Kvalita zpracování a displej V každém případě, i když se to nezdá, materiál zad je vyrobený z plastu, který sice neodolá tolik škrábancům jako sklo, ale na druhou stranu zase jen tak lehce nepraskne. Rychlou a spolehlivou čtečku otisků prstů na zádech ještě doplňuje semafor 4 foťáků, ale nakonec se stejně omezíte hlavně na použití hlavního a šíra, protože zbylé 2 jsou pro makro a portrét. I tak je to ovšem na cenu telefonu 4 500 Kč slušná výbava a hodně lidí asi potěší, že foťáky ani moc nevystupují z těla. Nižší cenová třída znamená samozřejmě podstatně větší rámečky u 6,5” velkého displeje s kapkovitým notchem. Hlavně brada je celkem výrazná a Realme 5 se po vzoru Xiaomi Mi A3 a dalších zařazuje do fronty HDčkových displejů. Za cenu přístroje to není úplná tragédie, i když FHD by bylo samozřejmě lepší. Na druhou stranu nižší rozlišení displeje není tak náročné a přinese rozhodně zvýšení celkového výkonu. V této cenové kategorii je tak daleko důležitější než samotné rozlišení, aby displej dostatečně svítil na sluníčku a aby celý systém běžel plynule. A možná ještě aby vydržel. Tohle zajistí Gorilla Glass 3 a navíc ochranné sklo přímo z výroby. Co se týká čitelnosti na sluníčku, při maximální světelnosti 485 nitů a kontrastu 1400:1 patří Realme 5 ve své kategorii rozhodně ke špičce. Obří baterie a Micro USB? Pokud by se někomu zdálo, že za 30 minut je nabití z nuly na zhruba 25% málo, je třeba vzít v úvahu, že Realme 5 pohání 5 000 mAh baterka. Jasně, nabíjení 10W už dneska překoná kdekdo, ale na druhou stranu iPhone 11 pořád nabíjí 5W a Redmi Note 8T také 10W, pokud si k němu nepřikoupíte lepší nabíječku. Realme 5 vám totiž vydrží tak dlouho, že až ho po 3 dnech dáte přes noc na nabíječku, bude vám rychlost nabíjení nejspíš ukradená. Přes den vám totiž šťáva nedojde nikdy. Možná i kvůli méně častějšímu dobíjení nakonec oželíte přítomnost staršího microUSB konektoru. Jestli si u telefonů Realme na něco opakovaně stěžuju, je to prostředí Color OS běžící na Androidu 9 Pie. Na dnešní dobu je zbytečně robustní, nelogicky obarvičkované s občasnými chybami v překladu a celkově se mi prostě nelíbí. Pokud vám jo, buďte v pohodě, vždyť tohle je koneckonců každého svobodná volba. Buďte jen připraveni na to, že díky robustnosti prostředí Realme ohlásilo, že Android 10 dorazí až v půlce příštího roku. To je doba, když budou v běhu bety na Android 11. V každém případě, částečný noční režim už s poslední aktualizací softwaru máte, stejně jako si můžete být jistí, že prostředí je velmi dobře odladěné co se týká rychlosti. Vybrat si můžete mezi navigačními tlačítky, gesty a dokonce nechybí ani boční lišta pro rychlé spouštění oblíbených aplikací po vzoru Sony. Aby celý tenhle mechanizmus plynule běhal, o to se postaral Qualcomm se svým Snapdragonem 665 spolu se 4GB operační paměti a 128GB úložištěm, což je rozhodně v téhle cenovce nadstandard. A kdyby to někomu bylo přece málo, může další GB doplnit paměťovou kartou. Další, za co musím Realme 5 pochválit je zvuk. Repráček má sice jenom jeden, ale hraje opravdu skvěle. Stejně tak je super přítomnost Bluetooth 5.0, GPS včetně Galilea nebo FM rádia, ovšem citelným nedostatkem je chybějící NFC pro bezkontaktní placení. Velmi dobrý hlavní fotoaparát Realme 5 je vlastně prvním telefonem od Realme se 4 foťáky a v této cenovce většinou říkám, že radši jeden kvalitní než 4 stejně slabé. Hlavní 12MP foťák se světelností f/1.8 podává na svojí cenu velmi dobré výsledky. Fotky jsou ostré, dynamický rozsah je slušný, barvy živé a pokud by vám i tohle připadalo málo, k dispozici je Chroma boost, kterým je můžete ještě trochu pošoupnout. Výtku mám snad jen k častému zvedání světelnosti kvůli kterému jsou fotky občas zbytečně zrnité. U nočního režimu se překvapivě povede občas také velmi dobrá fotka, ale tady už je to spíš dílem náhody a je potřeba snímek vyfotit opakovaně a také počítejte s tím, že telefon sníží rozlišení foťáku na 8MP. U širokoúhlého foťáku už jsem zázraky nečekal a ani se nedostavily. Prakticky jediné, za co šíro můžu pochválit je korekce zkreslení objektivu, zbytek už ale ne. Snímky jsou celkově dost neostré a směrem ke krajům se neostrost ještě násobí. U makrokamery, pokud odhlédnu od 2MP velikosti snímků, je výsledný obrázek při dostatku světla docela fajn, ale samozřejmě použitelný jen na sociální sítě. Pochvalu si také zaslouží portrétní režim, protože kamerka, která je pro něj určená slouží nejen pro rozmazání pozadí, ale také pro lepší konstrast fotek a musím říct, že zase za uvedenou cenu má Realme 5 jeden z nejlépe fotících portrétů. Naopak přední kamerka už za zmínku nestojí však kvalitu snímků vidíte sami. U videa je poměrně nečekaná podpora 4k při 30 snímcích a videa vypadají opravdu velmi dobře s dostatkem detailů i dynamického rozsahu. Natáčet můžete samozřejmě i ve Full HD, kdy se navíc ještě přidá elektronická stabilizace a z výsledků budete opět příjemně překvapeni. Stojí za doporučení Realme 5 není dokonalé zařízení a za svou cenu být ani dokonalé nemůže. Nabízí ale opravdu dobrou ochutnávku z telefonů mnohem dražších. Skvělá výdrž baterie, jeden z nejlepších HD displejů, slušný hardware, velmi dobrý foťák, 3,5mm jack, FM rádio a dokonce ochrana proti postříkání je hodně dobrý mix za 4 500,-. Jediné, co bych snad vytknul je chybějící NFC nebo microUSB. Špatný širokoúhlý foťák jsem tak nějak čekal a nadstavba je stejně jako design věc priorit. Suma sumárum, opravdu velmi dobrý telefon za svou cenu, který se nebojím komukoli doporučit. ...
Univerzální použití a příjemné prostředí Samsung Galaxy Watch Active 2 s jsou hodinky, které vycházejí z velkých Galaxy Watch, ale jsou zaměřeny spíš na lidi, kteří chtějí trochu sportovnější look. Na druhou stranu, kombinace šedé s elegantní stříbrnou nevypadá úplně špatně ani pokud si ji vezmete k saku. Za mě to pak působí dojmem nedbalé elegance. Jestli jste manažer, klidně si s hodinkami odskočte místo oběda s kamarádem na squash a pak si zajděte na odpolední schůzku s klientem a pořád budou hodinky vypadat, jako že k vám patří. Samozřejmě, nemůžeme zapomenout ani na dámy, protože pokud by se vám zdály tyto 44mm hodinky velké, k dispozici jsou i 40mm a dokonce i v dámské, růžové barvě. Hodinky pohání operační systém Tizen, ten, který znáte třeba z televizí Samsung. Každopádně, hodinky mohou fungovat s jakýmkoli telefonem na bázi Androidu nebo iOS. Pokud ale máte mobilní telefon Apple, zapomeňte na tyhle hodinky a kupte si Apple Watche. Bez legrace. Celé prostředí Tizenu je na Active dvojkách naprosto intuitivní, mezi jednotlivými funkcemi se posouváte pomocí swipnutí doleva, doprava, nahoru a dolu a pokud vám chybí ovládání otáčením lunety, nemusíte zoufat. Stačí si zapnout ovládání pomocí dotyků po obvodu hodinek a mezi jednotlivými položkami menu najednou procházíte s opravdu brilantní rychlostí. Dokonce vám i jemná vibrace hodinek simuluje cvakání lunety. Všechno běhá opravdu velmi rychle, neseká se a musím říct, že jsem si na to hodně rychle zvyknul. Pro ovládání jsou k dispozici ještě další 2 postranní tlačítka. Jedním jdete o krok zpět a druhým se vrátíte vždycky úplně na začátek. Skvělý Always On displej a chytré nabíjení Jestli Samsung něco umí snad asi ze všech nejlíp, jsou to displeje a tento kruhový Amoled jednoduše není výjimkou a je přímo skvělý. Je dostatečně jemný, čitelný s výbornou svítivostí i na poledním slunci. Sice je teď zimní období, ale přes den nemusím mít nastavený jas na plno a pro léto ještě zbývá rezerzva. Výbornou funkcí OLED displejů je, stejně jako u telefonů, funkce Always On. Tím pádem i pokud jsou hodinky vypnuté, máte možnost si aktivovat trvale zapnutý čas na displeji. Počítejte ovšem s tím, že se vám citelně zvedne spotřeba. Active dvojky jsou zhruba dvoudenní hodinky, záleží ovšem jak často budete měřit fyzické aktivity. Pokud si ráno půjdete na půl hodinky zaběhat, večer ještě na hoďku do fitka, máte zapnutý Always On režim, ve stejném tempu už celý druhý den nedáte. Oproti tomu, pokud budete hodinky používat jen jako asistent vašeho telefonu bez monitoringu fyzických aktivit, počítejte zhruba s 2,5 denní výdrží. Oproti Apple Watch se ovšem Active dvojky i trochu déle nabíjí. Z nuly na sto je potřeba nějakých zhruba 2,5 hodiny se standardní bezdrátovou nabíječkou v balení. Investovat můžete samozřejmě i do rychlonabíjecí podložky a nebo, a co je fakt skvělé, můžete použít reverzní nabíjení svojí S10tky a je to. No a pro ty z vás, co často cestujete, stačí jedna nabíječka na telefon a hodinky nabijete z telefonu. Jednoduchý, ne? Praktické funkce na každý den To co ovšem dělá chytré hodinky chytrými je připojení k mobilnímu telefonu. Tady můžete dělat přesně to, co očekáváte. Měření fitness aktivit včetně plavání s voděodolností do 5ATM, prohlížení kalendáře, upomínek, měření srdečního tepu nebo spánku, což je vlastně hodně chytře udělané. Stačí zapnout tzv “Goodnight mód” a hodinky přejdou do režimu monitoringu vašeho spánku, vypnou Always On režim a šetří baterku. K dispozici je kompletní prohlížeč Samsungu nebo aplikace Twitteru a Youtube, takže klidně, pokud chcete se můžete dívat na hodinkách i na naše videa. Kruhový displej ovšem není úplně ideální, protože vždycky o část obrazu přijdete, ale jako nouzovka to určitě postačí. Na každých chytrých hodinkách i tady si můžete měnit tunu ciferníků. Od těch, které imitují klasické hodinky až po ty chytré, kde jsou zobrazeny vaše fitness aktivity, UV záření atd. Prostě tady si přijde na své opravdu každý a komu by to nestačilo, může si nainstalovat i další přímo z obchodu Samsung. Vlastně jediná negativní vlastnost na hodinkách je přítomnost Bixbyho. Lze je doporučit? Nechci se teď štourat v jeho funkčnosti, či nefunkčnosti, ovšem možnost přepnutí na Google Assistenta by byla fajn. Na druhou stranu u nás ani jedna ze služeb není podporována v češtině, takže pro většinu uživatelů tohle asi problém nebude. A ještě jednu negativní věc jsem našel. Tím je placení prostřednictvím hodinek. Pokud pošilháváte po lidech, kteří platí bezkontaktně hodinkami, pošilhávat budete dál. Samsung Pay v ČR zatím není podporováno a vzhledem k tomu, že Active 2 běží na operačním systému Tizen, Google pay sem samozřejmě nenainstalujete. I přes tyto 2 výhrady se vůbec nebojím Samsung Galaxy Watch Active 2 doporučit komukoli, kdo chce pořádné hodinky ke svému Android telefonu. Zvládnou monitorovat kompletní fitness aktivity, vypadají velmi dobře, můžete s nimi dokonce i obstojně telefonovat, notifikace jsou samozřejmostí, hodně způsobů úpravy ciferníků a jestli váháte, jestli připlatit zhruba 2 tisíce oproti třeba Huawei Watch GT2, já myslím, že to za to stojí. ...
Původ značky a skvělé 50W nabíjení Realme bylo původně podznačkou Oppa něco jako Redmi u Xiaomi, v loňském roce se osamostatnilo a stejně jako Oppo, Vivo nebo nám známý Oneplus patří do stejné stáje firmy BBK Electronics. Sorry jako za dnešní trochu delší představení, ale protože je X2 Pro první model Realme u nás, cítil jsem potřebu vás trochu uvést do děje. Realme X2 pro, řekněme si upřímně, po designové stránce vůbec nevybočuje z řady a nebýt velkého nápisu u jemně vystouplého semaforu foťáků, snadno byste si jej spletli s mnoha jinými telefony. Hliníkové tělo kryté Gorilla Glass 5 je na spodní i vrchní straně oproti mnoha výrobcům tak trochu zvláštně propadlé dovnitř. Moc prémiově to ale nepůsobí. Naopak, co je super, je zapínací tlačítko ve zlaté, která v kombinaci s modrou vypadá fakt výborně. Na protější straně bude pak možná někomu vyhovovat posunutí tlačítek hlasitosti daleko níž, takže na ně dosáhnete, aniž byste museli ručkovat. K nabíjení slouží samozřejmě USB-C s mega rychlou 50W nabíječkou přímo v balení a představte si, že z 0 na 100 nabijete tento telefon za neuvěřitelných 30 minut. Jedná se sice o nabíjení prostřednictvím vlastního nabíjecího protokolu, ale telefon podporuje i Quick Charge 3.0 a Power Delivery, takže poměrně rychle to nabijete i s těmito nabíječkami. V konečném důsledku to znamená, že při klasickém používání vám telefon se 4000mAh baterkou vydrží zhruba den a půl. Rychlost nabíjení ovšem mění pravidla hry, protože pokud máte kdykoli přístup k nabíječce, jen si trochu cucnete a poskočíte s kapacitou zase o desítky procent nahoru. Musím ale říct, že ultra rychlé dobíjení baterku docela zahřívá, takže jak to bude časem s její životností těžko říct. Jestli je vám to jedno, budiž, jestli ne, klidně použijete Quick charge 3.0, kde je nabíjení o chlup pomalejší a šetrnější. Úžasný displej a plynulý systém Jestli vás na tomhle telefonu bude něco sakra bavit, jsou to 2 věci, výkon, ale hlavně nádherný 6,5“ Super Amoled displej s obnovovací frekvencí 90Hz. Pokud nevíte, co to je, představte si, že většina displejů na mobilních telefonech svůj obraz obnoví 60x za vteřinu a pro běžné oko se to jeví jako, že displej svítí místo bliká. No a 90Hz znamená samozřejmě obnovení obrazu 90x za vteřinu. Ve výsledku se vám bude zdát všechno daleko jemnější, plynulejší, hezčí. Na statické obrazovce si toho tolik nevšimnete, ale při procházení menu, přesouvání různých oken atd je to jasně znát. Samozřejmě, už máme třeba u ROG Phone 2 120Hz displej, ale v takto levném telefonu je 90Hz opravdu rarita, která se vám bude po čertech líbit. 90Hz samozřejmě o trochu víc spotřebovává baterku, takže pokud byste chtěli šetřit cenná procenta, můžete globálně 90Hz vypnout nebo vypnout jen pro nějakou aplikaci. Vlastně jedna z největších slabin tohoto telefonu je software. Všechno běhá na Androidu 9 Pie s hodně masivní nadstavbou Color OS. A barviček a podivností si tady opravdu pár užijete. Třeba poměrně nepochopitelně vypadá ovládací centrum. Jednak je slité dohromady s oznamovacím centrem, ale hlavně mi nejde na rozum dvoubarevné označení zapnutých funkcí. Pochopil bych, že šedivá je neaktivováno a typicky modrá barva aktivováno. Ale proč proboha je některá ikona modrá a některá zelená? K tomu třetí žlutá barva aktivovaného stavu automatického jasu displeje. Když odhlédnu od barev, tradiční tlačítko ozubeného kolečka nastavení se změnilo v podivný hexagon s tečkou. A Třeba takový Noční štít v podobě filtru modrého světla je opravdu podivný překlad. Abych si ale jenom nestěžoval, všechno běhá opravdu mega rychle, plynule, bez kousání a pokud si na tyhle podivnosti zvyknete, budete z celé odezvy systému opravdu nadšení. Třeba taková čtečka otisků prstů v displeji je asi snad ta úplně nejrychlejší, kterou jsem kdy u tohoto typu čteček viděl. Menu je uzpůsobené po vzoru Samsungu s několika domovskými obrazovkami na kterých můžete aplikace sdružovat do složek, posunutím nahoru se dostanete do seznamu všech aplikací a posunutím dolu do vyhledávání. Způsobů ovládání je opravdu spousta a můžete si je plně nastavit v menu na všechny možné režimy včetně starých dobrých tlačítek. Šikovně vypadá i boční lišta po vzoru Side Sense od Sony, která se ale automaticky negeneruje podle nejpoužívanějších funkcí v určitou denní dobu, ale můžete si nejpoužívanější aplikace a funkce telefonu nastavit sami. Poslední věcí, která asi stojí v ovládání za zmínku je režim OSIE, který se využívá třeba u videa k daleko živějšímu obrazu. Funguje však pouze v některých aplikacích jako je Amazon Prime Video nebo překvapivě TikTok, takže v našich končinách jej využije asi málokdo. Výbava, jak má být Když výrobce dá do telefonu nejrychlejší procesor pro Android v podobě Snapdragonu 855+, 8GB RAM a 128GB úložiště, je už skoro jasný, že všechno poběží ultra rychle. O prostředí jsem už mluvil, takže pro úplnost už jen zmíním hry, které si fakt díky skvělému displeji a maximálnímu možnému HW užijete na plnou palbu. A to ještě musím říct, že systém úložiště je UFS 3.0, takže brutálně rychlé stahování a přenos souborů je realitou. Kde X2 Pro musím vyloženě pochválit je skvělý zvukový projev 2 stereo reproduktorů s Dolby Atmos. Tohle je prostě lahůdka poslouchat. Jen nechte maximální hlasitost na 90%. Na 100 už to zní trochu hůř. I tak je ale maximální hlasitost jedna z největších, kterou jsem za poslední dobu slyšel. A kdo by nechtěl poslouchat z hlasitých repráků, pořád má k dispozici zdířku na 3,5mm jack. Pak už je tu jen z hardwaru 5GHz Wifi, Bluetooth 5.0, FM rádio, a všechny navigace včetně evropského Galilea. Fotoaparát zklamáním Na zadní straně je soustava 4 foťáků nebo spíš tří, protože čtvrtý je jen pro rozostření pozadí. Notno říct, že zbytečně, protože rozostřeného pozadí dosáhnete i pomocí zoomového foťáku, ovšem 4 se prodávají lépe než tři. To dá rozum. Hlavní 64MP foťák se světelností f/1.8 je ten stejný, který jste měli možnost vidět u Redmi Note 8 Pro a s největší pravděpodobností bude i u chystané A71 od Samsungu. Sami víte, že u Xiaomi jsem jej tak úplně extra moc nepochválil. A to Xiaomi poslední rok má na svých telefonech brilantní postprocessing fotek. Asi už tušíte, kde bude slabina tohoto telefonu. A je jím bohužel foťák. Co totiž jde odpustit telefonu za 7 tisíc už nejde odpustit telefonu za 13 000 Kč. Za dne je největším problémem špatný dynamický rozsah, který je patrný hlavně ve stínech. Čím světla ubývá, tím se samozřejmě problém zhoršuje až směrem k nočnímu režimu. Tady přichází pochvala za automatický noční režim po vzoru Motorol nebo Applu, ale kvalita snímků je ta o které jsem mluvil. Přidá se pak ještě neostrost v detailech a celkově je fotka hodně měkká. Ze světel se stanou jedny velký mazanice a to fakt pěkně nevypadá. Zpátky k denním fotkám. Ty při spojení 4 pixelů do jednoho mají při výsledných 16MP vypadají relativně dobře, ale stačí trochu na počítači zazoomovat a už je viditelné, že snímky jsou docela měkké a ve větších jednobarevných plochách je patrná olejomalba. Druhý foťák je 13MP teleobjektiv s dvojnásobným zoomem a při obří světelnosti f/2.5 asi pochopíte, že tady ten problém bude ještě větší. Vše, co jsem řekl o hlavním foťáku se tady ještě násobí. Telefon se snaží zvednout relativně dost ISO, pak se snaží aplikovat potlačení šumu a výsledkem jsou zase jen neostré snímky. U 8MP šíra musím pochválit autofocus, díky kterému můžete šíro použít i na makro. Problémem je ovšem dost častá nemožnost zaostření na objekt. Foťák jakoby po kliku zaostří a pak hned rozostří. Paradoxně se mi tak nejvíc tentokrát líbily fotky z předního foťáku, které svou ostrostí předčily všechny 3 foťáky na zadní straně. Vyplatí se? Realme X2 Pro je za svou cenu cenu 12 890,- rozhodně výbornou volbou, pokud nehledáte fotomobil. V tom případě na Realme zapomeňte. Je to jeden z nejhůř fotících telefonů v uvedené cenové kategorii. Ve zbylých ohledech je to ale velmi dobrá volba. Pominu-li design, který je subjektivní, rozhodně dostanete za své peníze bezkonkurenční výkon, výborný zvuk, skvělý displej s brutálně rychlou čtečkou a 4000 baterku s 50W nabíjením. Jediné, co by vám mohlo možná chybět je slot na paměťovky, ale při 128GB to snad většina lidí ani nepotřebuje. Kord, když je tu to UFS 3.0 úložiště. ...
Zařazení a displej Oneplus 7T sedí někde na půl cesty mezi na jaře představenými telefony Oneplus 7 a Oneplus 7 Pro. Poměrně často přirovnáváme telefony k autům, takže dnes recenzovaný Oneplus 7T je taková Škoda Octavia, která si své místo našla přesně mezí Fabií a Superbem. Už je přece jen větší, ale ne zas tolik jako Superb. Ze Superbu si bere hodně vlastností, ale ty nejprémiovější nechává výhradně ve vyšší třídě. Zkrátka a dobře, 7T je takový mix, který je ale po čertech dobře seskládán. Největší plus, pro které si tento telefon bezesporu zamilujete je nádherný 90Hz Amoled displej. Nejlíp se dá popsat asi tak, že je to něco, co vám nechybělo, dokud jste to nezažili. Displej je jednoduše skvělý a I když některé zahraniční recenze říkají, že není tak dokonalý jako u 7T Pro, já za sebe můžu říct, že kdyby v podobné cenové kategorii měly všechny telefony takto skvělý displej, pro kritiku by asi nebylo moc místa. Nemá sice tak velké rozlišení, jako je u 7 Pročka, ale pořád má 1080p, což mi přijde naprosto dostatečné při velikosti 6,5” a svítivost přes 740 nitů pak zajistí skvělou čitelnost na sluníčku. Nenápadně působí i kapkovitý výřez na selfie kamerku v horní části, který je fajn a opravdu si jej ani nevšimnete. Kamerku sice můžete použít i na odemykání obličejem, ale protože jde poměrně lehce ošálit, je lepší vsadit na integrovanou čtečku otisků prstů přímo v displeji. Ta je mimochodem jedna z nejrychlejších a nejspolehlivějších, co jsem za poslední dobu viděl. 90Hz displej je samozřejmě také jeden z největších žroutů energie a tak poměrně zamrzí, že zde bohužel nenajdete Always On. Ambientní displej k dispozici ovšem je, takže při zvednutí telefonu nebo klepnutím na displej se ukážou hodiny a notifikace. Baterie a rychlé nabíjení V dnešní době už se dá považovat u takto velkých telefonů 4000mAh baterie jako standard. 3800mAh baterka tím pádem je lehký podprůměr a ve spojení s 90Hz displejem se vám snadno může stat, že energie dojde poměrně brzo. Při velké zátěži je to prostě jednodenní telefon, ale hodně záleží, co budete přesně dělat. A když se vrátím k těm autům, je to přesně jako se spotřebou. Buď pojedete po dálnici stovkou nebo hodíte cihlu na plyn a při rychlosti 200km/h může být spotřeba klidně dvojnásobná. Já jsem se při normálním používání dostal k jednodenní výdrži a večer mi ještě 15% zbývalo. Důležité je ovšem zmínit, že Oneplus tak trochu změní váš pohled na výdrž díky celkovému systému nabíjení nazvané Warp Charge 30T. To písmeno T v názvu je vylepšení ješte původního 30W nabíjení, které díky změně v chemickém složení baterie dovolí telefon nabíjet plným výkonem delší dobu. Stačí tedy kdykoli v průběhu dne telefon zapnout na nabíječku a rázem získáte během pár minut desítky procent energie zpět. Vysoká kvalita zpracování Co musím na Oneplus 7T vyloženě pochválit je celková kvalita zpracování. Tohle je prostě špičková úroveň. Povrch zad je takový decentně matný a přitom trochu lesklý. Z dálky tak telefon nevypadá vůbec opatlaný, to až v momentě, kdy přijdete trochu blíž. Na druhou stranu jej ale očistíte daleko snáž než sklo nebo různé druhy plastových krytů. Kamera foťáků vystupuje mírně nad povrch a svým designem asi nejvíc připomíná staré dobré Lumie nebo do nedávna ještě telefony Motorola. Dvě věci ovšem musím jednoznačně pochválit. Boční přepínač na ztlumení po vzoru iPhonů má zde 3 polohy, zapnuto, vibrace, vypnuto a samotný mechanismus, jak přepínač krásně klouže, to se snad ani nedá popsat. Hrozně mě baví s jakými detaily si Oneplus dokáže vyhrát. Detaily, které na první pohled nejsou vidět, ale z dlouhodobého hlediska je opravdu oceníte. No a tou druhou věcí je haptická odezva vibračního motorku. Dost často se setkávám s tím, že výrobci dávají do svých telefonů jakýkoli motorek, jen aby si odškrtli, že tu je. Ten pak divně rezonuje, vibrace se přenášejí do vrzajících krytů a tak dále. Ve Oneplus 7T je ale absolutně jeden z nejlepších a decentně vibrujících motorků, které jsem kdy zažil. Prostě paráda. Po konstrukční stránce mi tu zkrátka nic nechybí i když IP certifikace nebo jack na 3,5mm by se hodily. O Oneplus se dlouhodobě říká, že je vodotěšný, že Oneplus pouze šetří peníze za drahý certifikační proces, který by prodražil cenu a tak dále, jedno je však jisté, rozhodně s ním nikam plavat nechoďte a chovejte se k němu, jako když by vodotěsný nebyl. A že vám bude fungovat i po volání v dešti nebo náhodném pádu do záchoda? Super. Bohatá výbava Výbava Oneplus 7T je naprosto nekompromisní a z Oneplus 7 Pro si 7T bere Snapdragon 855+, který je momentálně nejrychlejším Android procesorem na trhu, minimálně do doby než přijde jiný výrobce s 865tkou představenou tento týden. 12GB ramky z Pročka se zmenšilo na 8 GB u tohoto telefonu, což je pořád ovšem velký nadstandard v této cenové kategorii. K dispozici je pak na výběr mezi 128GB a 256GB úložištěm, ale důležitý je ještě jeden parametr za tím a to je UFS 3.0. Pokud nevíte, co to je, je to rychlost úložiště. Něco jako u počítače USB 2.0 nebo 3.0. A jestli ani tohle nevíte co je, tak ty rychlejší USB v počítači jsou ta modrá a jestli máte USB disk také s modrou koncovkou, tak jí určitě zapojte do modrého konektoru. Uvidíte ten dramatický nárůst v kopírování, až si budete přenášet třeba nějaké filmy z uložto. A právě ve Oneplus 7T prostě načítání aplikací běhá rychleji, systém běhá rychleji aplikace se instalují rychleji. Oproti telefonům, které UFS 3.0 nemají rozhodně rozdíl pocítíte. Pokud jste honiči bodů v Antutu benchmarku, vyvrcholení zažijete při zobrazení výsledků. Můj test doběhl na 485 000 bodů, což je stejně daleko víc, než kdy většina lidí využije. Samozřejmostí je tak běh na plné detaily her jako je Asphalt 14 nebo Fortnite 18. Po softwarové stránce je Oneplus potřeba pochválit také. Systémem je Android 10 v tak čistém provedení, že Oneplus byl po Pixelech snad prvním výrobcem, který aktualizoval své starší portfolio na Android 10. O takových rychlostech se vám může u mnoha jiných výrobců jen zdát. A chvála pokračuje, stereo reproduktory jsou opět jedny z nejlepších, které můžete ve své kategorii dostat a ani na nejvyšší hlasitost neslyšíte žádné vady nebo zkreslení. Stejně jak je na výborné úrovni i kvalita při telefonování. Jak já, tak druhá strana slyšela vše krásně čistě. Ale co ty foťáky? Tak a teď jdeme konečně na foťáky. Na zadní straně je trio čoček v podobě 48MP hlavního, 12MP teleobjektivu a 16MP šíra. Oneplus vám dokonce nad čočkami dává přepočet i na ekvivalent klasických objektivů v podobě 17, 26 a 51mm. Aplikace kamery se od posledních verzí moc nezměnila, ale s Androidem 10 došlo na pár vylepšení třeba v podobě portrétního režimu i přes zoomový objektiv, což rozhodně dává smysl pro přirozenější Bokeh efekt. Jdeme teď už ale na kvalitu samotných fotek. Za denního osvětlení jsou fotky z hlavního foťáku pěkné, s dobrým dynamickým rozsahem, ovšem poměrně často jsou fotky relativně měkké. Pokud zazoomujete na nějakém kvalitnějším monitoru do 100% velikosti fotky, jistě si ztráty kvality všimnete také. U zoomového foťáku je situace velmi podobná. Na první pohled všechno vypadá velmi dobře, na 90Hz displeji ještě líp, ale při přenosu do počítače už je to slabší. Dost často dochází k posuvu barev oproti hlavnímu foťáku, dost často foťák buď přeexponovává nebo zapne HDR a přetuní fotku moc výrazně a při slabším osvětlení Bokeh nevypadá vůbec dobře kvůli nutnosti automaticky zvedat citlivost na světlo. U širokoúhlého objektivu maximálně cením, že disponuje autofocusem, což skvěle využijete při makro režimu a za to rozhodně palec nahoru. Aspoň vidíte, že dedikované makro objektivy nejsou u telefonů potřeba. Horší už je to s kvalitou fotky, kde je šum ve fotce vidět často i za denního osvětlení. Tady ovšem oceníte vůbec tu možnost širokého úhlu záběru společně s makrem a když vezmu v úvahu fakt, že širokoúhlé foťáky svou kvalitou nejsou žádným ternem u většiny telefonů, jsem s ním kvůli tomu autofocusu i celkem spokojen. Při nočním režimu máte k dispozici hlavní nebo širokoúhlý foťák a fotky vypadají velmi dobře. Až bych možná řekl, že kolikrát mi přišly noční fotky hezčí než ty denní. Noční režim rozhodně odvede svou práci a dynamický rozsah se projeví hlavně v kontrastech mezi neonovými nápisy a tmavšími plochami. Výraznější vadou na kráse nočního režimu je snad tak jedině opět šum v tmavých plochách. Abyste rozuměli, noční režim chválím, ale Huawei, Apple nebo Pixel jsou stále lepšími telefony. U selfie kamerky jsem zrovna nad kvalitou nejásal. Častý problém s ostřením a přepalem tu prostě je, ale jak víte, já si na selfiečka moc nepotrpím a kdyby tady žádná přední kamera nebyla, vlastně by mi to vůbec nevadilo. Video umí natáčet Oneplus 7T na hlavní kameru až ve 4K při 60 snímcích za vteřinu. Celkově jsem byl s videem velmi spokojený, dynamický rozsah velmi slušný, detaily jak by smet, jen občas byly záběry trochu moc přesaturované a šum v tmavých plochách večer je jasně vidět. Stojí za koupi? Oneplus 7T je za svých necelých 16 000 korun velmi dobrý telefon a důstojný konkurent pro všechny zavedené značky. Jeho přímým konkurentem tak mohou být telefony jako Honor 20 Pro, Huawei P30, Zenfone 6, ale i třeba Galaxy S10. Každý z těchto telefonů má samozřejmě svá pozitiva i negativa. Oneplus 7T vyniká hlavně v 90Hz displeji, rychlém nabíjení, skvělou konstrukční kvalitou, příkladnou softwarovou podporou nebo nejrychlejším procesorem na trhu. Má však i svá negativa. Především je to v porovnání se svou stejně drahou konkurencí horší foťák, chybějící 3,5mm jack, absence voděodolnosti nebo třeba oproti Mi 9T Pro nebo Zenfonu 6 výřez v displeji. Co někdo ocení, jinému je jedno, proto univerzální doporučení neexistuje. ...
Zpracování Pulse 4, jak už název napovídá, je 4. generací stejnojmenné řady a za svou dobu existence po designové stránce ušla velký kus cesty. Nejnovější model je celý vyroben z akrylového skla v kombinaci s měkčeným plastem. Uvnitř skleněného obalu je za zhruba centimetrovou mezerou další mléčné sklo za nímž je soustava diod a baterie dodávající reproduktoru energii. Pulse 4 si totiž můžete vzít i s sebou na cesty a podle výrobce vám dodá až 12 h přehrávání muziky. Sklo je ze své povahy poměrně kluzké a trochu zamrzí, že obsahem balení není alespoň nějaký druh cestovního pouzdra nebo obalu. Každopádně vizuelní efekty na Pulsu jsou nádherné a oproti svým předchůdcům světelné efekty pokrývají daleko větší plochu reproduktoru. Ovládání JBL Pulse 4 je určený k postavení na výšku na jakékoli místo a podle druhu podložky dokážete ještě hudbu umocnit díky basovému reproduktoru na spodní straně. Při basovější hudbě dokonce ucítíte i mírné chvění desky, třeba při položení na pracovní stůl. Na vrchní straně je naopak reproduktor, který se stará o výšky a má za úkol šiřit zvuk ve všech směrech. JBL Pulse 4 se ovládá na 3 místech kolem vrchního lemu. Na první straně je tlačítko přehrávání, zesilování a zeslabování zvuku, které ještě doprovází pěkný vizuální efekt diod podle kterých poznáte minimální a maximální úroveň zvukového výstupu. Rychlým dvojklikem na tlačítko přehrávání můžete přeskočit na další skladbu, ale pro vrácení na začátek nebo o skladbu zpět tlačítko bohužel chybí, což je trochu škoda, pokud si zamilujete jednu písničku, kterou si pouštíte pořád dokola. Na druhé straně reproduktoru jsou zapínací tlačítka společně s párováním. K dispozici je pouze Bluetooth 4.2, ale při pohybování se s reprákem kdekoli po bytě jsem neměl sebemenší problém s rozpadávajícím se zvukem. Jestli tedy budete přehrávat hudbu z mobilu ven na zahradu nebo z obýváku pouštět dětem do dětského pokoje pohádky, dosah je dostatečný. Stejně tak příjemně překvapí téměř nulové zpoždění zvuku při přehrávání videa, čímž trpějí některá levnější zařízení. Bluetooth 5.0 by rozhodně všechny hodnoty ještě vylepšilo, ale 4.2 mě v Pulse 4 opravdu mile překvapilo. Přece jen jedna nevýhoda tu je a to je možnost spárování jen s jedním mobilním telefonem současně. Pokud repráček otočíte ještě o třetinu kolem své osy, dostanete se ke třetí sadě tlačítek. První z nich se jmenuje Party Boost pomocí kterého můžete spojit 2 repráčky do páru a docílit tak stereo zvuku. Můžete připojit samozřejmě i víc repráčků, ale pozor, Party boost není zpětně kompatibilní s funkcí Connect +, takže starší repráčky JBL bohužel nepřipojíte. Teoreticky se ale rýsuje šance, že by JBL naopak mohlo novou funkci Party Boost přinést do svých starších repráčků pomocí aktualizace. Druhé tlačítko slouží pro přepínání různých režimů světelných efektů nebo při jeho podržení můžete naopak světelné efekty úplně vypnout. Režimy a konektivita K dispozici je 5 přednastavených režimů s názvy Spiritual, což je takové moody osvětlení, Campfire imitující táborák nebo svíčky, Equalizer asi není potřeba představovat, Wave neboli vlny a posledním je tzv. Customized v kterém si můžete vybrat kolik LEDek svítí, jejich směr změn a tak dále. Prostě kompletní nastavení osvětlení je přímo na vás. Samozřejmě detailnější nastavení se dělá přes aplikaci JBL Connect. Můžete si změnit všechny barvy v kompletním spektru barev a pro zvolení požadované barvy použít i fotoaparát. Stačí namířit kameru na požadovanou barvu, vyfotit a repráček použije barevnou škálu kolem vyfocené fotky. A funguje to fakt hezky. Na spodní a řekněme zadní straně, protože je přesně naproti od loga JBL je indikátor stavu nabití baterie a zdířka na USB-C nabíjení. JBL udává výdrž na 1 nabití 12h a musím říct, že tentokrát se mi jí podařilo zhruba při poloviční hlasitosti bez problému dosáhnout. Pulse 4 už ovšem oproti svým předchůdcům nenabízí zdířku na 3,5mm jack, takže tento reproduktor je 100% pouze pro bezdrátový přenos hudby a vzhledem k absenci mikrofonu jej nepoužijete ani pro povely Siri, Alexe nebo Google asistentovi. Co naopak můžete využít je voděodolnost IPX7 a tím pádem ponoření repráčku do vody až na 30 minut. Ne že byste se s ním měli přímo koupat, ale použití v koupelně, kde je hodně páry je naprosto v pohodě a nemůže nijak funkci ovlivnit. Zvukový dojem Po zkoušce zvuku musím říct, že jsem byl opravdu hodně překvapený. Když jsem pustil Pulse 4 v práci, kde máme zhruba 4,5m vysoké stropy, dojem na mě neudělal. Basový reprák míří dolů a výškový nahoru a neznělo to úplně nejlíp. Pak jsem si vzal Pulse 4 domů a byl to nebetyčný rozdíl. Tenhle reprák není určený do velkých hal, ale pro domácí použití a ať jste v jakékoli místnosti odvede spoustu práce. Zvuk naprosto vyvážený, basů tak akorát, středy nejsou vůbec zastřené a vokály jsou skvělé. Oproti JBL Pulse 3 je to rozhodně značný posun ve zvuku. Nemusíte se bát doma ani větších místností a Pulse 4 dokáže ozvučit i 100m2 prostor naprosto bez problému a ani na maximální hlasitost neslyšíte žádné deformace zvuku. Na nejvyšší hlasitost pravda začínají chybět trochu basy, ale jak často používáme repráky na maximální hlasitost? Vyplatí se? JBL Pulse 4 se prodávají v době této recenze za 6 990 Kč, což rozhodně není málo, to uznávám, ale je potřeba jej brát nejen jako reproduktor, ale i pěkný designový doplňek, který dokáže zpestřit nejen obývák, ale dokážu si jej představit i jako doplněk do koupelny. Stačí zhasnout, dát pěnu do koupele, pustit relaxační hudbu, nastavit ledkám profil campfire a myslím, že si to dokonale užijete. Ať si reprák budete kupovat pro sebe, nebo jej dáte někomu na Vánoce, rozhodně tím chybu neuděláte. Ano, má samozřejmě pár nedostatků v podobě chybějící zdířky na 3,5mm jack, není zde hlasový asistent ani mikrofon, Bluetooth není ve verzi 5.0, připojit lze repráček jen k 1 zařízení současně a 12h přehrávání také není největší výdrž, ale když vezmu do úvahy jak Pulse 4 hraje nebo vizuální stránku repráků, je to za mě skvělá volba. A jestli při nákupu u nás použijete slevový kód „PULSE4“, získáte zase něco navíc. ...
Použití a výbava Xiaomi Mi Box S není nový DVB-T2 tuner, který vám sice nezprovozní kanály typu TV Nova nebo TV Barrandov Jaromíra Soukupa, ale dokáže udělat z hloupé televize chytrou a ukázat vám úplně jiný obsah než možná znáte. Uvnitř se totiž skrývá operační systém Android TV, do kterého můžete podobně, jako do mobilního telefonu instalovat aplikace a následně jejich obrazový výstup promítat skrz HDMI do vaší televize. Stačí pouze jakákoli televize vybavená HDMI vstupem a domácí wifina. Celému segmentu takzvaných externích Android TV Boxů dominuje Nvidia se svým Shieldem, ale to mluvíme o víc jak dvojnásobných cenách oproti Mi Boxu S od Xiaomi, který je k dostání už za zhruba šestnáct stovek a je tak malý, že jej bez problému schováte za televizi přidělanou na zdi. Výhodou je, že přímá viditelnost na Mi Box S není potřeba a žádný kabel navíc nikde nic nehyzdí. Na zadní straně jsou kromě HDMI výstupu k dispozici porty pro připojení napájení, audio výstup, USB pro připojení flash disku nebo externího harddisku. Kompletní obsah do zařízení se dostává pomocí Wifi připojení, které funguje vždy bez problému i z patra do patra. Samotný hardware pro většinu uživatelů není asi nejdůležitější, ale pro úplnost, procesorem je Amlogic S905 ve spojení s 2GB operační paměti a 8GB interním uložištěm pro aplikace, což je úplně stejný hardware jako byl v předchozím Mi Boxu. Operačním systémem je pak Android 8 Oreo. Funkce V balení kromě všeho dostanete ještě jednoduchý dálkový ovladač, jak pro pohyb v menu, tak pro bezproblémové ovládání veškerých aplikací. V základu jich je sice pouze pár, těch nejpoužívanějších a jakékoli další přímo optimalizované pro Android TV bez problému stáhnete z Google Play. K dispozici jsou tak tradiční aplikace jako HBO, Kodi, VLC nebo Netflix, který dokonce můžete spustit přes dedikované tlačítko přímo na ovladači. Dalším, často používaným tlačítkem může být pro někoho Google Assistent, přes kterého můžete rychle spouštět aplikace nebo přehrávat videa na YouTube. Vlastní zkušenosti a doporučení Se samotnou kvalitou přehrávaného obsahu jsem byl spokojený, stejně jako s aktualizacemi, kterých mi během roku, kdy Mi Box S používám pár dorazilo. Mi Box S používám tak, že jej mám neustále zapnutý a vypínám pouze televizi. Jediný problém, který bohužel mám je, že zhruba jednou za 14 dní musím zařízení restartovat. Pravděpodobně dojde k zahlcení paměti a zařízení začne v menu lagovat, filmy se trhat a podobně. Otázkou je, kdybych podobně používal televizi, jestli by k tomu nedocházelo taky. Na Xiaomi Mi Box S můžete po dokoupení Bluetooth ovladače hrát hry podobně, jako na Shieldu, ale 2GB operační paměti a koneckonců pouze 8GB úložiště vám moc prostoru na hraní nedají. Spíš se tak můžete orienetovat na nenáročné hry na nízké detaily. Já osobně jsem měl největší problém s tím, že moje 5 let stará televize Samsung přestala ve svých smart funkcích podporovat HBO GO a prostě aplikaci odinstalovala. Řešením byl právě Mi Box S, který funguje jako plnohodnotná náhrada a žádnou ze smart funkcí jsem od té doby nepustil. Nejvíc tedy Mi Box S používám pro streamování obsahu z mobilu, hlavně při spárování s Youtube aplikací nebo pro přehrávání filmů a seriálů z Netflixu nebo HBO Go. Od té doby, co mám doma Mi Box S jsem klasickou televizi šířenou vzduchem nebo kabelem nepustil ani jednou, protože komfort toho, že si pustím co chci a kdy chci, navíc bez reklam, je prostě neocenitelný. Xiaomi Mi Box S tedy mohu v klidu doporučit komukoli, kdo chce ze staré televize za pár korun udělat moderní televizi nebo pokud často spíte po různých hotelích, můžete si vzít svůj Netflix s HBO s sebou. Každá hotelová televize disponuje HDMI vstupem, zatímco obsah z mobilu do ní streamujete jen hodně těžko. Záleží samozřejmě, co od takového boxíku očekáváte. Jestli jej budete používat i na hraní her, berte rozhodně Nvidia Shield. Jestli jen chcete sledovat filmy a YouTube, berte Mi Box S. Za těch šestnáct nebo sedmnáct stovek, jak se pohybuje jeho cena se to vyplatí. A pokud přemýšlíte o vánočním dárku třeba pro rodiče, směle do toho, vždyť HBO GO nebo Netflix účty můžete v rodině sdílet, takže vás to ani měsíčně nijak nezatíží. ...
Osvědčený design Při pohledu na Mi Note 10 se vám totiž nemůže vybavit nic jiného než Huawei P30 Pro, což někomu vadit může, ale jinému je to zas úplně jedno. Mi Note 10 je v každém případě naprosto perfektně zpracována v kombinaci kovu a skla, všechny rohy jsou zaoblené, displej přetéká přes hrany a na první pohled je jasné, že toto je prémiový model. Mi Note 10 se totiž nepyšní jenom krásným designem, ale i na zadní straně pěticí fotoaparátů, kterým vévodí hlavní 108MP. Kromě něj najdeme na zádech krytých Gorilla Glass 5 ještě fotoaparáty pro 2 násobný zoom, 5 násobný zoom, širokoúhlý objektiv a poslední 2MP makroobjektiv. Průměrná výbava Jak finančně náročné je udělat prémiový design a mnoho foťáků Xiaomi zjistilo, když došlo na hardwarovou výbavu, která už rozhodně doznala ústupků. Jestli jste totiž čekali, že tento telefon nebude pohánět nic jiného, než Snapdragon 855, pak jste se mýlili. Procesorem je pouze Snapdragon 730G, což je bezesporu výborný procesor, koneckonců v Antutu si získal 255 000 bodů, ale za cenu 14 990,- jsme prostě u Xiaomi zvyklí na jinou třídu. notabene, pokud Mi 9 stojí s 855 procesorem skoro půlku. Je jasné, že Xiaomi tímto telefonem necílí na ultra core gaming maniaky, ale spíš na uživatele, kteří se zaměřují na design a u fotoaparátu chtějí mít kompletní nabídku ohnisek bez jakýchkoli kompromisů. Za mě je to škoda, protože jestli Xiaomi útočilo na P30 nebo P30 Pro, slabším procesorem si sami sobě sebrali trumfy z ruky. Slabší procesor se totiž projeví. Softwarem je zde totiž stále Android 9 Pie, ovšem nově už na MIUI 11, které není ještě úplně odladěné a zejména záseky v animacích nebo delší doba post processingu nočních fotek si vybrali v podobě procesoru svou daň. Snapdragon 730G je ve výkonu někde na úrovni loňské 845, ale zde víc než kde jinde platí, že špatně napsanou aplikaci umlátíš výkonným procesorem a 855 tady tím pádem dost chybí. V každém případě Xiaomi své telefony aktualizuje poměrně pečlivě, takže se nebojím v tomto ohledu o brzkou softwarovou opravu, stejně tak jako o již ohlášenou aktualizaci na Android 10. Na novém MIUI 11 se můžete těšit na vylepšený tmavý režim, vyzváněcí tony, které se přizpůsobují aktuálnímu počasí nebo denní době anebo vylepšený Always On režim na OLED displeji. Parádní displej Displej Mi Note 10 je jedním z nejlepších FHD+ displejů, které Xiaomi dokáže do svých telefonů momentálně dát. Zaoblenými hranami tento výrobce dokazuje dotažení na světovou špičku v podobě Samsungu a Huawei, avšak ne všem tyto displeje vyhovují. Jejich negativum je totiž horší čitelnost v místě zaoblení a občasné nechtěné dotyky. Displej je to ovšem prvotřídní se skvělou čitelností na sluníčku přes 600 nitů, perfektními barvami a pozorovacími úhly. Ruku na srdce, v cenovce, v které se pohybujeme jsme ale už pomalu v cenách OnePlus a jejich 90Hz displejů a na to rozhodně nejde zapomenout. Rozhodně však musím pochválit čtečku otisků prstů v displeji, protože oproti předchozím modelům je zase znatelně rychlejší. Galileo a rychlé nabíjení Vrátím se teď ale ještě na chvíli k hardwaru, protože určitě vás zajímá, jak je na tom další výbava. Především je potřeba si říct, že zde chybí jakýkoli stupeň voděodolnosti a na stereo repráčky také zapomeňte. Budete si muset vystačit pouze s jedním, který ale hraje velmi nahlas a pěkně. Kdo z vás ovšem dává přednost soukromému poslechu, k dispozici je mu zdířka na 3,5mm jack také s velmi dobrým zvukovým výstupem. Teď už ovšem následují samá superlativa v podobě 5GHZ wifi, Bluetooth 5.0, navigačního systemu Galileo a vašeho oblíbeného FM rádia. Na spodní straně samozřejmě najdete také USB-C konektor, který ve spojení s přibalenou 30W nabíječkou dokáže nabít telefon za 30 minut na zhruba 55%. Celková kapacita baterie je úctyhodných 5260mAh, což je momentálně nejvíc, co jste schopni po ROG Phone II v mobilu dostat. Ze samotné výdrže jsem byl lehce zklamaný a z kýžených 3 dní při běžném používání nakonec zůstaly jen 2. I tak je to pořád velmi slušná výdrž, která se s dalšími avizovanými aktualizacemi, doufám, ještě zlepší. Originální foťák Asi víte, že dlouhodobě používám iPhony a ještě do letošního léta jsem smutně pokukoval po všech telefonech, které disponovaly širokoúhlým foťákem. Ne, nebojte se, fakt jsem nepřešel na recenzi iPhonu, ale spíš jsem chtěl navodit atmosféru, že u drtivé většiny telefonů řešíme nějaké kompromisy typu – mám si koupit telefon, který má zoom, ale nemá šíro nebo zas má šíro a nemá zoom? U Xiaomi Mi Note 10 tento problém řešit nemusíte, protože Xiaomi sem nacpalo momentálně to nejlepší, co si dokážete představit. Hlavní senzor má úctyhodných 108MP, které ale samozřejmě většinou využijete díky složení 4 pixelů do jednoho pro 27MP snímky. Pokud ovšem chcete, můžete si dopřát i 108MP fotografii. Tady už je ovšem potřeba myslet na focení v dobrých světelných podmínkách, protože šumu na fotce se kvůli menšímu senzoru nevyhnete a nakonec se stejně nejspíš vrátíte ke klasické fotografii. Pokud se vám něco nevejde do záběru, použijete pro změnu 20MP širokoúhlý objektiv. Pro vzdálenější objekty pro změnu vyzkoušejte čočku s 2 násobným přiblížením a pokud je objekt ještě dál, k dispozici je další s 5 násobným přiblížením. No a na totální detaily vám možná přijde vhod 2MP makroobjektiv. Tolik ke způsobu použití foťáků a teď si řekněme po pravdě, jak na tom jsou. Hlavní foťák standardně produkuje 27MP snímky, které vypadají za denního světla opravdu výborně. Barevné podání je skvělé, dynamický rozsah také velmi dobrý, snímky jsou ostré tak akorát, zkrátka tady si není na co stěžovat. Velmi dobrý výkon podává foťák i večer, obzvlášť, pokud použijete noční režim. Fotoaparát provede několik expozicí, snímky na sebe složí a výsledná fotka je zhruba ještě o pár desítek procent lepší než bez použítí nočního režimu. Škoda jen, že se noční režim nenavrhuje automaticky, podobně jako na iPhonech nebo Motorolách a musíte furt přepínat v rámci posuvné lišty tam a zpět. U zbylých foťáků dostanete také velmi pěkné výsledky, ale tam už je to závislé hodně na světelných podmínkách, protože s ubývajícím světlem jak v šíru, tak obou zoomových foťácích nastupuje neostrost a šum. U 2x násobného zoomu však můžete fotit i na noční režim a Mi Note 10 sama podle intenzity světla rozhoduje, zda využije klasickou zoomovou čočku nebo výřez z hlavního objektivu. Když jsem viděl poprvé v mobilu makroobjektiv, původně jsem jej považoval za zbytečný, ale čím dál tím víc chápu uživatele, kteří jej používají. Zrovna v tomto případě můžete docílit velmi pěkných detailních fotek třeba i díky širokoúhlému foťáku, který má vestavěný autofocus, ale lidi jsou dneska čím dál tím línější a proč by něco dělali šírem a pak fotku ořezávali, když mají právě makroobjektiv, který dokáže z nějakých 2cm zabrat působivý detail. V dnešní době stejně většina fotek končí na facebooku a instagramu, který je opět z 80 procent konzumovaný zase na mobilech. Přesně tam a ne jinam je fotka z makroobjektivu určená. A kdo rozumí focení a nebo si chce tu práci dát, použije bez problému jinou čočku. Stojí za koupi? Xiaomi Mi Note 10 je dostupný v jedné kapacitě 6/128 od 22. listopadu za cenu 14 990,- u nás na Hurámobil.cz. Za tyto peníze dostanete prémiový přístroj s krásným designem, pěticí foťáků, obrovskou baterkou a fakt krásným displejem. Jsou zde také ale ústupky v podobě ne úplně vlajkového procesoru, který by si ovšem zasloužil lépe optimalizovaný software. Pokud o Mi Note 10 přemýšlíte, berte jí hlavně kvůli designu, výdrži, displeji a foťákům. V podobné cenovce totiž budete hledat konkurenta jen těžko. Pokud vás nic z tohoto nezajímá a raději hrajete hry, spíš bych se poohlédnul po Mi 9T Pro, Zenfone 6 nebo Oneplus 7 Pro. ...
Rozporuplný design Motorola G8 Plus, jak už název napovídá, není nic jiného, než nástupce G7 Pluska, které se představilo před třičtvrtě rokem a já jsem si jej docela pochvaloval. Obecně si Motoroly vždycky pochvaluju za design, že to není tuctovka. Tentokrát jsem ale novou G8čku vzal do ruky a doslova na ní chvíli opravdu čuměl jak péro z gauče a říkal jsem si jen: Proč? Sakra proč? Proč jste opustili krásný nebo aspoň svůj osobitý design a zařadili jste se do čínské jednosměrky, která chrlí jeden stejný telefon jako druhý? No jo, vždyť vy jste vlastně čínská firma. No, co, G7 Plusko bylo skleněné, G8 Plusko je plastové, tak se pojďme smířit aspoň s tím, že logo M na zádech tu v rychlé a spolehlivé čtečce otisků prstů zůstalo. Co mi ovšem nesedělo, jsou boční tlačítka, která působí dost laciným dojmem. Jestli ovšem patříte do sorty lidí, kteří milují všechno z plastu, budete se tetelit radostí s přibaleným plastovým pouzdrem, které zakryje vystupující foťáky i ta boční tlačítka. Skvělý stereo zvuk a rychlé nabíjení 6,3” velký IPS displej s kapkovitým notchem rozhodně není bezrámečkový. Čelo i brada jsou znatelné a boční rámečky zase trochu užší, i když Honor 8X od nich rozhodně nečekejte. Nad přední kamerou asi mnohé z vás potěší velká mřížka sluchátka. Tento telefon totiž disponuje na svou cenovku relativně ojedinělou vlastností. Má stereo reproduktory, které hrají po čertech dobře a komu by to bylo málo, k dispozici má samozřejmě ještě jack na 3,5mm. Jen ty basy by mohly být krapánek lepší, ale na střední třídu je tohle prostě skvělý zvuk. Další věcí, která rozhodně není obvyklá a překvapí je odolnost proti vodě. Nejedná se ovšem o žádnou certifikaci IP, ale celý telefon je potažený jakýmsi speciálním nano filmem, který by měl odpuzovat vodu. Plavat s ní ale rozhodně nechoďte. Naopak na spodní straně USB-C už začíná být konečně samozřejmostí, stejně tak, jako rychlé dobíjení. Původní 27W nabíjení z G7 pluska už ovšem také vzalo za své a musíte se spokojit s pomalejším 15W. Na druhou stranu baterie doznala velkého zlepšení v podobě 4000mAh, takže jakýsi kompromis za pomalejší nabíjení, byť tedy pořád 3x rychlejší než iPhone 11. Bez problému jsem s telefonem vydržel 2 dny, ale při slabším používání bych se nebál odjet ani na víkend bez nabíječky. Průměrné barevné podání a slušná výbava Popravdě, displej na mě moc dojmu opravdu nezanechal. V celé vrchní části a hlavně kolem foťáku je znatelný černý stín a celý displej je hozený hodně do studených barev. Inženýři si tady evidentně s vyvážením bílé moc hlavu nelámali, což je škoda, protože jinak barvy jako takové jsou opravdu hezké. Bohužel nepomůže ani úprava v menu, protože tu máte jen možnosti nastavení barev přirozené, zesílené a syté, což s bílou nepohne ani o píď. Mění se totiž jen kontast a saturace. Celková světelnost také není úplně bůhvíjaká a na přímém slunečním světle to bude asi nejspíš průměr. Bohužel letní slunečnou oblohu si na podzim moc nenasimuluju, tak musím vycházet aspoň z výrobcem uvedených 450 nitů, což je ve své kategorii prostě průměr. Po hardwarové stránce doznala Motorola mírného zlepšení v podobně Snapdragonu 665 s kombinací 4GB operační paměti a 64 úložiště. V Antutu se to projeví zhruba 170 000 body, což je v hrubém výkonu někde mezi Samsungem a Xiaomi. Důležitý je ovšem téměř čistý Android 9 Pie bez zbytečného bloatwaru. Škoda jen, že už nedošlo na desítku. I taktu ale vše běhá rychle, bez sebemenšího záseku a samozřejmě jsou zde i oblíbená Motorolí gesta pro spuštění baterky, foťáku a tak dale. Za tohle dávám pokaždé palec nahoru a ani tady to nejde jinak. Foťák překvapí, ale ne vždy příjemně Teď se už ale dostávám k foťákům, což už předesílám další bolístku. Ač tohle vypadá jako semafor mnoha foťáků, asi vás překvapí, že ve skutečnosti budete používat jen jeden. Ono jich tu totiž víc “normálně” použitelných není. Je totiž poněkud zvláštní kombinace hlavního foťáku, druhého pro rozostření pozadí, třetí je laserový ostřící sensor, čtvrtý akční kamerka a paté kolečko je přisvětlovací dioda. Hlavní 48MP foťák se světelností f/1.7 vás upřímně nijak moc nenadchne ale ani nezklame. Zkrátka šedý průměr. Občas sice dokáže hodně překvapit, někdy pozitivně a bohužel někdy i negativně. Jestli jsem displeji vyčítal studené tóny, tady je máme znovu. Telefon má tendenci dávat prioritu modré barvě a tyrkysová obloha občas zazlobí asi tak podobně, jako se to stávalo u Huaweie nebo Honoru kdysi dávno při zapnutí funkce AI. Na tomhle by měla Motorola vážně zapracovat asi tak stejně, jako na nočním režimu. Ten je totiž přímo David Copperfield noční fotografie. Dokáže totiž vykouzlit takové fotky, které mají s realitou pramálo společného. Snímky focené na noční režim jsou zbytečně přeostřené, ale samozřejmě spíš ve středu snímku. Na bocích je výsledná fotka zase spíš měkká. Občas dokáže foťák v noci i příjemně překvapit, ale opravdu jen občas. Druhý foťák, jak už jsem předeslal, není foťák, ale akční kamerka a jednoduše bych to shrnul pod pojmem zbytečnost. Funguje totiž pouze v režimu kamery a telefon, který držíte na výšku nahrává obraz na šírku. Motorola tvrdí, že kvůli stabilizaci při akčních záběrech je lepší pro člověka držet telefon na výšku místo na šířku. Fajn, ale až budu chtít točit akční záběry, použiju na to GoPro. Je menší, skladnější, má vice držáků, přidělám jej klidně na helmu a je vodotěsné. Nic, co by mohla nabídnout tato Motorola. Mírného zlepšení doznala i přední kamera, která teď využívá spojování pixelů podobně jako kamera hlavní. Fotky vypadají o chlup přirozeněji. Video dokáže telefon natáčet až ve 4k při 30 snímcích. Patří k tomu lepšímu, co z Motoroly můžete dostat, ale zázraky od něj také nečekejte. Koupit, nekoupit? Jak zhodnotit Motorolu G8 Plus, jejíž cena je 6 990,-. Asi nejspíš jako telefon, vybavený pár skvělými vlastnostmi jako téměř čistý operační system, tradiční gesta, skvělé reproduktory, ale také jako telefon se spoustou negativních vlastností jako levné designové provedení, při nejlepším průměrný displej a průměrný fotoaparát. Oproti Xiaomi Redmi Note 8T nebo Note 8 Pro, které teď válcují prodeje to zkrátka dobrá volba úplně není, což je škoda. Já bych i Motorole odpustil možná nakonec i ten design, kdybych se jen mohl spolehnout na foťák, že vyfotí dobrou fotku za všech okolností. Takhle jen pokrčím rameny, v klidu Motorolu zabalím a za pár dní už si na ní ani nevzpomenu. Chybět mi určitě nebude. A tentokrát mě fakt nezvyklá ani to FM rádio. ...
Gimbaly a jejich využití Někteří z vás možná znají značku DJI, která je takovým průkopníkem a asi nejznámější značkou v dronech nebo stabilizátorech. Zhiyun sice v našich končinách mezi běžnými uživateli známý není, ale ti, kteří se zajímají o filmařskou techniku znají Zhiyun velmi dobře. K čemu vlastně takový gimbal slouží? Je to věcička, která má uvnitř zabudované 3 motorky, jejichž primárním úkolem je stabilizovat telefon ve 3 osách. Motorky vlastně neutralizují svým protipohybem vaše nežádoucí pohyby rukou. Klepne se vám ruka dolů, motorky kompenzují nahoru a naopak. Výsledkem je pak krásně stabilní video jako ve filmech. Původně byly gimbaly určené opravdu pro filmaře, ale dneska díky své dostupnosti je může mít kdekdo. Jejich použití přijde vhod nejen při videu, ale třeba i u noční fotografie, kde je potřeba mít ruce opět stabilní. Použití je naprosto jednoduché. Stačí vzít mobilní telefon a zkalibrovat jej jednoduchým posunutím doleva a doprava v držáčku a o zbytek se postará motor. Podržením zapínacího tlačítka už dojde k aktivaci gimbalu, který se srovná do správné polohy a vy můžete zapnout vaší klasickou fotoaplikaci nebo si stáhnout aplikaci ZY Play přimo od Zhiyunu a začít natáčet. Při spárování přes Bluetooth budete moci využívat nejen aplikaci ZY Play, ale i v klasické aplikaci fotoaparátu využívat tlačítka nahrávání nebo pořízení fotografie. Několik dostupných režimů Gimbal Zhiyun Smooth Q2 funguje v několika režimech mezi kterými se přepínáte jedním klikem na joystick dopředu a dvojklikem na joystick dozadu. První režim s názvem PF funguje tak, že můžete rukou pohybovat zleva doprava, ale osa nahoru a dolů je pevná a vy ji můžete změnit pouze pohybem joysticku nahoru a dolů. V druhém režimu L jsou všechny osy pro pohyb ruky zamknuté a vy je můžete změnit jedině joystickem. Třetí režim zvaný F naopak všechny osy uvolní a joystickem můžete pouze omezeně otáčet telefonem zhruba o 45 stupňů. Mód POV funguje úplně stejně jako předchozí režim F, pouze s tím rozdílem, že můžete telefon i otáčet. No a konečně poslední režim, tzv. Vortex, který aktivujete dalším klikem na joystick vám telefon otočí do režimu ruční svítilny a vy pomocí joysticku s ním můžete otáčet zleva doprava a vytvářet tak opravdu kreativní záběry. Na zadní straně je celý mechanizmus vyosen na jednu stranu. Je to kvůli tomu, aby se do záběru nedostal samotný gimbal. Ten se vám tam ovšem bohužel dostane i tak a to je takové trochu mínus v konstrukci. Naštěstí právě v průběhu testování mi dorazil nejnovější firmware, který řeší už i tento problém. Stačí 3x stisknout tlačítko nahrávání a celý telefon se trochu pootočí tak, aby se právě nedostával gimbal do obrazu. A když už jsme u těch trojích stisků, tak 3x stisknutí zapínacího tlačítka telefon přetočí do selfie módu, pokud se tedy chcete vyfotit daleko kvalitnějším zadním foťákem. Pokud budete natáčet na Instagram, hodí se mít telefon ve vertikálním režimu. Toho docílíte jednoduše tím, že přetočíte držadlo do horizontální polohy a je to. Stojí za to! Zhiyun Q2 musím pochválit celkově za zpracování a konstrukční řešení. Celokovové provedení působí opravdu robustně, ze spodní strany máte i závit na klasický stativový šroub a po odmontování víčka můžete vyměnit vestavěnou baterii za další, pokud si nevystačíte s jednou. Za mě ovšem úplně v pohodě stačí ta jedna v balení, protože vám dodá až 17 hodin provozu. Tohle je samozřejmě závislé na typu telefonu a jeho vyvážení. Čím lépe jej vyvážíte, tím méně motory budou muset pracovat. Ale vyvážení zvládne opravdu malé dítě a s tímhle gimbalem si užijete opravdu spoustu zábavy. Zhiyun Q2 stojí 3 990,- a jako vždy jej seženete u nás na Hurámobil.cz. ...
Skvělý design a kvalitní zpracování Xiaomi začíná své podznačky prosazovat čím dál tím víc a nápisem Redmi je Xiaomi Redmi Note 8T telefon ocejchovaný hned z obou stran. Na té zadní, která svou gradientní kombinací asi nejvíc připomíná Mi 8 Lite najdete nápis Redmi na obvyklém místě a na přední straně si logo našlo místo na vcelku masivní bradě. Ta je mimochodem zhruba o 20% větší než je tomu na předchozí Redmi Note 7 a upozorňovat logem na relativně velkou bradu asi není nejšťastnější nápad. Buďte ale v klidu, tohle je totiž jedna z mála věcí, které se dají společně s moc vystupujícími foťáky telefonu vytknout. Ty se ale samozřejmě dají zakrýt přibaleným silikonovým pouzdrem. Kvalita zpracování je celkově na velmi vysoké úrovni, všechno lícuje, nikde nic nevrže, tlačítka se dobře mačkají a mají příjemnou odezvu. Zkrátka a dobře, po designové stránce si není na co stěžovat. Displej s Gorilla Glass 5 FHD+ displej o velikosti 6,3“ s kapkovitým notchem kryje stejně jako záda Gorilla Glass 5 a jedná se o displej vyrobený technologií IPS. Tím pádem zde nečekejte čtečku otisků v displeji, která je na zádech přístroje. Je ale velmi rychlá a spolehlivá. Displej je standardně naladěn až moc do studených tónů, ale tohle zvládnete bez problému upravit v nastavení a asi to vlastně doporučuju udělat každému hned po spuštění přístroje. Všechno pak bude vypadat daleko lépe a přirozeněji. Světelnost displeje udávaná Xiaomi je na 450 nitech, což telefon řadí do průměru své cenové kategorie. Na sluníčku to tedy není žádný premiant ve stylu vlajkových lodí, ale tady jsme v průměru konkurence a veškerý text jsem neměl nikdy problém přečíst. Vylepšený hardware a dostačující software Po hardwarové stránce došlo u procesoru k mírnému vylepšení oproti svému předchůdci a Redmi Note 8T teď pohání Snapdragon 665, což telefonu zajistilo zhruba 170 000 bodů v Antutu benchmarku u testované konfigurace 4GB RAM, 64GB úložiště. Telefon se nicméně vyrábí v mnoha konfiguracích od 3/32 až po 4/128. Výsledky by se každopádně neměly nijak dramaticky lišit, ale variantu se 4GB operační paměti bych v tomto směru víc než doporučoval. Přece jen ten rozdíl mezi 3GB a 4GB variantou je pouhá pětistovka. Uváděný výkon vám v pohodě bude stačit na jakoukoli běžnou práci a ani hraní her nebude problém. Sice ne na největší detaily, ale třeba Asfalt jsem si zahrál úplně na pohodu. Fortnite ovšem zatím není podporovaný, ale předpokládám, že vzhledem k tomu, že minimální specifikace Note 8T splňuje bez problému, bude podpora brzo uvolněna. Po softwarové stránce vše běží na Androidu 9, škoda, že desítka tady není hned v začátku, ale v dohledné době by měla aktualizace dorazit spolu s novějším MIUI 11. Se současnou devítkou však všechno běhá rychle a spolehlivě. Občasnému seknutí v animaci se však nevyhnete, hlavně, pokud v pozadí běží nějaká aplikace vyžadující hodně systémových prostředků. Velmi dobré fotky Xiaomi Redmi Note 8T disponuje na zadní straně sestavou 4 fotoaparátů. Hlavní je už notoricky známý 48MP, který spojuje 4Px do jednoho. Výsledkem jsou 12MP snímky. které jsou na svou třídu velmi dobré, a které si můžete prohlédnout také na webu Techarena.cz. Barvy jsou věrné, dynamický rozsah velmi slušný, vše je krásně ostré a pokud bych si měl dovolit jednu malou výtku k hlavnímu foťáku, v pár případech byla fotka někdy až moc přeostřená. No a večerní fotky, ty jsou na cenovou třídu tohoto telefonu opravdu neskutečně dobré. Pozor, ale pouze za předpokladu, že zapnete noční režim, ten opravdu s kvalitou fotky dramaticky pohne vzhůru. Škoda jen, že na to musíte myslet a 8T nedokáže po vzoru iPhonu nebo Motoroly navrhnout noční režim automaticky. Každopádně, vemte si, že v nejnižší konfiguraci stojí tento telefon pod 5 000 korun a hravě strčí do kapsy klidně i téměř jednou tak dražší A50. Abych ale Redmi Note 8 úplně nepřechválil, zbylé 3 foťáky už na tom tak skvěle nejsou a jejich kvalita dramaticky klesá s ubývajícím světlem. 2 násobný zoom totiž je pouze digitálním výřezem z hlavního foťáku, takže zde samozřejmě kvalita klesne, třetí je 8MP šíro a to opravdu úplně za moc nestojí. Stejně tak 2MP makro objektiv je sice hezká věc, ale jeho světelnost je vcelku mizerná a při zobrazení na počítači je obraz kropenatý jako sousedovic slepička. Abych byl ale fér. Fotky ze šíra i z makroobjektivu jsou při zobrazení na telefonu naprosto v pohodě a pokud chcete udělat dojem makrofotkou na svůj Instagram, rozhodně zaválíte. Tak či tak, za 5 000 Kč, kolik tento telefon stojí, klobouk dolů, protože takhle vražednou kombinaci u konkurence prostě nenajdete. A že jsem nezmínil čtvrtý foťák pro rozostření pozadí? Jo, je tu. U videa máte možností několik. Můžete natáčet ve 4k při 30 snímcích za vteřinu, nebo ve FullHD při 30 a 60. Samozřejmě obraz je nejhezčí u 4k, ale tam zas nefunguje žádný druh stabilizace. Ten se zapíná pouze ve FHD při 30 snímcích a je výborný, ale zase je logicky obraz o trochu horší. Samozřejmě, že i zde je řešení Pokud byste chtěli natáčet ve 4k a mít stabilní obraz, můžete přikoupit nedávno recenzovaný gimbal Zhiyun Q2. Pokud jej zakoupíte přímo s Notem 8T, dostanete na něj u nás rovnou 1000 Kč slevu. Rychlé nabíjení a NFC Nebojte ale, foťákem dnešní recenze rozhodně nekončí. Nna spodní straně 8T je USB-C konektor, a k němu se pojí další příjemná zpráva, 18W rychlonabíječka je v balení, takže se můžete těšit, že za nějakých 30 minut nabijete telefon na zhruba 40% kapacity. To samozřejmě za předpokladu, že by někomu nestačila 4000mAh baterie, která dodá při běžném používání vašemu telefonu šťávu zhruba na 2 dny. Já jsem vcelku hodně točil videa, fotil, běžně používal prohlížeč a druhý den večer jsem měl ještě 10% baterky. Samozřejmě ale záleží jakým způsobem budete telefon využívat, protože typicky hry dokážou s baterkou každého telefonu slušně zamávat. No a pár důležitých informací nám ještě samozřejmě chybí. Přece jen, jedna z největších nevýhod Redmi Note 7 byla absence NFC a tím pádem nemožnost použití Google Pay. Xiaomi se umoudřilo a tato asi nejvytýkanější funkce je konečně už i tady. Z další hardwarové výbavy nechybí Bluetooth 4.2, Wifi 5G, trislot na 2 simky a 1 microsd, infraport pro ovládání domácích spotřebičů nebo 3,5mm zdířka na sluchátka. Reproduktor je zde pouze jeden a hraje hodně hlasitě s průměrnou kvalitou zvuku. Závěr Xiaomi Redmi Note 8T je za svou cenu po čertech skvělá volba, která si nezadá ani s daleko dražší konkurencí. Hravě strčí do kapsy i daleko dražší telefony v podobě Samsungů A40, A50, Huawei P Smart Z, Honor 20 Lite a mnoha dalších a samozřejmě tím pádem musím Redmi Note 8 jinak než doporučit. Shrňme si: slušný výkon přes 170.000 bodů, skvělý hlavní foťák, velká výdrž, NFC, velká baterka a tak dále. Tohle bude rozhodně hit letošních vánoc. ...
Za necelých 9 stovek nemůžete rozhodně čekat zázraky, to si řekněme rovnou, ale mě osobně na první pohled Niceboy Podsie opravdu překvapila. Už balení není obyčejný papír, ale pěkně tvrdý karton. To samozřejmě produkt nedělá, ale pozitivně působí, že i při tak nízké ceně si dal výrobce na obalu záležet. Stejně tak vás překvapí samotná krabička, ve které jsou sluchátka uložená a funguje jako dobíjecí. Opět už na omak se jedná o příjemně měkčený plast a vyloženě vás překvapí třeba přítomnost USB-C konektoru. Krabička je celkově jen napatrně větší než Airpody, takže pokud rádi krabičku nosíte v malé kapsičce u jeansů, skvělé, že i sem se vejde. Teda, hodně s odřenýma ušima, ale vejde. Hodně důležité u podobných typů sluchátek, která se strkají přímo do uší, je zvolit správnou velikost gumového náušníku. Díky vybrání správné velikosti vás nebudou sluchátka po chvíli v uších bolet, ani vám nebudou naopak z uší vypadávat, ale hlavně, uslyšíte hudbu přesně tak, jak by měla být. Přesněji řečeno, uslyšíte hudbu, tak jak by měla znít u podobné cenové relace. Zvuk vás rozhodně neohromí a od sluchátek nemůžete čekat rozhodně to co od Airpodů, Galaxy Buds, JBL a podobně, spíše se podobá Lamax Dots1, jejichž recenzi najdete zde. Nedokonalosti zvukového projevu se Podsie snaží hodně maskovat svou hlasitostí. Už na poloviční hlasitost je výkon to maximální, co v uších unesu a vůbec možnost dostat se ještě jednou tolik výš je opravdu o vystřelení bubínků do kosmu – myšleno tím o zdraví a fakt nikomu moc nedoporučuju chodit nad půlku hlasitosti. Co se týká samotného zvukového projevu, rozhodně vás příjemně překvapí výšky, naopak středy jsou lehký podprůměr a basy jsou hutné, ale trochu zastřené a když se pořádně zaposloucháte do muziky, uslyšíte takové jemné praskání, které je hlavně slyšet při písničkách, majících v sobě pauzu. Pokud budete sluchátka používat pro poslech hudby, je to fajn, ale při přehrávání videí je potřeba mít na paměti, že sluchátka funguji v režimu master slave a tím pádem je zvuk z telefonu veden nejprve do jednoho sluchátka, následně pak do druhého sluchátka, což má za následek lehké zpoždění zvuku za obrazem. Bluetooth 5.0 to částečně vyrovnává, ale pořád je to zpoždění znát. Prostě a jednoduše lidi ve videu uslyšíte mluvit zhruba o půl vteřiny později, než se jim hýbe pusa. Z toho vyplývá i fakt, že třeba pro telefonování je potřeba vždy použít hlavní, pravé sluchátko. Výrobce udává, že sluchátka vydrží až 15 hodin přehrávání hudby. To je samozřejmě ideální laboratorní stav. Spíš se připravte cca na 12 hodin, přičemž krabička zvládne sluchátka nabít zhruba 3 a půlkrát a celková výdrž sluchátek na jedno nabití se pohybuje kolem 3 hodin. Sluchátka se ovládají tlačítky přímo na každém z nich a umožňují přijmout odmítnout hovor, nastavovat hlasitost nebo přeskakovat mezi skladbami. Vyvolání asistenta ale bohužel nejde, ale to je v našich končinách většině lidí stejně jedno. Co mi na tlačítkách spíš vadilo je jejich moc velký odpor, takže se stiskem každého tlačítka si tak sluchátko občas bolestivě vmáčknete do ucha a klik tlačítka je svou hlasitostí výrazně nepříjemný. Druhou negativní vlastností je občasné přerušování přehrávané hudby v zarušených prostředích pražských dopravních prostředků. Tomu lze trochu pomoci přesunutím telefonu třeba do náprsní kapsy. Já třeba při sledování videí jsem ale s rozpadáváním zvuku problém neměl. Ze sluchátek Niceboy Hive Podsie jsem byl celkově velmi pozitivně překvapený. Pohodlně sedí v uších, ani po delší době nebolí a za svou cenu je musím rozhodně doporučit. Pravda, audofily tato sluchátka určitě nenadchnou. Pořád je však potřeba zasadit kvalitu poslechu, dobíjecí krabičku, 2 bezdrátová Bluetooth 5.0 sluchátka do kontextu ceny 888 korun a zjistíte, že je to absolutně v pořádku. Opravdu bych vám kvalitu sluchátek zasadil někde mezi běžná sluchátka, která dostáváte s telefonem v balení a třeba AKG sluchátka přibalovaná k telefonům Samsung. Pokud by každý výrobce balil taková sluchátka už ke svým telefonům, dávno by už byla v kurzu doba bezdrátová. Pokud si je chcete rovnou koupit, stačí u nás na Hurámobil.cz v košíku zadat slevový kód „PODSIE“ a dostanete ke svému nákupu i něco navíc. ...
Válka klonů Huawei u Novy 5T zrecykloval Honor 20 a Honor 9X teď pro změnu naklonoval Huawei P Smart Z. Spousta věcí je zde tím pádem podobných, ale přece jen nějaké změny jsme se dočkali. Na zadní straně je logickou změnou nejen barevné provedení, ale i vcelku pěkné holografické písmeno X, které se různě mění podle toho, jak natočíte telefon. Záda jsou každopádně skleněná, krytá Gorila Glass, takže otiskům se určitě nevyhnete. Co ovšem hodnotím pozitivně, je relativně malá vystouplost zadních fotoaparátů, díky kterým se telefon na stole kýve jen nepatrně. V balení je ale přibaleno i silikonové pouzdro, kterým tento nežádoucí jev eliminujete úplně. Celková kvalita zpracování je samozřejmě už tradičně velmi dobrá a tady ani není moc co vytknout. Displej nejlepším parametrem? Největším tahákem 9X je asi bezesporu 6,59“ velký IPS displej, který se vám zalíbí hlavně kvůli tomu, že je naprosto čistý bez jakéhokoli výřezu. Není to tím, že by telefon neměl přední kameru, ta je totiž po vzoru P Smart Z schovaná ve vyjížděcím modulu, což je fajn, za předpokladu, že nejste fanoušci odemykání obličejem. Kamera totiž vyjíždí tak pomalu, že Honor pro jistotu odemykání obličejem v tomto telefonu vůbec nenabízí. Místo něj je k dispozici na zadní straně čtečka otisků prstů, která už za léta své přítomnosti prošla tolika vylepšeními, že nemůže být jak jinak než rychlá a spolehlivá. Samotný displej je vcelku fajn, barvy jsou pěkné, pozorovací úhly také velmi dobré a jediné, kde by to mohlo být lepší je čitelnost na sluníčku. Tady totiž rozhodně Honor 9X není žádný jedničkář. Slušná výbava Po hardwarové stránce je výbava velmi slušná. Procesorem je Kirin 710F, který doplňuje 4GB operační paměti a 128GB úložiště, což si vysloužilo v Antutu skóre 172 000 bodů. Za 5 990,-, kolik tento telefon na startu stojí to není vůbec špatné. Třeba konkurenční P Smart Z je o 1 000,- dražší, stejně drahý Samsung A40 má výkon téměř o půlku menší a stejně drahé Xiaomi Note 8T je na tom s výkonem stejně. V poměru ceny a hrubého výkonu se tedy nemusíte obávat. Horší už je to s tou sekundární výbavou, kterou málokdo odhalí na první pohled. Oproti P Smartu Z totiž došlo k okleštění Bluetooth pouze na verzi 4.2, ale hlavně, není tu NFC pro stále oblíbenější bezkontaktní placení. A to je hodně velké mínus na telefon skoro za 6 000 Kč. Jediné Xiaomi, kterému se absence NFC u levnějších telefonů vytýkalo, už u Note 8T tento mínus odstranilo a proto to u Honoru 9X mrzí o to víc. Po softwarové stránce telefon pohání Android 9 Pie s nadstavbou Magic UI. Vím, že už se opakuju, ale momentálně se jedná o mojí nejmíň oblíbenou nadstavbu, která svým designem zapadá do doby Karla IV. Nová Android 10 by snad ale měla v dohledné době dorazit. Jestli se jí dočkáme kvůli probíhající obchodní válce není úplně zaručené, nicméně je to vysoce pravděpodobné a nové Magic UI vypadá opravdu velmi dobře. Abych ale Honoru nekřivdil, všechno tady běhá rychle a spolehlivě bez větších záseků. Inu, za těch pár staletí měli čínští inženýři dostatek času na to software dokonale odladit. Jediných trhaných animací si všimnete snad jen při procházení fotek. Bohužel zmiňovaní inženýři ale také přibalili značnou část naprosto zbytečného balastu v podobě zdvojeného prohlížeče, mailového klienta, fotek, hudby atd. Vrcholem je zbytečná aplikace Honor obchod, která vás odvede jen na stránky Honoru, kde vám nabízí koupení si dalšího telefonu Honor. A jak určitě uznáte sami, to po čerstvém zakoupení a vybalení stávajícího telefonu, nedává smysl. Fotky závislé na světle Soustava zadních foťáků je druhou zásadní změnou oproti P Smartu Z. Honoru se sem totiž vešly hned 3 foťáky. Hlavní je 48MPX se světelností f/1.8, který produkuje tradičně 12MP snímky. Nejedná se ovšem o senzor od Sony IMX586, ale slabší IMX582 a je to vidět. Za denního světla jsou snímky při nejlepším průměrné. Poměrně často vás totiž potrápí přepaly nebo až zbytečné přeostření. Za moc nestojí ani dynamický rozsah, kde aby byly vidět alespoň nějaké stíny vyřeší postrpocessing prostým vytažením expozice právě do přepalu. S ubývajícím světlem se samozřejmě situace zhoršuje a ubývajícím světlem myslím už pouhý stín. Dočkáte se pak poměrně měkkých fotek a s dalším ubývajícím světlem i šumu. Večerní fotky jsou na tom samozřejmě pak ještě hůř a lehce pomůže jen noční režim. Širokoúhlý foťák reprezentuje 8MP senzor a vše, co jsem řekl pro hlavní senzor pak platí dvojnásob pro tohle šíro. To navíc postrádá ostrost po celé ploše snímku a směrem ke krajům ostrost mizí do jakési olejomalby. Ono se tohle dalo celkem čekat, protože 8MP šíra nějakou extra kvalitou neoplývají u žádného telefonu. Zkrátka a dobře, příště bych raději volil 1 pořádný foťák než 1 slabší a 1 špatný. Trio foťáků uzavírá senzor pro rozeznání hloubky ostrosti a opět vám řeknu jen, ano, je tu. Video Honor 9X zvládá asi tak jako když slepý hraje kuželky. Maximální rozlišení je FHD při 30 nebo 60 snímcích za vteřinu. Celkově absolutně neostré video u kterého lítá expozice nahoru a dolů, časté přeostřování a absence jakékoli stabilizace katapultuje video opět směrem k nepoužitelnosti. Závěrečný verdikt Jak shrnout Honor 9X? Možná se vám zdá, že jsem byl až moc krutý, ale jak můžete vidět na coveru našeho Youtube kanálu, naše motto je: „Nebarvíme recenze na růžovo“. Naše recenze nekonzultujeme s výrobci, nenecháváme si za ně platit a ani jim neodesíláme scénáře ke schválení. Na stupnici 0-10 bych tomuto telefonu dal zhruba šestku. A poslední bod navíc by získal nejspíš asi za 4 000mAh baterku, díky které jsem telefon mohl používat bez problému 2 dny. Chybí zde ovšem alespoň 18W nabíjení, není zde notifikační dioda, chybí NFC, Bluetooth je pouze 4.2 a foťákyjsou slabé. Vlastně jediné kvůli čemu se vyplatí o tomto telefonu uvažovat je displej bez notche i průstřelu a na svou cenu relativně dobrý poměr cena výkon, který je na úrovni Xiaomi a který strčí do kapsy i stejně drahý Samsung A40. Jestli telefon koupit záleží hodně na vašich preferencích. Pokud nutně trváte na telefonu bez výřezu a notche a chcete NFC, vaše jediná volba v této cenové relaci je P Smart Z, ovšem připlatíte tisícovku. Já osobně bych ale raději šáhnul po Note 8T, připlatil za Note 8 Pro nebo využil cokoli z naší Black Friday nabídky. ...
Cenové bomby jsou extra výhodné produkty za nejlepší ceny, které u nás najdete.
bonmoto.cz | 6 299,- |
doplnkynamoto.cz | 6 299,- |
moto-kufry.cz | 6 299,- |
motozem.cz | 6 299,- |
Rozdíl ceny u nás a nejčastější ceny u vybrané konkurence. Pokud existuje více nejčastějších cen nebo se žádná z cen u vybraných konkurentů neopakuje, vycházíme z nejnižší z nich
Při výpočtu nezohledňujeme věrnostní a jiné zákaznické programy, ani kupónové akce konkurentů a vycházíme z ceny zboží na Alza.cz pro konkrétního zákazníka.
Popis: You are only allowed to change your username once every 90 days. A record of your username change will be displayed in your public profile, but your old username will not be displayed.
Tato položka byla zadána chybně. Prosíme o kontrolu správnosti zadání.
V případě
opakování této chybové hlášky nás prosím kontaktujte na info@huramobil.cz.
Kontrola formuláře proběhla v pořádku. Formulář byl správně vyplněn a úspěšně uložen.
Kontrola formuláře proběhla v pořádku. Formulář byl správně vyplněn a úspěšně uložen.
Stojíte před rozhodnutím, jestli si zvolíte ANO pro pokračování a nebo NE pro zrušení operace. Co si vyberete?
Prosíme o kontrolu správnosti zadání. V případě opakování této chybové hlášky nás prosím kontaktujte na info@huramobil.cz.
Aby naše webové stránky fungovaly správně, našli jste na nich, co hledáte, ušetřili spoustu času a nezobrazovaly se vám věci, které Vás nezajímají, potřebujeme od Vás souhlas se zpracováním souborů cookies, tj. malých souborů, které se ukládají ve vašem prohlížeči.