Po designové stránce, Xiaomi Mi Scooter se vyrábí ve 2 barevných provedeních, černé a bílé. V balení je téměř celá složená, a jediné, co musíte udělat, je zvednout řídítka a zašroubovat 4 šroubky. Pak jen připojíte nabíječku, dobijete, a je hotovo. Nabíjecí port je ovšem poměrně špatně umístěn, protože při zastrčení nabíječky si pomalu musíte lehnout na zem. Další nevýhodou je záslepka, která kryje nabíjecí konektor proti nečistotám a vodě se nedá skoro nikdy správně nasadit. Být konektor na přední straně řídítek, oba problémy by byly rázem vyřešeny. Stejně jako bylo jednoduché sestavení, jednoduché jsou i ovládací prvky, které se prakticky smrsknou na zapínací tlačítko, které při krátkém stisku má i funkci vypínání a zapínání čelního a zadního světla a druhé je páčka plynu. Dalším důležitým ukazatelem jsou 4 diody na říditíkách, které značí stav nabití baterie, každá po 25% procentech. Zde se doporučuje moc nespoléhat na méně jak 2, protože energie ke konci ubývá rychleji než na začátku a jestli vám šťáva dojde, budete muset buď tlačit nebo tuhle 10 kilovou mršku pěkně složit, zacvaknout a vzít do ruky. Jízdní vlastnosti jsou na tak malé vozítko skvělé a dramaticky lepší než s koloběžkou Lime. Je to díky tomu, že kolečka jsou normálními ventilky nafukovací jako na běžném jízdním kole, což výrazně tlumí pražské kočičí hlavy polité asfaltovou polevou. I když je jízda ne úplně komfortní, strach i z rychlejší jízdy mít nemusíte. S koloběžkou si ale nebudete jistí, zda se považovat za chodce, či cyklistu a podle legislativy to vypadá, že ani policie v tom nemá úplně jasno, zda patří na silnici nebo na chodník. Z jízdních vlastností není co vytknout až na 2 věci. Tou první je slabý výkon. S váhou blížící se hranici 100 kilo, což je maximální zatížení koloběžky, větší kopce už koloběžka nevyjede je nutné motoru pomáhat odrážením. Bohužel však evropská legislativa větší výkon motoru jak 250W na rozdíl od Kanady nebo USA nedovoluje. Tam můžete mít 500, respektive 750W, což by problém s výkonem hravě vyřešilo. Jde totiž jen o sílu motoru v kopci, protože maximální rychlost 25km/h je dostačující na to, abyste třeba z koloběžky v nouzi stihli seskočit a úplně se tak nevyválet. A druhou věcí k vytknutí jsou trochu úzká řídítka. Přeci jen, být trochu širší, rozhodně by to přidalo na stabilní jízdě. Na to se ale dá časem zvyknout. Co je však třeba výrobci pochválit, je přidání druhé sady pneumatik pro případ, kdybyste píchli. Zajímavým parametrem je i výdrž. Výrobce uvádí, že dojezd by měl být až 30 km, pokud zapnete eko režim. Pokud budete jezdit primárně po rovině, určitě berte 15 km dojezd jako minimální hranici. Zbývající kapacitu si můžete krásně monitorovat v aplikaci na vašem mobilu, s kterou jde koloběžka spárovat. Ve stejné aplikaci můžete koloběžce i třeba zamknout motor nebo nastavit úroveň rekuperace, což je zpětné dobíjení baterky třeba při jizdě s kopce. Pak šetříte zadní kotoučovou brzdu a ještě přitom dobíjíte baterku. 2 mouchy jednou ranou. ...
Designově Xiaomi Mi 8 Lite s Honorem 8X prohrává, ale kdo ne. Rámečky kolem 6,26” displeje jsou trochu širší a zejména brada se jen tak neschová. Telefon jako takový je ale sympatický. Pohodlně se drží, je skvěle zpracovaný a obzvlášť v modro-fialové barvě mu to vážně sluší. Čtečka otisků prstů je pak bezvadná, a rychlé je i odemykání obličejem. Byť večer už funguje hůře a musíte změnit lokaci telefonu třeba na Hong Kong, aby vůbec fungovalo. Oblíbená lokalita Polsko totiž tentokrát nefunguje. Jediným mínusem při obhlídce zařízení je chybějící 3,5mm jack. To ve střední třídě pořádně zabolí a nevím, jak na to budou reagovat zejména ortodoxní Xiaomi fanoušci, kteří se za to ostatním vysmívali. K samotné výbavě telefonu už ale není výtek. Full HD+ displej vypadá dobře a čitelnost na slunci je také v pořádku. Procesorem je výkonný Snapdragon 660, RAM může mít až 6 GB a úložiště až 128 GB, v závislosti na zakoupené variantě. Slot pro microSD kartu nechybí, podpora Dual SIM taky ne, ale NFC tu bohužel nenajdete. Podle hardwaru je ale jasné, že MIUI tu s Androidem 8.1 Oreo běží parádně. Telefon je rychlý i plynulý, ale animace ovládání gesty se pořád trochu škubou, takže je lepší zůstat u ovládání tlačítky. Baterie má 3350 mAh, což není samozřejmě na úrovni zmiňovaného Honoru 8X, ale výdrž není vůbec špatná. Zhruba den a půl mi vydržel telefon vždycky, a když jsem ho používal méně, vesměs jen na hudbu a odpovídání zpráv, tak jsem se dostal i na dva dny. Na výdrž bych si prostě nestěžoval a stejně tak ani na rychlé nabíjení přes USB-C, které sídlí vedle průměrného reproduktoru vespod zařízení. USB-C je zase výhoda Xiaomi nad Honorem 8X. Teď se trochu rozepíšeme o fotoaparátu. Hlavní 12Mpx snímač se světelností f/1.9 je totiž úplně stejný senzor, jaké je třeba ve vlajkovém Xiaomi Mi 8, Pocophonu či ZenFonu 5z. Samozřejmě hraje velkou roli i software, takže fotky nemusejí vypadat úplně stejně, ale na střední třídu je tohle stejně paráda. Za dne se může tenhle telefon se zmiňovanými modely v klidu měřit. Barvy jsou jen trochu šťavnatější, ale pořád vcelku věrné, dynamický rozsah nechybí, ostření je bleskové, a i přirozený bokeh efekt vypadá skvěle. Závěrka je pravda pomalejší, ale ostrost nebyla problém. Pouze večer jsou snímky až moc tmavé a studené, takže nejsou moc reálné. Detaily ale nechybí a telefon fotí pořád dost slušně. Samozřejmě je tu také sekundární 5Mpx foťák pro portrétní režim, který funguje dobře, ale nutně tu být nemusí, protože MIUI 10 bude umět portrétní režim i s jedním foťákem. Video až ve 4K kvalitou také moc nepřekvapí a ani těch 24 Mpx u přední kamerky nějaká závratně kvalitní selfie nezaručí, ale nestěžoval bych si. Telefon Mi 8 Lite můžeme s klidným svědomím doporučit. Řada z vás možná nepřekousne chybějící 3,5mm jack, ale dá se na to zvyknout. Je tu výkonný procesor, bezva foťák, výdrž baterie kupodivu nechyběla a vzhledově se tento kousek opravdu povedl. Rámečky nejsou jako u Honoru 8X, ale zase má Xiaomi krapet lepší foťák i vyšší výkon. Navíc je k dispozici v 4GB verzi už za 7 tisíc korun a za 8 tisíc můžete mít 6GB variantu se 128GB úložištěm. Pokud jde o poměr výbavy a ceny, Xiaomi opět kraluje a jestli hledáte v této cenovce telefon a chybějící 3,5mm jack překousnete, tak by vám Mi 8 Lite nemělo chybět v tom nejužším možném výběru. ...
Nejdřív vás uvedu do obrazu. Redmi Note 6 Pro není úplně přímý nástupce Redmi Note 5. Spíše je to jen taková modernizovaná odbočka s trochu lepší výbavou v pár ohledech. a Konstrukčně je telefon úplně stejný máme tu tedy hliníko na zádech a rychlou čtečku otisků prstů. Rozměry telefonu jsou zároveň stejné, takže pořád padne příjemně do ruky. Je tu ovšem větší 6,26” Full HD+ IPS displej, který je ovšem kvalitou velice podobný. S čitelností na slunci není moc problém a celkově jde o pěkný panel. Určitě vám také neušlo, že důvodem, proč je větší panel ve stejném těle je notch, který lze softwarově schovat. Ten je pravda větší, ale zase v něm máme dva foťáky, což je další rozdíl oproti Redmi Note 5. 20Mpx kamerku doplňuje 2Mpx senzor pro portrétní fotky s rozmazaným pozadím. Kvalita je přitom dost slušná, ale stejně jsem kamerku používal čistě pro povedené odemykání obličejem. Jen tedy musíte zatím stále nastavit lokaci třeba na Hong Kong, aby odemykání fungovalo. Když už jsem u těch foťáků, tak rovnou shrnu i ten zadní. Ten je úplně stejný jako v případě Note 5. 12Mpx hlavní snímač s velkými pixely dokáže fotit za dne dost dobré fotky, avšak večer a v šeru jde kvalita rychle dolů. Prostě je snímač úplně stejný a opět jej doplňuje jen 5Mpx senzor pro rozmazání pozadí. Mimochodem nechybí třeba ani umělá inteligence a celkově si všímám, že má Note 6 Pro možná je maličko lepší procesing, zklamáním je poté natáčení videa, kde je horší zvuk, a hlavně lze natáčet jen ve Full HD při 30FPS. Rozdíly se zkrátka u foťáku hledají jen těžko a stejně tak u celkového hardwaru. Procesorem je totiž opět stále velice dobrý Snapdragon 636 a máte na výběr ze dvou stejných paměťových variant. 3GB RAM a 32GB úložiště, nebo 4 GB RAM a dvojnásobné úložiště. Jsou to tedy na chlup stejné konfigurace jako u Note 5. I ty dva dny výdrže tu jsou možné díky stejné 4000mAh baterce, která se bohužel dobíjí pořád přes to starší microUSB. A tím jsem tedy v podstatě došli ke konci, jelikož i zvuk a systém Android Oreo s nadstavbou MIUI 9 je stejný jako u tuny dalších Xiaomi včetně nesčetně krát zmiňovaného Redmi Note 5. Jen bokem upozorním na fakt, že je zde hybridní slot, pro paměťovku, nebo dvě SIMky. Upřímně opravdu nevím, proč tenhle telefon existuje. Podle mě chtělo Xiaomi prostě jen, aby jejich populární telefon měl rovněž módní výřez, to je v podstatě vše. Rozhodně tenhle model nemusel existovat anebo nemá nést přinejmenším jméno Redmi Note 6 Pro. Takhle akorát mate lidí, kteří si budou logicky myslet, že jde o nástupce, a přitom to je stejný telefon s větším vyříznutým displeje a 2Mpx senzorem navíc. Který bude mimochodem s aktualizací na MIUI 10 zbytečný, jelikož ta přidá softwarový portrétní režim pro všechny Xiaomi i s jedním foťákem vepředu i vzadu. Nechci ale telefon jako takový hanit. Zařízení za strategii Xiaomi nemůže a stejně jako Redmi Note 5 je i tento kousek velice dobrý telefon střední třídy, ale prostě je zbytečný. Dokonce i ceny jsou skoro stejné. 3GB verze Note 6 je ovšem o 100 korun levnější než 4GB verze Notu 5, takže v tomto případě bych si vybral radši pár měsíců starý Note 5. Za 6690 Kč pak můžete mít 4GB Note 6 a je tedy jen na vás, jestli dáte 7 stovek navíc za trochu větší displej s notchem a druhý selfie senzor. Zkrátka se prostě nyní Note 5 dělá i ve verzi pro milovníky notche a i to se cení, ne? ...
Co na tomto telefonu okamžitě zaujme je vzhled, kdy spoléhá Xiaomi na syté barevné gradienty ve stylu Honoru a Huawei. Xiaomi se přitom při návrhu barev inspirovalo slavnými Monetovými obrazy. Celá záda jsou pochopitelně ze skla a vepředu máme tenké rámečky s výřezem v displeji. Ten má 6,26", Full HD+ rozlišení a využívá IPS technologii. Dostatek výkonu obstará stále výborný Snapdragon 660 a 4 GB RAM. Úložiště může mít poté 64 GB, nebo rovnou 128 GB. Baterie s kapacitou 3350 mAh podporuje dále rychlé nabíjení skrz USB-C a nalézt zde můžeme také Dual SIM slot. Paměťovou kartu už se ovšem nedáte. Největším lákadlem tohoto zařízení bude ale rozhodně až duální fotoaparát umístěn nad čtečkou otisků prstů na zádech. Jedná se totiž o 12Mpx senzor Sony IMX363, který najdeme i ve vlajkovém Xiaomi Mi 8, ZenFonu 5Z od ASUSu a dalších. Jediným ústupkem je druhý 5Mpx foťák, který už pomůže pouze s rozmazáním pozadí. Telefon zaujme také přední 24Mpx selfie kamerou, která má sice malé pixely, ale ve tmě dokáže spojit čtyři pixely do jednoho a dosáhnout tak kvalitnějších snímků. Xiaomi Mi 8 Lite vypadá zkrátka jako velice slibné zařízení, na jaké jen tak nenarazíte, ale bude mít také ostrou konkurenci. Základní varianta 4GB/64GB se začne prodávat 1. listopadu za 7490 Kč. A abych nezapomněl, na výběr bude možné také lepší varianta 6GB/128GB, za kterou si ještě tisíc korun připlatíte. ...
V poměrně tenkém těle nalezneme velkou 4000mAh baterie, která se ovšem dobíjí stále skrz starší microUSB. Zadá jsou přitom z kovového plátu a najdeme zde i čtečku otisků prstů. V jádru telefonu pak tepe procesor Snapdragon 636 a 3/4 GB RAM. Interní úložiště poté činí 32/64 GB a je možné je rozšířit skrz hybridní microSD slot. Systém je Android 8.1 Oreo se domací nadstavbou MIUI 9. Vepředu sídlí již tradičně Full HD+ IPS displej, avšak oproti ostatním Xiaomi této třídy má tento panel větší úhlopříčku 6,26" namísto běžnějších 6". Důvodem nárustu je větší notch, díky němuž se vejde do stejného těla o něco větší displej. Výřez si můžete ovšem softwarově skrýt a v něm najdeme hned dvě přední kamerky. Ta hlavní má 20 Mpx a druhá 2 Mpx, jelikož slouží jen pro měření hloubky ostrosti. Nechybí zde tedy pokročilý portrétní režim s upravováním bokeh efektu, režim krásy či odemykání obličejem. Také na zádech je duální foťák se stejným účelem. Již ověřený 12Mpx fotoaparát s velkými 1,4mikrometrovými pixely, jenž našel místo v řadě zařízení Xiaomi. Ten poté doplňuje opět senzor pro rozmazání pozadí, avšak zde má 5 Mpx. Opět zde najdeme tedy portrétní režim, nebo navíc i rozpoznání scén pomocí umělé inteligence, kdy telefon upraví fotku za vás na základě focené scény a objektů v ní. Pokud vás Xiaomi Redmi Note 6 Pro zaujalo, může být vaše již nyní za 5 890 Kč v nižší 3GB/32GB verzi, nebo můžete sáhnout po verzi 4GB/64GB za 6 690 Kč. ...
prvé nechápu, že i u takhle obřího telefonu vystupuje stále foťák bez optické stabilizace ze zad a za druhé by se sem klidně vešla větší baterie. Teď nechci tvrdit, že 5500 mAh je málo, ale 7palcový telefon by určitě zvládl víc, když i o palec menší zařízení mají dnes 5000 mAh. V každém případě ale vydrží baterie stejně pohodlně 2 dny a kousek běžného používání, a i ty tři dny jsou možné, přičemž můžete vždy doplnit celkem rychle šťávu skrz USB-C s QuickCharge 3. Pokud byste však používali MAXe spíše jako ten tablet jen třeba na čtení na cestách, tak by byla výdrž ještě lepší. Nezapomeňte se mrknout také na náš YouTube kanál! Displej a zvuk A skutečně bych se nedivil, kdyby si někdo tenhle kousek koupil hlavně jako tablet. Menší tablety se dnes už totiž nedělají a MAX má letos gigantický 6,9" Full HD+ IPS displej. Jedná se ovšem o dobrý panel s překvapivě přesným barevným podáním a dostatečně vysokým jasem. Nad displejem pak najdete i v tenkých rámečcích bílou notifikační diodu, ale je moc malinká, aby byla skutečně užitečná. A mimochodem mě nad displejem čekalo ještě jedno překvapení. Xiaomi u Mi MAX 3 proklamuje pouze jeden spodní reproduktor, ale ve skutečnosti zde uslyšíte zvuk i ze sluchátka nad displejem. Neříkal bych tomu ale úplně stereo, jelikož hraje sluchátko velice tiše a zvuk není moc čistý. Prostorový efekt to ale maličko umocní a zvuk celkově je hezky hlasitý. Hardware a software Na poměry Xiaomi upřímně nezaujme na první pohled ani hardware, ale vzhledem k ostatním značkám je v pořádku. Snapdragon 636, 4 GB RAM a 64 GB úložiště plus microSD/Dual SIM slot jsou rozhodně dostatečná výbava Design S tím pádlem v úvodu jsem si nedělal vůbec srandu. Je normální takhle říkat větším telefonům, ale z žádným byste nechytili proud Berounky tak dobře jako s tímhle. Obří tělo se ovšem vzhledem k možnostem kupodivu celkem pohodlně drží díky zaobleným zádům z hliníku. Tlačítka na boku jsou také velice dobře umístěná tak akorát na dosah, avšak rychlá čtečka otisků prstů na zádech už by měla být níž. Takhle patlám prstem vždy nějaký ten centimetr pod ní. Design vám přitom může být povědomí, jelikož je to jen nafouklé Xiaomi Mi A2 či Redmi S2. Všechny tyhle placičky mají podobnou konstrukci. To znamená, že se můžete spolehnout na bytelnost a vzhledem k rozměrům i překvapivou tenkost. Baterie Ve skutečnosti je ta tenkost možná až na škodu. Za a hráči rozjedou i trochu náročnější hry. Ano, Snapdragon 660 by se tu vyjímal více, ale někde se musel ušetřit. Android 8.1 Oreo s prostředím MIUI 9 běží hezky rychle a taky plynule, ale pořád se tu sekají animace při ovládání gesty, což má ale úplně každé zařízení s MIUI, které jsem zkoušel. I takovému Pocophonu se animace občas trošku zaškubou. Fotoaparát Naší tour de MAX zakončíme duálním foťákem na zádech. Tenhle foťák používá Xiaomi u spousty další zařízení, jelikož je tu hlavní 12Mpx senzor s velkými pixely a světelností f/1.9 a druhý snímač má jen 5Mpx a slouží pro rozmazání pozadí. Jako vždy dodává foťák na svou třídy velice pohledné fotografie a ani za špatných podmínek to není katastrofa, byť postprocesing je čas od času agresivnější a ostření občas odmítne při focení detailů spolupracovat. Přední 8Mpx kamerka zvládne pak krom průměrných fotek také odemykání obličejem, které je na dané poměry rychlé a spolehlivé, ale musíte pro jeho fungování v telefonu pořád hloupě přepnout lokaci na Hong Kong. Závěr A to by bylo myslím o tomhle obrovi vše. Vesměs jsem na něm nenašel nic špatného, ale za 7 990 Kč a vzhledem k obřím rozměrům jsme toho mohli dostat víc. Baterka by měla být větší a procesor silnější. Nějak se ale musí ušetřit, když je tu ten obří 7” displej. Nakonec bych tedy doporučil Mi MAX 3 těm, kteří chtějí zejména cestovní tablet a funkci telefonu plní spíše sekundárně, což ovšem rozhodně neznamená, že by jí plnil špatně. Za danou cenu vám toho dají ale běžně velké telefony víc. Xiaomi Mi A2 z vlastní stáje je daleko výkonnější a má lepší foťák, zatímco ASUS ZenFone Max Pro má zase stejný procesor, jen o málo menší baterku a ušetříte 2,5 tisíce. Je tedy na vás, jak moc displej tohoto phabletu oceníte. ...
Už v říjnu se dočkáme druhé generace Razer Phonu a vypadá to, že za rohem pokukuje už také druhé Xiaomi Black Shark. Nutno říct, že podle obrázků dozná daleko více změn než Razer. Zadá následují stále stejnou designovou filozofii, ale vypadají výrazně odlišně a jednodušeji. Nemluvě o faktu, že foťáky více vystupují a tentokrát je čtečka otisků prstů na zádech namísto vepředu pod displejem v bradě. To je vcelku zajímavé rozhodnutí, jelikož displej by měl mít opět 5,9”, takže se dočkáme bud menšího těla s tenčími rámečky, nebo vyplní Xiaomi rozměrné rámečky jinak. Ve výkonu nelze očekávat výrazné pokroky, jelikož zde má být stále Snapdragon 845, což je pořád velice výkonný procesor, s jehož pomocí překročil Black Shark jako vůbec první telefon 300 000 bodů v benchmarku AnTuTu. Takový výkon vyžaduje také pořádnou výdrž, kterou zaručí 4000mAh baterie. Nyní už je pouze otázkou, kdy se zařízení dočkáme a zda bude globálně dostupnější než první generace. ...
Náramek pořád není moc krásný, ale určitě vypadá daleko líp než jeho předchůdci. Nejvíce oceníte ale jeho lehkost, častokrát jsem skoro až zapomněl, že ho mám vůbec na zápěstí. To oceníte obzvláště třeba při spánku, pokud tedy chcete, aby vám jej Band 3 monitoroval a třeba i při plavání. Ano, s tímhle zařízením můžete skočit klidně i do bazénu. Je tu totiž voděodolnost až do 50 metrů neboli do 5 ATM. To je vlastnost, za kterou byste si dříve museli proklatě připlatit. Samotný modul náramku, je potom zasazen do pryžového řemínku, který je velice pohodlný na nošení, i když se potíte jako blázen. Modul vyjmete potom z řemínku s trochou síly relativně snadno, což ale budete dělat kvůli nabíjení třeba jen dvakrát do měsíce. Kupříkladu já jsem měl nastavenou kontrolu srdečního tepu na každých 10 minut a náramek vydržel dva týdny na jedno nabití. Pokud ale úplně kontrolu tepu vypnete, nebo naopak zapnete na nepřetržitý chod, bude se výdrž výrazně lišit. Pořád ale musím smeknout, že tu za ty peníze onen senzor srdečního tepu vůbec je. Jasně měření tepu náramkem nebude nikdy úplně nejpřesnější, ale na měření kroků je to bezva přesné řešení. To mohu potvrdit. Škoda možná chybějící GPSky, kterou ti největší sportovci a cestovatelé budou muset oželit. Co už postrádat nebudete, je ale spousta různých statistik o vašem pohybu a spánku. Pravda nemáte tu i přehled REM spánku jako třeba u Fitbitu, ale pro běžné uživatele, kteří chtějí jen obecný přehled o svých aktivitách postačí Mi Band 3 bohatě. Nezapomeňte se mrknout také na náš YouTube kanál! Aplikace Mi Fit navíc běžela celou dobu velice dobře a najdete v ní spoustu možností přizpůsobení a nastavení. Včetně přidávání aplikací, od kterých chcete dostávat notifikace přímo na zápěstí. Tím se ale dostáváme už k mínusům. Upozornění jsem dostal úplně pokaždé a vibrace je dost výrazná, o tom žádná a můžete přímo z náramku podržením speciálního tlačítka třeba i odmítnout hovor. Problém je čtení jakýchkoli zpráv. Sice náhled zprávy dostanete, ale náramek si nerozumí s češtinou, a tak tu najdete ve slovech častokrát otazníky. Notifikace jsou tedy prakticky nečitelné, a to bohužel platí i o celém displeji. A to je můj největší problém. Oceňuji, že OLED displej je tu tentokrát větší 0,78palcový, dotykový a je krytý vypouklým zaobleným sklem. Díky tomu vypadá náramek hezčeji a displej je se svým rozlišením 128 x 80 pixelů jen černobílý, byť má text občas trošku namodralý nádech. O to ale nejde, problém je, že venku na něm skoro nic neuvidíte. I za deštivého zataženého dne či později odpoledne jsou s čitelností potíže, nemluvě o přímém slunci, pak si ani neškrtnete. A než vás to napadne, tak jas skutečně více vyhnat nejde a čitelnost kazí i již zmíněné vypouklé sklo, díky kterému tu je spousta různých odlesků a ty čitelnost vážně neusnadní. Alespoň ale ovládání probíhá bez problémů. Prostředím náramku swipujete a volby potvrdíte podržením speciálního senzorového tlačítka. Klepání nefunguje a taky mě mrzí, že nemohu náramkem ovládat třeba hudbu skrz Spotify. Alespoň že ten přehled počasí mám hned na dlani, teda spíš na zápěstí. I přes ty nedostatky vám ovšem Mi Band 3 rozhodně doporučuji. Tedy pokud patříte mezi lidi, kteří chtějí mít jen základní přehled o všech svých aktivitách a nechtějí za to dát jmění. Právě vzhledem k té ceně, nelze nic moc vytýkat. Za necelých tisíc korun je Mi Band 3 opravdu super chytrý náramek, ale byť se letos opravdu snaží, tak hodinky stále jen tak nenahradí. Přeci jen když venku nevidíte ani na ten čas, tak něco není v pořádku. Jestli se s tím ale smíříte, budete velice spokojení, a navíc můžete Mi Band zkrášlit třeba i jinými řemínky, kterých bude od ostatních výrobců brzy plno. Možná ještě jen škoda, že pouze v některých čínských verzích má Band i NFC pro placení, ale u nás zatím nic. ...
Hned z prvního obrázku jste určitě poznali, že se Mi 8 Pro obléklo do nové barvy, kdy přechází zlatá v červenou, přičemž bude k dispozici také modrá varianta měnící se ve fialovou. Výbavou jde skutečně o globální verzi Mi 8 Explorer, takže zde dostáváme navíc k výbavě běžného Mi 8 ještě optickou čtečku otisků prstů přímo v displeji. Pokročilé 3D skenování obličeje už ale bohužel chybí a musíme se spokojit s infračerveným odemykáním z původní verze. Výbava poté nepřekvapí. OLED displej má 6,21” a Full HD+ rozlišení, je tu Snapdragon 845, 6/8 GB RAM, stejný duální fotoaparát 12Mpx (f/1.8) + 12 Mpx (f/2.4) a přední 20Mpx kamerku. O něco zajímavěji tak může působit Mi 8 Lite, jenž má 6,26” IPS displej, Snapdragon 660, 12 Mpx + 5 Mpx duální fotoaparát a hned 24Mpx přední kamerku. Infračervené senzory u něj ale nenajdeme a čtečka otisků prstů je tradičně na zádech. Záda jsou stále skleněná, ale mnohem méně zaoblená, přičemž se zachovali i zde nové měnící se barvičky. Obě zařízení mají zatím oznámeny pouze čínskou cenu a dostupnost, ale stejně dostaneme odhad možné cenovky i u nás. Předně Mi 8 Pro se cenově pohybuje kolem 12 tisíc za základní 6GB/128GB verzi a vrcholová 8GB/128GB varianta kolem 14 tisíc. Vzhledem k současné ceně standardního Mi 8 v ČR můžeme ale předpokládat, že bude vzhledem k lepší výbavě o něco vyšší spíše u hranice 16 tisíc. Mi 8 Lite poté startuje na 5,5 tisíce korun za 4GB/64GB model a topový model 6GB/128GB se pohybuje kolem 8 tisíc korun. ...
Hardware a software Snad v každé reklamě Pocophonu nalezneme slovo rychlost, takže začnu s ní. Co všechno je přesně na tomhle telefonu opravdu rychlé? Předně je to samozřejmě to hlavní - hardware. Snapdragonu 845 sekunduje 6 GB RAM a případně 64, nebo 128 GB interního úložiště. To je na telefon za 10 tisíc asfalt trhající síla a z Pocophonu je rázem ta nejlepší volba pro vášnivé mobilní hráče. Ani zahřívání nebude problém díky dobrému chlazení a stejně jako hraní běží jako po másle i celý systém. Vlastně jsou reakce telefonu až neuvěřitelně rychlé. Android 8.1 je tu pod nadstavbou MIUI od Xiaomi, ale Poco má vlastní launcher a téma. Prostředí tedy vypadá trochu jinak a předně se přidal konečně šuplíček všech aplikací. Notifikační lišta už je poté lehce ve stylu MIUI 10, ale nenechte se zmást nadstavba je tu ve verzi 9.6. MIUI 10 ale určitě přijde stejně jako Android 9 Pie, který má Pocophone dostat již do 3 měsíců. A mimochodem pokud máte telefon Xiaomi a chcete taky tenhle launcher, tak si ho můžete zdarma stáhnout z Google Play. Krom výkonu a systému je ale rychlost synonymem také pro odemykání telefonu. Odemykání obličejem je jedno z nejrychlejších na trhu, a navíc funguje skvěle i v úplné tmě díky infračerveným senzorům a kamerce. Stejně tak blesková je ovšem i čtečka otisků prstů na zádech, u které si skoro ani nevšimnete prodlevy. Pravda, mohla by být více odlišena od čoček foťáku, ale není to žádná tragédie. Překvapením pro mě byl potom zvuk, který není úplně nejlepší, ale na danou třídu se jedná bez pochyb o nadprůměr. Spodní reprák tu doplňuje pro prostorový efekt i sluchátko, přičemž hrají dohromady pěkně nahlas. Trochu ploše, ale rozhodně si na zvuk stěžovat nelze. Vždyť ani ten 3,5mm jack nechybí. Zatím to vypadá jako telefon bez ústupků, co? Tak kde je háček? No tak třeba tu chybí NFC, voděodolnost nebo bezdrátové nabíjení. Telefon taky nevypadá moc prémiově, ale v ruce působí skvěle. Polykarbonátové tělo s kovovým rámem tvoří bytelnou konstrukci, která se pohodlně drží, tolik se nepatlá a je celkově daleko odolnější než populární sklo. Pokud ale chce někdo fakt krásný telefon, tak musí hledat jinde. Nezapomeňte se mrknout také na náš YouTube kanál! Baterie Snad vše, co bychom mohli označit na telefonu za rychlé, tu tím pádem skutečně rychlé je. Podle mě si Pocophone své formulové jméno F1 tedy rozhodně zaslouží. Tím ale klady nekončí. Je tu rovněž velká 4000mAh baterka. Ať jsem telefon namáhal přes den sebevíc pod 30% výdrž večer neklesla a s lehkostí se dostanete s normálním používáním i na dva dny. Nabíjení pomocí USB-C je navíc taky dost svižné. Aha, vidíte! Další věc, co je tu rychlá. Displej Ani za displej se nemusí tenhle kousek stydět. Jedná se o 6,18” IPS panel s Full HD+ rozlišením a vypadá skvěle. S čitelností nebyly ani na přímém slunci extra potíže a pouze vám doporučím v nastavení zvolit saturovanější profil barev. V základu vypadají trochu mdle. Je tu dokonce v bradě pod displejem i bílá notifikační dioda, ale je tak malá, že jí snadno přehlédnete. Všechno zkráka fajn až na ten rozměrný výřez. Stejně jako u Xiaomi Mi 8 zde nikdy neuvidíte v horní liště ikonky, pokud vám přijde notifikace a neuvidíte ani, zda máte zapnutý třeba budík či Bluetooth. Ve stylu iOS si musíte zvyknout na pravidelné stahování lišty a kdyby se vám ten výřez fakt nelíbil, můžete ho v nastavení schovat. Fotoaparát Menším ústupkem ceně zařízení je fotoaparát. Primární foťák je tu povedený. Jde o stejný 12Mpx snímač s velkými pixely jako u vlajkového Xiaomi Mi MIX 2S. Světelnost f/1.9 není dnes už nejlepší, ale stejně umí vyfotit tenhle foťák opravdu hezké snímky. Není na vlajkové úrovni jako procesor, ale mezi cenovými konkurenty patří mezi ty nejlepší. Barvy jsou příjemně saturovanější a prakticky každá fotka byla vždy ostrá na první dobrou. Večer by se ale hodila optická stabilizace, byť pořád nejsou fotky vůbec zlé. Ve videu mi chybí mnohem více, jelikož ta elektronická jako by ani nebyla. Sekundární foťák je tu pak v podstatě na nic, jelikož má jen 5 Mpx a slouží tedy pro rozmazání pozadí a nic jiného. Škoda. Potěším ale selfie nadšence. Tahle 20Mpx kamerka je totiž dost možná v této cenovce vůbec nejlepší. Závěr A to by bylo k Pocophonu F1 myslím vše. Vyplatí se tedy skutečně tenhle telefon? No to si pište. Za základní cenu 9 999 Kč dostanete maximální možný výkon, bleskové odemykání všeho druhu, hezký displej a skvělou výdrž baterky. Navíc tu bude brzy i Android 9 a byť foťák a repráky nejsou tak špičkové jako výkon, tak na danou cenovku se poměřují s těmi nejlepšími. Jen to chybějící NFC a možná i voděodolnost mi scházejí. Za 10 tisíc toho dostanete ale stejně neuvěřitelně moc, a i o tisícovku dražší 128GB verze se pořád vyplatí. Osobně bych si za dvojnásobné úložiště bez řečí hned připlatil. Víc paměti nikdy neuškodí. Teď už jen, aby se k nám dostala rychle i ta speciální verze s 8 GB RAM, ještě větším úložištěm a kevlarovými zády. ...
Nakonec bude nový POCO F1 dostupný globálně na více jak 60 trzích a dostává se mu tedy stejného rozsahu jako třeba modelům od Xiaomi s čistým Androidem. Mezi těmito zeměmi nechybí našťěstí ani ta naše, o čemž se můžete sami přesvědčit z přiloženého obrázku. Zároveň bylo potvrzeno, že Android 9.0 Pie má přijít na POCO F1 během posledního čtvrtletí letošního roku. Byla přitom oznámena především také evropská cena v eurech, která činí po přepočtu jen 8,5 tisíce korun za verzi s 6 GB RAM a 64GB úložištěm. Vyšší varianta s 8 GB RAM a 128GB úložištěm bude stát 9,5 tisíce korun. I v té nejvyšší variantě bude tedy POCO F1 od Xiaomi tím vůbec nejlevnějším telefonem se Snapdragonem 845 na našem trhu. ...
V dnešní době je i ve střední třídě běžná konstrukce ze skla či hliníku. Sklo však dle společnosti POCO jen zbytečně zvyšuje náklady na výrobu a snižuje naopak odolnost. Proto se tedy modely F1 vrací k ověřeným polykarbonátovým zádům, které obepíná kovový rám. Záda jsou ovšem nevyměnitelná a telefon asi nebude působit tak prémiově, ale zase mnohem lépe odolá každodennímu používání a osobně bych rád viděl více telefonu využívající takového typu konstrukce, jako dělá právě POCO či BlackBerry. Vepředu najdeme poté 6,18” Full HD+ IPS displej s poměrně rozměrným výřezem, který v sobě schovává i infračervená senzory pro lepší odemykání obličejem večer. Jedná se o stejnou technologii, kterou využívá i Xiaomi Mi 8. Obraz podpoří při sledování videí kvalitní a hlasitý zvuk, díky stereo reproduktorům, kdy máme jeden vespod zařízení a druhým je sluchátko nad displejem. Nechybí naštěstí ani 3,5mm jack. Oblastní, kde POCO F1 nejvíce vyniká je ovšem výkon. Najdeme zde nejsilnější Snapdragon 845 s 6 GB RAM, ale k dispozici bude rovněž 8GB verze. Nesmí chybět ani pořádně chlazení a úložiště může mít 64 GB, 128 GB či 256 GB. Spolehnout se můžete také na hybridní slot pro microSD kartu, nebo dvě SIM karty. Potěší kompletní LTE, Bluetooth 5.0 či USB-C, kterým se bude dobíjet velká 4000mAh baterie. Bohužel však chybí NFC. Systémem je zatím stále Android 8.1 Oreo s nadstavbou MIUI od Xiaomi, avšak aktualizace na Android 9 prý přijde do 3 měsíců. Zajímavostí je, že dostalo POCO vlastní launcher s šuplíčkem všech aplikací, který si budou moci stáhnout všichni za týden z Google Play. Asi nejslabším článkem telefonu je fotoaparát, jenž na rozdíl od hardwaru vlajkový rozhodně není. Hlavní 12Mpx snímač Sony IMX363 s velkými pixely používalo už Xiaomi Mi MIX 2S a jedná se o kvalitní foťák. Zde jej ovšem doplňuje pouze 5Mpx sekundární senzor pro rozmazání pozadí. Optická stabilizace pochopitelně chybí. Zde jde rozhodně pocítit cenovka střední třídy. Na druhou stranu potěším selfie nadšence, na které tu čeká 20Mpx přední kamerka. Nyní už však to nejdůležitější - cena. POCO F1 se dostane v průběhu dalších týdnů a měsíců na více jak 50 různých trhů, mezi kterými snad nechybí ani ten náš. Nejlevnější 6/64GB varianta stojí totiž v přepočtu a po započítání daně jen 8 tisíc korun. Střední verze 6/128GB stojí něco málo přes 9 tisíc a nejvyšší varianta 8/256GB má stát zhruba 11 tisíc korun. K dispozici bude navíc ještě jedna 8/256GB verze s odolnými kevlarovými zády, za kterou si ještě připlatíte nějakých 500 korun. ...
Cenové bomby jsou extra výhodné produkty za nejlepší ceny, které u nás najdete.
bonmoto.cz | 6 299,- |
doplnkynamoto.cz | 6 299,- |
moto-kufry.cz | 6 299,- |
motozem.cz | 6 299,- |
Rozdíl ceny u nás a nejčastější ceny u vybrané konkurence. Pokud existuje více nejčastějších cen nebo se žádná z cen u vybraných konkurentů neopakuje, vycházíme z nejnižší z nich
Při výpočtu nezohledňujeme věrnostní a jiné zákaznické programy, ani kupónové akce konkurentů a vycházíme z ceny zboží na Alza.cz pro konkrétního zákazníka.
Popis: You are only allowed to change your username once every 90 days. A record of your username change will be displayed in your public profile, but your old username will not be displayed.
Tato položka byla zadána chybně. Prosíme o kontrolu správnosti zadání.
V případě
opakování této chybové hlášky nás prosím kontaktujte na info@huramobil.cz.
Kontrola formuláře proběhla v pořádku. Formulář byl správně vyplněn a úspěšně uložen.
Kontrola formuláře proběhla v pořádku. Formulář byl správně vyplněn a úspěšně uložen.
Stojíte před rozhodnutím, jestli si zvolíte ANO pro pokračování a nebo NE pro zrušení operace. Co si vyberete?
Prosíme o kontrolu správnosti zadání. V případě opakování této chybové hlášky nás prosím kontaktujte na info@huramobil.cz.
Aby naše webové stránky fungovaly správně, našli jste na nich, co hledáte, ušetřili spoustu času a nezobrazovaly se vám věci, které Vás nezajímají, potřebujeme od Vás souhlas se zpracováním souborů cookies, tj. malých souborů, které se ukládají ve vašem prohlížeči.