odlehčeným GTS2 Mini je displej. Pořád se jedná o Amoled s funkcí Always On, ale je větší a oproti Mini má i lepší čitelnost na sluníčku. Samozřejmě větší displej znamená i lepší ovládání. Animace mají rychlou odezvu na dotyk, jsou plynulé a celkově se hodinky velmi dobře ovládají po všech úrovních menu snad jedině s výjimkou ovládacího centra, kde se občas kvůli titěrným ikonám umístěným vedle sebe přehmátnete někam jinam. Samotné menu už je potom v pohodě a listovat nahoru a dolů můžete mezi vlastním hodnotícím systémem PAI, měřením tepovky, hladiny kyslíku v krvi atd a doleva a doprava mezi jednotlivými widgety. Přes jeden z widgetů si můžete GTS dvojky připárovat bezdrátová sluchátka, nahrát do interní paměti až 3GB muziky a jít si bez telefonu klidně zaběhat. Ovládat můžete jak lokálně uloženou hudbu v hodinkách, tak na dálku v telefonu, ovšem třeba samotná aplikace Spotify chybí a tak můžete ovládat na dálku jen naposledy použitý přehrávač. Telefonní hovory Oproti odlehčeným Mini můžete GTS dvojky využít i pro hovory. Hodinky samozřejmě pro hovory využívají bezdrátové spojení s vaším mobilem pomocí Bluetooth na vzdálenost 10-20m, takže jen pro jistotu upozorňuji, že pokud si půjdete zaběhat a mobil necháte doma, na hodinky se vám nikdo nedovolá. Kvalita přenosu je na slušné úrovni, obě strany si bez problému rozumí, ale upřímně nečekejte zázraky. Je fajn zvednout hovor, když se pohybujete doma po bytě v klidném prostředí, ale venku radši šáhněte po mobilním telefonu. Stejně tak i u notifikací, pokud si je budete potřebovat přečíst celé nebo na ně nějakým způsobem reagovat. Klasicky, jako u většiny hodinek, se totiž jedná jen o náhled. Funkce K dispozici je monitoring zhruba 90 aktivit oproti 70 v GTS 2 mini, což je naprosto dostatečné pro drtivou většinu lidí, pro které jsou tyto hodinky určeny. Sledovat můžete veškeré druhy chůze, běhu, tréninků v posilovnách, mimo něj, cyklistiku, lyžování, tanec, míčové sporty nebo třeba takové věci jako pouštění draka nebo házení šipek. Na své si přijdou i milovníci plavání a to díky voděodolnosti do 5ATM. Tím pádem bazény a otevřená voda, žádné potápění. Pro měření je samozřejmě využíván senzor srdečního tepu, měření okysličení krve, barometr nebo vestavěná GPSka, pomocí které samozřejmě můžete sledovat prošlou trasu. Přesnost ovšem nedosahuje kvality mobilního telefonu a občas tedy, zejména ve městech vám mapa zobrazí spíš orientační trasu plus mínus 20m. U počtu denních kroků jsem GTS2 porovnával s Garminy Fenix 6X Pro a rozdíl byl vždy někde okolo 5%.  Samozřejmě i s ohledem na to, jak často budete monitorovat aktivity, jestli použijete u displeje režim Always on, jestli budete měřit spánek kontiuelně nebo jen po 10 minutách, všechno toto má obrovský vliv na výdrž samotné baterie. Výrobce deklaruje až 20 dní v základním režimu hodinek, 7 dní ve smart režimu nebo 3-5 dní v režimu těžké zátěže. Já jsem nastavil režim u displeje na Always on od 7 do 10 večer, monitoring spánku, monitoring kyslíku a tepové frekvence, sem tam jsem vyrazil na delší procházku a při náročném dni jsem neměl problém vyčerpat z baterky klidně i 40%. Záleží tedy hodně na vás v jakém směru a jak náročně budete hodinky využívat, ovšem počítejte, že třeba oproti Mini variantě je výdrž zhruba poloviční. Ohledně celkového využití se GTS dvojky spíš hodí na takové běžné měření počtu kroků, tepovky, spánku včetně jeho fází, lehkých fitness aktivit atd. Jakmile byste od nich čekali přesné měření tepovky při výbušných sportech, asi budete zklamaní. Hodinky často nejsou schopné zaznamenat rychlé výkyvy tepovky a spíš tedy než pro sprint jsou vhodné pro maraton a profi sportovci bych je rozhodně nedoporučil. Naopak, pokud jste rekreační sportovec a přes den třeba sedíte v práci u počítače, jsou pro vás ideální. Pak vás dokážou upozornit, že je čas se protáhnout. Aplikace Zepp Pro veškeré ovládání a nastavení je k dispozici aplikace Zepp. Jde o čistě novinku, která vznikla z důvodu odstřižení se Amazfitu od Xiaomi a akvizicí Zeppu. Samozřejmě, jak už to s novými aplikacemi bývá, není vždy všechno ideální. Rozhodně musím pochválit moderní vzhled a celkem intuitivní ovládání. Pak se vám ale občas stane, že vlezete do některého zákoutí aplikace kde nejsou do češtiny přeloženy nadpisy nebo některé vysvětlující funkce a když si kliknete na položku běh aplikace na pozadí, dostanete návod jak zprovoznit aplikaci na 5 let starém androidu. Vy pak samozřejmě marně v nastavení hledáte něco, co už tam dávno není. Aplikace má rozhodně ale i své světlé stránky. Jednak můžete přidat v rámci komunity i nějaké přátele, samozřejmě používající stejnou aplikaci, ale hlavně, na rozdíl od Mi Wear od Xiaomi, můžete data sdílet i do Google Fit nebo Stravy. Oproti nedávno recenzovaným Huawei Watch Fit pro změnu chybí nastavení alespoň nějakých pár základních tréninkových plánů a samozřejmě o těch v Garminech ani nemluvě. Závěr Záleží tím pádem hodně na tom, jaká jste cílová skupina a co plánujete s hodinkami dělat. Jestli hledáte chytré hodinky za přijatelnou cenu s krásným displejem, lehkým provedením, smart funkcemi pro přijetí hovoru, možností nahrání hudby a pak následného poslechu přes Bluetooth sluchátka a relativně slušnou výdrží na 1 nabití, pak jsou pro vás GTS 2 ideální volbou. Pokud hledáte hodinky na hlubší sledování aktivit, vyhodnocování, tréninkové plány, pak bych zvolil některé Garminy s kterými mimochodem i bezdrátově zaplatíte. A pokud jste se přece jen rozhodli pro GTS 2, váháte možná ještě nad tím, zda právě ony nebo jejich odlehčenou variantu s názvem Mini. U dospělých dvojek dostanete větší displej, 90 sportů oproti 70 v Mini, hlasového asistenta, možnost telefonování, 3GB interní paměti pro hudbu a naopak i přes lehce větší baterii pouze poloviční výdrž. Dospělé GTS 2 momentálně seženete za cenu 4 390,-, ovšem když na Huramobil.cz použijete u černé a stříbrné varianty hodinek slevový kód GTS2, ušetříte až do 21. února čtyři stovky a vyjdou vás tím pádem na 3 990,-. ...

8 2
Xiaomi Mi Watch Lite: Jak by neměly vypadat chytré hodinky! [recenze]

Xiaomi Mi Watch Lite: Jak by neměly vypadat chytré hodinky! [recenze]

Balení a cena Mi Watch Lite vám dorazí v hranaté krabičce, kde kromě samotných hodinek a návodu k obsluze najdete ještě „speciální“ dockovací stanici pro dobíjení. Byl jsem tak hned zpočátku překvapený, že je dobíjecí dock tak robustní oproti ostatním hodinkám, kde na konci kabelu jen najdete magnetickou koncovku. Tím pádem přece jen nejde o tak komfortní řešení a důvod bude asi prozaický – cena. Kolem ceny se totiž u těchto hodinek vše točí a magnetické přidržení kabelu je zjevně dražší řešení než celoplastová kolébka. Na druhou stranu se za to na Xiaomi asi nikdo nemůže zlobit, cena hodinek je necelých šestnáct stovek a tak je jasné, že spoustu ústupků oproti jednou tak dražším plnohodnotným Mi Watchům se tady určitě dočkáme. Zpracování a baterie Tělo hodinek je tak kompletně plastové s jedním kovovým prvkem a tím je ovládací tlačítko na boku. Silikonové řemínky jsou samozřejmě vyměnitelné, ovšem k tělu už se nepřipevňují osičkou, ale mají vlastní systém uchycení pomocí plastových západek. Kompatibilita s jinými pásky je tím pádem značně omezená a pokud se jej rozhodnete vyměnit, vyvinout musíte opravdu enormní množství tlaku. Kvůli zakřivení pacek pásku tak spíš celkově Watch Lite víc připomínají fitness náramky než opravdové hodinky. Oproti dražším Mi Watchům také přijdete o polovinu kapacity baterie, ta se smrskla na 230mAh zaručující maximálně 9 dnů výdrže, v reálnějších podmínkách při pár monitoringu aktivit spíš počítejte zhruba týden. Displej Teď se chvilku zastavím u displeje. Jde o 1,4“ barevné LCDčko s rozlišením 320x320. Hravě tím pádem poznáte, že jde o čtverec v relativně velkém obdélníku. Rámeček je tím pádem obrovský a rozhodně nepočítejte, že by třeba jako u Amazfitů GTS 2 Mini pokrýval celou plochu displeje. Vrchní rámeček je zhruba půl centimetrový a spodní má necelý centimetr. Asi chápete, že tady se opět šetřilo. Barvy jsou celkem pěkné, živé, 350nitů svítivost na sluníčku není úplně žádná hitparáda, ale v této cenovce se to dá zase lehce pochopit. Daleko větší problém je za mě systém ovládání a jestli vás bude něco iritovat, jsou to naprosto chybějící animace v menu. Hodinky samozřejmě vzbudíte buď zvednutím ruky nebo stiskem bočního tlačítka a už můžete vesele swipovat nahoru, dolů, doprava nebo doleva, problém ovšem je že právě průběh onoho swipnutí ale nevidíte. Teď to ještě zkombinujte s lehce zpožděnou odezvou displeje a problém je na světě. Často tak ani nezaregistrujete jestli už jste na konci menu nebo jestli daná funkce už nemá možnost dalšího posuvu a prakticky tak musíte swipnout a vždycky vteřinu až dvě čekat, jestli se na obrazovce něco změní nebo ne. A takhle si opravdu komfortní ovládání moc nepředstavuju. Druhým problémem už jsou ne moc intuitivní ikony, což je něco, co jsem vytýkal i dospělým Mi Watchům. Zkrátka u některých ikon je těžké pochopit o co se jedná a tak je budete muset jednu po druhé proklikat, abyste si zapamatovali co která znamená. Aplikace Mi Wear Pro spojení s mobilním telefonem hodinky využívají aplikace Mi Wear na Androidu nebo Mi Wear Lite na iOS. Moc rozdílů mezi nimi nenajdete a po designové stránce musím říct, že vypadají velmi dobře. Prakticky jediný rozdíl, který jsem zaznamenal je v nastavení notifikací. Zatímco u Androidu si můžete nastavit notifikace z každé aplikace zvlášť, u iOS se nastavení omezilo pouze na notifikace z telefonu nebo z dalších aplikací. A když už jsem u notifikací, narazil jsem na další nepraktickou věc. Notifikace vám sice dorazí, dokonce s funkční diakritikou, ovšem občas bez smajlíků, občas s nimi, ale bohužel vám v hodinkách visí do té doby než je z hodinek odstraníte. Pokud notifikaci odstraníte v telefonu, v hodinkách pořád je, což je rozhodně škoda, protože v dospělých Mi Watch tento problém není. Funkce Pro monitoring aktivit je k dispozici 11 módů cvičení. Chůze, běh, trekking, kolo, pás ve fitku, kolo ve fitku a pár dalších. Zajímavé je, že mezi nejoblíbenějších 11 aktivit se dostal třeba kriket. Každopádně je tu i plavání a kvůli certifikaci do 5ATM je tím pádem i voděodolnost zaručena. Samozřejmě ze všech sportů, které hodinky nabízí jich většinu momentálně provozovat nemůžete a tak jsem se omezil na sledování dlouhých procházek a musím říct, že kroky zhruba odpovídaly při porovnání s dražšími Amazfit GTS 2 Mini. Stejně tak odpovídaly i výsledky měření tepové frekvence a v dnešní době tak prakticky nenajdete moc výrobců, kteří by zrovna tuto životní funkci měřily špatně. Oproti dražším hodinkám pak chybí monitoring okysličení krve a naopak vítaným benefitem, že i v tak nízké kategorii pořád i zde můžete měřit spánek. Výsledky samozřejmě můžete v omezené míře sledovat v hodinkách nebo plnohodnotně v aplikaci včetně záznamu prošlé trasy, počtu spálených kalorií, průměrné tepovky, počtu ušlých kroků, nastoupané či sklesané výšky atd. Samozřejmě aplikace je stále ještě v plenkách a nenabízí kromě zmíněných funkcí nebo dohrávání dalších ciferníků žádné nadstavbové věci typu vytváření cvičebních plánů nebo třeba sdílení v rámci komunity či synchronizaci do aplikací typu Strava atd. Závěr Asi chápete, že hodinky jsem tak úplně nechválil a ani závěrečné hodnocení nebude zrovna extra povzbudivé. Vemte si totiž, že hodinky stojí 1 590,- korun, ale třeba oproti třeba Mi Bandům za téměř poloviční cenu toho zas tolik navíc nenabízí. Dostanete za dvojnásobnou cenu jen větší displej. Být ten příplatek k Mi Bandu řekněme 2 stovky, okej, ale toto je za mě až moc velký úlet. Pokud je totiž někdo ochoten si připlatit 700 Kč oproti Mi Bandům, připlaťte si ještě nějakých 8 stovek a dostanete Amazfit GTS 2 Mini, hodinky, které mají dvojnásobnou výdrž, mají Amoled displej s Always On, daleko lépe se ovládají, sledují okysličení krve, monitorují daleko více aktivit a výsledky umí synchronizovat do Stravy, aplikace je daleko promakanější atd atd atd. Zkrátka GTS 2 Mini už jsou hodinky, Mi Watch Lite je jenom zbytečně drahý náramek s větším displejem bez Always on. Vždyť i Mi Band 5 už má OLED displej, 14 dní výdrž a stojí 990,- No nic. Co se dá dělat. Nemůžu dělat jen pozitivní recenze, holt čas od času dorazí i produkt, před kterým je potřeba tak i trochu varovat. Chápu, že někdy se to neposlouchá úplně tak lehce, obzvlášť majitelům, ale takový je život. ...

7 2
Huawei Watch Fit: Nejlepší hodinky pod 2000 Kč! [recenze]

Huawei Watch Fit: Nejlepší hodinky pod 2000 Kč! [recenze]

Design a výdrž Watch Fity jsou po designové stránce rozhodně kategorie sama pro sebe. Přece jenom designem doslova vypadají, jak kdyby někdo vzal klasické čtvercové hodinky typu Apple Watch a natáhl je někde v mučírně pořádně na skřipec. Já vám ale za sebe musím říct, že za celou dobu testování mě tento tvar proklatě vyhovoval. Jednak je displej přece jen daleko větší než u obyčejných náramků, tím pádem se na něj vejde daleko více informací a současně je zase dostatečně hubený na to, aby vás rám jako u klasických hodinek třeba při cvičení zbytečně netlačil do ruky. Stejně tak jako třeba u nedávno recenzovaných GTS 2 Mini jsou Watch Fity vybaveny OLED displejem, tím pádem s funkcí always on a mohou se pochlubit vysokým rozlišením a jasem. Dokonce i vyšším než dražší GTS 2 Mini a tak na přímém slunečním světle je všechno daleko líp vidět. Jas můžete nastavit buď manuálně na úroveň 1-5 nebo na automatiku a spolu právě s vypnutím nebo zapnutím režimu Always on se jedná o 2 klíčové nastavení pro celkovou výdrž hodinek. Ta je výrobcem udávaná na 10 dní, já jsem se ale s občasným monitoringem pár aktivit dostával někam na rozmezí kolem 7 dnů. To může být pro někoho samozřejmě hodně, pro jiného zas málo právě s ohledem na to, s jakými hodinkami či náramky a s jakou vybaveností to porovnáváte. Třeba takové Apple Watch, Galaxy Watch atd nabíjíte prakticky každý den nebo obden, zatímco jiné hodinky jste v extrémním případě schopní nabíjet klidně až jednou za 2 měsíce. Sportovní funkce Ta alfa a omega ve výdrži je samozřejmě to, jak často monitorujete aktivity nebo jak moc jsou hodinky či náramek chytré a jak často komunikují s vaším mobilním telefonem. Watch Fity běží na operačním systému Lite OS, což je uzavřený operační systém a podobně jako u Xiaomi tak jste odkázáni na to, co vám výrobce umožní a jaké funkce nabídne. Watch Fity spadají samozřejmě spíš do kategorie ochutnávky pár funkcí z opravdových smart hodinek a pár funkcí z profesionálních fitness trackerů. Nabízejí měření zhruba 100 různých aktivit od těch běžných jako různé druhy běhu, cyklistiky, plavání s vodotěsností do 5ATM až po ty méně běžné jako břišní tanec, parašutismus nebo bungee jumping. To jsem samozřejmě nezkoušel, jen jsem si říkal, co se tak asi dá na 5 vteřinovém skoku změřit, hádám asi tak tlukot srdce, hladina stresu a pro některé možná i pevnost svěrače. Ze všech sportů tak dostanete ucelený přehled, který můžete v omezené míře vidět v hodinkách nebo pro detailní zobrazení právě v aplikaci Huawei zdraví. Samozřejmě nečekejte tak detailní zprávy jako třeba u Garminu, ale pro základní orientaci v této cenové kategorii to bohatě stačí. U chůze či běhu můžete monitorovat spálené kalorie, kadenci, délku kroku, srdeční tep, nastoupanou či sklesanou výšku a nebo záznam trasy pomocí vestavěné GPS. Prošlou trasu ovšem počítejte spíš za orientační hodnotu, protože přesnost GPSky spíš hodnotím na úrovni 20m sem, 20m tam a rozhodně nedosahuje takové přesnosti jako má třeba mobilní telefon. Co je ovšem oproti Amazfitům nebo Xiaomi na hodinkách super, jsou základní tréninky, které známe v jejich maximální podobě třeba z hodinek Garmin. Můžete si tak stáhnout jednoduché tréninky na různých úrovních kombinující běh a chůzi, běh a jogging nebo si nastavit tréninkový plán na celý týden a zvyšovat tak svojí fyzičku. Na hodinkách si zas při delším sezení v práci u počítače může protáhnout krční páteř nebo si dát jen tak rychlé protažení celého těla a veškeré cviky vám ukážou přímo hodinky včetně doprovodných animací. Pokud jde o samotnou přesnost měření, porovnával jsem Watch Fity s Garminy Fenix 6X Pro a u srdečního tepu jsem dostával plus mínus stejné hodnoty jako u okysličení krve, naopak u měření ušlých kroků Watch Fity přidávají tak zhruba 8-10% navíc. Smart funkce Ze „smart“ funkcí Watch Fity nabízí stručnou předpověď počasí, stopky, budík, notifikace nebo prodloužené ovládání přehrávače hudby v mobilním telefonu. Ovládání Spotify tak funguje bez problému, jen počítejte s tím, že i když je v hodinkách pár GB úložiště, písničky sem nenahrajete a sluchátka nepřipojíte a tak na poslech hudby třeba při běhání s sebou stále potřebujete vzít mobilní telefon. Abych to dokompletoval pro časté dotazy, samozřejmě zde nenajdete, ovšem stejně jako u jakýchkoli jiných hodinek, které nejsou Fitbit, Garmin nebo Apple Watch ani možnost placení. Stejně tak se s Huawei Watch Fit nedá ani telefonovat a naopak můžete přijímat notifikace. Jde ovšem čistě jen o krátký úryvek z části notifikace podobně, jako se objevuje na krátkých bannerech na mobilním telefonu. Pro přečtení celé zprávy nebo pro odpověď už je potřeba si vzít do ruky mobilní telefon. To jsou pak přesně právě ty funkce, které najdete u Apple Watch nebo Galaxy Watch, ovšem za daleko vyšší cenu a nižší výdrž na 1 nabití. Je tedy hodně na vás, co hledáte a co preferujete. Naopak oproti běžným náramkům Watch Fity v případě, že vlastníte mobilní telefon Huawei nabízejí ovládání fotoaparátu mobilního ttelefonu. Zpracování Tak jsem se rozpovídal o všech možných vlastnostech, že jsem pomalu zapomněl říct o hodinkách něco po stránce kvality a způsobu zpracování. Tak jednak, ač to na první pohled nevypadá, tělo není z hliníku, ale je plastové, což na druhou stranu dává Watch Fitům opravdu muší váhu a na ruce je prakticky necítíte. Řemínky sice jsou výměnné, ale s vlastním proprietálním uchycením, takže je nahradíte pouze zase náhradními pouze pro tento typ a stejně tak proprietální je i nabíječka s dvěma malými piny a na reverzní nabíjení z podporovaných telefonů tím pádem zapomeňte. Shrnutí Teď se asi hodí říct nějaké závěrečné shrnutí. I když jsem vám říkal o spoustě věcí, které Watch Fity nemají, pořád je potřeba si uvědomit, že jsme v kategorii do 2 tisíc korun a za takové peníze toho naopak oproti konkurenci mají docela dost. U Watch Fitů se můžete spolehnout na výborný Amoled displej s Always on, monitoring zhruba 100 sportů, týdenní výdrž, základní tréninkové plány v aplikaci i hodinkách s animovanými ukázkami cvičení, opravdu širokou paletu ciferníků atd. Ano, není tu placení, nejsou zde rozšířené notifikace nebo možnost telefonování, ale pokud bych uvažoval nad nějakým řešením o trochu lepším než obyčejný náramek, je za mě Watch Fit asi momentálně ta nejlepší volba v poměru ceny a výkonu. Teda, až do 14.2. v akci Valentýn od Huawei, pak nejpíš asi zase zdraží na svojí původní cenu kolem 3 tisíc. ...

5 2
Amazfit GTS 2 Mini: Kompaktní Amoled za výbornou cenu [recenze]

Amazfit GTS 2 Mini: Kompaktní Amoled za výbornou cenu [recenze]

První pohled a obsah balení Hodinky samotné samozřejmě, jak už to bývá, vypadají, jak kdyby z oka vypadly Apple Watchům. Není se čemu divit, Apple tomuto odvětví chytrých hodinek kraluje a tak není vlastně ani nic špatného, že se mu ostatní chtějí přiblížit. Hodinky dostane v krabičce spolu s návodem k obsluze a dobíjecím kabelem s 2ma piny. Tím pádem bohužel je stejně jako nedávno recenzované Mi Watch nemůžete nabíjet prostřednictvím QI nabíjení z podporovaných telefonů a když se vám náhodou někde na dlouhém výletě vybijou nebo ztratíte kabel, máte holt smůlu. Zpracování Už na začátku vám řeknu, že se bavíme o hodinkách za 2,5 tísíce korun, což je na hodinky relativně nízká cenovka. Už za tyto peníze je fajn, že se bavíme minimálně o hliníkovém tělu. Zádní strana, kde se schovávají primárně senzory srdečního tepu a okysličení krve jsou sice plastová, ale vzhledem k tomu, že tato část stejně není nikdy vidět a kvůli měkkosti ruky se asi těžko poškrábe nebo praskne, nemám s tím sebemenší problém. Pásek je gumový se standardní šířkou osiček, takže je bez problému můžete vyměnit za jakýkoli jiný. Displej Samozřejmě Mini v názvu každého produktu znamená opravdu male rozměry. Pokud vyloženě chcete něco, co na ruce opravdu necítíte, jsou tím právě hodinky podobné velikosti. Tyto Amazfity mají váhu pouhých 19,5g, což je asi jako dvě kovové padesátikoruny a jsou vybaveny opravdu krásným 1,55” OLED displejem s funkcí Always on. To znamená, že I když jsou hodinky v režimu spánku, na displeji mate stále zobrazený aktuální čas. Využít můžete režim ciferníku nebo analogové či digitální hodiny a vybrat si i denní dobu, kdy by měl tento režim fungovat. V noci totiž logicky asi nikdo nechce, aby hodinky, byť drobně svítily a samozřejmě při zcela zhasnutém displeji se šetří baterie. Docela jsem byl I překvapený jak malou má režim Always on spotřebu a i po týdnu používání mi hlásí hodinky zhruba zbývajících 35%. Na druhou stranu ideální je tento režim spíš za nízkého osvětlení a ne na poledním sluníčku. Tam pak budete chtít hodinky klasicky zapnout nebo jen zvednout ruku a rozsvítí se plnohodnotně displej s vámi zvoleným ciferníkem, který si dokonce můžete ještě i sami uživatelsky přizpůsobit. Standardně jsou předinstalovány 4, ale samozřejmě skrz dodávanou aplikaci si můžete nahrát do hodinek x dalších. Ovládání Pro ovládání hodinek slouží tlačítko po pravé straně, které sice vypadá jako otočná korunka, ale ve skutečnosti se jedná opravdu pouze o tlačítko. Jeho stiskem hodinky probudíte, vstoupíte do hlavního menu nebo se vracíte vždy o krok zpět. Veškeré ovládání tak probíhá skrz dotykový displej a je vidět, že v Amazfitu řešili pravděpodobně dilema slabšího procesoru ve prospěch delší výdrže na jedno nabití. Pokud se na to zasoustředíte, zjistíte, že prakticky jakýkoli úkon má nějaké drobné zpoždění. Při zvednutí ruky se zkrátka displej probudí zhruba se sekundovým zpožděním a swipování mezi jednotlivými položkami v menu rozhodně má také nějakou delší odezvu než bych byl zvyklý. Na druhou stranu, narozdíl třeba od Xiaomi Mi Watch Lite tu animace alespoň jsou. Funkce Z monitorovacích funkcí je k dispozici měření tepové frekvence, kyslíku v krvi, úrovně stresu nebo vlastního indexu PAI, který sleduje data ze senzorů a podle aktivit vás odměňuje příslušnými body a motivuje vás tak dosáhnout lepších výsledků. Dostupných aktivit je dohromady asi 70 včetně třeba takových sportů jako je lukostřelba a pro plavce je tu jak bazén, tak otevřená voda s voděodolností až do 5 atmosfér. Abych odpověděl na dotaz jednoho uživatele z minulého videa, šachy tu nejsou. Monitorovat můžete samozřejmě i další běžné aktivity nebo spíš neaktivity. Hodinky vás dokážou upozornit, kdy už moc dlouho sedíte a tím pádem kdy už je na čase se trochu protáhnout nebo naopak sledovat váš spánek včetně toho, když si přes den dáte jen tak lehce dvacet. A naše drahé polovičky zase naopak ocení sledování své periody včetně jejich jednotlivých cyklů. To asi chápete, že jsem neměl možnost vyzkoušet, stejně tak jako v dnešní době většinu sportů. S hodinkami jsem dohromady strávil asi týden, primárně tedy spíš měřením chůze, celkových denních ušlých kroků, tepu a sem tam jsem si byl I krátce zaběhat. Měření jednotlivých aktivit se nijak výrazně nelišilo třeba od Mi Watch Lite, které jsem používal současně. Aplikace Zepp Rychlé zobrazení jednotlivých aktivit zvládnete samozřejmě z prostředí hodinek, ovšem na celkové nastavení všech funkcí a úvodní spuštění hodinek se neobejdete nově bez aplikace Zepp. Ta nahrazuje původní aplikaci Amazfit a musím říct, že viděl jsem už funkčně lepší aplikace. Oproti té od Xiaomi jí ovšem nelze upřít jednu zásadní věc. Nejste uvězněni v ekosystému Xiaomi a sdílet data s Google Fit nebo Stravou zde naštěstí můžete, takže za to jeden velký palec nahoru. Moje výtka spíš míří na některé nelogické věci v aplikaci. Třeba strašně dlouho mi svítila na ikoně aplikace jednička upozorňující na notifikace. Problém ovšem je, že uvnitř aplikace nemůžete zaboha přijít na to, k čemu se ona notifikace váže. Stejně tak, když v menu zvolíte běh aplikace na pozadí, najednou vám telefon radí ať spustíte v mém případě u Samsungu Smart manager, což je něco, co se ze Samsungů odstranilo před 5 rokama. Nebo některé menu nejsou přeložené ještě do češtiny. Třeba v tělesném složení jsou přeloženy všechny položky kromě prvního slova Weight. A když někdo umí přeložit kostní hmotu nebo viscelární tuk, tak asi předpokládám, že ví, jak se anglicky řekne váha. Jinak po designové stránce působí aplikace daleko propracovanějším dojmem než její nová kolegyně od Xiaomi, má daleko vice možností, vice nastavení a dokonce umožňuje přidat i v rámci aplikace nějaké přátele. Závěr Samozřejmě ovšem, pokud to myslíte se společným tréninkem v rámci komunity opravdu trochu víc, nebo si chcete vytvářet tréninkové plány, pak asi stejně nejste cílovou skupinou pro tento produkt a raději šáhnete třeba po daleko dražších Garminech. Pokud chcete na hodinkách naopak zase daleko víc smart funkcí jako odpovídání na zprávy, telefonování atd, zase šáhnete buď po Galaxy Watch nebo po Apple Watch. Tyto hodinky zkrátka nabízejí takové vhlédnutí do světa monitoringu aktivit a v rámci smart funkcí spíš nabízí prodlouženou ruku telefonu v podobě notifikací a maximálně vzdálené ovládání hudby na telefonu. Tu zase do hodinek nenahrajete, protože nemají vnitřní paměť. Na druhou stranu vydrží podle toho jak je budete používat nějakých 10-14 dní na jedno nabití, stojí jen 2 490,- a to je hodně slušná cena na to co umí a jestli jste nenáročný uživatel, mohu je naprosto v klidu doporučit.  ...

3 2
Xiaomi Mi Watch: Prémiové funkce za rozumnou cenu! [recenze]

Xiaomi Mi Watch: Prémiové funkce za rozumnou cenu! [recenze]

Balení Xiaomi Mi Watch vám dorazí v krabičce o velikostí dost podobné Apple Watchům. Uvnitř už kromě samotných hodinek najdete jen zrychlený návod a nabíjecí puk s magnetem pro lepší uchycení, který znáte ze spousty jiných hodinek. Nabíjení probíhá pomocí 2 pinů, nikoli indukce, tím pádem pokud máte telefon podporující reverzní nabíjení příslušenství, pro tyto hodinky jej bohužel nevyužijete. Zpracování a přehled funkcí Samotné hodinky mají tělo z tvrdého plastu a v základu je dostanete s gumovým páskem, který můžete díky standardním osičkám vyměnit prakticky za jakýkoli jiný pásek. Samozřejmě Xiaomi je známé tím, že za málo peněz je schopné dodat relativně hodně dobré muziky a tak vás příjemně potěší přítomnost 1,4“ Amoled displeje s relativně slušnou čitelností na sluníčku a podporou režimu Always-On. Proti škrábancům a rozbití Pro ovládání jsou k dispozici 2 tlačítka. Vrchní slouží pro zapínání a návrat na domovskou obrazovku, zatímco spodní je přímo dedikované na monitoring jedné ze 110 různých aktivit. Hodinky jsou vybavené kromě GPSky dalšími šesti různými senzory třeba pro monitoring srdečního tepu, okysličení krve nebo třeba tlaku okolního vzduchu. Pro vodní sporty je pak k dispozici voděodolnost až do 5ATM a monitoring plavání je tím pádem také k dispozici. Kompatiblita Hodinky můžete spárovat jak s iOS, tak s Androidem a ihned po úvodním nastavení vám nabídnou aktualizace softwaru. Tady musím říct, že nový software se stahoval asi 20 minut a v průběhu stahování hodinky asi 3x zahlásili problém. Výhodou ovšem bylo, že restart stahování vždycky navázal tam, kde se předtím zaseknul, takže i když to nebylo úplně komfortní, nakonec všechno dobře dopadlo a Mi Watche běží jak po másle. Aplikace Mi Wear Pro ovládání a konfiguraci slouží na Androidu aplikace Mi Wear, na iOS Mi Wear Lite přes kterou můžete měnit ciferníky, povolovat notifikace nebo monitorovat vaše aktivity. Jedná se kompletně o uzavřenou aplikaci, tím pádem data odsud rozhodně výsledky jakýchkoli cvičení nepřenesete do externích aplikací typu Strava, což by někdo mohl asi vnímat jako nevýhodu. Stejně tak aplikace nemá žádné prvky pro sdílení v rámci komunity a tak svoje výkony nemůžete poměřovat s přáteli atd jako nabízí konkurence třeba v podobě Applu nebo Garminu. Odkázání jste tak sami na sebe, na druhou musím říct, že aplikace je poměrně jednoduchá na ovládání a rozhodně působí opravdu moderním dojmem. Škoda jen právě oněch chybějících synchronizací do Stravy, což třeba u podobných hodinek od Amazfitu jde. Baterie Oproti odlehčenějším Mi Watch Lite nabízejí klasické Mi Watche daleko větší, 420mah baterii a slibují až 16 denní výdrž na 1 nabití. Teoreticky byste tak nabíjeli hodinky jen 2x měsíčně. Samozřejmě reálná výdrž hrozně závisí na způsobu použití a kolik fitness aktivit budete v průběhu jednoho nabíjecího cyklu monitorovat, jak často budete využívat senzory pro měření, jestli nastavíte Always on režim displeje atd. Pokud si půjdete párkrát týdně zaběhat, počítejte spíš s výdrží reálně kolem 7-9 dnů. Sportovní aktivity a pohyb v menu Jak už jsem říkal, pro měření veškerých aktivit je k dispozici víc jak 110 různých sportů. Chůze, běhání venku, běhání na pásu, cyklistiky, plavání jak v bazénu, tak mimo něj. Sporty jsou rozděleny v několika přehledných skupinách – zimní, vodní, venkovní, trénink, tanec, box, míčové sporty, reakreační sporty. Dokonce k dispozici jsou i automobilové sporty, ježdění na koni, pouštění draků nebo rybaření. Věřím tak, že Xiaomi jde do takových absurdit, že snad svůj sport zde najde úplně každý. Samozřejmě moc sportů člověk v korona době nevyzkouší, ale pro měření chůze nebo běhu musím říct, že s drobnými odchylkami se dostupná data shodovala s mnou používanými Fénixy. Všechny sporty jsou zařazené v jednotlivých kategoriích a docela přehledně se mezi nimi orientuje, což už se úplně nedá říct o jednotlivých ikonách v menu, kde na první pohled přece jen chvíli tápete, co která ikona znamená. Oproti tomu je k dispozici na swipování doleva a doprava pár nejdůležitějších widgetů včetně ovládání hudby a tady musím rozhodně pochválit daleko lepší animaci menu než třeba u Amazfitů GTS, GTR nebo odlehčenějších Mi Watch Lite. Závěrem Když bych měl shrnout pozitiva a negativa hodinek a pro koho jsou určeny, tak především počítejte, že se jedná o základní model a podobně jako Amazfity GTR nebo GTS tak rozšiřují funkci klasických náramků. Ač jsou schopny docela obstojně monitorovat spoustu sportovních aktivit, mají výborný Amoled displej a vydrží dlouho nabité, tak přece nečekejte od nich rozhodně to, co můžete dostat od Galaxy Watchů, Apple Watchů nebo hodinek Garmin. Jednak jejich data jsou uzamčená ve vlastní aplikaci, nikam je nezasídlíte a pak samozřejmě i smart funkce hodinek jsou omezené. Tím pádem nečekejte žádné telefonování, odpovídání na smsky nebo bezdrátové placení. Jde čistě o relativně slušný osobní monitoring aktivit s odesláním dat do jedné aplikace a zobrazení příchozích notifikací včetně podpory české diakritiky. Na druhou stranu se vám odmění oproti plnohodnotným chytrým hodinkám hodně dlouhou výdrží ve slušně vypadajícím těle a pokud byste se ptali, zda takové hodinky mohu nebo nemohu doporučit, tak je to přesně o tom, na co je budete využívat a zda jste se v závěrečném shrnutí našli. ...

2 2
POROVNÁNÍ: Samsung S21 Ultra vs Apple iPhone 12 Pro Max! Kdo s koho? [recenze]

POROVNÁNÍ: Samsung S21 Ultra vs Apple iPhone 12 Pro Max! Kdo s koho? [recenze]

Design a zpracování V rozmanitosti je krása. Krása možnosti výběru a tak když se na oba telefony podíváte jak z přední strany, tak ze zadní, bezpečně je oba poznáte. Jednak už samotnou velikostí a rozměry vidíte, že se jedná o masivní manažerské kousky a zatímco iPhone je nižší a širší, Samsung je užší a vyšší. Materiálu je ovšem na obou telefonech stejně, protože rozdíl váhy je pouze 1 gram ve prospěch Samsungu a při váze 227g je jasné, že tady se opravdu luxusními prvky nešetřilo. Samozřejmostí je tak u obou telefonů kovový rám, u Applu rovný, u Samsungu zahnutý a na zadní straně krytý sklem s matnou povrchovou úpravou. Díky tomu tak oba telefony umožňují bezdrátové nabíjení, oproti plastu nejsou tak jednoduše poškrabatelné a přitom působí prémiově. Asi každý zákazník by rád, aby jeho telefon fotil co nejlépe. Nejlepší foťáky v telefonech ale mají určité minimální rozměry objektivů a tak v dnešní době vidíte různá řešení výrobců. Zatímco u Applu vystupují 3 foťáky jak chladící věže atomové elektrárny, u Samsungu vystupuje celý modul fotoaparátů. Co kdo preferuje je samozřejmě na každém. Displej a rozpoznávání uživatele Zatímco design je čistě subjektivní věc, displej už má nějaké jasné parametry. Třeba úhlopříčka, ta je 6,8“ u Samsungu, 6,7“ u iPhonu a tak hlavní rozdíl spíš uvidíte v podobě výřezu a rámečků. U Applu je symetrický rámeček po celém okraji dokonale plochého displeje, kdežto u S21 je displej po stranách zahnutý přes okraje. Zakřivení je ovšem minimální, a pokud sledujete dění v mobilních telefonech pravidelně, určitě jste si všimli jak u Samsungu tak i jiných výrobců zahnutých displejů klidně o 90 stupňů. To, že tomu tak není v S21 Ultra ovšem dokonale ilustruje i celkově samotnou filosofii jednotlivých výrobců a zase záleží právě na tom, co vám osobně je bližší. Samsung se nebojí experimentovat a je vidět, že často takové experimenty mohou vést i do slepé uličky. Naopak Apple se drží osvědčených technologií a implementuje novinky až když si je absolutně jistý jejich funkčností. Rázem tak vidíte u Samsungu rovnější displej než v posledních letech, protože ten zahnutý znamenal až příliš mnoho nechtěných dotyků a tak se zase všechno vrací pomalu zpátky. Apple se zas naopak drží stále své technologie FaceID pro odemykání obličejem, což je sice maximálně bezpečné, ale zase potřebujete k tomu více senzorů a tak zatím se holt musíte spokojit s výřezem v displeji. Samsung u minulých modelů nabízel alternativu v podobě odemykání oční duhovkou, ale celý proces byl tak nekomfortní, že z něj nakonec upustil a momentálně vsadil už na druhou generaci ultrazvukových čteček otisků prstů v displeji.Fungují na větší ploše, ale komfortu a rychlosti odemknutí obličejem u Applu se to zatím ještě nevyrovná. Teda, pokud nemáte zrovna roušku, že jo? Po kvalitativní stránce displeje je pak největší rozdíl jednak v rozlišení a obnovovací frekvenci, u Samsungu můžete využít většího rozlišení s lepší obnovovací frekvencí, zatímco u iPhonu jen horšího rozlišení s poloviční obnovovací frekvencí. U rozlišení rozdíl moc nepoznáte, u obnovovací frekvence už spíš, ale samozřejmě lepší displej si pro změnu žádá víc energie z baterky. Baterie a nabíjení Když už jsem nakousnul tu baterku, tak to dotáhnu. Vloni měl Samsung obrovské problémy s procesorem, který se enormně přehříval, pak snižoval po čase svůj výkon a samozřejmě, když se něco hodně hřeje, asi to spotřebovává nejspíš hodně energie. Tím pádem baterka loňských Samsungů nevydržela ani jeden den perné zátěže a to je samozřejmě u vlajkového telefonu problém. Oba výrobci naskočili letos na nové procesory, výkonu mají na rozdávání a problém s baterkou u Samsungu se vyřešil. Pro zajímavost kapacita baterie u Samsungu je zhruba o 35% větší, přesto u výdrže na 1 nabití jsou na tom oba telefony dost podobně, podle toho co děláte. Zapomeňte na nějaké screen on testy alá Mrwhosetheboss, které stejně nesimulují reálné využití. U iPhonu chodím večer pravidelně domů s baterkou kolem 50%, u náročných dnů s 25%. A to myslím opravdu, že klidně půlku pracovní doby protelefonuju. U Samsungu jsem chodil domů s 35% standardně, v méně náročných dnech s 45% a v náročných naopak s 15-20%. Sami vidíte, kolik % navíc i při větší nádrži může sežrat větší rozlišení, vyšší obnovovací frekvence a horší optimalizace softwaru. To ovšem není potřeba mít Samsungu za zlé a tato praxe je u všech výrobců stejná. Apple to má jednodušší v tom, že jak software tak hardware má ve vlastních rukou a tak si všechno může daleko lépe odladit. Tak či tak, důležité ovšem je, že oba telefony vydrží plný 1 den použití a u nabíjení je vám tím pádem asi prakticky jedno, jak rychlé je nabíjení, když nabíjíte stejně většinou přes noc. Pokud by to přesto někoho zajímalo, Samsung nabíjí drátově o 25% rychleji, ale ve finále kvůli větší baterce se samozřejmě nabije za delší čas. No a absence nabíječek v balení? Na sáhodlouhé vysvětlení „ekologie“ se mrkněte na jednotlivé recenze. I když oba výrobci odstranili nabíječku, tady rozhodně vítězí Samsung. Jednak kvůli celkové kompatibilitě se všemi zařízeními na světě používajícími USB-C a jednak kvůli tomu, že odstranění nabíječky promítl Samsung do nižší ceny pro zákazníky. Oproti tomu si Apple stále jede svou schizofrenii s půlkou zařízení na USB-C a půlkou na Lightningu a odstranění nabíječky promítl nadále do svého zisku, místo toho, aby se o něj podělil částečně se zákazníky. To je ovšem ideální šance pro další výrobce. Zvuk Často se mě ptáte na zvukový projev, tak tady je. Oba telefony mají samozřejmě ve své kategorii výborné stereo reproduktory a stejně jako u designu je i zvukové podání otázkou preferencí. Zatímco Samsung cílí víc od neutrálního středu na uživatele mající radši basovější podání, iPhone se víc drží při zdi se snahou nikoho moc neurazit a přesně záleží, co kdo preferuje víc. Projevuje se to pak třeba tak, že basy u Samsungu jsou hutnější, zvuk je hlubší, energičtější, ale zase se v něm třeba hůř rozeznávají jednotlivé nástroje. Oproti tomu Apple má čistší vokály, ve skladbě víc rozeznáte jednotlivé nástroje, ale zase je celkové podání nudnější a na maximální hlasitost občas výšky chrastí. Pokud byste jinak obecně hledali, který z obou telefonů dosahuje vyšší maximální hlasitosti, je to Samsung. Fotoaparáty Tak a teď je čas na foťáky. Jen v rychlosti shrnu, že u Applu najdete tzv. svatou trojici v podobě hlavního, šíra a 2,5 násobného zoomu ve 12MP doplněné o Lidar senzor pro lepší detekci hloubky pro portrétní fotografie nebo hrátky s rozšířenou realitou. Oproti tomu je výbava u Samsungu daleko širší. K hlavnímu 108MP fotoaparátu máte k dispozici 12MP šíro, 10MP 3 násobný zoom a 10MP 10 násobný zoom. ToF senzor z loňska byl nahrazen preciznějším laserovým ostřením. Hlavní 108MP foťák standardně skládá 9 pixelů do jednoho, takže výsledkem jsou stejné 12MP snímky, jako u iPhonu, ale kdyby někdo přece jen chtěl maximální rozlišení s větším množstvím detailů, ta možnost tu je. Potřeba jsou ovšem samozřejmě ideální světelné podmínky. Za denního světla fotí oba hlavní objektivy velmi dobře a tady se ukazuje, jak i drobné změny mohou ovlivnit výslednou kvalitu fotky. V každém případě všichni chápou, že přes den umí relativně hezké fotky udělat každý trochu slušnější telefon a tak, kde se dělí zrno od plev jsou vždycky večerní nebo noční snímky. A nemá cenu si nic nalhávat, tady si Samsung namaže Apple totálně na chleba. Ať zvolíte jakýkoli foťák, hlavní, šíro nebo zoom, pokaždé dopadne líp Samsung. Dokonce bych se ani nebál říct, že večer je šíro na Applu doslova výsměch zákazníkům a jedná se o obyčejný širokoúhlý foťák, který najdete v telefonech ostatních výrobců kolem 10 tisíc. Oproti Samsungu není dokonce ani tak širokoúhlé a navíc mu chybí možnost ostření. Jediné, co hraje v tomto ohledu proti Samsungu, že při spuštění nočního režimu dochází na šíru ke značnému ořezu fotky. Výsledná kvalita je ale večer jak u šíra, tak u trojnásobného zoomu o parník lepší na Samsungu. Ten desitinásobný v ruce večer už nejspíš neudržíte. Závěr Samozřejmě alfa a omega každého telefonu je software a tak asi spousta uživatelů, která je zvyklá na jednu značku úplně nebude migrovat na druhou. Předpokládám, že každý z nás má už několikátý telefon a tak nemá cenu zabíhat do podrobností výhod a nevýhod, ale předpokládám že toto asi bude ten primární důvod, proč někdo nepřejde od Applu k Samsungu a obráceně. Přece jen, pokud už máte doma spoustu hraček od jednoho výrobce včetně nakoupených aplikací a spousty služeb kolem dokola, byl by přechod asi hodně těžko realizovatelný a to je to, na co výrobci spoléhají. Applu se toto daří mnohem lépe právě díky uzavřenosti systému a Samsung by rád docilíl toho samého, aby zákazníky dokázal se svým systémem daleko líp svázat, což má kvůli otevřenosti Androidu o dost složitější. U Bixbyho se to moc nepovedlo, ale třeba se to povede u dalšího dokoupitelného příslušenství. Třeba nová sluchátka Buds Pro a samozřejmě i další starší modely daleko lépe spárujete s telefony Samsung než s konkurencí včetně vyskakovacích widgetů, nové lokalizační přívěsky Samsung fungují také jedině s telefony Samsung atd atd. Je tedy primárně na vás, co je vám sympatičtější a pokud už kupujete telefon kolem 30 000 korun, asi už nehraje úplnou roli to, jestli utratíte za jednu značku 30 nebo za druhou 33 a spíš se většina drží asi té cesty na kterou před lety vstoupili. ...

28 1
Samsung Galaxy S21 Ultra: Podařil se reparát, nebo je to propadák? [recenze]

Samsung Galaxy S21 Ultra: Podařil se reparát, nebo je to propadák? [recenze]

Balení a politika nabíječek V momentě, kdy dostanete Galaxy S21 Ultra do ruky, už u krabičky zjistíte, že tady nápadně něco nehraje, protože celé balení je zhruba poloviční. Pokud sledujete dění v mobilních telefonech pravidelně, zjistíte, že Samsung stejně jako Apple a Xiaomi odstranil z balení nabíječku, aby šetřil životní prostředí. Když se zamyslíte pořádně, už dávno se duplicitní nabíječky odstranily třeba u bezdrátových sluchátek, powerbanek a další elektroniky a teď došlo pouze na další krok, odstranění i nabíječek z telefonů. Každý výrobce na to jde ovšem po svém. Apple i bez nabíječek cenu telefonu zachoval, Xiaomi nabízí za stejnou cenu i verzi s nabíječkou a Samsung S21 Ultra oproti loňské S20 Ultra dokonce o 1 500 Kč zlevnilo. Za mě tedy jasně vítězí Samsung. Staré křivdy napraveny? Předpokládám, že každého teď bude určitě zajímat, zda si Samsung zlepšil reputaci. Vloni byly 2 zásadní problémy. Špatně ostřící hlavní foťák, který se opravil už u Note 20 Ultra a procesor Exynos 990, který měl za následek horší výkon, ale hlavně zhruba o 20% větší spotřebu než těch stejných telefonů, jen prodávaných v USA s jiným procesorem. Problém byl totiž, že i přes velkou baterku jste stěží vydrželi celý den na 1 nabití. Letos ovšem Samsung jako čtvrtý výrobce naskočil na novou 5nm technologii u nových procesorů a zlepšení je opravdu dramatické. Rázem nemám problém přijít večer domů a při lehčím dni mít ještě zhruba 35% baterky, při náročnějším třeba 15. Nikdy jsem ale neměl problém, že bych musel někdy nabíjet v průběhu dne a to se sakra počítá. Rázem mi tak logicky ani nijak nevadí, že rychlost nabíjení se snížila jen na 25W, protože telefon tak jako tak musím přes noc vždycky nabít. Jestli tedy nejste nějaká živoucí anomálie, která dokáže spát míň jak 2 h denně, pravděpodobně vám to nebude vadit také. Výkonu je v nové S21 Ultra na rozdávání. Dnešní 5nm procesory jsou u všech výrobců jednoznačně skvělé a tak samozřejmě na žádný zásek nenarazíte a to i přes to, že Samsung tradičně vybavuje svoje telefony už v základu tunou často zbytečných a zdvojených aplikací s Googlem. Rázem tu tak máte kromě Google Play i obchod Samsungu a často vám tak každý z nich pošle třeba notifikaci na novou aktualizaci. Jsou zde samozřejmě 2 prohlížeče, 2 emailoví klientí atd. Nebojte, nestěžuju si, OneUI je po Oxygen OS od OnePlus moje druhé nejoblíbenější prostředí, ale zkrátka a dobře, pár aplikací bych rozhodně odinstaloval a pár úprav by sneslo i ovládací a notifikační centrum. Když pominu často jiné fonty a styly písma, říkal jsem si chvíli co tím chtěl básník říct, když jednu skupinu notifikací nazval prozaicky Upozorňovací oznámení? Abych ale na novém OneUI 3.1 něco pochválil, docela se mi líbí nový slider pro ovládání všech druhů zvuku. Skvělý displej Samsung je jeden z nejlepších výrobců displejů na světě a samozřejmě je každému jasné, že do své vlajky si dá to nejlepší, co momentálně umí vyrobit. Na displej tím pádem nemůžu říct ani zrnko kritiky. Je úžasný, skvělý, s výbornými pozorovacími úhly, skvělým – i když tradičně trochu saturovanějším a kontrastnějším podáním atd. Je tak akorát mírně zaoblený, aby po stranách neměl vůbec žádné rámečky, tím pádem žádné nechtěné dotyky a nově umí současně fungovat až v QHD rozlišení při 120Hz obnovovací frekvenci. Ta je navíc proměnlivá od 10 až po 120Hz a tím pádem když obrazovka nepotřebuje rychle měnit svůj obsah, spadne pěkně až na 10Hz a telefon tím dokáže výrazně prodloužit životnost baterie na 1 nabití. Velkým zlepšením prošla i ultrazvuková čtečka otisků v displeji, která konečně funguje stejně rychle a spolehlivě jako její optické varianty u ostatních výrobců. Samozřejmě nečekejte, že by fungovala celá spodní plocha displeje, na to si budeme muset ještě dlouho počkat, nebo že by fungovala tak rychle, jako hardwarové čtečky v zapínacích tlačítkách, ale konečně funguje tak rychle a spolehlivě, že s ní budete telefon na rozdíl od minulých let rádi bez problému používat. Upgrade fotoaparátů Pokud od mobilního telefonu vyžadujete skvělé fotky, rozhodně se nevyhnete vystupujícím foťákům u žádného výrobce. Holt kvalitní optika má nějakou určitou minimální výšku a tak je jen otázkou šikovnosti, jak si s vystupujícími foťáky ten který výrobce poradí. Už vloni se mi masivní modul vcelku zamlouval, působil už na první pohled robustně a tentokrát musím říct, že po designové stránce se mi S21 Ultra po čertech líbí. Matný černý finish na skleněných zádech s masivními čočkami kamer působí neskutečně luxusně, futuristicky, prémiově, ale chápu, že tohle je samozřejmě věc vkusu. Celkem v telefonu dostanete 4 foťáky a jedná se o hodně slušný upgrade i vzhledem k pár měsícům starému Note 20 Ultra. Hlavní foťák je sice pořád 108MP, ovšem jde o senzor nové generace doplněný laserovým ostřením a ve většině případů funguje na první dobrou. U kvality fotek hodně záleží na tom, jaké máte od telefonu očekávání. Jestli čekáte bezchybně úžasné fotky, meziroční ohromné zlepšení kvůli novému HM3 senzoru, budete určitě zklamaní. Jestli čekáte standard alá třeba Note20 Ultra, dostanete jej. Posun ale veskrze žádný a dokonce u některých fotek mám pocit, že Samsung vydání trochu uspěchal a výstupní kvalita fotek by se dala rozhodně ještě zlepšit. Přece jen často jsou některé fotky často přepálené, na jiných výrazně chybí dynamický rozsah, občas zablbne vyvážení bílé do studených barev atd. Samozřejmě, tohle jsou všechno věci, které se přesně dají odladit v dalších aktualizacích a tak je dost dobře možné, že až se telefon dostane do prodeje, bude všechno tak jak má být. Samozřejmě typické vlastnosti pro Samsung, to znamená až zbytečné přeostřování nebo saturace tu pravděpodobně zůstanou a tak dnes ať už vybíráte ve vlajkách nejlepší iPhone, Samsung, Huawei nebo Xiaomi, kvalita se hodně srovnává a jde spíš právě o to finální podání, komu je co sympatičtější. Ten zásadní meziroční upgrade u Samsungu vidím spíš úplně někde jinde, než u hlavního senzoru. Vyloženě musím pochválit šíro a prohlásit jej za nejlepší širokoúhlý foťák, který momentálně v telefonu najdete. Jednak je se svými 13mm pořád opravdu ultra širokoúhlé, ale navíc má dual pixel autofocus, což znamená opravdu přesné ostření a navíc jej využijete na nádherné fotky i na makro. A díky 12MP senzoru dostanete opravdu skvěle použitelné fotky, které si namažou 2 nebo 5MP makro fotky z jiných telefonů doslova na chleba. Tohle hodnotím u Ultry jako nejvější přínos oproti loňsku. Další zlepšení je i v podobě kombinace zbylých 2 objektivů. Loňský jeden 4 násobný zoom letos vystřídaly teleobjektivy dva. K trojnásobnému přibyl i druhý desetinásobný. V praxi to pak funguje tak, že do trojnásobného zoomu telefon používá výřez z hlavního objektivu, poté přepne na 3 násobný zoom a při 10 násobném přepne na 3 objektiv a takto můžete jít až do maximálního 100 násobného zoomu, který samozřejmě logicky kvůli kombinaci s digitálním výřezem už za moc nestojí, ale zase oproti loňsku je daleko použitelnější. Každopádně se samozřejmě hodí primárně pro použití ve dne za dobrého světla. Při cloně 4.9 už chyby ve fotce rozeznáte i při focení za dne třeba ve stínu. Naopak na plném slunečním světle dostanete velmi dobré snímky. U videa došlo konečně po letech k možnosti natáčet u všech objektivů ve 4k 60 a rozšířily se nově kreativní možnosti jako třeba „pohled režiséra“. Rázem tak natáčíte přední i zadní kamerou současně a navíc vidíte náhled ještě zoomového a širokoúhlého foťáku mezi kterými můžete přímo v průběhu videa přepínat. Každopádně už teď pro vás připravuju porovnání s iPhonem 12 Pro Max. Závěrečné hodnocení Když tak celkově přemýšlím o S21 Ultra, za mě se jedná o skvělý telefon a svou cenovku si samozřejmě hravě obhájí. Nemůžu se ale ubránit faktu, že vlastně dostanete telefon, který jste měli dostat už vloni a samozřejmě jako takový jej doporučuju všema deseti. Jestli přemýšlíte o novém telefonu nebo třeba upgradujete z něčeho staršího, oproti S10+ je posun opravdu značný a oproti S20 Ultra čekejte opravdu masivní nárůst ve výdrži na 1 nabití a to navíc o 1 500 Kč levněji než vloni. Jen si hlavně proklatě dobře rozmyslete jakou chcete kapacitu úložiště. Podpora 2 SIM karet v šuplíčku totiž zůstává, ale slot na paměťovou kartu jednoduše zmizel. Zatímco vloni jste mohli S20 Ultra naboostit až na 1,5 TB místa, letos se musíte spokojit pouze s maximálními 512 GB, což sice na jednu stranu může znít dostatečně dobře, pak si ale uvědomíte, že tento telefon umí natáčet i 8K videa a pojmout maximálně 3h záznamu. A to samozřejmě pouze za předpokladu, že nic jiného v telefonu už nemáte. Samozřejmě, teoreticky se může ještě v průběhu roku objevit speciální terová verze nebo se paměť zvedne v srpnu u Note21 Ultra. Teda, jestli vůbec dorazí, protože S21 Ultra dostala nově i podporu S-Penu. Ten ovšem není, jako u Notů, integrovaný, ale musíte si jej dokoupit společně s pouzdrem za 2,5 tisíce. Každopádně jde jen o pasivní S-Pen, který znáte ze starších Notů. Tím pádem absence Bluetooth, bez použití různých gest, žádné dálkové odpalování foťáků atd. Zbytek funkcí jako 4 tisíce stupňů tlaku nebo 9ms odezva jako u Note 20 Ultra ale zůstala zachována, takže jde vlastně o takový S-Pen Light. Koupil bych si tedy já osobně nový S21 Ultra? Určitě ano, protože tohle je konečně ten vlajkový Samsung, kterému nic zásadního nechybí a je naprosto legitimní alternativou pro iPhone 12 Pro Max, proti kterému je samozřejmě zacílen. Jestli tedy patříte do tábora Androidu, vůbec se nebojte a v klidu šáhněte po S21 Ultra. A když to uděláte do 28.1., dostanete navíc i nová sluchátka Buds Pro jako dárek. ...

27 1
Samsung Galaxy S21 a S21+: Proč už sakra nepřišly vloni? [recenze]

Samsung Galaxy S21 a S21+: Proč už sakra nepřišly vloni? [recenze]

Úvodní přehled a zpracování Dnešní recenze je vlastně o 2 telefonech, protože až na pár detailů jsou si podobné jako vejce vejci. Galaxy S21, menší a kompaktnější s 6,2“ displejem anebo Galaxy S21+ s 6,7“ displejem k sobě mají hodně blízko. Jen z povzdálí a o pár funkcí vylepšenější je ještě S21 Ultra. Pokud byste se chtěli naprosto jednoduše v celé sérii orientovat, stačí si jen zapamatovat, že S21 je malý, odlehčený a kompaktní, S21+ je jeho varianta s větším displejem a S21 Ultra posunuje s pár vlastnostmi navíc hranici až do maximálního limitu, co Samsung dnes umí vyrobit. Na vás je pouze to, zda dokážete ony funkce navíc za doplatek nějakých 13 tisíc od základního směrem k nejvyššímu modelu využít. Mezi samotnými S21 a S21+ je největším rozdílem po designové stránce materiál zadní strany. U S21 jde o plast, zatímco S21+ už má záda z matného skla, podobně jako Ultra nebo třeba iPhony 12 Pro. Samozřejmě, pokud se budeme bavit o vlajkách, je samotné použití plastu asi tak diskutabilní, jako jestli někdo má nebo nemá rád Babiše. Shrňme si totiž základní rozdíly a fakta. Pokud chcete v mobilním telefonu nabídnout bezdrátové nabíjení, na výběr máte pouze ze 2 materiálů – plast a sklo. Plast je odolný proti pádům, ale míň proti škrábancům a sklo zas obráceně. Dobře tak víte, že já úplně nejsem zastáncem plastu, ale třeba u loňské S20 FE, jsem naprosto přiznaný plast v živých barvách opravdu chválil. Plast ovšem přichází právě i do prémiové S21 a jeho vhodnost nebo nevhodnost nechávám v tomto ohledu čistě na vašem rozhodnutí třeba i s ohledem na to, zda plánujete třeba použití jakéhokoli pouzdra. Když vezmeme v úvahu meziroční srovnání, jde čistě jen o facelift, který ovšem celkové vizáži hodně pomohl. Foťáky už nevystupují z těla, ale jsou pokračováním zesílené hrany levého horního rohu. Za mě designově hodně povedené, z praktického hlediska se ale telefon při položení na stůl kýve. Opět ale nic, co byste nesrovnali třeba pouzdrem. Displej a uživatelské prostředí Co jsem tak procházel diskuze, u displeje si hodně lidí stěžuje na to, že došlo k meziročnímu zhoršení parametrů. Ano, i ne. Bezpochyby všichni ví, že Samsung je jedním z největších výrobců displejů na světě a tak asi není tajemstvím, že své vlajky vybaví těmi nejlepšími displeji. V loňskem roce jste si mohli vybrat, zda chcete QHD rozlišení nebo 120Hz displej. Ano, letos už nemůžete, rozlišení je limitováno pouze na FHD, ale zato dostáváte displej s variabilní obnovovací frekvencí. To znamená, že obraz na telefonu se v závislosti na potřebě aktualizace až 120x za vteřinu. Je ovšem schopen klesnout až na 48x za vteřinu když se na displeji obraz nemění. Proč? Protože se tím sakra hodně šetří baterka, což bylo v loňském roce velké mínus u všech telefonů S20. Ty byly totiž vybaveny hodně energeticky náročným procesorem, který zapříčinil, že telefony nevydržely ani 1 celý den nabitý. Letos už je ale vše vyřešeno, Samsung naskočil na vlnu nové generace procesorů podobně jako Apple a rázem tak dostáváte telefon, který i po jednom náročném dni používání stále nehlásí vybitou baterii. Většinou vám malá S21 vydrží tak do oběda následujícího dne, zatímco plusko do odpoledne. Rozdíly v kapacitách baterky samozřejmě jsou, částečně je ale kompenzuje menší displej u menší S21 a oproti loňským verzím právě pomáhá daleko úspornější procesor. Úspornější ovšem znamená i kvůli přechodu na novou technologii rychlejší. Nemáte tím pádem žádný problém s přehříváním, se záseky a jednoduše všechny S21 letos fungují na výbornou. Aktualizací prošlo i celkově prostředí softwarové nadstavby. Je hezčí, škatulkovatější, notifikace se seskupují do přehledných celků a celkově vypadá systém hodně přehledně. Jen škoda občasných divností v překladech, které vám spíš vykouzlí úsměv na tváři a pak si řeknete, že to byste čekali spíš u béčkových značek typu Doogee než u renomovaného výrobce. Holt S21 přichází na trh pomalu o 2 měsíce dříve a tak je potřeba počítat s tím, že některé detaily se ještě dořeší za pochodu. Fotoaparáty U foťáků k moc změnám nedošlo. Respektive k vůbec žádným změnám a upřímně S21 se spíš foťáky blíží víc S10tkám než S21 Ultra, což ale neznamená, že je špatně. Pořád totiž dostanete svatou trojici fotoaparátů. Hlavní 12MP se světelností f/1.8 doplňuje ještě 12MP šíro a 64MP „teleobjektiv“, který je vlastně tím hlavním rozdílem oproti S10tkám i S21 Ultra. Už vloni se kolem tohoto objektivu strhla mela ohledně jeho fyzického zoomu. Samsung jej totiž prezentuje jako trojnásobný, ale doopravdy jde o 1,1 násobný optický zoom. Optické přiblížení tedy není tím pádem stále žádné. Má to ale samozřejmě svůj důvod a tím je natáčení videa v 8k rozlišení, pro které potřebujete minimálně zhruba 33MP senzor. Samsung rovnou vsadil tím pádem na 64MP zvládající jak 8K rozlišení, tak 3 násobný digitální výřez. Teď ovšem ruku na srdce. Spíš jde o ohromení zákazníka, než nějaké reálné využití. 8K totiž můžete natáčet pouze při 24 snímcích za sekundu, což je spíš takové baby 8K než, že by to někdo využíval reálně. A zadruhé, Samsung tentokrát odstranil možnost vložení paměťových karet a tím pádem se vám na základní 128GB variantu vejde nějakých 45 minut záznamu a na 256GB variantu dvojnásobek. To byste ovšem samozřejmě nesměli mít v telefonu vůbec žádné aplikace, žádné další fotky, videa atd. Za mě by tak bylo daleko použitelnější dát opravdový 3 násobný zoom a gimmick v podobě 8K nechat jen u S21 Ultra, kde se pro to využívá hlavní 108MP senzor a nemusí se kvůli tomu fotka digitálně vyřezávat z 64MP senzoru. Tím samozřejmě nemyslím, že by byly fotky nějak špatné. Jsou na odpovídající úrovni, i když samozřejmě optický 3 násobný zoom z Ultry je na tom o chlup lépe. Druhým objektivem je 12MP šíro a tady opravdu meziročně k žádné změně nedošlo. Už vloni jsem jej chválil za skvělé fotky a pochválím jej i letos. Pořád jsou velmi dobré, velikost senzoru je znát, jen škoda, že se aspoň meziročně nepřidalo to automatické ostření jako má S21 Ultra. Hlavní senzor je tradičně velmi dobrý a fotky vypadají jednoduše skvěle, přesně tak, jak by měly u podobně drahého telefonu vypadat včetně velmi dobrého dynamického rozsahu a večerních fotek. V každém případě i chybky se ale najdou. Přece jen v některých scénách si tak úplně nedokáže poradit s vyvážením bílé, často zbytečně přisaturuje nebo přiostří scénu. Rázem tak jdete na procházku, říkáte si, že bylo celkem hezky a pak se podíváte na fotky a zjistíte, že bylo vlastně tak o 50% líp, než jaký jste z počasí měli při focení dojem. Samozřejmě postupem času určitě budou vycházet další a další aktualizace zlepšující foťák, ale tady je přesně vidět, že Samsung tentokrát musel optimalizovat software foťáku za daleko kratší čas. Závěrečný verdikt Teď přichází přesně ten moment, kdy vám řeknu, zda upgradovat nebo ne. U obou telefonů počítejte s tím, že pokud je předobjednáte do 28.1., dostanete zdarma ještě sluchátka Buds Live a lokalizační prívěsek SmartTag. Dostanete také ale poměrně netypickou slevu už od startu. Přece jen, pokud jste byli přihlášeni už na stránkách Samsungu na oficiální stream, po jeho konci vám přišla nabídka na slevový kód. Toho se chytli ovšem čeští obchodníci v čele s Alzou, slevu ještě vyšperkovali a rázem tak oproti doporučené ceně 22,5 tisíce koupíte menší S21 za 19 700 Kč a S21+ místo 28 tisíc za 25 200 Kč. A to je docela lákavá nabídka. Jestli upgradovat z loňských modelů je otázka úhlu pohledu. Přece jen loňské S20 byly telefony, které se neměly stát. Z tohoto úhlu pohledu S21 opravuje obrovskou chybu v podobě procesoru a jeho totálně slabé výdrže, navíc přidává 120Hz dynamický displej, současně je rovná, přináší 5G a daleko hezčí design. Z toho druhého úhlu už přicházíte o QHD rozlišení, což by mi víc vadilo u televize než u mobilu, 9,5 z 10 lidí stejně nepozná rozdíl, u menší S21 dostáváte plast místo skla, chybí microSD slot a pro natáčení 8k zde opravdu moc místa není. Pak si ale řeknete, že S21 cílí přímo proti iPhonu 12 a jemu je víc než důstojným konkurentem. Bude to ale stačit vám? Bude vám stačit, že vlastně dostáváte telefon, který jste měli dostat už vloni, protože on vlastně je ve zbytku věcí o kterých jsem nemluvil stejný jako vloni. Já osobně bych ten letošní bral všemi 10. ...

Zobrazit další
Z NAŠEHO OBCHODU
Apple iPhone 16 Plus 8GB / 128GB Teal

Apple iPhone 16 Plus 8GB / 128GB Teal

21 609 Kč
KOUPIT
Poslední kus
Apple iPhone 16 Plus 8GB / 128GB White

Apple iPhone 16 Plus 8GB / 128GB White

21 609 Kč
Samsung Galaxy A36 5G 6GB / 128GB Dual SIM Awesome White

Samsung Galaxy A36 5G 6GB / 128GB Dual SIM Awesome White

8 449 Kč
Samsung Galaxy A36 5G 6GB / 128GB Dual SIM Awesome Lime

Samsung Galaxy A36 5G 6GB / 128GB Dual SIM Awesome Lime

8 449 Kč
Apple iPhone Air 12GB / 512GB Light Gold

Apple iPhone Air 12GB / 512GB Light Gold

32 279 Kč
Xiaomi 15T Pro 12GB / 256GB Dual SIM Black

Xiaomi 15T Pro 12GB / 256GB Dual SIM Black

16 959 Kč
KOUPIT
Poslední kus
Xiaomi 15T Pro 12GB / 512GB Dual SIM Black

Xiaomi 15T Pro 12GB / 512GB Dual SIM Black

17 989 Kč
Motorola Edge 60 Pro 8GB / 256GB Dual SIM PANTONE Sparkling Grape

Motorola Edge 60 Pro 8GB / 256GB Dual SIM PANTONE Sparkling Grape

7 989 Kč
vivo X300 16GB / 512GB Dual SIM Phantom Black

vivo X300 16GB / 512GB Dual SIM Phantom Black

24 989 Kč
Apple iPhone 17e 8GB / 512GB Black

Apple iPhone 17e 8GB / 512GB Black

22 989 Kč

Hodnotit tento produkt

Hodnotit tento produkt

VOLITELNĚ: Pokud nechcete přijít o důležité informace o telefonech, vyplňte svůj e-mail a my Vás budeme pravidelně informovat.

Přeji si být informován:

Anketa

Systémové upozornění

UŽIVATELSKÉ JMÉNO

Popis: You are only allowed to change your username once every 90 days. A record of your username change will be displayed in your public profile, but your old username will not be displayed.

Chyba formuláře

UŽIVATELSKÉ JMÉNO

Tato položka byla zadána chybně. Prosíme o kontrolu správnosti zadání.

V případě opakování této chybové hlášky nás prosím kontaktujte na info@huramobil.cz.

Úspěšně provedeno

FORMULÁŘ

Kontrola formuláře proběhla v pořádku. Formulář byl správně vyplněn a úspěšně uložen.

Informace

FORMULÁŘ

Kontrola formuláře proběhla v pořádku. Formulář byl správně vyplněn a úspěšně uložen.

Nějaká informace

NÁZEV PROBLÉMU

Stojíte před rozhodnutím, jestli si zvolíte ANO pro pokračování a nebo NE pro zrušení operace. Co si vyberete?

Problém s přihlášením

UŽIVATELSKÉ JMÉNO / EMAIL

Zadaný email není ve správném tvaru.


Prosíme o kontrolu správnosti zadání. V případě opakování této chybové hlášky nás prosím kontaktujte na info@huramobil.cz.

Informace bez starostí

TO NEJLEPŠÍ Z HURAMOBILU V EMAILU

Pravidelný výpis toho nejzajímavějšího do Vaší e-mailové schránky.

Nastavení cookies: Aby web fungoval, tak jak ho znáte

Aby naše webové stránky fungovaly správně, našli jste na nich, co hledáte, ušetřili spoustu času a nezobrazovaly se vám věci, které Vás nezajímají, potřebujeme od Vás souhlas se zpracováním souborů cookies, tj. malých souborů, které se ukládají ve vašem prohlížeči.

Odmítnout vše Podrobné nastavení Souhlasím
Technické - nezbytně nutné cookies

Tyto cookies jsou nutné pro správné fungování našich webových stránek. Vždy aktivní.

Statistické - abychom věděli co zlepšit

Čím víc lidí má statistické cookies zapnuté, tím lépe můžeme naše stránky vyladit. Tyto cookies shromažďují informace o tom, jak lidé web používají, které stránky navštívili, na co klikají. a na které odkazy jsi klikla. Všechny informace, které soubory cookie shromažďují, jsou souhrnné a anonymní.

Marketingové - aby se vám nezobrazovaly nezajímavé reklamy

Díky marketingovým cookies třetích stran vám můžeme připomenout nabídky, které jste si prohlíželi na našich stránkách, i jinde na internetu. Když tyto cookies zakážete, reklam bude pořád stejně. Ovšem na věci, které vás nezajímají.

Zavřít