Vážení zákazníci, ve dnech 24.12. - 26.12. máme zavřeno. Veškeré objednávky začínáme vyřizovat 29.12. Všem zákazníkům přejeme klidné prožití vánočních svátků.
Druhý displej na zádech 120Hz QHD displej, mají oba, ale Xiaomi zvedá jas ještě o nějakých 15% kvůli lepší čitelnosti na sluníčku. Samsung umí 8K video, Xiaomi Mi 11 Ultra také, ale rovnou na všech 3 foťácích. Samsung má masivní panel foťáků na zádech, Xiaomi má větší a ještě do něj přidalo displej. Ano, tento telefon má na zádech sekundární displej. A spousta z vás mi psala reakce na víkendová storiečka na Instagramu a pokládala 2 otázky. Jednak k čemu je takový displej dobrý, na to se dá jednoduše odpovědět – třeba na focení selfieček zadním foťákem a druhá – když je z tohoto důvodu displej na zádech, proč má telefon v sobě pořád průstřel. No inu, protože je tak malinkatý, že budete rádi, když se v něm uvidíte a věřte mi, třeba na videohovory byste se na něj fakt dívat nechtěli. Pro trochu lepší představu o velikosti, vemte si, že je to ten stejný slušně svítící displej, který najdete v náramku Xiaomi Mi Band 5 samozřejmě i s dotykovým ovládáním. Kromě focení jej můžete použít třeba na zobrazení hodin, informaci o přítomných notifikacích nebo motivační citáty. Z praxe vám ovšem řeknu, že primárně nejvíc záleží asi na tom, jak často jste zvyklí fotit právě ona selfíčka, na nic moc dalšího jej časem asi nevyužijete. Jednak je na zádech, a nikdo moc nechce pokládat telefon na stůl displejem dolů a jednak nemá Always On, takže abyste na něm případně zobrazili hodiny nebo notifikaci, musíte na něj vždy 2x poklepat v tom lepším případě. V tom horším i víckrát, protože spolehlivost 2 poklepů není vždycky stoprocentní. Někoho by možná napadlo, že použití druhého displeje by bylo super třeba pro natáčení vlogů, ale chyba lávky. Druhý displej je čistě určený pouze pro fotky. Dokonce jen pro fotky, ani v PRO režimu focení nebo právě ve videu bohužel nefunguje. A samozřejmě, protože je to jedno z pár vylepšení oproti klasické o deset tisíc levnější Mi 11, musíte si sami odpovědět na to, na kolik je pro vás takový displej přínos či gimmick. Ultimátní fotoaparáty Mi 11 Ultra rozhodně vyniká na poli fotoaparátů, kde si připisuje mnohá prvenství. Jednak hlavní 50MP fotoaparát má momentálně největší senzor v mobilním telefonu na světě, který je zhruba o 20% větší, než je třeba ten v S21 Ultra a dosahuje téměř velikosti 1 palce. To je třeba téměř tolik, kolik má DJI v zavěšené kameře pod svým dronem Mavic 2 Pro. Širokoúhlý senzor si také připisuje prvenství, pro změnu ve 120 stupňové šířce záběru a koneckonců i teleobjektiv se 120 násobným zoomem zase překonává Samsung S21 Ultra se 100 násobným zoomem. Samozřejmě krásné specifikace a čisté papírové porovnání je jedna věc, realita druhá. Klobouk dolů za 5 násobný teleobjektiv, je skvělý a prakticky mu není co vytknout. Skvělé barevné podání, skvělý dynamický rozsah, ostrost na jedničku, tak to má vypadat. Samozřejmě večer už pokulhává, ale to není výtka, večer jsou na tom špatně všechny teleobjektivy a kord pětinásobný se světelností f/4.1 – na takovou světelnost se drží ještě dobře. Vlastně jediný problém celkově se zoomovými fotkami mám takový, že chybí jakýkoli další objektiv mezi hlavním a právě tím pětinásobným. Pět je zkrátka až moc když nemáte 2 nebo 3 násobný a digitálně vyřezávat až do 5 násobného zoomu není rozhodně ta nejšťastnější volba. Pokud se pak budete snažit o další přiblížení, počítejte, že za 10 násobným zoomem už jde kvalita rapidně dolů a 120 násobné přiblížení je číslo, které nic neznamená a spíš dokládá jen prvoplánovou snahu Xiaomi ve všem porazit Samsung. Prakticky jde totiž o nesmysl, kterým Xiaomi láká neznalé zákazníky na to, že je víc než Samsung. Na záda si totiž prakticky jakýkoli výrobce může natisknout třeba nápis 500x zoom nebo 10000x zoom, ale pořád půjde jen o digitální výřez. Hlavní foťák musím pochválit stejně téměř na plné čáře. Dělá nádherné fotky, laděný krásně do teplých tónů, skvělý dynamický rozsah a přisaturovanější tak na té hranici, kdy se rozhodujete, jestli je to ještě dobré nebo je to až moc. Někdy je to až moc, ale preference nechám na vás. Třetí širokoúhlý objektiv, jak už jsem říkal, je se 120 stupni nejširší na trhu a za dne fotí celkem slušné fotky. Určitě se jim ale dá vytknout neostrost v krajích, ne moc dobrá korekce zkreslení a hlavně nekonzistentní barevné podání. O teleobjektivu už jsem vám říkal, a žádných extra výsledků nedosahuje ani širokúhlý objektiv. Když byste si z pasáže o foťácích měli něco odnést, tak velmi dobrý hlavní foťák, kdy velikost senzoru hodně pomáhá vytvořit přirozené rozostření, krásný teleobjektiv, průměrný širokoúhlý objektiv ve své třídě a na focení skrz malý displej vlastně víceméně zapomeňte. Xiaomi totiž při focení se zapnutým zadním displejíčkem zapne evidentně nějaký dost divný režim. U videa máte možnost natáčet až v 8K při 24 snímcích za vteřinu u všech 3 foťáků, tím pádem 30 tady chybí, ale já se spokojil s 4k60. Tady nejhezčí obrázek zase dostanete logicky z hlavního fotoaparátu. Širokoúhlý je poněkud měkčí a teleobjektiv má pro změnu tendenci pořád přeostřovat. Nekompromisní výbava U hardwarové výbavy Xiaomi nešetřilo a prakticky tady nenajdete vůbec žádný kompromis. Tím pádem aktuálně nejrychlejší Snapdragon 888, na výběr máte od 256 až po 512GB nejrychlejšího UFS 3.1 úložiště, stejně tak jako 8 až 12GB operační paměti. Pravda, není možnost paměťových karet, ale v podobné cenovce je jasné, že výrobci preferují dobrý uživatelský zážitek z rychlých úložišť a záměrně nedávají možnosti paměťových karet, takže to se není ani moc za co na Xiaomi zlobit. Je vám asi tím pádem jasné, že jakákoli hra nebo aplikace poběží naprosto bez problému. K celkové plynulosti pak dopomáhá i 120Hz plynulý displej se 480Hz odezvou na dotyk. Impozantní číslo, ale na současných kapacitních displejích nejste schopni reálný nárůst poznat. Displej pak dosahuje i 1700 nitů světelnosti, což je ještě o 15% víc než S21 Ultra a když byste hledali byť jedinou nevýhodu u hardwarové výbavy, narazíte maximálně na to, že displej nedisponuje technologií LTPO. Tím pádem není schopen proměnlivého pádu obnovovací frekvence až někam k 10Hz, která se obzvlášť hodí při Always on a šetření baterky. A je to znát, ač má baterka v Mi 11 Ultra vyšší kapacitu než právě v Samsungu S21 Ultra, celkově telefon vydrží na 1 nabití zhruba o 15% méně. Pořád je to ale dostatek na to, abyste jeden den plného pracovního nasazení dali a večer si s pár procenty ještě skočili na firemní večírek. Samozřejmě, ale že pokud budete na telefonu nonstop, udoláte jej i za kratší dobu, ale pak se můžete spolehnout na rychlé 67W drátové i bezdrátové nabíjení, kde potřebujete pouhých 40 minut na to, abyste dostali telefon z nuly na plných 100%. A pro zajímavost, nabíječka je na rozdíl od Samsungu pořád ještě v balení. Další parametry Prakticky jsem vám ještě neřekl dalších pár poznatků z používání, ale ty jsou naprosto stejné, jako u klasické Mi 11. Vypíchnu tedy ještě pár důležitých faktů, než se vrhnu na závěrečné hodnocení. Telefon se při náročnějším používání fakt hodně zahřívá, ale nezdá se, že by to mělo vliv na celkový výkon. Reproduktory tuněné Harman/Kardon hrají velmi dobře, ale nijak zázračně, a tak logo, které je v klasické Mi 11 už tady nenajdete a nově u Ultry dostanete voděodolnost a prachotěsnost IP68. Jo a vlastně ještě jednu věc jsem vám neřekl k foťákům. Ten neuvěřitelný shutter lag neboli prodleva mezi stiskem tlačítka a fyzickým provedením akce na foťáku. Naštěstí to je ovšem chybou zpoždění animace, fotka se uloží okamžitě, ale i tak je to celkem otrava. No a tím se dostávám k poměrně obsáhlému závěrečnému hodnocení a to, jestli si Mi 11 Ultra koupit nebo ne. Závěrečné hodnocení V době, kdy vychází tato recenze vím, že startovní cena by se měla pohybovat kolem 32 tisíc, tím pádem kolem ceny, kde seženete iPhone 12 Pro nebo S21 Ultra. iPhone nechám na pokoji a budu se soustředit primárně na konkurenta v podobě Samsungu, který, mimochodem každý druhý týden seženete stejně v nějakém cashbacku nebo tradeinu pod 30 tisíc korun. Samozřejmě, čím dražší je jakýkoli telefon, tím menší by měly být jeho kompromisy a z této optiky je potřeba hodnotit i Mi 11 Ultra. Cokoli tak odpustíte telefonu za 10 tisíc, nemůžete odpustit za 20 a potažmo co odpustíte za 20, nemůžete odpustit za 30. Celkově mám z Mi 11 Ultra opravdu hodně smíšených pocitů. Jde o telefon, který je bezesporu skvělý a primárně papírově se snaží dostat do elitního klubu vyvolených. Tedy minimálně cenou tam už patří, papírovými parametry také, ale pak jsou zde takové ty “one more thing” a malé niance, podle kterých poznáte, že na elitu mu zkrátka něco chybí. Asi tak, jako kdybyste přijeli do vybrané elitní společnosti nejlepším autem, měli na sobě nejlepší oblek, voněli nejlepším parfémem, ale nedokázali jste s dalšími hosty vést rozhovor na úrovni, který prostě k celkovému vystupování patří. A nějak podobně je na tom Mi 11 Ultra. Papírově všechno skvělé, dobrá myšlenka s druhým displejem na zádech, ale nedotažená do konce, nekonzistentní barevné podání všech foťáků, poslední dobou se zhoršující softwarová podpora, kdy MIUI 13 nedostanou ani některé telefony z roku 2019 a pak kompletně chybějící ekosystém. Jasně, Apple je v tomto někde jinde, ale o dost dál je i Samsung. Vemte si, že když si koupíte S21 Ultra, na výběr máte i spoustu různých originálních pouzder, na výběr máte krásné hodinky, širokou paletu sluchátek, čím dál tím víc rozšiřovanou spolupráci s Microsoftem v podobě třeba sdílené schránky nebo koneckonců desktopové prostředí Samsung Dex. Nic takového u Xiaomi nemáte, záměrně pominu jejich ultracheap hodinky, a není to nutně na škodu, ale pak sám sebe nemůžete řadit mezi velké kluky, když jimi zkrátka nejste. Mi 11 Ultra si tak bezesporu najde své příznivce mezi skalními fanoušky Xiaomi, tam to začne, ale tam to také skončí. Stejně jako svého času Motorola Edge+ si tak Mi 11 Ultra svou zbytečně nadsazenou cenu neobhájí a její prodeje budou u nás opravdu mizivé, alespoň do chvíle, než zlevní. Mi 11 Ultra je zkrátka telefon, který by měl stát cenově po boku třeba OnePlus 9 Pro, S21+, Zenfonu 8 Flip. Mezi velké kluky a elitu tak lze stále momentálně řadit jen Apple a Samsung. ...
Úvodem Když už jsem říkal v úvodu o sem tam nějakém kompromisu, je asi každému jasné, že když dostane v mobilním telefonu pod 10 tisíc jeden z nejrychlejších procesorů na trhu a krásný 120Hz Amoled displej, musí si to výrobce někde vybrat. No a jeden z těch ústupků může být třeba plastový rám, který chrání vnitřnosti telefonu před případným pádem. Je zde bohužel plastový, ale na druhou stranu v balení dostanete tradičně už silikonové pouzdro, které vám ochrání telefon před případným pádem stejně jako zakryje lehce vystupující foťáky. Bez něj se telefon mimochodem při položení na stůl, stejně jako většina konkurence, kýve a doporučil bych vám jej nasadit i kvůli extrémně se patlajícím zádům – teda aspoň na mé černé variantě – u bílého provedení to bude určitě lepší. Tohle je holt daň za lesklé záda telefonů. A je jedno jestli šáhnete po lesklém plastu u konkurence nebo jako v případě Poca po sklu s Gorilla Glass 5, lesklá černá se totiž bude patlat vždycky. Displej a baterie Kde musím Poco F3 pochválit na plné čáře je rozhodně displej, protože tady moc kompromisů opravdu nenajdete. 120Hz 6,67“ Amoled prostě za tyto peníze nemá chybu a jasně, že se jedná o FullHD. Vyšší rozlišení snad nikdo za podobné peníze neočekává. Najdete tady ale úžasnou 360Hz odezvu na dotyk, díky které je Poco F3 rozhodně za mě nejlepší telefon pod 10 tisíc korun v rámci plynulosti a jak skvěle displej reaguje. A to není všechno, přidejte k tomu vibrační motorek s haptickou odezvou, které si Poco vypůjčilo z vlajkových Xiaomi, porovnejte to třeba s A52 a zjistíte jak úžasně se na novém Pocu píše. Barvy jsou jinak věrné, displej na sluníčku svítí dostatečně, Always on je tu také a tak by vás snad mohla trápit jen právě absence LTPO neboli dynamické snížení obnovovací frekvence, pokud zrovna není potřeba, kvůli šetření baterie. Není tu, ale podle výrobce dochází k fixnímu snižování na 90, 60 a dokonce i 30Hz, takže aspoň to tu je a na to, že je v telefonu 4,5 tisícová baterie, s výdrží jsem neměl nikdy problém. Vlastně je Poco F3 na výdrž velmi dobré a bez problému jsem se dostával s výdrží i do druhého dne odpoledne. A to jsem docela dost fotil, sem tam zahrál nějakou hru, koukal na YouTube, poslouchal podcasty atd. Za práci s baterkou a displejem tedy pro Poco velký palec nahoru. On ten displej totiž stejně většinu času, kdy nepotřebujete 120Hz spadne právě na 60, ale když si toho, jako uživatel nemáte šanci všimnout, proč ne. Jinak co se týká nabíjení baterie, abych to dokončil, je k dispozici celkem rychlé 33W, takže telefon bez problému nabijete za 30 minut na zhruba 60% kapacity a pro úplnost bezdrátové nabíjení tu samozřejmě v této cenovce není. HW a SW výbava Superlativy asi nebudu šetřit ani u hardwarové výbavy. Snapdragon 870 možná laikům nic neřekne a tak ve srozumitelné řeči se jedná o aktuálně druhý nejlepší procesor na trhu. Jde o vytunění loňského nejlepšího, takže je asi všem jasné, že výkonu je tu dostatek jak na práci, tak i na náročné hry v podobě třeba Genshin Impactu. U paměti i kapacity úložiště pak máte na výběr mezi 6/128 nebo 8/256 a cenový rozdíl je pouhá tisícovka za lepší konfiguraci. Za mě se to rozhodně vyplatí a vy o tom dobře popřemýšlejte, protože šuplíček je jen pro 2 simky a paměťovou kartu sem rozhodně nevložíte. Možná trochu ústupek oproti třeba levnějšímu Poco X3, ale jak mě znáte, já jsem spíš zastáncem pevných a daleko rychlejších úložišť. A je vidět, že v Pocu jim na plynulý zážitek a používání obzvlášť záleželo, protože úložiště je nejrychlejší možné UFS 3.1, což hravě strčí do kapsy jakékoli v telefonu použitelné paměťovky. A kdo by nechápal ten rozdíl, zkuste si schválně někdy dát na paměťovou kartu třeba 100GB fotek a hudby a to samé do telefonu s UFS 3.1 úložištěm a procházet galerií a pochopíte. To je mimochodem ten důvod, proč Apple nikdy neumožnil do telefonů vkládat paměťové karty – zkrátka i když lidi brblají na cenu, nestane se jim, že by po roce brblali na pomalý systém. Na co ovšem brblá u levných Xiaomi a Poca obzvlášť spousta lidí jsou reklamy na úrovni systému. A ano, jsou i na Pocu F3. Xiaomi si tím prostě pomáhá proti konkurenci zlevnit koncovou cenu telefonu, protože spoléhá na neznalost uživatelů, kteří nedokážou reklamy vypnout. Naštěstí to jde a otravných reklam se v nastavení zbavíte. Softwarová stránka a nadstavba systému už je věc preference podobně, jako někomu se líbí červené auto a jinému zas černé. Já osobně kvituju, že u poslední verze MiUI už byly odstraněny porodní mouchy typu nazelenalé displeje, pohasínání displeje nebo vybíjející se baterie a vše běží na jedničku, po designové stránce ať se na mě nikdo nezlobí se mi barevný cirkus v nastavení strašně nelíbí. Kdyby ty barvy měly aspoň nějakou logiku, ale tady si Xiaomi vybralo prostě nějakých 6 barev a ty si hází v nastavení k jednotlivým položkám jak je napadne. Snad jen ten Google odpovídá aktuálnímu logu a ikona Bluetooth je modrá – v tomto ohledu prostě zlatý Samsung nebo OnePlus. U ovládacího a notifikačního centra pak určitě oceníte přepnutí z klasického starého režimu do novějšího, který přinese trochu Apple looku do ovládání nebo bubliny do notifikací. Ve výchozím režimu je ovšem tento nový styl vypnutý, takže pokud jej chcete, určitě si jej nezapomeňte zapnout. Fotoaparáty Zatímco výkon, displej a skvěle hrající stereo reproduktory je doména tohoto telefonu, foťáky tím tak úplně nejsou. Konfiguraci Xiaomi nastavilo na 48MP hlavní, 8MP širokoúhlý a 5MP makro a jak už je vám z parametrů jasné, teleobjektiv chybí a o hitparádu se u foťáků rozhodně nejedná. Hlavní senzor tradičně spojuje 4px do jednoho pro výslednou fotku a samozřejmě se jedná o nejlepší foťák ze všech tří nabízených. Výsledkem jsou na první pohled celkem slušné fotky, které bych hodnotil pozitivně někde v kategorii kolem 6-7 tisíc. Pochválit se určitě dá ostrost, slušný dynamický rozsah, vyvážení bílé, ale u barevného podání si nejsem výsledkem tak úplně jistý. Poco se snaží o co nejvěrnější barvy a je vidět, že se bojí, aby jim nikdo nevytýkal, podobně jako dřív, přikrášlování reality v podobě živosti barev a jejich přílišné saturace. Výsledkem jsou naopak trochu mdlé barvy a třeba krásně růžové stromy byly ve skutečnosti daleko růžovější. Naopak, pokud je nějaká barva v reálu opravdu hodně sytá, třeba tulipány, tam to Poco zase trochu přežene. Ne, že by se mi to nelíbilo víc než v reálu, ale takhle to zkrátka nevypadalo. U širokoúhlého foťáku je těžko něco hodnotit, protože se jedná snad po 5MP senzoru, který osazují výrobci v telefonech pod 5 tisíc, se jedná o druhý nejobyčejnější senzor. Výsledkem jsou na svou cenovku podprůměrné a celkově dost měkké fotky jejichž neostrost se rozšiřuje o to víc směrem ke krajům. Pochválit se dá snad jen konzistentní barevné podání a slušný dynamický rozsah. Večer a v noci už je samozřejmě nepoužitelný a tam se striktně omezte pouze na hlavní objektiv, který naopak večer překvapil. Dokáže toho ze stínů vytáhnout celkem dost a výsledkem je docela líbivá fotka. Jen si dejte pozor, že na displeji v telefonu to vypadá jako HDR přeostřené omalovánky z telefonů Motorola, ovšem po přenesení do počítače je výsledek o dost lepší. Sice je postprocessing vidět, ne že ne, ale není to tak do očí bijící jak na displeji. Jak už jsem říkal v úvodu, někomu by možná chyběl u Poco F3 teleobjektiv. Když ovšem vezmete nabitý rozpočet, obávám se, že samostatný zoom by dopadl asi dost podobně jako šíro a tak je možná dobře, že tlačítko v aplikaci funguje jen jako 2 násobný výřez z hlavního, což normálně nezmiňuju, ale tady mě na výřez docela pozitivně překvapil jak přes den, tak i večer. Naopak, co mi extrémně vadí je zapínání 5MP makroobjektivu, které nechápu proč nemůže být buď dole na liště nebo v záložce více, kde si zapínáte noční režim, plný 48MP mód atd a můžete si jej zase na tu lištu hodit. Proč musí být makro až na rozbalení v nastavení aplikace. Jo a když už jsem u té aplikace jako takové, fakt by mě zajímalo, kterého experta napadlo, že ikona aplikace fotoaparátu vypadá jako ikona pro spuštění Chromu. Pokud nejste navyklí na spouštění foťáku podle umístění ikony, ale její vizáže, garantuju vám, že se nejednou spletete. Zpátky ale k makru, které vystřídalo klasický senzor pro rozostření pozadí a tak předmět není tak výrazně separovaný od pozadí jako třeba u Poco X3 NFC. 5MP makro pochválím za přítomnost ostření, které ovšem funguje jen v rozmezí 3 a 7cm, takže musíte mít hodně klidnou ruku, abyste dostali ostrý snímek. Pokud se ovšem podaří, budete spokojeni. Jen vám garantuju, že to chce fakt hodně pokusů. U videa potěší určitě elektronická stabilizace u 4k30, jen by video mohlo být trochu konstrastnější, rozhodně ale neurazí. No a přední kamerka, ta se soustředí jak u videa tak u focení primárně na vás a co je za vámi jí tak nějak netrápí. Závěrem Každému je doufám jasné, že za 10 tisíc nemůže čekat S21 Ultra nebo Mi 11, ale za mě je Poco F3 velmi dobrý telefon se skvěle namixovaným poměrem ceny a výkonu, který můžu vřele doporučit. K tomu všemu přimíchejte výborný displej, velmi dobře hrající stereo repráky, dlouhou výdrž, podporu 5G nebo slušný design. Jasně, chybí podpora alespoň IP53 jak u X3, jack na 3,5mm, paměťovka nebo FM rádio, ale i tak se za mě jedná o jasný „must have“ za uvedenou cenovku a v mnoha ohledech strčí do kapsy i letos hodně povedenou A52. Tu bych volil hlavně kvůli tomu, pokud chcete, za mě, lepší prostředí a voděodolnost a celkově ten pocit, že máte konečně slušně fungující telefon Samsung bez nějaké výraznější slabiny. Pokud si ovšem nepotrpíte na značky a nepohrdnete logem Poco, mohu tuto F3 fakt doporučit. ...
Design a displej Samozřejmě Mi 11 Lite 5G vychází z kompletní designové linky Mi 11 řady, takže určitě tento vzhled foťáků nevidíte poprvé, ale jinak jde o úplně jiný telefon. Hlavně ty krásně ploché záda z matného skla, které bylo doposud vyhrazeno primárně dražším telefonům vypadá po čertech dobře. A jasně, určitě jej stejně zakryjete přibaleným pouzdrem, ale i tak vypadají fakt famózně a to jsem vám ani neřekl, že navíc je telefon i neskutečně tenký a lehký. 159g se už začíná blížit pomalu váze iPhonu 12 Mini, který je sice ještě o nějakých 20g lehčí, ale vemte si, že běžně dneska telefony váží kolem 200-220g a tak jakmile vezmete Mi 11 Lite do ruky, okamžitě tu nízkou váhu fakt poznáte. Kord teď v létě, když si vezmete jen tak lehký kraťasy, kolikrát se mi stalo, že mi těžký telefon vytáhl kapsu i z nohavice ven. Samozřejmě, aby se docílilo tak nízké váhy, navíc když je na zádech použité sklo, muselo se odlehčit jinde. Jednak rámeček telefonu je plastový a pak při tloušťce pouhých 6,8mm se samozřejmě musela ztenčit i baterie. Pořád má ovšem celkem solidních 4250mAh a i když to není už téměř dnešní typická pěti tisícovka, pořád je výdrž celkem slušná. Den a kousek na pohodu stačí a když jsem měl opravdu náročný den, kdy jsem fakt hodně koukal na videa, celý den fotil, pořád jsem do nějakých 10 hodin do večera vydržel. S tím se pak pojí i jedna zajímavá věc. I když má telefon 6,5“ Amoled displej, který by napovídal, že Always on by tu měl být, tak tu je i není. Xiaomi asi moc dobře ví, že pořád zapnutý displej by byl slušný zásek do výdrže a tak ono Always On na vás vykoukne vždycky jen tak na 10s když na displej zaklepete. To dá celkem rozum, pak ale nevím, proč se tomu říká Aktivní displej a proč vám telefon falešně nabízí tuto volbu změnit, když to fakticky ani nejde. I tak je displej velmi dobrý, slušně čitelný na sluníčku a s 90Hz obnovovací frekvencí krásně plynulý. Hardware a software výbava A když už jsem u toho systému, rovnou vám řeknu, že MIUI je asi jeden z mých nejméně oblíbených systémů. Asi nejvíc mi vadí to cirkusové barevné podání v nastavení a celková neuspořádanost. Třeba proč zvuky a vibrace jsou v sekci displej, proč Heslo a zabezpečení má fialovou ikonu, když o pár řádků výš má Stav zabezpečení ikonu zelenou. Vím, že to je tady už dlouho a že obvykle se až do detailu tak nerozčiluju, ale nový MIUI 13 se má představit už 25. června a pokud by se mělo něco upravovat, jsem všema deseti za to, aby se konečně předělalo nastavení. Také by se mohlo už za standardní považovat ovládání gesty nebo nový způsob notifikačního a ovládacího centra, což je hodně šikovný způsob ovládání, ovšem u každého nového telefonu Xiaomi si jej musíte sami nastavit. Spousta uživatelů, kteří tak vybalí telefon z krabice jsou o novou funkčnost ochuzeni a k čemu pak přinášet nové funkce, když je nechcete uživatelům ani zapnout a většina uživatelů, kteří navštíví nastavení telefonu opravdu sporadicky pak o těchto novinkách ani neví. Chápu, všechno můžete změnit, koneckonců i ty reklamy v systému se dají odstranit, ale z pohledu komfortu pro uživatele mi to připadá přinejmenším trochu divné. U hardwarové výbavy se ovšem Xiaomi zase řádně vyřádilo. Sice tu není Snapdragon 870 jako u Poco F3, ale zbrusu nová 780G, neboli nejrychlejší procesor sedmičkové řady, která je postavená už na 5nm výrobním procesu, což je výkonově ekvivalent předloňského nejlepšího procesoru od Qualcommu. Tím pádem výkon jak třeba v Galaxy S10, Xiaomi Mi 9 atd a tím pádem opravdu dostatek absolutně na všechno – pokud nepočítám třeba Genshin Impact – který se sem tam škubne. Výhodou ovšem je, že stejný výkon dostanete s podprou sítí 5. generace a zhruba s o 20% menší spotřebou baterky a to se zase, kord u tohoto telefonu, zase počítá. A komu by baterka přece jen nestačila, s rychlým dobíjením jste schopni z nuly na sto vrátit telefonu zpátky 50% kapacity za nějakých 30 minut. Spousta z vás pak třeba u nedávné recenze Poco F3 zatracovala chybějící microSD slot. Ten naštěstí u Mi 11 Lite 5G najdete společně se 128 nebo 256GB podle konfigurace, ale připravte se na to, že je interní úložiště už není tak rychlé jako u Poca. Pokud tedy hledáte telefon na brutální výkon, určitě šáhněte spíš po Poco F3, ale jak říkám, drtivé většině uživatelů bude Mi 11 Lite 5G po stránce výkonu v pohodě stačit. U stereo repráků jsou na tom pak oba telefony dost podobně. Fotoaparáty U foťáků je na tom Mi 11 Lite 5G pro změnu zase líp než Poco F3. K hlavnímu 64MP senzoru se přidává ještě z Poca kombinace 2 dalších objektivů, základní 8MP širokoúhlý objektiv a 5MP makro s ostřením. Za denního světla musím říct, že se mi na hlavním objektivu fotky vesměs líbí, i když foťák umí občas udělat taky celkem dost slušnou paseku. Hrozně mi ten tvar bokeh připomíná staré objektivy ze zrcadlovek, kterými dnes občas někdo fotí právě s tímto jasným záměrem. Pokud ovšem takový kreativní záměr nemáte, je výsledek spíš na škodu. Když totiž fotíte nějaký objekt s hodně sytými barvami, pak se vám všechno tak trochu slije. U ostatních fotek je všechno naprosto bez problému, je tu dostatek dynamického rozsahu, pěkná ostrost atd. Pokud ale není na fotce nic extra barevně výrazného, podobně jako u Poco F3, má hlavní foťák tendenci pro změnu barvy trochu potlačit. Zkrátka abyste mi rozuměli, tady řešíme už takovou vyšší dívčí, s kterou je ale potřeba počítat a rozhodně Mi 11 Lite 5G bez problému v kvalitě fotek předčí Poco F3. U širokoúhlého foťáku už je to poměrně jasný. Tady jde o relativní základ, takže i když je barevné podání celkem věrné, dynamický rozsah relativně ujde, pořád počítetejte s tím, že fotkám chybí dostatečná ostrost a s ubývajícím světlem se to všechno pochopitelně ještě násobí. Večer už pak na šíro úplně zapomeňte a soustřeďte se primárně na hlavní objektiv, který když navíc přepnete na noční režim, budete na svou cenovku relativně spokojeni. Rozhodně teda ne na tisk na billboard, ale třeba na Instagramu byste se za takovou fotku rozhodně stydět nemuseli. A komu by chyběl teleobjektiv, ten se musí spolehnout na dvojnásobný výřez z hlavního, který je zase na Instagram úplně v pohodě. Poslední je 5MP makro, které by fotilo fajn nebýt asi největšího problému, který mám obecně s aplikací foťáku. Pominu teď nelogičnost, kdy si musíte pro spuštění makra šáhnout úplně jinam než je spodní lišta, ale víte co mi vadilo nejvíc? To zpoždění po stisku tlačítka spouště kdy aplikace zareaguje až po vteřině. U makra, kdy třeba počkáte až se uklidní vítr, v tu chvíli zmáčknete spoušť a fotka se exponuje po vteřině, kdy vítr zase začne foukat, mě neskutečně rozčilovala. Na hlavním foťáku to není tak zásadní, ale jestli budete fotit často, rozhodně vám to po chvíli začne vadit stejně jako mě. U videa počítejte maximálně s 4k rozlišením při 30 snímcích a rozhodně můžu pochválit hodně dobrou elektronickou stabilizaci, ovšem pochopitelně, jak už to u Xiaomi bývá, v tomto ohledu bych se asi dokázal porozhlédnout u videa i po něčem lepším. Shrnutí Až budete přemýšlet, jestli do Mi 11 Lite 5G jít nebo ne, alfa a omega bude rozhodně design a tady nastává ten obrovský paradox. Zatímco dřív bylo tesáno do kamene, že telefony Samsung si kupujete kvůli značce a designu a musíte oželet výkon, teď se karty obrátily. Největším konkurentem pro Mi 11 Lite 5G, teda kromě asi 5 telefonů z vlastní stáje, je tak právě paradoxně Samsung Galaxy A52 5G. Ten nabídne lepší foťák s optickou stabilizací, daleko lepší prostředí, 3 letou podporu, voděodolnost IP68 a pravda, trochu slabší procesor. Xiaomi Mi 11 Lite si tak budete kupovat primárně kvůli tomu nádhernému designu z Mi 11, třeba právě kvůli kanárkově žluté nebo vážně ultra-lehkému provedení. Pokud už budete chtít zůstat ve stáji Xiaomi, alternativou je rozhodně výkonnější Poco F3, které jsem často zmiňoval. To je ovšem mnohem těžší, i výkonnější s delší výdrží na 1 nabití, ale o trochu horšími foťáky. Ve finale bych se pak ještě zamyslel i nad tou podporou, která doposud byla u Xiaomi celkem příkladná, ovšem poslední dobou se docela horší. Třeba nové MiUI 13 už nedostanou ani 2 roky staré telefony jako Mi 9, Mi 9 SE, série Note 8 a v dobách, kdy ostatní naopak ohlašují 3 roky podpory je to prostě cesta opačným směrem. Tak či tak je Mi 11 Lite 5G velmi dobrý telefon, který se až na těch pár nedostatků nezdráhám komukoli doporučit. ...
Sleva 20% je běhěm akce Mi Fan Festival 2021 stanovena dvojím způsobem. U vybraných mobilních telefonů je sleva odečtena po zadání slevového kódu MiFan v nákupním košíku. U všech ostatních produktů zahrnutých v této akci je uvedená cena již o 20% slevu snížena. Přejeme Vám příjemné nakupování! Akce je platná od 6.4. do 18.4. 2021 nebo do vyprodání zásob. Změna cen vyhrazena. ...
Balení a první pohled Hned na start vám řeknu, že v balení se žádné překvapení nekoná. Tím pádem telefon, silikonové pouzdro na překrytí lehce vystupujících foťáků, jehla na vyndání simky, dobíjecí kabel a rychlá – 33W nabíječka. V základu celkem hodně příjemná varianta, která dokáže nabít 5 tisícovou baterku za hodinku a čtvrt nebo 60% za 30 minut, tím pádem meziročně docela slušné zlepšení, ale prakticky totožná výbava jako trochu levnější Poco X3 NFC. V praxi se tak dostanete při běžném používání, to znamená telefonování, streamování hudby, serfování, sem tam hra na zhruba den a půl výdrže. U designu pak uvedu jednou historkou… Když se mě vždycky ptá některý výrobce, jakou barvu telefonu bych si představoval na recenzi, říkám, že cokoli, jenom hlavně ne černou, protože se hrozně špatně natáčí. No a šup, moje Redmičko je v černé a ještě navíc lesklé, takže zachytit na b-rollech černou a ještě nemít na telefonu otisky nebo smítko prachu je prakticky nemožné. Chápu, že očistit telefon je moje práce, ale chci vám tím tak jemně a decentně naznačit, že pokud se rozhodnete právě pro černou a nedejbože nevyužijete navíc přibalené pouzdro, budete telefon leštit prakticky neustále a stejně jej nikdy nevyleštíte. V tomto případě tedy radši doporučuju šáhnout buď po modré nebo oranžové variantě. Na druhou stranu lesklý plast na zádech aspoň tak neklouže jako nedávno recenzovaná Mi 11 a v ruce se drží celkem příjemně. Z konektorů je dostupné dnes již klasické USB-C, na vrchní straně poté zdířka na jacka a z Poca si Note 10 Pro vypůjčilo i stereo repráky. Záměrně jejich kvalitu tak úplně nehodnotím, protože mít v podobné cenovce stereo už je plus samo o sobě. Dobře, dobře, hrajou celkem fajn nahlas, ale basová složka zůstala zjevně někde v karanténě. Displej Hlavní rozdíl proti Poco X3 NFC i proti loňské devítce je displej. Je to vlastně kombinace toho lepšího z obou. Tím pádem dostanete 6,67“ SuperAmoled se 120Hz obnovovací frekvencí a těžko si v této cenovce přát něco lepšího. Samozřejmě, hodil by se i vyšší jas na sluníčku, ale zase nějaké další plus už je potřeba přenechat dražším telefonům. 120Hz s Oledem je prostě za tuhle cenovku po čertech dobrá varianta. Rázem tak můžete využít krásně syté barvy a režim Always On. Jen si dejte pozor, že v základu telefon vybalíte z krabice jen s 60Hz a oněch 120 si musíte pěkně zapnout v nastavení. Pro ty z vás, kdo by to náhodou nevěděl, 120Hz vybíjí baterku samozřejmě víc než 60, ale aspoň trochu to můžete vykompenzovat nastavením tmavého režimu. Ten zase naopak baterku šetří stejně tak, jako vaše oči. Trochu netypicky ovšem chybí v displeji čtečka otisků prstů, což je pro někoho plus, pro někoho mínus. Tu najdete v bočním zapínacím tlačítku, ke kterému mám ovšem jednu velkou výtku. Téměř vůbec nevystupuje z těla, takže se nedá hned na první dobrou chytit a to pak odemknutí telefonu trochu zdržuje. Škoda, že není třeba na hmat ploché jako u Sony nebo nemá vroubky, pak by to šlo daleko líp. Když jej ovšem nahmatáte, odemknutí je prakticky okamžité. Výbava Po hardwarové stránce je zas Redmi Note 10 Pro jedna ku jedné Poco X3 NFC. To znamená procesor je rychlý Snapdragon 732G v kombinaci s 6GB operační paměti a 64 nebo 128GB úložištěm. Rozdíl v pořizovací ceně 7,5 tisíce je ovšem pouhá pětistovka navíc a tak bych v tomto případě rozhodně doporučoval uvažovat rovnou o té lepší variantě. Sice tu najdete kompletní slot na 2 simkarty a jednu paměťovku, ale ta nebude nikdy tak rychlá, jak interní úložiště napájené rovnou na desce a až oněch 128GB zaplníte, odmění se vám telefon vyšší rychlostí třeba při načítání fotek. S Antutu kolem 300 tisíc má telefon rozhodně výkonu na rozdávání a tak na žádný zásek v prostředí rozhodně nenarazíte. Zahrajete i tak určitě i spoustu her, jen je samozřejmě potřeba počítat s hraním na nižší detaily. Třeba takový Genshin Impact bych ale moc nedoporučoval, přece jen pak vypadá grafika hodně lowcostově a sem tam nějaký lag v náročnějším prostředí taky rozhodně není přijemný. Ale třeba Asfalt mi běhal úplně v pohodě. Po softwarové stránce samozřejmě telefon běží už na novém Androidu 11 s nadstavbou MiUI 12, ale protože jsme v levné třídě, najdete tady i spoustu zbytečného balastu v podobě tuny předinstalovaných aplikací, samozřejmě spojených náležitě s reklamou. Zajímavé ovšem je, že někde se reklamy třeba snaží načíst a nepodaří se jim to a jinde vám zase telefon po úspěšném zvýšení rychlosti hned nabídne podivnou reklamu jak chránit svůj telefon a peníze. Kdyby to aspoň byla relevantní reklama alá Google Adsense fajn, ale ona je to právě taková ta reklama plná scamu snažící se z lidí podvodně vytáhnout peníze a za tohle by se mělo Xiaomi určitě stydět. A to jsou přesně takové ty věci, které si na první pohled v parametrech nepřečtete a kvůli kterým je vždycky daleko lepší čistší systém typu Realme, Motorola nebo koneckonců i Samsung. Ten má sice nadstavbu poměrně robustní, ale podobný scam by si do telefonů určitě nepustil. Aby se ale síly ve vesmíru vyrovnaly, naopak Xiaomi pochválím za tak zásadní věci jako je přítomnost FM rádia a Infraportu pro ovládání domácích spotřebičů. Fotoaparáty Tak a teď k foťákům. Oproti Poco X3 NFC došlo k relativnímu upgradu foťáků. 64MP se vyměnil za 108MP, ale neberte to jako že čím víc megapixelů, tím víc Adidas. Hlavní 108MP je ISOCELL z dílny Samsungu s označením HM2. Je to ten senzor, který moc úspěchů nesklidil a třeba samotný Samsung jej zatím do žádného svého telefonu nenasadil. Doposud jsme se s ním tak mohli setkat jen v Mi 10i, které se k nám ani nedostalo nebo právě v chystaném Realme 8 Pro. Rozhodně si jej tedy nepleťte se senzorem, který je v Mi 11tkách, S21 Ultra a podobně. Kdybych to měl říct kulantně, je ideální tak na to nedělní focení a pokud hledáte nějaký fotomobil do 8 tisíc, rozhodně to nebude tento. Na druhou stranu za to se nemůže na Xiaomi nikdo zlobit. V této kategorii je to vždy kompromis a když investujete do lepšího displeje a máte slušný procesor, holt musíte ubrat někde jinde. V tomto ohledu bude určitě fotit líp A52, ale zase jsem hodně zvědavej na Realme 8 Pro právě se stejným senzorem, kde předpokládám kvůli menšímu soustředění na foťáky bude výstup ještě o trochu horší. Neberte to tak, že vás odrazuju, jen zkrátka dostanete takové průměrné fotky 5-6 tisícových telefonů, často zbytečně přeostřené, chybí jim dynamický rozsah a s ubývajícím světlem se to samozřejmě horší. Note 10 Pro dokonce nabízí i softwarový 2 násobný zoom, ale tady Xiaomi zvolilo cestu čistého výřezu z už spojených pixelů, na kvalitě je to hodně znát a snímky tak vypadají dost neostře. Pochválit ovšem můžu hlavní foťák za konzistentní barevné podání se širokoúhlým objektivem, který na svou cenu naopak nefotí vůbec špatně. Jasně, večer už je téměř nepoužitelný, ale denní fotky, i když samozřejmě ještě s horším dynamickým rozsahem, se mi u něj celkem líbily. U nočních fotek pak překvapivě hlavní foťák dokáže i mile překvapit a udělat i celkem hezké fotky i když byste čekali mnohem horší výsledky. Sice se nesnaží hledat úplně nic moc navíc ve stínech, ale objekty jsou pěkně světlé a celkem i ostré, takže za to jednoznačně pochvala. U videa umí telefon natáčet až ve 4k při 30 snímcích, bohužel ale chybí jakákoli stabilizace. Ta se přidá až ve FullHD30. Závěr Závěrečný verdikt Redmi Note 10 Pro tak prakticky kopíruje verdikt u Mi 11 nebo loňského Redmi Note 9 Pro. Xiaomi alias Redmi už není tak levné co bývalo a není to tak jednoznačná volba. Konkurencí může být chystané Realme 8 Pro, které ovšem v zahraničních recenzích neschytalo moc pozitivních ohlasů, nebo paradoxně i 2 telefony ve vlastní stáji. Daleko levnější Poco X3 NFC, to má ovšem IPS displej nebo stejně drahé Mi 10T Lite, které má pro změnu rychlejší procesor s podporou 5G a zase pouze IPS displej. Teoreticky byste mohli šáhnout i po letos hodně povedené A52 od Samsungu, sice s o trochu horším procesorem, ale zase daleko lepší nadstavbou i foťákem. Ať už každopádně sáhnete po jakémkoli telefonu, který jsem v závěru vyjmenoval, rozhodně neuděláte chybu. Jen si uvědomte, co od telefonu očekáváte a je to. Pokud by to měl být právě tento Note 10 Pro, já osobně bych s jeho nákupem zhruba měsíc počkal. Začíná se nám tu totiž rozmáhat poměrně velký nešvar u Xiaomi, které na start nasadí zbytečně velkou cenu, pak začne do měsíce panikařit, že se málo prodává a ihned jej zlevní. Třeba se hned v dubnu nějaké slevičky dočkáme. ...
Zařazení modelu Omlouvám se za ten trochu drsný úvod, ale nějak jsem ty přehypované zprávy a pár lidí musel vrátit zpátky nohama na zem. Pro vysvětlení na začátek - Mi 11 je teprve první telefon z rodiny Mi 11 a teprve až za týden se představí plnohodnotné Mi 11 Pro nebo Mi 11 Ultra s displejem na zádech. Tato klasická Mi 11 není nic jiného než odlehčená vlajka patřící do kategorie OnePlus 8T, Samsung S20 FE, Zenfone 7 a podobně. Tím pádem najdete tu sice 108MP foťák, ale není to ten stejný, který je v S21 Ultra, nenajdete tady žádný teleobjektiv, chybí voděodolnost, prostě všechno, co by plnohodnotná vlajka měla mít a jen blázen by tento telefon porovnával s S21 Ultra. Na druhou stranu podobné budgetové vlajky jsou mezi lidmi hodně oblíbené, viz třeba právě loňský Samsung S20 FE nebo OnePlus, který vlastně celé vyrostl pod označením „budget killer“. Zpátky ale k Mi 11, jehož videorecenzi naleznete zde, a teď konkrétně k jejímu prémiovému designu před kterým rozhodně klobouček dolů. Telefon je z kombinace kovu a skla, krásně padnoucí do ruky s minimem vystupujících foťáků a s displejem tak akorát zaobleným na to, aby to nikomu nevadilo při používání a tím pádem náhodných dotycích. Po konstrukční stránce pecka, jen možná až moc kluzký, což ale v pohodě spraví přibalené pouzdro. Nabíjení V balení tak kromě telefonu a onoho pouzdra najdete ještě 55W rychlou nabíječku, což je i maximální výkon, kterým můžete novou Mi 11 nabít. Ohledně nabíječky mám taky pár zajímavých faktů. Určitě si vzpomenete na to, když Apple vloni vypustil iPhony a bil se hrdě do prsou, jak se ekologicky zbavil nabíječek. Honem přispěchal Samsung a u S21 nabíječky odstranil také a záhy na to kontrolovalo Xiaomi, které nemůže nikde chybět a má potřebu reagovat na každého výrobce byť by udělal sebevětší hovadinu s tím, že nabíječky odstraní také. Po prvotním hrdinném prohlášení ovšem někomu vychladla hlava a začal přemýšlet nad tím, že Xiaomi je vlastně takovým protipólem k Applu, budgetová značka mezi Androidy a cílí na uživatele chtějící skvělý poměr ceny a výkonu. A takovému uživateli není dobré sebrat z balení ani jehlu na simkartu, natož nabíječku. Tím pádem přišla rychlá otočka a ti, kteří se báli, že by o něco přišli, ti už se bát nemusí. Nabíječku máte hezky pěkně pořád v balení. Druhý point k nabíječce, že je až netypicky hrozně těžká a třetí, že Xiaomi stále razí na adaptéru trend USB-A místo USB-C. No a když už jsme u toho nabíjení, něco k výdrži. Teď se skoro bojím, že přestanete číst, protože jsem kromě designu toho ještě moc nepochválil. Nebojte, já spíš jen tak glosuju, ale slibuju, že na spoustu chvály taky dojde. Takže, baterka má kapacitu 4600mAh, ale na jedno nabití vydrží telefon až netypicky krátkou dobu. Rozhodně není problém jej vybít za den, tím myšleno větší zátěž v podobě hodně telefonátů, focení a šmírování internetu cestou do práce i z práce a večera se také klidně nemusíte dočkat. Taková dost podobná zkušenost alá loňské Samsungy S20 s Exynosem. Samozřejmě, je tu to rychlé 55W drátové nabíjení nebo 50W bezdrátové, ale come-on Xiaomi, 4600mAh a tak slabá výdrž, to by si určitě zasloužilo nějakou lepší optimalizaci. Při tak krátké výdrži asi úplně zapomenete na to, abyste vůbec ještě používali reverzní 10W nabíjení pro sluchátka nebo jakékoli další příslušenství. Subjektivně se mi totiž zdálo, že telefon ztrácel baterii až nepoměrně hodně ve standby, kdy vlastně ani nic dělat nemusel a to by právě mohla vyřešit nějaká další aktualizace. Displej Slíbil jsem chválu, tak jo, jdu jí pět na displej. Tady asi není moc co vytknout. Je jednoduše skvělý. Poslouchejte. 6,81“, 120Hz, Amoled, QHD rozlišení, HDR10+ certifikace, 1500 nitů světelnost na sluníčku, všechno přikryté Gorilla Glass Victus, prostě pohoda. Samozřejmě teoreticky až na tu spotřebu, které by určitě pomohlo, kdyby displej byl LTPO - to znamená s proměnlivou obnovovací frekvencí jako mají Samsungy či OnePlus směrem až někam k 10Hz. Na druhou stranu je potřeba říct, že pokud by někoho trápila výdrž na 1 nabití, je šance právě snížit rozlišení nebo obnovovací frekvenci na 60Hz a rázem to může být ten jazýček na vahách, abyste do večera na jedno nabití přežili. Za mě ale radši to rozlišení, přece jen 120Hz vypadá fakt krásně. A ještě jeden point k displeji. V některé z příštích aktualizací by měl dorazit do čtečky otisků prstů v displeji i monitor srdečního tepu. Nakolik to bude přesné a jestli to, podobně jako u Applu ECG nebude teritoriálně omezeno, se ještě nedá samozřejmě v tuto chvíli odpovědět. Jinak je ale čtečka rychlá a spolehlivá. Hardware Stejně tak se dá pět óda na hardware, co se týká papírových předpokladů. Snapdragon 888, UFS 3.1 úložiště, 8GB operační paměti v základu je naprosto jasně předurčeno v dnešní době k úspěchu. Zahrajete si tu tak ty nejnáročnější hry, i když vám po pár hodinách dojde baterka, ale zahrajete. Jen počítejte s tím, že ač je tu parní chlazení, telefon se fakt hodně přehřívá. Stačilo jen stáhnout z Google Play Asphalt, nechat uvnitř aplikace stahovat zbytek hry a rázem topil celý telefon jak zezadu, tak zepředu na displeji víc, než je u konkurence typické. Na druhou stranu musím říct, že i po delším hraní jsem nenarazil na to, že by se hra kousala kvůli tomu, že procesor snížil svůj výkon, aby se uchladil, tak aspoň takové malé plus. Z další hardwarové výbavy pak stojí za zmínku logo Herman Kardon, který odladil stereo reproduktory telefonu. Že bych ale z kvality zvuku skákal 10 metrů vysoko, jak by naznačovalo ono logo se říct nedá. Výstup z repráků je slušný, basy tomu trochu chybí, ale právě na logo Herman Kardon bych čekal víc. Po softwarové stránce běží celý systém na Androidu 11 s nadstavbou MiUI, která zrovna nepatří mezi moje nejoblíbenější, ale toto je každopádně věc preferencí. Bezpečnostní záplaty jsou tady lepší než u A52, ale pořád z 1. února, což oproti jinému nepředstavenému Xiaomi, které právě testuju je to pořád trochu pozadu. Každopádně u kombinace hardwaru a softwaru je důležité, že vše běží rychle a právě i díky 120Hz displeji krásně plynule a to je přesně to, co ve finále uživatele zajímá. Za tuto kategorii tím pádem palec nahoru. A komu by náhodou vadilo, že se telefon hřeje při hrách, tento telefon není primárně na hry. Kupte si za podobnou cenu ROG Phone a uděláte 10x líp. K softwaru ještě jedna zpráva - Za jednoznačné plus pak považuju i to, že na rozdíl od levnějších telefonů Xiaomi tu nenajdete ani tunu balastu. Fotoaparáty U foťáků to zas tak složité překvapivě nebude, protože jsou téměř stejné jako vloni u Mi 10 a úplně stejné jako u Mi 10T Pro. Tím pádem hlavnímu 108MP senzoru ještě sekunduje 13MP šíro a 5MP makro. Hlavní foťák samozřejmě jako u ostatních podobných senzorů mimo Samsung spojuje 4 pixely do jednoho a výsledkem jsou pak 27MP fotky. Alternativně můžete použít i focení do plných 108MP nebo použít tento foťák pro digitální 2 násobný výřez, protože teleobjektiv tu bohužel chybí. Z hlavního senzoru tak dostanete hodně pěkné snímky a i když jsou lehce saturovanější než realita, je to přesně o takový ten ideální kousíček, kde byste třeba v Lightroomu potáhli slider saturace trochu doprava pro hezčí, ale pořád v pohodě uvěřitelnou fotku. Večer, už pochopitelně s ubývajícím světlem, jde o to, jestli použijete nebo nepoužijete noční režim. Zatímco bez něj jsou často fotky ve světlých místech přepálené, noční režim díky prodloužení expozice dokáže právě stíny trochu vytáhnout a hlavně odstranit přepaly. Po Mi 10T Pro musím Mi 11 pochválit, že se zlepšil i noční režim u širokoúhlého objektivu. Samozřejmě, pořád je výsledek o poznání horší než u hlavního, ale rozhodně je to lepší. U denních fotek se budu malinko opakovat jakou u včerejší A52, ale šíro opět ladil jiný tým lidí než hlavní foťák – dost dobře možná ten stejný tým jak u Samsungu. Každopádně u šíra za dne trochu hapruje vyvážení bílé a fotky jsou zbytečně až moc studené. Jinak ale musím pochválit ostrost, ta je hodně fajn a výstup ze šíra se mi celkem líbí. Škoda jen, že chybí AF, který měla už i Mi 9 a v tomto ohledu je to už podruhé krok zpátky. Naopak ostření najdete na 5MP makrofoťáku a je to ten stejný, který byl i v desetitisícovém Poco F2 Pro. Nad čím se ale člověk pozastaví je nelogičnost aplikace od Xiaomi, kdy máte možnost se mezi jednotlivými foťáky přepínat jen tečkami na displeji, 80 zbytečnými funkcí typu superměsíc – kdo asi bude chtít mít v mobilu každý den novou fotku měsíce – to máte možnost si vytáhnout dolů na lištu, ovšem spuštění makra se nepochopitelně nachází ve vrchní liště, kterou nijak neupravíte a pro makro si tak zbytečně musíte vždycky chodit do rozbalovacího menu nahoru. Samozřejmě pro ty, kteří makro nepoužívají je to jedno, ostatní to předpokládám bude štvát, stejně jako mě. Za mě bych jej používal určitě, protože při 5MP a ostření dává smysl a fotky jsou na kategorii makro foťáků v mobilech opravdu pěkné. Selfiečka projedu opravdu rychle. K dispozici je relativně slušný 20MP senzor a docela obstojně zvládá i složitější pozadí a pleťovka vypadá na úroveň selfíček přirozeně. U videa máte možnost natáčet v 8k při 30 snímcích za vteřinu a video vypadá překvapivě daleko líp než jsem čekal. Hlavně teda po stránce šumu, který je opravdu minimální. Jen škoda, že samozřejmě tady není, stejně jako u 4k60, k dispozici elektronická stabilizace. Ta se zapojí až při 4k30 a pokud máte rozklepané ruce nebo neumíte chodit s gimbalem, je lepší jít do 4k30. Xiaomi letos vsadilo hodně na propagaci kreativních funkcí u videa. Některé jsou lepší, jiné horší, některé je poměrně hodně obtížné vůbec rozfungovat, ale když bych to měl celkově zhodnotit, tak bych k tomu řekl asi toto: Pamatujete u Samsungů Note 10 na ohromnou propagaci živého zaostření při videu? No tak přesně po roce se toho Samsung potichu zbavil. A kreativním efektům u Xiaomi dávám asi tak podobně rok, maximálně dva. Závěrem Vím, byl jsem tentokrát až hodně moc kritický. Vemte si ale, že Mi 11 není nic jiného než Mi 10T Pro s o chlup lepším procesorem a Amoledovým displejem s příplatkem 5 tisíc korun a člověk už musí být u 20 tisícového telefonu trochu kritičtější. Byť je Mi 11 velmi dobrý telefon, pořád jsme v kategorii budget vlajek a osobně bych tento telefon naceňoval minimálně o 2 tisíce níž, aby byl jako lepší alternativou k Mi 10T Pro a byl za podobnou cenu jako S20 FE 5G. Přece jen za současnou cenu se blíží až moc ceně S21 a to je daleko lepší telefon. Když si navíc vezmete, že na S21 teď běží akce, kdy dostanete bonus 3500 Kč nebo 5000 Kč podle typu telefonu ke každému výkupu, rázem je S21 i daleko levnější než Mi 11. Abych ale nezapomněl, k Mi 11 jste dostali do teď při startu ještě Mi Watche za 3 tisíce zdarma. Po skončení akce už to ale tak výhodné nebude. Samozřejmě, fanouškům Xiaomi tohle nevymluvím a už vidím tu tunu hejtů jak jsem zaprodanej korejec nebo zelinář apod, ale berte to tak, že Mi 11 je velmi dobrý telefon, jen zkrátka existují u konkurence lepší alternativy. A to se vlastně i včera představil OnePlus 9 a 9 Pro. Holt, ve vlajkové třídě je to tuhý boj. ...
Se svým dostatečným objemem 10l, kvalitním voděodolným materiálem EPE a kompaktním rozměrům jde o dokonalého společníka i na krátkou odpolední procházku s Vašimi nejbližšími, později i na každodenní nošení. Pro ty, které nezasáhla vlna home office, ale i pro studenty kteří se snad již brzy vrátí do školních lavic, jde zde i kapsa pro až 14" notebook či tablet. Pohodlí při nošení zajišťují dva nastavitelné popruhy, a síťovaný materiál na zádech batohu. Líbivý, a při tom jednoduchý design podtrhuje jemná textura látky, skryté zipy, a 8 barevných provedení. ...
Název produktu Cena Mi Electric Scooter batoh na řídítka 269 Kč Mi Electric Scooter zadní kolo 699 Kč Mi Electric Scooter náhradní duše 229 Kč Mi Electric Scooter náhradní penumatika 339 Kč Mi Electric Scooter brzdové destičky 109 Kč Mi Electric Scooter brzdový kotouč 139 Kč Mi Electric Scooter zámek na brzdový kotouč 229 Kč Mi Electric Scooter přední blatník bílý 129 Kč Mi Electric Scooter přední blatník černý 129 Kč Mi Electric Scooter zadní blatník bílý 199 Kč Mi Electric Scooter zadní blatník černý 199 Kč Mi Electric Scooter hák na zadní blatník 49 Kč Mi Electric Scooter zadní světlo 159 Kč Mi Electric Scooter kryt nabíjecího portu 39 Kč Mi Electric Scooter Pro 2 pár rukojetí na řídítka 199 Kč Akce je platná do vyprodání zásob nebo do odvolání. Změna cen vyhrazena. ...
Na jaké produkty se "AKCE: 10 tipů na Valentýna pro ní i pro něj" vztahuje: Dárky pro ní Cena Akční cena Sleva Kč Sleva % Slevový kód Xiaomi Redmi Note 9 Pro 6GB/128GB bílý 7990 Kč 6490 Kč 1500 Kč 19% MiLove1500 Xiaomi Redmi Note 9 4GB/128GB zelený 5590 Kč 4590 Kč 1000 Kč 18% MiLove1000 Xiaomi Redmi 9 4GB/64 fialový 4790 Kč 3790 Kč 1000 Kč 21% MiLove1000 Padmate PaMU Slide mini bezdrátová sluchátka 2499 Kč 2199 Kč 300 Kč 12% PAMU300 JBL Tune 500BT bezdrátová sluchátka růžová 1349 Kč 999 Kč 350 Kč 26% - JBL Tune 120 TWS bezdrátová sluchátka bílá 2190 Kč 1990 Kč 200 Kč 9% - JBL GO2 bluetooth reproduktor červený 759 Kč 699 Kč 60 Kč 8% - SENCOR SSS 6400N Sirius reproduktor červený 1499 Kč 1279 Kč 220 Kč 15% - Amazfit GTS 2 hodinky zlaté 4699 Kč 4290 Kč 409 Kč 9% - Lauben mlýnek na kávu 549 Kč - - - - SENCOR fén na vlasy 349 Kč - - - - Dárky pro něj Cena Akční cena Sleva Kč Sleva % Slevový kód Xiaomi Redmi Note 9 Pro 6GB/128GB šedý 7990 Kč 6490 Kč 1 00 Kč 19% MiLove1500 Xiaomi Redmi Note 9 4GB/128GB šedý 5590 Kč 4590 Kč 1000 Kč 18% MiLove1000 Xiaomi Redmi 9 4GB/64 zelený 4790 Kč 3790 Kč 1000 Kč 21% MiLove1000 Padmate PaMU Slide mini bezdrátová sluchátka 2499 Kč 2199 Kč 300 Kč 12% PAMU300 JBL Tune 500BT bezdrátová sluchátka černá 1349 Kč 999 Kč 350 Kč 26% JBL Tune 120 TWS bezdrátová sluchátka bílá 2190 Kč 1990 Kč 200 Kč 9% JBL GO2 bluetooth reproduktor červený 759 Kč 699 Kč 60 Kč 8% SENCOR SSS 6400N Sirius reproduktor modrý 1499 Kč 1279 Kč 220 Kč 15% Amazfit GTR 2 Classic Edition hodinky 5290 Kč 4790 Kč 500 Kč 9% FIXED kožená peněženka 499 Kč SENCOR zastřihávač 399 Kč Akce platná od 8.2.2021 do 14.2.2021 nebo do odvolání. Změna cen vyhrazena. Tabulky jsou orientační. ...
Balení a cena Mi Watch Lite vám dorazí v hranaté krabičce, kde kromě samotných hodinek a návodu k obsluze najdete ještě „speciální“ dockovací stanici pro dobíjení. Byl jsem tak hned zpočátku překvapený, že je dobíjecí dock tak robustní oproti ostatním hodinkám, kde na konci kabelu jen najdete magnetickou koncovku. Tím pádem přece jen nejde o tak komfortní řešení a důvod bude asi prozaický – cena. Kolem ceny se totiž u těchto hodinek vše točí a magnetické přidržení kabelu je zjevně dražší řešení než celoplastová kolébka. Na druhou stranu se za to na Xiaomi asi nikdo nemůže zlobit, cena hodinek je necelých šestnáct stovek a tak je jasné, že spoustu ústupků oproti jednou tak dražším plnohodnotným Mi Watchům se tady určitě dočkáme. Zpracování a baterie Tělo hodinek je tak kompletně plastové s jedním kovovým prvkem a tím je ovládací tlačítko na boku. Silikonové řemínky jsou samozřejmě vyměnitelné, ovšem k tělu už se nepřipevňují osičkou, ale mají vlastní systém uchycení pomocí plastových západek. Kompatibilita s jinými pásky je tím pádem značně omezená a pokud se jej rozhodnete vyměnit, vyvinout musíte opravdu enormní množství tlaku. Kvůli zakřivení pacek pásku tak spíš celkově Watch Lite víc připomínají fitness náramky než opravdové hodinky. Oproti dražším Mi Watchům také přijdete o polovinu kapacity baterie, ta se smrskla na 230mAh zaručující maximálně 9 dnů výdrže, v reálnějších podmínkách při pár monitoringu aktivit spíš počítejte zhruba týden. Displej Teď se chvilku zastavím u displeje. Jde o 1,4“ barevné LCDčko s rozlišením 320x320. Hravě tím pádem poznáte, že jde o čtverec v relativně velkém obdélníku. Rámeček je tím pádem obrovský a rozhodně nepočítejte, že by třeba jako u Amazfitů GTS 2 Mini pokrýval celou plochu displeje. Vrchní rámeček je zhruba půl centimetrový a spodní má necelý centimetr. Asi chápete, že tady se opět šetřilo. Barvy jsou celkem pěkné, živé, 350nitů svítivost na sluníčku není úplně žádná hitparáda, ale v této cenovce se to dá zase lehce pochopit. Daleko větší problém je za mě systém ovládání a jestli vás bude něco iritovat, jsou to naprosto chybějící animace v menu. Hodinky samozřejmě vzbudíte buď zvednutím ruky nebo stiskem bočního tlačítka a už můžete vesele swipovat nahoru, dolů, doprava nebo doleva, problém ovšem je že právě průběh onoho swipnutí ale nevidíte. Teď to ještě zkombinujte s lehce zpožděnou odezvou displeje a problém je na světě. Často tak ani nezaregistrujete jestli už jste na konci menu nebo jestli daná funkce už nemá možnost dalšího posuvu a prakticky tak musíte swipnout a vždycky vteřinu až dvě čekat, jestli se na obrazovce něco změní nebo ne. A takhle si opravdu komfortní ovládání moc nepředstavuju. Druhým problémem už jsou ne moc intuitivní ikony, což je něco, co jsem vytýkal i dospělým Mi Watchům. Zkrátka u některých ikon je těžké pochopit o co se jedná a tak je budete muset jednu po druhé proklikat, abyste si zapamatovali co která znamená. Aplikace Mi Wear Pro spojení s mobilním telefonem hodinky využívají aplikace Mi Wear na Androidu nebo Mi Wear Lite na iOS. Moc rozdílů mezi nimi nenajdete a po designové stránce musím říct, že vypadají velmi dobře. Prakticky jediný rozdíl, který jsem zaznamenal je v nastavení notifikací. Zatímco u Androidu si můžete nastavit notifikace z každé aplikace zvlášť, u iOS se nastavení omezilo pouze na notifikace z telefonu nebo z dalších aplikací. A když už jsem u notifikací, narazil jsem na další nepraktickou věc. Notifikace vám sice dorazí, dokonce s funkční diakritikou, ovšem občas bez smajlíků, občas s nimi, ale bohužel vám v hodinkách visí do té doby než je z hodinek odstraníte. Pokud notifikaci odstraníte v telefonu, v hodinkách pořád je, což je rozhodně škoda, protože v dospělých Mi Watch tento problém není. Funkce Pro monitoring aktivit je k dispozici 11 módů cvičení. Chůze, běh, trekking, kolo, pás ve fitku, kolo ve fitku a pár dalších. Zajímavé je, že mezi nejoblíbenějších 11 aktivit se dostal třeba kriket. Každopádně je tu i plavání a kvůli certifikaci do 5ATM je tím pádem i voděodolnost zaručena. Samozřejmě ze všech sportů, které hodinky nabízí jich většinu momentálně provozovat nemůžete a tak jsem se omezil na sledování dlouhých procházek a musím říct, že kroky zhruba odpovídaly při porovnání s dražšími Amazfit GTS 2 Mini. Stejně tak odpovídaly i výsledky měření tepové frekvence a v dnešní době tak prakticky nenajdete moc výrobců, kteří by zrovna tuto životní funkci měřily špatně. Oproti dražším hodinkám pak chybí monitoring okysličení krve a naopak vítaným benefitem, že i v tak nízké kategorii pořád i zde můžete měřit spánek. Výsledky samozřejmě můžete v omezené míře sledovat v hodinkách nebo plnohodnotně v aplikaci včetně záznamu prošlé trasy, počtu spálených kalorií, průměrné tepovky, počtu ušlých kroků, nastoupané či sklesané výšky atd. Samozřejmě aplikace je stále ještě v plenkách a nenabízí kromě zmíněných funkcí nebo dohrávání dalších ciferníků žádné nadstavbové věci typu vytváření cvičebních plánů nebo třeba sdílení v rámci komunity či synchronizaci do aplikací typu Strava atd. Závěr Asi chápete, že hodinky jsem tak úplně nechválil a ani závěrečné hodnocení nebude zrovna extra povzbudivé. Vemte si totiž, že hodinky stojí 1 590,- korun, ale třeba oproti třeba Mi Bandům za téměř poloviční cenu toho zas tolik navíc nenabízí. Dostanete za dvojnásobnou cenu jen větší displej. Být ten příplatek k Mi Bandu řekněme 2 stovky, okej, ale toto je za mě až moc velký úlet. Pokud je totiž někdo ochoten si připlatit 700 Kč oproti Mi Bandům, připlaťte si ještě nějakých 8 stovek a dostanete Amazfit GTS 2 Mini, hodinky, které mají dvojnásobnou výdrž, mají Amoled displej s Always On, daleko lépe se ovládají, sledují okysličení krve, monitorují daleko více aktivit a výsledky umí synchronizovat do Stravy, aplikace je daleko promakanější atd atd atd. Zkrátka GTS 2 Mini už jsou hodinky, Mi Watch Lite je jenom zbytečně drahý náramek s větším displejem bez Always on. Vždyť i Mi Band 5 už má OLED displej, 14 dní výdrž a stojí 990,- No nic. Co se dá dělat. Nemůžu dělat jen pozitivní recenze, holt čas od času dorazí i produkt, před kterým je potřeba tak i trochu varovat. Chápu, že někdy se to neposlouchá úplně tak lehce, obzvlášť majitelům, ale takový je život. ...
Cenové bomby jsou extra výhodné produkty za nejlepší ceny, které u nás najdete.
| bonmoto.cz | 6 299,- |
| doplnkynamoto.cz | 6 299,- |
| moto-kufry.cz | 6 299,- |
| motozem.cz | 6 299,- |
Rozdíl ceny u nás a nejčastější ceny u vybrané konkurence. Pokud existuje více nejčastějších cen nebo se žádná z cen u vybraných konkurentů neopakuje, vycházíme z nejnižší z nich
Při výpočtu nezohledňujeme věrnostní a jiné zákaznické programy, ani kupónové akce konkurentů a vycházíme z ceny zboží na Alza.cz pro konkrétního zákazníka.
Popis: You are only allowed to change your username once every 90 days. A record of your username change will be displayed in your public profile, but your old username will not be displayed.
Tato položka byla zadána chybně. Prosíme o kontrolu správnosti zadání.
V případě
opakování této chybové hlášky nás prosím kontaktujte na info@huramobil.cz.
Kontrola formuláře proběhla v pořádku. Formulář byl správně vyplněn a úspěšně uložen.
Kontrola formuláře proběhla v pořádku. Formulář byl správně vyplněn a úspěšně uložen.
Stojíte před rozhodnutím, jestli si zvolíte ANO pro pokračování a nebo NE pro zrušení operace. Co si vyberete?
Prosíme o kontrolu správnosti zadání. V případě opakování této chybové hlášky nás prosím kontaktujte na info@huramobil.cz.
Aby naše webové stránky fungovaly správně, našli jste na nich, co hledáte, ušetřili spoustu času a nezobrazovaly se vám věci, které Vás nezajímají, potřebujeme od Vás souhlas se zpracováním souborů cookies, tj. malých souborů, které se ukládají ve vašem prohlížeči.